15 Co 227/2024 - 214

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dany Slavíkové a soudkyň Mgr. Olgy Lenochové a Mgr. Adély Kaftanové ve věci žalobce: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem [tituly před jménem] [jméno FO] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované společnosti 1/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 1/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/0] o 164 000 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu o 515 446,90 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 27. února 2024, č. j. 22 C 240/2022–162, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I., III., IV, V. potvrzuje.

II. Řízení o odvolání žalované proti výroku II. rozsudku se zastavuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni v řízení o žalobě na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 20 051,91 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni v řízení o vzájemném návrhu na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 26 440,71 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 164 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 87 500 Kč od 21. 5. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 76 500 Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), uložil žalobci povinnost zaplatit žalované 17 762,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.), zamítl vzájemný návrh žalované co do částky 497 684,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 565 007,08 Kč od 11. 1. 2021 do 8. 3. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 333 500 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení (výrok III.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o žalobě v částce 96 066 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok IV.), a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o vzájemném návrhu v částce 71 173 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok V.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhá žalované částky s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty za prodlení se splněním díla na základě Smlouvy o dílo ze dne 09. 04. 2018 (dále též jen „Smlouva“), kterou se žalovaná zavázala pro žalobce vypracovat projektovou dokumentaci a zajištění inženýrské činnosti v rámci projektu „obnova [název] – zpracování projektové dokumentace“. Ve smlouvě si účastníci sjednali, že žalovaná má hotové dílo předat žalobci do 09. 12. 2018, což nesplnila, neboť předala pouze dílčí část díla (odpovídající první etapě), až dne 06. 11. 2020. S ohledem na prodlení s předáním celého hotového díla, vyúčtoval žalobce dle čl. XII. bod 1 Smlouvy, žalované smluvní pokutu sankčními fakturami za prodlení trvající od 06. 11. 2020 do 30. 04. 2021 v částce 87 500 Kč a za prodlení trvající od 01.05. 2021 do 30.09. 2021 v částce 76 500 Kč, což činí celkem žalovanou částku 164 000 Kč.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, neboť smluvní vztah mezi ní a žalobcem z titulu Smlouvy zanikl spolu s předáním první fáze díla ke dni 06. 11. 2020, resp. nejpozději ke dni 11. 12. 2020, kdy strany podepsaly předávací protokol, v němž výslovně vyjádřily vůli ukončit Smlouvu na základě společné dohody. Žalovaná dále vznesla proti žalobci nárok na zaplacení částky 333 500 Kč s příslušenstvím z titulu vyúčtované a nezaplacené části ceny za doposud provedené dílo a dále nárok na zaplacení částky 181 946,90 Kč z titulu smluvní pokuty za prodlení s úhradou ceny díla dle čl. XII. bod 2 Smlouvy, kapitalizovanou ke dni 31. 05. 2022. Vzájemný návrh žalované tak celkem činí 515 446,90 Kč.

4. Žalobce vzájemný nárok žalované neuznal. Zpochybnil, že smlouva zanikla na základě ujednání obsaženého v předávacím protokolu ze dne 11. 12. 2020. Uvedl, že byť smluvní strany v závěru roku 2020 skutečně o ukončení smlouvy jednaly, žalovaná s předloženým návrhem Dohody o ukončení smlouvy nesouhlasila, a to s ohledem na sankční ujednání uvedené v tomto návrhu. Pokud se jedná o protinávrh žalované, uvedl, že proti žalovanou vyúčtované ceně za předanou část díla, započetl svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty za prodlení trvající od uplynutí lhůty pro předání díla, do skutečného předání první části díla, tj. do dne 06. 11. 2020.

5. Na základě výsledků provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků, vyšel soud prvního stupně zejména z následujících skutkových zjištění: Žalobce jako [Anonymizováno] a žalovaná spolu uzavřeli (na základě výsledků zadávacího řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu) Smlouvu o dílo, která byla zveřejněna v registru smluv 13. 04. 2018. Žalovaná se zavázala mimo jiné obstarat si veškeré podklady a vyjádření dotčených orgánů, vypracovat projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení (dále též jen „DPS“), o stavební povolení požádat, dopracovat projektovou dokumentaci podle podmínek stavebního povolení, vypracovat projektovou dokumentaci pro zadání stavby pro výběr dodavatele (dále též jen „DZS“), vypracovat podklady pro realizaci stavby (soupis prací, výkaz výměr, oceněný položkový rozpočet) a provádět autorský dozor v rozsahu zpracované dokumentace v průběhu výstavby (čl. IV Smlouvy). Termín dokončení díla byl sjednán v co nejkratším možném termínu, nejpozději však do osmi měsíců po podpisu smlouvy, přičemž termínem dokončení se podle smlouvy rozumí předání dokumentace DZS/DPS a vydané stavební povolení s nabytím právní moci (čl. VII Smlouvy). Celková cena díla byla sjednána ve výši 947 430 Kč vč. DPH. Pro účely fakturace bylo dílo rozčleněno do čtyř dílčích samostatně účtovatelných plnění a sice a) provedení výkonů při přípravě zadání a obstarání vstupních podkladů, b) vypracování projektové dokumentace pro stavební povolení, c) vypracování projektové dokumentace pro zadání/provádění stavby a d) provádění autorského dozoru. Žalovaná byla podle smlouvy oprávněna vystavit první fakturu za první část svého plnění po řádném dokončení a předání dokumentace pro stavební povolení (DSP) s tím, že předání měl stvrdit Protokol o předání a převzetí, který je zároveň podkladem pro fakturaci (čl. VIII a IX Smlouvy). Závazek zhotovitele provést dílo je splněn řádným ukončením a předáním objednateli. Dílo nebo jeho část se pokládá za ukončené, pokud nebude při předání vykazovat žádné vady a nedodělky. O převzatí díla, resp. jeho částí má být pořízen písemný zápis podepsaný zástupci obou stran (čl. X Smlouvy). Pro případ prodlení zhotovitele s plněním předmětu smlouvy v dohodnutém termínu si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. Pro případ prodlení objednatele se zaplacením vyúčtované ceny díla si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z fakturované částky za každý den prodlení (čl. XII Smlouvy). Žalovaná dne 11. 11. 2020 doručila na [správní orgán] Předávací protokol, předala projektovou dokumentaci pro stavební povolení. Z Předávacího protokolu vyplývá, že: „Dokumentace odevzdaná v roce 2018 byla po vydání stavebního povolení upravena a v této podobě je předávána. Dle vzájemné dohody smluvních stran je tímto předáním dokumentace zároveň ukončen smluvní vztah ze smlouvy o dílo.“ Protokol byl podepsán jednatelkou žalované dne 06. 11. 2020 a zástupcem žalobce dne 11. 12. 2020. Žalovaná vystavila dne 11.12.2020 fakturu č. [číslo] se splatností dne 09. 01. 2021 na cenu díla za obstarání vstupních podkladů a vypracování dokumentace pro stavební povolení v částce 565 007,08 Kč. Žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu podle Smlouvy za prodlení 667 dní v částce 333 500 Kč, a to fakturou č. [číslo] ze dne 08. 01. 2021 splatnou dne 22. 01. 2021, žalovaná fakturu vrátila jako nedůvodnou. Dne 15. 02. 2021 oznámil žalobce žalované, že započítává svoji pohledávku 333 500 Kč z penalizační faktury č. [číslo] oproti pohledávce žalované na zaplacení části ceny díla vyúčtované fakturou č. [číslo] v částce 565 0017,08 Kč. Žalované po provedeném zápočtu náleží pohledávka na zaplacení části ceny díla ve výši 231 507,08 Kč. Zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 18. 02. 2021. Dne 08. 03. 2021 žalobce zaplatil na účet žalované částku 231 507,08 Kč s uvedením variabilního symbolu [var. symbol]. [orgán] [adresa] (usnesením ze dne 14.12.2020) schválila uzavření Dohody o ukončení smluvního vztahu ze Smlouvy (dále též jen „Dohoda“), a to ke dni 15. 12. 2020. K uzavření Dohody mělo dojít do 31. 12. 2020 (důvodem pro ukončení Smlouvy byly vleklé neshody a pochybnosti o kvalitě projektu vypracovaném žalovanou, dle zprávy odborného poradce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]). Návrh Dohody žalovaná zaslala žalobci dne 21. 12. 2020. Dne 19. 01. 2021 komunikoval žalobce s žalovanou o podobě návrhu Dohody s tím, že žalovanou přepracovaný návrh nemůže akceptovat. [orgán] [adresa] zrušila usnesení ze dne 14. 12. 2020 (neboť obsah Dohody o ukončení smlouvy nebyl dojednán ve stanovené lhůtě). Současně schválila jednostranný zápočet pohledávek mezi žalobcem a žalovanou, podle připojeného oznámení o započtení pohledávek. Žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu za prodlení v částce 87 500 Kč fakturou č. [číslo] ze dne 06. 05. 2021 splatnou dne 20. 5. 2021 a smluvní pokutu za prodlení od 01. 05. 2021 do 30. 09. 2021 v částce 76 500 Kč fakturou č. [číslo] ze dne 06. 10. 2021 splatnou dne 20. 10. 2021. Žalovaná faktury před jejich splatností vrátila žalobci. Předžalobní výzvou ze dne 11. 05. 2021 žalovaná požadovala zaplacení částky 715 923 Kč za cenu díla po odpočtu částečného plnění žalobce v částce 231 507,08 Kč. Neuznala zápočet žalobce ze dne 15. 02. 2021. Dne 21. 05. 2021 žalobce oznámil žalované, že doposud nesplnila dílo ve sjednaném rozsahu a je tak v prodlení a vyzval k zaplacení penalizační faktury na částku 87 500 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 01. 11. 2021 žalobce vyzval žalovanou k zaplacení penalizačních faktur. O ukončení smluvního vztahu spolu strany dále jednaly v e-mailové komunikaci v průběhu května až srpna 2021. [orgán veřejné moci] neposuzoval projektovou dokumentaci předloženou k žádosti o stavební povolení podle podmínek sjednaných ve Smlouvě, neboť posuzování obsahu soukromoprávního vztahu je mimo jeho kompetenci. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], (dále jen „odborný konzultant“) vypracoval dne 04.11.2020 Závěrečnou zprávu dne 4. 11. 2020. V druhé polovině roku absolvoval několik jednání s žalovanou, z nichž vzešly konkrétní připomínky k zpracované projektové dokumentaci pro účely vydání stavebního povolení, za účelem jejího přepracování tak, aby dokumentace byla využitelná v dalších fázích projektu. Projektová dokumentace ve stavu, v němž byla předložena k vydání stavebního povolení, vykazovala značné nedostatky a neodpovídala zadání podle Smlouvy, v závěru roku 2020 již podmínky Smlouvy splňovala. Žalovaná na připomínky odborného konzultanta reagovala, v některých případech je akceptovala a stanovisko žalované obsahuje Závěrečná zpráva s podpisem jednatelky žalované.

6. Soud prvního stupně posoudil otázku okamžiku splnění první fáze díla (vypracování projektové dokumentace pro účely stavebního povolení) s odkazem na §§ 2586, 2590 odst. 1, 2604, 2605 a 2610 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a čl. VII. a IX Smlouvy tak, že první část díla byla předána ke dni 11. 12. 2020 a teprve následně vznikl prostor pro případné reklamační řízení, neboť možnost vytknutí vad vždy předpokládá samotné převzetí díla. Žalobce první část díla považoval k okamžiku předání díla za řádně zhotovené a reklamační řízení neinicioval. Soud prvního stupně nepřisvědčil námitce žalované, že již samotné předání projektové dokumentace [orgán] pro účely vydání stavebního povolení, je způsobilé protokolární předání a převzetí nahradit. Žalovaná cenu za první část díla vyúčtovala fakturou č. [číslo] ze dne 11. 12. 2020, splatnou dne 09. 01. 2021, a to v návaznosti na podepsaný Předávací protokol z prosince 2020. V řízení nebylo prokázáno, že by prodlení s dokončením první fáze díla bylo, jakkoliv přičitatelné žalobci.

7. Otázku prodlení žalované s plněním díla a nároku žalobce na smluvní pokutu, soud prvního stupně posoudil podle §§ 1968, 2048 a 2049 o. z. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splnit celé dílo nejpozději do osmi měsíců od uzavření smlouvy, tj. do 08. 12. 2018. Tuto povinnost nesplnila, neboť první část díla protokolárně žalobci předala až dne 11. 12. 2020, a ocitla se tak s plněním svého závazku v prodlení. V situaci, kdy si smluvní strany sjednaly pro případ prodlení zhotovitele (žalovaná) s plněním díla smluvní pokutu, je žalovaná povinna za podmínek podle čl. XII. odst. 1 Smlouvy k jejímu zaplacení.

8. Otázku ukončení Smlouvy soud prvního stupně posoudil podle § 1981 o. z. a §§ 102 odst. 3 a 42 odst. 1, 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), kdy nepřisvědčil námitce žalované, že Smlouva byla ukončena na základě vzájemně projevené vůle stran, již v Předávacím protokole podepsaném za žalobce dne 11. 12. 2020. Podle § 41 odst. 1 zákona o obcích, byl dán souhlas Rady města k uzavření Dohody o ukončení Smlouvy až na základě rozhodnutí ze dne 14. 12. 2020 č. [číslo]. Proto nebyl podpis protokolu, opatřený podpisem řadového zaměstnance, nikoliv starosty či jiným pověřeným zástupcem města, platným úkonem ve smyslu § 42 odst. 2 zákona o obcích. Ke způsobu utváření vůle obce a ke způsobu jejího jednání navenek soud prvního stupně odkázal na bohatou soudní judikaturu, podle níž „oprávnění rozhodovat o právních úkonech obce, tj. o tom, zda a případně jaký právní úkon obec učiní, je ze zákona beze zbytku rozděleno mezi obecní radu a obecní zastupitelstvo. Žádný z těchto orgánů však nemůže vystupovat jménem obce navenek. Toto oprávnění přísluší výlučně starostovi. Starosta obce (města) však nemůže vytvářet sám vůli obce; může pouze tuto vůli navenek sdělovat a projevovat. Rozhodnutí obecního zastupitelstva nebo obecní rady je třeba v daných souvislostech považovat za zákonem stanovenou podmínku právního úkonu (conditio legis)“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2015 sp. zn. 25 Cdo 1329/2014). Soud prvního stupně dodal, že jakékoliv jednání obce navenek, jež odporuje § 42 odst. 1 zákona o obcích je nejen neplatné bez dalšího (§ 42 odst. 2 zákona o obcích), ale navíc je v zájmu každé smluvní strany si ověřit, zda jednání, jež obec činí, tyto požadavky zákona naplňuje a zda tedy jednání obce navenek je i v souladu s vůlí obce, které musí být zachyceno v přijatém rozhodnutí jejího příslušného orgánu, a to s ohledem na zásadu, že neznalost zákona neomlouvá (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1047/2010, uveřejněný pod č. 23/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

9. Současně soud prvního stupně konstatoval, že závěru, že Smlouva nebyla ukončena podpisem Předávacího protokolu, odpovídá i následné chování smluvních stran zachycené ve vzájemné e-mailové komunikaci ze závěru roku 2020, kdy strany dále jednaly u způsobu a podmínkách ukončení Smlouvy. Odpovídá tomu rovněž fakt, že Rada města na další schůzi revokovala původní souhlas s uzavřením Dohody o ukončení Smlouvy s odkazem na to, že se ji nepodařilo ve stanoveném termínu do 31. 12. 2020 uzavřít. Rovněž vzájemná komunikace stran z roku 2021 dokládá, že i nadále smluvní strany intenzivně jednaly o ukončení Smlouvy a jednatelka žalované avizovala dokonce připravenost předat finální podobu díla. Soud prvního stupně uzavřel, že k ukončení Smlouvy nemohlo dojít na základě Předávacího protokolu ze dne 11. 12. 2020. Jelikož z provedených důkazů nevyplynulo ani pozdější uzavření Dohody o ukončení Smlouvy, Smlouva i nadále smluvní strany zavazuje, a to včetně trvajícího prodlení žalované s předáním díla a nároku žalobce na zaplacení příslušné smluvní pokuty, a to již od 09. 12. 2018, kdy mělo být celé dílo dokončeno a předáno. Nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty za období od 06. 11. 2020 do 30. 04. 2021, jež byla vyúčtována fakturou č. [číslo] znějící na částku 87 500 Kč a za období od 01. 05. 2021 do 30. 09. 2021, jež byla vyúčtována fakturou č. [číslo] znějící na částku 76 500 Kč, shledal soud prvního stupně po právu a žalobě vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení dle § 513 ve spojení s § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých penalizačních faktur. (výrok I.).

10. Otázku vzájemného nároku žalované na zaplacení ceny díla a zániku vzájemných pohledávek na základě jednostranného zápočtu žalobce soud prvního stupně posoudil dle § 1982 odst. 1, 2 o. z. Konstatoval, že žalované vznikla povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu za vyúčtované první období prodlení v částce 333 500 Kč, a to na základě faktury č. [číslo] splatné dne 22. 01. 2021. Žalobci naopak vznikla povinnost zaplatit žalované vyúčtovanou cenu za provedení první části díla v částce 565 007,08 Kč, a to na základě faktury č. [číslo] splatné dne 09. 01. 2021. Žalobce oznámil dne 15. 02. 2021, že jednostranně započetl jeho pohledávku na zaplacení smluvní pokuty v částce 333 500 Kč oproti pohledávce žalované na zaplacení ceny díla v částce 565 007,08 Kč. Pohledávka žalované tak v rozsahu 333 500 Kč zanikla ke dni 22. 01. 2021, kdy dospěla pohledávka žalobce na zaplacení smluvní pokuty. Po tomto zápočtu zůstalo na pohledávku žalované na zaplacení vyúčtované ceny díla nezaplaceno 231 507,08 Kč.

11. Žalobce zaplatil zbývající částku na vyúčtovanou cenu díla, tj. 231 507,08 Kč, na účet žalované, až dne 08. 03. 2021. Vzhledem k tomu, že pohledávka žalované na zaplacení ceny díla dospěla již dne 09. 01. 2021, byl žalobce od tohoto dne v prodlení se zaplacením díla. Žalované proto vznikl nárok podle čl. XII odst. 2 Smlouvy na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z fakturované částky plnění za každý den prodlení. Celkem tak žalobci vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu z částky 565 007,08 Kč za prodlení trvající od 11. 01. 2021, do 22. 01. 2021, kdy část pohledávky zanikla zápočtem, tj. za 13 dnů prodlení, což činí částku 7 345 Kč. Dále žalobci vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ze zbývající částky 231 507,08 Kč za prodlení trvající od 23. 01. 2021 do 08. 03. 2021, kdy úhradou zanikl i zbytek dluhu, tj. za 45 dní prodlení, což činí částku 10 417,50 Kč (soudem prvního stupně uvedena chybně částka 10 186 Kč). Soud prvního stupně shledal vzájemný návrh důvodným co do částky 17 762,50 Kč, ve zbylé části vzájemný návrh zamítl. Žalobci proti žalované přiznal náhradu nákladů řízení za žalobu podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (ve specifikaci uvedené v odstavci 70 rozsudku) a za řízení o vzájemném návrhu dle § 142 odst. 2 o.s.ř. (ve specifikaci uvedené v odstavci 71 rozsudku).

12. Rozsudek napadla v celém rozsahu včasným odvoláním žalovaná, která v odvolání zrekapitulovala svá dosavadní skutková tvrzení a důkazy na jejich podporu, jež doplnila o svá hodnocení a výhrady k závěrům a postupu soudu prvého stupně. Žalovaná jednak namítá, že soud prvního stupně neprovedl žalovanou navržené důkazy, byť žalovaná jejich relevantnost písemně zdůvodnila. Poukázala na případ tzv. opomenutých důkazů pročež shledala napadené rozhodnutí nezákonným. Vznesla námitku vůči průběhu soudního jednání konaného dne 27.02.2024, v jehož závěru bylo účastníkům umožněno přednést závěrečné návrhy, které předložili i v písemné podobě. Právní zástupce žalované byl při přednesu soudem přerušen z důvodu časových limitů soudu, čímž byla žalovaná krácena na svých procesních právech. Následně byl bez přerušení jednání vynesen rozsudek, což v žalované vzbuzuje důvodné pochyby v objektivitu a nestrannost soudu.

13. K listině Předávacímu protokolu ze dne 06.11.2020 žalovaná uvedla, že text listiny je natolik jednoznačný a vylučující jakékoli alternativní interpretace, avšak právě při interpretaci této listiny je zjevná tendenční úvaha soudu prvního stupně, který se zabývá otázkou formalit při právním jednání orgánu samosprávy a hledá překážky pro uznání platnosti dokumentu. Soud prvního stupně bagatelizuje obsah listiny a přehlíží, že obsah dokumentu připravil a podepsal s žalovanou dlouhodobě jednající představitel žalobce. Žalovaná nesouhlasí se soudem prvního stupně, který neprovedl žalovanou navržený důkaz, výslech svědka [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucího [orgán], když je zcela nezbytné postavit najisto, z jaké pozice či na čí pokyn jmenovaný svědek připravil a následně za město [adresa] prokazatelně podepsal Předávací protokol.

14. Žalovaná k otázce provedení díla namítla, že první dvě etapy sjednaného díla, tj. etapy dle písm. a) až b) čl. VIII. odst. 2 Smlouvy, byly provedeny a žalované vznikl nárok na úhradu dílčí části smluvní ceny zhotoveného díla, a to ve výši 466 948 Kč + daň z přidané hodnoty ve výši 98.059,08 Kč, tj. v celkové částce 565.007,08 Kč. V návaznosti na vznik nároku na smluvní cenu díla vystavila žalovaná fakturu č. [číslo], znějící na uvedenou částku, a to se splatností dne 09.01.2021 (resp. prvým následujícím pracovním dnem, tj. dnem 11.01.2021) která byla objednateli řádně doručena. Žalobce uhradil fakturovanou cenu toliko zčásti, a to částečným plněním ve výši 231 507,08 Kč dne 08.03.2021. Žádná další úhrada fakturované ceny ze strany žalobce provedena dosud nebyla a strana žalovaná tak v současné době eviduje nedoplatek ceny díla v částce 333 500 Kč, což je předmětem jí uplatněného nároku. Soud prvního stupně se nevypořádal s prokázanou skutečností, že žalobce tzv. vady díla uplatnil až 1,5 roku poté, co projektovou dokumentaci pro stavební povolení prokazatelně obdržel (06.12.2018), což je v naprostém rozporu s citovaným smluvním ujednáním. První výhrady ke zpracované DSP, byly objednatelem vzneseny až v dubnu roku 2020, tedy rok a půl poté, co měl objednatel DSP prokazatelně k dispozici. Žalovaná poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.07.2000, č.j. 29 Cdo 51/2000. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 32 Odo 644/2003, ze dne 15.04.2004, 15. K otázce ukončení Smlouvy žalovaná zdůraznila poslední větu textu Předávacího protokolu ze dne 06.11.2020 (11.12.2020): „Na základě vzájemné dohody smluvních stran je tímto předáním dokumentace pro stavební povolení zároveň ukončen smluvní vztah vyplývající z výše uvedené SoD“. Dle žalované byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena Dohoda ze dne 11.12.2020, označená jako Předávací protokol ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z. Ustanovení Předávacího protokolu je jasné, určité a srozumitelné. Proto je nutno Smlouvu považovat za ukončenou dohodou smluvních stran, a to ke dni 11.12.2020 a nárok na zaplacení smluvní pokuty tak není po právu.

16. Žalovaná namítla neurčitost ujednání o smluvní pokutě, uvedla, že sankční ujednání může být stiženo neplatností z důvodu jeho neurčitosti z hlediska času plnění a předání díla zhotovitelem (viz rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 32 Odo 1172/2003). Dle žalované nelze Závěrečnou zprávu [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], v žádném případě považovat za objektivní posouzení zhotovitelem zpracované DSP, které bylo vyhovující nejenom z hlediska platné legislativy, ale současně i z hlediska uzavřené Smlouvy o dílo. Podáním ze dne 23.09.2024 žalovaná doplnila a upřesnila nad rámec již uvedeného své odvolací důvody, a to, že [tituly před jménem] [jméno FO] svědčilo k podpisu protokolu z 11. 12. 2020 zástupčí oprávnění ve smyslu § 166 odst. 1 o. z. Jednalo se o právní jednání zaměstnance města [adresa], které bylo s ohledem na zařazení či funkci [tituly před jménem] [jméno FO] z pohledu veřejnosti obvyklé. Namítla, že ve smyslu § 1912 odst. 1 o. z. konkludentně odmítla poskytnout žalobci své plnění, neboť je vzájemné plnění povinností žalobce ze Smlouvy ohroženo, a to do chvíle, než bude žalované poskytnuto plnění žalobce, případně bude splnění jeho povinností ze Smlouvy jinak zajištěno. Žalovaná dále brojí proti tomu, že v době jednostranného započtení dopisem žalobce ze dne 15. 02. 2021 nebyly tvrzené pohledávky žalobce na zaplacení smluvních pokut splatné, a tudíž nemohlo dojít k započtení. Současně žalovaná vznesla námitku neplatnosti jednostranného započtení učiněného dopisem žalobce z 15. 02. 2021, a to pro rozpor započtení s § 1987 odst. 1 o. z. Postupem dle § 2051 o. z. navrhla žalovaná soudu moderaci (snížení) nepřiměřené výše smluvních pokut a také namítla, že Smlouva byla zrušena pro rozpor uveřejnění Smlouvy se zákonem č. 340/2015 Sb., o registru smluv, když nebyly uveřejněny její přílohy, pročež nemohl vzniknout nárok na zaplacení jakékoli smluvní pokuty. V ostatním odkázala na podání ze dne 06.05.2024. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne a vyhoví vzájemnému návrhu žalované a přizná žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

17. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku. Konstatoval, že odvolání je postaveno jednak, na polemikách žalované, v přímém rozporu s obsahem napadeného rozsudku, a současně na opakování pohledu žalované na věc, se kterým se soud prvního stupně v napadeném rozsudku vypořádal. K námitce odvolatelky ohledně jejího zkrácení na procesních právech v rámci přednesu závěrečného návrhu, žalobce uvedl, že odvolatelka nejen v písemné, ale i ústní formě vše dostatečně prezentovala. Procesní práva byla ve stejné míře postupem soudu chráněna u obou účastníků, kterým se ze strany soudu dostalo náležitého poučení, což je zachyceno v protokolech o jednání. Žalobce nesouhlasí s námitkou nepřezkoumatelnosti rozsudku, či nedostatku jeho odůvodnění, neboť soud prvního stupně své závěry jasně a srozumitelně vysvětlil. Nikdo nemůže mít pochybnost o tom, proti jakým závěrům může brojit opravným prostředkem. Žalobce k jednotlivým námitkám žalované poukázal na konkrétní odstavce rozsudku, ve kterých se soud prvního stupně s konkrétní problematikou vypořádal. Namítl, že soud prvního stupně měl vyhovět návrhu na rozšíření žaloby. Dále se vyjádřil k okolnostem podpisu plné moci ze dne 03.01.2019, výpovědi jednatelky žalované, kdy soud prvního stupně v odst. 42 upozornil trefně na její zjevně nepravdivé a účelové tvrzení. Dále poukázal na její tvrzení ohledně vyhotovení Předávacího protokolu. Žalobce uhradil žalované částku dle výroku II. rozsudku, kdy žalovaná toto plnění vrátila žalobci bez dalšího zpět. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.

18. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k následujícím závěrům.

19. Nejprve se zabýval naplněním zákonných předpokladů pro přezkum výroku II. napadeného rozsudku. Subjektivně legitimován k podání odvolání je však pouze účastník (vedlejší účastník, státní zastupitelství, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových), jemuž nebylo výrokem rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno anebo mu byla tímto výrokem rozhodnutí způsobena nějaká újma na jeho právech (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8.12.2015, sp. zn. 29 Cdo 3041/2015, či usnesení téhož soudu ze dne 8.12.2015, sp. zn. 21 Cdo 5097/2015, a judikaturu v těchto rozhodnutích odkazovanou). S poukazem na § 218 písm. b) o.s.ř. odvolací soud odvolání do výroku II. odmítl, neboť odvolání bylo podáno žalovanou, která není výrok, kterým bylo jejímu nároku vyhověno, oprávněna napadnout.

20. Ohledně přezkumu dalších výroků napadeného rozhodnutí, odvolací soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku, na soudem prvního stupně učiněná skutková zjištění, stejně jako na jeho právní závěry. Odvolací námitky žalované nemohou zvrátit správnost závěrů soudu prvního stupně, že je dán nárok žalobce na požadovanou smluvní pokutu dle čl. XII. bod 1 Smlouvy v částce 164 000 Kč za prodlení se splněním díla, a vzájemný návrh žalované je důvodný co do smluvní pokuty dle čl. XII odst. 2 Smlouvy za prodlení se zaplacením ceny díla v částce 17 762,50 Kč.

21. Odvolací soud neshledal důvodnou námitku žalované, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost a nedostatečná skutková zjištění. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečná skutková zjištění, ke kterým dospěl na základě řádně provedeného dokazování dle § 122 a násl. ve spojení s § 132 o.s.ř., kdy není důvodná námitka žalované stran opomenutých důkazů, když soud prvního stupně v odstavci 29 odůvodnění rozsudku uvedl důvody, pro které vyjmenované důkazní návrhy neprovedl. Odvolací soud shledal napadený rozsudek přezkoumatelným, kdy stěžejní důvody rozhodnutí jsou z odůvodnění rozsudku zcela jasně seznatelné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.8.2015, sp. zn. 22 Cdo 2770/2015). Současně odvolací soud nenašel v procesním postupu soudu prvního stupně žádná pochybení, která by byla s to zasáhnout do práva žalované na spravedlivý proces.

22. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně o prodlení žalované se splněním díla dle Smlouvy, které mělo být nejpozději dokončeno do 8 měsíců od jejího podpisu (termín dokončení se rozumí předání dokumentace DZP/DPS a vydané stavební povolení s nabytím právní moci), tj. 09.12.2018. Žalovaná první část díla, dokumentaci pro účely stavebního povolení (DPS), předala žalobci protokolárně, v souladu se Smlouvou (dle čl. X. Smlouvy), až dne 06. 11. 2020 (11.12.2020), což stvrdil zaměstnanec žalobce podpisem v Předávacím protokolu dne 11. 12. 2020. Je pravdou, že předání díla může mít s ohledem na § 559 o. z. neformální charakter, není-li stranami dohodnuto jinak. V poměrech projednávané věci si však účastníci formu předání stanovili v čl. X Smlouvy. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 11.02.2020, sp. zn. 32 Cdo 542/2018 zopakoval, že: „V případě sjednání protokolárního předání díla nelze při absenci předávacího protokolu považovat dílo za předané a převzaté pouze na základě dalších okolností případu. Nebyl-li předávací protokol, tvořící hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla, podepsán všemi osobami, které ho podle smlouvy o dílo podepsat měly, není možné dílo považovat za předané a převzaté.“ (shodně též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.11.2010, sp. zn. 23 Cdo 3948/2010). Skutečnost, že stavební povolení nabylo právní moci již dne 17. 12. 2019, a že žalobce disponoval s projektovou dokumentací již v roce 2018, je tak proto nerozhodná.

23. Prodlení celého postupu nebylo zaviněno žalobcem, nýbrž mezi stranami probíhala jednání ohledně náležitostí zpracovávané dokumentace dle Smlouvy a nároků daných zákonnými předpisy, a to za pomoci autorizované osoby, které vyústilo v řádné předání první fáze dokumentace dle Předávacího protokolu až 11.12.2020. Odvolací soud plně souhlasí se soudem prvního stupně, že závěry provedeného dokazování svědčí o tom, že žalovaná v rámci tohoto postupu spolupracovala a připomínky zapracovávala (emailová komunikace, výpověď [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], jednatelky žalované, Závěrečná zpráva). Námitky žalované ohledně včasného neuplatnění práv žalobce z titulu vadného plnění, a ztráty možnosti požadovat sjednanou smluvní pokutu, tak nejsou důvodné, když k předání části díla dle čl. X Smlouvy došlo až 11.12.2020. Předávací protokol připravila žalovaná. Odvolací soud současně plně sdílí názor, že Smlouva trvá, nedošlo k jejímu ukončení podpisem Předávacího protokolu, který nepodepsala za žalobce osoba oprávněná (ve smyslu § 103 odst. 1 zákona o obcích), jak správně vyložil soud prvního stupně v odstavci 57 rozsudku. K základnímu poslání starosty patří reprezentovat a zastupovat obec navenek a plnit další úkoly stanovené zákonem. Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, může starosta provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tyto právní úkony neplatné (§ 41 odst. 2) (viz Kopecký M., Průcha P., Havlan P. a Janeček J., Zákon o obcích. Komentář, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2015, § 103)

24. Obec je veřejnoprávní korporace a při nakládání se svým majetkem má určité zvláštní povinnosti vyplývající právě z jejího postavení coby subjektu veřejného práva. Proto i zde platí, že hospodaření s majetkem obce musí být maximálně průhledné, účelné a veřejnosti přístupné (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 08.04.2009, sp. zn. 28 Cdo 3297/2008, in www.nsoud.cz). Pokud obce (coby veřejnoprávní korporace) jednají ve věcech práva soukromého, nelze tvoření a projevy jejich vůle mechanicky posuzovat stejně, jako by šlo např. o obchodní společnosti. S ohledem na principy zakotvené v zákoně o obcích (kdo jedná jménem obce navenek), které judikatorně již podložil soud prvního stupně (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 09. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1047/2010), neobstojí argumentace žalované stran jednání [tituly před jménem] [jméno FO] s odkazem na § 444 odst. 1 a § 166 o. z. Závěr soudu prvního stupně, že Smlouva nebyla ukončena podpisem Předávacího protokolu 11.12.2020, je správný.

25. Následně proto obstojí zjištění, že smluvní strany v závěru roku 2020 a v roce 2021 jednaly o ukončení Smlouvy, k dohodě však nedošlo, proto Smlouva i nadále trvá. Soud prvního stupně se řádně v rámci hodnocení důkazů vypořádal s tvrzeními žalované, ohledně namítaného nedostatku součinnosti žalobce, působení autorizované osoby, okolností přípravy předávacího protokolu a následných jednání. Žalovaná v odvolání s těmito závěry polemizuje, avšak s ohledem na přesvědčivé odůvodnění soudu prvního stupně v kontextu učiněných skutkových zjištění, rozsudek soudu prvního stupně obstojí.

26. Ohledně námitek žalované ve vztahu k platnosti smluvního ujednání čl. XII, bod 1 Smlouvy, zakotvující právo žalobce na smluvní pokutu, odvolací soud shledává platným ujednáním ve smyslu § 2048 a násl. o. z., výši 500 Kč za každý den prodlení přiměřenou, termín dokončení díla (do 8 měsíců od podpisu, tj. 08.12.2018) za jednoznačný a konkrétní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 09.03.2004, sp. zn. 32 Odo 1172/2003, ze dne 23.06.2020, sp. zn. 33 Cdo 99/2020), kdy od 09.12.2018 je žalovaná v prodlení s dokončením díla, tj. jeho ukončení a předání ve smyslu čl. X bod 1 Smlouvy. Proto je správný závěr soudu prvního stupně, že nárok žalobce na zaplacení sankčních faktur za prodlení trvající od 06. 11. 2020 do 30. 04. 2021 v částce 87 500 Kč a za prodlení trvající od 01.05.2021 do 30.09.2021 v částce 76 500 Kč včetně zákonného příslušenství, je dán. Odvolací soud má za to, že výše smluvní pokuty utvrzující povinnost žalované plnit v dohodnutém termínu, je ve vztahu k významu a hodnotě díla zcela přiměřenou, kdy zájem žalobce na termínu dokončení díla je zcela zřejmý, když se jedná o veřejnou stavbu značného významu, jejíž stav je havarijní a hrozí značné škody (§ 2051 o. z.).

27. Odvolací soud konstatuje, že argumentaci žalované s odkazem na § 1912 odst. 1 o. z., neshledává odvolací soud s ohledem na charakter institutu, kdy „Plnění napřed“ představuje definiční podmínku aplikace daného ustanovení. V žádném případě nejde v § 1912 o obecné řešení změny okolností, ani nejde o sankční mechanismus za prodlení dlužníka. Ustanovení je třeba chápat především jako preventivní ochranu zájmů strany, která je ve znevýhodněné pozici tím, že má plnit před plněním druhé strany. V poměrech projednávané věci nenastaly žádné okolnosti, které by žalovanou opravňovaly dodatečně odepřít plnění.

28. Ohledně námitek žalované stran zápočtu provedeného žalobcem, odvolací soud plně souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, který proces zápočtu vyložil precizně v odstavcích 62 až 68. Máme za to, že pohledávka žalobce není nejistá, ani neurčitá, právní důvod nároku je dán (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17.08.2020, sp. zn. 32 Cdo 565/2019), Z obsahu podání ze dne 15.02.2021 je zřejmé, že se jedná o prodlení od 09.01.2019 do 06.11.2020, tj. 667 dní, text zápočtu je srozumitelný a určitý. Splatnost faktury č. [číslo] nastala dne 22. 01. 2021, splatnost faktury č. [číslo] nastala dne 09. 01. 2021. odvolací soud konstatuje, že započtení bylo provedeno v souladu s § 1982 a násl. o. z. Na základě výše uvedených skutečností soud prvního stupně správně zamítl vzájemný návrh žalované v rozsahu částky 497 684,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 565 007,08 Kč od 11. 01. 2021 do 08. 03. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 333 500 Kč od 09. 03. 2021 do zaplacení (výrok III.).

29. K moderaci smluvní pokuty odvolací soud poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 27.09.2023, sp. zn. I. ÚS 990/23 z něhož vyplývá, že návrh na moderaci smluvní pokuty podle § 2051 je především hmotněprávní námitkou, na kterou se zásadně nevztahuje princip koncentrace řízení, vychází-li (jako v tomto případě) ze skutkového stavu, který byl včas (do okamžiku koncentrace) vylíčen, a nejsou-li s ním spojeny žádné „skutkové novoty“. Odvolací soud je názoru, aby bylo možno přistoupit k moderaci smluvní pokuty v rámci odvolacího řízení, muselo by být již k okamžiku koncentrace řízení ve smyslu § 118b odst. 1 o. s. ř. zřejmé, z jakých tvrzení a důkazních návrhů žalovaná nepřiměřenost smluvní pokuty dovozuje. Tomu však dle obsahu spisu v projednávané věci není, neboť prostou námitku nepřiměřenosti smluvní pokuty vznesla žalovaná až v průběhu řízení před odvolacím soudem. Za této situace odvolací soud shledal v uplatněné námitce žalované nepřípustnou novotu ve smyslu § 205a o.s.ř. Odvolací soud taktéž nepřípustnou novotou shledal i tvrzení žalované ohledně neplatnosti Smlouvy v důsledku nezveřejnění jejích příloh v příslušném veřejném registru.

30. S ohledem na veškeré výše uvedené důvody odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., III. o věci samé podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně správných výroků IV., V. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky jak v řízení o žalobě, jehož znění bylo v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., tak i v řízení o vzájemném návrhu, jehož znění bylo v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř.

31. Podle § 142 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. l o. s. ř. má procesně úspěšný žalobce v řízení o žalobě právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení, jež sestává z odměny advokáta za dva úkony právní služby: sepsání vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu dne 26.09.2024 (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 11 odst. 1, písm. g/ a k/ a. t.) po 7 660 Kč z tarifní hodnoty ve výši 164 000 Kč a náhrady hotových výdajů za uvedené dva úkony právní služby v poloviční výši po 150 Kč, když se tyto úkony týkaly též vzájemného návrhu (§ 13 odst. 1 a 4 a. t.) a v souvislosti s cestou realizovanou na jednání odvolacího soudu dne 26.09.2024, t.j. náhrada 551,83 Kč (tj. z částky 1 103,66 Kč za 140 ujetých km, kdy předmětem odvolacího jednání byly oba nároky (2x70km, při částce 38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a průměrné spotřebě 5,9 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 400 Kč (tj. z částky 800 Kč) podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 571,83 Kč ve výši 3 480,08 Kč. Celkem náklady odvolacího řízení žalobkyně v řízení o žalobě činí 20 051,91 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v dle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo dle § 149 o. s. ř.

32. Podle § 142 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. l o. s. ř. má procesně úspěšný žalobce v řízení o vzájemném návrhu právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení, jež sestává z odměny advokáta za dva úkony právní služby: sepsání vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu dne 26.09.2024 (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 11 odst. 1, písm. g/ a k/ a. t.) po 10 300 Kč z tarifní hodnoty ve výši 497 684,40 Kč a náhrady hotových výdajů za uvedené dva úkony právní služby v poloviční výši po 150 Kč, když se tyto úkony týkaly též žalobního nároku (§ 13 odst. 1 a 4 a. t.) a v souvislosti s cestou realizovanou na jednání odvolacího soudu dne 26.09.2024, t.j. náhrada 551,83 Kč (tj. z částky 1 103,66 Kč za 140 ujetých km, kdy předmětem odvolacího jednání byly oba nároky (2x70km, při částce 38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a průměrné spotřebě 5,9 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 400 Kč (tj. z částky 800 Kč) podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 851,83 Kč ve výši 4 588,88 Kč. Celkem náklady odvolacího řízení žalobkyně v řízení o vzájemném návrhu činí 26 440,71 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v dle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo dle § 149 o. s. ř.