15 C 39/2023 - 220

Rubrum

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Jagošovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] [Anonymizováno] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované]. [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o 150 077,62 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [tituly před jménem] [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce vůči žalované domáhal uhrazení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení s tvrzením, že do [datum] sdíleli účastníci společnou domácnost na adrese [Adresa žalované], kdy nemovitosti na této adrese ([Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] – rodinný dům, pozemek [Anonymizováno] orná půda a pozemek p.č. [Anonymizováno] ostatní plocha, nacházející se v katastrálním území a obci [adresa] – dále také jen „nemovitost“) byly v jejich podílovém spoluvlastnictví, při velikosti podílu žalobce id. 2/5 a žalované id. 3/5. Dne [datum] předali účastníci nemovitost novým vlastníkům, a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum], v právním postavení dlužníků, se společností [právnická osoba]., IČO [IČO] (dále jen „banka“), jako věřitelem, smlouvu o hypotečním úvěru reg. č. [tel. číslo], na jejímž základě čerpali úvěr [částka] na úhradu kupní ceny nemovitosti. Úvěr byl splácen od října [Anonymizováno], přičemž až do července [Anonymizováno] hradil splátky výlučně žalobce. Celkem takto uhradil částku ve výši [částka]. Žalovaná se na úhradě dílčích splátek v rozhodném období žádným způsobem nepodílela. Žalobce tak dovozuje, že s ohledem na výši spoluvlastnických podílů měla žalovaná uhradit z uhrazené částky [částka] částku ve výši [částka], které odpovídá 3/5 z celku, přičemž žalobce měl takto uhradit pouze částku [částka], což odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu. Žalobce žalovanou dopisem ze dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce vyzval k uhrazení dlužné částky, a to nejpozději do [datum]. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila, proto se žalobce se svým nárokem obrátil na soud.

2. Žalovaná se k podanému žalobnímu návrhu vyjádřila v rámci včasně učiněného odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. EPR [č. účtu], když uvedla, že nárok neuznává ani z části. V rámci svého vyjádření učinila nespornými následující skutečnosti: účastníci byli období [Anonymizováno] nesezdanými partnery, kdy do [Anonymizováno] vedli společnou domácnost; společně uzavřeli smlouvu o hypotečním úvěru pod reg. č. [tel. číslo] ze dne [datum], na jejímž základě jim byl poskytnut úvěr ve výši [částka]; shora specifikované nemovitosti se nacházely v jejich spoluvlastnictví, při velikosti spoluvlastnických podílů id. 2/5 žalobce : id. 3/5 žalovaná, jak uvedeno výše, tyto účastníci nabyli do spoluvlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne [datum] za kupní cenu [částka], k jejíž úhradě se zavázali rovnodílně, své vlastnické právo pak úplatně převedli na třetí osoby, a to jednak na základě kupní smlouvy ze dne [datum] za prodejní cenu [částka], jednak na základě kupní smlouvy ze dne [datum] za prodejní cenu [částka]. K žalobcem tvrzenému bezdůvodnému obohacení, jehož vznik žalovaná vyloučila a požadavek na zaplacení označila za nemravný, dále uvedla, že nesporuje žalobcem tvrzené splátky společného úvěrového závazku v období [Anonymizováno], nicméně podotkla, že za trvání společného soužití účastníků jako matka pečovala o společnou nezletilou dceru [jméno FO], nar. [datum] a společnou domácnost. Namítala, že se větší měrou zasloužila o nabytí předmětných nemovitostí a financování následné rekonstrukce, kdy z vlastních prostředků získaných z prodeje svého výlučného majetku a darů od rodinných příslušníků, investovala mj. částky [částka] z daru od otce, [částka] z daru od matky a [částka] z daru od tety. Vedle uvedeného potvrdila, jak shora konstatováno, že dílčí platby splátek hypotéky probíhaly z účtu žalobce, nicméně dodala, že s těmito platbami mu vypomáhali rovněž rodinní příslušníci žalované, když nejméně matka žalované takto přispěla částkou [částka] sestávající z dílčích plateb [částka], [částka] a [částka]. Sama žalovaná pak dle svého tvrzení nesla náklady SIPO ve výši [částka] měsíčně, ač byly platby evidovány na žalobce, dále finančně participovala na běžných nákladech společného soužití, které nesli účastníci nejméně rovným dílem. V souvislosti s ukončením vztahu účastníků byly předmětné nemovitosti prodány a získané prostředky po umoření zbývající části hypotéky vypořádány dle velikosti podílů s tím, že účastníci jsou vyrovnáni a nebudou po sobě ničeho dalšího požadovat. Žalobce pak následně v měsíci prosinci [Anonymizováno] požádal žalovanou o zápůjčku, kdy mu poskytla částku ve výši [částka] a následně ve výši [částka], dluží jí tak celkem [částka]. Žalovaná rovněž uvedla, že je připravena započíst na požadovanou dlužnou částku následující pohledávky – nekompenzované vnosy do nemovitosti ve výši [částka] získané z darů od rodinných příslušníků a dále investice z výlučných prostředků, které získala prodejem vlastního bytu v roce [Anonymizováno]; pohledávku [částka], kdy tato částka byla poskytnuta matkou žalované na hrazení splátek hypotéky; pohledávku z titulu plateb SIPO ve výši [částka] měsíčně, celkem tedy [částka]; pohledávku z titulu zápůjčky v souhrnné výši [částka].

3. Žalobce k uvedeným tvrzením žalované konstatoval, že již z kupní smlouvy ze dne [datum], kterou účastníci nabyli předmětné nemovitosti do spoluvlastnictví, bylo zřejmé, že banka poskytla účastníkům úvěr sice jako solidárně zavázaným dlužníkům, nicméně částka byla rozdělena poměrně podle smluvených podílů na nemovitostech, tedy 2/5 : 3/5. Ve vztahu k vyvratitelné právní domněnce založené dikcí § 1875 o.z. o rovnosti podílů solidárně zavázaných spoludlužníků poukázal žalobce taktéž na dikci oddílu II, odst. 1 kupní smlouvy, kde je výslovně stanoven poměr závazku účastníků s odkazem na velikost jejich spoluvlastnických podílů. Nadto pokud žalobce před uzavřením smlouvy o prodeji nemovitostí požadoval včlenění ujednání o vyrovnání účastníků v dikci závazku žalované uhradit mu na „částečné“ vyrovnání podílů [částka], žalovaná jeho požadavek odmítla, nicméně komunikace stran sporu v dané souvislosti vedená dle žalobce vylučuje pravdivost tvrzení žalované strany o existenci dohody stran „ničeho dalšího po sobě nepožadovat“. Pokud se jedná o žalovanou zmíněné vnosy, pak má žalobce za to, že jejich existenci neprokázala, když nadále nemůže započíst ani tvrzenou zápůjčku od své matky ve výši [částka], neb není oprávněna jí disponovat. Žalobce rovněž odmítl, že by se žalovaná podílela na úhradách SIPO a její procesní obranu měl za ryze účelovou.

4. Při jednání soudu dne [datum] uplatnila žalovaná kompenzační námitku co do částky [částka] (zápůjčka poskytnutá žalovanou žalobci) a co do částky [částka] (zápůjčka poskytnutá matkou žalované žalobci, která byla na žalovanou postoupena), do zbytku žalované částky ([částka]) pak započítala nekompenzované vnosy v částce [částka] získané z darů od rodinných příslušníků a případně [částka] z prodeje vlastní nemovitosti. Žalovaná zároveň poukázala na míru zhodnocení nemovitostí, když tyto zakoupili za částku [částka], přičemž následná souhrnná prodejní cena činila cca [částka].

5. Ve znění písemného vyjádření s datem [datum] žalobce souhlasil s provedeným zápočtem částky [částka] zapůjčené žalobci žalovanou v prosinci [Anonymizováno]. Co se týče částky ve výši [částka] pak žalobce potvrdil, že mu byla uvedené suma matkou žalované na účet poukázána, byla určena na úhradu úvěrového závazku, proto uznal důvodnost námitky započtení pouze v rozsahu 40 % této částky, tj. [částka], když ve zbytku se dle názoru žalobce jedná o zápůjčku poskytnutou samotné žalované, rovněž vázané platební povinnosti v rámci předmětného úvěrového vztahu.

6. Při jednání soudu dne [datum] učinili účastníci nespornými následující skutečnosti: celková výše uhrazených splátek na hypotéční úvěr činila [částka], kdy splátky v rozhodném období byly uhrazeny z účtu žalobce; žalovaná zapůjčila žalovanému v prosinci [Anonymizováno] částku ve výši [částka]; částka ve výši [částka] byla bezhotovostně poukázána matkou žalované na účet žalobce. Žalované pak bylo uděleno procesní poučení s odkazem na dikci § 118a) odst. 1, 3 o.s.ř. ve vztahu k tvrzené procesní obraně, tj. tvrdí-li v rámci své procesní obrany, že proti nároku žalobce započítává investice do nemovitosti jednak nespornou částkou [částka], jednak částečně sporovanou částkou [částka] a dále pak co do zbytku částkou [částka], je třeba aby řádně a úplně tvrdil výši každé započítávané částky, včetně uvedení zdroje těchto finančních prostředků, způsob využití té které konkrétní platby do částek shora uvedených zahrnuté, a to zejména ve vztahu k tvrzeným investicích do dříve společné nemovitosti účastníků, kdy musí být tvrzeno, jakým konkrétním způsobem ta která konkrétní investice zvýšila hodnotu společné nemovitosti, přičemž byla současně poučena o důsledcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního.

7. Nato žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce uvedla, že prostředky ve výši [částka] byly použity na kompletní rekonstrukci nemovitosti, mimo jiné výměnu střechy, novou fasádu, výměnu oken, koupě a zabudování kuchyňské linky a další opravy, přičemž obecně vyloučila úhradu uvedených oprav pouze z finančních prostředků účastníků.

8. Podáním ze dne [datum] učinil žalobce částečné zpětvzetí žaloby v rozsahu částky [částka] s příslušenstvím, když uvedl, že souhlasí se zápočtem částky ve výši [částka] (ze zápůjčky z prosince 2022) a dále částky ve výši [částka] (40 % z částky [částka], která byla účastníkům poskytnuta matkou žalované).

9. Usnesením ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum], proto soud řízení částečně zastavil, předmětem řízení tak nadále zůstala částka [částka] se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od [datum] do zaplacení.

10. Při jednání soudu dne [datum] upřesnila žalovaná svá dosavadní tvrzení, když uvedla, že z tvrzených investic do předmětných nemovitostí uplatňuje v rámci kompenzační námitky pouze jejich část odpovídající 40 % při povědomí o tom, že v rozsahu 60 % bylo investováno do jejího spoluvlastnického podílu. Při jednání soudu dne [datum] pak dále specifikovala uplatněný zápočet tak, že uplatňuje jednak částku [částka], která odpovídá 60 % tvrzené zápůjčky od matky žalované, dále pak částku [částka], což odpovídá 40 % tvrzených investic ze strany žalované z darů od rodinných příslušníků, a to pouze jako námitku započtení, nikoli jako vzájemný návrh.

11. Na to bylo žalované dáno opětovné poučení v souladu s dikcí § 118a odst. 1,3 o.s.ř. s akcentem na odstavec 3 citovaného zákonného ustanovení za situace, kdy ve věci žalovaná tvrdí pro účely zápočtu použití finančních prostředků nejméně v rozsahu částky [částka] získaných z darů od rodičů a tety, nadále absentují řádná a úplná skutková tvrzení ke způsobu použití uvedených investic při rekonstrukci nemovitosti a jejího zhodnocení. Zdůrazněna bylo břemeno důkazní, když důkazy v řízení dosud provedenými nebylo lze učinit závěr, že by skutková verze žalované byla prokázána, tj. že by tvrzené finanční prostředky žalované byly využity pro účely výstavby nemovitosti účastníků a její rekonstrukce.

12. Žalovaná podáním ze dne [datum] reagovala na poučení v bodě 11. tohoto odůvodnění, když uvedla, že uplatňuje k zápočtu [částka] (3/5 pohledávky matky žalované za žalobcem z titulu zápůjčky ve výši [částka], která byla na žalovanou ze strany matky ústně postoupena; [částka] jako 2/5 ze souhrnné částky [částka] odpovídající darům rodiny žalované; [částka] jako 2/5 ze souhrnné částky [částka] odpovídající výtěžku z prodeje bytu žalované; [částka] jako souhrnné částky [částka] odpovídající platbám SIPO, a to v pořadí jak jsou uvedeny. Žalovaná opětovně akcentovala námitku rozporu uplatněného nároku s dobrými mravy. Uvedla, že se oba účastníci shodují ve svých vyjádřeních v tom, že rekonstrukce byla zcela zásadní, kdy z původní nemovitosti zůstaly toliko obvodové zdi a rodinný dům byl z 90% vybudován znovu, pravdivosti uvedeného svědčí taktéž rozdíl kupní ([částka]) a prodejní ceny ([částka] a [částka]), kdy je zřejmé, že toto navýšení je zásluhou provedené rekonstrukce, přičemž oba účastníci shodně tvrdí, že výlučné prostředky žalované ve výši [částka] byly na rekonstrukci použity, přičemž dále sporné zůstávají finanční prostředky ve výši [částka], které byly dary od rodinných příslušníků žalované, kdy tyto byly užity na rekonstrukci průběžně.

13. Při jednání soudu dne [datum] učinili účastníci nesporným, že souhrnná výše úhrad tzv. SIPO plateb v období [Anonymizováno] činila [částka].

14. Soud provedl ve věci rozsáhlé dokazování, z něhož vyplynula následující skutková zjištění:

15. Z kupní smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitým věcem ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena účastníky tohoto řízení jako prodávajícími a kupujícími [jméno FO], nar. [datum] a [jméno FO], nar. [datum]. Předmětem prodeje byly spoluvlastnické podíly k předmětným nemovitostem, jak jsou popsány v bodě 2. tohoto odůvodnění, kdy kupní cena byla sjednána ve výši [částka], přičemž dle článku II. bodu 2. této smlouvy byla kupní cena rozdělena v poměru velikosti spoluvlastnických podílů na částku [částka] na podíl 2/5 a ve výši [částka] za podíl ve výši 3/5. V článku II. bod 5. bylo pak dohodnuto, že část kupní ceny ve výši [částka] bude použita na úhradu výše specifikovaného hypotečního úvěru, k jejíž úhradě jsou prodávající zavázáni podle svých podílů na předmětu převodu (tj, prodávající č. [hodnota] podíl ve výši [částka] a prodávající č. [hodnota] podíl ve výši [částka])“.

16. Z geometrického plánu č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní pozemek p.č. [Anonymizováno] k.ú. [adresa] byl rozdělen na pozemky p.č. [Anonymizováno] p.č. [Anonymizováno].

17. Ze smlouvy o hypotečním úvěru reg. č. [tel. číslo] ze dne [datum] vyplynulo, že účastníkům tohoto řízení byl poskytnut úvěr ve výši [částka] na koupi nemovitosti a jeho rekonstrukci, kdy na úhradu kupní ceny byla použita částka ve výši [částka].

18. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum], LV č. [hodnota], pro k.ú. a obec [adresa], bylo zjištěno, že žalobce měl zapsán spoluvlastnický podíl k předmětným nemovitostem (pozemek p.č. st. -[Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], rodinný dům, pozemek p.č. [Anonymizováno], orná půda, pozemek p.č. [Anonymizováno] ostatní plocha a pozemek p.č. [Anonymizováno] ostatní plocha) velikosti id. 2/5 a žalovaná pak velikosti id. 3/5.

19. Z výpisu z úvěrového účtu za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že pravidelné měsíční splátky ve výši [částka] byly hrazeny z účtu č. [Anonymizováno] vedeného na jméno [Jméno žalobce].

20. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vyplynulo, že tato byla adresována žalované právním zástupcem žalobce, když byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky ve výši [částka] z titulu bezdůvodného obohacení, kdy částka byla nárokována na základě uhrazených splátek úvěru a inkasních plateb. (podací stvrzenka [Anonymizováno], [Anonymizováno]) Písemnost byla žalované doručena do vlastních rukou dne [datum] (kopie dodejky).

21. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná, jako prodávající, prodala paní [jméno FO], nar. [datum], byt č.p. [Anonymizováno] v domě č.p. [Anonymizováno] na st. p.č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a k tomu odpovídající ideální podíl velikosti [Anonymizováno] ke společným částem domu č.p. [Anonymizováno] a ideální podíl velikosti [Anonymizováno] ke st. p. č. [Anonymizováno] v k.ú. a obci [adresa], a to za kupní cenu [částka].

22. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě vytištěného dne [datum] bylo zjištěno, že paní [jméno FO] dne [datum] zaslala na účet žalobce částku ve výši [částka] s popisem – „[Jméno žalobce] Hypotéka“.

23. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě vytištěného dne [datum] bylo zjištěno, že paní [jméno FO] dne [datum] zaslala na účet žalované částku ve výši [částka] s popisem – „[jméno FO]“.

24. Z výpisu z osobního účtu č. [č. účtu], majitele [jméno FO], za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že z účtu byla provedena dne [datum] platba ve výši [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu]. Dále z výpisu za období od [datum] do [datum] vyplynulo, že byla z účtu [jméno FO] provedena dne [datum] platba ve výši [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu]. Dále z výpisu za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že byla z účtu [jméno FO] provedena mj. dne [datum] platba ve výši [částka], a to na účet č. [č. účtu]. Z výpisu z téhož účtu za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla provedena platba ve výši [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu]. Uvedený příjmový účet je účtem žalované.

25. Ze smlouvy o koupi nemovitosti ze dne [datum] vyplynulo, že účastníci tohoto řízení úplatně nabyli předmětné nemovitosti na základě uvedené smlouvy od prodávajícího [jméno FO], nar. [datum], a to za kupní cenu ve výši [částka], přičemž oddíl 2 smlouvy obsahuje ujednájní, že na podíl kupující [jméno FO] (žalované) připadá částka [částka] a na podíl [Jméno žalobce] (žalobce) připadá částka [částka].

26. Ze smlouvy kupní ze dne [datum] soud dále zjistil, že účastníci, v právním postavení prodávajících úplatně převedli pozemek p.č. [Anonymizováno] v k.ú. a obci [adresa] kupujícímu [adresa], nar. [datum], za částku ve výši [částka], přičemž záloha ve výši [částka] byla uhrazena prodávajícím při podpisu Smlouvy o smlouvě budoucí ze dne [datum] a zbývající částka ve výši [částka] měla být na základě článku II. rozdělena prodávajícím tak, že částka ve výši [částka] měla být vyplacena na účet žalované a částka ve výši [částka] na účet žalobce.

27. Z výpisu emailové komunikace ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná odmítla tvrzení žalobce o existenci nespecifikovaného dluhu. Dále pak z emailové komunikace ze dne [datum] (zahrnující komunikaci i ze dne [datum] a [datum]), kdy předmět komunikace je označen jako „[jméno FO], [Anonymizováno], [jméno FO] – kupní smlouva [adresa]“ bylo zjištěno, že ze strany žalobce byl dne [datum] vznesen požadavek na doplnění smlouvy o povinnost zaplacení částečného vyrovnání ve výši [částka] žalovanou žalobci.

28. Z návrhu kupní smlouvy na předmětné nemovitosti je zřejmé, že v článku III. bod 7 bylo v nespecifikované době kontraktačních jednání vloženo ujednání o vyplacení částky ve výši [částka] žalovanou žalobci, a to z titulu vyrovnání vzájemných závazků.

29. Z výpisu z účtu žalované č. [č. účtu] za období od [Anonymizováno]. – [datum] bylo zjištěno, že žalovaná ve prospěch účtu žalobce č. [č. účtu] dne [datum] provedla platbu ve výši [částka] a dne [datum] platbu ve výši [částka], přičemž obě tyto platby měly ve zprávě pro příjemce uvedeno „půjčka“.

30. Z přehledu mezd žalobce za období od [Anonymizováno] vyplynulo, že za uvedené období obdržel žalobce celkem [částka]. Přehledem mezd žalobce za období od [Anonymizováno] bylo dokladováno, že příjem žalobce ze zaměstnání za uvedené období činil [částka].

31. Mzdovými listy žalobce za období [Anonymizováno] a výpisy z účtu žalobce pod č. [č. účtu] byly zjištěny příjmy žalobce za uvedené období.

32. Z výpisů z účtu č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet připsána platba ve výši [částka] z účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno [jméno FO] – název protiúčtu, téhož dne byla vybrána částka [částka] v hotovosti. Následně byla z daného účtu ve prospěch účtu č. [č. účtu] odepisovány splátky úvěru/úroku, přičemž dne [datum] byla odepsána částka ve výši [částka] a následně ode dne [datum] pravidelně vždy 15. den v měsíci částka ve výši [částka].

33. Z kopie výňatku vkladní knížky č. [hodnota] bylo zjištěno, že ke dni [datum] bylo na vkladní knížku vloženo [částka], zůstatek na knížce ke dni [datum] činil [částka], následně bylo dne [datum] vybráno [částka], dne [datum] pak [částka] a dne [datum] byla vybrána částka ve výši [částka].

34. Z výpisu z osobního účtu č. [č. účtu] za období [datum] do [datum] vedeného na jméno [jméno FO] bylo zjištěno, že dne bylo v daném období v hotovosti z účtu vybráno celkem [částka], a to ve třech provedených výběrech.

35. Ze smlouvy o svěřenství ze dne [datum] a protokolu o převzetí peněz do úschovy ze dne [datum] vyplynulo, že smlouva byla uzavřena mezi advokátkou [tituly před jménem] [jméno FO], jako uschovatelkou, [jméno FO], jako složitelkou a Žalovanou, jako příjemkyní, kdy předmětem úschovy byla část kupní ceny dle kupní smlouvy ze dne [datum]. Uschovatelkou byla převzata částka ve výši [částka], přičemž částka [částka] sloužila následně jako úhrada daně z nabytí nemovitých věcí.

36. Z pohybu na účtu č. [č. účtu] bylo zjištěno že dne [datum] byla na účet připsána částka ve výši [částka] s poznámkou „část kupní ceny“ od [jméno FO], dne [datum] pak částka ve výši [částka] od jmenované [jméno FO].

37. Z oznámení o vydání peněz ze dne [datum] bylo zjištěno, že uschovatelka uvedená v bodě 33 tohoto odůvodnění dne [datum] obdržela od žalované pokyn k vydání peněz z úschovy.

38. Z pohybu na účtu č. [č. účtu] bylo zjištěno, že dne [datum] byl na zmíněném účtu zaznamenán pohyb ve výši [částka] z účtu č. [č. účtu].

39. Fotografie rekonstrukce domu v počtu 8 ks dokládají průběh rekonstrukce nemovitosti účastníků.

40. Z výpisů z účtu žalované pod č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] jsou zřejmé pohyby na účtu žalované, a to včetně pravidelných příjmů ze zaměstnání, jakož i příjem plnění uvedených pod body 23 a 24 odůvodnění.

41. Z rezervační smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že jejími účastníky byli rovněž účastníci tohoto řízení. Předmětem smlouvy bylo uhrazení rezervačního poplatku ve výši [částka], a to z důvodu následného uzavření převodní smlouvy k nemovitostem (viz výše) za kupní cenu [částka].

42. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] odešla z účtu platba ve výši [částka], kdy protiúčtem byl účet č. [č. účtu] Realitní společnosti Hypocentra. Dne [datum] byl naopak na účet proveden vklad hotovosti ve výši [částka].

43. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] vyplývá, že tato byla vystavena za výrobu a montáž kuchyňské linky a zněla na částku [částka]; jako odběratel byl označen žalobce.

44. Z faktury č. [IBAN] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla vystavena pro žalobce, jako odběratele zněla na částku [částka], přičemž předmětem uskutečněného zdanitelného plnění bylo provedení opravy fasády na RD ve [adresa]. Dne [datum] byl na uvedenou částku vystaven rovněž příjmový pokladní doklad, který uvádí, že částka byla přijata od žalobce.

45. Z dokumentu „[Jméno žalobce] – ocenění provedených prací“, bylo zjištěno, že žalobce subjektivně ocenil vlastní manuální práci, kterou na rekonstrukci nemovitostí vykonal, a to celkem na částku [částka], při uvažované hodinové sazbě [částka].

46. Ze sjetiny zakoupeného materiálu dle faktur a provedených prací dle faktur bylo zjištěno, že v období od [datum] do [datum] byly takto vynaloženy finanční prostředky ve výši [částka].

47. Z cenové nabídky na zhotovení fasády bylo zjištěno, že zhotovení fasády bylo naceněno na částku [částka] s DPH.

48. Z faktur za hotové – daňových dokladů č. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že tyto byly vystaveny na jméno odběratele – žalobce, a to dodavatelem firmou [právnická osoba]., kdy se jednalo o dodávky [právnická osoba], které jsou zahrnuty rovněž ve sjetině zakoupeného materiálu dle faktur, jak je uvedeno v bodě 50. tohoto odůvodnění, a tedy do této souhrnné částky.

49. Z kopií pokladních dokladů z [právnická osoba]., [právnická osoba]., [právnická osoba] bylo zjištěno, že se jedná o účtenky za nákup [právnická osoba], kdy tyto pokladní doklady jsou rovněž zahrnuty do souhrnné částky za materiál a práce, jak je uvedeno pod bodem 50. tohoto odůvodnění.

50. Ze smlouvy o dílo č. [hodnota] ze dne [Anonymizováno], že objednatelem byl žalobce a objednávka se týkala dodávky a montáže dveří a zárubní v celkové částce [částka] bez DPH. Rovněž tyto uhrazené částky jsou zahrnuty v souhrnu pod bodem 50. tohoto odůvodnění.

51. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] je zřejmé, že předmětem smlouvy byla dodávky PVC plastových oken za celkovou cenu [částka], objednatelem byl žalobce. Následně byla dodávka PVC oken vyfakturována daňovým dokladem č. [hodnota] ze dne [datum] na částku [částka], když pokladním dokladem ze dne [datum] bylo doloženo, že částka byla uhrazena v hotovosti žalobcem. Rovněž tyto uhrazené částky jsou zahrnuty v souhrnu pod bodem 50. tohoto odůvodnění.

52. Z dalších doložených faktur a pokladních dokladů – č. [hodnota] ze dne [datum], pokladního dokladu ze dne [datum], příjmového pokladního dokladu ze dne [datum], daňového dokladu č. [hodnota], daňového dokladu č. [hodnota], daňového dokladu ze dne [datum], příjmového pokladního dokladu č. [hodnota] ze dne [datum], daňového dokladu č. [hodnota], daňového dokladu č. [Anonymizováno] a pokladní příjemky č. [Anonymizováno], daňového dokladu č. [hodnota] ze dne [datum], příjmového pokladního dokladu ze dne [datum], daňového dokladu ze dne [datum], daňového dokladu ze dne [datum] a příjmového pokladního dokladu ze dne [datum], daňového dokladu č. [hodnota] ze dne [datum], daňového dokladu č. [hodnota] ze dne [datum], příjmového pokladního dokladu ze dne [datum], příjmového pokladního dokladu ze dne [datum], příjmového pokladního dokladu ze dne [datum], stvrzenky k faktuře č. [hodnota] ze dne [datum], faktury č. [hodnota] ze dne [datum], faktury č. [hodnota] ze dne [datum]; smlouvou o dílo, navazující cenovou nabídkou ze dne [datum] a pokladním dokladem ze dne [datum] bylo zjištěno, že se jednalo o dodávky a materiálu a zhotovení prací pro žalobce, když příjmové pokladní doklady a daňové doklady zněly na jeho jméno. Rovněž tyto uhrazené částky jsou zahrnuty v souhrnu pod bodem 50. tohoto odůvodnění.

53. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum], příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce objednal dodání PVC dveří a jejich montáž, kdy uhradil zálohu ve výši [částka]. Dodávka a montáž PVC dveří byla vyfakturována daňovým dokladem č. [hodnota] ze dne [datum], kdy z příjmového pokladního dokladu téhož data je zřejmé, že žalobce fakturu uhradil v hotovosti, a to ve výši [částka]. Rovněž tyto uhrazené částky jsou zahrnuty v souhrnu pod bodem 50. tohoto odůvodnění.

54. Z faktury – daňového dokladu č. [hodnota], znějícího na jméno žalobce, jako objednatele, vyplynulo, že bylo fakturováno zhotovení balkonových PVC dveří a jejich montáž, v částce [částka], kdy z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce tuto částku v hotovosti uhradil.

55. Ze smlouvy o úvěru reg. č. [tel. číslo], ze dne [datum], bylo zjištěno, že se jednalo a smlouvu uzavřenou mezi [právnická osoba]. a žalobcem, kdy předmětem smlouvy bylo poskytnutí bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši [částka]. 56. 20 ks barevných výtisků fotografií dokládá průběh prací na rekonstrukci nemovitostí, zachyceny jsou taktéž osoby na rekonstrukci se podílející.

57. Z přehledu plateb inkasa a kopií dokladu SIPO bylo zjištěno, že celkem za období [Anonymizováno] bylo uhrazeno na platbách SIPO [částka], přičemž doklady SIPO zněly na jméno žalobce a byly hrazeny v hotovosti.

58. Svědkyně [jméno FO], nar. [datum], vypověděla, že je matkou žalované a pokud účastníci žili společně, tak i společně hospodařili, žalobce hradil hypotéku a žalovaná platby SIPO. Potvrdila, že žalované postupně poskytla částku v souhrnné výši [částka], a to v době, kdy účastníci společně rekonstruovali dům. Doplnila, že částky 3 x [částka] poskytla žalované dne [datum] na fasádu, dne [datum] na kuchyňskou linku a dne [datum] na stavbu (pozn. soudu – svědkyně měla přesná data uvedena na papíře, který na výzvu předložila soudu k nahlédnutí; poznámky stejného obsahu měla zapsány i na ruce). Svědkyně uvedla, že žalobci poskytla částku ve výši [částka] v dílčích platbách [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum]. K částkám poskytnutým žalobci doplnila, že neměli dohodu o splatnosti, očekávala však, že peněžní prostředky budou vráceny ve lhůtě 3-4 let. Vráceny doposud nebyly. Poté, co bylo zahájeno toto řízení, řekla žalované, ať si je vymáhá sama – předala jí dluh. Pokud jde o využití peněz, o tom ničeho nevěděla. Dům se stavěl de facto celý znovu, přičemž žalobce na rekonstrukci pracoval.

59. Ze svědeckého výslechu [jméno FO], nar. [datum], bylo zjištěno, že tento je otcem žalované. Uvedl, že žalované postupně daroval částku ve výši [částka], přičemž [částka] již v roce [Anonymizováno] a tyto prostředky byly dle domněnky svědka užity na bourací práce, v roce [Anonymizováno] pak daroval dceři další částky, vždy v jednotlivém případě [částka], jak s nimi bylo naloženo, přesně neví. Potvrdil, že účastníky koupený dům se musel de facto celý zbořit a znovu postavit. Vypověděl, že je mu známo, že dcera prodala byt a dále účastníci čerpali hypotéku. Pokud se jedná o finanční prostředky, které žalované daroval, pak nepožadoval, aby bylo prokázáno, jak s nimi bylo naloženo.

60. Ze svědeckého výslechu [jméno FO], nar. [datum], bylo zjištěno, že tento je strýcem žalobce. Jmenovaný vypověděl, že o průběhu rekonstrukce předmětných nemovitostí má povědomost od počátku, neb se podílel na výkonu tzv. hrubých prací a také na stavbě nových základů. Účastnil se části rekonstrukčních prací, navážel i materiál. Práce se dělaly svépomocně, vždy byl přítomen žalobce. Střechu pomáhal zhotovit příbuzný žalované. Pokud šlo o financování dílčích prací, tak uvedl, že když se jich účastnil on se synem, pak byly propláceny žalobcem, kdy mu žalobce hradil za práci hotově. Pokud se jedná o nákup materiálu, pak mu není známo, kolik bylo takto souhrnně uhrazeno.

61. Ze svědeckého výslechu [jméno FO], nar. [datum] bylo zjištěno, že se jedná o přítele sestry žalované, tento se podílel na rekonstrukci nemovitostí, neb je tesařem, klempířem. Podílel se zejména na rekonstrukci/stavbě nové střechy po dobu cca 1 měsíce, vypomáhali také jeho kolegové, neb rekonstrukce byla velmi náročná, hodnotově cca v částce [částka]. Žalobce na střechu nechodil z důvodu jeho strachu z výšek, ale vždy byl přítomen a vypomáhal. Svědek za práci odměnu nepožadoval, také jeho kolegové pracovali bez nároku na odměnu. Ohledně financování rekonstrukce mu nic známo nebylo, pouze uvedl, že ví, že něco financovali rodiče žalované.

62. Ze svědeckého výslechu [jméno FO], nar. [datum], bylo zjištěno, že tento je strýcem žalobce, pracuje jako dělník a chodil vypomáhat s rekonstrukcí domu účastníků, a to vždy za přítomnosti žalobce. Z jakých finančních prostředků byla rekonstrukce hrazena nevěděl, pouze uvedl, že má povědomost, že spoustu věcí hradil žalobce. Také jemu platil žalobce, spíše symbolicky – na pivo, nebyla sjednána žádná pevná částka.

63. Ze svědeckého výslechu [jméno FO], nar. [datum], bylo zjištěno, že je tetou žalované, když uvedla, že byla před jednáním soudu instruována, jak má vypovídat, tzn. byla informována ohledně čeho bude vyslýchána. Uvedla, že v roce [Anonymizováno] darovala žalované částku [částka], kterou použila na kuchyňskou linku, kdy cena této linky byla cca [částka], a to do zrekonstruovaného domu. Poskytnutí daru bylo účelové. Rovněž vypověděla, že je jí známo, že rodiče žalované na rekonstrukci také přispěli finančními prostředky, jejich výši neznala.

64. Ze svědeckého výslechu [jméno FO], nar. [datum] bylo zjištěno, že tato je realitní makléřkou, přes kterou účastníci kupovali předmětné nemovitosti specifikované výše. K samotné věci pouze uvedla, že se domnívá, že kupní cena za nemovitosti měla být hrazena částečně z vlastních zdrojů žalované, přičemž se domnívá, že i provize RK byla uhrazena z vlastních zdrojů žalované, jestli tomu tak ale bylo, neví. Komunikovala však v době zprostředkování prodeje výhradně se žalovanou.

65. Žalobce vypověděl, že se v roce [Anonymizováno] se žalovanou rozhodli, že si pořídí společný RD, přičemž žalovaná prodala svůj byt. Protože byl finanční vklad žalované na počátku vyšší, získala také větší podíl na společných nemovitostech. Sám průběžně dosahoval vyšších příjmů než žalovaná, od začátku rekonstrukce investoval veškeré své příjmy výlučně do nemovitostí. Na nic jiného mu ani finanční prostředky nezbývaly. Vše se realizovalo svépomocí, neboť nebyli schopni uhradit práce odborných firem. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že žalovaná investuje finanční prostředky z bytu do rekonstrukce a on si svůj podíl odpracuje, což představovalo mnoho práce. Každý z účastníků měl vlastní účet, proto neměl přehled o pohybech na účtu žalované. Připustil, že v roce [Anonymizováno] získala žalovaná od otce [částka], které použila na nákup auta a jeho následnou opravu, celkem ve výši [částka]. Že by žalovaná obdržela další dary od rodinných příslušníků mu nebylo nic známo. Uvedl, že se práce realizovaly postupně, když se na ně našetřilo. Podotkl, že pokud se jedná o kuchyňskou linku, která stála celkem [částka], tak na úhradu z vlastních prostředků použil částku [částka], zbytek doplatila žalovaná, která v této souvislosti požádala o pomoc rodinu. Pokud se jedná o splátky hypotéky, pak tyto hradil sám, platby SIPO také, jedinou výjimkou byla situace, kdy byly zapůjčeny peníze matkou žalované. Žalovaná uhradila za dobu soužití maximálně 3 platby SIPO. Uvedl, že nikdy se žalovanou neřešili platby na úhrady jednotlivých splátek hypotéky, pokud by spolu žili dále, jejich vrácení by nepožadoval. Uvedl, že dům byl pořízen z úvěru, který je výše specifikován, [částka] šlo na úhradu kupní ceny, následně [Anonymizováno] bylo odčerpáno na úhradu bouracích prací. v průběhu let [Anonymizováno] bylo načerpáno [částka] z části z prostředků žalované získaných prodejem bytu a banka doplatila zbytek úvěru do čerpané jistiny [částka]. Veškeré ostatní náklady byly hrazeny zejména z jeho příjmů ze zaměstnání. Práce probíhaly svépomocí za pomoci rodinných příslušníků, příp. jejich známých, kdy např. třem kamarádům pana [jméno FO] uhradil každému [částka] za pomoc při realizaci střechy. Žalobce uvedl, že se na veškerých pracích podílel sám, s výjimkou obkladu koupelny a topení, které realizovaly odborné firmy. Občas si přizval dělníky. Při dokončení rekonstrukce pak čerpal sám další úvěr ve výši [částka] na pergolu a dokončení dvora. Pokud se jednalo o nesporný vklad prostředků žalované v částce [částka] pak uvedl, že má za to, že jím investované finanční prostředky a odvedená práce převyšovala hodnotu vkladu žalované, přesto měl na nemovitostech nižší podíl. V době pořízení nemovitostí disponoval úsporami v hotovosti ve výši [částka], které použil na rekonstrukci. Konstatoval, že žalovaná byla rovněž přítomna rekonstrukci, pomáhal s rozvážkou jídla, nádobím, drobnou prací. Nepodílela se však na faktickém zhodnocení nemovitosti. Žalobce uvedl, že po dobu rekonstrukce byl 2x nezaměstnaný (pobíral příspěvek, kdy doba nezaměstnanosti nepřekročila podpůrčí dobu), v souvislosti s rekonstrukcí pak čerpal i neplacené volno. Celkové náklady rekonstrukce nebyl schopen vyčíslit, když veškeré platby byly činěny hotovostně. Pokud se vyjádřil k prováděným platbám SIPO, ty hradil hotově na poště, mimo 3 platby, které uhradila žalovaná. Pokud se měl vyjádřit k finančním prostředkům žalované, uvedl, že tato jich velkou část propila, nadto kouřila, léčila se s alkoholismem na psychiatrii, v určité době nebyla schopna zajistit péči o společné dítě, nezvedala mu telefon, stalo se, že musel odjet ze zaměstnání a postarat se o tehdy šestiměsíční dítě. V uvedené době disponovala žalovaná částkou [částka] měsíčně, kdy částečně hradila jídlo.

66. Žalovaná při svém účastnickém výslechu uvedla, že žalobce měl přání pořídit si dům, proto prodala byt, který vlastnila a v domnění, že po rekonstrukci se stane obyvatelným. Koupili však rodinný dům, který se musel z větší části zbořit. V době rekonstrukce oba docházeli do práce, po práci museli pracovat na stavbě. Po prodeji bytu veškeré finanční prostředky investovala do domu. Finančně jí vypomáhala i rodina, přičemž se jednalo o nemalé částky, o této skutečnosti žalobce věděl; finanční prostředky byly v hotovosti doma a postupně spotřebovány pro účely rekonstrukce. Dodala, že jediné účelově darované finanční prostředky byly určeny na kuchyňskou linku, jejíž cenu zcela uhradila, přestože doklady zněly na jméno žalobce. Celkové náklady rekonstrukce nedokázala odhadnout. Pokud měli mezi sebou účastníci narovnat investice, pak se od počátku domluvili na nerovných podílech na nemovitostech. Žalobce pak sám navrhl, že bude hradit hypotéku, přičemž žalovaná měla hradit SIPO-platby. Tyto platila hotově, podíl žalobce na těchto platbách vyloučila. Ohledně úspor žalobce ve výši [částka] žalovaná uvedla, že jí není známo, že by tyto prostředky žalobce měl. Potvrdila, že pokud prvně dostala od otce [částka], pak tyto finanční prostředky použila na nákup automobilu a jeho opravu. Pokud jde o spotřebování ostatních darovaných peněz, pak nemá žádné doklady, ze kterých by bylo zřejmé, jak bylo s penězi naloženo. [adresa] od otce byla poskytnuta na počáteční nákup materiálu na střechu a posledních [částka] od matky bylo použito na fasádu. Doplnila rovněž že uhradila [částka] jako provizi RK za zprostředkování koupě domu, a to zřejmě z prvního příspěvku otce, kdy zbytek peněz jí byl použit na nákup automobilu. Žalovaná dále uvedla, že před pořízením nemovitostí si taktéž žalobce koupil automobil staršího data výroby, na jeho nákup čerpal půjčku. Následně investoval [částka] na opravy tohoto automobilu. Žalovaná konstatovala, že z finančních prostředků z hypotéky rovněž uhradili náklady umělého oplodnění ve výši [částka]. Za dobu společného soužití pořídili účastníci celkem [hodnota] automobily, první za cenu [částka], další pak za [částka]. Žalovaná podotkla, že její příjmy ze zaměstnání činily [částka] měsíčně, kdy veškeré získané prostředky, stejně jako žalobce, investovala do rekonstrukce: Svůj čas taktéž trávila v době rekonstrukce prací na domě, kdy pomáhala s drobnými stavebními a uklízecími pracemi. Nebylo možné rekonstrukci provést pouze z dílčích příjmů ze zaměstnání. Potvrdila, že si žalobce vzal půjčku [částka], která byla užita na dokončení dvora. K zápůjčce od své matky ve výši [částka] uvedla, že tato jí byla matkou postoupena. Matka vypomáhala rodině nejen finančně, ale také nákupem jídla, stravenkami.

67. Provedené důkazy pak soud hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo a dospěl k následujícímu skutkovému závěru:

68. V projednávané věci bylo nesporným, že účastníci byli v období [Anonymizováno] nesezdanými partnery, přičemž do [Anonymizováno] vedli společnou domácnost; společně uzavřeli dne [datum] smlouvu o hypotečním úvěru pod registračním č. [tel. číslo], na jejím základě jim byl poskytnut hypoteční úvěr ve výši [částka], jehož dílčí splátky hradil v období [Anonymizováno] výlučně žalobce, který takto celkem zaplatil [částka].

69. Shora specifikované nemovitosti se nacházely ve spoluvlastnictví účastníků, při velikosti podílů id. 2/5 žalobce a id. 3/5 žalované. Nemovitosti zakoupili účastníci dne [datum] za částku [částka], k jejíž úhradě se zavázali společně, dle velikosti svých podílů, přičemž nemovitosti prodali třetí osobě na základě jednak kupní smlouvy ze dne [datum] za částku [částka], jednak kupní smlouvy ze dne [datum] za cenu [částka].

70. Při právním hodnocení vycházel soud z těchto zákonných ustanovení: Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění (dále jen o.z.) se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Soud proto vzhledem k výše uvedenému z hlediska hmotného práva věc posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen o.z.

71. Podle § 556 o. z. Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

72. Podle § 1872 odst. 1, věta první, o.z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho.

73. Dle § 1875 o.z. se má za to, že podíly na dluhu u všech spoludlužníků jsou v jejich vzájemném poměru stejné.

74. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

75. Podle § 2993 věta první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

76. Žalobce a žalovaná žili ve shora uvedeném období ve společném soužití jako druh a družka v domě v podílovém spoluvlastnictví, který za dobu trvání společného soužití prošel úplnou rekonstrukcí. Rekonstrukce domu probíhala svépomocně, o čemž rovněž nebylo mezi účastníky sporu, a to za využití investic získaných z příjmů ze zaměstnání účastníků, hypotečního úvěru ve výši [částka] a částečně výlučných prostředků žalované získaných z prodeje jejího výlučného nemovitého majetku v rozsahu částky [částka], což bylo mezi účastníky nesporným. Z důvodu vyšší vstupní investice žalované se účastníci dohodli na velikosti podílů 2/5 : 3/5 ve prospěch žalované, tento fakt byl promítnut do kupní smlouvy ze dne [datum], která diferencovala výši platební povinnosti každého z účastníků, stejně jako do kupních smluv, na jejichž základě účastníci úplatně pozbyli své vlastnické právo, kde explicitně vyjádřili platební povinnost ze smlouvy o úvěru dle velikosti spoluvlastnických podílů (čl. II odst. 5). Z předsmluvní dokumentace stran sporu je zřejmá snaha žalobce dosáhnout vypořádacího nároku v rozsahu [částka] nad rámec částek připadajících na každého z účastníků prostým porovnáním aktiv a pasiv spoluvlastnictví, která však do finálního znění kupních smluv nebyla promítnuta. V řízení nebyla tvrzena, ani prokazována existence dohody účastníků, jako spoluvlastníků, žijících v tzv. volném svazku, tedy coby druh a družka, jakým způsobem a popř. kdy budou vůči sobě vzájemně zúčtovávat vynaložené investice do společné věci, když nebylo sporu o skutečnosti, že dílčí investice každého z účastníků byly činěny po vzájemné dohodě při oboustranném konsensu. V této souvislosti soud poukazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2288/2017. Je skutečností, že účastníkem veškerých smluvních vztahů ( smlouvy kupní- zde prokázáno zejména množstvím daňových dokladů specifikovaných pod bodem 48, jakož i dílčí smlouvy o dílo, zde prokázáno listinami odkazovanými pod body 50 a 51 odůvodnění ), byl žalobce. Od počátku si účastníci pro nesporně vyšší podíl na vstupní investici na straně žalované dohodli rozdílné spoluvlastnické podíly, takto se účastníci, tedy dle velikosti spoluvlastnických podílů, taktéž vypořádali při zániku spoluvlastnictví, nicméně dílčí průběžné investice toho kterého z nich nijak nevypořádávali. Žalobce tedy požadoval alespoň zaplacení 3/5 nesporně uhrazených úvěrových splátek, když byl toho názoru, že investice každého z účastníků do dříve společných nemovitostí jsou si nejméně rovny, a to přes rozdílnou velikost spoluvlastnických podílů. V daném kontextu dokladoval přehledem mezd svůj existentní příjem v rozhodném období, kdy se ve svém souhrnu se jednalo o [částka] zahrnující taktéž vyplacené příspěvky místně příslušným úřadem práce. Nadto předložil odhad hodnoty jím svépomocně vykonané práce, jejíž provedení nebylo žalovanou nikterak zpochybňováno, přičemž takto dospěl k sumě [částka] při uvažované hodinové sazbě práce bez ohledu na náročnost a odbornost á [částka]. Naproti tomu pak byl ve věci žalovanou prokázán příjem částek poskytnutých jí rodinnými příslušníky na účet, a sice [částka] od otce, [částka] od matky, [částka] od tety. Žalovaná uplatňovala tyto investice výlučně jako procesní obranu proti nároku žalobce, který měl finanční prostředky jím uhrazené za žalobkyni na dílčí splátky společného hypotečního úvěru za bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované, z téhož závazku solidárně zavázané. Ač žalovaná tvrdila existenci dalších prostředků pro účely případného zápočtu proti tvrzenému nároku žalobce, a sice souhrn finančního plnění poskytnutého jí formou hotovostních plateb na tzv. SIPO (rovněž však evidováno na osobu žalobce), pak tuto procesní obranu opustila a setrvala na zápočtu vynaložených investic shora uvedených, jejichž zdrojem byly dary rodinných příslušníků.

77. Soud v návaznosti na výsledky provedeného dokazování a posouzení věci shora citovanými zákonnými ustanoveními dospěl k závěru, že nárok žalobce na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím je dán, když žalovaná neunesla břemeno důkazní své procesní obrany, a to přes opakovaná poučení, kterých se jí ze strany soudu v průběhu soudního řízení dostalo (viz závěry rozhodnutí NS ČR ze dne 29. 4. 2013 pod sp. zn. 32 Cdo 1591/2011).

78. V rámci rozsáhlého dokazování provedeného ve věci za situace, kdy uskutečnění žalobcem tvrzených úvěrových splátek nebylo sporným, nicméně bylo třeba zabývat se procesní obranou žalované, posuzoval soud věc z pohledu vzájemného vypořádání nároků stran, coby bývalých podílových spoluvlastníků. Zde vzal soud za prokázané, že pokud spolu účastníci řízení v době realizace investic do předmětných nemovitostí žili jako životní partneři, plánovali společnou budoucnost a uhrazovali ze svých příjmů všechny potřeby, vzájemné majetkové vztahy pro případ, že společné soužití někdy ukončí, nijak neřešili. Tedy neexistovala dohoda stran sporu o případném budoucím vypořádání nároků (dílčích investic) pro případ zrušení spoluvlastnictví.

79. Podmínkou existence nároku žalobce na zaplacení části splátek úvěru využitého v souladu s vůlí obou stran jako investice do společné věci – nemovitosti byla v kontextu uplatněné procesní obrany žalované skutečnost, že se účastníci po zrušení podílového spoluvlastnictví zcela vypořádali, tedy že žalované nesvědčí právo na zaplacení tvrzených částek, proti nároku žalobce případně započitatelných. Výpovědí žalované a svědka [jméno FO], ve spojení s výpisy z účtu jmenovaného svědka č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum], [datum] do [datum], [datum] do [datum] a [datum] do [datum] bylo prokázáno, že ve dnech dne [datum], [datum], [datum] a [datum] byla provedena platba vždy ve výši [částka] ve prospěch účtu žalované č. [č. účtu], celkem jí takto bylo otcem, [jméno FO], z titulu darovací smlouvy poukázáno [částka]. Ve vztahu k tvrzené investici těchto finančních prostředků do nemovitosti účastníků však dále nebylo prokázáno, a to přes opakovaná poučení soudu udělená žalované straně sporu, ničeho, když sama žalovaná v rámci své účastnické výpovědi takovou povědomost na své straně vyloučila, a to za současného připuštění vlastního liknavého přístupu, neúčelovosti přijatých plateb a neexistenci důkazů prokazujících jejich faktické využití. K obdobnému závěru pak dospěl soud ve vztahu k příjmu finančních částek od matky žalované, která sice podpořila verzi žalované o příjmu částky [částka], nicméně s ohledem na skutečnost, že u jednání soudu zásadním způsobem znevěrohodnila vlastní výpověď, když disponovala poznámkami s přesnými daty poskytnutí dílčích částek, která si nadto napsala jako „tahák“ na vlastní ruku a nedokázala uvést žádná konkrétní tvrzení o způsobu využití darovaných finančních prostředků dcerou. Pokud jmenovaná svědkyně tvrdila, že žalobci poskytla částku ve výši [částka] v dílčích platbách [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum], z nichž byla žalobcem uznána částka ve výši 40%, tedy [částka], pro kterou bylo následně řízení taktéž pravomocně zastaveno, pak soud ve zbytku uvěřil tvrzení žalobce umocněného jeho účastnickou výpovědí, že tato částka byla poukázána pro účely úhrady dílčích úvěrových splátek, tedy společného dluhu účastníků. V řízení nebylo sporováno tvrzení žalované o oprávněné dispozici uvedenou pohledávkou matky za situace, kdy tato měla být žalované právě její matkou, [jméno FO], ústně postoupena. Pro účely zápočtu pak dále žalovaná uplatnila tvrzenou investici částky [částka] z daru od své tety [jméno FO], účelově poskytnuté na úhradu nákladů za pořízení nové kuchyně, potvrdila taktéž poskytování darů žalované ze strany jejích rodičů. Proti tvrzené investici žalované zde stojí skutečnost, že faktura za kuchyň byla dodavatelem vystavena na žalobce, coby odběratele. Naproti tomu nutno konstatovat, že pokud žalobce tvrdil existentní úspory v době zahájení rekonstrukce v částce [částka], pak v tomto směru přetrvala pochybnost o pravdivosti uvedeného tvrzení, když žalovaná o jejich existenci ničeho nevěděla a tuto investici sporovala a jediným důkazem toto tvrzení prokazující byla účastnická výpověď samotného žalobce. Za případnou má soud námitku žalobce ve vztahu k použití v pořadí 1. finančního daru žalovanou ve výši [částka] od jejího otce ([datum]), když ke koupi nemovitosti účastníků došlo teprve dnem [datum], zde tedy rovněž přetrvaly pochybnosti o pravdivosti tvrzení takové investice. Přes fakt složitosti prokázání využití konkrétních finančních zdrojů toho kterého z účastníků pro účely konkrétní investice do společné věci za situace, kdy jsou investice vynakládány průběžně, z velké části sloužily k pořízení [právnická osoba], neb byla rekonstrukce prováděna svépomocně, má soud za to, že z titulu vynaložených investic do dříve společné věci jsou účastníci vypořádáni. Fakticitě nesporované realizaci svépomocných prací a jejich rozsahu svědčí výslechy svědků, a to zejména [jméno FO] a [jméno FO], kteří se osobně na výkonu dílčích prací podíleli, druhotně pak také [jméno FO] a rodičů žalované. Za prokázané pak má soud účastnickou výpovědí žalované ve spojení se svědeckou výpovědí svědkyně [jméno FO], že částka provize RK ve výši [částka] za zprostředkování koupě nemovitosti účastníků byla žalovanou uhrazena.

80. Jako rámcový pro výpočet investic žalobce pak byl s ohledem na skutečnosti shora uvedené akceptován souhrn vyplacených mezd v částce [částka], hodnota provedené práce [částka], tedy v součtu nejméně [částka], proti nesporné investici žalované ve výši [částka] z jejích výlučných prostředků (prodej bytu ve výlučném vlastnictví) a [částka] z darů, tj. celkem, a to i při pochybnostech shora uvedených ve vztahu k částce [částka] z daru otce, kdy se celkem jedná o [částka], a to i při tvrzeném vkladu nespecifikovaných mzdových prostředků žalované, s přihlédnutím k velikosti spoluvlastnických podílů, má soud za přiměřené učinění závěru, že žalobce žalované z titulu vypořádání investic do společné věci ničeho nedluží. S ohledem na uvedené proto soud učinil závěr, že nárok žalobce vůči žalované na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím je dán.

81. Komentářová literatura (Bezdůvodné obohacení v novém občanském zákoníku-Beck-on-line) ve vztahu k ustanovení § 2991 o.z. uvádí, že vznik bezdůvodného obohacení vyžaduje existenci obecných předpokladů, jež musí být splněny v každém případě neoprávněného nabytí majetkových hodnot. Jedná se o získání majetkového prospěchu fyzickou nebo právnickou osobou (obohaceným), „protiprávnost“ obohacení (nespravedlivý důvod), majetkovou újmu jiného subjektu (ochuzeného) a příčinnou souvislost mezi neoprávněným nabytím majetku nebo majetkového práva obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného. Základní znaky bezdůvodného obohacení se podávají ze zákonem deklarované povinnosti toho, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, vydat ochuzenému, oč se obohatil (I. ÚS 2617/11). K podmínkám bezdůvodného obohacení se řadí i nedostatek zvláštní právní úpravy (dohodou nebo zákonnou normou), vzhledem k principu subsidiarity. Vztah příčinné souvislosti mezi bezdůvodným obohacením a majetkovou újmou ochuzeného je dán tehdy, pokud je materiální ztráta ochuzené osoby následkem neoprávněného nabytí majetkových hodnot ze strany obohaceného. Nelegitimní obohacení a majetková újma ochuzeného musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Bude-li ve věci doloženo, že nebýt nedůvodného majetkového prospěchu konkrétního obohaceného, k majetkové újmě ochuzeného by nedošlo, je podmínka příčinného vztahu splněna. Příčinou vzniku majetkové ztráty je toliko okolnost, bez které by zkrácení majetkových poměrů ochuzeného nenastalo. Z pohledu příčinné souvislosti přitom není dostatečnou obecná úvaha o možném následku nelegitimního získání majetku/majetkového práva nebo pouhá možnost vzniku majetkové újmy v důsledku bezdůvodného obohacení, nýbrž musí být příčinná souvislost najisto postavena. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li konkrétní majetková újma následkem konkrétního neoprávněného nabytí majetkových hodnot (závěry z judikátu k náhradě škody, NS [spisová značka]).

82. Je skutečností, že žalobce uhradil v rozhodném období ([Anonymizováno]) na úvěrových splátkách [částka], což má soud v souladu s dikcí § 120 odst. 3 o.s.ř. za prokázané. Účastníci byli k úhradě tohoto závazku povinni společně a nerozdílně, avšak vyvratitelná právní domněnka rovnosti podílů na dluhu u solidárně zavázaných dlužníků byla vyvrácena již samotnou dikcí kupní smlouvy ze dne [datum], konkrétně obsahem článku II odst. 1, kde je výslovně stanoven poměr závazku účastníků s odkazem na velikost jejich spoluvlastnických podílů. Pokud tedy žalobce hradil v rozhodném období veškeré úvěrové splátky a žalovaná se na jejich umoření nikterak nepodílela, je nutno přisvědčit oprávněnosti žalobcova nároku. 3/5 sumy uhrazených splátek činí [částka], po částečném zpětvzetí žaloby, kdy žalobce uznal částečný zápočet dílčích závazků ([částka] ze smlouvy o zápůjčce a [částka] jako části zápůjčky postoupené matkou žalované, [jméno FO], na žalovanou), pak se jedná o částku [částka]. Na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu dikce § 2991 odst. 2 o.z. v důsledku skutečnosti, že za ni bylo žalobcem plněno, co měla plnit sama. Proto jí byla v návaznosti na ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. uložena povinnost zaplatit žalovanou částku žalobci, jako ochuzenému, a to společně s příslušenstvím sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení za dobu od marného plynutí výzvy k plnění učiněné ve znění výzvy k plnění doručené jí dne [datum].

83. Proto soud rozhodl, jak shora ve výroku I tohoto rozsudku uvedeno.

84. O povinnosti k náhradě nákladů řízení vzniklých do doby pravomocného rozhodnutí soudu o částečném zpětvzetí žaloby soud rozhodl podle dikce § 142 odst. 2 o.s.ř ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 o.s.ř. ( viz např. závěry Nálezu ÚS ze dne 24. 2. 2021, sp. zn. I.ÚS 2890/20). Podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Dle § 146 odst. 2 o.s.ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Původní předmět řízení činil [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z téže částky od [datum] do zaplacení. Žaloba byla vzata zpět pro [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, tj. po kapitalizaci příslušenství částky [částka]; předmětem řízení nadále zůstala částka [částka] s příslušenstvím, k datu pravomocného rozhodnutí o částečném zpětvzetí kapitalizovaném částkou [částka]. Míra úspěchu žalobce tak činila 79,80 %, jeho neúspěch pak 20,20 %. Po odečtení míry neúspěchu žalobce od míry jeho úspěchu, svědčí žalobci v této fázi řízení právo na zaplacení 59,60 % jeho nákladů. Náklady řízení sestávají z nákladů právní pomoci za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty [částka]. Právní zástupce žalobce učinil k datu pravomocného rozhodnutí soudu o částečném zastavení řízení 7 úkonů právní služby při uvedené tarifní hodnotě [částka], tj. sazbě [částka] á úkon, a to převzetí a příprava věci [datum], sepis předžalobní výzvy [datum], návrh ve věci samé [datum], nahlížení do spisu [datum], písemné vyjádření ve věci [datum], účast na jednání soudu [datum] a částečné zpětvzetí žaloby [datum], tj. 7 x [částka], tedy za úkony právní služby celkem [částka], dále 7režijních paušálů po [částka] dle § 13 odst. 3 a. t., tj. [částka], tj. s ohledem na uvedené náleží žalobci za tuto fázi řízení 59,6% z částky [částka], tedy [částka]. Za úkony učiněné po datu pravomocného rozhodnutí o částečném zpětvzetí, tj. [datum], kdy byl předmět řízení nově vymezen a ohledně kterého již byl žalobce plně úspěšným, bylo rozhodováno dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a plně úspěšnému žalobci svědčí požadované náklady řízení. Tarifní hodnota činila [částka], sazba za jeden úkon právní služby v souladu s dikcí § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5 a.t. tak činila [částka] za jeden úkon. Právní zástupce žalobce učinil v této navazující fázi řízení celkem [hodnota] úkonů právní pomoci, sestávající z účasti na jednání soudu dne [datum] po dobu přesahující dvě hodiny (8:30 – 11:30), dále písemné vyjádření ve věci [datum], účast na jednání soudu dne [datum], opět po dobu přesahující dvě hodiny ( 8:30 – 11:42 ), písemné vyjádření ve věci [datum] a úkonu za účast na jednání soudu při vyhlášení rozsudku dne [datum]. Tedy 6,5 x [částka], tedy za úkony právní služby celkem [částka], dále 7režijních paušálů po [částka] dle § 13 odst. 3 a. t., tj. [částka], tj. s ohledem na uvedené náleží žalobci za tuto fázi řízení celkem [částka]. Právní zástupce žalobce není plátcem DPH, proto náklady řízení žalobce včetně zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] činí [částka]. Lhůta k plnění ve výroku II. byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., protože nebyly shledány podmínky k jejímu prodloužení.

Poučení