15 C 57/2023 - 110

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město, o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. .

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši [částka] s odůvodněním, že rozsudkem Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 1 T 144/2010, ze dne [datum], byl žalobce odsouzen za trestný čin krádeže podle § 205 odst. 1) písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., čili v té době nového trestního zákoníku. Do evidence Rejstříku trestů pak bylo toto odsouzení zapsáno sice správně jako § 205 odst. 1) písm. a), nicméně zákona č. 140/1961 Sb., tedy v té době již neúčinného trestního zákona. Ten však v § 205 odst. 1) písm. a) obsahoval skutkovou podstatu šíření pornografie vůči dítěti. Přípisem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] byl nesprávný úřední postup uznán a chybný záznam v evidenci Rejstříku trestů opraven. Že je chybný postup Rejstříku trestů nesprávným úředním postupem potvrdil i Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 25 [Anonymizováno] 642/2005, ze dne [datum]. Žalobci vznikla shora uvedeným nesprávným úředním postupem významná nemajetková újma tím, že záznam o tom, že se měl dopustit šíření pornografie vůči dítěti, se v žalobcově evidenci Rejstříku trestů vyskytoval po dobu více než 10 roků. Žalobce samozřejmě není schopen po tak dlouhé době identifikovat konkrétní osoby, které se seznámily s tímto jeho záznamem, nicméně muselo se jednat o celou řadu osob, zejména policistů, státních zástupců, soudců a zaměstnanců věznic (žalobce byl od té doby 7x odsouzen). Je zřejmé, že ten, kdo je odsouzeným pedofilem, požívá podstatně nižší společenské vážnosti než člověk, který se dopustil toliko krádeže. Druhým lidem se totiž takové jednání přirozeně hnusí a i když budou jednat profesionálně, bylo by naivní se domnívat, že se tato vědomost nijak neprojeví v jejich jednání anebo rozhodovací činnosti. Žalobce má navíc odpor k jakémukoli zneužívání dětí a nikdy by se nedopustil násilí vůči dítěti. K intenzivnímu zásahu do dobré pověsti žalobce došlo také při posledním pobytu žalobce ve Věznici [adresa]. [jméno FO] věznicích je totiž na pedofily pohlíženo ostatními spoluvězni s velkým despektem, což je obecně známo a tento fenomén je pojat i v odborné literatuře: např. [Anonymizováno], R. v Okrajové sociální kultury. [adresa]: Masarykova univerzita, 2001, uvádí, že na žebříčku vězeňské hierarchie jsou nejvýše vězni, kteří spáchali majetkovou trestnou činnost a nejníže ti, kdo se dopustili mravnostní trestné činnosti. O tom, že je podle opisu z rejstříku trestů odsouzeným pedofilem, se žalobce dozvěděl od zaměstnanců Věznice [adresa]. V důsledku tohoto sdělení se žalobce psychicky zhroutil a začal docházet k terapeutovi [jméno FO], psycholožkám dr. Barboře Jackové a dr. [jméno FO] a žádal také o psychiatrickou péči, na kterou musel dlouhou dobu čekat. Žalobce se rovněž obával útoků ze strany jiných odsouzených a o své zdraví. Ostatní vězni se tuto skutečnost dozvěděli od žalobce, neboť poté, kdy se psychicky zhroutil, se s touto záležitostí svěřil jinému odsouzenému a následně se informace o tom, že je pedofilem, rychle rozšířila mezi ostatní odsouzené, včetně doprovodných nepravdivých historek o tom, koho měl údajně zneužívat apod. Žalobce se samozřejmě pokoušel ostatním odsouzeným vysvětlit, že se ničeho takového nedopustil, nicméně z jejich reakce (občas i otevřeně nedůvěřivé) pochopil, že si myslí své, neboť tvrzení o nevině odsouzených je ve věznicích slýchat velmi často. V důsledku tak byla žalobcova dobrá pověst mezi ostatními odsouzenými nenávratně poškozena. Byť mu to zaměstnanci věznice svým chováním nedávali poznat, žalobce se i před nimi cítil očerněný a snížený na své důstojnosti. Důstojnost žalobce je podstatně snížena i mezi osobami, které se o žalobcově údajné pedofilii dozvěděly ještě když byl žalobce na svobodě, a to zcela nezvratně. Žalobce neví, kdo všechno se tuto informaci dozvěděl, a nemůže ji tak uvést na pravou míru. [právnická osoba] výzvě soudu doplnil, že bezprostředně poté, kdy byl žalobce konfrontován zaměstnanci věznice s tím, že je odsouzeným pedofilem a že tento záznam se ve výpisu a poté opisu Rejstříku trestů vyskytuje již více než 10 roků, začal pociťovat úzkost – cítil se, jako by mu někdo seděl na hrudi, činilo mu potíže se koncentrovat na jakoukoli činnost a neustále se ve svých myšlenkách vracel ke skutečnosti, že má v Rejstříku trestů tento záznam, respektive následně, že tento záznam měl, kdo všechno se o něm tuto skutečnost z tohoto záznamu asi dozvěděl a že svoji reputaci již nenapraví. Současně začal mít obtíže se spánkem; jednak potíže s usínáním, jednak se v noci opakovaně probouzel vyděšený a nemohl znovu usnout. Z provedeného dokazování lékařskými zprávami vyplynulo, že nedlouho po této události byla u žalobce praktickým lékařem diagnostikována Reakce na těžký stres (dne [datum], kód diagnózy F 439) a bylo mu vystaveno doporučení na vyšetření u psychiatra. Když byl žalobce (po uplynutí čekací lhůty) konečně vyšetřen psychiatrem, byly u něho diagnostikovány (viz např. lékařská zpráva ze dne [datum]) Neurčená porucha osobnosti a chování (kód diagnózy F 69) a Porucha přizpůsobení (F 43.2). Z otevřených zdrojů se podává, že posléze uvedená porucha je zpravidla následkem silné stresové situace. Tato porucha u žalobce trvá dodnes a žalobce je dodnes léčen antidepresivem Mirtazapin a také lékem na úzkostnou poruchu Pregabalin (viz například Potvrzení o držení léčivého přípravku ze dne [datum], ze dne [datum], dne [datum] a dne [datum]). Žalobce byl epizodně léčen také antidepresivem Azoneurax (viz například Potvrzení o držení léčivého přípravku ze dne [datum]), které však pro negativní vedlejší účinky vysadil. Žalobce považuje za důležité v této souvislosti zdůraznit, že před rokem 2022 nikdy nenavštěvoval psychiatra, nebyla mu diagnostikována žádná psychická nemoc a nebyl v tomto směru medikován, což je zřejmé ze zdravotnické dokumentace, provedené soudem v důkazním řízení. Žalobce níže vylíčí, jak se nesprávný úřední postup, potažmo shora uvedená porucha tímto vyvolaná, promítají nyní v jeho běžném životě (žalobce se dosud nachází ve výkonu trestu): Před spaním žalobce užívá antidepresivum, v opačném případě se několikrát za noc vzbudí a musí myslet na negativní myšlenky různého druhu, které jsou spojené se záznamem o údajném odsouzení za sexuální trestný čin vůči nezletilým. Kupříkladu: [adresa] se mu myšlenky na šok a zhroucení, které prožil, když si jej zaměstnanci věznice předvolali, sdělili mu, že je odsouzeným pedofilem, že jim tuto skutečnost zatajil a že s tímto záznamem bude přemístěn na jiný oddíl. Prochází různé negativní životní situace ze své minulosti, které zažil, a zabývá se tím, zda daná osoba mohla mít povědomí o tomto záznamu, zda se tak mohla dozvědět přímo ze spisu, nebo od koho, jaký vliv mohla mít tato negativní informace na to, jak se k němu kdo choval a jak rozhodovaly orgány (včetně soudů) v jeho věcech, například trestních, ale i opatrovnických, jak vůči němu postupovaly policejní orgány, zaměstnanci v předchozích věznicích apod. Přemítá, kdo všechno se asi za ty roky dozvěděl, že je údajným pedofilem, trápí se skutečností, že nemůže zjistit, kdo všechno se o něm tuto informaci dozvěděl, že tedy vůči nim nemůže tuto informaci uvést na pravou míru, domnívá se, že o tomto věděla i jeho sestra, která byla zaměstnána u Vězeňské služby, že to od sestry zjistila i širší rodina, že s ním proto přerušili kontakty apod. Žalobce pociťuje úzkost a nemůže po desítky minut znovu usnout. V důsledku je pak další den v práci (žalobce je ve výkonu trestu zaměstnán) zcela vyčerpaný. Bez užití antidepresiva se nevyspí ani další noc. Ráno si žalobce bere lék na úzkost a v zaměstnání se mu daří negativní myšlenky „vytlačovat“ prací. Je však omezen v tom směru, že se aktivně nezačleňuje do kolektivu a nemá zde kamarádské vztahy (k tomu viz další odstavec). Pokud se týká volného času, žalobce není schopen dobře regenerovat fyzické ani psychické síly a ztratil radost z jeho prožívání. Shora nastíněnými myšlenkami se totiž musí při trávení volného času (v pracovní dny po práci a o víkendech) nutkavě zabývat. Dalším faktorem je, že v Heřmanicích je žalobce stranou kolektivu. V dřívějších kolektivech přitom byl žalobce společenský a komunikativní, nicméně nyní je samotářský a uzavřený. Před ostatními vězni je totiž nervózní, neboť ví, že se musí hlídat, aby nevyzradil, že měl chybný záznam o pedofilii a že kvůli tomu chodí k psychiatrovi a bere léky, musí takto kontrolovat vše, co říká, aby se ani nepodřekl, a nemůže se nikomu zcela otevřít. Přitom ostatní vězni jsou k sobě velmi otevření a bezprostřední. Kdykoli ale chce někdo s žalobcem hovořit o jeho předchozích odsouzeních (ve věznicích velmi časté) anebo o věznicích, ve kterých kdo v minulosti pobýval (taktéž pravidelné téma hovorů), žalobce v takovém případě viditelně znervózní, začne pociťovat úzkost a není schopen mluvit. [jméno FO] vězení se také ostatní vězni často demonstrativně vymezují vůči tzv. lolitářům, tedy osobám odsouzeným za sexuální násilí vůči nezletilým, prohlašují, že pokud by někoho takového potkali, tak jej zmlátí či dokonce zabijí, a toto v žalobci vyvolává strach. Pokud se týká vývoje kvality života žalobce v čase, tedy od okamžiku, kdy se o záznamu dozvěděl, až dosud, pak od té doby, co je žalobce medikován antidepresivy a léky na úzkost, se mu v noci daří uspokojivě vyspat a „zahánět“ negativní myšlenky prací. Jedná se však toliko o potlačování symptomů psychické nemoci, a nikoli o návrat do zdravotního stavu bez poruchy. V ostatním je jeho stav přibližně stejný. Žalobci se nepodařilo dohledat, že by soudy byl projednáván srovnatelný případ. Žalobce tedy odůvodňuje svůj požadavek na peněžité zadostiučinění, tak, že není-li žádný srovnatelný případ, podle recentní judikatury platí, že je na soudech „aby stanovily (..) přiměřené zadostiučinění v takové výši, která bude odpovídat ekonomické realitě České republiky a tomu, co by obecně bylo vnímáno jako spravedlivé“ (body 39 a 49 nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 379/23, ze dne [datum]). Také podle § 136 o.s.ř. platí, že „Lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.“. Je zřejmé, že pokud v důsledku nesprávného úředního postupu soudu došlo k dlouhotrvajícímu zásahu do psychické sféry žalobce, a to dokonce tak, že u něj dokonce propukla psychická nemoc, která vyžaduje medikaci a snižuje kvalitu jeho života, nejeví se v souladu s „obecným vnímáním spravedlnosti“, aby toto bylo kompenzováno pouze omluvou, ale je potřeba poskytnout i zadostiučinění v penězích. Nebo aby soud postupoval dle stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum]). A stav nejistoty z toho, jak řízení dopadne, za který se poskytuje peněžité zadostiučinění, je podstatně méně závažným zásahem do psychického zdraví, než se stal žalobci v projednávané věci popř. podůle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (publikované pod č. 63/2014 ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu). Podle Metodiky platí, že chybí-li v přehledu bolesti pro některý typ poškození výslovná položka, použije se pro účely bodového ohodnocení položka, která se svou povahou a závažností nejvíce blíží příslušnému poškození. Akutní reakce na stres a porucha přizpůsobení jsou nejblíže podřaditelné pod položku S063 části B – ložiskové poranění mozku (viz odůvodnění usnesení NS sp. zn. 25 Cdo 2245/2017, ze dne [datum]) s bodovým ohodnocením 120 bodů, a při hodnotě bodu [částka] (v r. 2022) by tedy jen za bolestné žalobci náleželo odškodnění ve výši [částka]. Celková kompenzace musí tuto částku několikanásobně přesahovat, neboť žalobce má též následky nikoli přechodné, které nejsou kompenzovány v rámci bolestného. Z důvodu opatrnosti zde žalobce navrhuje také zpracování znaleckého posudku, jehož účelem by bylo právě stanovení bolestného a ztížení společenského uplatnění 3. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku [datum]. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum]. Žalovaná konstatovala, že v postupu Okresního soudu v [adresa] lze shledat nesprávný úřední postup ve smyslu zákona 82/98 Sb., spočívající v chybném zápisu trestu do Rejstříku trestů. Za tento nesprávný úřední postup se žalovaná omluvila. Žalobce ve své žalobě, jaká konkrétní újma mu byla způsobena, opírá její vznik pouze o subjektivní tvrzení. Pokud jde o tvrzení ohledně rozšíření informací o mylném zápisu, resp. záměně trestného činu krádež a trestného činu šíření pornografie vůči dítěti, žalovaná má za nepochybně prokázané, že to byl sám žalobce, kdo informaci ohledně záměny zápisu v Rejstříku trestů roznesl mezi ostatní odsouzené. Byl to tak sám žalobce, který se vystavil případnému negativnímu chování ze strany ostatních odsouzených, kdy jako osoba s bohatou trestní minulostí musela být znalá toho, jaké postavení mají ve výkonu trestu osoby odsouzené pro totožné trestné činy. Ze strany ostatních odsouzených nedocházelo k přímé negativní konfrontaci s žalobcem. Tito jej podporovali, pomáhali mu věc vyřešit a všichni respektovali skutečnost, že se o tom nemá dále mluvit. Žalobce uvádí, že mu to nikdo nedával najevo, a to ani ze strany zaměstnanců příslušné věznice. V tomto směru žalovaná odkazuje na vyjádření Vězeňské služby ČR, Věznice [adresa] ze dne [datum], které obsahuje rovněž opis výslechů odsouzených, kteří byli ve výkonu trestu společně s žalobcem, a které tento navrhoval vyslechnout již v rámci předběžného projednání žádosti. Pokud došlo k případnému narušení dobré pověsti žalobce, stalo se tak jeho vlastním přičiněním. Pokud jde o veřejnost a další osoby jako jsou státní zástupci, soudci apod., žalovaná k tomuto uvádí, že jak sám žalobce uvádí, byl po zápisu tohoto mylného údaje 7x odsouzen, je s podivem, že žalobce nebyl s tímto mylným zápisem obeznámen. Z toho vyplývá, že nebyl s tímto chybným zápisem výše uvedenými osobami jakýmkoli způsobem negativně konfrontován. V případě ostatních osob, s nimiž byl žalobce v kontaktu na svobodě, si lze klást otázku, jakým způsobem se tyto o chybném zápisu mohly dozvědět? Jen a pouze skrze žalobce. Pokud by se však mělo jednak např. o potencionální zaměstnavatele, nechť žalobce prokáže, že měl problémy v důsledku právě tohoto mylného zápisu a nikoli v důsledku toho, že má v rejstříku dalších 13 záznamů. Vzhledem k tomu, že žalobce se o chybném zápisu dozvěděl až ve výkonu trestu, je rovněž zcela evidentní, že jej s tímto zápisem nikdo a nikdy negativně nekonfrontoval, neboť v opačném případě by se žalobce s nejvyšší pravděpodobností bránil podstatně dříve. Ohledně celkové pověsti a důstojnosti žalobce ve vztahu k osobám, s nimiž byl, je či bude v kontaktu na svobodě, pak nelze opomenout, že žalobce je značným recidivistou, jehož pověst a důstojnost je nepochybně již významně narušena. Co se týče psychických problémů, z lékařských dokumentů lze usoudit, že tento určitými psychickými problémy trpěl, avšak pouze v červnu 2022, na doporučení lékaře, však psychiatrickou ambulanci nikdy nenavštívil. Lze tak činit nepochybný závěr, že psychické problémy žalobce byly opravdu velmi krátké a nedosahovaly takové intenzity, že by to mělo odůvodnit přiznání relutárního zadostiučinění.

4. Dále doplnila, že prvním protiargumentem žalované k nepřiznání relutárního zadostiučinění je nepochybně prokázaná skutečnost, že žalobce informaci ohledně chybného záznamu v Rejstříku trestů ve Věznici [adresa] roznesl zcela bez rozmyslu mezi odsouzené sám, čímž se sám vystavil případné šikaně a nevhodnému chování ostatních odsouzených kvůli kterému si mnohé vytrpěl, jak vyplývá z lékařské zprávy ze dne [datum], která byla zdejším soudem provedena v rámci dokazování na jednání konaném dne [datum] a jak ostatně i žalobce uvedl ve své žalobě. Žalobce měl prvně vůbec zvážit, zda takovou informaci sdělí ostatním obzvláště za situace, kdy si byl a je sám moc dobře vědom toho, že osoby odsouzené za trestné činy související s pedofilií požívají ve výkonu trestu toho nejhoršího postavení. Z výslechu osob odsouzených spolu se žalobcem, který pak byl proveden žalovanou k žádosti žalobce (viz č. l. 21 a 22 spisu) pak ani jeden z nich tvrzení žalobce ohledně šikany nepotvrdil, ba naopak bylo toto tvrzení zcela vyvráceno. Pokud jde o tvrzené psychické problémy, žalovaná nesporuje, že by v lékařské zprávě ze dne [datum] nebyla uvedena diagnóza [Anonymizováno] a informace o doporučení psych. ambulance, avšak z kompletní zdravotní dokumentace se nepodává žádná informace o tom, že se žalobce ve Věznici [adresa] nějaké takovému psychologickému či psychiatrickému vyšetření podrobil a současně mu ani nebyla v návaznosti na tato zjištění předepsána jakákoli medikace. Z tohoto žalovaná činí důvodné závěry o nikoli závažných psychických problémech, které by byly dlouhodobého charakteru. K podpoře tohoto tvrzení žalovaná odkazuje na závěry lékařské zprávy ze dne [datum], z níž se podává, že psych. Problémy byly pouze v červnu 2022, od té doby se postupně zlepšovaly, nyní je téměř bez potíží. Lékařské vyšetření uzavřeno s [podezřelý výraz] [Anonymizováno], která dle Mezinárodní klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů znamená Žádné nebo minimální poruchy chování. (K uvedenému soud rovnou poznamenává, že F 730 je porucha afektivity nálady směrem k depresi, což spíše odpovídá výkladu této poznámky ve zdr. Dokumentaci žalobce) Diagnóza [Anonymizováno] již nebyla přítomna. Pokud jde o medikaci lékem Mirtazapinem, ze zdravotní dokumentace je patrné, že tento lék byl žalobci předepsán více než 8 měsíců poté, co se měl žalobce o chybném záznamu dozvědět a je tedy namístě sporovat příčinnou souvislost mezi touto medikací a nesprávným úředním postupem. Rovněž je patrné, že tento lék byl předepsán bezprostředně před přemístěním žalobce do Věznice [adresa] ke dne [datum], kdy se lze důvodně domnívat, že předepsání medikace a přemístění do VTOS do jiného zařízení mají příčinnou souvislost. Pokud jde o tvrzení žalobce ohledně dlouhodobě a v současné době trvajících psychických problémů, žalovaná sporuje, že by tyto byly v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem. V této souvislosti si žalovaná dovoluje poukázat na lékařskou zprávu ze dne [datum], z níž se podává: „[jméno FO] byl šikanován, soud mu přiřkl špatný paragraf, za držení dětské pornografie, byl to jejich omyl, soud se mu i omluvil, ale tato informace již běžela věznicí…hodně si vytrpěl (pozn. tuto újmu si žalobce způsobil prokazatelně sám) Přemístili jej zde, ale zde je také člověk ze [jméno FO] a bojí se, že se tato informace zase roznese. Rovněž obavy z dalšího šíření chybného zápisu a psychické útrapy s tím spojené ve Věznici [adresa] si žalobce zapříčinil sám tím, že informaci roznesl mezi odsouzené ve Věznici [adresa]. Objektivně odsouzení v jednom i druhém zařízení neměli a nemají možnost se o chybném zápisu v Rejstříku trestů dozvědět. Nebylo-li zaviněného jednání žalobce, nebylo-li i obav o jeho osobu ve výkonu trestu a z reakcí a chování ostatních odsouzených. Do ústraní se pak žalobce dostal sám, kdy rozhodně není nikým nucen sdělovat chybný zápis v Rejstříku trestů, může být k odsouzeným otevřený, sdělit jim své skutečné i původní odsouzení, stejně tak i původní umístění. Žalobce však konverzace nevede z toho důvodu, neboť má obavy, že by si jej někdo mohl spojit např. s případnými „drby“ kolujícími o osobě, která přišla z Věznice [adresa] a byla odsouzena pro trestný čin související s pedofílií, tj. informací, kterou žalobce opět sám roznesl. Žalobcem tvrzená nemajetková újma musí být zcela konkrétní, přičemž tvrzení žalobce ohledně toho, kdo všechno se asi mohl se záznamem seznámit, jak se k němu kdo choval a jaký to mohlo mít vliv ve věcech trestních či opatrovnických apod., je tvrzením zcela nepodloženým a spekulativním. Ze strany žalobce nebylo tvrzeno ani prokázáno, jaké konkrétní osoby se se záznamem mimo výkon trestu odnětí svobody seznámily a jakým konkrétním negativním způsobem ho tyto případné osoby s tímto záznamem konfrontovaly. Pokud by to na rozhodování orgánů veřejné moci mělo nějaký dopad, určitě by s tím byl žalobce konfrontován. Pokud jde o způsob, jakým žalobce přistoupil ke stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, toto žalovaná shledává zcela nepřiléhavým. Nemajetkovou újmu z nesprávného úředního postupu, který nespočívá v nepřiměřené délce řízení skutečně nelze ani analogicky stanovit za pomocí stejné metodiky určené výhradně jen pro nepřiměřenou délku za nepřiměřenou délku řízení. [právnická osoba] podanému odvolání rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum],č. j. 15C 57/2023-42, Městský soud v Praze jako soud odvolací dne [datum] pod čj. 11Co 7/2024-55 zrušil s tím, že se odvolací soud ztotožnil se soudem prvního stupně v závěru, že rozšířila-li se mezi vězni informace o tom, že žalobce je odsouzený pedofil, v důsledku jednání samotného žalobce, který se svěřil spoluvězni (resp. spoluvězňům „na cele“) o chybném zápisu v rejstříku trestů, není újma, která žalobci měla vzniknout tím, že na něj ostatní vězni (či zaměstnanci věznice) nahlíželi jako na pedofila, přičitatelná žalované. Skutečnost, že žalobce právě zmíněným způsobem „spoluzavinil“ rozšíření výše uvedené informace, se podává přímo ze žaloby; za této situace je závěr soudu prvního stupně o nedůvodnosti žaloby (ohledně první roviny újmy) správný. Žalobce v odvolání brojí proti závěru soudu, že informaci o zápisu v rejstříku sám šířil, současně však uvádí, že tuto informaci poskytl spoluvězňům „na cele“. Již tato skutečnost opodstatňuje závěr, že v důsledku podílu žalobce na rozšíření uvedené informace není první rovina újmy přičitatelná žalované. Soud I. stupně se tak již rovinou možného zásahu do sféry žalobce rozšířením informace o tom že je údajný pedofil zabývat nebude.

6. Předmětem této části řízení je tak tvrzení žalobce o zásazích v jeho osobnostní sféře, vzniklé pouze v souvislosti se samotným jeho zjištěním o mylném zápisu v rejstříku trestů. Jak uvedl odvolací soud, uvedl-li soud, že se blíže nezabýval prokazováním návštěv u psychologa a zásahem do psychické stránky žalobce proto, že žalobce je osobou s bohatou trestní minulostí, je třeba předně podotknout, že žalobce byl opakovaně odsouzen za majetkovou trestnou činnost, nikoliv za pedofilii. Žalobci je třeba přisvědčit (a činí tak ostatně i soud prvního stupně), že veřejnost obecně (nikoliv jen spoluvězni) podstatně hůře nahlíží na pachatele deliktů souvisejících s pedofilií, než na pachatele „pouze“ majetkových trestných činů. pokud se však (žalobcem) poskytnutá informace obrátila, jak tvrdí, proti němu, a z toho žalobci vznikly psychické potíže, potom tyto nemohou být přičteny k tíži žalované“. Žalobce totiž (jak se podává ze žaloby) netvrdí, že by se psychicky zhroutil poté, kdy se informace o tom, že je „odsouzeným pedofilem“ rozšířila, ale (naopak) již před tím (poté, kdy se o nesprávném zápisu v rejstříku trestů dozvěděl, měl se žalobce psychicky zhroutit, následně se svěřil spoluvězňům v cele a poté se informace rozšířila).

7. Ze shodných tvrzení stran má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil, a to dne [datum] a že projednání žádosti žalobce došlo dne [datum]. Žalovaná konstatovala, že v postupu Okresního soudu v [adresa] lze shledat nesprávný úřední postup ve smyslu zákona 82/98 Sb. Po provedeném šetření žalovaná konstatovala, že v postupu Okresního soudu v [adresa] lze shledat nesprávný úřední postup, spočívající v chybném zápisu trestu do Rejstříku trestů. Za tento nesprávný úřední postup se žalovaná omluvila.

8. Z opisu evidence Rejstříku trestů, a mezi účastníky bylo nesporné, že rozsudkem Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 1 T [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ze dne [datum], byl žalobce odsouzen za trestný čin krádeže podle § 205 odst. 1) písm. a) zákona č. 40/2009 Sb.. Do evidence Rejstříku trestů pak bylo toto odsouzení zapsáno podle § 205 odst. 1) písm. a), z.č. 140/1961 Sb.. dle uvedeného ustanovení § 205 odst. 1) písm. a) z.č. 140/1961 Sb. obsahovalo skutkovou podstatu šíření pornografie vůči dítěti. Okresním soudem v Olomouci dne [datum] byl nesprávný úřední postup uznán a chybný záznam v evidenci Rejstříku trestů opraven.

9. Soud má za prokázané z přípisu Vězeňské služby ČR čj. VS-[var. symbol]/čj.-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne [datum], že k žádosti žalované byli vyslechnuti k postoji žalobce a spoluobviněných vězni [právnická osoba], nar. [datum], [jméno FO], nar. [datum], [právnická osoba], nar. [datum], [jméno FO], nar. [datum], [jméno FO], nar. [datum], [jméno FO], nar. [datum], [jméno FO], nar. [datum]. Z jejich vyjádření má soud za prokázané, jako z listinného důkazu, kdy vyjádření uvedených osob ze strany žalobce nebyla nijak zpochybněna, že uvedení obecně věděli o záměně v opisu v evidenci rejstříku trestů, a že z uvedeného byl špatný. Nicméně jak vězni, tak vychovatelé mu pomáhali věc řešit Bylo řečeno, aby se o tom nemluvilo a všichni to respektovali, takže s tím žádný problém neměl. Uvedenou informaci nicméně také uváděl ostatním spoluvězňům žalobce.

10. Ze svazku zdravotnická dokumentace [Jméno žalobce], narozeného [Datum narození žalobce] má soud za prokázané, že žalobce navštívil žalobce lékaře dne [datum] v 10.39, a byla doporučená psychiatrická ambulance [tituly před jménem] [jméno FO] diagnóza F [Anonymizováno], - reakce na [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Ze zápisu dne [datum], vyplývá, že zde žalobce navštívil lékaře, nicméně nezmiňoval psychické potíže. Dne [datum] žalobci byl připsán lék Mirtazapin. Dne [datum] stejně tak byla dodána medikace Mirtazapinu 30 mg. Jednalo se o dále vstupní prohlídku, bez lékaře, přehled z dosavadní dokumentace s tím, že [datum] je tam napsána medikace [Anonymizováno] 30 mg 0001, zapsán k psychiatrovi k vyšetření. Dne [datum], doplnění medikace, Mirtazapin Mylan 30 mg. [datum], RA, bez uváděné psychohered zátěže a neguje a běžně sledovaná somatická onemocnění neguje. Po autonehodě operace močového měchýře, pupeční kýly, má Mirtazapin 30 mg. Dále se řešilo vzdělání. Nedoučil se malířem, má čtyřleté dítě, v kontaktu je s družkou, kouří, psychologická anamnéza, psychiatr pouze ve výkonu, ve [jméno FO] byl šikanován, soud mu přiřkl špatný paragraf za držení dětské pornografie, byl to jejich omyl, soud se mu omluvil. Tato informace již běžela ve věznici, hodně si vytrpěl. Přemístili jej, ale zde je také člověk ze [jméno FO] a bojí se, že se tato informace zase roznese. Lucidní vigilní PM v normě, tenze subdeprese kooperuje a psychotický asuicidní, spánek souvislý, porucha [Anonymizováno] F [Anonymizováno].2, lék [Anonymizováno], nově [Anonymizováno] [Anonymizováno] mg. Signální výkon klinického vyšetření, cílené vyšetření psychiatrem, [tituly před jménem] [jméno FO], předepsané léky [Anonymizováno] 75[Anonymizováno]mg. Stejně tak dne [datum] , odběr stolice. Dne [datum] udává bolesti kloubů, zimnice 35.

8. Předepsané léky,odběry stolice se zařazením do práce potravinářstvím. Výkony, cílené vyšetření praktickým lékařem, epizoda, kontakt v souvislosti s klinickým vyšetřením v ordinaci lékaře primární péče. Dne [datum] doplnění medikace, předepsané léky Azoneurax 75 mg. Dne [datum] kontrola u psychologa, Azoneurax musel vysadit, dochází k psycholožce, kvituje toto, chtěl by zpět Mitrazapin, úzkosti jsou již menší, nespavost, ale v menší míře. Lucidní, vigilní, zdvořilý, kooperuje, kvituje psychoterapie, náhled má. Nově Mirtazapin, Azoneurax. Kontrolní výkony 35023, F 69, kontrolní vyšetření psychiatrem a dále 09543 signální výkon klinického vyšetření. Dne [datum] doplnění medikace, Mirtazapin Mylan. Dne [datum] psychologická kontrola, Mirtazapin je dobrý, úzkosti jsou menší, ale nově tiky v oku, je to špatné, blíží se výstup, je nervózní, dceru má v pěstounské péči a má starosti. Lucidní, vigilní, zdvořilý, PM v normě, kooperuje, kvituje psychoterapie, má náhled, dál zase předepsány léky. Dne [datum], po holení mívá podráženou kůži, dělají se mu vyrážky, pracuje v potravinářství, žádá o povolenku na holicí strojek. A [datum] je vyčerpaný, nemůže jíst, dostatek tekutin, zimnice, bolesti hlavy, má neschopenku, nicméně tam má předepsán Metamizol Panadol, dne [datum], cítí se lépe, vyspal se, hrdlo prosáklé, dýchání v normě. [datum] problémy se zády, hrdlo čisté, průjem po antibioticích. Dne [datum] dobral léky, má průjem, po atb, žádá do práce, uhlí čtyřikrát dva, čaj, suchar. Ohledně předepisování léků má soud za prokázané jejich předpsání žalobci tak, že dne [datum] předepsán Zodac, [datum] Zodac, [datum] Lenientis, [datum] Zodac, [datum] Triaci… [datum] Gutalax, [datum] Otobalit, [datum] Canestan, [datum] Paralen, [datum] Diclofenac. Stejně tak [datum], [datum] Imacort krém, [datum] Nimesil, [datum] nelze přečíst, dále [datum] [právnická osoba] Rzaten, tam je to utržené, 30. Ke dni [datum] Azoneurax 75 mg Ambrobene a Panadol. Z potvrzení v průběhu roku 2023, od [datum] do [datum], Mirtazapin a Azoneurix, z potvrzení ze dne [datum] Mirtazapin Magnosolfpregabalin, z potvrzení ze [datum] Mirtazapin Magnosolfpregabalin, Jox Panadol, Penlac Metamizol, [datum] Mirtazapin, Pregabalin, Jox Panadol, Penlac Metamizol, Brufen Mydocalm a [datum] Mirtazapin Pregabalin Jox Panadol, Metamizol, Brufen Mydocalm a Aktiv Carbo.

11. Z výpovědi žalobce má soud za prokázáno, že si jej psycholog a vychovatel pozvali a sdělili mu, že jim neřekl, že je uvězněný z důvodu pedofilie a že musí být přeřazený na jiný oddíl věznice. Žalobce nevěděl co se děje, jemu nevěřili, že to není pravda. Poradili mu, aby napsal na soud dopis a žádal opravu. Což následně učinil. Cca po 1 měsíci mu byl doručený omluvný dopis a v rejstříku trestů byla věc opravena. V mezidobí nebyl nikam přeřazen, nebyl ani ze strany „bachařů“ nebo spoluvězňů nijak konfrontován, nijak fyzicky napaden. Měl však prvotní šok z této informace a začal se bát možných následků ve vnímání jeho osobami okolím jako subjektu spojeného s pedofilií. Začalo mu být fyzicky špatně pociťoval tlak na hrudi a další obtíže. Vyhledal lékaře, byl mu předepsán antidepresiva a doporučena návštěva psychiatra. Na ní se objednal, ale čekací doba byla cca 8 měsíců, takže teprve po této době se dočkal vyšetření. Od té doby mívá nicméně návaly bezmoci, plačtivosti noční můry a to se projevuje doposavad i pop propuštění z výkonu trestu.

12. Soud dospěl ve věci k závěru o skutkovém stavu, který koresponduje se skutkovými zjištěními uvedenými výše, tak, že rozsudkem Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 1 T 144/2010, ze dne [datum], byl žalobce odsouzen za trestný čin krádeže podle § 205 odst. 1) písm. a) zákona č. 40/2009 Sb.. Do evidence Rejstříku trestů pak bylo toto odsouzení zapsáno podle § 205 odst. 1) písm. a), z.č. 140/1961 Sb. Dle uvedeného ustanovení § 205 odst. 1) písm. a) z.č. 140/1961 Sb. obsahovalo skutkovou podstatu šíření pornografie vůči dítěti. Okresním soudem v Olomouci dne [datum] byl nesprávný úřední postup uznán a chybný záznam v evidenci Rejstříku trestů opraven.

13. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.

14. V posuzovaném případě je namítáno pochybení v zápisu zákonného ustanovení v paragrafovém znění u odsouzení žalobce uvedeného evidenci rejstříku trestů. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 642/2005, ze dne [datum]: „Rejstřík trestů se sídlem v P. je rozpočtovou organizací, podřízenou Ministerstvu spravedlnosti (§ 1 odst. 1 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů). Rejstřík trestů vede evidenci osob pravomocně odsouzených soudy v trestním řízení a dále evidenci jiných významných skutečností pro trestní řízení, pokud tak stanoví tento nebo jiný zákon. Údaje z evidence slouží pro potřebu trestního, občanskoprávního nebo správního řízení a k prokazování bezúhonnosti (§ 2 odst. 1 zákona). Podle § 5 zákona soudy jsou povinny neprodleně Rejstříku trestů zasílat trestní listy osob pravomocně odsouzených a sdělovat i všechny další skutečnosti důležité pro zápis v evidenci nebo pro změnu zápisu. Výpis a opis z Rejstříku trestů jsou veřejnou listinou (§ 15 odst. 2 zákona). Z této úpravy je zřejmé, že stát zřídil Rejstřík trestů jako instituci povolanou kromě jiného k poskytování výpisů z Rejstříku trestů, které mají povahu veřejné listiny, tedy listiny požívající veřejné víry ve svou autentičnost i obsah, projevující se zejména v tom, že se předpokládá její správnost, není-li prokázán opak (srov. např. ustanovení § 134 o.s.ř.). Odtud pak plyne požadavek, aby stát nesl případnou odpovědnost za to, že údaje obsažené v Rejstříku trestů a následně uvedené ve výpisu (či opisu) neodpovídají skutečnosti, resp. stavu, který vyplynul z provedeného trestního řízení. Vydání takto vadného výpisu je třeba považovat za nesprávný úřední postup Rejstříku trestů, přičemž odpovědnost státu je objektivní, tedy nastupuje při splnění ostatních zákonných podmínek bez ohledu na zavinění. Zároveň je zřejmé, že samotný postup soudu v trestním řízení (zejména v jeho fázi následující po pravomocném odsouzení či po výkonu trestu), jehož výsledek je podkladem pro následnou evidenci v Rejstříku trestů, není pro posouzení správnosti úředního postupu Rejstříku trestů rozhodující. Významné je to, zda vydaný výpis (či opis) objektivně obsahoval správné údaje; v opačném případě jde o nesprávný úřední postup.“ 15. Soud tak stejně jako účastníci řízení dospěl k závěru o existenci nesprávného úředního postupu žalované, spočívající v nesprávném postupu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 1 T [Anonymizováno]/2010, který nesprávně splnil svojí povinnost vyplývající ze zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, když nesprávně uvedl číslo zákona, neboť žalobce byl odsouzen za trestný čin krádeže podle § 205 odst. 1) písm. a) dle zákona č. 40/2009 Sb.. Do evidence Rejstříku trestů pak bylo toto odsouzení zapsáno podle § 205 odst. 1) písm. a), z.č. 140/1961 [právnická osoba] úplnost lze dodat, že takové posouzení chybného zápisu v rejstříku trestů je souladné s judikaturou (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 25Cdo 642/2005, dostupné na www.nsoud.cz).

16. Žalobce se žalobou domáhá zadostiučinění ve výši [částka]. Soud se zabýval, při konstataci existence odpovědnostního titulu nesprávného úředního postupu, intenzitou zásahu do nemajetkové sféry žalobce a s tím spojenou přiměřenou a spravedlivou formou odškodnění.

17. Ohledně tvrzení, že žalobci vznikla nemajetková újmy rozšířením informace mezi vězni, soud odkazuje na závěr odvolacího soudu v tom směru rozšířila-li se mezi vězni informace o tom, že žalobce je odsouzený pedofil, v důsledku jednání samotného žalobce, který se svěřil spoluvězni (resp. spoluvězňům „na cele“) o chybném zápisu v rejstříku trestů, není újma, která žalobci měla vzniknout tím, že na něj ostatní vězni (či zaměstnanci věznice) nahlíželi jako na pedofila, přičitatelná žalované. Skutečnost, že žalobce právě zmíněným způsobem „spoluzavinil“ rozšíření výše uvedené informace, se podává přímo ze žaloby; za této situace je závěr soudu prvního stupně o nedůvodnosti žaloby (ohledně první roviny újmy) správný. Žalobce v odvolání brojí proti závěru soudu, že informaci o zápisu v rejstříku sám šířil, současně však uvádí, že tuto informaci poskytl spoluvězňům „na cele“. Již tato skutečnost opodstatňuje závěr, že v důsledku podílu žalobce na rozšíření uvedené informace není první rovina újmy přičitatelná žalované. Soud I. stupně tak v souladu s odvolacím soudem neshledal příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem nemajetkové újmy.

18. Ohledně požadavku na odškodnění nemajetkové újmy pouhým mylným zápisem a informováním o něm žalobce soud dospěl k závěru, že je nejprve nutné vytyčit datum, ke kterému se žalobce tuto informaci dozvěděl. Vzhledem k odeslání žádosti o opravu dne [datum] se soud zabýval následnými událostmi v soukromé a psychické a niterné sféře žalobce po tomto datu.

19. Po provedení dokazování z výběru zdravotnické dokumentace žalobce a jeho výpovědi má soud za prokázanou skutečnost, která vyplývá i ze záznamů od psychologa, že žalobce trpěl obavami ze špatného zápisu ve výpisu rejstříku trestů, kde byl tedy označen, v uvozovkách za pedofila. Toto právě vyplývá i z uvedené lékařské zprávy. Skutečnost, že žalobce tedy se z tohoto důvodu obával i po přeřazení z věznice [adresa] z rozšíření informací mezi vězni, kdy i z tohoto záznamu vyplývá, že ve [jméno FO] kvůli tomuto trpěl. Soud odkazuje na důkazy a to zprávu lékaře ze dne [datum] v 10.39, a byla doporučená psychiatrická ambulance [tituly před jménem] [jméno FO] diagnóza F [Anonymizováno], - reakce na těžký stres. Sice ze zápisu dne [datum], vyplývá, že zde žalobce navštívil lékaře, nicméně nezmiňoval psychické potíže. Ovšem následně dne [datum] žalobci byl připsán lék [Anonymizováno]. (Dle wikipedie antidepresivum). Dne [datum] stejně tak byla dodána medikace [Anonymizováno] 30 mg. Uvedený lék je předepisován spolu s dalšími antidepresivy i nadále. Dne [datum] kontrola u psychologa, [Anonymizováno] musel vysadit, dochází k psycholožce, kvituje toto, chtěl by zpět [Anonymizováno], úzkosti jsou již menší, nespavost, ale v menší míře. Lucidní, vigilní, zdvořilý, kooperuje, kvituje psychoterapie, náhled má. Nově Mirtazapin, Azoneurax. Kontrolní výkony [Anonymizováno], F [Anonymizováno][Anonymizováno] kontrolní vyšetření psychiatrem a dále [Anonymizováno] signální výkon klinického vyšetření. Dne [datum] doplnění medikace, Mirtazapin Mylan. Dne [datum] psychologická kontrola, Mirtazapin je dobrý, úzkosti jsou menší, ale nově tiky v oku, je to špatné, blíží se výstup, je nervózní, dceru má v pěstounské péči a má starosti. Lucidní, vigilní, zdvořilý, PM v normě, kooperuje, kvituje psychoterapie, má náhled, dál zase předepsány léky. Minimálně ke dni vyžádání zdravotnické dokumentace dne [datum] stále léky [Anonymizováno] [Anonymizováno] Jox [Anonymizováno], [Anonymizováno], Brufen [Anonymizováno] a [Anonymizováno] Carbo.

20. Ze strany soudu nicméně dále konstatováno, že má tedy soud za prokázanou skutečnost, že zde došlo v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícm v mylém zápisu trestné činnosti do rejstříku trestů k zásahu do zdravotní sféry žalobce, se kterou je možné spojovat vznik nemajetkové újmy. Soud vyzval dle ust. § 118 a odst. 1 a 3 osř žalobce ke konkretizaci, jakým konkrétním způsobem se újma projevila a zejména, aby právě popsal intenzitu takovéhoto zásahu, eventuálně dodal srovnávací judikaturu pro to, aby prokázal nebo aby soudu osvědčil skutečnost, že při obdobném případu již byla přiznána částka [částka] jako náhrada nemajetkové újmy. Žalobce srovnávací judikaturu nepředložil, ohledně dalších navržených postupů se soud ztotožňuje se žalovanou, když nemajetkovou újmu z nesprávného úředního postupu, který nespočívá v nepřiměřené délce řízení skutečně nelze ani analogicky stanovit za pomocí stejné metodiky určené výhradně jen pro nepřiměřenou délku za nepřiměřenou délku řízení a stejně tak z metodiky nejvyššího soudu pro určení náhrady škody na zdraví.

21. Soud se tak zabýval formou a výše zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Intenzitu zásahu má soud za prokázanou zejména z výpovědi žalobce v souladu se záznamy ve zdravotnické dokumentaci. Nelze souhlasit se žalovanou o jiné souvislosti s předepisováním antidepresiv, když toto vyplývá z výpovědi žalobce a zejména objektivně z časové posloupnosti zdravotnické dokumentace. Dne [datum] žalobce podává stížnost a dne [datum] u lékaře konstatovány psychické obtíže a předepsána antidepresiva. Žalobce ve výpovědi osvětlil časovou propast mezi tvrzeným šokem ze zjištění a návštěvou psychiatra dlouhou 8 mi měsíční čekací lhůtou k vyšetření. Uvedené potom opakuje také na dalších vyšetřeních. Soud v základu uvěřil žalobci a má za prokázané, že v souvislosti se zjištěním o mylném zápisu došlo k zásahu do jeho psychické sféry. Z výpovědi žalobce má soud za prokázané, že v okamžicích blízkých zjištění této informace, žalobce pocítil tíhu na hrudi, ve svých myšlenkách vracel ke skutečnosti, že má v Rejstříku trestů tento záznam, respektive následně, že tento záznam měl, kdo všechno se o něm tuto skutečnost z tohoto záznamu asi dozvěděl a že svoji reputaci již nenapraví. Současně začal mít obtíže se spánkem; jednak potíže s usínáním, jednak se v noci opakovaně probouzel vyděšený a nemohl znovu usnout. Nedlouho po této události byla u žalobce praktickým lékařem diagnostikována Reakce na těžký stres (dne [datum], kód [podezřelý výraz] F [Anonymizováno]) a bylo mu vystaveno doporučení na vyšetření u psychiatra. Když byl žalobce (po uplynutí čekací lhůty) konečně vyšetřen psychiatrem, byly u něho diagnostikovány (viz např. lékařská zpráva ze dne [datum]) Neurčená porucha osobnosti a chování (kód diagnózy F [Anonymizováno]) a Porucha přizpůsobení (F [Anonymizováno][Anonymizováno]2). došlo k tak zásahu do osobnostní zdravotní sféry žalobce. Soud tak dospěl k závěru, že žalobci náleží náhrada nemajetkové újmy ve výši [částka], když zvážil všechny okolnosti případu, zásahy do osobnostních sfér žalobce, jejich intenzitu a dospěl k částce, která je schopná nemajetkovou újmu vzniklou žalobkyni plně reparovat v celkové výši [částka], když navíc tato částka není v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti a reflektuje ekonomickou realitu České republiky. Jedná se o náhradu nemajetkové újmy nikoli o náhradu škody na zdraví, zároveň soud poukazuje na skutečnost, že je odškodňován prvotní zásah způsobený prvotním zjištěním o mylném zápisu ze strany žalobce, se kterým žalobce a s ním i soud spojil prvotní pocity bezmoci, stresu apod, které vyvolaly v žalobci otázky o tom , kdo další se mohl o zápisu dozvědět, jak se k němu budou chovat orgány vězeňské služby, případně rodina či v prvotní fázi spoluvězni. Tato prvotní zásah je však časově omezen výmazem této chyby novým správným uvedením informací o odsouzení žalobce v rejstříku trestů. Po tomto okamžiku žalobce mohl již jednoduše prokázat uvedený omyl jak vězeňské službě, tak spoluvězňům tak i rodině. Zároveň soud vylučuje z odškodnění případné pochyby žalobce o chování spoluvězňů při jejich znalosti problematiky, když jak je shora uvedeno, byl to žalobce, kdo informace sám šířil. Nicméně soud připouští, že uvedený prvotní zásah mohl a dle záznamů a výpovědi žalobce také přetrvával delší dobu. Jen s nepoměrnými obtížemi, spíše je nemožné, odlišit nutnost užívání antidepresiv z důvodů prvotního šoku a z důvodu přetrvávajících obav žalobce o reakce spoluvězňů, když však je evidentní, že předepsaná medikace a také úzkostné stavy žalobce jsou kontinuální od prvotního zjištění.

22. Soud poukazuje zejména prvotní šok, a který se následně projevil i v jeho psychické i jeho fyzické sféře, evidentně se jednalo o prvotní spouštěč dalších obtíží žalobce, soud však odškodňuje nikoliv zásah do zdravotní sféry žalobce ve formě poškození zdraví, ale náhradu nemajetkové újmy. Prvotní šok byl dán oznámením mylného zápisu, byl to žalobce, který pocítil tlak na hrudi, vyhledal lékařskou pomoc, byla mu předepsána antidepresiva, která jsou mu sice předepisována doposavad, nicméně tím nesprávným úředním postupem byl mylný zápis a jako takový byl napraven zhruba po jednom měsíci od toho okamžiku, kdy se to žalobce dozvěděl, opravou v rejstříku trestů a omluvným dopisem, žalobce disponoval omluvným dopisem, disponoval i opisem z rejstříku trestů, kde bylo najisto postaveno, že žalobce nepáchal žádnou trestnou činnost spojenou s dětskou pornografií a žalobce měl k dispozici prostředky, kterými mohl jak spoluvězňům, tak i ostatním, rodině, „bachařům“i okolnímu světu v případě, že by se eventuálně dozvěděli o tom mylném zápisu, jim vyvracet tyto jejich domněnky a tuto nepravdu. Předmětem řízení není odškodnění za škody na zdraví ani bolestné, ani ztížení společenského uplatnění, je odškodňována nemajetková újma ve smyslu zákona 82/98 Sb. Soud tak uvedenou částkou odškodňuje pouze prvotní šok žalobce, jeho trvání a obtíže s ním spojené a to však zejména do okamžiku výmazu mylného zápisu, když od tohoto okamžiku již žalobce měl k dispozici důkaz o pochybení státu. Soud při neexistenci srovnávající judikatury dospěl k částce [částka], když se nejedná o částku jakkoli bagatelní, která je vzniklou nemajetkovou újmu reparovat. Zároveň soud poukazuje na skutečnost částkami [částka], tak jak požaduje odškodnit žalobce, jsou odškodňovány zásahy do nemajetkové sféry bud řízení trvající desetiletí nebo zásahy způsobené nezákonnými trestními stíháními s naprosto fatálními zásahy do nemajetkové sféry poškozených.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. žalobce byl co do základu úspěšný. Soud mu tak přiznal náhradu nákladů řízení za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby, vyjádření dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], dovolání dne [datum], vyjádření dne 7.5.2024m nahlížení do spisu dne [datum], účast na jednání dne [datum], doplnění dne [datum], porada s žalobcem dne [datum], účast u jednání dne [datum] á [částka] dle ust. § 9 odst. 4 písm. a AT, zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a jízdné žalobce [adresa] a zpět ve výši [částka] a 11x300 Kč režijní paušál dle AT.

Poučení