Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

22 C 240/2022 - 162

Rozhodnuto 2024-02-27

Citované zákony (26)

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Stříbrnou ve věci žalobce: Město Kolín, IČO 00235440 sídlem [Jméno žalobce] 78, 280 02 Kolín I zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o 164 000 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu o 515 446,90 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 164 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 87 500 Kč od 21. 5. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 76 500 Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 17 762,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Vzájemný návrh žalované se zamítá co do částky 497 684,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 565 007,08 Kč od 11. 1. 2021 do 8. 3. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 333 500 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o žalobě v částce 96 066 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladu řízení o vzájemném návrhu v částce 71 173 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit mu 164 000 Kč s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty za prodlení se splněním díla, které měla žalovaná jako zhotovitel pro žalobce jako objednatele zhotovit podle smlouvy o dílo ze dne 9. 4. 2018, č. 404/2018 (dále jen „smlouva“ či „smlouva o dílo“). Předmětem díla bylo vypracování projektové dokumentace a zajištění inženýrské činnosti v rámci projektu „obnova Masarykova mostu – zpracování projektové dokumentace“ (dále jen „dílo“). Ve smlouvě si účastníci sjednali, že žalovaná má hotové dílo předat žalobci do 9. 12. 2018. Žalovaná tuto svou povinnost do dnešního dne nesplnila, jelikož plnila pouze částečně, neboť předala pouze dílčí část díla (odpovídající první etapě), a to navíc až dne 6. 11. 2020. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s předáním celého hotového díla, vyúčtoval žalobce ve smlouvě sjednanou smluvní pokutu sankčními fakturami za prodlení trvající od 6. 11. 2020 do 30. 4. 2021 v částce 87 500 Kč a za prodlení trvající od 1. 5. 2021 do 30. 9. 2021 v částce 76 500 Kč, což činí celkem žalovanou částku 164 000 Kč. Úroky z prodlení žalobce požadoval u dílčích dlužných částek ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur.

2. Žalovaná s nárokem žalobce nesouhlasila a považovala jej za nedůvodný. Uvedla, že smluvní vztah mezi ní a žalobcem z titulu smlouvy o dílo zanikl spolu s předáním první fáze díla ke dni 6. 11. 2020, resp. nejpozději ke dni 11. 12. 2020, kdy strany podepsaly předávací protokol, v němž výslovně vyjádřily vůli ukončit smlouvu o dílo na základě společné dohody. S ohledem na to, že nejpozději k datu 11. 12. 2020 smlouva o dílo zanikla, nemůže být žalovaná v prodlení s předáním díla a žalobce není oprávněn domáhat se smluvní pokuty. Žalovaná dále vznesla proti žalobci nárok na zaplacení částky 333 500 Kč s příslušenstvím z titulu vyúčtované a nezaplacené části ceny za doposud provedené dílo a dále nárok na zaplacení částky 181 946,90 Kč z titulu smluvní pokuty za prodlení s úhradou ceny díla kapitalizovanou ke dni 31. 5. 2022. Vzájemný návrh žalované tak celkem činí 515 446,90 Kč.

3. Žalobce vzájemný nárok žalované na zaplacení části ceny předaného díla neuznal. Zpochybnil tvrzení žalované, že smlouva zanikla na základě ujednání obsaženého v předávacím protokolu ze dne 11. 12. 2020. Uvedl, že byť smluvní strany v závěru roku 2020 skutečně o ukončení smlouvy jednaly, žalovaná s předloženým návrhem dohody o ukončení smlouvy nesouhlasila, a to s ohledem na sankční ujednání uvedené v tomto návrhu. Upozornil navíc, že s ohledem na právní postavení žalobce, tedy obec jako územní samosprávný celek, bylo předpokladem ukončení smlouvy rozhodnutí Rady města obsahující souhlas, které skutečně bylo dáno k podpisu dohody o ukončení smlouvy, avšak dohoda nebyla ve lhůtě předpokládané tímto rozhodnutím uzavřena, a proto byl souhlas Rady následně odvolán. Samotný podpis předávacího protokolu pak nemohl nahradit řádné ukončení smlouvy. Dokončeno do dnešního dne není ani samotné dílo a žalobce nemůže s ohledem na charakter veřejné zakázky sjednat novou smlouvu s jiným zhotovitelem. Jelikož je žalovaná stále v prodlení, jeho nárok na smluvní pokutu neustále přirůstá, přičemž doposud se v tomto řízení domáhá pouze její části. Pokud se jedná o protinávrh žalované, uvedl, že proti žalovanou vyúčtované ceně za předanou část díla započetl svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty za prodlení trvající od uplynutí lhůty pro předání díla, tj. od 8. 12. 2018 do skutečného předání první části díla, tj. do dne 6. 11. 2020. [právnická osoba] reakci na to žalovaná uvedla, že zápočet žalobce neučinil po právu, neboť prodlení s předáním první fáze díla bylo zapříčiněno obstrukcemi na straně žalobce a žalovaná proto za prodlení s předáním první fáze díla neodpovídá. Zdůraznila rovněž, že dokončení první fáze díla fakticky splnila včas, neboť projektovou dokumentaci předala již v prosinci 2018 a stavební povolení nabylo právní moci dne 17. 12. 2019. Délka stavebního řízení pak nemůže být kladena k tíži žalované a nadto žalobce během této doby neposkytoval součinnost, což vylučuje prodlení žalované.

5. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel z následujících zjištění:

6. Mezi stranami je nesporné, že dne 9. 4. 2018 uzavřely smlouvu o dílo, na jejímž základě se žalovaná zavázala vypracovat pro žalobce projektovou dokumentaci pro jeho záměr obnovy Masarykova mostu v Kolíně. Termín dokončení celého díla byl sjednán ke dni 9. 12. 2018. Mezi stranami je dále nesporné, že stavební povolení nabylo právní moci dne 17. 12. 2019 a že dne 11. 12. 2020 byl oběma stranami podepsán předávací protokol. Strany rovněž nesporovaly vyúčtovanou cenu díla za první etapu, tj. zhotovení projektové dokumentace pro účely stavebního povolení, v částce 565 017,08 Kč.

7. Podstatou sporu tak zůstala otázka, zda byla smlouva o dílo smluvními stranami ukončena podpisem předávacího protokolu podepsaného žalovanou dne 6. 11. 2020, či nikoliv, a tedy zda je žalobce oprávněn požadovat zaplacení smluvní pokuty za prodlení s vyhotovením díla, které podle něj nadále trvá. Rovněž bylo třeba zodpovědět otázku, k jakému datu žalovaná zhotovila a předala první část díla (obstarání podkladů a vyhotovení projektové dokumentace pro účely získání stavebního povolení) a zda lze za okamžik předání díla považovat již nabytí právní moci stavebního povolení dne 17. 12. 2019, či dokonce okamžik ještě dřívější. K posouzení oprávněnosti vzájemného nároku žalované pak bylo třeba zabývat se zápočtem ze strany žalobce, tedy zkoumat, zda, ke kterému datu a v jaké výši se setkaly vzájemně započitatelné pohledávky stran.

8. Žalobce jako obec a žalovaná jako společnost s ručením omezeným, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné projektová činnost ve výstavbě (výpisem z obchodního rejstříku žalované), spolu uzavřely smlouvu o dílo na základě výsledků zadávacího řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu. Smlouva byla zveřejněna v registru smluv 13. 4. 2018 (výpisem z registru smluv). Na základě smlouvy se žalovaná zavázala mimo jiné obstarat si veškeré podklady a vyjádření dotčených orgánů, vypracovat projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení (DPS), o stavební povolení požádat, dopracovat projektovou dokumentaci podle podmínek stavebního povolení, vypracovat projektovou dokumentaci pro zadání stavby pro výběr dodavatele (DZS), vypracovat podklady pro realizaci stavby (soupis prací, výkaz výměr, oceněný položkový rozpočet) a provádět autorský dozor v rozsahu zpracované dokumentace v průběhu výstavby (čl. IV smlouvy o dílo ze dne 9. 4. 2018).

9. Termín dokončení díla byl sjednán v co nejkratším možném termínu, nejpozději však do osmi měsíců po podpisu smlouvy, přičemž termínem dokončení se podle smlouvy rozumí předání dokumentace DZS/DPS a vydané stavební povolení s nabytím právní moci (čl. VII smlouvy o dílo ze dne 9. 4. 2018).

10. Celková cena díla byla sjednána ve výši 947 430 Kč vč. DPH. Pro účely fakturace bylo dílo rozčleněno do čtyř dílčích samostatně účtovatelných plnění a sice a) provedení výkonů při přípravě zadání a obstarání vstupních podkladů, b) vypracování projektové dokumentace pro stavební povolení, c) vypracování projektové dokumentace pro zadání/provádění stavby a d) provádění autorského dozoru. Žalovaná byla podle smlouvy oprávněna vystavit první fakturu za první část svého plnění po řádném dokončení a předání dokumentace pro stavební povolení (DSP) s tím, že předání měl stvrdit protokol o předání a převzetí, který je zároveň podkladem pro fakturaci (čl. VIII a IX smlouvy o dílo ze dne 9. 4. 2018).

11. Závazek zhotovitele provést dílo je podle smlouvy splněn řádným ukončením a předáním objednateli. Dílo nebo jeho část se pokládá za ukončené, pokud nebude při předání vykazovat žádné vady a nedodělky. O převzatí díla, resp. jeho částí má být pořízen písemný zápis podepsaný zástupci obou stran (čl. X smlouvy o dílo ze dne 9. 4. 2018).

12. Pro případ prodlení zhotovitele s plněním předmětu smlouvy v dohodnutém termínu si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. Pro případ prodlení objednatele se zaplacením vyúčtované ceny díla si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z fakturované částky za každý den prodlení (čl. XII smlouvy o dílo ze dne 9. 4. 2018).

13. Žalovaná zaslala žalobci plnou moc k podpisu v létě 2018, žalobce však plnou moc podepsal až zhruba s půlměsíčním zpožděním (plnou mocí včetně e-mailu, jímž byla odeslána). V mezidobí žalovaná podala žádost o vydání stavebního povolení, stavební úřad žalovanou opakovaně vyzýval k doplnění podkladů, řízení bylo přerušeno, žalovaná opakovaně žádala o prodloužení lhůty k doplnění podkladů. Svou žádost mj. zdůvodnila tím, že dosud neobdržela rozhodnutí vodoprávního úřadu, byť v době žádosti o prodloužení lhůty žalovaná dosud ani nepodala žádost vodoprávnímu úřadu (obsahem spisu Stavebního úřadu).

14. Žalovaná dne 11. 11. 2020 doručila na [právnická osoba] [adresa] předávací protokol, podle nějž protokolárně předala projektovou dokumentaci pro stavební povolení. V předávacím protokolu se konstatuje, že dokumentace odevzdaná v roce 2018 byla po vydání stavebního povolení upravena a v této podobě je předávána. Dále obsahuje ustanovení, že dle vzájemné dohody smluvních stran je tímto předáním dokumentace zároveň ukončen smluvní vztah ze smlouvy o dílo. Protokol byl podepsán jednatelkou žalované dne 6. 11. 2020 a zástupcem žalobce dne 11. 12. 2020 (předávacím protokolem doručeným podatelně [právnická osoba] [adresa] dne 11. 11. 2020).

15. Fakturou č. [hodnota] ze dne 11. 12. 2020 splatnou dne 9. 1. 2021 vyúčtovala žalovaná žalobci cenu díla za obstarání vstupních podkladů a vypracování dokumentace pro stavební povolení v částce 565 007,08 Kč (fakturou č. [hodnota]).

16. Žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu podle smlouvy o dílo za prodlení 667 dní v částce 333 500 Kč, a to fakturou č. [hodnota] ze dne 8. 1. 2021 splatnou dne 22. 1. 2021. Faktura byla doručena žalované, která ji přede dnem její splatnosti vrátila jako nedůvodnou (fakturou č. [hodnota], shodnými tvrzeními účastníků).

17. Dne 15. 2. 2021 oznámil žalobce žalované, že započítává svoji pohledávku 333 500 Kč z penalizační faktury č. [hodnota] oproti pohledávce žalované na zaplacení části ceny díla vyúčtované fakturou č. [hodnota] v částce 565 0017,08 Kč. Po provedeném zápočtu tak žalované náleží pohledávka na zaplacení části ceny díla ve výši 231 507,08 Kč. Z vrácené obálky k zásilce obsahující zápočet pohledávek vyplývá, že zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 18. 2. 2021 (oznámením o započtení pohledávek ze dne 15. 2. 2021 vč. vrácené obálky).

18. Z bankovního výpisu žalobce soud zjistil, že dne 8. 3. 2021 žalobce zaplatil na účet žalované částku 231 507,08 Kč s uvedením variabilního symbolu [var. symbol] (výstupem z účetního programu – výběr položek bankovních výpisů ze dne 23. 1. 2024).

19. Návrhem usnesení města [adresa] ze dne 14. 12. 2020 č. [Anonymizováno] Rada města schválila uzavření dohody o ukončení smluvního vztahu ze smlouvy o dílo, a to ke dni 15. 12. 2020. K realizaci, tedy uzavření dohody mělo dojít do 31. 12. 2020. Z důvodové zprávy vyplývá, že důvodem pro ukončení smlouvy byly vleklé neshody a pochybnosti o kvalitě projektu vypracovaném žalovanou, a to na základě zpracování zprávy odborného poradce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] (návrhem usnesení města [adresa] ze dne 14. 12. 2020 č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]).

20. Zprávou ze dne 21. 12. 2020 žalovaná zaslala žalobci návrh dohody o ukončení smluvního vztahu. Zprávou ze dne 19. 1. 2021 komunikoval žalobce s žalovanou o podobě návrhu na ukončení smlouvy s tím, že žalované sdělil, že jí přepracovaný návrh dohody nemůže akceptovat. Dále žalobce konstatoval, že žalovaná je v prodlení s dokončením díla, vytkl jí nedostatky, pro něž si žalobce přizval k vypracované dokumentaci konzultanta a sdělil, že za řádné předání první etapy díla nepovažuje vydání stavebního povolení (e-mailovými zprávami žalované ze 21. 12. 2020 a žalobce dne žalobce ze dne 19. 1. 2021).

21. Návrhem usnesení města [adresa] ze dne 15. 2. 2021 dala Rada města zrušila usnesení ze dne 14. 12. 2020, jímž dala souhlas k uzavření dohody o ukončení smlouvy o dílo, a současně schválila jednostranný zápočet pohledávek mezi žalobcem a žalovanou podle připojeného oznámení o započtení pohledávek. Z připojené důvodové zprávy se podává, že důvodem zrušení rozhodnutí ze dne 14. 12. 2020 je skutečnost, že obsah samotné dohody o ukončení smlouvy o dílo nebyl dojednán ve stanovené lhůtě (návrhem usnesení ze schůze Rady města [adresa] ze dne 15. 2. 2021 vč. důvodové zprávy).

22. Žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu za prodlení v částce 87 500 Kč fakturou č. [hodnota] ze dne 6. 5. 2021 splatnou dne 20. 5. 2021. Žalobce dále vyúčtoval smluvní pokutu za prodlení od 1. 5. 2021 do 30. 9. 2021 v částce 76 500 Kč fakturou č. [hodnota] ze dne 6. 10. 2021 splatnou dne 20. 10. 2021 (fakturami č. [hodnota] a č. [hodnota]). Mezi stranami je nesporné, že faktury byly doručeny žalované, přičemž žalovaná je před jejich splatností vrátila žalobci.

23. Předžalobní výzvou ze dne 11. 5. 2021 žalovaná požadovala zaplacení částky 715 923 Kč za cenu díla po odpočtu částečného plnění žalobce v částce 231 507,08 Kč. Současně neuznala zápočet žalobce ze dne 15. 2. 2021 (předžalobní výzvou ze dne 11. 5. 2021).

24. Zprávou ze dne 21. 5. 2021 žalobce oznámil žalované, že doposud nesplnila dílo ve sjednaném rozsahu a je tak v prodlení a vyzval k zaplacení penalizační faktury na částku 87 500 Kč. Současně oznámil, že na podobě dohody o ukončení smlouvy se smluvní strany nedohodly. Předžalobní výzvou ze dne 1. 11. 2021 doručenou téhož dne žalované žalobce vyzval žalovanou k zaplacení penalizačních faktur k zaplacení vyúčtované smluvní pokuty (výzvami ze dne 21. 5. 2021 a 1. 11. 2021 vč. potvrzení o přečtení).

25. O ukončení smluvního vztahu spolu strany dále jednaly v e-mailové komunikaci v průběhu května až srpna 2021 (e-mailovou komunikací z května až srpna 2021).

26. Ze zprávy stavebního úřadu v Kolíně ze dne 7. 11. 2023 vyplývá, že stavební úřad neposuzoval projektovou dokumentaci předloženou k žádosti o stavební povolení podle podmínek sjednaných ve smlouvě o dílo, neboť posuzování obsahu soukromoprávního vztahu je mimo jeho kompetenci (zprávou stavebního úřadu města [adresa] ze dne 7. 11. 2023).

27. Ze závěrečné zprávy vypracované [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] (dále jen „odborný konzultant“) ze dne 4. 11. 2020 a dále z jeho svědecké výpovědi soud zjistil, že k posouzení zpracované projektové dokumentace pro účely vydání stavebního povolení měl odborný konzultant v druhé polovině roku několik jednání s žalovanou, z nichž vzešly konkrétní připomínky za účelem jejího přepracování tak, aby dokumentace byla využitelná v dalších fázích projektu. Svědek uvedl, že projektová dokumentace ve stavu, v němž byla předložena k vydání stavebního povolení, vykazovala značné nedostatky (např. chybějící vyjádření [právnická osoba] a dopad na okolní pozemky) a neodpovídala zadání podle smlouvy. Ačkoliv bylo stavební povolení vydáno, chybějící stanovisko drážního úřadu je potřeba pro další fáze projektu. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] soud dále zjistil, že stavební povolení úřad vydává na základě splnění základních kritérií a jeho vydání tedy nijak neimplikuje, že projektová dokumentace je v pořádku, v souladu se smlouvou a že lze podle dokumentace stavbu provést. Svědek dále uvedl, že ve finální fázi, tj. v podobě předložené v závěru roku 2020 projektová dokumentace podmínky smlouvy již splňovala. To koresponduje se závěrem zprávy, v němž se konstatuje, že řešení projektové přípravy pro stavební povolení bylo dokončeno a dokumentace nyní v zásadě splňuje podmínky smlouvy o dílo. Ve zprávě se výslovně doporučuje dát nyní (tj. v listopadu 2020) žalované pokyn pro vydání čistopisu a vyúčtování ceny za provedenou část díla. Další spolupráci s žalovanou pro navazující část projektu dává odborný konzultant ke zvážení. Žalovaná na připomínky [tituly před jménem] [jméno FO] reagovala, v některých případech je akceptovala a její stanovisko bylo zaznačeno v závěrečné zprávě s podpisem jednatelky žalované (závěrečnou zprávou ze dne 4. 11. 2020 a výpovědí svědka [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem]).

28. Ze svědecké výpovědi jednatelky žalované soud zjistil, že žalovaná předala rozpracovanou projektovou dokumentaci 6. 11. 2018 s tím, že k ní nebyly žádné námitky, proto fyzicky předali dokumentaci k řízení o stavebním povolení koncem roku 2018 bez podpisu předávacího protokolu. Uvedla, že žalovaná během řízení o vydání stavebního povolení doplňovala podklady, což je běžné. Potvrdila, že v průběhu druhé poloviny roku řešili podobu projektové dokumentace s [tituly před jménem] [jméno FO], tuto spolupráci označila za silně nestandardní, neboť dokumentace ke stavebnímu povolení byla v tu dobu již dokončena a stavební povolení bylo vydáno. Žalobce začal klást požadavky na kvalitu dokumentace až poté, co se k věci vyjádřila konkurenční společnost Pontex. Žalovaná pokračovala na další fázi projektu (vypracování dokumentace pro zadávací řízení). Z důvodu obstrukcí na straně žalobce byla nucena tuto svou další činnost zpětně zahrnout pod zpracování projektové dokumentace ke stavebnímu povolení. Potvrdila, že jednání o ukončení smlouvy probíhala v závěru roku 2020, kdy jí byla předložena dohoda, s níž však nesouhlasila, neboť žalobce podle ní měl mít právo na penále, což žalovaná popírala (výslechem jednatelky žalované [jméno FO]).

29. Soud zamítl návrh žalované na provedení dokazování výslechem jednatelky žalované [tituly před jménem] [jméno FO], neboť [tituly před jménem] [jméno FO] se stala jednatelkou žalované až po rozhodném datu a její výslech by ve věci nebyl přínosný. Dále zamítl návrh na provedení dokazování výslechem zaměstnance žalobce [tituly před jménem] [jméno FO], neboť skutečnosti, k nimž měl tento svědek vypovídat, měl za prokázané z listinných důkazů. Stejně tak soud zamítl návrh na provedení důkazu projektovou dokumentací pro vydání stavebního povolení a projektovou dokumentací pro provádění stavby na CD nosiči, jakož i spisem [právnická osoba] [adresa], Odboru výstavby, neboť jimi nelze prokázat stav projektové dokumentace k okamžiku jejího předání.

30. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další pro věc podstatné skutečnosti.

31. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

32. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 8. 4. 2018 smlouvu, na jejímž základě se žalovaná zavázala do osmi měsíců od jejího uzavření, tj. do 8. 12. 2018, předat kompletní projektovou dokumentaci k realizaci rekonstrukce Masarykova mostu v Kolíně. Dílo bylo rozčleněno do několika fází, první z nich bylo obstarání vstupních podkladů a vypracování dokumentace pro stavební povolení, přičemž vyúčtování ceny této fáze díla a její splatnost byla vázána na kumulativní splnění jednak protokolárního předání odpovídající části díla, jednak nabytí právní moci stavebního povolení. Žalovaná svou povinnost předat dílo ve sjednaném termínu nesplnila, neboť teprve první část díla, dokumentaci pro účely stavebního povolení, protokolárně předala žalobci až dne 6. 11. 2020, což stvrdil zaměstnanec žalobce podpisem dne 11. 12. 2020, byť stavební povolení nabylo právní moci již dne 17. 12. 2019. V dalším období, tj. v závěru roku 2020 a v roce 2021 smluvní strany jednaly o ukončení smlouvy, dohodu o tom však neuzavřely. Žalovaná vyúčtovala žalobci cenu za část předaného díla 565 017,08 Kč se splatností dne 9. 1. 2021, proti této vyúčtované ceně uplatnil žalobce dne 15. 2. 2021 zápočet nároku na zaplacení smluvní pokuty 333 500 Kč a zbývající rozdíl 231 507,08 Kč žalobce zaplatil na účet žalované dne 8. 3. 2021.

33. Na základě učiněného skutkového závěru učinil soud následující právní hodnocení:

34. Otázku okamžiku splnění první fáze díla (vypracování projektové dokumentace pro účely stavebního povolení) soud posoudil následovně:

35. Podle § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

36. Podle § 2590 odst. 1 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

37. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

38. Podle § 2605 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

39. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. podle odst. 2 je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

40. Smluvní strany si v čl. VII. smlouvy výslovně sjednaly, že dokončením díla se rozumí kumulativní splnění jednak předání dokumentace, jednak nabytí právní moci vydaného stavebního povolení. Předání měl stvrzovat předávací protokol, který byl současně podkladem pro fakturaci (čl. IX smlouvy). Jinými slovy, teprve za současného splnění jak podpisu protokolu stvrzujícího řádné předání a převzetí, tak nabytí právní moci stavebního povolení, byla v projednávané věci splněna první fáze díla. Dílo, tedy předání projektových dokumentací ke stavebnímu povolení i k samotné realizaci stavby, mělo být dle smlouvy splněno nejpozději do 8. 12. 2018. Již z okolnosti, že stavební povolení (jehož podkladem byla teprve první část dokumentace) nabylo právní moci až v závěru roku 2019, tedy rok po sjednaném termínu, je však zřejmé, že dílo nemohlo být žalovanou splněno řádně a včas.

41. Soud navíc nepřisvědčil námitce žalované, že již samotné předání projektové dokumentace stavebnímu úřadu pro účely vydání stavebního povolení je způsobilé protokolární předání a převzetí nahradit. Jednak to neodpovídá výslovnému ujednání stran v samotné smlouvě, jednak stavební úřad nijak nereprezentuje osobu žalobce a jednání ve vztahu k němu ve stavebním řízení má jiný charakter a sleduje zcela odlišené cíle. Stavební úřad je orgán státní správy plnící úkoly vyplývající z jemu svěřené kompetence zejména na úseku územního plánování a povolování staveb. S osobou žalobce, který je územním samosprávným celkem, jenž jako územní korporace samostatně vystupuje a jedná v soukromoprávních vztazích, v nichž uplatňuje svoji vůli, nemá úřad státní správy nic společného. Z provedeného dokazování rovněž vyplynulo, že posuzování předložené projektové dokumentace pro účely vydání stavebního povolení sleduje kvalitativně odlišné podmínky. Stavební úřad posuzuje toliko soulad dokumentace s veřejnoprávními předpisy a při splnění podmínek vydává stavební povolení. Oproti tomu sjednané protokolární předání a převzatí (části) díla mezi objednatelem a zhotovitelem podle smlouvy o dílo slouží k zachycení stavu a kvality díla, tedy má rozhodující účinky z hlediska případného nároku z vad (srov. čl. X a XI smlouvy). Na protokolární předání je rovněž vázáno vyúčtování ceny provedeného díla (srov. čl. IX smlouvy). Uvedenému závěru odpovídá i faktické jednání žalované, která cenu za první část díla vyúčtovala teprve fakturou č. [hodnota] ze dne 11. 12. 2020 splatnou dne 9. 1. 2021, a to právě až v návaznosti na podepsaný předávací protokol z prosince 2020. Její pozdější argumentace, že první část díla byla předána již fakticky před vydáním stavebního povolení je tak ryze účelová a nemůže obstát.

42. V řízení se nadto neprokázalo, že prodlení s dokončením první fáze díla bylo jakkoliv přičitatelné žalobci. Je sice pravdou, že žalobce podepsal plnou moc pro stavební řízení s několikaměsíčním odstupem, zároveň však bylo postaveno na jisto, že toto zpoždění nemělo vliv na průběh stavebního řízení. Jeho délka byla naopak zapříčiněna laxností samotné žalované, která opakovaně žádala o prodloužení lhůty, a to navíc s odkazem na důvody, které se nezakládaly na pravdě (zpoždění vysvětlovala průtahy při vydávání stanovisek dotčených orgánů státní správy, byť těmto orgánům v rozhodné době nepodala ani žádosti o jejich vydání).

43. První část díla tedy byla předána ke dni 11. 12. 2020 a teprve následně vznikl prostor pro případné reklamační řízení, neboť možnost vytknutí vad vždy předpokládá samotné převzetí díla. Žalobce první část díla považoval k okamžiku díla za řádně zhotovené a reklamační řízení neinicioval.

44. Otázku prodlení žalované s plněním díla a nároku žalobce na smluvní pokutu soud posoudil následovně:

45. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

46. Podle § 2048 o. z. sjednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

47. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splnit celé dílo nejpozději do osmi měsíců od uzavření smlouvy, tj. do 8. 12. 2018. Jelikož tuto svou povinnost nesplnila, neboť teprve první část díla protokolárně žalobci předala až dne 11. 12. 2020, ocitla se s plněním svého závazku v prodlení. S ohledem na to, že smluvní strany si sjednaly pro případ prodlení zhotovitele s plněním díla smluvní pokutu, je povinna za podmínek podle čl. XII. odst. 1 smlouvy k zaplacení této smluvní pokuty.

48. Žalovaná namítala, že prodlení s předáním první části díla vzniklo na její straně nezaviněně, neboť to byl žalobce, kdo vzájemnou spolupráci mařil, když neposkytoval řádnou součinnost.

49. S tímto tvrzením však soud nemůže souhlasit, neboť v řízení se nikterak neprokázalo, že prodlení s dokončením první fáze díla bylo jakkoliv přičitatelné žalobci. Je sice pravdou, že žalobce podepsal plnou moc pro stavební řízení s několikaměsíčním odstupem, zároveň však bylo postaveno na jisto, že toto zpoždění nemělo vliv na průběh stavebního řízení. Jeho délka byla naopak zapříčiněna laxností samotné žalované, která opakovaně žádala o prodloužení lhůty, a to navíc s odkazem na důvody, které se nezakládaly na pravdě (zpoždění vysvětlovala průtahy při vydávání stanovisek dotčených orgánů státní správy, byť těmto orgánům v rozhodné době nepodala ani žádosti o jejich vydání).

50. Dále z provedeného dokazování zejména výslechem [tituly před jménem] [jméno FO] a jím vyhotovené zprávy vyplynulo, že to byla právě žalovaná, kdo již v průběhu zhotovování první fáze díla, tj. projektové dokumentace pro účely stavebního povolení, vykazoval značné nedostatky v kvalitě odvedené činnosti. I z tohoto důvodu byl žalobce nucen přizvat nezávislého projektového konzultanta [tituly před jménem] [jméno FO], jenž o vzniklých nedostatcích s žalovanou po dobu nejméně půl roku komunikoval a poskytoval jí praktickou součinnost tak, aby dílo v první fázi vůbec mohlo být v souladu se smlouvou předáno. Jednatelka žalované sice označila spolupráci s konzultantem [tituly před jménem] [jméno FO] za silně nestandartní a naznačovala, že žalobce po teprve po vydání stavebního povolení vznášel požadavky na přepracování dokumentace, žalovaná se však proti návrhům konzultanta nikdy neohradila, naopak požadované změny reflektovala a do dokumentace je zapracovala.

51. Uvedené závěry rovněž zcela jednoznačně vyplývají ze závěrečné zprávy z listopadu 2020, která přehledně zachycuje jak stav a kvalitu projektové dokumentace v podobě, jak byla předána stavebnímu úřadu, tak popisuje zjištěné nedostatky a navrhovaný způsob jejich odstranění. V čl. 6 zprávy „Posouzení projektové dokumentace“ je popsáno, že z hlediska formálního obsahu projektová dokumentace vesměs splňuje požadavky platných předpisů, co do technického řešení však [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že zvolené řešení oprav je v řadě případů diskutabilní. Z uvedené zprávy rovněž vyplynulo, že předložená projektová dokumentace odráží nízkou úroveň zkušenosti žalované s projekty takového rozsahu, tedy komplikovanou opravou velkého mostu v zastavěném území s velkým množstvím dotčených subjektů, zařízení a inženýrských sítí. Ze zprávy tedy vyplynula nutnost budoucího přepracování navržených technických řešení při samotné realizaci opravy. Byť v závěru zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdil, že projektová dokumentace po zapracování změn vesměs odpovídá rozsahu sjednanému ve smlouvě a umožnuje protokolární předání této části díla a výplatu ceny, jednoznačně doporučil zvážit další spolupráci s žalovanou v následných fázích projektové přípravy. Z uvedeného tedy vyplývá, že žalobce naopak vyvinul enormní snahu o uzavření alespoň první etapy díla, a to zprostředkováním spolupráce nezávislého stavebního konzultanta, čímž naopak žalované její plnění výrazně usnadnil. Námitka žalované, že včasné plnění bylo zmařeno z důvodů na straně žalobce, je tedy lichá.

52. Otázku ukončení smlouvy o dílo soud posoudil následovně:

53. Podle § 1981 o. z. stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.

54. Podle § 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“) rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo; rada obce může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu; rada obce může svěřit obecní policii zcela nebo zčásti rozhodování o právních jednáních souvisejících s činností obecní policie.

55. Podle § 42 odst. 1 zákona o obcích podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou obcí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.

56. Podle § 42 odst. 2 zákona o obcích právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení neplatná.

57. Žalovaná namítala, že smlouva byla ukončena na základě vzájemně projevené vůle stran již v předávacím protokole podepsaném za žalobce dne 11. 12. 2020. Žalobce proto nebyl oprávněn nárokovat smluvní pokutu v dalším období. Soud však námitce žalované nepřisvědčil. S ohledem na to, že podle § 41 odst. 1 zákona o obcích byl dán souhlas rady města k uzavření dohody o ukončení smlouvy až na základě rozhodnutí ze dne 14. 12. 2020 č. [Anonymizováno], nebyl podpis protokolu, k tomu navíc opatřený řadovým zaměstnancem, nikoliv starostou či jiným pověřeným zástupcem města, platným úkonem ve smyslu § 42 odst. 2 zákona o obcích. Ke způsobu utváření vůle obce a ke způsobu jejího jednání navenek lze odkázat na bohatou soudní judikaturu, podle níž „oprávnění rozhodovat o právních úkonech obce, tj. o tom, zda a případně jaký právní úkon obec učiní, je ze zákona beze zbytku rozděleno mezi obecní radu a obecní zastupitelstvo. Žádný z těchto orgánů však nemůže vystupovat jménem obce navenek. Toto oprávnění přísluší výlučně starostovi. Starosta obce (města) však nemůže vytvářet sám vůli obce; může pouze tuto vůli navenek sdělovat a projevovat. Rozhodnutí obecního zastupitelstva nebo obecní rady je třeba v daných souvislostech považovat za zákonem stanovenou podmínku právního úkonu (conditio legis)“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2015 sp. zn. [Anonymizováno]).

58. Lze navíc dodat, že jakékoliv jednání obce navenek, jež odporuje § 42 odst. 1 zákona o obcích je nejen neplatné bez dalšího (§ 42 odst. 2 zákona o obcích), ale navíc je v zájmu každé smluvní strany si ověřit, zda jednání, jež obec činí, tyto požadavky zákona naplňuje a zda tedy jednání obce navenek je i v souladu s vůlí obce, které musí být zachyceno v přijatém rozhodnutí jejího příslušného orgánu, a to s ohledem na zásadu, že neznalost zákona neomlouvá (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2011, sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno], uveřejněný pod č. 23/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

59. Námitka žalované, že předchozí schválení rozvázání smlouvy Radou města nebylo nutné a že se jednalo pouze o interní způsob vyřízení věci v rámci žalobce, tedy není správná.

60. Uvedenému závěru, tedy že smlouvy nebyla ukončena podpisem protokolu, odpovídá ostatně i následné chování smluvních stran zachycené ve vzájemné e-mailové komunikaci ze závěru roku 2020, kdy strany dále jednaly u způsobu a podmínkách ukončení smlouvy. Odpovídá tomu rovněž fakt, že rada města na další schůzi revokovala původní souhlas s uzavřením dohody o ukončení smlouvy s odkazem na to, že se ji nepodařilo ve stanoveném termínu do 31. 12. 2020 uzavřít. Rovněž vzájemná komunikace stran z roku 2021 dokládá, že i nadále smluvní strany intenzivně jednaly o ukončení smlouvy a jednatelka žalované avizovala dokonce připravenost předat finální podobu díla (což dále tvrdila i v rámci své svědecké výpovědi). Pokud by trvalo přesvědčení žalované, že ji smlouva již nezavazuje, nedává smyslu, aby v souladu s ní jednala ještě nejméně rok a půl po jejím údajném ukončení. Soud tedy uzavřel, že k ukončení smlouvy nemohlo dojít na základě předávacího protokolu ze dne 11. 12. 2020 a jelikož z provedených důkazů nevyplynulo ani pozdější uzavření dohody o ukončení smlouvy, smlouva i nadále smluvní strany zavazuje, a to včetně trvajícího prodlení žalované s předáním díla a nároku žalobce na zaplacení příslušné smluvní pokuty, a to již od 9. 12. 2018, kdy mělo být celé dílo dokončeno a předáno. Tvrzení, že žalovaná fakticky dílo zhotovila celé a pouze z důvodu nátlaku žalobce byla nucena nazvat jej jako projektovou dokumentaci pro stavební povolení, je pak zcela nelogické a bylo vyvráceno jak svědectvím [tituly před jménem] [jméno FO], tak obsahem jeho závěrečné zprávy a konečně i obsahem faktury, kterou vystavila sama žalovaná.

61. Nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty za období od 6. 11. 2020 do 30. 4. 2021, jež byla vyúčtována fakturou č. [hodnota] znějící na částku 87 500 Kč a za období od 1. 5. 2021 do 30. 9. 2021, jež byla vyúčtována fakturou č. [hodnota] znějící na částku 76 500 Kč, je tedy po právu. Soud proto žalobě, jíž se žalobce domáhal zaplacení součtu vyúčtovaných penalizačních faktur, tj. částky 164 000 Kč, spolu s úrokem z prodlení výrokem I tohoto rozsudku vyhověl. Ve vztahu k požadovanému úroku z prodlení se jedná o příslušenství pohledávky podle § 513 o. z., na které má žalobce právo v důsledku prodlení žalované podle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých penalizačních faktur.

62. Otázku vzájemného nároku žalované na zaplacení ceny díla a zániku vzájemných pohledávek na základě jednostranného zápočtu žalobce soud posoudil následovně:

63. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

64. Žalované vznikla povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu za vyúčtované první období prodlení v částce 333 500 Kč, a to na základě faktury č. [hodnota] splatné dne 22. 1. 2021.

65. Žalobci naopak vznikla povinnost zaplatit žalované vyúčtovanou cenu za provedení první části díla v částce 565 007,08 Kč, a to na základě faktury č. [hodnota] splatné dne 9. 1. 2021.

66. Žalobce oznámil dne 15. 2. 2021, že jednostranně započetl jeho pohledávku na zaplacení smluvní pokuty v částce 333 500 Kč oproti pohledávce žalované na zaplacení ceny díla v částce 565 007,08 Kč. Pohledávka žalované tak v rozsahu 333 500 Kč zanikla ke dni 22. 1. 2021, kdy dospěla pohledávka žalobce na zaplacení smluvní pokuty Po tomto zápočtu zůstalo na pohledávku žalované na zaplacení vyúčtované ceny díla nezaplaceno 231 507,08 Kč.

67. Oznámení o zápočtu žalobce odeslal žalované prostřednictvím poštovní zásilky. Z vrácené obálky vyplývá, že žalovaná měla možnost se obsahem zásilky seznámit nejdříve dne 18. 2. 2021. K tomuto datu byl proto zápočet jako jednostranný písemný projev vůle účinný vůči žalované, neboť se ocitl v její dispoziční sféře a ta měla možnost se s jejím obsahem seznámit, přičemž podle ustálené judikatury není rozhodující, že se o obsahu právního jednání v tento den fakticky nedozvěděla (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2021 sp. zn. [Anonymizováno]).

68. Žalobce poté zaplatil zbývající částku na vyúčtovanou cenu díla, tj. 231 507,08 Kč, na účet žalované, a to až dne 8. 3. 2021. Vzhledem k tomu, že pohledávka žalované na zaplacení ceny díla dospěla již dne 9. 1. 2021, byl žalobce od tohoto dne v prodlení se zaplacením díla. Žalované proto vznikl nárok podle čl. XII odst. 2 smlouvy na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z fakturované částky plnění za každý den prodlení. Celkem tak žalobci vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu z částky 565 007,08 Kč za prodlení trvající od 11. 1. 2021, neboť splatnost faktury 9. 1. 2021 připadla na sobotu (§ 607 o. z.) do 22. 1. 2021, kdy část pohledávky zanikla zápočtem, tj. za 13 dnů prodlení, což činí částku 7 345 Kč. Dále žalobci vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ze zbývající částky 231 507,08 Kč za prodlení trvající od 23. 1. 2021 do 8. 3. 2021, kdy úhradou zanikl i zbytek dluhu, tj. za 45 dní prodlení, což činí částku 10 186 Kč. Vzájemná žaloba žalované je tak důvodná celkem co do částky 17 531 Kč, jejíž zaplacení soud žalované výrokem II tohoto rozsudku přiznal, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne vzniku prodlení. Ve zbytku soud vzájemnou žalobu žalované výrokem III zamítl.

69. Při stanovení náhrady nákladů řízení soud zohlednil, že při projednání nároků uplatněných žalobou a vzájemnou žalobou je třeba pro rozhodování o nákladech řízení posuzovat každou z těchto věcí za samostatnou věc a posoudit u každé z nich samostatně míru úspěchu a neúspěchu účastníků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2018, sp. zn. [Anonymizováno]).

70. V řízení o žalobě byla žalobkyně zcela úspěšná, proto má právo proti žalované na náhradu nákladů podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 560 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 164 000 Kč sestávající z částky 7 660 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. žaloba, 3. účast na soudním jednání dne 14. 9. 2023, 4. vyjádření ve věci na výzvu soudu ze dne 9. 11. 2023, 5. podání ze dne 21. 11. 2023, 6. účast na jednání 23. 11. 2023, 7. účast na jednání 1. 2. 2024, 8. účast na jednání 27. 2. 2024), dále z částky 3 830 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva), tedy 8 x 7 660 Kč + 3 830 Kč = 65 110 Kč, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a šesti paušálních náhrad výdajů v poloviční výši (6 x 150 Kč) – s ohledem na to, že úkony, k nimiž tyto paušální náhrady náleží (tj. veškerá podání a účasti žalobce na soudním jednání po 3. 6. 2022) se týkaly též vzájemného návrhu (viz níže). Dále žalobkyni náleží náhrada za promeškaný čas zástupce podle § 14 a. t. za 32 půlhodin strávených na cestě na čtyři jednání na trase [adresa], tj. 3 200 Kč, jakož i náhrada cestovních výdajů v částce 3 862 Kč za cestovné osobním automobilem k jednání soudu a zpět při délce cesty 4x 136 km (cesta tam i zpět), při sazba základní náhrady 7,10 Kč/km a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 73 972 ve výši 15 534 Kč. Celkem tedy činí náklady řízení žalobkyně spojené s žalobou 96 066 Kč.

71. V řízení o vzájemné žalobě byla žalobkyně převážně úspěšná – její úspěch činil 96,55 % předmětu řízení a neúspěch 3,45 %, proto má žalobkyně jako procesně úspěšnější účastník právo na náhradu 93,10 % nákladů podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 515 446,90 Kč sestávající z částky 10 380 Kč za každý z šesti úkonů po podání vzájemného návrhu (1. účast na soudním jednání dne 14. 9. 2023, 2. vyjádření ve věci na výzvu soudu ze dne 9. 11. 2023, 3. podání ze dne 21. 11. 2023, 4. účast na jednání 23. 11. 2023, 5. účast na jednání 1. 2. 2024, 6. účast na jednání 27. 2. 2024), včetně šesti paušálních náhrad výdajů v poloviční výši (6 x 150 Kč) – s ohledem na to, že úkony, k nimiž tyto paušální náhrady náleží (tj. veškerá podání a účasti žalobce na soudním jednání po 3. 6. 2022) se týkaly též žaloby uplatněné žalobcem – a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 63 180 Kč ve výši 13 268 Kč. Celkem tedy činí náklady řízení žalobce o vzájemném návrhu 76 448 Kč a jeho nárok v rozsahu 93,10 % jejich výše odpovídá částce 71 173 Kč.

72. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud náklady k rukám zástupce žalobkyně.

73. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (1)