15 C 467/2017-602

Rubrum

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Moravcovou v právní věci žalobkyň: ; A) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně a žalobkyně], B) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně a žalobkyně], C) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně], všechny zastoupeny [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno 5 slov] [adresa], proti; žalovaným: ; 1) [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalovaného a žalované], 2) [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalovaného a žalované], oba zastoupeni [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována čtyři slova] [ulice a číslo], [PSČ] [obec], o žalobě o zřízení nezbytné cesty, takto:

Výrok

I. Žaloba, aby se zřídilo věcné břemeno – služebnost stezky, služebnost cesty – vymezené geometrickým plánem [číslo] [rok] vyhotovený [právnická osoba], ověřeným dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a potvrzeným dne [datum] [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pro každého vlastníka pozemku číslo parcely [číslo] a [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] na [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek] ve prospěch každého vlastníka pozemku číslo parcely [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek] a pozemků číslo parcel [číslo] a [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek], se zamítá.

II. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně uhradit žalovaným náklady řízení ve výši 202 812 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

III. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně uhradit náklady státu na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích ve výši 4 602,78 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem došlým soudu dne [datum] domáhaly, aby soud určil, že [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně a žalobkyně], je výlučným vlastníkem č. parcely [číslo], zapsané v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek]. Dále se domáhaly, aby se zřídilo věcné břemeno cesty podle § 1276 zákona č. 89/2012 Sb. pro každého vlastníka pozemku č. parcely [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek] ve prospěch každého vlastníka pozemku číslo parcely [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek] a pozemků číslo parcel [číslo] a [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek].

2. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] žalobkyně navrhly změnu žalobního petitu a to, aby se určilo, že [celé jméno žalobkyně] je výlučným vlastníkem číslo parcely [číslo], vymezené geometrickým plánem, zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek] a za druhé, aby se zřídilo věcné břemeno – služebnost stezky, služebnost a služebnost inženýrských sítí, vymezené geometrickým plánem pro každého vlastníka pozemku číslo parcely [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek] ve prospěch každého vlastníka pozemku č. parcely [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek] a pozemků číslo parcel [číslo] a [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek], In eventum: 1) věcné břemeno – služebnost stezky, služebnost cesty a služebnost inženýrských sítí – vymezené geometrickým plánem pro každého vlastníka pozemku číslo parcely [číslo] a [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek] ve prospěch každého vlastníka pozemku číslo parcely [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek] a pozemků číslo parcel [číslo] a [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek].

3. Při jednání konaném dne [datum] soud usnesením připustil změnu žaloby.

4. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] žalobkyně vzaly částečně zpět žalobu, a to primární petit. Žalovaní s částečným zpětvzetím vyslovili souhlas, a proto soud vydal dne [datum] usnesení, kterým řízení ohledně primárního petitu bylo zastaveno (§ 96 odst. 1 a 2 o.s.ř.). Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].

5. Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo pravomocně zastaveno řízení, aby se určilo, že [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně a žalobkyně], je výlučným vlastníkem části parcely [číslo] vymezené geometrickým plánem, zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek] se zastavuje. Rovněž řízení, aby se zřídilo věcné břemeno – služebnost stezky, služebnost cesty a služebnost inženýrských sítí, vymezené geometrickým plánem pro každého vlastníka pozemku číslo parcely [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek] ve prospěch každého vlastníka pozemku číslo parcely [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek] a pozemků číslo parcel [číslo] a [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek] bylo zastaveno. Obě usnesení nabyla právní moci dne [datum].

6. Proti rozsudku č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] podaly žalobkyně odvolání, podle kterého žaloba, ad) III. aby se zřídilo věcné břemeno – služebnost stezky, služebnost cesty a služebnost inženýrských sítí, vymezené geometrickým plánem pro každého vlastníka pozemku číslo parcely [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek] ve prospěch každého vlastníka pozemku číslo parcely [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek] a pozemků č. parcel [číslo] a [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek], bylo zamítnuto. Usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl rozsudek týkající se výroku v odstavci III., o zamítnutí zřízení nezbytné cesty formou služebnosti, a ve výroku v odstavci IV., o nákladech řízení, zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo podání žalobkyň ze dne [datum] – zřízení věcného břemene – služebnost inženýrských sítí – vymezené geometrickým plánem pro každého vlastníka č. parcely [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek] ve prospěch každého vlastníka pozemku č. parcely [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek] a pozemků č. parcel [číslo] a [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek], odmítnuto. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].

8. Podáním ze dne [datum] strana žalující upřesnila petit tak, aby se zřídilo věcné břemeno – služebnost stezky, služebnost cesty – vymezené geometrickým plánem [číslo] [rok] vyhotovený [právnická osoba], ověřeným dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a potvrzeným dne [datum] [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pro každého vlastníka pozemku č. parcely [číslo] a [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek] ve prospěch každého vlastníka pozemku č. parcely [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek] a pozemků č. parcel [číslo] a [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek].

9. Z usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích č. j. [spisová značka] – [anonymizováno] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil, že pozůstalá [role v řízení] [celé jméno žalobkyně] nabyla do svého majetku parcely původně pozemkový katastr číslo parcely [číslo], [číslo] a [číslo] zapsané u [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [územní celek] [anonymizováno] [katastrální uzemí] [anonymizováno] [list vlastnictví].

10. Z listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] soud zjistil, že [celé jméno žalobkyně] je vlastníkem pozemkových parcel [číslo] způsob využití zemědělský půdní fond a parcely [číslo] – orná půda – zemědělský půdní fond.

11. Z listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] soud zjistil, že [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení] jsou vlastníky každá podílem jedné ideální poloviny parcel [číslo] – orná půda – zemědělský půdní fond, a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum], právní účinky zápisu ke dni [datum].

12. Z výpisu z katastru nemovitostí z [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] soud zjistil, že [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] mají ve společném jmění mimo jiné parcely [číslo] ostatní plocha – manipulační plocha a [číslo] způsob ochrany – zemědělský půdní fond a rodinný dům čp. [adresa] na pozemku parcela č.. stavební [anonymizováno].

13. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] prodaly [role v řízení] [jméno] a [jméno] [příjmení] pozemky a to parcela [číslo] v [katastrální uzemí].

14. Ze zápisu [číslo] z veřejného zasedání zastupitelstva [územní celek], konaného na [anonymizována tři slova] [údaj o čase] [anonymizováno] dne [datum] soud zjistil, že usnesením [číslo] zastupitelstvo [územní celek] schválilo prodej obecního pozemku parcela [číslo] o výměře [výměra] v [katastrální uzemí], [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

15. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] prodal [role v řízení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [adresa] [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [katastrální uzemí]. Tato skutečnost vyplývá i z výpisu z katastru nemovitostí z [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], že [anonymizováno] [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] jsou vlastníky stavby stojící na parcele stavební [anonymizováno] a zahrady [číslo]. Stalo se tak kupní smlouvou ze dne [datum], registrované dne [datum].

16. Z vyjádření [jméno] [příjmení], bytem [adresa], [obec], soud zjistil, že pozemek [číslo] prodala jako nedílnou součást [anonymizována tři slova] [role v řízení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] byl oplocen, je pravdou, že část oplocení byla v havarijním stavu. Pozemek [číslo] byl v minulosti užíván sousedy na základě tzv. výprosy. Nikdy nebyla uzavřena ani žádná nájemní smlouva. [role v řízení] [celé jméno žalovaného] ubezpečila, že [anonymizována tři slova] je prost jakýchkoliv právních vad, zejména věcné břemeno chůze a jízdy na jiné pozemky (č. l. 89 spisu).

17. Při místním ohledání dne [datum] bylo zjištěno, že zahrada vlastnicky náležející žalobkyním je oplocena a opatřena vraty a zahradu užívá i zároveň [anonymizováno] [příjmení] z důvodu, že žalobkyním zadarmo seče trávu. Při druhém místním šetření dne [datum] bylo předsedkyni senátu za přítomnosti obou stran konstatováno, že areál je oplocen, o čem svědčí i pořízená fotodokumentace (č. l. spisu 200 – č. l. 214).

18. Z výslechu svědka pana [příjmení] bylo zjištěno, že ten na pozemek jezdí i s vlastním nákladním autem. Brána mu naprosto stačí. Pokud se jedná o pozemek [číslo] ten nevyužívá jako zahradu, ale používá ho jako stání pro auto. Dále svědek uvedl, že již před rokem výslovně souhlasil s tím, aby žalobkyně jezdily přes jeho pozemek. Byl vypracován návrh a jeho právník mu dal podklady, co se potřebuje a on je zaslal žalobkyním. Dále svědek uvedl, že asi před [anonymizováno] lety byly inzerovány k prodeji pozemky. To, že se pozemky budou prodávat, bylo vyvěšeno na úřední desce na obecním úřadě. [jméno] to viselo [anonymizováno] let. Co se týče pozemku [číslo] nemá do budoucna žádné plány. Rovněž nemá žádné plány k užívání pozemků, které byly původně obecní. Jedná se o pozemek parc. [číslo]. Pozemky [číslo] nechce oplotit. Je sice pravda, že původně požádal obec o oplocení, ale protože zjistil, že by se tam špatně zajíždělo, neuvažuje, že by to oplotil. Dále svědek uvedl, že byl s původní majitelkou paní [celé jméno žalobkyně] domluven, že mu prodá zahradu, že jí bude užívat. Když pak začala do toho zasahovat paní [celé jméno žalobkyně], tak už mu původní majitelka nic neprodala. Měl původní dohodu s paní [celé jméno žalobkyně]. Jednalo se o ústní dohodu. Dohoda byla taková, že bude užívat zahradu a on bude pouštět podle dohody paní [příjmení], tak paní [celé jméno žalobkyně] a paní [celé jméno žalobkyně] do zahrady. Paní [celé jméno žalobkyně] pak mu řekla, že mu nic neprodá, tak ta dohoda padla. On zahradu užíval tak, že jim sekal trávu a to dělal kvůli klíšťatům. Naposledy je tam pustil v roce [rok]. Dále svědek naposledy viděl, jak žalobkyně stavěly plot. Bylo to na podzim. Na jejich zahradu je musel pouštět pan [jméno] [příjmení], je to soused. Takže když stavěly plot, žalobkyně nepoužily ani bránu. Pokud se jedná o pole, co navazuje na zahradu, tak je normálně obhospodařováno. Pan [anonymizováno] dále uvedl, že si pamatuje, že existoval starý plot mezi parcelou [číslo].

19. Z vyjádření [stát. instituce] ze dne [datum] soud zjistil, že bylo provedeno šetření na místě a lze konstatovat, že výše uvedené pozemky jsou způsobilé k dopravnímu napojení na citovanou stávající komunikaci. Toto napojení je v legislativním souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a č. 13/1997 Sb. Co se týče cca 4 metry široké brány, i ta je v souladu vyhovující a plně dostačující. Městský úřad tak reagoval na žádost o možnost dopravního napojení pozemku [číslo] (potažmo pozemek parc. [číslo] přes zmíněný pozemek) na stávající komunikaci, a to přes vjezdovou bránu mezi pozemky parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí]. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] soud zjistil, že nemá námitek a souhlasí s navrženým oplocením, a to za dodržení vzdálenosti 1,5 metru hranice s obecním pozemkem parc. [číslo] v [katastrální uzemí].

20. Ze sdělení ze dne [datum] [stát. instituce], odbor územního plánování výstavby životního prostředí soud zjistil, že [stát. instituce] – odbor územního plánování výstavby životního prostředí neshledal na jednoduchém oplocení a ohrazení mezi uvedenými pozemky z hlediska současné platné legislativy žádnou vadu z pohledu stavebního zákona, tj. zákona č. 183/2006 Sb. Oplocení je umístěné na soukromých pozemcích a se soukromými pozemky též sousedí, což odpovídá současně platné legislativě, přičemž v daném případě nemusí takto umístěné oplocení mít žádné povolení či ohlášení. V současné době je celý pozemek [číslo] (dříve citovaný areál) uzavřen. Stávající oplocení a ohrazení nezasahují na okolní cizí pozemky a je kopírován historický půdorysný tvar areálu.

21. Z vyjádření [územní celek] soud zjistil, že pozemky byly nabídnuty k prodeji na základě podané žádosti o prodeji pozemku z majetku [územní celek] panem [jméno] [příjmení] [územní celek] zveřejnila prodej podle § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, záměr prodat obecní pozemky bylo vyvěšeno na úřední a elektronické desce od [datum], sejmuto [datum]. Jediným uchazečem byl pan [příjmení]. Prodej byl schválen zastupitelstvem obce dne [datum].

22. Z dopisu ze dne [datum] podaného [jméno] [příjmení] vyplývá, že v rozporu s ústní dohodou, která proběhla při místním šetření v obci [obec], paní [celé jméno žalobkyně] v korespondenci prostřednictvím právního zástupce požadovala užívání celého pozemku, nikoli jen jeho části. Z tohoto důvodu nabídku musel odmítnout.

23. Z rozhodnutí [stát. instituce], odbor územního plánování výstavby a životního prostředí ze dne [datum] týkající se stavebního povolení – stavba víceúčelového objektu v obci [obec] vydává [role v řízení] [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] rozhodnutí o umístění stavby, když podle bodu 7 tohoto rozhodnutí vyplývá, že staveniště bude omezeno pouze na pozemek stavebníka, tj. na pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Staveniště bude řádně označeno a zabezpečeno tak, aby bylo zabráněno přímému vstupu cizích osob na stavbu.

24. Ze znaleckého posudku a z výpovědi znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dle jeho názoru je nepřijatelnější varianta [číslo] která vede po stávající panelové komunikaci na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] které jsou ve vlastnictví [územní celek] a dále přes pozemky p. [číslo] p. [číslo] které jsou ve vlastnictví [role v řízení] [příjmení] a končí na pozemku p. [číslo] paní [celé jméno žalobkyně] s možností přístupu na pozemek p. [číslo]. Znalec dále uvedl, že přístup na pozemky žalobkyň by bylo možné realizovat i přes pozemek pana [příjmení], tato varianta je možná pro přístup osobních vozidel.

25. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dle jeho názoru použití pozemku pana [příjmení] není technicky možné. Podle jeho názoru je nejšetrnější a nejideálnější varianta dle geometrického plánu.

26. Z výpovědi znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že nejlepší varianta by byla varianta, která je zakreslena na č.l.

517. Tato varianta vede přes parcelu [číslo] pana [příjmení] a dále přes část pozemku [anonymizováno]. Tento návrh odpovídá projektu [titul] [příjmení], a je vidět, že toto řešení je v podstatě zahrnuto již v projektu garáže a rodinného domu paní [celé jméno žalobkyně]. Je to varianta, kterou nezpochybňuje záměr architekta. Znalec uvedl, že [anonymizováno] [příjmení] udělal geometrický plán, aniž by respektoval projekt [titul] [příjmení]. Je to řešení, které je luxusní a možné, ale podle názoru tohoto znalce naprosto zbytečné. Pokud by se uvažovalo o variantě pouze přes pozemky pana [příjmení], tak je to technicky možné. Rozhledové poměry se neřeší při napojení na účelovou komunikaci, je-li posuzovaná technická vybavenost, tedy silnice, území pro bydlení, tak se samozřejmě dělá pro sjezd osobních automobilů, maximálně dodávkových vozů. V těchto území se nepočítá pro vjezd velké stavební techniky. Jedná se o osobní vozidla a nákladní automobily označení N. Jejich rozlišení je pak podle celkové hmotnosti vozidel, tj. různé parametry šířkové a délkové, podle toho se počítají všechny parametry zátěží vozovek a poloměru zatáček.

27. Žalobkyně předložily geometrický plán, jež věcné břemeno vymezuje. Jedná se o geometrický plán [číslo] [rok], vyhotovitel [právnická osoba], ověřen dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a potvrzen dne [datum] [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

28. Žalobkyně předložily projektovou dokumentaci pro územní řízení – [anonymizováno 6 slov] [číslo] [anonymizováno] [katastrální uzemí].

29. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] vypracovaného [celé jméno znalce] soud zjistil, že varianta přes pozemky pana [příjmení] je z pohledu tohoto znalce vyhovující pro užívání funkčního celku rodinného domu s garáží, ale pro samotnou výstavbu by byl nutné použít pozemek uvedený ve variantě [číslo]. Dále znalec uvedl, že na pozemky strany žalující (parcela [číslo] parcela [číslo]) cesta ani zpevněná plocha v současné době zde nevede. Znalec dále uvedl, že je možný příjezd na pozemky parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (a parcela [číslo] rovněž ve vlastnictví žalobkyň) z veřejné cesty přes pozemky parc. [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] tj. přes souseda, který vyslovil souhlas, znalec odpověděl, že toto řešení je možné a bylo by plně funkční pro bezpečný provoz a užívání plánované stavby rodinného domu a garáže s tím, že otázka provozu při stavbě by byla dohodnuta jinými řešení, např. dílčí variantou [číslo].

30. Ze sdělení [stát. instituce], [anonymizováno 5 slov] [jméno] [jméno] [příjmení] [číslo] [anonymizována dvě slova] [datum] soud zjistil, že v případě, že by došlo k úpravě projektu, je možné podat žádost o změnu vydaného souhlasu. Zábor zemědělského půdního fondu se mění i po vydání povoleného aktu příslušným stavebním úřadem, když se změna souhlasu s trvalým odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu stane podkladem pro řízení o změně stavby před jejím dokončením.

31. Z výpisu z katastru nemovitostí z listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] soud zjistil, že parcela [číslo] je vedena jako manipulační plocha a parcela [číslo] je vedena jako trvalý travní porost – zemědělský půdní fond. Z výpisu z katastru nemovitostí z listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] soud zjistil, že parcela [číslo] ostatní plocha – manipulační plocha, dále parcela [číslo] je vedena jako orná půda – zemědělský půdní fond. Z výpisu z listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] soud zjistil, že parcela [číslo] je vedena jako zemědělský půdní fond.

32. Z posouzení příjezdu na pozemky číslo katastrální [číslo] a p. [číslo] v [katastrální uzemí] vypracovaného projektovým ateliérem [právnická osoba] [titul] [jméno] [jméno] soud zjistil, že nelze stavbu uvažované přístupové komunikace po pozemcích p. [číslo] p. [číslo] povolit ani legálně vybudovat. Vybudování přístupové komunikace po pozemcích p. [číslo] p. [číslo] na pozemky [číslo] a p. [číslo] v [katastrální uzemí] není možné realizovat z důvodu nesouhlasu s platným územním plánem [obec] u [obec] O vyloučení pouze teoretické možnosti lze konstatovat, že v praxi je příjezd přes výše uvedené pozemky téměř nereálný. Soud konstatuje, že závěry obsažené v tomto listinném důkazu jsou v rozporu se závěry znaleckého posudku, který obsahuje znaleckou doložkou ve smyslu ust. § 127a zákona č. 99/1963 Sb. vypracovaný [celé jméno znalce].

33. V závěrečném vyjádření žalobkyně uvedly, že se domáhají zřízení věcného břemene – služebnost stezky, služebnost cesty tak, aby jim byl zajištěn přístup k pozemku v jejich vlastnictví. V současné době v přístupu k jejich pozemku bráněno a žalobkyně nemohou dostatečně vykonávat práva a zároveň povinnosti z titulu vlastnictví. Dle žalobkyň bylo v řízení zjištěno a je nesporné, že pozemky žalobkyň jsou bez spojení s veřejnou cestou a je tak naplněn požadavek ust. § 1029 občanského zákoníku. Žalující strana i nadále trvá na zřízení nezbytné cesty ve smyslu ust. § [číslo], jelikož není dostatečně jiné opatření (opatření pouze za účelem uvedený v § 1021 a 1022 občanského zákoníku). [příjmení] žalovaná předložila důkazy, které prokazují, že příprava stavby již dosáhla určitého stupně a naplnila tak podmínky pro povolení nezbytné cesty. [příjmení] žalující prokázala sdělením z hlediska územního plánu vydaným [stát. instituce], odbor územního plánování ze dne [datum] a územně plánovací informace vydanou [stát. instituce], odbor územního plánování ze dne [datum], že pozemek je určen k výstavbě územním plánem obce. Skutečnost, že příprava stavby již dosáhla určitého stupně, doložila strana žalující závazným stanoviskem [stát. instituce], odbor ochrany životního prostřední – souhlas s trvalým odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu ze dne [datum]. Vymezení parametrů stavby, kterou chtějí žalobkyně realizovat a účel, k němuž má sloužit a skutečnost, že takovou stavbu je z hlediska územního plánu na pozemcích zřídit, doložila strana žalující předloženou projektovou dokumentací. Pokud jde o námitky žalované, že nebylo předloženo„ rozhodnutí“ ohledně trvalého odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, pak strana žalující uvádí, že se nevydává v tomto případě rozhodnutí, avšak právě ono závazné stanovisko, které žalující strana předložila. Další námitka strany žalované směřuje k doložení stavebního povolení stranou žalující za účelem prokázání připravenosti stavby. I ve smyslu příslušené judikatury, která předložení stavebního povolení nepožaduje, není toto možné, jelikož podle § 90 odst. 1 písm. b) stavebního zákona se přístup k pozemku, respektive jeho napojení na pozemní komunikace zkoumá již v územním řízení. Je proto logické, že nezbytná cesta by měla být povolena již před zahájením územního řízení, aby ji mohl stavební úřad zohlednit. [příjmení] žalovaná se pokoušela v řízení prokázat a docílit toho, aby bylo zřízeno věcné břemeno pouze přes pozemky soudního pozemku pana [jméno] [příjmení]. [příjmení] pan [příjmení] uvedl: Když mi v poslední době žalobkyně požádaly o přístup na zahradu, tak jsem jim to neumožnil. Paní [celé jméno žalobkyně] mi řekla, že mi to neprodá, takže padla ta dohoda, pak jsem je tedy na zahradu nepouštěl. [příjmení] pan [jméno] [příjmení] sám potvrdil, že žalobkyním přístup v poslední době neumožnil. [příjmení] žalující v řízení prokázala, že zřízení věcného břemene pouze přes pozemky pana [jméno] [příjmení] není možné, avšak z opatrnosti soudu navrhla na zásadní změnu v postoji [jméno] [příjmení] v průběhu řízení s ohledem na nepředvídatelný postup soudu v této věci, aby připustil pana [jméno] [příjmení] do řízení na straně žalovaného. Soud však usnesením č.j. [číslo jednací] nepřipustil přistoupení souseda [jméno] [příjmení] do řízení. Stranou žalující bylo prokázáno listinnými důkazy, že přístup pouze přes pozemky souseda [jméno] [příjmení] není technicky možný, není v souladu s územním plánem, není v souladu se stavebními předpisy a nedoporučil, aby ji ani jeden ze znalců v této věci, kdy znalec [příjmení] [celé jméno znalce] k tomuto přístupu uvedl, že„ z hlediska jiných variant je nesmyslný a ani bych takovou variantu nedoporučil“. [příjmení] žalující se proto obrátila dne [datum] se žádostí o sdělení odborného vyjádření na [stát. instituce] – odbor dopravní policie, jakožto na kontrolní a metodický pokyn. Žádost se týkala způsobu připojení pozemku ve vlastnictví strany žalující k síti pozemních komunikací. K posouzení hlediska zájmů chráněných Policií ČR na úseku dopravy, tedy bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, byla předložena 4 variantní řešení případu a přístupu na pozemky ve vlastnictví strany žalující. Dne [datum] obdržel právní zástupce strany žalující odpověď na žádost o sdělení odborného vyjádření ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kde jsou posouzený 4 variantu přístupu. Z odborného vyjádření KŘPČ vyplývá, že s prvním posuzovaným přístupem nemá PČR z hlediska BESIP jakékoliv námitky. První posuzovaný přístup je právě přístup, který strana žalující požaduje dle petitu žaloby v tomto řízení přes pozemky strany žalované, a k němuž je již vypracován geometrický plán, který byl soudem předložen. Pokud jde o druhý a třetí posuzovaný případ (přístup, jak přes žalované, tak přes pozemky ve vlastnictví souseda pana [příjmení]), pak je z hlediska PČR konstatován potenciál pro ohrožení BESIP ve vedení trasy, jízdy vozidla v bezprostřední blízkosti domu. U čtvrtého posuzovaného přístupu (přístup přes pozemky sousedního vlastníka pana [příjmení]) je stejně jako u druhého a třetího posuzovaného přístupu ze strany PČR spatřován v potenciálu pro ohrožení BESIP pro vedení trasy vozidel v bezprostřední blízkosti domu [adresa]. Z hlediska PČR je konstatováno, že z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích se jako nejvhodnější jeví varianta prvního posuzovaného přístupu, kdy u této varianty nehrozí kolize mezi vozidly jedoucími na nově připojované pozemky a vozidly nebo chodci, kteří se pohybují podél severovýchodní stěny domu [adresa] k zřejmě účelové pozemní komunikaci nacházející se na pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí] a zároveň lze očekávat možnost zajištění dostatečných rozhledových poměrů prostřednictvím pravého zpětného zrcátka vozidla vyjíždějícího z nově připojovaných pozemků. Dalším důkazem, který uvádí, že přístup pozemků přes pozemky souseda pana [příjmení] není možný, je stranou žalobci předložen k posouzení při příjezdu na pozemky p. [číslo] p. [číslo] v [katastrální uzemí], které zpracoval zpracovatel územního plánu [obec] u [obec], [titul] [příjmení] [jméno] – soudní znalec z oboru urbanismus. Je vyloučen tak přístup přes pozemky ve vlastnictví sousedního vlastníka pana [příjmení], tak také jakýkoliv přístup, který by byť jen částečně měl zasahovat do pozemku tohoto souseda (např. varianta [celé jméno žalovaného], [příjmení] dle znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce]). Dalším předloženým důkazem ve věci se uvádí, že přístup přes pozemky souseda pana [příjmení] není možný, je ve vyjádření, respektive posouzení možné realizace zpevněných ploch vyhotovené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], autorizovaným inženýrem pro pozemní stavitelství, specialista na stavební právo. Tento autorizovaný inženýr uvádí, že dle ust. § 21 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, je vsakování dešťových vod na pozemku stavby pro bydlení splněno, jestliže poměr výměry části pozemku je schopné vsakování dešťové vody v celkové výměře pozemku činí v případě samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinou rekreaci nejméně 0,4. Již při aktuálním stavu výměru pozemku pana [příjmení] a poměru z celé plochy je zřejmé, že již nyní při aktuálním stavu je poměr části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku nevyhovujícím požadavkem výše uvedeného ustanovení na vsakování dešťových vod a případné další zpevňování dosud nezpevněných ploch, předmětných pozemků, a to i formou realizace částečně propustných zpevněných ploch, by tento poměr ještě více zhoršilo. Dle ust. § 26 výše uvedené vyhlášky nelze pro novou výstavbu udělit z ust. § 21 odst. 3 předmětné vyhlášky výjimku. Přes okolní pozemky není přístup na pozemky strany žalující (přístup přes souseda pana [příjmení] byl vyvrácen několika důkazy). Nejvhodnějším možným přístupem je tak přístup dle již zpracovaného a soudu předloženého geometrického plánu. Stranou žalující byl doložen geometrický plán, jež věcné břemeno konkrétně vymezuje. Jedná se o geometrický plán [číslo] [rok], vyhotovený [právnická osoba], ověřený dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a potvrzen dne [datum] [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Geometrický plán doložený stranou žalující navíc naplňuje i vyjádření odvolacího soudu, že strana žalující navrhuje povolení nezbytné cesty částečně po stávající (půdní) panelové cestě, k témuž účelu využívá i samotná strana žalovaná. Pokud jde o hrubou nedbalost či úmysl, tak pan [příjmení] [příjmení] prodal v roce [rok] pouze pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] když z přední strany zůstal i po prodeji těchto pozemků stále přístup na zahradu – parc. [číslo] skrz jím postavený plot z roku [rok], tedy přes pozemky parc. [číslo]. Žalobkyně [příjmení]) zdědila výše uvedené pozemky po svém [role v řízení] [jméno] [příjmení] v roce [rok], a to právě ve stavu (včetně oplocení), který zde byl již od roku [rok]. Oplocení, které na pozemcích ([číslo], [číslo] a [číslo]), vybudoval r. [rok] pan [příjmení] [příjmení] zde stálo až do roku [rok]. Do roku [rok] nebyla žádná z žalobkyň, ani předtím pan [příjmení] [příjmení], nikdy upozorněni kýmkoli na skutečnost, že by snad neoprávněně užívali„ cizí“ pozemek, když měli důvodně za to, že jsou vlastníky části oploceného pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo]. K námitce strany žalované, že aplikaci [číslo] odst. 2 občanského zákoníku nelze automaticky bez dalšího vztáhnout na tento konkrétní případ uvádí strana žalující, že uzavřený prostor není možné považovat za každý oplocený prostor, neboť zákonem použitý termín„ uzavření“ nelze chápat jako prostor„ oplocený“. V dané věci se dle názoru odvolacího soudu nejedná o„ objektivně“ kvalifikovaný zásahem soudu nedotknutelný prostor, při zohlednění konkrétních poměrů – rozloha pozemku a způsob jejího využití, rozsahu kultivace a zušlechtění.

34. Žalující strana po poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. soudem, aby doplnila skutečnosti týkající se potřeby užívání nemovitostí žalobkyň a zajištění hospodaření na nich, a to minimálně za účelem výstavby rodinného domu a označila důkazy, k těmto tvrzením, uvedla, že doplnila skutková tvrzení a označila důkazy podáním došlým soudu dne [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] žalující strana uvedla, že stále trvá na zřízení nezbytné cesty ve smyslu § 1029 občanského zákoníku. V tomto vyjádření uvádí, že příprava stavby již dosáhla určitého stupně, a to prokazuje závazným stanoviskem [stát. instituce], odbor ochrany životního prostředí – souhlas s trvalým odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu ze dne [datum]. Na základě tohoto závazného stanoviska byl udělen souhlas s trvalým odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu k realizaci stavby:„ rodinný dům s terasou včetně garáže a zpevněných ploch“ u parcely [číslo] parcely [číslo] v [katastrální uzemí] Smlouvou o zemědělském pachtu [číslo] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok] mezi [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a žalobkyní [příjmení]) a žalobkyní [příjmení]) ze dne [datum], kdy na základě těchto smluv je možné ukončit pachtovní vztah pozemku parc. [číslo] ve lhůtě 6 měsíců, pokud se však strany nedohodnou na skončení k dřívějšímu datu. Ze sdělení z hlediska územního plánování k pozemku [číslo] v [katastrální uzemí] ze dne [datum] vydaného [stát. instituce], odbor územního plánován vyplývá, že je dle územního plánu [územní celek] s účinností od [datum] pozemek parc. [číslo] součástí ploch zastavěného území s funkčním využitím území k bydlení venkovského typu s podnikáním. Dle územně plánovací informace podle ust. § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], vydaná [stát. instituce], odbor územního plánování ze dne [datum] včetně příloh na základě níž jsou postaveny sdělené informace. Dle územní plánovací dokumentace je pozemek parc. [číslo] dle územního plánu v jižní části součástí stabilizované plochy s rozdílným způsobem využití – plochy k bydlení B, konkrétně tato lokalita označena B7. Ve svém zbytku je předmětný pozemek součástí stabilizované plochy – plochy zemědělské (Z). Projektová dokumentace pro územní řízení – rodinný dům a garáž na parcele [číslo] v [katastrální uzemí] zpracovaná [právnická osoba] [anonymizováno] - projektant [titul] [příjmení], včetně příloh. Projektová dokumentace je v souladu spolu s územně plánovací dokumentací, cíli a úkoly územního plánování a využitím území, když se jedná o konkrétní stavbu, která má být na předmětných pozemcích v budoucnu postavena. Strana žalující tak naplnila podmínky pro povolení nezbytné cesty a prokázala, že příprava stavby dosáhla určitého stupně a že má vážný úmysl jej stavbou odpovídající tomuto plánu v budoucnu zastavět. Strana žalující prokázala sdělením uvedeným v bodě 3 a územně plánovací informací uvedenou v bodě 4, že pozemek je určen k výstavbě územním plánem obce. Skutečnost, že příprava stavby již dosáhla určitého stupně, doložila strana žalující souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu s odnětím pozemku uvedeným v bodě 1. Vymezení parametrů stavby, kterou chce realizovat a účel, k němuž má sloužit a skutečnost, že takovou stavbu je možné z hlediska územního plánu na pozemcích zřídit doložila strana žalující projektovou dokumentací uvedenou pod bodem 5. Strana žalující před soudem prvního stupně doložila technicky nejvhodnější řešení z hlediska stavebních předpisů, což by bylo vhodné zřídit přístup k pozemkům ze strany žalující v rozsahu dle grafického návrhu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – autorizovaného technika pro dopravní stavby, tedy přes již vybudovanou panelovou cestu a po hranici pozemku. Z vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] především vyplývá, že jím navrhované řešení splňuje zákonné parametry a je nejvhodnější s ohledem na zachování šetrného řešení pro okolní nemovitosti. Navíc takto zřízený přístup by stranu žalovanou omezil pouze v rozsahu [výměra], což pokud vezmeme v úvahu pouze pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví strany žalované s výměrou [výměra] neomezilo by takto navrhované řešení stranu žalovanou v zásadnějším měřítku, když by se jednalo o omezení pouze ve výši 0,8 %. Navíc i odvolací soud uvádí, že strana žalující navrhuje povolení nezbytné cesty po stávající (původní) panelové cestě, kterou k témuž účelu využívá i samostatná strana žalovaná. Takováto nezbytná cesta dle strany žalující naplňuje právě zásady respektování minimalizace zásahu do práv vlastníka dotčeného pozemku a zároveň bude respektováno právo strany žalující na„ nezbytný“ přístup ke svému pozemku. Přístup právě přes pozemky strany žalované je podložen zejména historicky a je nejméně omezující a obtěžující variantou. Tato splňuje zákonné podmínky pro zřízení věcného břemene. Navíc s o hledem na již historicky vybudovanou panelovou cestu, která vede z veřejné cesty přes hranici pozemku strany žalované a strany žalující, je navrhovaná varianta strany žalující nejpřirozenější, technicky možná a nejjednodušší. Navíc pan [příjmení] se chová k žalobkyni [příjmení]) hrubě a odmítá jakkoliv komunikovat ve věci přístupu o možném vstupu strany žalující na jejich pozemky. Dále strana žalující na pozemky byla„ vpuštěna“ přes uzavřený dvůr souseda pana [příjmení], který jednorázový vstup straně žalující umožnil. Toto jsou jediné 2 návštěvy, které strana žalující podnikla za poslední dobu, jinak na pozemky ve svém vlastnictví vpuštěna nebyla. Pokud jde o pozemek parc. [číslo]„ obhospodařován“, jak uvádí strana žalovaná, pak bez vědomí strany žalující někým ze sousedních vlastníků. Navíc jak bylo prokázáno znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který je součástí soudního spisu, pak přístup pouze přes pozemky soudního vlastníka nemovitostí, pana [příjmení], není technicky možný, a tedy otázka přístupu přes pozemky v jeho vlastnictví se jeví jako nerelevantní. Navíc zábor pozemku ve vlastnictví souseda pana [příjmení] by byl odhadem následující: -) zábor pozemku parc. [číslo] = [anonymizováno] [výměra], [anonymizována dvě slova], -) zábor pozemku parc. [číslo] = [výměra], [anonymizována dvě slova], -) zábor pozemku parc. [číslo] = [anonymizováno] [výměra], [anonymizována dvě slova] Přístup k pozemkům strany žalující přes pozemky pana [příjmení] je tak za prvé technicky nemožný, jak dokládá předložený znalecký posudek a rovněž by nenaplňoval zásadu respektování minimalizace zásahu do práv vlastníka dotčeného pozemku, kdy by jej omezoval mnohem více než právě stranu žalovanou, kterou zřízení nezbytné cesty omezí pouze v rozsahu 0,8 %, navíc je zde již cesta (panelová zřízena) a žalovaná strana jí využívá právě k témuž účelu, ke kterému ji požaduje strana žalující.

35. Žalovaná strana se žalobou nesouhlasila od samého počátku. Žalovaní v závěrečném vyjádření ze dne [datum] uvedli, že znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] při své výpovědi před soudem uvedl, že varianta přístupu osobních vozidel na pozemek žalobkyní pouze přes pozemky pana [příjmení], je možná. Jedná se o variantu, kdy nedochází k přístupu na pozemky žalobkyň přes pozemky žalovaných. Další hodnocení vhodnosti jiných variant, které znalec uvedl, jsou pouhým subjektivním hodnocením dalších variant a jsou pro řízení zcela irelevantní. Rozhodující je odborné hodnocení možnosti vstupu na pozemky žalobkyň přes pozemky, které nejsou ve vlastnictví žalovaných s ohledem na skutečnost, že pan [příjmení] již výslovně uvedl svůj souhlas s tím, aby žalobkyně pro svůj přístup používaly pozemky v jeho vlastnictví. Konkrétně se tak stalo při svědecké výpovědi ze dne [datum] u Okresního soudu v Českých Budějovicích. Při tomto jednání pan [příjmení] jakožto svědek uvedl, že souhlasí s tím, aby žalobkyně používaly pro přístup a příjezd pozemky v jeho vlastnictví. Při jednání konaného u Okresního soudu v Českých Budějovicích dne [datum] byl vyslechnut znalec pan [celé jméno znalce], který zpracoval znalecký posudek [číslo] [rok]. Znalec [celé jméno znalce] při své výpovědi před soudem rovněž uvedl, že varianta přístupu osobních vozidel na pozemek žalobkyň pouze přes pozemky pana [příjmení] je možná. Jedná se o variantu, kdy nedochází k přístupu na pozemky žalobkyň přes pozemky žalovaných. Žalovaní pouze znovu opakují, že pan [příjmení] již vyslovil svůj souhlas s tím, aby žalobkyně pro svůj přístup užívaly pozemky v jeho vlastnictví. [příjmení] žalovaná konstatuje, že ze znaleckých posudků a výpovědí obou soudních znalců vyplývá, že existuje možnost zřízení cesty přes pozemky pana [příjmení], který vyjádřil výslovný souhlas s tím, aby žalobkyně pozemky pana [příjmení] užívaly. Žalovaní uvádějí, že v případě, že by bylo soudem žalobě vyhověno, jednalo by se dle názoru žalovaných o tzv. šikonózní výkon práva a není možné po žalovaných spravedlivě požadovat, aby toto omezení svých vlastnických práv snášeli právě žalovaní. Dále žalovaní uvádějí, že pan [příjmení] [příjmení] není soudním znalcem a před soudem vystupoval pouze jako svědek. Jím předložená technická zpráva je pouze listinným důkazem a v žádném případě nemůže být srovnávána se znaleckým posudkem poskytnutým soudním znalcem se znaleckou doložkou. S ohledem na to závěry pana [příjmení] [příjmení] nemohou obstát v porovnání s uvedenými závěry soudních znalců. Žalobci předložili listinný důkaz, a to posouzení příjezdu na pozemky č. [anonymizováno] [číslo] a [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] ze dne [datum], zpracované [anonymizováno] [jméno] [jméno]. K tomuto důkazu žalovaní uvádějí, že tvrzený problém zastavěnosti na pozemcích ve vlastnictví pana [příjmení] je zcela účelový a vyhotovený ve prospěch a na přání strany žalující. Žalovaní uvádějí, že v samotném posouzení příjezdu na pozemky čk. [číslo] a p. [číslo] v [katastrální uzemí] ze dne [datum], zpracovaném panem [titul] [jméno] [jméno] je uvedno, že návrh přístupu na pozemky strany žalující pouze přes pozemky ve vlastnictví pana [příjmení] je možný pro osobní automobily. Žalovaní konstatují, že v případě, že jsou závěry obsažené v listinném důkazu v rozporu se závěry znaleckého posudku, který obsahuje znaleckou doložku ve smyslu ust. § 127a zákona č. 99/1963 Sb. o.s.ř., mají přednost závěry obsažené v tomto znaleckém posudku. Žalovaní dále uvádějí, že strana žalující dále soudu předložila dokument označený jako Odborné vyjádření ze dne [datum], které vypracoval vrchní komisař [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] a podepsal [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] za Policii České republiky. K tomuto odbornému vyjádření žalovaní uvádějí, že celé odborné vyjádření vychází z tvrzení, že na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], se nachází účelová pozemní komunikace. Všechny posuzované varianty řešení, které odborné vyjádření zpracovává, řeší možnost příjezdu na dotčené pozemky z pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], kde by se měla nacházet účelová pozemní komunikace. Žalovaní uvádějí, že z pasportu komunikací je možné zjistit, že se nejedná o účelovou pozemní komunikaci, ale pouze o komunikaci obslužnou. Z tohoto důvodu mají žalovaní za to, že veškeré závěry předloženého odborného vyjádření se zakládají na chybných předpokladech, a proto nemohou v řízení obstát. Jak bylo již uvedeno dle znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum], který zpracoval [celé jméno znalce], soudní znalec, a také z výpovědi obou výše uvedených soudních znalců jasně vyplynulo, že na pozemky žalobkyň je možný přístup přes pozemky, které jsou ve vlastnictví pana [příjmení], a nikoliv přes pozemky žalovaných. Oba znalci potvrdili, že přístup je technicky možný nejen pěší chůzí, ale je možná i průjezd osobními automobily. Žalovaní mají za to, že žalobkyně před zahájením tohoto řízení ani v jeho průběhu, přestože řízení trvá již od roku [rok], neprokázaly potřebnou připravenost ke stavbě, a tedy ani svůj vážný úmysl postavit na dotčených pozemcích stavbu rodinného domu. Žalovaní uvádějí, že mají za to, že pouhé určení pozemku v územním plánu a zpracovaný projekt budoucí stavby k povolení nezbytné cesty nepostačuje. Shodné stanovisko zaujal i Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí, které je vedeno pod sp.zn. 22 Cdo 880/2018 či v rozhodnutí ze dne 31. 1. 2017 sp.zn. 22 Cdo 2432/2016:„ Kolaudační rozhodnutí ke stavbě nezajišťuje právní titul k příjezdu ke stavbě přes cizí pozemky“. Žalovaní uvádějí, že za současného stavu je pro potřeby žalobkyň plně vyhovující a postačující technické řešení přístupu a příjezdu přes pozemky pana [příjmení] a z tohoto důvodu je namístě žalobu zamítnout. [příjmení] žalující konstatuje, že od [datum] je možné k zajištění účelu zhotovení stavby či obhospodařování pozemku využít jiné právní prostředky, např. institut upravený v § [číslo] nebo § 1022 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Tento závěr konstatuje i Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne 24. 1. 2017, sp.zn. 22 Cdo 3398/2016:„ Žalobě o povolení nezbytné cesty (§ 1029 občanského zákoníku) nelze vyhovět, je-li nezbytná cesta žádána pouze pro účely zhotovení stavby (§ 1022 o.z.) nebo pro údržbu či obhospodařování nemovité věci v rozsahu spadajícím pod § 1021 občanského zákoníku“. Žalovaní dále uvádějí, že zřízení nezbytné cesty představuje vážný zásah do práva vlastníků pozemků, a proto je zapotřebí poměřovat, zda výhoda, kterou cesta poskytuje, není podstatně menší než újma, která by vznikla zřízením cesty pro vlastníky zatížených nemovitostí. Žalovaní mají za to, že soud musí zajistit, aby bylo možné pozemky žalobkyň řádně užívat, ale především však musí dbát na to, aby vlastníci pozemků, tedy žalovaní, byli omezeni co nejméně. Výše uvedená minimalizace zásahu do vlastnického práva žalovaných je výslovně uvedena v zákonné úpravě, konkrétně v ust. § 1029 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Zákon jako negativní podmínku pro zřízení nezbytné cesty uvádí způsobení nedostatku přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně tím, kdo o nezbytnou cestu žádá. Zřízení cesty nemůže žádat ten, kdo se zbavil přístupu ke stavbě hrubou nedbalostí nebo dokonce úmyslně. Zde se strany žalující – in concreto žalobkyně [příjmení]) a C) nechaly spekulativně darovat pozemek, ačkoliv věděly, že přes žalované pozemky cesta nevede. Žalobkyně 1 se záměrně zbavila části pozemku a záměrně žalobkyně nekoupily v minulosti pozemek, který by je s veřejnou cestou spojil. Mimo jiné i z toho důvodu, že zde cestu nikdy neužívaly. V řízení bylo prokázáno, že návrh na prodej sousedního pozemku byl řádně uveřejněn na úřední desce obce a žalující strana o toto neprojevila zájem. Rovněž areál vepřína byl řadu let na prodej a ani tehdy možnosti odkupu strana žalující nevyužila. Nadto za řízení bylo dopisem souseda [anonymizováno] prokázáno, že jednání o přístupu přes jeho pozemek zmařila strana žalující. Přestože pan [příjmení] při svědecké výpovědi potvrdil, že souhlasí s tím, aby přístupová cesta na pozemky žalobkyň vedla přes jeho pozemky, neučinily žalobkyně v tomto směru žádné jednání a nadále vyžadují zřízení nezbytné cesty přes pozemky žalovaných. Žalovaní mají za to, že strana žalovaná tak činí především z důvodu tzv. pohodlnějšího spojení. Další negativní podmínkou je tzv. pohodlnější spojení. Vzhledem k tomu, že se nejedná o jediný možný přístup, je splnění této negativní podmínky patrné a žalobní návrh nelze než zamítnout. Nadto žalovaní poukázali na skutečnost, že areál s rodinným bydlením je uzavřen za účelem zamezení přístupu jiným osobám.

36. Podle § 1029 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. vlastník nemovité věci, na niž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soud za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Podle § 1032 odst. 1 občanského zákoníku soud nepovolí nezbytnou cestu a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobí-li se nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem vhodnějšího spojení. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kdy veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.

37. Podle § 1032 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku soud nepovolí nezbytnou cestu, způsobí-li se nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá.

38. Po důkladném skutkovém a právním posouzení dospěl soud k následujícím závěrům.

39. Soud předně konstatuje, že nezbytná cesta je taková cesta, která vede přes sousedův pozemek, za náhradu a zároveň o její zřízení požádal vlastník nemovitě věci, na níž nelze řádně hospodařit, či ji jinak řádně užívat z důvodu toho, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou. Nezbytná cesta je tedy institut, omezující vlastnické právo jedné osoby, ve prospěch vlastního (soukromého) zájmu, osoby druhé. V článku 11, odst. 4 Listiny základních práv a svobod je uvedeno, že vlastnické právo lze omezit pouze na základě zákona, za náhradu a především ve veřejném zájmu. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 7. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1897/2004 vyplývá, že ve veřejném zájmu je i zajištění řádného užívání staveb jejich vlastníky. Veřejný zájem není postaven pouze na tom, že je umožněno vlastníkovi stavby vykonávat jeho vlastnické právo, ale podmínka veřejného zájmu spočívá také v tom, že stavba může být řádně udržována. Občanský zákoník a judikatura stanoví tzv. pozitivní podmínky, jež je nutné splnit, aby mohla být nezbytná cesta zřízena a tzv.negativní podmínky, za nichž tak nelze. Je tedy v obecné rovině nutné, aby se jednalo o případ, kdy nebude pro nemovitou věc zajištěn dostatečný přístup. To znamená, že nemovitost nebude možné užívat k účelu, k jakému je postavena, případně ke kterému by měla být využívána. Nedostatek přístupu znamená, že nemovitost není přímo spojena s veřejnou cestou, případně k ní není přilehlý pozemek, jenž by byl ve vlastnictví osoby žádající o povolení nezbytné cesty a tento měl přístup k veřejné cestě. V neposlední řadě je jednou z podmínek také to, že osoba, jež bude ve svém vlastnickém právu omezena, bude mít nárok na náhradu, respektive z ustanovení OZ vyplývá, že za nezbytnou cestu náleží úplata, a také způsobená újma, pokud tato není pokryta již úplatou. Zároveň zákon stanovuje negativní podmínky, jejichž přítomnost v případu znamená, že nezbytná cesta nebude moci být zřízena.

40. Jednou ze stěžejních negativních podmínek je porušení zásady vigilantibus iura scripta sunt (práva patří bdělým), která je vlastní celé soukromoprávní úpravě. Typicky jde o případ, kdy si budoucí vlastník nemovitosti způsobil sám nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně. V soudem posuzovaném případě byly žalobkyně [příjmení]) a C) obdarovány pozemky, ačkoliv věděly, že přes„ žalované pozemky“ cesta nevede, přesto dar přijaly. Darovací smlouva byla uzavřena dne [datum], přičemž žaloba byla podána až dne [datum]. Žalobkyně [příjmení]) se zbavila části pozemku a ani jedna ze žalobkyň nekoupily v minulosti pozemek, který by je s veřejnou cestou spojil, když tuto možnost měly. Překážkou povolení nezbytné cesty je dle názoru soudu jednoznačně takové jednání (aktivní konání či nečinnost), z něhož lze usoudit na zavinění žadatele o zřízení práva nezbytné cesty ve formě úmyslu (přímého či nepřímého) či ve formě hrubé nedbalosti. Před nabytím nemovitosti obdarováním měly žalobkyně [příjmení]) a C) vyvinout alespoň minimální úsilí za účelem získání informací o případném spojení s veřejnou cestou. Vědomost o absenci přístupu k nemovitosti sama o sobě sice nepostačuje k závěru o patrné nedbalosti, ovšem má vést k tomu, aby se nabyvatel pozemku (v posuzovaném případě žalobkyně [příjmení]) a C)) pokusil zajistit si přístup k pozemku ještě před jeho samotným nabytím. Jestliže ovšem nabyvatel přijme dar s vědomím, že nemovitost není spojena s veřejnou sítí komunikací, přičemž pro její zajištění před obdarováním ničeho neučiní (např. neosloví před obdarováním vlastníky pozemků, přes něž by přístup k nabývané nemovitosti přicházel do úvahy nebo neakceptuje nabídku povolení nezbytné cesty od jiného vlastníka), bylo by jednoznačně zneužitím práva, kdyby nabyvatel zasáhl do práva jiného vlastníka sousední nemovitosti za účelem povolení nezbytné cesty. V tomto ohledu soud posoudil žalovaný nárok na povolení nezbytné cesty i s dobrými mravy. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR totiž jednoznačně dovodil, že dobré mravy jsou obecným principem, ke kterému je třeba přihlížet„ při použití právního předpisu“, tedy i při vydání konstitutivního rozhodnutí (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2014, sp. zn. 22 Cdo 2371/2014). V konkrétních poměrech se takové posouzení promítá taktéž do případné úvahy o zneužití práva ve smyslu § 8 o. z. nebo aplikace principu poctivosti ve smyslu § 6 o. z. V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3242/2015, bylo judikováno, že hrubě nedbalé či úmyslné jednání vlastníka nemovité věci žádajícího o povolení nezbytné cesty, které je důvodem zamítnutí žaloby podle § 1032 odst. 1 písm. b) o. z., může podle okolností případu spočívat nejen ve zbavení se existujícího spojení s veřejnou cestou, ale i v nabytí nemovité věci bez zajištěného spojení s veřejnou cestou. Nejvyšší soud ČR v citovaném usnesení též zdůraznil, že aplikace § 1032 odst. 2 občanského zákoníku dopadá právě na situaci uzavřených prostor, přes které nemá být nezbytná cesta zřízena, přičemž uzavřenými prostorami jsou budovy, uzavřený dvůr či prostor u obytného domu, který je uzavřen oplocením před vstupem cizích osob. V řízení bylo prokázáno, že návrh na prodej sousedního pozemku byl řádně uveřejněn na úřední desce obce od [datum] do [datum] a žalující strana o koupi neprojevila zájem. Rovněž [anonymizována dvě slova] byl řadu let na prodej a ani tehdy možnosti odkupu strana žalující nevyužila. Písemným vyjádřením souseda [anonymizováno] bylo prokázáno, že jednání o přístupu přes jeho pozemek zmařila právě strana žalující. Navíc ve svědecké výpovědi pan [příjmení] potvrdil, že souhlasí s tím, aby přístupová cena na pozemky žalobkyň vedla přes jeho pozemky, žalobkyně v tomto směru neučinily žádné vstřícné kroky a nadále vyžadují zřízení nezbytné cesty přes pozemky žalovaných, byť tak není nutné. Žalobkyně tedy v daném případě postupovaly a postupují hrubě nedbale či dokonce úmyslně, v důsledku čehož samy brání zřízení přístupu ke své nemovitosti. Soud má za to, že strana žalující tak činí především z důvodu tzv. pohodlnějšího spojení. Důvodem pro povolení nezbytné cesty nemůže být a priori případ, kdy žádá žalobce zřízení nezbytné cesty právě za účelem pohodlnějšího spojení. Občanský zákoník charakterizuje nezbytnou cestu jako cestu, jež je zřízena z důvodu, že vlastník pozemku nemůže řádně hospodařit na svém pozemku pro nedostatek spojení s veřejnou cestou. Nemůže tedy dojít k povolení nezbytné cesty, jestliže vlastník„ nepřístupného“ pozemku přístup ke svému pozemku má nebo může mít, ale zřízení nezbytné cesty žádá po jinem sousedícím vlastníkovi pozemku proto, aby toto spojení bylo pro něj výhodnější. Žalobkyně požadují zřízení nezbytné cesty pro to, aby se z méně komfortního přístupu (přístup přes pozemky pana [příjmení]) stal přístup komfortní (respektive komfortnější). Tuto situaci pět řešil dovolací soud a v rozhodnutí NS 22 Cdo 38/2005 ze dne 17. 2. 2006 a v rozsudku 22 Cdo 1897/2004 ze dne 20.07.2005 mimo jiné judikoval, že věcné břemeno nezbytné cesty nemůže soud zřídit, má-li žalobce zajištěn přístup na základě obligačního práva nebo může-li k přístupu využít jiné pozemky. Skutečnost, že přístup zřízený přes cizí pozemek by byl pro žalobce pohodlnější, resp. výhodnější, nebo že by se obešel bez stavebních úprav, není významná. Při zřizování nezbytné cesty rozhodnutím soudu je třeba dbát, aby právo vlastníka pozemku bylo omezeno co možno nejméně. Má-li vlastník stavby možnost zřídit přístup ke stavbě jinak (například přes přilehlý pozemek vlastníka, který se zřízením souhlasí), tedy bez omezení vlastníka jiného přilehlého pozemku, nelze právo věcného břemene cesty zřídit. Nezbytnou cestu lze požadovat jen pro pozemek, jenž na dobro postrádá nutného spojení. Vzhledem k tomu, že se v posuzovaném případě nejedná o jediný možný přístup (přístup přes pozemky pana [příjmení] je dle znalce technicky možný) je splnění negativní podmínky patrné a žalobnímu návrhu nešlo stran soudu v tomto směru vyhovět.

41. Podle ustanovení § 1032 odst. 1, 2 o.z. soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. Nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, přičemž tato skutečnost vyplývá z rozhodnutí [stát. instituce], Odbor územního plánování a výstavby životního prostředí ze dne [datum], ve kterém je uvedeno, že staveniště bude omezeno pouze na pozemek stavebníka, staveniště bude řádně označeno a zabezpečeno tak, aby bylo zabráněno přímému vstupu cizích osob na stavbu. Soud doplňuje, že se navíc v oploceném areálu nachází již stavba – rodinný dům. I zde se soud opřel o judikaturu Nejvyššího soudu ČR, když dovolací soud judikoval v rozsudku sp.zn. 22 Cdo 3398/2016 ze dne 24. 1. 2017, že žalobě o povolení nezbytné cesty (§ 1029 o.z.) nelze vyhovět, je-li nezbytná cesta žádána pouze pro účely zhotovení stavby (§ 1022 o.z.) nebo pro údržbu či obhospodařování nemovité věci v rozsahu spadající pod § 1021 občanského zákoníku. Z místního šetření konaného dne [datum] bylo soudem ověřeno, že se skutečně jedná o prostor, který je uzavřen oplocením, když uvnitř areálu se nachází novostavba – víceúčelový objekt, nyní již rodinný dům.

42. Při rozhodování o důvodnosti či nedůvodnosti žaloby – zřízení věcného břemene soud vycházel i z unesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 465/2018-113 ze dne 27. 3. 2018, když dovolací soud dovodil, že připadá-li do úvahy více možností, jak zřídit nezbytnou cestu, je třeba vybrat tu, která bude pro vlastníka zatíženého pozemku nejméně obtěžující; je třeba též vážit, zda by méně zatěžující a přiměřenější z hlediska požadavku minimalizace zásahů do vlastnického práva vlastníka zatěžovaného pozemku nebylo vhodnější zřídit cestu přes pozemek jiného vlastníka. Pokud soud dospěje k závěru, že nejvhodnější by bylo zřídit nezbytnou cestu přes pozemky jiného vlastníka, resp. jiných vlastníků, než žalobce navrhuje, žalobu zamítne. V posuzovaném případě je přistup na pozemky žalobkyň možný skrz pozemek pana [příjmení]. I přestože pozemek žalobkyň postrádá spojení s veřejnou cestou, je třeba stále respektovat § 1032 odst. 2 o.z., podle kterého nelze zřídit nezbytnou cestu přes uzavřený prostor zřízený za účelem zamezení přístupu cizích osob. Tento právní názor byl vysloven i v usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 22 Cdo 5100/2016 ze dne 15. 3. 2017 dovolací soud judikoval, že nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřeným za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit. Navíc z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 22 Cdo 880/2018, dále z rozhodnutí ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. 22 Cdo 2432/2016 vyplývá, že ani případné kolaudační rozhodnutí ke stavbě nezajišťuje právní titul příjezdu ke stavbě přes cizí pozemky.

43. Soud uzavírá, že na pozemky žalobkyň je možný přístup přes pozemky, které jsou ve vlastnictví pana [příjmení], přičemž ten možnost zřízení nezbytné cesty nabídl, tedy nikoliv pouze a jen přes pozemky žalovaných, kteří se zřízením nezbytné cesty z oprávněných důvodů (nikoliv spekulačních) nesouhlasí. Stran znalce [příjmení] [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že přístup přes pozemky pana [příjmení] je technicky možný nejen pěší chůzí, ale i pro průjezd osobními automobily. Žalobkyně si tedy mohly a mohou cestu zajistit jiným způsobem. Na základě výše uvedených skutečností soud žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť je nedůvodná.

44. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 o.s.ř., neboť žalovaní měli ve věci plný úspěch. Náklady žalovaných se sestávají: 1. příprava a převzetí zastoupení 2. vyjádření k žalobě ze dne [datum]

3. účast na soudním jednání dne [datum] 4. porada s klientem přesahující hodinu dne [datum] 5. duplika ze dne [datum]

6. účast na soudním jednání dne [datum] 7. porada s klientem přesahující hodinu dne [datum] 8. vyjádření na výzvu soudu ze dne [datum] 9. porada s klientem přesahující hodinu dne [datum] 10. vyjádření ze dne [datum] 11. vyjádření na výzvu soudu ze dne [datum] 12. porada s klientem přesahující hodinu dne [datum]

13. účast na soudním jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny – 2 úkony 14. porada s klientem přesahující hodinu dne [datum]

15. účast na soudním jednání dne [datum] 16. porada s klientem přesahující hodinu dne [datum]

17. účast na soudním jednání dne [datum] 18. porada s klientem přesahující hodinu dne [datum]

19. účast na soudním jednání dne [datum] 20. nahlédnutí do spisu dne [datum] 21. porada s klientem přesahující hodinu dne [datum] 22. závěrečný návrh ze dne [datum] 23. porada s klientem přesahující hodinu dne [datum]

24. účast na soudním jednání dne [datum]

25. účast na soudním jednání dne [datum] – vyhlášení rozsudku úkonu 26. porada s klientem přesahující hodinu dne [datum] 27. vyjádření k doplnění odvolání dne [datum] 28. porada s klientem přesahující hodinu dne [datum]

29. účast na soudním jednání u Krajského soudu v Českých Budějovicích dne [datum] 30. porada s klientem přesahující hodinu dne [datum] 31. vyjádření ze dne [datum] 32. porada s klientem přesahující hodinu dne [datum]

33. účast na soudním jednání dne [datum] 34. porada s klientem přesahující hodinu dne [datum] 35. vyjádření ze dne [datum] 36. porada s klientem přesahující hodinu dne [datum]

37. účast na soudním jednání dne [datum] 38. porada s klientem přesahující hodinu 39. písemný závěrečný návrh ze dne [datum] dne [datum] 40. porada s klientem přesahující hodinu dne [datum]

41. účast na soudním jednání dne [datum] 42. porada s klientem přesahující hodinu dne [datum]

43. účast na soudním jednání dne [datum] 44. vyjádření ke stížnosti ze dne [datum] 45. porada s klientem přesahující hodinu dne [datum]

46. účast na soudním jednání dne [datum] 47. porada s klientem přesahující hodinu dne [datum] 48. vyjádření ze dne [datum]

49. účast na soudním jednání dne [datum] 50. vyjádření – položení otázek znalci ze dne [datum] 51. porada s klientem přesahující hodinu dne [datum] 52. vyjádření ze dne [datum] 53. porada s klientem přesahující hodinu dne [datum]

54. účast na soudním jednání dne [datum] jednání přesahující dvě hodiny – 2 úkony 55. písemný závěrečný návrh ze dne [datum]

56. účast na soudním jednání dne [datum]

57. účast na soudním jednání dne [datum] – vyhlášení rozsudku – úkonu Právní zástupce nebyl v období od [datum] do [datum] plátcem DPH. A) TARIF ADVOKÁTA: dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 12 odst. 4 advokátního tarifu 58 úkonů po 2 400 Kč za jeden úkon (48,5 úkonu vč. DPH + 9,5 úkonu bez DPH) = 163.644 Kč vč. DPH B) Cestovní výdaje advokáta: Cestovní výdaje [obec] – [obec] (15 km, celkem 10 jízd, což činí 150 km), sazba náhrady vozidla 4 Kč, palivo Kč/litr 30,50 Kč, spotřeba 7,40 l [číslo] km, náhrada cestovného 600 Kč, náhrada paliva 338,55 Kč, což činí 939 Kč, DPH 197 Kč, tedy celkem 1 136 Kč. Cestovní výdaje [obec] – [obec] (46 km, celkem 14 jízd) V roce [rok] (bez DPH) Za 8 jízd, ujeto celkem 368 km, sazba náhrady vozidla 4,10 Kč, palivo, sazba náhrady vozidla 4,10 Kč, palivo Kč/litr 33,10 Kč, spotřeba 7,60 l [číslo] km, náhrada cestovného 1 509 Kč, náhrada palivo 926 Kč, což činí 2 435 Kč V roce [rok] (včetně DPH) Za 6 jízd, ujeto 276 km, sazba náhrady vozidla 4,10 Kč, palivo Kč/litr 33,10 Kč, spotřeba 7,60 l [číslo] km, náhrada cestovného 1 132 Kč, náhrada palivo 694 Kč, celkem 1 826 Kč, DPH 383 Kč, což činí 2 209 Kč Cestovné [obec] – [obec] (46 km – 6 jízd): V roce [rok] (včetně DPH) Za 6 jízd, ujeto celkem 276 km, sazba náhrady vozidla 4,20 Kč, palivo Kč/litr 32 Kč, spotřeba 7,60 l [číslo] km, náhrada cestovného 1 159 Kč, náhrada palivo 671 Kč, celkem 1 830 Kč, DPH 384 Kč, což činí 2 215 Kč Cestovné [obec] – [obec] (46 km – 8 jízd): V roce [rok] (včetně DPH) Za 8 jízd, ujeto celkem 368 km, sazba náhrady vozidla 4,40 Kč, palivo Kč/litr 27,80 Kč, spotřeba 7,60 l [číslo] km, náhrada cestovného 1 619 Kč, náhrada palivo 778 Kč, celkem 2 397 Kč, DPH 503 Kč, což činí 2 900 Kč Cestovné celkem: 10.895 Kč vč. DPH. Byl použit osobní automobil [registrační značka]. C) NÁHRADA HOTOVÝCH VÝDAJŮ Režijní paušály po 300 Kč podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb.: 58 úkonů (48,5 úkonu vč. DPH + 9,5 úkonu bez DPH) 20.455 Kč vč DPH D) PROMEŠKANÝ ČAS čas strávený na cestě na jednání a zpět (5:00 hod. [anonymizováno] – [obec], 28 hod. [anonymizováno] – [obec]) 3 3:00 hod. (to je 66 půlhodin po 100 Kč, z toho 8 půlhodin bez DPH a 58 půlhodin vč. DPH) = 7.818 Kč vč. DPH Celkové náklady soudního řízení činí: 202.812 Kč (vč. DPH). Soud stanovil povinnost žalobkyním společně a nerozdílně, neboť se jedná o solidární závazek.

45. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u něj nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud proto rozhodl, že žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně uhradit náklady státu ve výši 4 602,78 Kč, když usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum] byla znalci [celé jméno znalce] přiznáno znalečné v celkové výši 14 602,78 Kč a záloha činila 10 000 Kč. Tudíž zbývá na nákladech státu doplatit částku 4 602,78 Kč, když soud tuto povinnost stanovil žalobkyním uhradit společně a nerozdílně.

Poučení