15 C 491/2015-701

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o vypořádání SJM takto:

Výrok

I. Z věcí, jež měli účastníci ve společném jmění manželů, připadá: do vlastnictví žalobkyně: -) pračka se sušičkou (hodnota 6.000 Kč) -) stůl jídelní masiv + 4 ks židlí kožené čalounění (hodnota 9.800 Kč) -) kuchyňská linka vanilkové barvy, pracovní deska dřevotříska (hodnota 8.960 Kč) -) digestoř vestavěná (hodnota 720 Kč) -) myčka vestavěná (hodnota 2.240 Kč) -) lednička zn. Hayer (hodnota 4.480 Kč) -) televize zn. LG60* (hodnota 400 Kč) -) stolek pod televizi (hodnota 0 Kč) -) sedací souprava kožená bílá„ L“ včetně taburetu (hodnota 11.200 Kč) -) stolek konferenční (hodnota 1.010 Kč) -) komoda včetně skleníku z masivu tropické dřevo (hodnota 12.000 Kč) -) postel dvoulůžková – letiště s kovovým čelem (hodnota 800 Kč) -) komoda z masivu světle hnědá (hodnota 2.700 Kč) -) skříň šatní s posuvnými dveřmi (hodnota 4.200 Kč) -) rotoped s displejem (hodnota 600 Kč) -) sekačka na trávu elektrická zn. ALKO (hodnota 90 Kč) -) bazén, vysavač na bazén (hodnota 20.000 Kč) -) kuchyňská linka světlé barvy v nájemním bytě (hodnota 6.080 Kč) -) sporák v nájemním bytě (hodnota 2.030 Kč) -) myčka v nájemním bytě (hodnota 2.030 Kč) tedy věci v celkové ceně 95.340 Kč.

II. Do vlastnictví žalované dále připadá: jiný nebytový prostor, jednotka [číslo] vymezené v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] s podílem na společných částech budovy [adresa] a pozemku parc. [číslo] o velikosti ideálních [číslo], zapsané v katastru nemovitosti na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], [stát. instituce], [stát. instituce], ve výši ocenění 375.000 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vyrovnání jeho podílu částku 117.585 Kč do 2 měsíců od právní moci rozhodnutí.

IV. Nákladní automobil skříňový Renault Master, [anonymizováno], rz [anonymizováno] [číslo], bílé barvy, nebyl ke dni 9. 9. 2015 součástí společného jmění manželů účastníků.

V. Řízení se ohledně požadavku žalobce na vydání laminátové rybářské lodi s motorem a rybářského vybavení (pruty 3 ks, navijáky 3x, podběrák a stan na ryby), zastavuje.

VI. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

VII. Po právní moci tohoto rozhodnutí se žalobci vrací zálohované náklady řízení ve výši 10.688 Kč prostřednictvím účtárny zdejšího soudu.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal vypořádání společného jmění účastníků s tvrzením, že jejich manželství bylo uzavřeno dne 2. 4. 1992 v [obec]. Za manželství se narodil syn [jméno] [celé jméno žalobce] dne [datum]. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 16. 7. 2015, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dnem 9. 9. 2015. Žalobce učinil předmětem vypořádání tzv. zhodnocení rodinného domu [adresa], v [adresa] [anonymizována dvě slova] [obec] (dále jen„ rodinný dům“), dále garáž a chladírnu na parcele [číslo] na téže adrese, výnosy z pronájmu bytu v rodinném domě, nebytovou jednotku [číslo] v budově [adresa] na parcele [číslo] v k. ú. [obec], část obce Předměstí (dále jen„ nebytová jednotka“), a výnosy z pronájmu této nebytové jednotky. Dále navrhl vypořádat nákladní automobil skříňový zn. Renault Master 150 DCI [registrační značka] (dále jen„ automobil“) a„ vybavení zaniklé rodinné domácnosti“ v rodinném domě. Žalobce tvrdil, že došlo ke„ zhodnocení“ rodinného domu, který žalovaná nabyla do svého výlučného vlastnictví ještě před manželstvím. Znaleckým posudkem [číslo] ze dne 23. 7. 1990 byla cena nemovitostí zjištěna ve výši 80.567,66 Kč. Rodinný dům byl postaven kolem roku 1905, byl značně zanedbaný a vyžadoval rozsáhlou rekonstrukci a modernizaci, která dle žalobce byla financována z prostředků tvořících společné jmění manželů. Do října 2000 byly provedeny zejména: nové omítky venkovní i vnitřní, provedeny jako hladké vápenné štukové, dále podlahy provedeny jako textilní, včetně úpravy povrchu schodů do patra s polepem textilním, keramické dlažby koupelny a WC, obklady keramické, kuchyně s novým vybavením včetně kuchyňské linky, nově osazeny okna, dveře prosklené dýhované, nová vrata vjezdu do průjezdu, nově provedeno vnitřní vybavení – teplá voda, ústřední vytápění přes plynový ohřev, kanalizace, elektrika, topení s kotlem na plyn s odhadem na 800.000 Kč. Bylo vypracováno ocenění dne 5. 10. 2000 zpracované [titul] [jméno] [příjmení], odhadcem nemovitostí pro účel hypotečního úvěrového řízení a byla odhadnuta v té době cena rodinného domu 1.200.000 Kč. Prostředky vynaložené ze SJM se tak v souvislosti s touto investicí podílely na ceně zhodnocené nemovitosti ve výši 67 %. Žalobce dále tvrdil, že dne 15. června 2001 byla uzavřena se [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO] smlouvu o úvěru [číslo] [rok] s poskytnutím úvěru ve výši 500.000 Kč jako úvěr účelový na opravu střechy rodinného domu, který byl zajištěn mj. ručením žalobce a avalováním blanco směnky žalobcem. Splácení předmětného úvěru bylo výlučně z prostředků tvořících SJM. Žalobce se domnívá, že žalovaná je povinna mu nahradit nejen to, co ze SJM bylo vynaloženo na její výhradní majetek v podobě rekonstrukce a modernizace rodinného domu do roku 2000, ale i to co ze SJM bylo vynaloženo na její výhradní majetek v podobě rekonstrukce a modernizace rodinného domu v roce 2001, tj. shora uvedených 500.000 Kč, když tvrdí, že došlo ke zhodnocení domu o 76,5 % jeho obvyklé ceny. Dále doplnil svá tvrzení, že v roce 2009 proběhla v rodinném domě úprava nebytových prostor, kdy byla rozšířena obytná plocha, a přibylo nové sociální zařízení s náklady 280.000 Kč, které byly financovány výlučně z finančních prostředků ve SJM účastníků. V roce 2011 také proběhla v rodinném domě změna užívání přízemního bytu na prodejnu potravin. Náklady související s tímto činily 140.000 Kč a v souvislosti se zahájením prodeje potravin bylo nutno z výlučných prostředků ze SJM financovat pořízení zásob zboží v částce 200.000 Kč. Žalobce tedy vychází z obvyklé ceny předmětné nemovitosti ve výši 3.500.000 Kč a požaduje tak vyplacení částky 1.178.100 Kč. Dále tvrdil, že garáž a chladírna na parcele [číslo] v [obec], měla být vystavena samostatně a financována výlučně z prostředků SJM v roce 2009, když se rozšířila obytná plocha do rodinného domu s odhadem nákladové ceny garáže a chladírny ve výši 382.800 Kč. Z tohoto požaduje polovinu. Dále požadoval částku 35.750 Kč jako výnos z pronájmu bytu v rodinném domě o velikosti 2+1, kuchyně s jídelním koutem, dvou pokojů, koupelny, WC, který měl být pronajat v období minimálně od 1. 1. 2011 s nájemným 6.500 Kč měsíčně, do 31. 8. 2014 toto nájemné bylo používáno dle žalobce na provoz rodinné domácnosti účastníků. Od 1. 9. 2014 měla tyto částky k dispozici pouze žalovaná. Pokud za 11 měsíců od 1. 9. 2014 do 9. 9. 2015 činila částka 6.500 Kč měsíčně, pak žalobce požaduje polovinu z částky 71.500 Kč.

2. Žalobce dále tvrdil, že za trvání manželství dne 1. 2. 2010 došlo k uzavření smlouvy o převodu vlastnictví nebytové jednotky č. [číslo] v budově [adresa] na parcele [číslo] v k. ú. [obec], část obce Předměstí (dále jen„ nebytová jednotka“), když smluvními stranami předmětné smlouvy bylo [územní celek] a žalovaná. Dohodnutá kupní cena ve výši 458.830 Kč a byla financována dle žalobce výlučně z finančních prostředků v SJM účastníků, za použití finančních prostředků (200.000 Kč) získaných čerpáním úvěru [číslo] – úvěrová smlouva ze dne 22. 7. 2009 uzavřená mezi žalobcem a [právnická osoba] Hodnotu ocenil na 600.000 Kč s tím, že uplatňuje nárok na poloviční částku 300.000 Kč. Dále požadoval tzv. výnosy z pronájmu nebytové jednotky, která byla pronajímána dle žalobce minimálně od 19. 5. 2010, s výší nájemného 6.500 Kč měsíčně, resp. 78.000 Kč ročně s tím, že do 31. 8. 2014 bylo předmětné nájemné používáno na provoz rodinné domácnosti. Za období od 1. 9. 2014 do 9. 9. 2015 ve výši 71.500 Kč, je však výhradně používala žalovaná a žalobce tedy požaduje polovinu, tedy 35.750 Kč. Ohledně nákladního automobilu Renault Master uvedl, že dne 12. 5. 2014 došlo k uzavření kupní smlouvy ohledně tohoto nákladního automobilu. Kupující byla uvedena žalovaná, dohodnutá částka 312.000 Kč, byla však financována dle žalobce výlučně z finančních prostředků v SJM. Dle odhadu žalobce činí hodnota 200.000 Kč a žalobce tak uplatňuje nárok na 100.000 Kč. Dále z vybavení zaniklé rodinné domácnosti požaduje částku 100.000 Kč.

3. V průběhu řízení doplnil specifikaci tzv. vybavení zaniklé rodinné domácnosti, konkrétně označil automatickou pračku se sušičkou zn. Bosch, jídelní stůl z masivu tmavé barvy, včetně 4 ks kožených židlí, kuchyňské linky do„ L“ vanilkové barvy se světle šedou pracovní deskou z dřevotřísky a vestavěnými spotřebiči, lednice zn. Hayer, kávovar s kuchyňským robotem, televize LG, úhlopříčka 148 cm, stolek pod televizi, sedací souprava bílé barvy z pravé kůže do tvaru„ L“, včetně taburetu, konferenční stolek černé barvy otáčecí, komoda včetně skleníku z masivu tropického dřeva, dvoulůžková postel - letiště tmavé barvy s kovovým čelem, komoda z masivu světle hnědé barvy značky IKEA, šatní skříň s posuvnými dveřmi, televizor zn. Philips stříbrné barvy úhlopříčka 120 cm, rotoped s displejem, LCD televize černé barvy značky Philips úhlopříčka 128 cm, kulečníkový stůl černo-zelené barvy, dvoulůžková postel – letiště z dřevotřísky tmavě hnědé barvy značky IKEA, počítačová sestava (stolní PC, monitor, tiskárna), stůl dřevotříska světlé barvy, včetně kancelářské otočné židle, plynový kotel zn. DESTILA, plynový bojler zn. Bosch, pracovní stůl pro dílnu 2 ks, AKU nářadí zn. Narex, autogenní souprava – svářečka, svěrák TONA, sekačka na trávu elektrická zn. ALKO, vysavač na vysávání bazénu, bazén sklolaminátový barva modrá, bazénová filtrace písková. Dále požadoval vypořádat zařízení tzv. nájemního bytu, včetně kuchyňské linky světlé barvy, lednice zn. CALEX 180 cm s mrazákem, mikrovlnná trouba, elektrický sporák zn. ZANUSSI, a myčka.

4. Žalobce dále specifikoval na základě poučení soudu práce provedené na rodinném domu, doplnil, že v roce 1998 došlo k výměně střešní krytiny s náklady 70.000 Kč, v roce 2006 ke zbudování půdní vestavby o rozloze 105 m s tím, že zhotovitel byl podnikatel [jméno] [příjmení], s náklady asi 350.000 Kč, v roce 2008 pokládka zámecké dlažby do průjezdu a na dvůr 160 m svépomocí v ceně 64.000 Kč, v roce 2009 úprava nebytových prostor na bytovou jednotku s realizačními náklady 280.000 Kč, v roce 2009 rekonstrukce koupelny a toalety zhotovené [jméno] [příjmení] s náklady asi 100.000 Kč, v roce 2010 zbudování obvodové zdi v délce 13 m a výškou 1,8 m, s materiálem KB blok s náklady 20.000 Kč, v roce 2011 úprava nebytových prostor na obchod potravin svépomocí, s náklady stavby 140.000 Kč, v roce 2012 pokládka řezaného kamene na terasu 80 m, zhotovitel [jméno] [příjmení], s cenou 80.000 Kč, stavba střešní pergoly svépomocí s materiálem 40.000 Kč, výměna vstupních dveří na terasu v ceně 20.000 Kč, úprava zahrady a zahradního altánu v ceně 100.000 Kč, v roce 2015 výměna oken z dřevěných na plastová. Žalobce doplnil svá tvrzení týkající se garáže s chladírnou, že došlo k přestavbě těchto prostor na přelomu roku 2000 – 2010 svépomocí a byl vystaven byt 2+kk o rozloze 70 m, který byl pronajímán žalovanou. Finanční prostředky ze SJM byly použity na vybudování této garáže a chladící místnosti byly v roce 1995 – 1996 a následně byly tyto prostory přebudovány na byt.

5. Žalovaná rozhodně zpochybňovala tvrzené tzv. zhodnocení rodinného domu z prostředků SJM. Namítala, že k rekonstrukci domu nepochybně došlo, ale za použití jejích výlučných prostředků postupně v průběhu let 1992 – 2015. Zdůraznila dále, že žalovaný jí dne 31. 8. 2014 odcizil veškeré doklady a podklady týkající se rekonstrukce. Rekonstrukce, materiál a práce byly převážně financovány otcem žalované [jméno] [příjmení], když tento nakupoval veškerý stavební materiál především u [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] stavebniny, [právnická osoba], zastoupené rovněž p. [příjmení], v hodnotě cca 1.260.000 Kč. Rekonstrukční práce byly prováděny mj. [celé jméno svědka], [jméno] [celé jméno svědka]. Úvěr od [právnická osoba] – [právnická osoba], nebyl poskytnut na rekonstrukci rodinného domu, ale na úhradu dluhů způsobené žalobcem, na automobil zn. Renault Master červené barvy a z neoprávněného podnikání žalobce, taktéž na úhradu odcizeného zboží z prodejny žalované v ulici [adresa] v roce 2001. Dále namítala, že garáž a chladírna tvrzená žalobcem neexistuje. Ani nelze akceptovat požadavek žalobce na výnosy z pronájmu bytů v RD, když byt v předmětné době nebyl pronajat, stejně tak neuznává žalovaná nárok ohledně nebytové jednotky.

6. Žalovaná dále namítala, že za trvání manželství žalobce s ní ve společné domácnosti téměř nežil, když měl několik mimomanželských poměrů. O nabytí majetku náležejícího do SJM se podstatně významnějším způsobem nepřičinil, naopak vytvářel dluhy, které žalovaná splácela. K nákladnímu automobilu [registrační značka] bílé barvy namítala, že toto auto koupila výlučně do svého vlastnictví za účelem zajištění provozu své podnikatelské činnosti. Prostředky k nákupu získala darem od svého otce [jméno] [jméno], když byla uzavřena písemná darovací smlouva ze dne 28. 4. 2014. Předmětné peněžité prostředky se tak nestaly součástí společného jmění manželů, stejně tak automobil byl od počátku ve výlučném vlastnictví žalované. Na nákup věcí ze zařízení bytu a domu jí převážně peníze poskytl darem její otec. Dále žalovaná tvrdila, že dne 31. 8. 2014 žalobce odcizil z rodinného domu částku 240.000 Kč, z čehož bylo 70.000 Kč ve vlastnictví žalované, a 70.000 Kč jako vratka DPH z nákladního automobilu a 100.000 Kč patřilo do SJM. Dále odcizil již v roce 2001 částku 450.000 Kč a v roce 2006 spotřeboval částku 72.500 Kč za prodej automobilu Volkswagen, rok výroby 2006 a dále že opakovaně hradila za žalobce různé exekuce. Žalovaná doplnila své tvrzení, že rekonstrukci domu prováděla často tzv. svépomocí nebo na základě tzv. protislužeb, Žalovaná tvrdila, že otec žalované, který již zemřel, vždy tzv. zachraňoval situaci, peníze jí dával do baráku, na její podnikání. Také jí pomáhal zajišťovat lidi, kteří nemovitost opravovali.

7. Žalovaná se dovolává tzv. disparity vypořádacího podílu, poukázala na negativní chování žalovaného v průběhu manželství, kdy se nezajímal o rodinný život, nepodílel se na výchově syna, byl dlouhodobě bez zaměstnání, absolvoval v průběhu roku 2012 – 2014 denní studium na učilišti, připravoval se na maturitní zkoušku. Nepodílel se na financování nákladů domácnosti, byl pravomocně odsouzen za útoky na žalovanou a syna. Žalovaná se neustále potýkala s exekucemi vedenými proti žalobci. Rozhodně nemůže být bráno v potaz, že žalobce se podílel na úhradě kupní ceny nebytové jednotky, když smlouva byla uzavřena 1. 2. 2010 a částka 151.276 Kč jako splátka měla být zaplacena 2. 12. 2012 a úvěrová smlouva podle dokladů měla být uzavřena již 22. 7. 2009. Žalovaná v průběhu řízení změnila své stanovisko ohledně nebytové jednotky a označila tuto jednotku jako součást SJM, avšak požadovala, aby se žalovaný podílel na platbách do fondu oprav a zaplacení dluhů vzniklých na této nebytové jednotce.

8. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 15C 120/2014 soud zjistil, že rozsudkem ze dne 16. 7. 2015, s právní mocí 9. 9. 2015 bylo rozvedeno manželství účastníků. V řízení bylo prokázáno, že účastníci spolu nežijí minimálně od počátku roku 2014, každý dlouhodobě hospodařil a podnikal samostatně a pokud užíval manžel dům v [obec], v němž manželka bydlí a podniká ve své provozně, tak pouze pro účely jeho podnikání (skladování zboží), nikoliv vyplývající z manželského společenství. Příčiny rozvratu manželství byly zjištěny mimo jiné, že manžel nebyl v minulosti pro manželku oporou, například v případě těžkosti související s jejími zdravotními obtížemi, nebo při výchově syna. Opakovaně navazoval mimomanželské vztahy po celou dobu trvání manželství.

9. Z rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 6. 2018 č.j. [číslo jednací] ve věci obžalovaného [celé jméno žalobce], narozeného [rok], bylo zjištěno, že byl uznán vinným, že v době okolo 14.30 hodin dne 31. 8. 2014 v [obec], v ulici [ulice], po vykopnutí dřevěných vrat vnikl do průjezdu a dvoru obývaného domu [adresa] a po rozbití skleněné výplně plastových vstupních dveří do obytných prostor v I. patře, odkud odcizil nejméně velký technický průkaz, a jeden klíč od vozidla zn. BMW X5 [registrační značka], dále velký technický průkaz vozidla Renault Master [registrační značka], čímž způsobil žalované škodu na poškození výši 3.566 Kč a [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému [rok], škodu na odcizení 1.500 Kč. Dále v době od 15.26 hodin do 15.31 hodin dne 10. 9. 2014 v [obec], v ulici [adresa] v prodejně poškozené - žalované nejprve ji vulgárně osočil různými slovy a dále ji fyzicky napadl s tím, že do ní strčil rukama, v důsledku čehož upadla na zem, kdy i přes pád poškozené obžalovaný ve fyzickém a slovním útoku pokračoval. Po chvíli v útoku ustal, v prodejně ze země sebral kabelku, kterou měla před útokem poškozená na rameni a kterou ji obžalovaný strhl a dále vzal věci z ní vysypané a s těmito odešel zadním vchodem za prodejnu na ulici [ulice], kam posléze přišla i poškozená, kde jí praštil její kabelkou do hlavy a následně chytil rukama za ramena a cloumal s ní o vozidlo zn. Renault Master, [registrační značka], takže do něj narážela hlavou, přičemž po chvíli z útoku přestal a odcizil poškozené s dalšími věcmi i klíče od vozidla [příjmení] [jméno], kterým poškozená přijela a z místa odešel, přičemž došlo u žalované k distorzi krční páteře a pohmoždění měkkých tkání, pro které byla nucena vyhledat ošetření v Městské nemocnice v [obec] a dále poškodil její oblečení a zlatý řetízek. Dále odcizil dodávku zn. Renault Master, oranžové barvy [registrační značka] ke škodě syna [jméno] [celé jméno žalobce] a způsobil mu škodu ve výši 107.000 Kč. Tím spáchal přečin ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 tr. zákoníku, přečin nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1 tr. zákoníku, přečin výtržnictví dle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, přečin krádeže dle § 205 odst. 1 písm. b) a d), odst. 3 trestního zákoníku a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání dvou let, s povinností nahradit škodu poškozenému [jméno] [celé jméno žalobce] a poškozené žalované. Ze spisu Policie ČR měl soud k dispozici několik fotografií dokumentující stav nemovitosti, záběry do průjezdu do vstupních prostor do nemovitosti, na terasu a bytu, a dokumentaci jednotlivého zařízení, např. sedací soupravy, skříní, ložnice, pokoje v patře apod.

10. V průběhu řízení bylo vydáno předběžné opatření, kterým byl uložen zákaz žalované zcizit nebytovou jednotku, když bylo zjištěno, že žalovaná inzeruje možnost prodeje obchodních prostor v ulici [ulice] v [obec] za cenu 250.000 Kč. Usnesení nabylo právní moci 7. 12. 2017 s tím, že rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. [číslo jednací] bylo změněno„ bez souhlasu žalobce“.

11. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (1. 1. 2014). Podle odst. 2 téhož ustanovení není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Nabytí věcí do společného jmění účastníků v době do 31. 12. 2013 je tedy třeba posoudit podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“).

12. Podle § 143 obč. zák., společné jmění manželů tvoří: a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo, jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

13. Řízení o vypořádání zaniklého společné jmění manželů je řízení, v němž soud není vázán návrhem účastníků na způsob vypořádání. Otázku, zda určitý majetek tvoří součást zaniklého společné jmění manželů a zda je předmětem vypořádání, řeší jako otázku předběžnou s tím, že se projeví závěr soudu, že určitý majetek netvoří součást zaniklého společné jmění manželů tak, že jej nezahrne do vypořádání a osvětlí důvody, které k tomu vedly.

14. Vzhledem k rozmanitosti tvrzení účastníků bylo prováděno rozsáhlé dokazování, jednak několika svědeckými výpověďmi, třemi znaleckými posudky a mnoha listinami.

15. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo dále zjištěno, že žalovaná je evidována jako vlastnice parcely [číslo] o výměře [anonymizováno] m zastavěná plocha a nádvoří, stavbou [adresa] rodinný dům, na pozemku [číslo] pozemku [číslo] o výměře [anonymizováno] m trvalý travní porost. Opět zde je evidováno zástavní právo smluvní a věcné břemeno, užívání a předkupní právo, a několik exekucí.

16. Z listiny nazvané„ znalecký posudek [číslo] zpracované [celé jméno svědka], [obec]“, o ceně nemovitosti [adresa] v [obec], [ulice] ul., pro převod mezi občany, bylo zjištěno, že je převáděn jednopatrový dům s půdním prostorem s částečným podsklepením, s přístupem částečně s průjezdem z komunikace, objekt je situován v uliční řadové zástavbě. Objekt je postaven kolem roku 1905. V objektu se nachází v přízemí průjezd, chodba, kuchyně, 2 pokoje, koupelna a WC. V prvním patře chodba a 5 pokojů. Dům zahrnuje jednu bytovou jednotku s příslušenstvím a je považován za rodinný dům. Dále bylo provedeno ohodnocení na částku domu 57.423,96 Kč, ploty 1.903,85 Kč, ostatní stavby 14.399,25 Kč, venkovní úpravy 1.400 Kč, pozemky 4.867,20 Kč a porosty 574 Kč, celkem zjištěná cena nemovitosti v roce 1990 činí 80.567,66 Kč. Pokud se týká ostatních staveb, je zde uváděna prádelna, dílna, taktéž stodola. V rámci venkovních úprav je označováno zpevnění dvora dlažbou, čedičovou a betonovou a cihel na plochu kladených a přepadová jímka.

17. Z listiny nazvané„ ocenění [číslo] 2000 pro účel hypotečního úvěrového řízení pro stavební spořitelnu [bankovní ústav]“ zpracovaného [titul] [jméno] [příjmení], [obec], v říjnu 2000, bylo zjištěno, že došlo k ocenění rodinného domu bez nebytových provozních dokončených prostor, když byly zahrnuty bytové prostory v I. nadzemním podlaží, v II. nadzemním podlaží a nebytové prostory jako průjezd a kotelna s celkovým oceněním srovnávací hodnotou 1.200.000 Kč.

18. Z technické zprávy zpracované pro úpravu nebytových prostor v RD [adresa] zpracovatelem [jméno] [příjmení] v srpnu 2009 bylo zjištěno, že byla provedena úprava nebytových prostor, s předpokládanými náklady 280.000 Kč, s úpravou oken, dveří a podrobnými údaji týkající se úprav domu a úpravy bydlení.

19. Z průvodní zprávy zpracované [jméno] [příjmení], týkající se prodejny potraviny v rodinném domě z února 2011 bylo zjištěno, že má dojít k úpravě přízemního bytu, která bude nadále využívána jako prodejna potravin a součástí výstavby má být úprava elektroinstalace, pokládka podlahové krytiny, malířské práce, montáž vybavení prodejny s tím, že předpokládané realizační náklady stavby činí 140.000 Kč.

20. Ze smlouvy o úvěru [číslo] [rok] bylo zjištěno, že mezi [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov], [obec], [IČO] a žalovanou [celé jméno žalované] s uvedením [IČO] byla uzavřena smlouva o úvěru„ na opravu střechy“ ve výši 500.000 Kč s čerpáním v červnu 2001, s konečnou splatností úvěru do 30. 5. 2006 s tím, že bylo sjednáno zajištění úvěru jednak zástavou rodinného domu a směnky vystavené dlužníkem a avalované panem [celé jméno žalobce] s uvedením rodného čísla, prohlášením ručitele. Dále byla předložena soudu tzv.„ směnka“ podepsaná žalovanou a avalována žalobcem, vydaná v [obec] dne 15. 6. 2001, vrácena 30. 8. 2006.

21. Z potvrzení o zániku zástavního práva zapsaného v katastru nemovitostí je zřejmé, že ke dni 25. 8. 2006 došlo k zániku zástavního práva k nemovitostem v [anonymizováno] ul. [adresa], neboť došlo ke splnění zajištěné pohledávky na částku 500.000 Kč s příslušenstvím. Stejně tak došlo k vrácení listiny o prohlášení ručitele žalobce v případě dlužnice žalované.

22. Ze smlouvy o nájmu bytu bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 18. 12. 2010 žalovanou a [jméno] [příjmení], týkající se bytu 2+1 v přízemí, v domě [adresa] v [obec], smlouva o nájmu, a to od 1. 1. 2011 na dobu jednoho roku, se sjednaným nájmem 6.500 Kč měsíčně a zaplacenou zálohami, tzv. bezpečnostní zálohou ve výši 13.000 Kč.

23. Z příjmového pokladního dokladu společnosti [právnická osoba], [anonymizována tři slova], [obec], vyplývá, že„ zaplatil [jméno] [příjmení] částku 45.000 Kč“ na úhradu PVC výplní stavebních otvorů oken, dveří pro nemovitost v [anonymizováno] ul. 141, [obec] a zaplacení částky 29.742 Kč této firmě za montáž a dodávku oken.

24. Ze smlouvy uzavřené mezi [územní celek] a žalovanou jako kupující, týkající se smlouvy o převodu vlastnictví nebytové jednotky a zřízení zástavního práva ohledně nebytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na parc. [číslo] v k. ú. [obec], část obce Předměstí, za sjednanou kupní cenu 458.830 Kč s tím, že částka 156.277 Kč byla uhrazena kupující ve dvou splátkách v červenci 2009 a částku ve výši 302.553 Kč se kupující zavázal zaplatit ve dvou splátkách na účet žalobce, a to ve výši 151.277 Kč nejpozději do 1. 2. 2011 a 151.276 Kč do 1. 2. 2012 s tím, že byly sjednány případné možné slevy pro případ dodržení splatnosti splátek. Jednotka byla označena jako prodejna – sklad s WC o výměře 63,50 m3. Smlouva byla uzavřena 1. 2. 2010, vklad do katastru byl proveden, s právními účinky, dne 15. 2. 2010 Součástí smlouvy je prohlášení vlastníka budovy s přesným vymezením výměry nebytové jednotky přecházející do vlastnictví žalované.

25. Z dokladu [bankovní ústav] z 3. 1. 2012 byla zjištěna platba 151.276 Kč ve prospěch Města Litoměřice učiněné vkladatelem„ [celé jméno žalobce]“.

26. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaná je vlastníkem, evidovaná jako jediná vlastnice nebytové jednotky [číslo] jiný nebytový prostor v budově – [adresa], bytový dům zapsaný na [list vlastnictví] na parc. [číslo] [list vlastnictví], a to v podílu na společných částech domu a pozemku [číslo]. Je evidováno zástavní právo soudcovské a zástavní právo exekutorské v několika případech.

27. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovanou [IČO] jako pronajímatelem a žalovaným [jméno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [IČO], [obec], bylo zjištěno, že byla uzavřena nájemní smlouva týkající se nebytové jednotky v budově [adresa] v [anonymizováno] ulici [číslo] v [obec] se sjednaným nájmem 78.000 Kč ročně od 1. 5. 2010 na dobu určitou 10 ti let. Smlouva byla uzavřena dne 19. 5. 2010.

28. Ze zprávy [bankovní ústav] [příjmení] [příjmení] ze dne 14. 10. 2015 bylo zjištěno, že došlo k vydání potvrzení na vlastní žádost žalobce s tím, že byl úvěr [číslo] založený dne 22. 7. 2009 ve výši 200.000 Kč, ke dni 13. 10. 2015 splacen a zrušen.

29. Z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalobce se sídlem [adresa žalobce], IČ [anonymizováno] [rok], s předmětem podnikání – výroba, obchod a služby neuvedené, velkoobchod a maloobchod, byl evidován od 7. 12. 1992 do 27. 8. 2004 jako podnikatel. Dále bylo zjištěno, že je proti němu vedeno značné množství exekucí.

30. Ze zprávy OSSZ Litoměřice bylo zjištěno, že žalobce byl naposledy přihlášen u zaměstnavatele v období roku 1996 a v evidenci OSVČ je od 15. 9. 2014 stále, když minulá registrace OSVČ byla od 1. 10. 1996 do 31. 12. 2005.

31. Z potvrzení soukromé [právnická osoba] [obec], bylo zjištěno, že žalobce byl žákem školy od 11. 12. 2012 do 16. 6. 2014.

32. Z přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2014 podané žalovanou bylo zjištěno, že neeviduje zde žalobce jako spolupodnikajícího, neuplatňuje na něho slevu. Je uveden dílčí základ daně 214 Kč jako rozdíl mezi příjmy a výdaji. Z předloženého přiznání k dani z přidané hodnoty žalované vyplývá, že žalovaná podala daňové přiznání za období druhého čtvrtletí roku 2014 s tím, že provedla odpočet daně.

33. Z listiny nazvané„ darovací smlouva“ uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako dárcem a žalovanou jako obdarovanou, bylo zjištěno, že dne 28. 4. 2014 byla sepsána písemná smlouva s podpisy jmenovaných o daru dceři finanční hotovosti ve výši 320.000 Kč účelově vázaným na zakoupení motorového vozidla zn. Renault Master T35. Z faktury ohledně předmětného vozidla bylo zjištěno, že byla zaplacena částka 312.000 Kč a jako odběratel je uvedena žalovaná s uvedením [IČO]. Dále měl soud k dispozici seznam daňových odpisů týkající se předmětného vozidla Renault Master T35 v průběhu let 2014 – 2015 a dále doklad o zaplacení částky 312.000 Kč jako úhrada faktury [číslo] týkající se vozidla Master, které bylo přijato od žalované s uvedením [IČO], dále doklad - osvědčení o registraci vozidla rz [anonymizováno] [číslo] na jméno žalované a technický průkaz předmětného vozidla s uvedením registrovaného vlastníka žalované s uvedením IČ žalované.

34. Z listiny nazvané„ darovací smlouva“ mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou uzavřená dne 26. 1. 2014 soud zjistil, že [jméno] [příjmení], jako dárce, předal žalované své dceři, obdarované, finanční hotovost 150.000 Kč.

35. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že otec žalované [jméno] [příjmení], narozený [rok], naposledy bytem [adresa], zemřel dne [datum]. Z usnesení č.j. [číslo jednací] ze dne 23. 3. 2016 bylo zjištěno, že řízení o projednání pozůstalosti po zemřelém bylo zastaveno, když zůstavitel zanechal pozůstalost s majetkem nepatrné hodnoty, který byl vydán obstaravateli pohřbu - pozůstalé manželce.

36. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce], syna účastníků bylo zjištěno, že si nepamatuje, jakým způsobem se rekonstruovala nemovitost. Pamatuje si rekonstrukci střechy. Jel pro tašky do stavebnin, kde pracoval nějaký známý matky, dávali to dohromady postupně. Taktéž půdní vestavba se budovala postupně. Nepamatuje si však, kolik stála. Není schopen sdělit k tomu podrobnosti. Rekonstrukce však probíhaly tak, že máma měla známé - řemeslníky, kteří to dělali, žádná firma tam nebyla. Dále doplnil, že otec měl exekuce. Volaly vymahačské agentury. Nakonec to splácela matka, a dědeček [jméno] [příjmení] dával mámě peníze, i na koupi auta, co„ nyní stojí na soudě“. Svědkovi dal také peníze na školu 70.000 Kč. Otec„ barák vykradl a vzal i tyto peníze“. Děda celý život podnikal v různých oborech nákup - prodej. Peníze dával matce, koupil ji barák. Také koupil barák sestře matky. Pamatuje si, že i děda několikrát tzv. navážel stavební materiál a někdy byl přítomen vyplácení řemeslníků, kdy jim matka dávala nějaké peníze za práce, které pro ni udělali. Dále uvedl, že kulečníkový stůl„ má u sebe nahoře v pokoji“. Byl pro něj s otcem u nějakého otcova známého, který„ rušil hospodu a nechával ho“ za 1.500 Kč. Byl u toho, když peníze předával. Peníze dávala matka otci, aby ten stůl zaplatil, pro který společně jeli. Vypověděl také, že dvoulůžkovou postel tmavě hnědé barvy – letiště, dostal od matky, stejně tak počítačovou sestavu, kterou platila. Pracovní stoly, nářadí, autogenní soupravu, svářečku, svěrák dostali od dědy. Dost věcí tzv. zmizelo, např. rybářská loď s vybavením, pruty.

37. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], sestry žalované, bylo zjištěno, že její otec [jméno] [příjmení] financoval tzv. většinu věcí, např. bazén, sedačku. Často byla u toho, když„ ségře dával peníze na různé věci“. Byla také u toho, když žalovaná dávala 70.000 Kč do trezoru, které dostala od otce. Stejně tak pořizování televizí, když mě otec žalované„ tzv. slevu v elektře“, tak kupoval televizi oběma, tedy svědkyni i žalované. Jednalo se o drahé velké televize na zeď. Otec žalované financoval rekonstrukci nemovitosti, domlouval lidi a platil je,„ dával tam hodně lidí“, dělala se okna, střecha,„ předělaný byt na dvoře 2+1“, dříve to byly nebytové prostory – kotelna. Hodně věcí řešil jejich otec,„ někoho sehnal a zafinancoval to“.

38. Z výpovědi svědkyně [jméno] [jméno] [příjmení], přítelkyně žalované, bylo zjištěno, že v roce 2000 se s žalovanou kamarádily, protože měly stejně staré děti. V té době řešila pravidelné platby leasingové společnosti na auto, které potřebovala na práci, když měla dva krámy. Brala si na to různé půjčky. Také ví, že opakovaně se snažil pomoci žalované její otec. Pochlubila se, že z půdy mají zrekonstruované podkroví a že jí na to„ dával táta“. Snažil se jí pomoci i psychicky, když vztahy mezi účastníky byli„ ošklivé“. Poskytl jí i peníze na nákup nákladního vozidla Master. Auto potřebovala k podnikání. Žalobce v té době jezdil s dodávkou, prodával zeleninu, žalovaná měla smíšené zboží ve svém domě a nebytový prostor zeleninu u [anonymizováno].

39. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že pracoval na rodinném domě na základě kontaktů s panem [příjmení], otcem žalované, dlouhodobě spolu kamarádili a vzájemně si vypomáhali. Na jeho žádost v rodinném domě dělal dveře, pergoly, vrata, vše ze dřeva, dále okna, vyrobil i také stolek, židle. Peníze vždy dostával od pana [jméno]. Materiál dodával pan [příjmení]. Dělal i krovy na střeše, připravoval mu dřevo, pergolu.

40. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], bylo zjištěno, že pomáhal v rodinném domě s různými pracemi, např. s elektrikou. Postupně předělával rozvody. Jednalo se o„ protislužbu nebo finanční vyrovnání, ale od pana [jméno]“. Ví, že byl žalobce„ nějakou dobu z domu pryč“, bydlela tam sama žalovaná. Aktuálně má pronajatý byt v domě od žalované, pomáhá udržovat barák, odpracuje si bydlení, obstarává zahradu, kotel, bojler. Pan [anonymizováno] financoval„ všechno na baráku, naposledy plastová okna na podzim roku 2015“.

41. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] (vedoucí stavebnin) bylo zjištěno, že znal dlouhodobě otce žalované. Spolupracoval s ním, navrhoval různé úpravy rodinného domu, dodával potřebný materiál. Také často do nemovitosti jezdil s technikem. Zařizovali i dopravu tohoto materiálu tzv. dceři na barák. Byla to tzv. kompletní rekonstrukce, omítek, izolace, sanace, bylo to původně vlhké. Opravovalo se to v průběhu cca 12 let. Materiál vždy, přijel, objednal, zaplatil pan [příjmení], a pak to vozili firemním autem a vykládali v [anonymizováno] ulici.

42. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že pomáhal při rekonstrukci rodinného domu. Prováděl rekonstrukci bytu ve dvoře, vybudování krámu, komínů, svařoval lávky, schody. Ví o tom, že se ze stodoly udělal byt, asi [anonymizováno] m, materiál„ tam byl navezený, vyplácel ho vždy buď pan [příjmení]“, nebo žalovaná, když„ udělal jenom nákup v krámě a to se odečetlo“. Práce byly provedeny tak v hodnotě 80.000 Kč za všechny práce, což bylo vybudování bytu ve dvoře, opravy a příčky v obchodě, dále schodiště na terasu, štuky v dílně, obklady v bytě, na dvoře, v krámě. Také budoval lávku a komín zvenku ze dvora.

43. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že od roku 1991 jezdil s otcem žalované s autodopravou,„ vždycky ho vyplácel po šichtě“. Měli dobrý vztah, bral ho jako svého tátu. Ví, že otec žalované financoval pořízení domu, ale i„ další věci, to tam jsou, např. rekonstrukci střechy“. Když tam pracoval např. [celé jméno svědka] a další, fungovalo to tak, že žalovaná šla do obchodu, vytáhla peníze z kasy a zaplatila jim. Pomáhal tam také, vykládal např. materiál – tašky na střechu. To mu vždy dával peníze pan [příjmení]. Někdy si peníze od něj ani nevzal, protože si vzájemně pomáhali. Šel pomoct, když ho požádal pan [příjmení]. Byli u toho, když přivezl peníze žalované. Např. řekl pan [příjmení]:„ tady má 100.000 Kč na materiál“. Pak také ví, že se pan [příjmení] rozčiloval, že dal 300.000 Kč na koupi dodávky a výsledek je, že„ to auto stojí někde na soudě“. Také si pamatuje, že když se vybudovala střecha, materiál koupila žalovaná a pak vyplácela pokrývače. Peníze ve většině případů jí dával její otec a pak„ to z toho platila“.

44. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], kamarádky žalované, bylo zjištěno, že žalovanou zná od roku 1989, kdy spolu pracovaly. Pak začala žalovaná podnikat, potkávaly se málo. Až později se znovu potkaly a dozvěděla se různé věci z jejího života. Znala tatínka žalované, měli obchod. Věděla, že otec žalovanou finančně podporuje, stejně tak i vnuka. Ví to přímo od pana [jméno] i od žalované, že jí podporoval v obchodě, při zařizování bydlení apod. Konkrétní částky, které poskytl otec žalované, neví. Byla u toho, když žalovaná„ našla rozbité vchodové balkonové dveře a volala policii“.

45. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že byla nájemkyní bytu v nemovitosti a užívala byt do 31. 7. 2014. V bytě bydlel syn svědkyně, ona tam docházel jenom poklidit, uvařit. [příjmení] vrácena nebyla, neboť byla použita na nezaplacený nájem za červenec 2014. Jednalo se o byt s kompletní kuchyní zcela vybavenou, ledničkou, myčkou, elektrickým sporákem s elektrickou skleněnou deskou. Platilo se 6.000 Kč měsíčně po celou dobu a ještě dodatek na energie, vodné stočné 500 Kč, plyn 1.300 Kč, elektřina podle spotřeby. Svědkyně dále doložila platby do června 2014. Jednala s žalobcem ve věcech energií.

46. Z výpovědi svědka [titul] bylo zjištěno, že otce žalované zná od roku 1991, dělal všechno pro rodinu, aby je zabezpečil. Otec žalované chtěl rodinný dům tzv. předělávat. Konzultoval s ním nějaké věci, ale podrobnosti si už nepamatuje. Vzpomíná si jen, že uvažoval, že dole bude obchod se skladem, nahoře bydlení. Nepamatuje si žádné konkrétní proměny nemovitosti. Nejednal ani s žádnou firmou, nemá žádné informace o zhodnocení nemovitosti. Ví pouze to, že pan [příjmení] hodně podporoval svoji dcery.

47. V rámci trestního řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] ve věci obžalovaného žalobce, pro přečiny dle § 146 odst. 1, § 353 odst. 1, § 205 odst. 1 písm. b), d), odst. 3 a § 228 odst. 1 trestního zákoníku, byla mj. slyšena svědkyně [jméno] [příjmení], narozená [rok], která uvedla, že pracuje jako lektorka němčiny OSVČ. Žalobce učila jako studenta. Znali se ze školy. V roce 2014 učila žalovanou, avšak pouze krátce. V nemovitosti se pouze v jednom případě počátkem léta 2014 setkala s žalobcem.

48. Specifikace konkrétních exekučních spisů bylo provedeno až dnem 17. 9. 2018, kdy žalovaná předložila prostřednictvím právního zástupce přehled exekučních spisů proti žalovanému s přehledem údajů o případech exekucí.

49. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 Nc 6558/2007 ve věci oprávněného [příjmení] [jméno] [příjmení] proti povinnému [celé jméno žalobce], o nařízení exekuce pro 97.882 Kč bylo zjištěno, že usnesením o nařízení exekuce ze dne 9. 10. 2007 pro částku 97.882 Kč podle platebního výměru VZP byl ustanoven exekutor [titul] [příjmení] [příjmení] a exekuce byla skončena zaplacením 24. 10. 2014. Oznámení o skončení exekuce bylo vydáno 5. 11. 2014.

50. Z exekučního příkazu sp. zn. [číslo jednací] vydané [titul] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Brno – město, bylo zjištěno, že na základě platebního výměru [číslo] vydané Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky ze dne 26. 6. 2007 byla zaplacena pohledávka v jistině 58.252,69 Kč.

51. Ze spisu sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že exekuce byla zahájena 26. 7. 2007, oprávněného [příjmení] [jméno] proti [celé jméno žalobce], o zaplacení 97.882 Kč. Exekuce skončila v roce 2014. Ze záznamu exekutora však není zřejmé, jakým způsobem skončila.

52. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], oprávněný [právnická osoba], proti povinnému [celé jméno žalobce], exekutor [titul] [jméno] [příjmení], [obec a číslo], bylo zjištěno, že byla nařízena exekuce na základě návrhu z května 2008 pro částku 4.222,28 Kč. Řízení podle obsahu skončilo vymožením pohledávky ke dni 5. 11. 2009. Ze spisu však není zřejmé, jaká částka a kým byla zaplacena.

53. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], oprávněný [příjmení] [jméno] proti povinnému [celé jméno žalobce], exekutor [titul] [příjmení], [obec], bylo zjištěno, že exekuční návrh podán v lednu 2013, pro zaplacení částky 24.407 Kč. Exekuce byla ukončena bez sdělení exekutora.

54. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], oprávněný [příjmení] [jméno] proti povinnému [celé jméno žalobce], pro zaplacení 12.640 Kč, exekutor [titul] [příjmení], bylo zjištěno, že exekuce byla nařízena na základě návrhu z května 2007. Řízení bylo zastaveno soudním rozhodnutím ze dne 30. 5. 2008, splněním.

55. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], oprávněný [právnická osoba] proti povinnému [celé jméno žalobce], exekutor [titul] [příjmení], o nařízení exekuce pro 2.790 Kč, bylo zjištěno, že návrh byl podán v březnu 2010, není však zřejmé, jakým způsobem exekuce skončila, bez sdělení exekutora.

56. Ze spisu zdejšího soudu sp. [značka automobilu] [rok] zjištěno, že je vedena ve věci oprávněného [příjmení] [jméno], proti povinnému [celé jméno žalobce], pro dlužné pojistné na veřejném zdravotním pojištění ve výši 29.090 Kč, penále 21.528 Kč, byla nařízena usnesením z 30. 9. 2004 exekuce. Dle záznamu ve spise stále exekuce probíhá, je nově pověřen exekutor [titul] [příjmení]. Není zde záznam o skončení exekuce.

57. Ze spisu zdejšího soudu sp. [značka automobilu] [rok], oprávněný [jméno] [příjmení], [obec] proti povinnému [celé jméno žalobce], o zaplacení 35.025 Kč. Bylo zjištěno, že byl pověřen exekutor Mgr. [příjmení], [obec], opět spis není ukončen, není zde žádný záznam.

58. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí, oprávněný [stát. instituce], proti povinnému [celé jméno žalobce], pro částku 69.451 Kč prodejem movitých věcí, bylo zjištěno, že řízení bylo zahájeno návrhem z května 2008. Tento výkon rozhodnutí byl zastaven z důvodu, že nebylo možné sepsat žádnou věc, usnesením z dubna 2009.

59. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], oprávněný ČR – Okresní soud v Litoměřicích, proti povinnému [celé jméno žalobce], návrh na prodej movitých věcí pro částku 7.800 Kč v trestním řízení vedeném z roku 2002, bylo zjištěno, že výkon rozhodnutí byl skončen zaplacením částky 7.800 Kč dne 1. 4. 2008.

60. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí, oprávněný [právnická osoba], [obec a číslo], proti povinnému [celé jméno žalobce], o prodeji movitých věcí, pro dlužnou částku 5.000 Kč bylo zjištěno, že řízení bylo skončeno zaplacením v několika splátkách, vymoženo vykonavatelem zdejšího soudu.

61. Ve spise zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], oprávněný [příjmení] [jméno] proti povinnému [celé jméno žalobce], byl veden výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí pro pokutu 5.000 Kč, nařízen prodej movitých věcí, bylo skončeno zaplacením pohledávky. Ze spisu není zřejmé, kdo zaplatil a z jakých důvodů. Výkon rozhodnutí byl zastaven usnesením z roku 2005.

62. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] oprávněný [právnická osoba] proti povinnému [celé jméno žalobce], bylo zjištěno, že exekutor [titul] [příjmení], na základě návrhu z června 2016 vede exekuci. Není zřejmé, zda exekuce byla ukončena či nikoliv.

63. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], [obec], znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady movitých věcí, byla zjištěna hodnota jednotlivých movitých věcí, a to pračka automatická se sušičkou zn. BOSCH v ceně 6.000 Kč, stůl jídelní masiv + 4 ks židlí, kožené čalounění ve výši 9.800 Kč, linka kuchyňská s pracovní deskou dřevotříska 8.960 Kč, digestor vestavěná 720 Kč, myčka vestavěná 2.240 Kč, lednička zn. Hayer 4.480 Kč, televize LG60* 400 Kč, stolek pod televizí v nulové hodnotě, sedací souprava kožená bílá do„ L“ včetně taburetů 11.200 Kč, stolek konferenční 1.010 Kč, komoda včetně skleníku z masivu tropické dřevo 12.000 Kč, postel dvojlůžková – letiště s kovovým čelem 800 Kč, komoda z masivu zn. IKEA 2.700 Kč, skříň šatní s posuvnými dveřmi 4.200 Kč, rotoped s displejem v ceně 600 Kč, stůl kulečníkový černo-zelený 12.000 Kč, postel dvoulůžková – letiště z dřevotřísky tmavě hnědá zn. IKEA 4.200 Kč, stůl dřevotříska světlá barva 240 Kč, židle kancelářská otočná 30 Kč, sekačka na trávu elektrická zn. ALKO 90 Kč, bazén se sklolaminátový modrý + filtrace písková 20.000 Kč, vysavač na vysávání bazénu v nulové hodnotě, linka kuchyňská světlé barvy v nájemním bytě 6.080 Kč, sporák elektrický zn. Zanussi v nájemním bytě 2.030 Kč, myčka v nájemním bytě 2.030 Kč s tím, že se vše jednalo o ocenění ke dni 9. 9. 2015 jako cena časová a obvyklá pro movitý majetek. Součástí posudku byly i fotografie jednotlivých věcí umístěných v bytě. Znalec následně před soudem korigoval hodnoty některých věcí, a to v případě komody, včetně skleníku z masivu - tropické dřevo, stanovil hodnotu 12.000 Kč, když byly předloženy pořizovací doklady. Setrval však na svých původních závěrech ohledně zpochybňované hodnoty pračky automatické se sušičkou a kuchyňské linky, sporáku a myčky v nájemním bytě.

64. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví zpracovaný [celé jméno znalkyně], znalkyní se specializací ruční písmo, se sídlem [obec], bylo zjištěno, že na originálu listiny„ darovací smlouvy“ uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou na částku 320.000 Kč ze dne 28. 4. 2014 v [obec], je pravý podpis osoby, jejíž vzorky byly předloženy srovnávacím materiálem [stát. instituce] a [stát. instituce], podepsaný [jméno] [příjmení], narozeným [rok], zemřelým v lednu [rok].

65. Za znaleckého posudku [číslo] o ceně nebytové jednotky, zpracované [celé jméno znalce], [obec], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, bylo zjištěno, že hodnota nabyté věci ke dni 9. 9. 2015 činí 370.000 Kč. Znalec podrobně vysvětlil, z jakých důvodů vzal v úvahu metodu oceňování věcné hodnoty. Metodu výnosovou nepoužil vzhledem k tomu, že trvalé náklady k udržení nemovitosti ve výši 45.000 Kč ročně, tedy 3.750 Kč měsíčně se pohybují v podstatě kolem zisku. Poslední nájemce, po krátké době pronájmu, za 3.500 Kč měsíčně, odmítl v nájemním vztahu pokračovat. Výnosová hodnota je prakticky nulová, obvyklá cena. Byla použita porovnávací metoda, kdy znalec po vyhodnocení všech kritérií a porovnávacích prostor stanovil částku jako hodnotu 370.000 Kč. Součástí znaleckého posudku je i popis srovnávacích nemovitostí, stejně tak fotografická dokumentace jednotky. Na základě dodatku č. 1 ke znaleckému posudku bylo zjištěno, že použitá metoda výpočtu obvyklé ceny byla dle metodiky ČKOM Praha použitelná i pro úvěrová řízení u bankovních ústavů. Dále znalec vysvětlil, že použil aktuální nabídku realitních kanceláří na prodej obdobných nemovitostí za účelem zjištění aktuální cenové úrovně, dále zdůraznil, že došlo k výraznému zhoršení technického stavu prostoru v letech 2015 – 2020. Nejedná se však o zhoršení technického stavu či devastace nebytového prostoru vinou žalované, jedná se o jednoduchý prostor bez vybavení vyžadující výmalbu, vyčištění. Praskliny ve zdivu nejsou způsobeny zanedbatelnou údržbou, naopak žalovaná provedla určité úpravy, např. zářivkové osvětlení prostoru. Došlo ke snížení rozdílu ceny od roku 2008. V té době mohla mít na cenu vliv jistá podnikatelská euforie, také to znamenalo vyšší zájem o podnikatelské obchodní prostory s nižšími nároky na vybavení a zázemí. Nyní však jednotka ztratila schopnost konkurence. V bezprostřední blízkosti se nachází konkurence dvou nabídek s vyšší kvalitou a výhodnější polohou za poměrově nižší cenu. Nutno zdůraznit, že oceňovaný nebytový prostor je sklepním prostorem, bez výlohy, bez vytápění, s WC mimo jednotku, se zhoršeným přístupem pro zásobování, pouze po chodníku, bez možnosti příjezdu vozidel. Poslední nájemce odstoupil krátce po užívání nemovitosti. Znalec tedy stanovil aktuální cenu ke dni 29. 6. 2020 ve výši 375.000 Kč a doložil dva srovnávací materiály nebytových prostor v [obec] a v [obec] a zdokumentoval závady nemovitosti. V rámci své výpovědi znalec doplnil, že reagoval na připomínky žalobce. Vzal v úvahu konkrétní skutečnosti pronajímání tohoto nebytového prostoru, když poslední nájemné bylo ve výši 3.500 Kč pro vietnamského obchodníka, bylo to v podstatě na úrovni výdajů – nulová cena. Vycházel proto ze srovnávací metody s přihlédnutím k nabídkám zjištěným na internetu. Nemohl tedy použít výnosovou metodu, protože cena je z tohoto pohledu nulová. Vycházel z cen, které jsou na trhu. Prostor je skutečně zdevastovaný, jednoduchý, jsou tam statické poruchy, začínající trhliny.

66. Soud v daném případě dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi účastníky bylo nesporné, že manželství účastníků vzniklo dne 2. 4. 1992 a dne 9. 9. 2015 zaniklo. Před uzavřením manželství vlastnila od roku 1990 žalovaná ve svém výlučném vlastnictví nemovitost v ul. [adresa] v [obec], která byla postavena v roce 1905 a oceněna v roce 1990 s hodnotou 80.567,66 Kč. Jednalo se o rodinný dům se stavebním pozemkem a pozemkem vedeným jako pastvina. Účastníci shodně tvrdili, že se prováděla rozsáhlá rekonstrukce, venkovní i vnitřní, rekonstrukce koupelny, WC, zahrnující veškeré nutné práce, dlažby, obklady. Nově se osazovala okna, dveře, vrata. Bylo provedeno celkově nové vnitřní vedení, teplá voda, topení přes plynový ohřev, kanalizace, elektřina, topení s kotlem na plyn a dále, že v roce 2009 došlo k rozšíření obytné plochy, přibylo nové sociální zařízení a v roce 2011 proběhla změna užívání přízemního bytu na prodejnu potravin, v níž podniká doposud žalovaná. Rodinný dům rozhodně nepatří do společného jmění manželů. V roce 2000 byl zpracován odhad rodinného domu na částku 1.200.000 Kč. V červnu 2001 žalovaná uzavřela se [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru ve výši 500.000 Kč, který dle listiny měl být účelový na„ opravu střechy“ rodinného domu. Byl zajištěn ručením žalobce a avalováním blanco směnky žalobcem. Následně pokračovala úprava v rodinném domě nebytových prostor, kdy se rozšířila obytná plocha domu, a přibylo nové sociální zařízení v roce 2009. V roce 2011 v rodinném domě proběhla změna užívání přízemního bytu na prodejnu potravin. Žalovaná zde zahájila své podnikání. Technická zpráva [jméno] [příjmení] zpracovaná v únoru 2011 popisuje jednotlivé práce a změny využití v rodinném domě na prodejnu potravin s předpokládanými realizačními náklady stavby 140.000 Kč Ani technická zpráva téhož projektanta [příjmení] týkající se úpravy nebytových prostor zpracovaná v srpnu 2009 neprokazuje ani v náznaku tvrzení žalobce o použití finančních prostředků ze SJM na rekonstrukci rodinného domu. Dále kdybychom hodnotili přestavbu chladírny a mrazírny na bytovou jednotku, tzv. nájemní byt, nelze přístavbu domu, který náležel jen jednomu z manželů, považovat za předmět společného jmění manželů, i kdyby byla dle tvrzení žalobce za trvání manželství postavena s vynaložením společných prostředků (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 220/2008 z 2. 6. 2009). Ohledně zdrojů finančních prostředků obou účastníků v řízení bylo zjištěno, že žalovaná byla dlouhodobě OSVČ, podnikala. Žalobce byl živnostníkem v období od prosince 1992 do srpna 2004. Pak podnikal ve velkoobchodu – maloobchodu s provozovnou v [obec] od roku 2014. Bylo zjištěno, že v průběhu manželství bylo proti žalobci vedeno značné množství exekucí ve prospěch různých oprávněných, banky, [stát. instituce], [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a to opakovaně. Dne 31. 8. 2014 došlo k zásadnímu konfliktu, řešeném v trestním řízení, od 1. 9. 2014 neměl žalobce přístup do rodinného domu. Účastníci spolu žádným způsobem nekomunikují, probíhalo trestní řízení pro skutky, kterých se dopustil žalobce vůči žalované a jejich synovi a vůči majetku žalované. Nebytová jednotka je součástí společného jmění manželů, bylo prokázáno, že oba se podíleli na úhradě kupní ceny nebytové jednotky. Žalobce prokázal, že jeho jménem došlo vkladem hotovosti na účet [územní celek] dne 3. 1. 2012 (viz doklad z 3. 1. 2012 o platbě částky 151.276 Kč složené v [bankovní ústav] [anonymizováno] ve prospěch [územní celek] sice obsahuje jméno vkladatele – žalobce a obsahuje i kontaktní údaje přiřazující tuto platbu na úhradu nebytové jednotky).

67. Ambivalentnost vztahu účastníků v době poslední fáze manželství, tedy v letech 2014, 2015, byla potvrzena jednak svědkyní [jméno] [příjmení] slyšenou v rámci trestního řízení, jejíž protokol byl čten, taktéž se k tomu vyjadřoval i syn účastníků [jméno] [celé jméno žalobce], který popisoval, že matka„ pouštěla otce do průjezdu, aby si tam skládal zeleninu“. V té době měl již žalobce přítelkyni, nebydlel v rodinném domě a o společném hospodaření nebylo vůbec možné hovořit, když navíc žalobce v období 2012 – 2014 byl studentem v denním studiu. V trestním řízení bylo navíc prokázáno, že žalobce vzal v rodinném domu bez souhlasu manželky soubor listin konkrétně dne 31. 8. 2014, způsobem, který byl posouzen v rovině trestného činu, pro který byl pravomocně odsouzen.

68. Žalovaná také požadovala, aby soud přihlédl k jejímu tvrzení, že žalobce odcizil dne 31. 8. 2014 z rodinného domu žalované částku 240.000 Kč. Tato tvrzení nebyla prokázána ani v rámci tohoto řízení, ani v rámci trestního řízení, tudíž k nim soud nemohl přihlédnout. Stejně tak tvrzení žalované, že v roce 2001 odcizil žalobce žalované z prodejny v [anonymizováno] ulici [adresa], [obec] částku 450.000 Kč, nebyla v řízení prokázána. Navíc se jednalo o záležitost, která již proběhla před více jak 10 ti lety – tedy před zánikem manželství a soud připomíná, že nelze provádět tzv. vyúčtování majetkového společenství účastníků. Taktéž tvrzený nárok žalované na úhradu částky 72.500 Kč za zakoupení motoru do automobilu v roce 2006 a následný prodej tohoto automobilu, nebyl předmětem vypořádání. Žalovaná svá tvrzení dále nezpřesnila, ani neprokazovala, byť byla řádně poučena.

69. Pokud se týká tzv. uhrazené exekuce sp. zn. [spisová značka] ve výši 32.747,50 Kč, k tomuto soud taktéž nepřihlédl. Bylo prokázáno, že žalovaná za žalobce hradila v rámci exekucí dosti vysoké finanční částky, a to opakovaně, avšak neprokázala ve většině případů konkrétní svá tvrzení o platbách.

70. Dále žalovaná nárokovala svůj požadavek na zaplacení poloviny zaplacených hovorů mobilního telefonu užívaného žalobcem za období od 24. 1. 2012 do 24. 3. 2015 ve výši 162.857 Kč, když polovina této částky je částka 81.428 Kč, předložila vyúčtování služeb za roky 2000 až 2015 u spol. T-Mobile v celkovém součtu 275.129 Kč. Soud však ani tento tvrzený nárok žalované nemohl zařadit do vypořádání.

71. Soud připomíná, že ze sporu o vypořádání společného jmění manželů nelze činit spor, v němž by se soud zabýval vzájemným vyúčtováním celého spotřebního společenství manželů (viz rozsudek NS ČR ze dne 3. 10. 2006 sp. zn. 22 Cdo 14/2006).

72. Nelze tedy tzv.„ protinávrh“ ve výši 520.247,50 Kč uplatněný žalovanou, akceptovat. Žalovaná doložila, že byl vydán exekuční příkaz dne 2. 4. 2014, ale již nedoložila, zda tento exekuční příkaz byl splněn, doložen a kdy byl a z jakých prostředků uhrazen 73. Shodným tvrzením účastníků byla zařazena do společného jmění manželů automatická pračka se sušičkou, jídelní stůl z masivu tmavé barvy včetně 4 ks kožených židlí, kuchyňská linka do„ L“, kávovar, televize LG se stolkem pod televizi, konferenční stolek, komoda včetně skleníku z masivu tropické dřevo tmavé barvy, dvoulůžková postel letiště, komoda z masivu IKEA, šatní skříň s posuvnými dveřmi, rotoped s displejem, bazén s bazénovou filtrací, dále zařízení tzv. nájemního bytu – kuchyňská linka, lednice, mikrovlnná trouba a sporák s myčkou. Účastníci byli ve sporu, pokud se týkalo zařazení do SJM dalších věcí, a to lednička zn. Hayer, sedací souprava bílé barvy kůže, kulečníkový stůl, dalších televizí, postele u syna, počítačové sestavy se stolkem a s židlí. Další věci, které měly být zařazeny do SJM: kotel, bojler, pracovní stoly, zařízení, byly zařazeny jako součást rodinného domu a takto s nimi bylo i počítáno, anebo bylo prokázáno, že tyto věci ke dni zániku neexistují. Movité věci byly oceněny v řádném znaleckém posudku. Jednotlivé výhrady účastníků ke znaleckému posudku byly náležitě reflektovány.

74. Konkrétní práce při modernizaci a rekonstrukci rodinného domu byly prováděny buď svépomocí rodinných příslušníků, tedy i částečně žalovaného, což potvrdil syn účastníků, anebo známými řemeslníky žalované - kamarády. Otec žalované [jméno] [příjmení] se výrazně podílel na financování každodenního života rodiny účastníků, tedy financoval i vzdělání svého vnuka, taktéž zajišťoval organizačně svými kontakty i financemi rekonstrukci domu. Taktéž ohledně rekonstrukce střechy bylo prokázáno, že byla prováděna odlišným způsobem, než tvrdil žalobce. Svědecky bylo prokázáno, např. svědkem – synem [jméno] [celé jméno žalobce], že financoval tyto práce otec žalované. Navážel stavební materiál, dával ji finanční prostředky k zaplacení řemeslníků. Svědek – syn [jméno] toto potvrdil jednoznačně. Jeho výpovědi soud jednoznačně uvěřil, nebyly shledány žádné konkrétní okolnosti, které by znevěrohodňovaly jeho výpověď. Je samozřejmé, že některá sdělení tzv. nevyhovovala verzi žalobce, vymezil se vůči ní, avšak skutečnost, že spolu účastníci nekomunikují, vedou soudní spory, nemůže vést k absolutnímu závěru o nevěrohodnosti tohoto svědka, syna účastníků. Svědek potvrdil i okolnosti nákupu kulečníkového stolu, jeho cenu, a že tato věc je nyní jeho vlastnictví, stejně tak počítačová sestava se stolem a židlí a dvoulůžková postel – letiště tmavě hnědé barvy, která je umístěna v prostorách rodinného domu, které jsou jednoznačně v užívání syna [jméno]. Tento svědek také jako nejbližší osoba oběma účastníkům potvrdil, že zařízení dílny se pořizovalo způsobem buď od dědy zapůjčením věcí, stejně tak vrtačka a další věci, např. autogenní souprava, svářečka a stoly, které již byly darem od dědy a nyní již neexistují. Svědkyně [příjmení], sestra žalované, vypovídala dle soudu věrohodně. Připustila, že některé věci si nepamatuje. Připustila i své emoční naladění vůči účastníkům, a že se jí třeba nelíbilo, že jim otec žalované financoval záležitosti žalované. Také se jednoznačně vyjádřila o tom, že otec žalované výrazným způsobem financoval rekonstrukci nemovitosti, ať už to byla střecha nebo předělání nájemního bytu na dvoře na 2+1 z garáže a chladírny a z kotelny. Otec svědkyně a žalované zařizoval řemeslníky, platil dovoz materiálu. Výpovědi svědkyně [příjmení], přítelkyně žalované, soud taktéž uvěřil, neshledal žádné okolnosti, které by její výpověď činily nevěrohodnou, potvrdila, že v roce 2000 věděla o uzavření leasingové smlouvy účastníků a že bylo rekonstruováno podkroví rodinného domu a finanční prostředky poskytoval otec žalované na tuto rekonstrukci a že měli účastníci dlouhodobé neshody ohledně financování, společné komunikace i ohledně podnikání. Tvrzení žalované, že její otec ji vypomáhal, také nasvědčuje listina z ledna 2014 týkající se poskytnutí finanční hotovosti ve výši 150.000 Kč bez účelově. Práce na nemovitosti byly potvrzeny také svědky, jednak [celé jméno svědka], kterého vždy objednával otec žalované, stejně ho také vyplácel. Tento svědek [celé jméno svědka] pracoval v rodinném domě na základě žádosti otce žalované. Stejně tak svědek [celé jméno svědka] potvrdil, že jednal vždy o své výpomoci na stavbě, kdy pomáhal s elektřinou. Vždy jednal s panem [příjmení], tedy otcem žalované, jednalo se o protislužby. Pokud se týká výměny oken, bylo prokázáno, že výměnu oken, byť listiny byly v dispozici žalobce od firmy [příjmení] [příjmení] [jméno], byly financovány otcem žalované. Toto bylo prokázáno výpověď svědka [celé jméno svědka] a dokladem o platbě. Podíl otce žalované prokázala i výpověď svědka [příjmení], vedoucího skladu stavebnin, který jednak popsal, jaké konkrétní práce byly v nemovitosti provedeny, jakým způsobem se znal s otcem žalované a jak se tento podílel na rekonstrukci a opět svědek [příjmení] potvrdil, že toto bylo placeno v hotovosti ze zdrojů otce žalované, se kterým spolupracoval také na bázi vzájemných protislužeb. Svědek [celé jméno svědka] se vyjádřil konkrétně, jaké práce na nemovitosti provedl s tím, že prováděl rekonstrukci nájemního bytu, nebytového prostoru – prodejny a že ho vyplácel vždy otec žalované a potvrdil, že také otec žalované nakupoval materiál. Navíc někdy byl odměňován tím, že si tzv. vzal zboží v obchodě žalované. Svědek [celé jméno svědka], známý obou účastníků, potvrdil, že dlouhodobě a opakovaně pomáhal při rekonstrukci rodinného domu, označil svědky, kteří tam pracovali, např. [celé jméno svědka] s tím, že pomáhal skládat materiál, který přivezl pan [příjmení] a ten také zaplatil opakovaně. Pomáhal mu víceméně na bázi přátelských vztahů. Byl přítomen i plateb většího finančního objemu otcem žalované. Tento svědek také potvrdil vlastnictví sporného nákladního automobilu, kdy osobně od otce žalované vyslechl historii o tom, že dal dceři přes 300.000 Kč a„ dodávka nyní stojí někde u soudu a je zabavená“. Svědkyně [celé jméno svědka], kamarádka žalované popsala negativní vztahy mezi účastníky v průběhu celého manželství, kdy už v minulosti měl žalobce mimomanželské vztahy. Dále potvrdila, že otec žalované poskytoval žalované finanční prostředky na nákup materiálu a byl jak finanční tak osobní podporou žalované. Výpovědím označených svědků soud uvěřil, neshledal žádné okolnosti, pro které by jejich výpovědi nebyly věrohodné.

75. Žalobce se domáhal, aby bylo reflektováno v rozhodnutí soudu, co tzv. bylo vynaloženo ze společného na výlučný majetek žalované a domáhal se tvz. valorizace hodnoty nemovitosti rodinného domu. Žalobce tvrdil, že ze společných finančních prostředků byly použity mnohé na výlučný majetek žalované na modernizaci, rekonstrukci a udržení rodinného domu. Použití společných finančních prostředků manželů na výlučný majetek jednoho z nich nepředstavuje majetkové právo manželů společné, ale tzv. investici vnos (usnesení NS ČR ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. 22 Cdo 4245/2008).

76. Soud poukazuje na rozsudek NS ČR ze dne 23. 8. 1973, sp. zn. 3 Cz 39/73, dle kterého při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví lze z hlediska náhrady toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na ostatní majetek jednoho z manželů přihlédnout jen k vydáním, která těmto zákonným podmínkám vyhovují, především půjde o vydání, která byla vynaložena na již existující majetek jednoho z manželů, tedy na opravy domu, který je jeho výlučným vlastnictvím anebo na to, aby si jeden z nich opatřil věc, která slouží výhradně jeho potřebám, zejména půjde-li o náklady, které přesahují možnosti dané majetkovým poměrům manželů a které by svou výší se mohly nepříznivě odrazit na způsobu jejich života nebo na jejich životní úrovni. Nelze se však v rámci vypořádání domáhat náhrady toho, co bylo vynaloženo na opravy a opatření věcí, které slouží běžné osobní potřebě nebo ke krytí jeho běžných povinností nebo ke krytí povinností, které vyplývají přímo ze zákona, k těmto nelze zásadně přihlížet. Závěry o nemožnosti vypořádání částky vynaložené ze společného jmění manželů na úhradu zákonné povinnosti jsou uplatnitelné v rámci současného vypořádání společného jmění manželů (usnesení NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1113/2007 ze dne 17. 6. 2009, nebo usnesení NS ČR ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. 22 Cdo 3082/2011), přičemž základ právní úpravy obsažený v zákoně č. 40/1964 Sb. (§ 149) a v zákoně č. 89/2012 Sb. (§ 742) je shodný.

77. Soud připomíná, že poučil opakovaně žalobce, aby prokázal svá tvrzení o vnosech, investicích ze SJM do výlučného majetku žalované. Opakovaně jej poučil dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby specifikoval konkrétním určitým způsobem nárok na vypořádání investic ze společných prostředků do výlučného majetku žalované, aby uvedl, jaké konkrétní investice, do jakých konkrétních prací, v jakém konkrétním rozsahu, v jaké konkrétní výši a kdy byly do nemovitosti vloženy, a to ať ve vztahu ke konkrétním částkám tvrzených vnosů získaných jednak z úvěru od [právnická osoba], popř. ze společných prostředků získaných podnikáním žalované a žalobce. Zprávou řemeslníka [příjmení] ani výslechem svědků tato tvrzení žalobce nebyla neprokázána. Soud provedl rozsáhlé dokazování, vyslechl svědky – pracovníky, byť bylo mezi účastníky nesporné, že určité práce provedeny byly.

78. Žalobce mimo jiné tvrdil, že údajný úvěr na rekonstrukci střechy byl pořízen ze společných prostředků. Úvěr od [právnická osoba] byl za trvání manželství zkonzumován. Soud zdůrazňuje, že listinou bylo prokázáno, že smlouva o úvěru byla uzavřena žalovanou jako podnikatelkou, fyzickou osobou, a žalovaný byl veden jako ručitelem, z toho lze jednoznačně uzavřít, že se nejedná o závazek manželů, ale závazek jednoho z manželů ve prospěch jeho podnikání. Žalovaná navíc prokázala své tvrzení, že se jednalo o úvěr za účelem splácení závazku z podnikání, resp. pro exekuce na majetek účastníků. Navíc byl za trvání manželství úvěr jednoznačně splacen a neprokázalo se, že by tyto finanční prostředky získané úvěrem, byly spotřebovány na rekonstrukci a zvýšení hodnoty rodinného domu. Nelze tedy uzavřít, že by tyto finanční prostředky, byť byly v průběhu manželství nepochybně zkonzumovány, byly vloženy ze společných prostředků do výlučného majetku žalované, do jejího rodinného domu. Navíc v samotném rodinném domě se váže právo žalované užívat byt v tomto objektu určený k bydlení a také prostory k podnikání žalované. Tyto okolnosti přispěly k zhodnocení, k renovaci samotné nemovitosti (srovnej rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 3285/2007 ze dne 14. 2.2008).

79. Žalobce byl znovu poučen podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby označil důkazy, že práce žalobcem označené, uvedené, byly uhrazeny ze společných prostředků účastníků a poučil jej o důsledcích neunesení důkazního břemene spočívající v případném částečném neúspěchu ve sporu. Zároveň byl poučen, aby doplnil skutková tvrzení a navrhl důkazy, jakým konkrétním způsobem byly provedené investice zaplaceny ze společných prostředků účastníků. Žalobce sice tvrdil, že existují listiny, ale že„ je nemá k dispozici“. Konkrétní tvrzení nezpřesnil, trval pouze na svém konstruktu týkající se procentuálního zhodnocení rodinného domu výpočtem v průběhu času a vycházel pouze z předložených znaleckých posudků vypracovaných v roce 1990 a v roce 2000. Podle rozsudku NS ČR sp. zn. 22 Cdo 410/2008 týkající se valorizace vnosu jednoho z manželů do společného jmění, jestliže byla nějaká věc získaná za trvání manželství a bezpodílové spoluvlastnictví zčásti z prostředků patřících jen jednomu z manželů, pak při vypořádání jen manžel, z jehož prostředků byl tento náklad vynaložen, oprávněn toliko požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co takto vynaložil. Jestliže by v době vypořádání byla hodnota věci, např. v důsledku opotřebení společným užíváním nižší, než byla její původní hodnota, bylo by třeba k tomuto přihlédnout a náklady, které na ní jeden z manželů ze svých prostředků vynaložil, by se nenahradily v plné výši, nýbrž jen ve výši redukované podle poměrů, v němž došlo ke snížení hodnoty věci. Jestliže by v době vypořádání byla hodnota věci vyšší, než původní hodnota, pak by se k tomuto zvýšení při stanovení náhrady nákladů řízení vynaložených jen z prostředků jednoho z manželů nepřihlíželo. Do bezpodílového spoluvlastnictví totiž náleží a oběma manželům je společná věc v takto zvýšené hodnotě, takže z této zvýšené hodnoty se vycházelo při stanovování podílu na společném majetku. V důsledku toho, že byl vnos vynaložen, se zvýšila i výše podílu toho, kdo jej vynaložil, a to představuje spolu s prospěchem vzniklým užíváním společné věci majetkový prospěch v důsledku vynaložení nákladů na společnou věc. K valorizaci vnosu není zákonný důvod, nelze použít ustanovení, o které by byl nárok na valorizaci vnosu, v případě, že povinnost plnit vzniká až okamžikem vypořádání, opřít. Postup, při kterém by v tomto případě byl vnos zhodnocen úměrně růstu hodnoty pořízené věci, by eliminoval nabytí věci do společného jmění.

80. Zásadní pro závěr soudu je, že žalobcem označené důkazy sice prokazovaly skutečnost, že specifikované tvrzené práce byly reálně provedeny, avšak neprokázaly, kdy byly zaplaceny a jakým konkrétním způsobem a z jakých konkrétních zdrojů. Žalobce ani konkrétně v plném rozsahu netvrdil ani neprokázal, že by k zaplacení byly použity právě peněžní prostředky ze společného jmění účastníků. Nespecifikoval žádnou konkrétní platbu ani jednoznačně identifikovatelný způsob úhrady. A pokud to učinil, např. výměna oken v roce 2014, 2015, byl žalovanou prokázán opak. Nebylo tedy možné zjistit, že některé z prací byly uhrazeny, konkrétně např. z prostředků získaných žalobcem označeným úvěrem, nebo že byly zaplaceny ze SJM konkrétní práce tak, jak byly uvedeny v technické zprávě řemeslníka [příjmení]. Žalobce tedy konkrétně netvrdil, ani časově nepřiřadil konkrétní platební transakce prokazující použití konkrétních finančních společných prostředků účastníků na modernizaci, přestavbu rodinného domu žalované.

81. Důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí. V některých případech strana zatížená důkazním břemenem však objektivně nemá a nemůže mít dispozici informace o skutečnostech významných pro rozhodnutí ve sporu, avšak protistrana má tyto informace k dispozici. Jestliže pak strana zatížená důkazním břemenem přednese alespoň opěrné body skutkového stavu a zvýší tak pravděpodobnost svých skutkových tvrzení, nastupuje vysvětlovací povinnost protistrany; neplnění této povinnosti bude mít za následek hodnocení důkazů v neprospěch strany, která vysvětlovací povinnost nesplnila (rozsudek NS ČR z 16. 12. 2011 sp. zn. 22 Cdo 883/2010).

82. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1433/2015, dle kterého jestliže se prokáže, že v průběhu existence společného jmění manželů byly vynaloženy investice do výlučného majetku jednoho z manželů, druhý se však z důvodu informačního deficitu ocitne ohledně původu vynaložených prostředků v důkazní nouzi, nastoupí vysvětlovací povinnost investujícího manžela, který má k dotazu soudu sdělit a případně i prokázat původ prostředků, které na výlučný majetek vynaložil. Investicemi vynaloženými ze společného na ostatní majetek jednoho z manželů není práce jednoho manžela vynaložená při rekonstrukci domu druhého manžela.

83. Žalobce přes opakované poučení soudu neoznačil důkazy k prokázání svých konkrétních tvrzení o prostředcích ze SJM na rekonstrukci a modernizaci nemovitosti, byť mohly být částečně ze společných prostředků účastníků, byly však jednoznačně smíseny s dalšími výlučnými prostředky žalované, které nebyly žalobcem dostatečně identifikovány, a tak žalobce neunesl důkazní břemeno v tom smyslu, v jaké výši, v jakém konkrétním charakteru byly investovány do nemovitosti.

84. Naproti tomu žalovaná popsala svou verzi o použití svých výlučných prostředků získaných darem od svého otce, popř. svépomocí anebo pomocí kamarádů na základě tzv. sousedské výpomoci, a v řízení ji prokázala ohledně provedení konkrétních prací směřujících k rekonstrukci rodinného domu. Žalovaná své důkazní břemeno týkající se toho, že jako bývalá manželka, která během trvání manželství, na svůj majetek vynakládala peněžní prostředky, o nichž tvrdila, že šlo o její výlučné finanční prostředky získané darem od svého otce, unesla své důkazní břemeno (rozsudek NS ČR ze dne 31. 1. 2006 sp. zn. 22 Cdo 2263/2005).

85. Žalobce dále tvrdil, že ve společném jmění manželů je„ garáž a chladírna“ na parcele [číslo] na adrese [adresa žalované, žalobce, svědka a svědkyně]. Z provedeného dokazování však bylo zjištěno, že takto označená nemovitost neexistuje, je součástí rodinného domu.

86. Stejně tak tvrzené výnosy z pronájmu tzv. nájemního bytu v rodinném domě za žalobcem specifikované období nebyly zjištěny. Za období od 1. 9. 2014 do skončení manželství, tedy za 11 měsíců a požadoval žalobce částku 35.750 Kč. V rodinném domě se nachází byt o velikosti 2+1 s kuchyní, jídelním koutem, dvou pokojů, koupelny a WC a byl pronajímán od roku 2011 s nájemným ve výši 6.500 Kč měsíčně. Z dokazování, především z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že byt byl pronajímán pouze do 31. 7. 2014 a poslední platbu za nájemné učinila svědkyně v červnu 2014 a byt opustila ke dni 31. 7. 2014 s tím, že kauce 12.000 Kč propadla na nezaplacený nájem červenec a za uvedení bytu do původního stavu, např. vymalování. Po tomto datu nebyl tzv. nájemní byt prokazatelně s výnosem pronajímán.

87. Ohledně nebytové jednotky bylo zjištěno, že v roce 2010 došlo k nabytí této nebytové jednotky. Smlouva byla uzavřena mezi [územní celek] a žalovanou. Ve smlouvě bylo uvedeno IČ žalované. Kupní cena ve výši 458.830 Kč byla zaplacena dle žalobce částečně z úvěrové smlouvy uzavřené dne 22. 7. 2009 mezi žalobcem a [bankovní ústav] [příjmení] [příjmení] a hodnota dle žalobce je 600.000 Kč. Žalovaná tato tvrzení rozporovala. Zpočátku namítala, že tento nebytový prostor nabyla výlučně ke svému podnikání, navíc ze svých výlučných peněz. V průběhu řízení však učinila nesporným, že tato nebytová jednotka je součástí společného jmění manželů. Rozporovala však její žalobcem tvrzenou hodnotu. Ze znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že tato hodnota je 375.000 Kč. Znalec vysvětlil, že se jedná o neatraktivní, málo lukrativní umístění nebytové jednotky uprostřed sídliště na okraji města, dlouhodobě nevyužívané, ve zhoršeném stavebním stavu, zatížené platbami, tržně obtížně využitelné. Tomuto soud plně po vyhodnocení dalších důkazů uvěřil, nepovažuje za žádoucí vypracování tzv. revizního znaleckého posudku. Znalec dostatečně vysvětlil svůj závěr i použití srovnávacího materiálu a znaleckých metod. Dle znalce je prostor jednoduchý, se statickými poruchami a stanovená hodnota je odpovídající hodnotám srovnatelných nemovitostí, případnému nájmu či prodeje v městě [obec]. Soud rozhodoval dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1068/2008 při oceňování věci, když má být přihlédnuto k ceně věci a podle stavu ke dni rozhodování soudu.

88. Žalobce taktéž žádal, aby byly vypořádány výnosy z pronájmu této nebytové jednotky. Tvrdil, že jednotka je pronajímána od května 2010 za částku 6.500 Kč měsíčně, tedy 78.000 Kč ročně s tím, že požaduje vypořádání výnosů od 1. 9. 2014 do doby trvání manželství, kdy žalovaná měla nájemné pouze ve své dispozici a žalobci ničeho neposkytla, tedy za 11 měsíců uplatňoval částku 35.750 Kč. V řízení bylo prokázáno, že tato nebytová jednotka byla v uplatňovaném období bez nájemce, naopak žalovaná platí dluhy vzniklé v tomto období a v následujících letech na nebytové jednotce vůči Společenství vlastníků. Žalovaná listinami prokázala, že zaplatila v rámci exekučního řízení značnou částku a výnosy z pronájmu nebytové jednotky za žalobcem tvrzené období jsou nulové.

89. Žalovaná v průběhu řízení vznesla svůj požadavek, aby se žalovaný podílel na platbách do fondu oprav a zaplacení dluhů vzniklých na této nebytové jednotce. Tvrdila, že zaplatila částku 124.080 Kč a uplatnila polovinu 62.040 Kč vůči žalobci. Dále žalovaná tvrdila, že za leden – listopad 2019 zaplatila dalších 23.644 Kč. Dle žalované bylo potřeba provést novou elektro revizi a připojit elektroměr, zaplatila za to dalších 10.000 Kč. Za rok 2017 – 2018 je dluh na platbách do fondu oprav ve výši 49.500 Kč, který splácí žalovaná ve splátkách po 3.000 Kč měsíčně. Od prosince 2019 měla být jednotka v nájmu. Žalovaná předložila smlouvu o nájmu nebytových prostor v ulici [ulice], kterou měla uzavřít dne 16. 10. 2019 s nájemcem [jméno] [jméno] [příjmení], [obec] – [část obce], za nájemné 2.411 Kč měsíčně se zaplacenou kaucí – jistinou 15.000 Kč, avšak uvedený nájemce po dvou měsících nebytovou jednotku vyklidil. Dále předložila listinu„ splátkový kalendář“ ohledně splácení dluhu na platbách do fondu oprav Společenství vlastníků pro dům v ulici [ulice a číslo], [číslo] v [obec], ve výši 49.500 Kč ve splátkách po 3.000 Kč počínaje listopadem 2019. Požaduje dále další částky, které vynaložila za připojení elektroměru a elektro revizi 5.000 Kč a na platbách do fondu oprav za rok 2017 – 2018 ve výši 24.750 Kč. Předložila oznámení o skončení exekuce vedené Exekutorským úřadem [titul] [jméno] [příjmení], [obec a číslo], sp. zn. [spisová značka] oprávněného [příjmení] vlastníků pro dům v ulici [adresa], [obec] o doplatek částky 72.180 Kč – exekuce sp. zn. [anonymizováno] [číslo] ze dne 22. 7. 2019.

90. Uvedené tvrzené nároky žalované v souvislosti s dluhy na nebytové jednotce nemohly být předmětem vypořádání, neboť byly žalovanou uplatněny až po uplynutí tří let po zániku manželství, srovnej rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1068/2008. Dle rozsudku NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2674/2012 ze dne 25. 2. 2014, podá-li jeden z účastníků zaniklého společného jmění manželů návrh na jeho vypořádání, je tím konzumováno i právo druhého z účastníků domáhat se vypořádání; podá-li druhý účastník stejnou žalobu v době, kdy je řízení zahájeno, je třeba na tuto žalobu pohlížet jako na procesní návrh v již zahájeném řízení. Tímto duplicitním návrhem není zahájeno řízení a není na místě jej proto zastavovat. Soud může vypořádat jen ten majetek, či hodnoty tvořící společné jmění manželů, které účastníci řízení navrhli k vypořádání soudním rozhodnutím do 3 let od jeho zániku. Navrhne-li účastník zaniklého SJM ve tříleté lhůtě od jeho zániku žalobu k vypořádání konkrétní majetek (§ 150 odst. 4 obč. zák.), ačkoliv v době podání této žaloby již řízení probíhalo na základě návrhu druhého účastníka, je nárok na vypořádání těchto položek uplatněn včas, a z toho„ a contrario“ vyplývá, že nároky žalované, které uplatnila po tříleté lhůtě, nelze již v řízení vypořádávat.

91. Pokud se týká tvrzení žalované ohledně zaplacení částky 65.495,19 Kč, na základě exekučního příkazu [titul] [jméno] [příjmení], sp. zn. [číslo jednací] ze dne 2. 4. 2014, jedná se o nezaplacené pojistné na sociálním a zdravotním pojištění. Žalobce namítal, že byl spolupracující osobou. Podstatné pro to, že tato částka nebyla zahrnuta do vypořádání SJM je okolnost, že byla dle tvrzení žalované zaplacena ještě za trvání manželství a tento závěr byl prokázán i předloženým potvrzením.

92. Pokud jde o automobil skříňový Renault Master 150 DCI, rz [anonymizováno] [číslo], bylo mezi účastníky nesporné, že automobil koupila žalovaná dne 12. 5. 2014 za cenu 312.000 Kč. Žalobce však namítal, že žalovaná použila finanční prostředky ze SJM a hodnota automobilu ke dni zániku manželství je 200.000 Kč, tudíž požaduje 100.000 Kč. Žalovaná automobil nabyla od prodávajícího obchodní společnosti [právnická osoba], [IČO] kupní smlouvou ze dne 28. 4. 2014 za částku 312.000 Kč a byl zapsán do obchodního majetku žalované. Žalovaná byla identifikována jako kupující identifikačním číslem podnikatele. Žalovaná prokázala – darovací smlouvou, že automobil nabyla z výlučných prostředků získaných darem od svého otce [jméno] [jméno], když předložila originál darovací smlouvy s podpisy dárce i obdarované. Žalobce zpochybňoval pravost podpisu dárce. Soud obtížně získával srovnávací materiál pro vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví pro posouzení pravosti podpisu dárce, již zemřelého otce žalované. Výsledkem tohoto znaleckého zkoumání však byl závěr, že podpis dárce na darovací listině je podpisem pravým, tudíž žalovaná prokázala svá tvrzení a automobil není součástí společného jmění manželů. Předmětný automobil byl zajištěn v rámci trestního řízení. Probíhá řízení o vydání úschovy a nahrazení souhlasu žalobce k vydání úschovy žalované. Z usnesení zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 26. 7. 1016 bylo zjištěno, že toto řízení bylo přerušeno do pravomocného rozhodnutí ve věci zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] o vypořádání společného jmění manželů. Předmětné vozidlo bylo dne 19. 12. 2014 předáno do úschovy soudu a od té doby je stále v úschově soudu zaparkováno na vnitřním dvoře soudu.

93. Žalobce se dále domáhal vypořádání tzv. zaniklého vybavení zaniklé rodinné domácnosti s tím, že tvrdil, že rodinný dům v [obec] byl vybaven zařízením a nábytkem za finanční prostředky v SJM a že vybavení má hodnotu 200.000 Kč a požaduje tedy vyplacení 100.000 Kč. Soud měl k dispozici značný soubor fotografií dokumentující stav jednotlivých movitých věcí, resp. dokládající defekty věcí. Žalobce po výzvě soudu zpřesnil označení této položky a zařadil do vypořádání movité věci, k jejichž ocenění byl zpracován znalecký posudek [titul] [celé jméno znalce].

94. Mezi účastníky bylo nesporné, že do SJM patří pračka se sušičkou (byť v tomto směru se neshodli na její značce), stůl jídelní masiv se čtyřmi kusy židlí koženého čalounění. Dále se shodli, že součástí rodinné domácnosti je kuchyňská linka vanilkové barvy s pracovní deskou dřevotřískou s digestoří, vestavěnou myčkou, dále se účastníci shodli, že do masy SJM patří televizor zn. LG 60* se stolkem pod televizi, Do SJM byla také zařazena komoda včetně skleníku z masivu tropické dřevo, postel dvoulůžková, letiště s kovovým čelem, komoda z masivu světle hnědá, skříň šatní s posuvnými dveřmi, rotoped s displejem. Stejně tak soud zařadil do masy SJM sekačku na trávu, venkovní vybavení – bazén, vysavač na bazén. Zařadil i zařízení tzv. nájemního bytu, naposledy užívaného svědkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], a to kuchyňskou linku světlé barvy sporák, myčka v nájemním bytě. Ohledně těchto věcí tvrzení žalované o tom, že věc pořídila ze svých výlučných prostředků, zůstala neprokázána. Žalovaná také neprokázala svá tvrzení, že darem od otce nabyla další věc ledničku zn. Hayer. Ohledně sedací soupravy„ kožená bílá do„ L“ včetně taburetu v řízení bylo prokázáno, že oba účastníci byli přítomni nákupů a pořízení této věci. Žalovaná svou verzi o tom, že finanční prostředky získala výlučně od svého otce, neprokázala. Naproti tomu věci - stůl kulečníkový, postel letiště zn. Ikea, stůl bílý, židle kancelářská, počítačová sestava, nebyly soudem zařazeny do souboru věcí k vypořádání, jedná se o věci, které jsou prokazatelně ve vlastnictví jiné osoby, jejich syna (viz především výpověď svědka [jméno] [celé jméno žalobce], syna účastníků).

95. Ohledně kávovaru, dvou televizorů, a věcí„ z dílny“ žalobce neprokázal svá tvrzení, že věci existovaly ke dni zániku manželství, nebyly tedy předmětem vypořádání.

96. Movité věcí tvořící vybavení rodinného domu, jsou věci oceněné znalcem [příjmení] [celé jméno znalce]. Součet věcí, které soud zařadil k vypořádání a které byly prokázány jako věci pořízené ze SJM, činí částku 95.340 Kč.

97. Podle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2606/2009, v řízení o vypořádání společného jmění manželů, může soud vypořádat jen ten majetek či hodnoty tvořící společné jmění manželů, které účastníci řízení navrhli k vypořádání soudním rozhodnutím do 3 let od jeho zániku. Není přípustné uplatnění společné pohledávky v režimu bezpodílového spoluvlastnictví manželů, pokud nebyla uplatněna v tříleté zákonné lhůtě podle § 150 odst. 4 obč. zákoníku.

98. Samotné vypořádání společného jmění manželů se provede podle právní úpravy účinné ke dni zániku manželství a společného jmění manželů, tedy podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“). Jelikož k zániku SJM došlo v posuzované věci až po 1. 1. 2014, tedy po účinnosti o.z., vzniklo účastníkům právo domáhat se vypořádání společného jmění rozhodnutím soudu (§ 736 věta první, § 740 a § 765 odst. 2 o.z.),a podléhá režimu vypořádání soudem příslušným ustanovením o.z. zejména v § 736 a násl. v o.z. (rozsudek NS ČR ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, publikovaný ve sbírce soudních rozhodnutích a stanovisek pod č. 63/ 2019 či rozsudek NS ČR ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2020/2018).

99. Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění (§ 740 o.z.).

100. Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak, nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění (§ 742 odst. 1 o.z.).

101. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen (§ 742 odst. 2 o.z.).

102. Podle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 487/2019 ze dne 26. 6. 2019 při řešení tzv. vnosů soud postupoval dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2020/2018. Nepochybně manžel má právo požadovat, aby mu při vypořádání zaniklého společného jmění manželů bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na majetek společný. Toto právo není v žádném případě omezeno výší částky představující kladný rozdíl mezi aktivy a pasivy společného jmění. Nutno však striktně rozlišovat, jaký majetek byl společný a jaký byl výlučný, jaké byly vzájemné dluhy a pohledávky společného a výlučného majetku. Podle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2655/98, důkazní břemeno ohledně určitých skutečností zatěžuje toho účastníka, který tyto skutečnosti tvrdí a vyvozuje z nich pro sebe příznivé právní důsledky. V případě, že jeden z manželů tvrdí, že byly vynaloženy společné prostředky na ostatní majetek druhého manžela, je na něm, aby prokázal, že k investicím do ostatního majetku manžela během manželství došlo. Vzhledem k obsahu bezpodílového spoluvlastnictví jmění SJM vymezeného v občanském zákoníku § 143, z něhož vyplývá, že tvoří vše, co bylo nabyto některým z manželů za trvání manželství mimo vymezené výjimky, lze vycházet z toho, že by tak došlo u investic ze společných prostředků. Je pak na druhém manželovi, aby prokázal, že tyto investice učinil ze svého odděleného majetku.

103. Soud tedy vypořádal masu majetku SJM účastníků: movité věci oceněné znalcem na částku 95.340 Kč a znalcem stanovenou hodnotu nebytové jednotky ve výši 375.000 Kč. Další věci a žalobcem tvrzený vnos není ze shora uvedených důvodů součástí masy SJM.

104. V souvislosti se stanovením ceny nebytové jednotky pro účely vypořádání SJM, soud s ohledem na rozhodovací praxi NS ČR, podle které při stanovení ceny věci pro účely vypořádání SJM, se vychází z ceny věci v době vypořádání, avšak z jejího stavu v době zániku SJM (srovnej usnesení NS ČR ze dne 10. 10. 2017 sp. zn. 22 Cdo 4193/2017). Vyšel-li tedy soud z ceny nebytové jednotky stanovené znaleckým posudkem [titul] [celé jméno znalce] ve výši 375.000 Kč, reflektuje toto judikaturní stanovisko. Námitka žalobce zpochybňující výši obvyklé ceny je lichá. Soud vycházel z § 492 odst. 1 věty druhé o.z. Cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem, tedy cena, které by bylo dosaženo při prodeji obdobné věci ve stejné době a v obvyklém obchodním styku, tedy za cenu, za kterou by určitou věc bylo možné v určitém čase reálně prodat nebo koupit (srov. rozsudek NS ČR ze dne 3. 2. 2011 sp. zn. 22 Cdo 4532/2010).

105. Soud při svém rozhodování reflektuje, že nebytová jednotka je značně opotřebovaná, v nepříznivé lokalitě pro další podnikání. Také její lokace, kdy je přístup pouze z chodníku a nemá přímé osvětlení, navíc dochází už ke degradaci jejího, interiéru, směřuje k nepříznivému ocenění provedenému znalcem [příjmení] [celé jméno znalce]. Nutno také přihlédnout k situaci aktuálního realitního trhu v okrajových částech města Litoměřice, kdy došlo v důsledku snížené poptávky k poklesu hodnot tohoto segmentu nevyužívaných nebytových prostor. Také skutečnost, že je součástí společenství vlastníků snižuje její reálnou cenu (srovnej rozsudek NS ČR ze dne 8. 9. 2010 sp. zn. 31 Cdo 2036/2008). V daném případě je reálné, že v období mezi zánikem a vypořádáním společného jmění mohlo dojít k posunu hodnoty, ať ke zhodnocení či znehodnocení věci jejím užíváním, popř. zatížením, vadami. Z těchto důvodů soud přihlédl v rámci své úvahy o dalším využití a dalšímu vlastnictví této nebytové jednotky a vzal v úvahu, že žalovaná nejenom využívala práv spojených s vlastnictvím nebytové jednotky, ale taktéž plnila závazky s tímto spojené. Žalovaná doložila, že platila opakovaně dluhy vůči Společenství vlastníků a snažila se o zhodnocení jednotky hledáním vhodného zájemce o pronájem, doložila listinami nájemními smlouvami tyto své snahy a dle soudu je spravedlivé, aby tuto jednotku nabyla do svého výlučného vlastnictví, aby s touto věcí nadále disponovala v plném rozsahu a aby popř. plnila závazky, které v souvislosti s užíváním a dispozicí s touto nebytovou jednotkou vznikly. Oba účastníci vyslovili zájem získat výlučné vlastnictví k nebytové jednotce, avšak s ohledem na průběh řízení i další okolnosti, např. aplikací disparity podílů účastníků, soud určil, že žalovaná se stane výlučnou vlastnicí nebytové jednotky.

106. Žalobce zařadil dále nákladní automobil do společného jmění manželů. Věc byla získána za trvání manželství. Žalovaná však tvrdila, že věc získala darem z finančních prostředků od svého otce. Důkazní břemeno tedy bylo na žalované (usnesení NS ČR sp. zn. 22 Cdo 4009/2007 ze dne 8. 9. 2008). Žalovaná své důkazní břemeno splnila. Je nepochybné, že darovací smlouva uzavřená mezi otcem žalované a samotnou žalovanou je soukromou listinou. Soud tuto listinu zkoumal i v souladu s rozhodnutím NS ČR ze dne 30. 4. 2009 sp. zn. 33 Cdo 472/2007). Tvrzení žalované také prokázali svou svědeckou výpovědí slyšení svědci např. [celé jméno svědka], syn [jméno] [celé jméno žalobce], kteří jednoznačně potvrdili vůli otce žalované darovat finanční prostředky 312.000 Kč žalované. Taktéž podpis otce žalované na originálu listiny darovací smlouvy byl podroben přezkumu znalkyní z oboru písmoznalectví a tento znalecký posudek jednoznačně prokázal pravost podpisu otce žalované. Tudíž finanční prostředky na pořízení tohoto automobilu pocházely z výlučných prostředků žalované získané darem od otce. Z těchto důvodů soud vyslovil, že tato věc nepatří do SJM. Právo výlučný majetek druhého manžela užívat, spravovat ho, disponovat s ním, manžel nemá, pokud k tomu manželem vlastníkem není zmocněn nebo nejde-li o běžnou záležitost ve smyslu zákona o rodině (rozsudek NS ČR ze dne 17. 10. 2008 sp. zn. 22 Cdo 2347/2008). Soud nad rámec svého rozhodování o vypořádání SJM ve výroku IV. výslovně uvedl svůj předběžný závěr pro snadnější další průběh souvisejících řízeních u zdejšího soudu (např. o nahrazení souhlasu s vydáním věci).

107. Movité věci jsou zařízením a vybavením rodinného domu žalované, žalobce o ně neměl zájem, jedná se o věci opotřebované několikaletým užíváním, soud je přikázal do vlastnictví žalované, která je dlouhodobě výlučně užívá. Do vlastnictví žalované připadla dle rozhodnutí soudu také nebytová jednotka z důvodů, které již soud popsal. Soud tedy vypořádával hodnotu majetku ve výši 470.340 Kč, polovina z této částky, připadající v úvahu pro vypořádání podílů účastníků činí 235.170 Kč.

108. Výši podílu žalobce na vypořádání SJM však soud hodnotil s ohledem na návrh žalované požadující nerovnost vypořádacích podílů účastníků. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 5133/2016, judikatura k disparitě podílu při vypořádání společného jmění manželů je použitelná i pro vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2362/2018 dále vyložil, že judikatura vztahující se k disparitě podílu v poměrech zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, je s ohledem na obdobný účel i obdobnou právní úpravu obecně v zásadě použitelná i v poměrech o.z. V souvislosti s odklonem od principu rovnosti podílů (disparity podílů) je dáno, že podíly bývalých manželů při vypořádání SJM nemusí být v zásadě totožné, mohou být modifikované také soudem v rámci soudního vypořádání SJM (např. rozsudek NS ČR ze dne 17. 1. 2001 sp. zn. 22 Cdo 2433/99, i usnesení NS ČR ze dne 16. 8. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2055/2011). V rozsudku ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017 (R 63/2019), Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, že i v poměrech o. z. může soud při vypořádání SJM rozhodnout o tzv. disparitě (nerovnosti) podílu. Soud vzal v úvahu kritéria v § 742 odst. 1 o. z., k nimž je soud povinen při vypořádání přihlédnout. Určení výše disparity vypořádacích podílů je na úvaze soudu, při které soud musí zohlednit veškeré relevantní okolnosti projednávané věci (srovnej rozsudek NS ČR ze dne 30. 5. 2005 sp. zn. 22 Cdo 1781/2004).

109. V daném případě soud shledal více důvodů směřující k disparitě vypořádacích podílů manželů, především je shledal v negativním chování žalobce za manželství, dále zohlednil princip zásluhovosti, tedy zvýšené úsilí žalované manželky. (srovnej rozsudek NS ČR ze dne 30. 5. 2005 sp. zn. 22 Cdo 1781/2014, popř. rozsudek sp. zn. 22 Cdo 1096/2011 ze dne 28. 11. 2012). V řízení bylo prokázáno, že žalobce nedostatečně pečoval o společnou domácnost, taktéž nebyl manželce dostatečnou oporou. Navíc žalovaná naopak prokázala zvýšenou míru své„ zásluhovosti“ na nabytí majetku a jeho zhodnocení – modernizaci, rekonstrukci, udržení. Ve prospěch stanovení tzv. disparity podílů hovoří také mimořádné okolnosti daného případu, když žalobce byl pravomocně odsouzen za své negativní jednání vůči žalované, kterým porušil dobré mravy (srovnej rozsudek NS ČR ze dne 22. 1. 2013 sp. zn. 22 Cdo 3976/2011). Nutno také připomenout judikaturní rozhodnutí NS ČR týkající se zhodnocení majetku značné hodnoty ve výlučném majetku jednoho z manželů (srovnej rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 5228/2015 ze dne 18. 5. 2016). Žalovaná se také prokazatelným způsobem zasloužila o získání prostor pro své podnikání a bydlení rodiny. Před uzavřením manželství kupní smlouvou nabyla dům, taktéž je nutné zdůraznit zásluhu žalované na získání nebytové jednotky.

110. V řízení byly prokázány mnohá zjištění pro stanovení nestejné výše, tedy disparity podílu na vypořádávaném jmění (rozsudek NS ČR ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1137/2012). Žalovaná prokázala (např. výpovědí svědků [příjmení], [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce]), že žalobce se v průběhu manželství ne vždy řádně choval jako manžel zajišťující hmotné potřeby rodiny, také zájmu o manželku, opakovaně ze společné domácnosti odcházel, z důvodů, které byly v rozporu s dobrými mravy (mimomanželské vztahy s jinými ženami), taktéž v závěru manželství se dopustil trestného činu vůči manželce, za což byl pravomocně odsouzen. Tyto důvody ve svém souhrnu uplatnění disparity jednoznačně opodstatňují (rozsudek NS ČR ze dne 21. 7. 2014 sp. zn. 22 Cdo 1488/2014). Nevěra žalobce nebyla jediným důvodem, pro které soud rozhodl o snížení vypořádacího podílu žalobce na zaniklém společném jmění manželů (viz rozsudek NS ČR ze dne 19. 3. 2007 sp. zn. 22 Cdo 2921/2005). Bezpochby v řízení bylo prokázáno, že žalobce se choval značně nezodpovědně, zavinil nadměrné zadlužení společného jmění manželů, což se odrazilo v rozhodnutí soudu, v němž vyjádřil nerovnost podílu účastníků na vypořádávaném společném jmění (rozsudek NS ČR ze dne 3. 10. 2006 sp. zn. 22 Cdo 14/2006).

111. Disparita se podle konkrétních okolností může vztahovat na veškeré položky náležející do SJM či jen na některé z nich (srov. rozsudek NS ČR ze dne 25. 10. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2914/99). Při stanovení výše samotného podílu žalobce, které soud vzal v úvahu o disparitě podílu při vypořádání společného jmění, vycházel také z rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 3843/2016 ze dne 4. 10. 2016 a stanovil výši tzv. disparičního podílu žalobce na jmění procentuálně v 50 %, tedy v poloviční výši celkového vypořádacího podílu žalobce. Soud zdůrazňuje, že v daném případě svědčilo ve prospěch tzv. disparity podílů více hledisek významných pro úvahu o velikosti podílu a komplexně vyjadřující celkové okolnosti. Soud vzal v úvahu také mimořádné zásluhy rodiny žalované ve prospěch nabytí společného majetku. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalobce se choval v rozporu s dobrými mravy, zanedbával bez přijatelného důvodu opakovaně své povinnosti týkající se manželky, rodiny, společného majetku. Manželka a její otec se zasadili prokazatelně o údržbu, modernizaci a rozvoj rodinného domu i nebytové jednotky, o správu majetku ve vztahu k případným nájemcům, byť žalobce se taktéž okrajově podílel (výpověď svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] o tom, že ve věci nájemného bytu, odpisů energií, jednala s žalobcem). Žalobce v nemovitosti měl uskladněné po určitou dobu před zánikem manželství své zboží v průjezdu domu. Navíc žalovaná opakovaně v několika případech plnila za žalobce jeho dluhy, vyrovnávala jeho exekuce vůči dodavatelům, vůči státu (dluh na zdravotním pojištění, sociálním zabezpečení) a tyto finanční závazky výlučně plnila z prostředků nejenom získaných z podnikání, ale také z prostředků získaných darem od svého otce. Tyto finanční závazky plnila i po zániku manželství. Podle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 4036/2010, dojde-li ke splacení společného dluhu manželů až po zániku společného jmění manželů a před jeho vypořádáním zásluhou jednoho z nich z jeho výlučných prostředků, přísluší mu právo na jejich náhradu dle § 149 odst. 2 věty druhé obč. zákoníku, a tato skutečnost by pak měla být promítnuta do rozhodnutí o povinnosti jednoho z manželů zaplatit určitou částku druhému na vyrovnání jejich podílů v rámci vypořádání společného jmění.

112. Pozice žalované na udržení majetku, ač společného nebo svého výlučného (rodinný dům) byla výrazně ztížena, že stále hradí, i v době probíhajícího řízení, dluhy vzniklé za trvání manželství převyšující desetitisíce korun. Tyto všechny úvahy vedly soud k výpočtu disparitního podílu žalobce na vypořádání společného majetku. Zásluhovost žalované soud také spatřuje v tom, že jak rodinný dům, tak nebytovou jednotku nabyla jako kupující vlastním jménem, v případě rodinného domu před uzavřením manželství, nebytovou jednotku v průběhu manželství, avšak od města s uvedením IČ a v jednotce podnikala a zasloužila se svými finančními prostředky získanými z podnikání i na udržení tohoto majetku a na jeho zhodnocení, byť nebytová jednotka byla získána do společného jmění manželů (srovnej rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2390/17 ze dne 11. 7. 2017).

113. Vzhledem k závěru soudu o disparitě vypořádacího podílu žalobce soud uložil žalované povinnost vyplatit žalobci polovinu vypořádacího podílu žalobce, tedy 117.585 Kč.

114. S ohledem na zjištěné majetkové poměry žalované, která za řízení platila zvýšené množství plateb v rámci exekučního řízení žalobce, soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. zvážil možnost prodloužení lhůty k plnění a stanovil lhůtu 2 měsíců od právní moci rozhodnutí ke splnění povinnosti žalované zaplatit žalobci na vyrovnání jeho podílu stanovenou částku. Žalovaná je dlouhodobě zatížena povinnostmi hradit dluhy žalobce v několika exekučních řízeních.

115. Žalobce se v řízení domáhal taktéž vydání několika dle svého tvrzení vlastních movitých věcí, laminátové rybářské lodi s motorem a rybářského vybavení (pruty 3 ks, navijáky 3 ks, podběrák a stan na ryby). K tomuto soud prováděl dokazování, avšak žalobce vzal svou žalobu částečně v rozsahu požadavku na vydání označených věcí zpět. Soud tedy ve výroku V. řízení částečně zastavil dle § 96 o.s.ř. na základě dispozičního úkonu žalobce.

116. V průběhu řízení soud prováděl rozsáhlé dokazování, jak znaleckými posudky, tak svědeckými výpověďmi. Žalobce zaplatil zálohy na znalečné v celkové výši 25.000 Kč (5.000 Kč na znalečné - oceňování movitých věcí, 10.000 Kč na znalečné – posouzení pravosti podpisu na darovací listině dárcem otcem žalované a 10.000 Kč na znalečném – ocenění nebytové jednotky). Na nákladech znaleckých posudků bylo vyplaceno 2.000 Kč znalci [příjmení] [celé jméno znalce], 8.050 Kč znalkyni [příjmení] [celé jméno znalkyně], 3.150 Kč znalci [příjmení] [celé jméno znalce], celkem 13.200 Kč. Soud dále vyplatil svědečné svědkyni [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 1.112 Kč Celkem bylo vyplaceno ze zálohovaných finančních prostředků zaplacených žalobcem 14.312 Kč.

117. Zůstatek záloh zaplacených žalobcem ve výši 10.688 Kč bude po právní moci rozhodnutí žalobci vrácen prostřednictvím účtárny zdejšího soudu (výrok VII.).

118. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Každý z účastníků měl ve věci úspěch jen částečný. Navíc žádný z nich nepožadoval výslovně náhradu nákladů řízení, s tím koresponduje výrok VI. rozhodnutí. Pokud se týká nákladů řízení, soud také přihlédl k aktuálnímu nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 572/19 ze dne 12. 12. 2019 týkající se úspěšnosti ve sporu.

119. Soud dále doplňuje, že žalobce zaplatil také jistotu ve výši 10.000 Kč v rámci řízení o vydání předběžného opatření týkající se nebytové jednotky, když soud usnesením ze dne 4. 8. 2017 uložil žalované povinnost zdržet se zcizení tohoto nebytového prostoru. Jistota bude případně žalobci vrácena za podmínek daných v § 75 odst. 4 o.s.ř.