15 CO 353/2019 - 528

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Jana Rýznara a Mgr. Karly Nekolové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa], [PSČ] [obec] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] o zaplacení 227 565 Kč s příslušenstvím a o vzájemné žalobě žalované o zaplacení 469 265 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně i žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka ve Valašském Meziříčí, ze dne 1. 10. 2021, č. j. 12 C 103/2015-442, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I. a III. potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku IV.: a) co do částky 23 040 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení mění následovně: Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 23 040 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. b) ve zbývajícím rozsahu potvrzuje.

III. Rozsudek okresního soudu se ve výroku V. mění následovně: Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na plnou náhradu nákladů řízení o žalobě žalobkyně částku 188 515 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na poměrnou náhradu nákladů řízení o vzájemné žalobě žalované částku 174 282 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Rozsudek okresního soudu se ve výroku VII. mění následovně: Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Vsetíně na náhradu nákladů řízení částku 24,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Vsetíně na náhradu nákladů řízení částku 1 710,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení o žalobě žalobkyně částku 12 414 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na poměrnou náhradu nákladů odvolacího řízení o vzájemné žalobě žalované částku 19 215 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Okresní soud v záhlaví označeným rozsudkem zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 224 3219 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 51 840 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 90 066 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 17 145 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 65 268 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.), dále zamítl žalobu žalobkyně ohledně 3 246 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2 384 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 862 Kč od [datum] do zaplacení (výrok II.), dále zavázal žalobkyni zaplatit žalované částku 41 280 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 13 440 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 23 040 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 4 800 Kč od [datum] do zaplacení (výrok III.), dále zamítl vzájemnou žalobu, kterou se žalovaná domáhala po žalobkyni zaplacení částky 427 985 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 27 185 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 40 320 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 46 080 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 72 960 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 74 880 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 70 560 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 30 720 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 23 040 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 42 420 Kč od [datum] do zaplacení (výrok IV.), dále zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení o žalobě žalobkyně částku 117 341 Kč (výrok V.), dále zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení o vzájemné žalobě žalované částku 201 963 Kč (výrok VI.) a naposledy zavázal žalovanou nahradit státu jeho náklady ve výši 1 734,50 Kč (výrok VII.).

2. Odvolací soud předesílá, že okresní soud již jednou v této věci rozhodl, a to rozsudkem ze dne 16. 7. 2019, č. j. 12 C 103/2015-257, který však byl odvolacím soudem zrušen pro nepřezkoumatelnost a věc tak byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Ten se pak v nyní přezkoumávaném rozsudku zabýval v prvé řadě nároky uplatněnými žalobou žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že žalovaná jednající stavbyvedoucím [příjmení] si u žalobkyně objednala konkrétní práce, a to odvoz, likvidaci a uložení zeminy a betonu ze stavby v [obec], přičemž zemina se ukládala v [obec] a beton v [obec]. Mezi účastníky tak došlo dle okresního soudu k uzavření smluv o dílo, přičemž výši ceny sjednané za tyto práce se žalobkyni nepodařilo prokázat. Proto nechal okresní soud vypracovat znalecký posudek, dle něhož obvyklá cena za sjednané práce činí 931,56 Kč s 20% DPH za tunu odvezené zeminy a 1 027,32 Kč s 20% DPH za tunu odvezeného betonu.

3. Pokud se týče prací provedených dne [datum] a vyúčtovaných fakturou [číslo] tak žalobkyně se domáhala zaplacení převozu 361,42 t zeminy po 120 Kč za celkovou cenu 54 224 Kč Okresní soud dovodil, že důvodnost této faktury prokazuje objednávka žalované u [právnická osoba] [anonymizováno], která prováděla nakládku zeminy. Řidiči provádějící přepravu si s odstupem času podrobnosti nepamatovali, většina z jejich záznamů o provozu vozidla je neúplně vyplněna a tyto listiny neprokazují, že se práce prováděly pro žalovanou. Rozhodným důkazem byl pro okresní soud zápis ve stavebním deníku investora [právnická osoba] a jeho průvodní dopis, z nichž dovodil, že bylo odvezeno celkem 12 souprav po 30 tunách, tj. celkem 360 t. To pak při ceně stanovené znaleckým posudkem ve výši 931,56 Kč činí mnohem více, než požadovala žalobkyně. Okresní soud tak dovodil důvodnost nároku žalobkyně v rozsahu částky 51 840 Kč, tedy 360 t po 120 Kč s DPH ve výši 20 %. V rozsahu částky 2 384 Kč pak okresní soud žalobu zamítl.

4. Ohledně prací provedených dne [datum] a vyúčtovaných fakturou [číslo] pak žalobkyně požadovala proplacení převozu 625,46 t zeminy za cenu 90 928 Kč. Rovněž v tomto případě byly práce při nakládce provedeny [právnická osoba] [anonymizováno], a to strojem [anonymizována čtyři slova], který může dle sdělení Vysokého učení technického v Brně naložit za hodinu až 86,1 t zeminy. Za běžnou pracovní směnu (včetně pracovních přestávek a nezbytné údržby) je celkové množství naložené zeminy 645,75 t, přičemž žalobkyně požaduje cenu pouze za 625,46 t. I když dle znaleckého posudku činí cena 931,56 Kč za převoz 1 tuny, žalobkyně požaduje méně, a to 120 Kč. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení částky 90 066 Kč, přičemž v tomto rozsahu okresní soud žalobě vyhověl a co do částky 862 Kč představující náklady za mýtné žalobu zamítl.

5. Pokud se týče prací provedených dne [datum] a vyúčtovaných fakturou [číslo] pak žalobkyně požadovala zaplacení ceny za převoz betonové suti v rozsahu 222 t za cenu 65 268 Kč. Okolnost, že práce byly v tomto rozsahu provedeny, vzal okresní soud za prokázanou výslechem svědka [příjmení] a svědka [příjmení], který uvedl, že pro žalovanou pracoval dva dny v prosinci [rok]. V záznamech o provozu vozidla řidičů [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení] je sice uvedeno„ [anonymizováno]“ a trasa [obec] – [obec], ale svědek [příjmení] [anonymizováno] vypověděl, že je jednatelem společnosti [právnická osoba], a že s panem [příjmení] spolupracoval od roku [rok], [rok] až do roku [rok]. Dle okresního soudu tak nebylo prokázáno, že žalobkyně práce ve tvrzeném rozsahu provedla právě pro žalovanou, tedy společnost [právnická osoba], přičemž navíc jsou v záznamech o provozu vozidla uvedeny jízdy i pro společnost„ [anonymizováno]“. Nakládka byla provedena bagrem OKMH4+, který může dle sdělení VUT v Brně naložit za hodinu 50-60 m3 materiálu. Podle srovnávače na internetu je 1 m3 betonu zhruba 2,2–2,4 t, přičemž okresní soud použil střed tohoto rozpětí. Jestliže stroj svědka [příjmení] zde pracoval v jím vyúčtovaném rozsahu 5 hod. práce, mohlo se jednat o 632,5 t betonu, přičemž žalobkyně požaduje cenu pouze za 222 t. Dle znaleckého posudku pak činí cena 1 027,32 Kč za převoz 1 tuny betonu, přičemž žalobkyně se domáhá pouze částky 245 Kč. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení celé jí požadované částky 65 268 Kč, proto okresní soud žalobě v této části vyhověl.

6. Pokud se týče prací provedených dne [datum] a vyúčtovaných fakturou [číslo] pak se žalobkyně domáhala ceny za převoz zeminy v rozsahu 119,06 t za cenu 17 145 Kč. Okolnost, že práce byly v tomto rozsahu provedeny, vzal okresní soud za prokázanou z výpovědí svědků [příjmení] a [příjmení], který uvedl, že pro žalovanou pracoval dva dny v prosinci [rok] Okresní soud opětovně konstatoval, že v záznamech o provozu vozidla řidičů [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení] je sice uvedeno„ [anonymizováno]“ a trasa [obec] – [obec], přičemž nebylo prokázáno, že by žalobkyně práce v uvedeném rozsahu provedla právě pro žalovanou a nikoliv pro společnost [právnická osoba], když navíc v záznamech jsou uvedeny i jízdy pro další subjekty„ [anonymizováno]“,„ [anonymizováno]“ a„ [anonymizováno]“. Okresní soud proto vyšel ze sdělení VUT v Brně, že bagr OKMH4+ může naložit za hodinu 50-60 m3 materiálu a podle srovnávače na internetu činí 1 m3 zeminy 1,5 t. Jestliže stroj svědka [příjmení] pracoval dne [datum] celkem 2,5 hod., mohlo se jednat o 206,25 t zeminy, přičemž žalobkyně požaduje cenu pouze za 119,06 t. Dle znaleckého posudku pak činí cena 931,56 Kč za odvoz 1 tuny, přičemž žalobkyně se domáhá zaplacení méně, a to 120 Kč za 1 tunu. Nárok žalobkyně na zaplacení částky 17 145 Kč je tak důvodný. Okresní soud proto žalobě vyhověl i co do této částky, celkem tedy co do částky 224 319 Kč výrokem I. svého rozsudku, ve zbylém rozsahu (tedy co do částky 3 246 Kč jako součtu částek 2 384 Kč a 862 Kč) ji výrokem II. svého rozsudku zamítl.

7. Okresní soud totiž současně dospěl k závěru, že započtení provedená žalovanou na nároky uplatněné žalobkyní v žalobě jsou neurčitá, a tudíž absolutně neplatná. Tato započtení tak nemohou způsobit zánik pohledávek žalobkyně. Okresní soud vytknul žalované, že započetla proti souboru pohledávek žalobkyně v celkové výši 227 565 Kč celý svůj soubor pohledávek v celkové výši 696 830 Kč, a to aniž by jakkoliv„ spárovala“ pohledávky žalobkyně a žalované, které se mají setkat a zaniknout.

8. Ohledně nároků uplatněných žalovanou vůči žalobkyni vzájemnou žalobou (ve výši 469 265 Kč) vyšel okresní soud z toho, že si žalobkyně u společnosti [právnická osoba] objednala práce na odvozu materiálu na stavbách [obec] a [obec] [část obce] za cenu 480 Kč/hod. Žalobkyně práce vyfakturované společností [právnická osoba] dále přefakturovala společnosti [právnická osoba] s cenou 500 Kč/hod., přičemž mezi účastníky nebylo sporu o ztotožnění jednotlivých faktur s tím, že faktury [číslo] [číslo] (vystavené společností [právnická osoba] žalobkyni) již nebyly žalobkyní přefakturovány. Současně nebylo dle okresního soudu prokázáno, že fakturu [číslo] (vystavenou společností [právnická osoba] žalobkyni) by bylo možné ztotožnit s fakturou [číslo] (vystavenou žalobkyní společnosti [právnická osoba]), které totiž odpovídá jiná faktura společnosti [právnická osoba], a to faktura [číslo] [právnická osoba] při kontrole podkladů s podklady vyplněnými jejími zaměstnanci (mistry) zjistila, že byly vykazovány a účtovány práce v mnohem větším rozsahu, než které byly skutečně provedeny. Tato společnost na to reagovala vrácením faktur žalobkyni a odmítnutím jejich proplacení. Celá záležitost byla řešena v trestním řízení vedeném u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém byla podána obžaloba mimo jiné na [jméno] [příjmení] (mistra společnosti [právnická osoba]) a [jméno] [příjmení] mladšího (jednatele společnosti [právnická osoba]), kteří byli rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uznáni vinnými za pokus zločinu či za zločin podvodu v souvislosti s pracemi pro společnost [právnická osoba], kdy její stavbyvedoucí [jméno] [příjmení] potvrzoval nevykonané práce, které vykazoval a fakturoval k proplacení mimo jiné [jméno] [příjmení] jako jednatel společnosti [právnická osoba] Okresní soud tak dovodil, že právní předchůdkyně žalované - společnost [právnická osoba] (dále též jen„ předchůdkyně žalované“) neprovedla práce v takovém rozsahu, v jakém je vykázala a vyúčtovala. Žalované, na kterou byly nároky společnosti [právnická osoba] následně postoupeny, tak vznikl dle okresního soudu nárok na zaplacení u faktury [číslo] [rok] částky 78 720 Kč za 164 hod. po 480 Kč, u faktury [číslo] částky 56 640 Kč za 118 hod. po 480 Kč, u faktury [číslo] částky 98 880 Kč za 206 hod. po 480 Kč, u faktury [číslo] částky 23 040 Kč za 48 hod. po 480 Kč, u faktury [číslo] částky 13 440 Kč za 28 hod. po 480 Kč, u faktury [číslo] částky 23 040 Kč za 48 hod. po 480 Kč, u faktury [číslo] částky 4 800 Kč za 10 hod. po 480 Kč (celkem tedy částky 298 560 Kč). Okresní soud dále dovodil, že částky účtované ve výši 46 080 Kč ve faktuře [číslo] ve výši 72 960 Kč ve faktuře [číslo] ve výši 74 880 Kč ve faktuře [číslo] ve výši 70 560 Kč ve faktuře [číslo], jsou zcela neoprávněné.

9. Okresní soud dále dovodil, že podle dohody o vzájemném započtení pohledávek mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], došlo k zániku pohledávky žalobkyně vyúčtované fakturou [číslo] ve výši 108 250 Kč a části pohledávky společnosti [právnická osoba] v této výši vyúčtované fakturou [číslo] [rok] v částce 169 920 Kč. A protože dle závěrů okresního soudu mohlo být na fakturu [číslo] [rok] provedeno započtení pouze v rozsahu uskutečněného a prokázaného plnění, tedy pouze co do částky 78 720 Kč, pak započtením provedeným dle dohody o vzájemném započtení pohledávek tato pohledávka zcela zanikla. Totéž pak platí i o dohodě o vzájemném započtení pohledávek mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] týkající se pohledávky společnosti [právnická osoba] vyúčtované fakturou [číslo] ve výši 113 280 Kč a pohledávky žalobkyně vyúčtované fakturou [číslo] ve výši 87 240 Kč. Pohledávka společnosti [právnická osoba] totiž dle zjištění okresního soudu existovala pouze ve výši 56 640 Kč, a proto tímto započtením pohledávka vyplývající z faktury [číslo] zcela zanikla. Okresní soud tak dovodil, že pohledávky vyúčtované fakturami [číslo] [rok] a [číslo] zanikly dvoustranným započtením žalobkyně a společnosti [právnická osoba], a to ještě před jejich postoupením na žalovanou. Navíc jakékoliv nároky z těchto faktur jsou promlčené, neboť faktura [číslo] [rok] byla splatná dne [datum] a faktura [číslo] byla splatná dne [datum], přičemž vzájemná žaloba byla soudu doručena dne [datum]. Promlčený je pak i nárok žalované vyplývající z faktury [číslo] na částku 167 040 Kč, u níž nastala splatnost dne [datum], přičemž z této faktury se žalovaná vzájemnou žalobou domáhá zaplacení pouze částky 27 185 Kč. Stejně tak žalované nelze žalobkyni přiznat nárok vyplývající z faktury [číslo] (na částku 23 040 Kč), neboť tuto fakturu se dle okresního soudu nepodařilo ztotožnit s žádnou jinou fakturou vystavenou žalobkyní společnosti [právnická osoba] Celkem tak okresní soud považoval za důvodné pouze nároky žalobkyně v celkové výši 41 280 Kč (v částce 13 440 Kč ve faktuře [číslo] v částce 23 040 Kč ve faktuře [číslo] v částce 4 800 Kč ve faktuře [číslo]). Rovněž v případě těchto nároků uplatněných žalovanou vzájemnou žalobou okresní soud dovodil, že se jedná o nároky na zaplacení ceny díla. Okresní soud dovodil, že žalovaná je ve věci vzájemné žaloby aktivně věcně legitimována, neboť bylo prokázáno uzavření smlouvy o postoupení pohledávky mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalovanou jako postupníkem. Okresní soud proto vzájemné žalobě vyhověl co do částky 41 280 Kč a ve zbylém rozsahu, tedy co do částky 427 985 Kč ji zamítl.

10. Proti výroku III. rozsudku okresního soudu si podala žalobkyně včasné odvolání, jímž se domáhala jeho změny a zamítnutí vzájemné žaloby i v rozsahu částky 41 280 Kč s úrokovým příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že pohledávky žalované byly předmětem trestního řízení vedeného u okresního soudu pod sp. zn. [spisová značka], v němž bylo konstatováno, že předchůdkyně žalované pro žalobkyni práce neprovedla, ačkoliv je vyúčtovala, případně je provedla v rozsahu nižším, než vyúčtovaném. To potvrdil rovněž znalecký posudek [číslo] který byl v rámci trestního řízení vypracován znalcem [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. Okolnost, že si předchůdkyně žalované účtovala více, než na co měla nárok, byla doložena i výpověďmi svědků a zápisy ze stavebních deníků. Podle znaleckého posudku vznikl žalované nárok z faktury [číslo] pouze ve výši 13 440 Kč, z faktury [číslo] ve výši 23 040 Kč a z faktury [číslo] ve výši 4 800 Kč. Faktura [číslo] nebyla ztotožněna a faktury [číslo] [číslo] [číslo] byly dle znaleckého posudku vystaveny zcela neoprávněně. Žalobkyně má však za to, že nebyla dostatečně prokázána pravost všech předložených faktur a že ze znaleckého posudku dostatečně nevyplývají vazby mezi jednotlivými fakturami, naopak z něj vyplývá neoprávněnost žalovanou předložených faktur. Pokud totiž byly za neoprávněné označeny faktury [číslo] [číslo] [číslo] není dostatečně prokázáno, že faktury [číslo] [číslo] [číslo] oprávněné jsou. Žalobkyně přitom fakturu [číslo] vrátila dne [datum] předchůdkyni žalované právě z důvodů její neoprávněnosti. Ze stejného důvodu vrátila žalobkyně dne [datum] také faktury [číslo] [číslo]. Žalobkyně tak má za to, že neoprávněné jsou veškeré faktury předložené žalovanou.

11. Proti výrokům I. a IV. až VII. si podala včasné odvolání žalovaná, přičemž se domáhala změny rozsudku okresního soudu a zamítnutí žaloby ve výroku I. a dále vyhovění vzájemné žalobě v rozsahu výroku IV. a dále změny nákladových výroků V. až VII. Tento svůj návrh žalovaná odůvodnila tím, že okresní soud, ačkoliv doplnil dokazování, nepodařilo se mu jasně a logicky odůvodnit svá skutková zjištění a vypořádat se s námitkami stran. Okresní soud nijak nereflektoval vady vytknuté mu odvolacím soudem v jeho zrušovacím rozhodnutí, přičemž okresní soud setrval na svých původních závěrech, kterými odůvodnil své předchozí rozhodnutí, což se týká zejména otázky promlčení. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že žalobkyně prokazovala rozsah práce vykonané pro žalovanou výpověďmi řidičů, ačkoli standardně se rozsah vykonané práce dokumentuje malými puťovkami a vážními lístky ze skládky. Puťovky, které předložila žalobkyně, však nejsou podepsány a není tak jasné, komu žalobkyně materiál předala a v jakém množství. Žalovaná tak nezpochybňuje, že by práce nebyly vůbec provedeny, ale zpochybňuje, že práce byly provedeny pro žalovanou, případně v žalobkyní uváděném rozsahu. Navíc řidiči ani nebyl dodržován postup, který by měl existovat při dokumentaci jízdy, tedy že by řidiči vážní lístky přikládali k puťovkám, případně by měla být puťovka potvrzena mistrem. Okresní soud se pak ani řádně nevypořádal s námitkou, že pokud je v záznamech o provozu vozidel uvedeno„ [anonymizováno]“, nemusí se jednat o žalovanou, ale např. o společnost [právnická osoba] U prací provedených ve dnech [datum] a [datum] totiž okresní soud v rámci odůvodnění svého rozsudku uvedl, že nemá za prokázané, že by práce v těchto dnech byly provedeny pro žalovanou či pro společnost [právnická osoba] Přitom však žalobě vyhověl i v tomto rozsahu. Nadto se okresní soud s touto námitkou nijak nevypořádal u prací prováděných ve dnech [datum] a [datum]. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že přítomnost bagru, který mohl materiál na stavbě nakládat, byla prokázána pouze ve dnech [datum] (bagr [právnická osoba] [anonymizováno]) a ve dnech [datum] a [datum] (bagr [jméno] [příjmení]). Pouze v těchto dnech je tak možno vůbec uvažovat o tom, že se nějaký materiál odvážel, přičemž dne [datum] nebyla prokázána přítomnost jakéhokoliv bagru na stavbě, a proto by za tento den nemělo být žalobě vyhověno. Pokud se týče prací provedených dne [datum], pak ve spise se nachází pouze záznam o provozu vozidla [jméno] [příjmení] o převozu zeminy do [obec] v rozsahu 90,7 t. Je tak zřejmé, že nemohlo být převezeno 625,46 t, jak uvedl okresní soud, ale pouze 90,7 t, za což by měla být vyplacena cena 9 251,40 Kč + DPH. Pokud jde o práce provedené dne [datum], pak okresní soud neprovedl důkaz k tomu, že by hmotnost 1 m3 betonu činila 2,2-2,4 t a ani se nejedná o notorietu, kterou by nebylo třeba prokazovat. Okresní soud i tak vyšel z nesprávných údajů, neboť vycházel z hmotnosti betonové směsi v tekutém stavu, přičemž odvážena byla betonová suť, která není zhutněná. Hmotnost 1 m3 betonové suti je dle žalované v rozmezí 1,4-1,8 t. Pokud jde o práce provedené dne [datum], pak i v tomto případě neprovedl okresní soud žádné dokazování ohledně svého zjištění, že 1 m3 zeminy má hmotnost 1,5 t. Rovněž v tomto případě se nejednalo o zhutněnou zeminu, ale o zeminu již rozrušenou a naházenou na hromadu, která bude mnohem lehčí. V případě převážené zeminy tak měl 1 m3 hmotnost 960 kg. Při závěru, že bagr může naložit 50-60 m3 zeminy, mohlo být dne [datum] naloženo 120 t zeminy, přičemž okresní soud nesprávně dovodil, že mohlo být naloženo 206,25 t. Maximální částka, kterou by mohla žalobkyně po žalované požadovat je tak 14 400 Kč. Nadto žalovaná namítala, že okresní soud nesdělil, z jakých vstupních údajů vycházel zpracovatel závěrů o množství materiálu naloženého konkrétními stroji. Přitom při konfrontaci s praktickou zkušeností strojníků se ukazuje, že tyto závěry neodpovídají realitě. Pokud se týče vzájemného návrhu žalované, tak žalovaná poukázala na skutečnost, že vykonaná práce je zadokumentována puťovkami podepsanými oprávněnou osobou, což je dostatečným důkazem provedení prací. Okresní soud však přesto nepovažoval práci vyúčtovanou předmětnými fakturami za provedenou, a to aniž by provedl důkaz navrhovaný žalovanou, a to zajištěním satelitních snímků ze staveniště o přítomnosti a pohybu vozidel. Okresní soud pak tento důkaz neprovedl proto, že se jedná o návrh učiněný po koncentraci řízení, a tedy nepřípustný dle § 118b odst. 1 věta třetí o. s. ř., případně o důkaz, který by neprokázal, že byla dohodnuta tvrzená cena, a že práce byly skutečně provedeny pro objednatele a v jakém rozsahu. Toto zdůvodnění však žalovaná nepovažuje za přiléhavé a důkaz ani nebyl učiněn po koncentraci řízení. Okresní soud tak rozhodl na základě neúplně zjištěného skutkového stavu, neboť neprovedl důkazy navržené žalovanou a neprovedení těchto důkazů ani věrohodně neodůvodnil.

12. K odvolání žalované žalobkyně uvedla, že svědek [jméno] [příjmení] vyvrátil tvrzení žalované, že prostor skládky nebyl oplocen, neboť ve své výpovědi uvedl pravý opak. Nemůže tak být pochyb o tom, že byl odvážen právě materiál žalované. Žalovaná navíc práce provedené žalobkyní do doby zahájení řízení nikdy nerozporovala, nereklamovala, ani se k nim jakkoliv nevyjadřovala. Pokud by nesouhlasila s množstvím provedené práce, bylo by pouze v jejím zájmu, aby se k tomuto bezodkladně vyjádřila. Jak dále poukázala sama žalovaná, tak z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že pokud puťovka obsahuje vážní lístek, není potřeba ji potvrzovat. Přitom tento postup odráží zavedenou obchodní praxi mezi stranami, kterou až do začátku řízení žalovaná nerozporovala, přičemž vážní lístky byly podkladem pro následnou fakturaci, a tyto lístky po celou dobu kontroloval [jméno] [příjmení] jednající za žalovanou. Dle jeho výpovědi pak vše proběhlo řádně a podle sjednaných podmínek. V dopise ze dne [datum] se pak žalovaná omlouvala za opožděné úhrady předmětných faktur a žádala o prodloužení jejich splatností. Takové jednání pak nesvědčí o tom, že by žalovaná jakkoli rozporovala rozsah prací provedených žalobkyní. Žalobkyně dále k námitce žalované, že z označení„ [anonymizováno]“ není jasné, pro koho byl materiál převážen, že pro společnost [právnická osoba] práce nikdy nevykonávala a toto ani nebylo nikdy v řízení tvrzeno. Tato námitka je tak zcela neopodstatněná.

13. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v odvoláním napadeném rozsahu (tj. ve výrocích I. a III. až VII.), a to včetně řízení vydání rozsudku předcházejícího. Při přezkumu postupoval dle § 212a odst. 1, 2, 3 a 5 o. s. ř. Vady uvedené v § 212a odst. 5 o. s. ř. odvolací soud neshledal, jejich existenci ostatně nenamítali ani účastníci řízení. Odvolací soud pak dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné a odvolání žalované je důvodné pouze z nepatrné části.

14. Dále se odvolací soud zabýval žalovanou tvrzenou nepřezkoumatelností rozsudku okresního soudu. Odvolací soud považuje za nutné v prvé řadě zdůraznit, že povinnost soudů svá rozhodnutí odůvodnit způsobem zakotveným v § 157 odst. 2 o. s. ř. je jedním z principů řádného a spravedlivého procesu vyplývajících z čl. 36 a následujících Listiny základních práv a svobod a z čl. 1 Ústavy České republiky, který představuje součást práva na spravedlivý proces. Z odůvodnění rozhodnutí soudu musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Stav, kdy rozsudek postrádá náležitosti uvedené v § 157 odst. 2 o. s. ř., ve svých důsledcích vede k tomu, že se stává nepřezkoumatelným pro svou nesrozumitelnost (viz rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 2. 2009, sp. zn. 32 Cdo 3726/2007, ze dne 7. 5. 2003, sp. zn. 29 Odo 177/2002, či ze dne 6. 10. 2010, sp. zn. 32 Cdo 2948/2009). Ne každá nesrozumitelnost rozsudku či neúplnost jeho odůvodnění v podobě nevypořádání se bezezbytku se všemi argumenty účastníků řízení však způsobuje jeho nepřezkoumatelnost ve smyslu § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. a nutnost následného zrušení takového rozsudku odvolacím soudem Odvolací soud dospěl k závěru, že rozsudek okresního soudu je srozumitelný, a tudíž i přezkoumatelný, a proto neshledal důvod pro jeho zrušení. Z jeho odůvodnění je totiž patrné, jakým způsobem okresní soud dospěl ke svým skutkovým zjištěním, jaký je závěr o skutkovém stavu a jakým způsobem na něj okresní soud navázal právní hodnocení věci. O tom, že rozhodnutí není nepřezkoumatelné, nakonec svědčí i okolnost, že účastníci byli schopni řádně formulovat své námitky proti tomuto rozsudku, což by v případě nepřezkoumatelného rozsudku nebylo možné.

15. Odvolací soud předesílá, že považuje veškerá skutková zjištění učiněná okresním soudem z jednotlivých důkazů za správná (s drobnými výjimkami uvedenými níže) a plně na ně odkazuje, byť některá skutková zjištění odvolací soud pro své rozhodnutí nevyužil. Odvolací soud dále považoval za nutné dokazování provedené dříve okresním soudem doplnit (dle § 213 odst. 4 o. s. ř.) či zopakovat (dle § 213 odst. 2 o. s. ř.). Pro větší přehlednost pak odvolací soud uvádí skutková zjištění učiněná z jednotlivých důkazů nad rámec zjištění učiněných okresním soudem níže v rámci právního hodnocení věci. Odvolací soud pouze předesílá, že nezjistil žádné skutečnosti využitelné pro rozhodnutí o věci z faktury [anonymizováno] [rok] vystavené [jméno] [příjmení], faktury [anonymizováno] [rok] vystavené [jméno] [příjmení], faktury [anonymizováno] [rok] vystavené [jméno] [příjmení], faktury [anonymizováno] [rok] vystavené [jméno] [příjmení], výpisu z účtu žalobkyně ze dne [datum], dohody o vzájemném započtení závazků a pohledávek mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] ze dne [datum], potvrzení společnosti [právnická osoba] o množství zeminy dovezené dne [datum], faktura [číslo] (č. l. 414 trestního spisu), faktura [číslo] (č. l. 422 trestního spisu), faktura [číslo] (č. l. 428 trestního spisu), faktura [číslo] (č. l. 434 trestního spisu), faktura [číslo] (č. l. 436 trestního spisu), faktura [číslo] (č. l. 438 trestního spisu), faktura [číslo] (č. l. 444 trestního spisu), faktura [číslo] (č. l. 448 trestního spisu), faktura [číslo] (č. l. 450 trestního spisu), faktura [číslo] (č. l. 452 trestního spisu), faktura [číslo] (č. l. 454 trestního spisu), faktura [číslo] (č. l. 456 trestního spisu), faktura [číslo] (č. l. 463 trestního spisu), faktura [číslo] (č. l. 469 trestního spisu), faktura [číslo] (č. l. 471 trestního spisu), faktura [číslo] (č. l. 473 trestního spisu), faktura [číslo] (č. l. 480 trestního spisu) a faktura [číslo] (č. l. 487 trestního spisu).

16. Odvolací soud se v prvé řadě zabýval nároky žalobkyně, u nichž zcela souhlasí se soudem okresním v tom, že mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem došlo k uzavření smluv o dílo dle § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. z.“), a to dle objednávky žalované [číslo] [rok]. Na jejím podkladě byly následně uzavírány smlouvy o dílo vždy na konkrétní den, kdy žalovaná potřebovala zajistit odvoz zeminy či betonové suti, a to ve formě ústní dohody uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jednajícím za žalovanou a jednatelem žalobkyně [jméno] [příjmení]. Ve smlouvě o dílo se smluvní strany vždy dohodly, že žalobkyně bude pro žalovanou provádět buď odvoz zeminy (do [obec]) nebo betonové suti (do [obec]), a to ze stavby v [obec] Odvolací soud přitom na rozdíl od soudu okresního z výpovědi svědka [příjmení] dovodil, že došlo k dohodě o ceně za odvoz tohoto materiálu. Svědek [příjmení] totiž ve své výpovědi sice nejprve uvedl, že si již nevzpomíná na cenu, která byla za převoz zeminy a betonové suti sjednána, nicméně současně uvedl, že to, co ujednal s panem [příjmení] jednajícím za žalovanou, bylo splněno a v pořádku, přičemž následně předložil faktury vystavené žalobkyní žalované k proplacení. Dle odvolacího soudu je tak možno z těchto skutečností jednoznačně dovodit, že svědek [příjmení] si sice sám nevzpomněl na výši sjednané ceny za převoz zeminy a betonové suti, ale tento svědek současně potvrdil, že obsah faktur (ohledně tam uvedené ceny za převoz zeminy a betonové suti) odpovídal ujednáním učiněným mezi účastníky. Je tak možno jednoznačně dovodit, že ceny za převoz zeminy (ve výši 120 Kč) a za převoz betonové suti (ve výši 245 Kč) byly v této výši mezi účastníky skutečně sjednány. Tomu ostatně odpovídá i okolnost, že faktury s takto uvedenou cenou předložil svědek [příjmení] žalované k proplacení, což by jistě neučinil, pokud by cena byla sjednána v jiné výši, než která byla uvedena ve faktuře, neboť to byl právě svědek [příjmení], který dle své výpovědi (i dle shodných tvrzení obou účastníků) cenové podmínky smlouvy za žalovanou sjednával. Odvolací soud tak dovodil, že nebylo nutno nechávat vypracovat znalecký posudek na stanovení obvyklé ceny za převoz zeminy a betonové suti, neboť v průběhu řízení vyšlo najevo, že tato cena byla mezi účastníky sjednána ve shora uvedených částkách. Odvolací soud tak považuje skutková zjištění učiněná okresním soudem z tohoto důkazu za nevyužitelná pro rozhodnutí ve věci.

17. Pokud se týče dalšího obsahu faktur (z pohledu množství převezené zeminy a betonové suti), pak již má odvolací soud ve shodě se soudem okresním za to, že není možné mít pouze na základě těchto faktur a výpovědi svědka [příjmení] za prokázaný rozsah vykonaných prací. Svědek [příjmení] totiž v rámci své výpovědi uvedl, že nebyl schopen objektivně zkontrolovat množství materiálu, který byl převezen. Proto dle odvolacího soudu nebylo možno pouze na základě toho, že svědek [příjmení] předložil žalované k proplacení žalobkyní vystavené faktury dovodit, že obsah těchto faktur z pohledu množství převezeného materiálu souhlasil s realitou. Proto bylo potřeba, aby bylo množství materiálu převezeného žalobkyní pro žalovanou zjištěno jinak.

18. V této souvislosti považuje odvolací soud za nutné uvést, že rozsah provedených prací je samozřejmě možno prokázat jakýmikoliv dostupnými prostředky a není nutné, aby to bylo prostřednictvím tzv.„ puťovek“ a k nim přiložených vážních lístků, jak uváděla žalovaná. Rozsah provedených prací je samozřejmě možno doložit i jinak, přičemž pokud těmito jinými, než shora uvedenými, důkazními prostředky bude rozsah prací prokázán ve tvrzené míře, nelze takový důkaz považovat za méně průkazný, než důkaz prostřednictvím puťovek a vážních lístků.

19. Odvolací soud pak po provedeném dokazování ve shodě se soudem okresním dovodil, že rozsah provedených prací, jak byl předmětem odvolacího řízení, byl prokázán právě jinými důkazy než těmi, na něž poukazovala žalovaná. Jedná se zejména o potvrzení [právnická osoba] [anonymizováno], která provozovala skládku, přičemž množství materiálu ukládaného v jednotlivých dnech řidiči žalobkyně zcela koresponduje s jí uváděnými rozsahy odvezeného materiálu. Pokud se týče prací provedených žalobkyní dne [datum], pak odvolací soud považuje za klíčový dále zejména stavební deník, z něhož již okresní soud zjistil, že toho dne bylo převezeno celkem 360 tun zeminy (12 souprav po 30 tunách). Tomu odpovídají i skutečnosti zjištěné z potvrzení společnosti [právnická osoba], z něhož odvolací soud zjistil, že dne [datum] bylo na skládku provozovanou společností [právnická osoba] dovezeno řidičem [příjmení] celkem 115,62 t zeminy, a to vozidlem [registrační značka] s vlekem, dále řidičem [příjmení] celkem 118,75 t zeminy, a to vozidlem [registrační značka] s vlekem a dále řidičem [příjmení] celkem 127,06 t zeminy, a to vozidlem [registrační značka] s vlekem. Odvolací soud dále ze záznamu o provozu vozidla nákladní dopravy řidiče [jméno] [příjmení] ze dne [datum] zjistil, že tento řidič dne [datum] prováděl přepravu zeminy z [obec] do [obec] vozidlem [registrační značka] s vlekem. Ze záznamu o provozu vozidla nákladní dopravy řidiče [jméno] [příjmení] ze dne [datum] pak odvolací soud zjistil, že tento řidič dne [datum] prováděl přepravu zeminy z [obec] do [obec] vozidlem [registrační značka] s vlekem. Všechny takto zjištěné skutečnosti pak do sebe zapadají a tvoří ve svém souhrnu ucelený důkaz o tom, že žalobkyně skutečně dne [datum] provedla pro žalovanou práce v rozsahu, který je předmětem odvolacího řízení (tedy v rozsahu 360 t). Na tomto závěru pak nemůže nic změnit ani okolnost, že nebylo prokázáno, že by se na stavbě v daný den nacházel nakladač, který by měl zeminu naložit. Skutečnost, že se nějaký takový stroj musel na stavbě nacházet, totiž dle odvolacího soudu vyplývá již z toho, že ve stavebním deníku (vedeném osobou nezávislou na žalobkyni a žalované – společností [právnická osoba]) je záznam o naložení celkem 360 t zeminy. Bez přítomnosti nakladače by totiž logicky nebylo možno tyto práce zachycené ve stavebním deníku jakkoliv provést. Závěru, že předmětné práce byly skutečně provedeny, pak ostatně odpovídá i chování žalované v době po jejich provedení, neboť žalovaná nijak nerozporovala žalobkyní provedenou fakturaci, naopak sama v dopisu adresovaném žalobkyni jí žádá o posečkání s úhradou vystavených faktur za práce provedené na podzim roku [rok] Odvolací soud tedy ve shodě se soudem okresním dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný v rozsahu převezených 360 t zeminy, za což měla dostat od žalované zaplaceno 120 Kč, tedy částku 43 200 Kč bez DPH, s DPH 20 % pak tato částka činí 51 840 Kč.

20. Pokud se týče prací provedených dne [datum], pak i v tomto případě odvolací soud vyšel z potvrzení [právnická osoba] [anonymizováno] o množství zeminy dovezené dne [datum], z něhož odvolací soud zjistil, že dne [datum] bylo na skládku provozovanou společností [právnická osoba] dovezeno řidičem [příjmení] [anonymizováno] celkem 87,88 t zeminy, a to vozidlem [registrační značka] s vlekem, dále řidičem [příjmení] [anonymizováno] celkem 86 t zeminy, a to vozidlem [registrační značka] s vlekem, dále řidičem [jméno] [příjmení] celkem 115,42 t zeminy, a to vozidlem [registrační značka] s vlekem, dále řidičem [jméno] [příjmení] celkem 120,12 t zeminy, a to vozidlem [registrační značka] s vlekem, dále řidičem [příjmení] celkem 125,34 t zeminy, a to vozidlem [registrační značka] s vlekem a dále řidičem [příjmení] celkem 90,7 t zeminy, a to vozidlem [registrační značka] s vlekem. Posledně uvedené cesty řidiče [příjmení] jsou pak potvrzovány i záznamem o době řízení vozidla řidiče [příjmení] ze dne [datum], z něhož odvolací soud zjistil, že tento řidič dne [datum] prováděl přepravu zeminy z [obec] do [obec] vozidlem [registrační značka] s vlekem. Celkové množství zeminy, které bylo těmito řidiči dne [datum] na skládku dovezeno (625,46 t zeminy), pak zcela odpovídá množství zeminy, které mohlo být naloženo strojem [anonymizována čtyři slova] [právnická osoba] [anonymizováno], který byl na stavbě toho dne použit. Okolnost, že tento stroj byl dne [datum] na nakládku zeminy použit, pak odvolací soud zjistil z objednávky žalované [číslo] [rok] pro [právnická osoba] [anonymizováno] (č. l. 326 spisu), z níž vyplynulo, že žalovaná (jednající [jméno] [příjmení]) objednala u [právnická osoba] [anonymizováno] práci strojem [anonymizována čtyři slova] dle následných požadavků. Přitom z faktury [právnická osoba] [anonymizováno] [číslo] [rok] (č. l. 345 spisu) odvolací soud zjistil, že tato společnost vyúčtovala žalované za práce provedené strojem [anonymizována čtyři slova] dne [datum] celkem 7 140 Kč, a to za práce spočívající v nakládce zeminy na stavbě v [obec] v délce 8,5 hod., jak odvolací soud zjistil ze záznamu o provozu stroje [právnická osoba] [anonymizováno] (č. l. 346 spisu). Odvolací soud tak vyšel ze skutkových zjištění, že dne [datum] pracoval pro žalovanou na nakládce zeminy na stavbě v [obec] nakládací stroj celkem 8,5 hod. (s přestávkou na odpočinek celkem 8 hod.), za kterou je možno dle sdělení Vysokého učení technického v Brně (které nebylo v průběhu prvostupňového řízení žádným z účastníků jakkoliv relevantně zpochybněno) naložit 57,37 m3 materiálu, přičemž dle téhož sdělení činí hmotnost rozpojené suché zeminy 1,4 t/m3 a hmotnost rozpojené mokré zeminy 1,6 t/m3. Na základě těchto skutečností tedy bylo možno dojít k závěru uvedenému okresním soudem, že stroj [anonymizována čtyři slova] byl schopen dne [datum] naložit celkem 642,5 t rozpojené suché zeminy a 734,3 t rozpojené mokré zeminy. Pokud žalovaná uváděla v rámci svého odvolání průměrnou hmotnost nakládané zeminy nižší (0,96 t/m3), pak je nutno toto její tvrzení považovat za opožděné, a tudíž ve smyslu § 205a o. s. ř. za nepřípustné, stejně jako důkaz označený v odvolání žalovanou k prokázání tohoto tvrzení (print screen obrazovky ze stránky řešící objemovou hmotnost materiálu). Odvolací soud tak dospěl k závěru, že na základě všech výše uvedených skutečností v celém jejich souhrnu a vzájemné provázanosti je možno učinit zcela jednoznačný závěr o prokázání tvrzení žalobkyně, že dne [datum] provedla pro žalovanou práce spočívající v převozu celkem 625,46 t zeminy, a to za cenu 120 Kč, tedy v celkové ceně 75 055 Kč bez DPH a ve výši 90 066 Kč včetně 20% DPH. Pokud totiž bylo řidiči žalobkyně odvezeno na skládku v [obec] dne [datum] celkem 625,46 t zeminy, přičemž bylo současně prokázáno, že tento den byl na místě, z nějž se zemina odvážela, přítomen nakladač, který byl schopen během své vykázané pracovní doby toto množství zeminy naložit, nelze dospět k jinému závěru, než že zemina dovezená na skládku byla převezena žalobkyní pro žalovanou v rámci sjednané smlouvy o dílo. Tomu ostatně i v tomto případě odpovídá skutečnost, že žalovaná nijak po doručení nezpochybnila fakturu, kterou jí byly práce v žalobkyní uváděném rozsahu vyúčtovány.

21. Pokud se týče prací provedených žalobkyní dne [datum], pak v tomto ohledu vyšel odvolací soud z Alonže – záznamu o době řízení vozidla řidiče [příjmení] ze dne [datum], z něhož zjistil, že dne [datum] vezl tento řidič betonovou suť o hmotnosti 26 t z [obec] do [obec], přičemž na této listině je uvedeno [anonymizováno]. Z Alonže – záznamu o době řízení vozidla řidiče [jméno] [příjmení] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že dne [datum] vezl tento řidič betonovou suť o hmotnosti 27 t z [obec] do [obec]. Z Alonže – záznamu o době řízení vozidla řidiče [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že dne [datum] vezl tento řidič betonovou suť o hmotnosti 28 t z [obec] do [obec], přičemž na této listině je uvedeno [anonymizováno]. Z Alonže – záznamu o době řízení vozidla řidiče [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že dne [datum] vezl tento řidič betonovou suť o hmotnosti 30 t z [obec] do [obec], přičemž na této listině je uvedeno [anonymizováno]. Z Alonže – záznamu o době řízení vozidla řidiče [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že dne [datum] vezl tento řidič betonovou suť o hmotnosti 28 t z [obec] do [obec], přičemž na této listině je uvedeno [anonymizováno]. Z Alonže – záznamu o době řízení vozidla řidiče [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že dne [datum] vezl tento řidič betonovou suť o hmotnosti 28 t z [obec] do [obec], přičemž na této listině je uvedeno [anonymizováno]. Z Alonže – záznamu o době řízení vozidla řidiče [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že dne [datum] vezl tento řidič betonovou suť o hmotnosti 28 t z [obec] do [obec], přičemž na této listině je uvedeno [anonymizováno]. Z Alonže – záznamu o době řízení vozidla řidiče [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že dne [datum] vezl tento řidič betonovou suť o hmotnosti 27 t z [obec] do [obec]. Celkem tak bylo dne [datum] převezeno z [obec] do [obec] t betonové suti. Odvolací soud dále z objednávky žalované [číslo] [rok] pro [jméno] [příjmení] (č. l. 328 spisu) zjistil, že žalovaná (jednající [jméno] [příjmení]) objednala u [jméno] [příjmení] práci bagrem dle následných požadavků. Z výpovědi [jméno] [příjmení] pak již dříve okresní soud zjistil, že tento pracoval pro žalovanou na stavbě v [obec] při nakládce materiálu v prosinci [rok] celkem ve dvou dnech. V rámci výpovědi tento svědek uvedl, že první den pracoval zhruba 3,5 hod. a další den zhruba 2,5 hod. S ohledem na časový odstup výslechu svědka od provedení práce (zhruba 7 let) pak odvolací soud při stanovení doby, po kterou byla prováděna práce nakladačem [jméno] [příjmení] dne [datum], vycházel z faktury [číslo] (na č. l. 319 spisu), z níž již dříve okresní soud zjistil, že dne [datum] provedl [jméno] [příjmení] pro žalovanou práci kolovým rypadlem OKMH4+ v rozsahu 5 hod. Tento rozpor v délce provádění prací však odvolací soud nepovažuje za okolnost, která by mohla znevěrohodnit výpověď svědka [příjmení], a to právě s ohledem na velký časový odstup jeho výpovědi od vykonání prací a pouze poměrně malou odchylku v rozsahu provedené práce. Dle sdělení Vysokého učení technického v Brně (které nebylo žádným z účastníků v průběhu prvostupňového řízení jakkoliv zpochybněno) je schopen stroj [jméno] [příjmení] OKMH4+ naložit za hodinu 50-60 m3 materiálu. Odvolací soud proto při svých závěrech vycházel z toho, že při střední hodnotě naloženého materiálu v rozsahu 55 m3 byl schopen stroj [jméno] [příjmení] za 5 hod. práce naložit celkem 275 m3 betonové suti. Sama žalovaná pak ve svém odvolání uvedla, že má za to, že 1 m3 betonové suti váží zhruba 1,6 tuny. Tedy při objemu 275 m3 pak převezená betonová suť vážila celkem 440 t, přičemž žalobkyně uváděla, že převezeno bylo pouze 222 t betonové suti. Odvolací soud tak má za to, že se ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti je možno dovodit, že skutečně dne [datum] došlo k převozu celkem 222 t betonové suti žalobkyní pro žalovanou ze stavby v [obec] do [obec]. Tento závěr je možno učinit na základě všech shora uvedených skutečností, které do sebe navzájem zapadají a tvoří ucelený kruh nepřímých důkazů, ze kterých lze dovodit, že žalobkyně provedla pro žalovanou dne [datum] celkem 222 t betonové suti při sjednané ceně 245 Kč, tedy za cenu 54 390 Kč bez DPH a ve výši 65 268 Kč s 20% DPH. Na tomto závěru pak nemůže nic změnit ani okolnost, že na jednotlivých Alonžích není uvedeno, že se v případě označení„ [anonymizováno]“ jedná o žalovanou a nikoliv o jinou společnost, tedy o společnost [právnická osoba] Ze strany žalované totiž nebylo konkrétně tvrzeno (natož prokázáno či alespoň osvědčeno), že by snad v téže době prováděla žalobkyně shodné práce na téže stavbě i pro společnost [právnická osoba], tudíž odvolací soud považuje tvrzení žalované, že se nemusí jednat o označení žalované, za čistě spekulativní a účelové. Odvolací soud tak neměl jakýchkoliv pochyb o tom, že se v případě označení„ [anonymizováno]“ jedná o označení žalované.

22. Obdobný závěr je pak možno učinit i u prací provedených žalobkyní dne [datum]. V tomto případě vyšel odvolací soud z potvrzení společnosti [právnická osoba] o množství zeminy dovezené dne [datum], že dne [datum] bylo na skládku provozovanou společností [právnická osoba] dovezeno řidičem [příjmení] nejprve 21,40 t zeminy, poté 23,42 t zeminy a následně 28,88 t zeminy, a to vozidlem [registrační značka] s vlekem, dále řidičem [příjmení] nejprve 23,68 t zeminy, následně 28,48 t zeminy, a to vozidlem [registrační značka] s vlekem, dále řidičem [příjmení] nejprve 22,94 t, poté 26,08 t zeminy a následně 33,02 t zeminy, a to vozidlem [registrační značka] a řidičem [příjmení] nejprve 23,84 t zeminy a následně 28,68 t zeminy, a to vozidlem [registrační značka]. Ze záznamu o době řízení vozidla řidiče [jméno] [příjmení] ze dne [datum] pak odvolací soud zjistil, že dne [datum] vezl tento řidič zeminu z [obec] do [obec] nejprve pro [právnická osoba] a následně pro [právnická osoba] o celkové hmotnosti 73,68 t. Ze záznamu o době řízení vozidla řidiče [jméno] [příjmení] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že dne [datum] vezl tento řidič zeminu z [obec] do [obec] nejprve pro [právnická osoba] a následně pro [právnická osoba] o celkové hmotnosti 51,90 t a následně materiál pro [právnická osoba] z [obec] do [obec] a pro [právnická osoba] z [obec] do [obec]. Ze záznamu o době řízení vozidla řidiče [jméno] [příjmení] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že dne [datum] vezl tento řidič zeminu z [obec] do [obec] nejprve 2 x pro [právnická osoba] a následně 1 x pro [právnická osoba] o celkové hmotnosti 78 t a dále pro [právnická osoba] z [obec] do [obec]. Ze záznamu o době řízení vozidla řidiče [jméno] [příjmení] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že dne [datum] vezl tento řidič zeminu z [obec] do [obec] nejprve pro [právnická osoba] a následně pro [právnická osoba] o celkové hmotnosti 52,52 t a dále pro [právnická osoba] z [obec] do [obec]. V této souvislosti pak odvolací soud rovněž plně odkazuje na závěr přechozího odstavce, v němž se věnoval důvodům, pro něž má za to, že popis„ [anonymizováno]“ označuje žalovanou, což samozřejmě platí i pro výše uvedené záznamy o řízení vozidel. Z výše uvedených skutečností pak lze jednoznačně dovodit, že řidič [příjmení] vezl pro žalovanou nejméně 28,88 t zeminy, neboť pokud jel dne [datum] do [obec] celkem 3 x, nejprve pro [právnická osoba] a teprve následně pro žalovanou, musel materiál pro žalovanou dovézt buď jen při poslední cestě, nebo při dvou posledních cestách. A protože se žalobkyně domáhala zaplacení materiálu převezeného při poslední cestě řidiče [příjmení], lze mít za prokázané, že materiál převezený pro žalovanou měl hmotnost 28,88 t. Obdobně to platí i pro cesty řidiče [příjmení], který absolvoval dne [datum] celkem dvě cesty do [obec], přičemž pro žalovanou absolvoval druhou z cest, při níž vyložil 28,48 t zeminy. Pokud následně absolvoval další dvě cesty pro [právnická osoba] a [anonymizováno], pak tyto cesty již nesměřovaly z [obec] do [obec]. Řidič [příjmení] pak dne [datum] absolvoval celkem 3 cesty do [obec], z toho první dvě pro [právnická osoba] a teprve třetí pro žalovanou, čemuž odpovídá i třetí vykládka na skládce o hmotnosti 33,02 t. Pokud tento řidič absolvoval téhož dne i jízdu pro [právnická osoba], pak se jednalo o jízdu mezi [obec] a [obec], která jakkoliv nesouvisí s předmětem řízení. Naposledy je pak možno dovodit, že řidič [příjmení] při jízdách dne [datum] rovněž dojel na skládku v [obec] celkem dvakrát, a to poprvé pro [právnická osoba] a podruhé pro žalovanou s materiálem o hmotnosti 28,68 t. Celkem tedy odvolací soud ve shodě se soudem okresním dovodil, že žalobkyně provedla pro žalovanou dne [datum] převoz zeminy o celkové hmotnosti 119,06 t. Tento závěr je pak potvrzován i tím, že jak již bylo uvedeno výše, [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že dle objednávky žalované provedl v prosinci [rok] pro žalovanou nakládku. Co se týče jejího časového rozsahu, i v tomto případě vycházel odvolací soud ve shodě se soudem okresním z příslušné faktury ([číslo] na č. l. 320 spisu), podle níž [jméno] [příjmení] provedl pro žalovanou dne [datum] práce kolovým rypadlem OKMH4+ v rozsahu 2,5 hod. Dle sdělení Vysokého učení technického v Brně pak je tento stroj schopen naložit za hodinu 50-60 m3 materiálu, tedy průměrně 55 m3. Za 2,5 hod. to tedy činí 137,5 m3 zeminy, což při průměrné hmotnosti uváděné ve sdělení Vysokého učení technického v Brně u rozpojené suché zeminy ve výši 1,4 t/m3 činí hmotnost 192,5 t a u rozpojené mokré zeminy ve výši 1,6 t/m3 činí hmotnost 220 t. I kdyby však bylo možno vycházet z údaje uvedeného žalovanou v odvolání (hmotnost zeminy ve výši 0,96 t/m3), bylo by možno dojít k závěru o převozu zeminy o celkové hmotnosti 132 t. V každém případě by tak byla převezena žalobkyní pro žalovanou zemina o vyšší hmotnosti, než uváděla žalobkyně (119,06 t). Odvolací soud tak dospěl k závěru, že na základě všech výše uvedených skutečností v celém jejich souhrnu a vzájemné provázanosti je možno učinit zcela jednoznačný závěr o prokázání tvrzení žalobkyně, že dne [datum] provedla pro žalovanou práce spočívající v převozu celkem 119,06 t zeminy, a to za cenu 120 Kč, tedy v celkové ceně 14 288 Kč bez DPH a ve výši 17 145 Kč včetně 20% DPH. Tomu ostatně i v tomto případě odpovídá skutečnost, že žalovaná nijak po doručení nezpochybnila fakturu, kterou jí byly práce v žalobkyní uváděném rozsahu vyúčtovány.

23. Odvolací soud tedy s ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je co do jistin uvedených ve výroku I. rozsudku okresního soudu zcela důvodná. V jednotlivých fakturách pak byla uvedena jejich splatnost, přičemž jak odvolací soud zjistil z výpovědi svědka [příjmení], obsah faktur (s výjimkou rozsahu provedených prací) odpovídal tomu, co si účastníci dohodli. Je tak možno dovodit, že dohodě účastníků odpovídala i splatnost jednotlivých faktur, přičemž pokud je svědek [příjmení] předložil k proplacení, lze mít za to, že byly žalované řádně doručeny před datem jejich splatnosti. Odvolací soud tak souhlasí i se závěrem okresního soudu, že žalobkyně má z částky 51 840 Kč požadované ve faktuře [číslo] nárok na úrok z prodlení za dobu od [datum], neboť ve faktuře byla uvedena splatnost [datum]. Obdobně je to u částky 90 066 Kč uvedené ve faktuře [číslo] se splatností [datum], u níž byl žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení od [datum], dále u částky 65 268 Kč uvedené ve faktuře [číslo] se splatností [datum], u níž byl žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení od [datum] a rovněž u částky 17 145 Kč uvedené ve faktuře [číslo] se splatností [datum], u níž byl žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení od [datum]. A protože žalobkyní požadovaná výše úroku z prodlení v rozsahu 7,75 % ročně je v souladu s § 369 odst. 1 obch. z. ve spojení s § 517 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. z.“) a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., je možno považovat za zcela správné i rozhodnutí okresního soudu ohledně úroku z prodlení ve výroku I. jeho rozsudku.

24. Odvolací soud se proto dále zabýval obranou žalované proti nárokům žalobkyně, kterou žalovaná vystavěla na tom, že jednotlivé dílčí nároky žalobkyně na úhradu ceny za provedené přepravy zanikly v důsledku jednostranného zápočtu provedeného žalovanou. Odvolací soud však má za to, že k zániku pohledávek žalobkyně, které jsou předmětem tohoto odvolacího řízení, v důsledku jednostranného zápočtu vzájemných pohledávek účastníků nedošlo. Jak totiž vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR, v případě započtení více vzájemných pohledávek musí ten, kdo činí kompenzační jednání, určit, které pohledávky mají provedeným započtením zaniknout. Projev vůle směřující k započtení musí tedy být určitý do té míry, aby z něj bylo možno jednoznačně určit, které pohledávky a do jaké jejich výše započtením zanikají. Za neurčitý je pak považován zápočet vzájemných pohledávek, ve kterém je uveden výčet pohledávek toho, kdo kompenzační jednání činí, a výčet pohledávek toho, vůči němuž jednání směřuje, s tím, že pohledávky každé ze stran jsou sečteny a proti jejich celkové hodnotě na straně adresáta zápočtu je započítáván součet pohledávek toho, kdo toto jednání činí, neboť z takto provedeného zápočtu není možno dovodit, které jednotlivé pohledávky započtením zanikly (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 2. 2009 ve věci sp. zn. 23 Odo 932/2006, usnesení téhož soudu ze dne 23. 2. 2005 ve věci sp. zn. 29 Odo 174/2004, ze dne 10. 4. 2008 ve věci sp. zn. 32 Cdo 3082/2007, usnesení téhož soudu ze dne 16. 7. 2008 ve věci sp. zn. 29 Odo 1021/2006 či rozsudek ze dne 19. 12. 2012 ve věci sp. zn. 23 Cdo 2868/2011). Ve výše uvedeném případě totiž není zřejmé, které konkrétní dvě pohledávky se setkávají a není tak postaveno najisto, která z více pohledávek použitých k započtení by měla zaniknout a případně v jakém rozsahu. Obdobné závěry pak učinil Nejvyšší soud ČR i pro započtení učiněné za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen„ o. z.“ (viz usnesení ze dne 23. 11. 2017, sp. zn. 33 Cdo 4358/2016, usnesení ze dne 11. 7. 2019, sp. zn. 28 Cdo 1303/2018, usnesení ze dne 29. 4. 2020, sp. zn. 32 Cdo 536/2020, či rozsudek ze dne 17. 8. 2020, sp. zn. 32 Cdo 565/2019). V těchto rozhodnutích Nejvyšší soud ČR uvedl, že i nadále je jedním z předpokladů zániku pohledávek jednostranným započtením kompenzační projev, jenž vyhovuje požadavkům na právní jednání podle § 551 až § 553 o. z. U aktivně započítávaných pohledávek (těch, které započítávající strana použije k započtení), jejichž součet převyšuje pasivně započítávanou pohledávku (tu, proti které je započtení uplatněno), je tento požadavek splněn, jestliže kompenzační projev obsahuje prohlášení, v němž je určitě a srozumitelně určeno, které započítávané pohledávky, případně která jejich část, se uplatňuje k započtení (a tedy započtením zanikne). V opačném případě jde o právní jednání neurčité, a tedy zdánlivé ve smyslu ustanovení § 553 odst. 1 o. z., k němuž se ve smyslu ustanovení § 554 o. z. nepřihlíží.

25. Ve světle shora uvedených judikatorních závěrů pak neobstojí ani jeden z jednostranných zápočtů provedených žalovanou proti pohledávkám uplatněným žalobkyní v tomto řízení. Žalovaná totiž v průběhu řízení uváděla, že má vůči žalobkyni pohledávky v souhrnné výši 696 830 Kč, a to jako 11 samostatných pohledávek. Žalovaná takto označila nárok na zaplacení částky 61 670 Kč z faktury [číslo] [rok], částky 26 040 Kč z faktury [číslo] částky 167 040 Kč z faktury [číslo] částky 40 320 Kč z faktury [číslo] částky 46 080 Kč z faktury [číslo] částky 72 960 Kč z faktury [číslo] částky 74 880 Kč z faktury [číslo] částky 70 560 Kč z faktury [číslo] částky 44 160 Kč z faktury [číslo] částky 46 080 Kč z faktury [číslo] částky 47 040 Kč z faktury [číslo] Odvolací soud tak má ve shodě se soudem okresním jednoznačně za to, že částka 696 830 Kč není tvořena jedinou pohledávkou žalované, ale jedná se o souhrn několika (celkem 11) jejích pohledávek, která má každá zcela samostatný skutkový základ. Nadto i žalobkyně neuplatňuje v řízení vůči žalované jen jednu pohledávku, ale pohledávek několik (celkem minimálně 4).

26. Žalovaná provedla započtení v průběhu řízení nejprve podáním ze dne [datum], v němž uvedla, že pokud by soud dospěl k závěru, že žalobkyně má vůči žalované nějakou existující pohledávku, pak proti této pohledávce započítává svou pohledávku ve výši 696 830 Kč s příslušenstvím, přičemž žalovaná rozepsala své jednotlivé nároky, vyplývající z jednotlivých faktur tak, jak je zmíněno výše. Žalovaná pak dále provedla započtení podáním ze dne [datum], v němž uvedla, že započítává svoji pohledávku za žalobkyní z důvodu výše uvedených neuhrazených faktur (v rámci započítávacího úkonu konkrétně rozepsaných) v celkové výši 696 830 Kč vůči tvrzeným pohledávkám žalobkyně za žalovanou ve výši 227 565 Kč. V případě obou těchto zápočtů tak žalovaná započítává svých několik pohledávek v souhrnné výši 696 830 Kč proti několika pohledávkám žalobkyně v souhrnné výši 227 565 Kč a není tak jasné, které konkrétní dvě pohledávky se setkávají a zanikají.

27. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že právní jednání (jednostranná započtení provedená žalovanou) jsou neurčitá, přičemž tento nedostatek nelze překlenout ani jejich výkladem tohoto právního jednání ve smyslu § 556 o. z. Dle § 553 odst. 1 o. z. tak shora popsané zápočty, jimiž žalovaná započetla vlastní pohledávky vůči pohledávkám žalobkyně uplatněným v tomto řízení, není možno považovat za právní jednání a ve smyslu § 554 o. z. tak k němu není možno přihlížet. Zápočty provedené žalovanou tak nemohly vyvolat zamýšlené právní následky v podobě zániku pohledávek žalobkyně vůči žalované na zaplacení ceny za provedené přepravy. Obranu žalované vedenou tímto směrem tak odvolací soud nepovažuje za důvodnou, a to aniž by bylo nutno zkoumat důvodnost jednotlivých nároků žalované na smluvní pokutu či nájemné a zálohy na služby. I kdyby totiž byly tyto nároky důvodné, nemohlo by to (na základě výše zmíněných započítávacích jednání žalované) vést k zániku pohledávek žalobkyně uplatněných v tomto řízení. V tomto ohledu tedy odvolací soud považuje závěry okresního soudu za zcela správné.

28. Odvolací soud proto ve smyslu § 219 o. s. ř. potvrdil výrokem I. tohoto rozsudku jako věcně zcela správný výrok I. rozsudku okresního soudu.

29. Odvolací soud se dále zabýval přezkumem rozsudku okresního soudu v jeho meritorních výrocích III. a IV., které se týkají vzájemné žaloby žalované. V tomto ohledu se odvolací soud ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že mezi žalobkyní jako objednatelem a společností [právnická osoba] jako zhotovitelem byla na základě objednávky žalobkyně ze dne [datum rozhodnutí] [číslo] [spisová značka] uzavřena smlouva o dílo na odvoz zeminy ze staveb [obec] a [obec] [část obce], a to za cenu 480 Kč/hod práce. Ostatně tato skutečnost nebyla ani žádným z účastníků jakkoliv zpochybňována. Bylo tedy pouze nutné posoudit, zda práce tak, jak byly vyúčtovány jednotlivými fakturami a žalovanou požadovány k zaplacení, byly skutečně provedeny. S ohledem na okolnost, že odvolací soud považuje za neurčitá započtení provedená žalovanou v průběhu tohoto řízení, bylo nutno posoudit důvodnost pouze nároků žalované uplatněných vzájemnou žalobou. Jednalo se tedy ve smyslu vzájemné žaloby uplatněné žalovanou v podání ze dne [datum] o nároky ve výši 27 185 Kč uvedené ve faktuře [číslo] ve výši 40 320 Kč uvedené ve faktuře [číslo] ve výši 46 080 Kč uvedené ve faktuře [číslo] ve výši 72 960 Kč uvedené ve faktuře [číslo] ve výši 74 880 uvedené ve faktuře [číslo] ve výši 70 560 Kč uvedené ve faktuře [číslo] ve výši 44 160 Kč uvedené ve faktuře [číslo] ve výši 46 080 Kč uvedené ve faktuře [číslo] ve výši 47 040 Kč uvedené ve faktuře [číslo] (tedy o nároky v celkové výši 469 265 Kč).

30. V této souvislosti odvolací soud považuje za zcela správný závěr okresního soudu o aktivní věcné legitimaci žalované ohledně jí podané vzájemné žaloby ve shora uvedeném rozsahu, a to v důsledku smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalovanou jako postupníkem. Předmětem postoupení byly všechny pohledávky uvedené ve výše zmíněných fakturách, čímž na žalovanou přešlo oprávnění je vymáhat v tomto řízení. V tomto smyslu je možno zcela odkázat na příslušnou část odůvodnění rozsudku okresního soudu. Nicméně odvolací soud v této souvislosti doplňuje, že předmětem postoupení jsou pohledávky a nikoliv faktury, a proto není rozhodné, zda byla na žalovanou postoupena faktura [číslo] či faktura [číslo] neboť jejich obsah je zcela totožný (jak je uvedeno níže v rámci rozboru nároků žalované vyplývajících z této faktury). A pokud je tedy možno dovodit, že pohledávky uvedené ve faktuře [číslo] jsou totožné s pohledávkami uvedenými ve faktuře [číslo] je z pohledu aktivní věcné legitimace žalované v řízení o vzájemné žalobě prakticky jedno, jestli je ve smlouvě o postoupení pohledávek uvedeno, že došlo k postoupení faktury [číslo] či faktury [číslo].

31. S ohledem na námitku promlčení vznesenou žalobkyní se odvolací soud dále zabýval přezkumem merita vzájemné žaloby z tohoto pohledu. Odvolací soud pak souhlasí s posouzením důvodnosti námitky promlčení okresním soudem, tedy pouze ohledně nároku uplatněného vzájemnou žalobou ve výši 27 185 Kč uvedeného ve faktuře [číslo]. Pro posouzení promlčení nároků žalované uplatněných vzájemnou žalobou je totiž klíčové datum doručení vzájemné žaloby soudu, k čemuž došlo dne [datum], kdy byla okresnímu soudu doručena vzájemná žaloba v rámci podání ze dne [datum]. Je sice pravdou, že podání ze dne [datum] neobsahovalo všechny náležitosti řádné žaloby (a bylo je možno považovat za neprojednatelné), avšak s ohledem na okolnost, že tyto náležitosti byly následně řádně doplněny, je nutno považovat za okamžik uplatnění vzájemné žaloby u soudu již okamžik dojití původní vzájemné žaloby, byť vadné a v té době neprojednatelné. A protože promlčecí doba činí v tomto případě dle § 397 obch. z. čtyři roky, a vzájemná žaloba byla u soudu podána dne [datum], je možno dovodit, že promlčený je pouze nárok žalované na zaplacení částky 27 185 Kč uvedený ve faktuře [číslo] u nějž nastala splatnost dle tvrzení žalované dne [datum]. A protože žalobkyně vznesla řádně v tomto rozsahu námitku promlčení, nelze nároku žalované ohledně částky 27 185 Kč z faktury [číslo] vyhovět. Pokud tedy okresní soud vzájemnou žalobu v této části výrokem IV. svého rozsudku zamítl, učinil tak zcela správně.

32. Žádné další nároky žalované uplatněné vzájemnou žalobu již není možno považovat za promlčené, neboť u nich nastala splatnost až po [datum], nejdříve u faktury [číslo] (či faktury se stejným obsahem [číslo]) dne [datum]. Ohledně zbylých nároků žalované již tedy bylo nutno zabývat se jejich důvodností. Okresní soud přitom vyšel ze závěrů znaleckého posudku [číslo] [rok] vypracovaného [titul] [jméno] [příjmení], [titul], v rámci trestního řízení vedeného u okresního soudu pod sp. zn. [spisová značka] Odvolací soud však z obsahu tohoto znaleckého posudku zjistil, že jej nelze pro učinění závěrů významných pro toto řízení jakkoliv využít. Jak totiž odvolací soud zjistil z tohoto znaleckého posudku, otázky, které znalec při vypracování znaleckého posudku zkoumal, a které následně uvedl v rámci nálezu svého posudku, nejsou otázkami odbornými, ale otázkami skutkovými či právními. Znalec totiž ve svém znaleckém posudku uvádí, zda fakturace provedená fakturami vystavenými předchůdkyní žalované je či není oprávněná. Znalec tedy musel posoudit, zda práce vyúčtované těmito fakturami byly či nebyly skutečně provedeny (tedy zda zemina byla či nebyla odvezena), což zcela jistě není otázkou odbornou, ale otázkou skutkovou, kterou však znalec není oprávněn řešit. Takovou otázku, tedy zda se daný skutek stal, či nestal, je totiž oprávněn řešit pouze soud. Z tohoto důvodu tak nejsou závěry výše zmíněného znaleckého posudku pro toto řízení jakkoliv využitelné. Navíc znalec ve svém znaleckém posudku nijak blíže nezdůvodňuje, jak ke svým závěrům dospěl, pouze v nálezové části rovnou uvádí své (skutkové) závěry. Odvolací soud tedy (na rozdíl od soudu okresního), nepřikládal znaleckému posudku jakoukoliv relevanci a při svých závěrech z něj nijak nevycházel. Odvolací soud proto při svých závěrech vycházel z dalších listinných důkazů, které byly již dříve provedeny okresním soudem, případně byly obsahem spisu vedeného u okresního soudu pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ trestní spis“), přičemž účastníci již dříve obsah tohoto trestního spisu (ať již v podobě zápisů ve stavebních denících či zpráv strojů) navrhovali k důkazu.

33. S ohledem na okolnost, že předmětem vzájemné žaloby nebyly nároky žalované vyplývající z faktur [číslo] [rok] a [číslo] že nárok žalované na zaplacení nároku vyplývajícího z faktury [číslo] je promlčen (jak je již uvedeno výše), zabýval se odvolací soud pouze přezkumem nároků žalované uvedených ve fakturách [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]. Z tohoto důvodu tak ani nebylo zapotřebí se jakkoliv zabývat započtením provedeným žalobkyní a předchůdkyní žalované ohledně pohledávek uvedených ve faktuře žalobkyně [číslo] části pohledávek uvedených ve faktuře [číslo] [rok], stejně jako započtením ohledně pohledávek vyúčtovaných fakturou [číslo] pohledávek vyúčtovaných fakturou [číslo]. S ohledem na okolnost, že žádná z těchto faktur není předmětem věcného přezkumu, není zapotřebí se jakkoliv zabývat posouzením platnosti jejich vzájemného započtení.

34. Odvolací soud ani nepovažoval za nutné činit jakákoliv skutková zjištění z níže uvedených důkazů, neboť dle tvrzení samotné žalované se týkaly faktury [číslo] [rok] (faktura [číslo] [rok] včetně přílohy, zpráva stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] – včetně té založené na č. l. 417 trestního spisu, zpráva stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] – včetně té založené na č. l. 418 trestního spisu, zpráva stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] – včetně té založené na č. l. 417 trestního spisu, zpráva stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] – včetně té založené na č. l. 418 trestního spisu, zpráva stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum]), dále faktury [číslo] (faktura [číslo] včetně přílohy, zpráva stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] – včetně té založené na č. l. 423 trestního spisu, zpráva stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] – včetně té založené na č. l. 423 trestního spisu, zpráva stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] – včetně té založené na č. l. 424 trestního spisu) a faktury [číslo] (faktura [číslo] včetně přílohy, zpráva stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] - včetně té založené na č. l. 481 trestního spisu, zpráva stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] - včetně té založené na č. l. 481 trestního spisu, zpráva stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] - včetně té založené na č. l. 482 trestního spisu, zpráva stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] - včetně té založené na č. l. 482 trestního spisu, zpráva stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] - včetně té založené na č. l. 483 trestního spisu, zpráva stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] - včetně té založené na č. l. 483 trestního spisu). Tedy faktur, které již nejsou s ohledem na výše uvedené skutečnosti předmětem věcného odvolacího přezkumu. Odvolací soud dále neučinil žádná skutková zjištění z níže uvedených zpráv strojů, neboť se zjevně týkají jiných, než žalovanou požadovaných období, v nichž měly být práce žalovanou pro žalobkyni vykonány. Jedná se o zprávu stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 415 trestního spisu), zprávu stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 415 trestního spisu), zprávu stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 416 trestního spisu).

35. Odvolací soud při svých závěrech vyšel z obecných premis, které je možno vztáhnout ke všem nárokům žalované uplatněným ve vzájemné žalobě. V prvé řadě je potřeba zmínit, že odvolací soud vyšel ze stavebních deníků jednotlivých staveb ([obec] a [obec] [část obce]), v nichž byl vždy uveden počet vozidel Tatra, které se v daný den na dané stavbě nacházely, a doba, po jakou se tato vozidla na stavbě nacházela. Takto zjištěný počet vozidel nacházejících se daný den na příslušné stavbě považoval odvolací soud za prokázaný, neboť jak je již uvedeno výše, záznamy uvedené ve stavebních denících nebyly žádným z účastníků jakkoliv zpochybňovány a současně nebylo tvrzeno, že by snad na stavbě byla přítomna vozidla, která nebyla evidována ve stavebních denících vedených třetí (na účastnících nezávislou) osobou. Žalovaná pak přítomnost jí uváděných konkrétních strojů (vozidel Tatra s konkrétní registrační značkou) na daných stavbách prokazovala zprávami strojů, které byly podepsány svědkem [příjmení], který pracoval jako mistr společnosti [právnická osoba] Současně pak byly v trestním spise založeny další zprávy strojů, které již nebyly podepsány svědkem [příjmení], ale jiným mistrem společnosti [právnická osoba] Odvolací soud se v této souvislosti zcela ztotožňuje se soudem okresním v hodnocení věrohodnosti výpovědi svědka [příjmení], jak jej učinil okresní soud. Tento závěr považuje odvolací soud za zcela správný, a to s ohledem na okolnost, že svědek [příjmení] byl odsouzen za trestný čin pokusu zločinu podvodu dle § 21 odst. 1 ve spojení s § 209 odst. 1 a 4 písm. d) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a to mimo jiné za skutek, kterého se měl dopustit spolu s [jméno] [příjmení] jako jednatelem společnosti [právnická osoba] tím, že vystavil a následně předložil společnosti [právnická osoba] k proplacení faktury [číslo] na částku 45 240 Kč, [číslo] na částku 56 500 Kč, [číslo] [rok] na částku 29 000 Kč, [číslo] na částku 91 000 Kč, [číslo] na částku 44 088 Kč, jejichž předmětem byly práce, které ve skutečnosti nebyly provedeny, což oba věděli, přičemž jako podklad k fakturaci použil [jméno] [příjmení] zprávy stroje, v nichž byly nerealizované práce uvedeny, a které [jméno] [příjmení] stvrdil svým podpisem. Takto byli [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] (za dílem dokonaný a dílem nedokonaný přečin podvodu dle § 209 odst. 1 a 3 a dle § 21 odst. 1 ve spojení s § 209 odst. 1 a 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník) odsouzeni rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl ve vztahu k [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] právní moci dne [datum] poté, co bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítnuto odvolání [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Na rozhodnutí okresního soudu ohledně vině a trestu (a jeho právní moci) pak nic nezměnilo ani usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které se týkalo jen výroků o náhradě škody (všechny výše uvedené skutečnosti pak odvolací soud zjistil z jednotlivých výše uvedených rozhodnutí).

36. V tomto kontextu pak odvolací soud považuje za nutné podotknout, že pouze z okolnosti, že faktury vystavené žalobkyní společnosti [právnická osoba] byly žalobkyni vráceny, či že bylo touto společností žalobkyni sděleno, že její fakturace je neoprávněná, nelze cokoliv dovozovat z pohledu důvodnosti nároku žalované vůči žalobkyni. Klíčové je pouze to, co bylo z pohledu rozsahu provedení prací prokázáno v průběhu tohoto řízení. Navíc je potřeba zmínit, že společnost [právnická osoba] namítala, že některé faktury byly vystaveny důvodně pouze zčásti, avšak již nijak nesdělila, v jaké části je považuje za důvodné a v jaké za nedůvodné. Odvolací soud má současně za to, že z pohledu tohoto řízení a nároků žalované vůči žalobkyni je v podstatě jedno, jak následně žalobkyně přefakturovala práce vyúčtované jí předmětnými fakturami žalované dále společnosti [právnická osoba], neboť to nemá pro posouzení věci jakýkoliv význam. Stejně tak nemá pro posouzení věci význam párování faktur vystavených žalovanou žalobkyni s fakturami vystavenými žalobkyní společnosti [právnická osoba] Z této provázanosti totiž nelze vyvodit jakékoliv závěry významné pro rozhodnutí o věci.

37. Následně se tedy odvolací soud již bude věnovat posouzení nároků u jednotlivých faktur vystavených předchůdkyní žalované. Pokud se týče faktury [číslo] pak odvolací soud považuje za nutné v prvé řadě uvést, že je zcela nerozhodné, zda byl nárok žalované na zaplacení prací provedených ve dnech [datum] až [datum] v celkovém rozsahu 84 hod. vyúčtován fakturou [číslo] či fakturou [číslo]. Jak ostatně zjistil odvolací soud z porovnání obsahu těchto faktur (faktura [číslo] je založena na č. l. 458 trestního spisu a faktura [číslo] je založena v přílohách žalované ve spise), jedná se o zcela totožné faktury, které se odlišují pouze svým číselným označením. Klíčové je pak pouze to, jakých konkrétních nároků se žalovaná v rámci zaplacení částky 40 320 Kč domáhala, přičemž tyto nároky jsou shodné v obou fakturách. Odvolací soud z tohoto důvodu nesouhlasí se soudem okresním ani v tom, že by bylo jakkoliv rozhodné, že se nepodařilo fakturu [číslo] (nebo [číslo]) ztotožnit s fakturou, kterou žalobkyně následně vystavila společnosti [právnická osoba] Odvolací soud proto podrobil přezkumu i pohledávky uplatněné žalovanou ve faktuře [číslo] (či [číslo]), přičemž rozsah pohledávek uplatněných žalovanou v této faktuře je uveden v následné tabulce. Tvrzení žalované faktura [číslo] ([číslo]) [obec] Tatra [registrační značka]; Tatra [registrační značka] Tatra [registrační značka]; Celkem [datum] – 10 hod.; [datum] – 10 hod.; [datum] – 10 hod.; 3 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; [datum] – 10 hod.; [datum] – 10 hod.; 3 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; [datum] – 10 hod.; [datum] – 10 hod.; 3 x 10 hod.

38. V další tabulce pak odvolací soud pro větší přehlednost uvádí skutková zjištění učiněná z jednotlivých důkazů popsaných níže. Odvolací soud nepovažuje za potřebné výslovně uvádět, jaká konkrétní zjištění učinil z konkrétního důkazu, neboť označení jednotlivých důkazů je natolik návodné, že skutková zjištění z něho učiněná logicky vyplývají prakticky již z označení tohoto důkazu. Odvolací soud proto pro zjednodušení pouze níže uvádí seznam jednotlivých důkazů. Tato skutečnost pak platí i pro ostatní níže uvedené tabulky týkající se skutkových zjištění učiněných odvolacím soudem. Ve sloupci SD [obec] uvádí okresní soud skutková zjištění učiněná z jednotlivých tam uvedených stran stavebního deníku této stavby, a to o počtu strojů Tatra přítomných na stavbě v daný den a době jejich přítomnosti na stavbě. Ve sloupci s označením„ Zprávy strojů [příjmení]“ uvádí odvolací soud souhrn [registrační značka] které byly v níže popsaných zprávách strojů uvedeny, včetně počtu hodin, které měly být dané stroje přítomny na stavbě v [obec]. Jednalo se o zprávu stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum], zprávu stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum], zprávu stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] založené v přílohové obálce spisu a o tytéž listiny založené na č. l. 488-489 trestního spisu. V tomto případě pak nebyly doloženy jakékoliv zprávy strojů, které by byly podepsány mistrem [příjmení]. Zjištění učiněná odvolacím soudem; Posouzení důvodnosti nároku žalované Den; SD [obec]; Zprávy strojů [příjmení]; Zprávy strojů [příjmení]; [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; X; [anonymizováno] - 10 hod. [anonymizováno] - 10 hod. [anonymizováno] - 10 hod.; 2 x 10 hod x 480 Kč/hod 9 600 Kč [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; X; [anonymizováno] - 10 hod. [anonymizováno] - 10 hod. [anonymizováno] - 10 hod.; 2 x 10 hod x 480 Kč/hod 9 600 Kč [datum]; 1 x 8 hod. [číslo]; X; [anonymizováno] - 8 hod. [anonymizováno] - 8 hod. [anonymizováno] - 8 hod.; 1 x 8 hod x 480 Kč/hod 3 840 Kč ; Celkem 23 040 Kč 39. Při posuzování důvodnosti jednotlivých nároků žalované odvolací soud dále posuzoval věrohodnost důkazů v podobě zpráv strojů vystavených svědkem [příjmení]. Závěry o věrohodnosti výpovědi svědka [příjmení] (popsané shora) pak odvolací soud přenesl i do hodnocení věrohodnosti jím podepsaných zpráv strojů, a to zejména právě s ohledem na okolnost, že v trestním řízení bylo prokázáno, že v obdobných případech svědek [příjmení] podepisoval zprávy strojů, které neodpovídaly skutečně provedeným pracím. Nicméně odvolací soud současně považuje za nutné uvést, že nepovažuje zprávy stroje, které byly vyhotoveny svědkem [příjmení] za nevěrohodné paušálně, ale pouze v rozsahu, kdy vedle nich stojí jiné zprávy strojů (podepsané mistrem [příjmení]), které potvrzují přítomnost jiných strojů společnosti [právnická osoba] na stavbě. Pokud jsou ve spise založeny zprávy strojů podepsané svědkem [příjmení], přičemž současně nejsou založeny žádné zprávy jiných strojů, považoval odvolací soud takto vyhotovené zprávy strojů za věrohodné, neboť tyto zcela odpovídají obsahu stavebních deníků z jednotlivých staveb, které přítomnost strojů na stavbě bez dalšího prokazují. Jak pak vyplynulo i z čestných prohlášení mistrů společnosti [právnická osoba] [příjmení] a [příjmení], společnost [právnická osoba] některé své faktury vystavovala oprávněně, a to ať již v celém či pouze částečném rozsahu. Na základě těchto skutečností tak odvolací soud shrnuje, že zprávy strojů vystavené svědkem [příjmení] považuje za nevěrohodné jen potud, pokud byly na stejný den vyhotoveny zprávy strojů jiných mistrů společnosti [právnická osoba], přičemž tyto„ jiné“ zprávy strojů naplňují celkový počet vozidel přítomných na stavbě dle stavebních deníků. V opačném případě pak neměl odvolací soud důvod neuvěřit zprávám strojů, byť byly vystaveny svědkem [příjmení], neboť odpovídají stavebnímu deníku, který, jak již bylo uvedeno výše, nebyl v průběhu řízení jakkoliv zpochybněn.

40. S ohledem na neexistenci zpráv strojů podepsaných mistrem [příjmení] pak odvolací soud důvodnost jednotlivých nároků žalované uvedených ve faktuře [číslo] ([číslo]) posoudil vždy pouze co do jejich souladnosti se stavebním deníkem, v němž bylo v každém z žalovanou uváděných dnů sděleno, že se na stavbě nacházely vždy jen 2 vozidla Tatra. Odvolací soud pak v tomto rozsahu dovodil důvodnost nároku žalované, přičemž ze stavebního deníku bylo zjištěno, že v žádném z žalovanou uváděných dnů nebylo na stavbě přítomno třetí vozidlo Tatra, tudíž za tyto dny dle odvolacího soudu bylo možno dovodit, že tyto stroje uváděné žalovanou na stavbě nebyly. Odvolací soud tak ani nepovažoval za nutné žalovanou poučovat ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k prokázání jejích tvrzení, neboť skutkový děj byl prokázán jinak. Žalované tak vznikl ve dnech [datum] a [datum] nárok vždy na částku 9 600 Kč (2 x 10 hod. x 480 Kč/hod) a dne [datum rozhodnutí] jí vznikl nárok na částku 3 840 Kč (8 hod. x 480 Kč/hod), celkem tedy na částku 23 040 Kč. Ve zbylém rozsahu (tj. co do částky 17 280 Kč) pak odvolací soud považuje vzájemnou žalobu u faktury [číslo] ([číslo]) za nedůvodnou.

41. Dále se odvolací soud zabýval posouzením nároků uvedených ve faktuře [číslo]. Rovněž i u ní uvádí odvolací soud pro zpřehlednění rozsah pohledávek uplatněných žalovanou v této faktuře v následující tabulce. Tvrzení žalované faktura [číslo] [obec] [část obce] Tatra [registrační značka]; Celkem [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 8 hod.; 1 x 8 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 8 hod.; 1 x 8 hod.

42. V další tabulce popisující jednotlivá skutková zjištění učiněná odvolacím soudem jsou ve sloupci SD [obec] [část obce] uvedena skutková zjištění učiněná z jednotlivých tam uvedených stran stavebního deníku této stavby, a to o počtu strojů Tatra přítomných na stavbě v daný den a době jejich přítomnosti na stavbě. Ve sloupci s označením„ Zprávy strojů [příjmení]“ uvádí odvolací soud skutková zjištění učiněná z jednotlivých zpráv strojů (podepsaných mistrem [příjmení]), a to v rozsahu popisu stroje (uvedení jeho RZ) a počtu hodin jeho přítomnosti na stavbě. Odvolací soud takto vycházel ze zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 435 trestního spisu), zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 437 trestního spisu) a zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 439 trestního spisu). Ve sloupci s označením„ Zprávy strojů [příjmení]“ uvádí odvolací soud souhrn RZ strojů, které byly v níže popsaných zprávách strojů (podepsaných svědkem [příjmení]) uvedeny, včetně počtu hodin, které měly být dané stroje přítomny na stavbě [obec] [část obce]. Jednalo se o zprávu stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] a o tutéž listinu založenou na č. l. 433 trestního spisu. Zjištění učiněná odvolacím soudem; Posouzení důvodnosti nároku žalované Den; SD [obec] [část obce]; Zprávy strojů [příjmení]; Zprávy strojů [příjmení]; [datum]; nepracovalo se [číslo]; X; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 1 x 5,5 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 5,5 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 1 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 1 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 1 x 9 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 8 hod.; [anonymizováno] - 8 hod. ; 0 Kč [datum]; 1 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 1 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 2 x 9 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 8 hod. [anonymizováno] – 8 hod.; [anonymizováno] - 8 hod. ; 0 Kč ; Celkem 0 Kč 43. Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že dle stavebního deníku se dne [datum] na stavbě [obec] [část obce] vůbec nepracovalo, tudíž na něm nemohly pracovat ani stroje předchůdkyně žalované. V následujících dnech uváděných žalovanou v rozmezí [datum] až [datum] sice žalovaná předložila zprávy strojů, v nichž byla uvedena přítomnost jí uváděných strojů na stavbě, avšak tyto zprávy strojů byly podepsány svědkem [příjmení]. Nicméně v trestním spisu byly rovněž založeny zprávy stroje podepsané mistrem [příjmení], z nichž odvolací soud zjistil, že ve dnech [datum] až [datum] a [datum] a [datum] byl na stavbě [obec] [část obce] přítomen jeden stroj Tatra (s jinou RZ než uvád žalovanou) a ve dnech [datum] až [datum] se na téže stavbě nacházely celkem 2 stroje Tatra s jinou, než žalovanou uváděnou RZ. Přitom tyto tři jiné zprávy strojů byly podepsány mistrem [příjmení]. Jak pak již bylo uvedeno výše, odvolací soud s ohledem na odsouzení svědka [příjmení] ve výše zmíněném trestním řízení neuvěřil skutečnostem uvedeným v jím uvedených zprávách strojů, a to s přihlédnutím k okolnosti, že za stejné období byly ve spise založeny zprávy strojů podepsané věrohodnou osobou (mistrem [příjmení]), přičemž počet v nich uvedených strojů zcela naplnil počet strojů uvedený ve stavebním deníku. Tudíž za tyto dny dle odvolacího soudu bylo možno dovodit, že stroje uváděné žalovanou na stavbě nebyly. Z tohoto důvodu tak nebylo nutné žalovanou poučovat ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k prokázání jejích tvrzení. Odvolací soud má totiž za to, že v průběhu dokazování bylo prokázáno, že se na stavbě nacházel vždy jen počet vozidel uvedených ve stavebním deníku, přičemž bylo prokázáno, že se jednalo o jiná, než žalovanou uváděná vozidla. A protože se žalovaná domáhala úhrady za práci zcela jiných strojů než těch, jejichž přítomnost měl odvolací soud za prokázanou (případně měl prokázáno, že na stavbě žádné stroje přítomny být nemohly), nebylo možno považovat nárok žalované uvedený ve faktuře [číslo] za důvodný, a to v celém rozsahu částky 46 080 Kč Odvolací soud tedy považuje rozhodnutí okresního soudu v této části za věcně správné.

44. Následně se odvolací soud zabýval posouzením nároků uvedených ve faktuře [číslo]. Také zde odvolací soud odkazuje na níže uvedenou tabulku obsahující popis rozsahu pohledávek uplatněných žalovanou v této faktuře. Tvrzení žalované faktura [číslo] [obec] [část obce] Tatra [registrační značka]; Celkem [datum] – 8 hod.; 1 x 8 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 8 hod.; 1 x 8 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 8 hod.; 1 x 8 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 8 hod.; 1 x 8 hod.

45. Níže uvedená tabulka pak opět obsahuje skutková tvrzení zjištěná z jednotlivých důkazů. V prvé řadě jsou ve sloupci SD [obec] [část obce] uvedena zjištění o počtu strojů Tatra přítomných na stavbě v daný den a době jejich přítomnosti na stavbě učiněná z jednotlivých stran stavebního deníku. Ve sloupci s označením„ Zprávy strojů [příjmení]“ uvádí odvolací soud skutková zjištění učiněná z jednotlivých zpráv strojů (podepsaných mistrem [příjmení]), a to v rozsahu popisu stroje (uvedení jeho RZ) a počtu hodin jeho přítomnosti na stavbě. Odvolací soud takto vycházel ze zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 435 trestního spisu), zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 437 trestního spisu) a zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 439 trestního spisu). A ve sloupci s označením„ Zprávy strojů [příjmení]“ uvádí odvolací soud souhrn RZ strojů, které byly v níže popsaných zprávách strojů (podepsaných svědkem [příjmení]) uvedeny, včetně počtu hodin, které měly být dané stroje přítomny na stavbě [obec] [část obce]. Jednalo se o zprávu stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] a totožnou založenou na č. l. 429 trestního spisu a zprávu stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] a totožnou založenou na č. l. 429 trestního spisu. Zjištění učiněná odvolacím soudem; Posouzení důvodnosti nároku žalované Den; SD [obec] [část obce]; Zprávy strojů [příjmení]; Zprávy strojů [příjmení]; [datum]; nepracovalo se [číslo]; X; [anonymizováno] - 8 hod. ; 0 Kč [datum]; nepracovalo se [číslo]; X; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; nepracovalo se [číslo]; X; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; nepracovalo se [číslo]; X; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; nepracovalo se [číslo]; X; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; nepracovalo se [číslo]; X; [anonymizováno] - 8 hod. ; 0 Kč [datum]; nepracovalo se [číslo]; X; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 1 x 5,5 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 5,5 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 1 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 1 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 1 x 9 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 8 hod.; [anonymizováno] - 8 hod. ; 0 Kč [datum]; 1 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 1 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 2 x 9 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 8 hod. [anonymizováno] – 8 hod.; [anonymizováno] - 8 hod. ; 0 Kč ; Celkem 0 Kč 46. Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že dle stavebního deníku se ve dnech [datum] až [datum] na stavbě [obec] [část obce] vůbec nepracovalo, tudíž na stavbě nemohly být ani přítomny stroje předchůdkyně žalované. V následujících dnech uváděných žalovanou v rozmezí [datum] až [datum] sice žalovaná předložila zprávy strojů, v nichž byla uvedena přítomnost jí uváděných strojů na stavbě, avšak tyto zprávy strojů byly podepsány svědkem [příjmení]. Nicméně v trestním spisu byly rovněž založeny zprávy stroje podepsané mistrem [příjmení], z nichž odvolací soud zjistil, že ve dnech [datum] až [datum] a [datum] a [datum] byl na stavbě [obec] [část obce] přítomen jeden stroj Tatra (s jinou RZ než uvád žalovanou) a ve dnech [datum] až [datum] se na téže stavbě nacházely celkem 2 stroje Tatra s jinou, než žalovanou uváděnou RZ. Přitom tyto tři jiné zprávy strojů byly podepsány mistrem [příjmení] Odvolací soud ani v tomto případě s ohledem na odsouzení svědka [příjmení] v trestním řízení neuvěřil skutečnostem uvedeným v jím uvedených zprávách strojů, a to s přihlédnutím k okolnosti, že za stejné období byly ve spise založeny zprávy strojů podepsané věrohodnou osobou (mistrem Dorňákem), přičemž počet v nich uvedených strojů zcela naplnil počet strojů uvedený ve stavebním deníku. Tudíž za tyto dny dle odvolacího soudu bylo možno dovodit, že stroje uváděné žalovanou na stavbě nebyly. Proto ani nepovažoval za nutné žalovanou poučovat ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k prokázání jejích tvrzení, neboť skutkový děj byl prokázán jinak. A protože se žalovaná domáhala úhrady za práci zcela jiných strojů než těch, jejichž přítomnost měl odvolací soud za prokázanou (případně měl prokázáno, že na stavbě žádné stroje přítomny být nemohly), nebylo možno považovat nárok žalované uvedený ve faktuře [číslo] za důvodný, a to v celém rozsahu částky 72 960 Kč Odvolací soud tak dovodil věcnou správnost rozsudku okresního soudu i v této části.

47. V další části rozsudku se odvolací soud zabývá posouzením nároků žalované z faktury [číslo] Odvolací soud i v tomto případě poukazuje na zdola umístěnou tabulku obsahující popis skutkových tvrzení žalované uplatněných v této faktuře. Tvrzení žalované faktura [číslo] [obec] [část obce] Tatra [registrační značka]; Celkem [datum] – 9 hod.; 1 x 9 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 9 hod.; 1 x 9 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 9 hod.; 1 x 9 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 9 hod.; 1 x 9 hod.

48. V následující tabulce jsou ve sloupci SD [obec] [část obce] uvedena skutková zjištění učiněná odvolacím soudem z jednotlivých tam uvedených stran stavebního deníku této stavby, a to o počtu strojů Tatra přítomných na stavbě v daný den a době jejich přítomnosti na stavbě. Ve sloupci s označením„ Zprávy strojů [příjmení]“ uvádí odvolací soud skutková zjištění učiněná z jednotlivých zpráv strojů (podepsaných mistrem [příjmení]), a to v rozsahu popisu stroje (uvedení jeho RZ) a počtu hodin jeho přítomnosti na stavbě. Odvolací soud takto vycházel ze zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 451 trestního spisu), zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 451 trestního spisu), zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 453 trestního spisu), zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 453 trestního spisu), zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 455 trestního spisu), zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 457 trestního spisu), zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 457 trestního spisu) a zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 458 trestního spisu). Ve sloupci s označením„ Zprávy strojů [příjmení]“ uvádí odvolací soud souhrn RZ strojů, které byly v níže popsaných zprávách strojů (podepsaných svědkem [příjmení]) uvedeny, včetně počtu hodin, které měly být dané stroje přítomny na stavbě [obec] [část obce]. Jednalo se o zprávu stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] a tutéž založenou na č. l. 445 trestního spisu a zprávu stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] a tutéž založenou na č. l. 445 trestního spisu. Zjištění učiněná odvolacím soudem; Posouzení důvodnosti nároku žalované Den; SD [obec] [část obce]; Zprávy strojů [příjmení]; Zprávy strojů [příjmení]; [datum]; nepracovalo se [číslo]; X; [anonymizováno] - 9 hod. ; 0 Kč [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 3 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 3 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 3 x 9 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 9 hod. [anonymizováno] – 9 hod. [anonymizováno] – 9 hod.; [anonymizováno] - 9 hod. ; 0 Kč [datum]; 3 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; nepracovalo se [číslo]; X; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; nepracovalo se [číslo]; X; [anonymizováno] - 9 hod. ; 0 Kč [datum]; nepracovalo se [číslo]; X; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 1 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 9 hod. [anonymizováno] – 9 hod.; [anonymizováno] - 9 hod. ; 0 Kč ; Celkem 0 Kč 49. Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že dle stavebního deníku se ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] na stavbě [obec] [část obce] vůbec nepracovalo, tudíž logicky v těchto dnech nemohly být na stavbě přítomny ani stroje předchůdkyně žalované. V dalších dnech uváděných žalovanou v rozmezí [datum] až [datum] a [datum] až [datum] sice žalovaná předložila zprávy strojů, v nichž byla uvedena přítomnost jí uváděných strojů na stavbě, avšak tyto zprávy strojů byly podepsány svědkem [příjmení]. Nicméně v trestním spisu byly rovněž založeny zprávy stroje podepsané mistrem [příjmení], z nichž odvolací soud zjistil, že ve dnech [datum] až [datum] a [datum] až [datum] byly na stavbě [obec] [část obce] přítomny stroje Tatra v počtu uváděném ve stavebním deníku, avšak s jinou RZ než uvád žalovanou. Přitom tyto jiné zprávy strojů byly podepsány mistrem [příjmení] Odvolací soud ani v tomto případě s ohledem na odsouzení svědka [příjmení] v trestním řízení neuvěřil skutečnostem uvedeným v jím uvedených zprávách strojů, a to s přihlédnutím k okolnosti, že za stejné období byly ve spise založeny zprávy strojů podepsané věrohodnou osobou (mistrem [příjmení]), přičemž počet v nich uvedených strojů zcela naplnil počet strojů uvedený ve stavebním deníku. Tudíž za tyto dny dle odvolacího soudu bylo možno dovodit, že stroje uváděné žalovanou na stavbě nebyly. Proto ani odvolací soud nepovažoval za nutné žalovanou poučovat ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k prokázání jejích tvrzení, neboť skutkový děj byl prokázán jinak. A protože se žalovaná domáhala úhrady za práci zcela jiných strojů než těch, jejichž přítomnost měl odvolací soud za prokázanou (případně měl prokázáno, že na stavbě žádné stroje přítomny být nemohly), nebylo možno považovat nárok žalované uvedený ve faktuře [číslo] za důvodný, a to v celém rozsahu částky 74 880 Kč. Rozhodnutí okresního soudu je tak možno považovat za věcně správné i v této části.

50. Následující tabulka obsahuje přehled skutkových tvrzení žalované týkajících se nároků uplatněných ve faktuře [číslo]. Tvrzení žalované faktura [číslo] [obec] [část obce] Tatra [registrační značka]; Celkem [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 9 hod.; 1 x 9 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 9 hod.; 1 x 9 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; 1 x 10 hod. [datum] – 9 hod.; 1 x 9 hod.

51. V následné tabulce jsou opět ve sloupci SD [obec] [část obce] uvedena skutková zjištění odvolacího soudu učiněná z jednotlivých tam uvedených stran stavebního deníku této stavby o počtu strojů Tatra přítomných na stavbě v daný den a době jejich přítomnosti na stavbě. Ve sloupci s označením„ Zprávy strojů [příjmení]“ uvádí odvolací soud skutková zjištění učiněná z jednotlivých zpráv strojů (podepsaných mistrem [příjmení]), a to v rozsahu popisu stroje (uvedení jeho RZ) a počtu hodin jeho přítomnosti na stavbě. Odvolací soud takto vycházel ze zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 451 trestního spisu), zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 451 trestního spisu), zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 453 trestního spisu), zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 453 trestního spisu), zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 455 trestního spisu), zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 457 trestního spisu), zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 457 trestního spisu) a zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 458 trestního spisu). Ve sloupci s označením„ Zprávy strojů [příjmení]“ uvádí odvolací soud souhrn RZ strojů, které byly v níže popsaných zprávách strojů (podepsaných svědkem [příjmení]) uvedeny, včetně počtu hodin, které měly být dané stroje přítomny na stavbě [obec] [část obce]. Jednalo se o zprávu stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] a tutéž založenou na č. l. 449 trestního spisu a zprávu stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] a tutéž založenou na č. l. 449 trestního spisu. Zjištění učiněná odvolacím soudem; Posouzení důvodnosti nároku žalované Den; SD [obec] [část obce]; Zprávy strojů [příjmení]; Zprávy strojů [příjmení]; [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 3 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 3 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 3 x 9 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 9 hod. [anonymizováno] – 9 hod. [anonymizováno] – 9 hod.; [anonymizováno] - 9 hod. ; 0 Kč [datum]; 3 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; nepracovalo se [číslo]; X; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; nepracovalo se [číslo]; X; [anonymizováno] - 9 hod. ; 0 Kč [datum]; nepracovalo se [číslo]; X; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 1 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 9 hod. [anonymizováno] – 9 hod.; [anonymizováno] - 9 hod. ; 0 Kč ; Celkem 0 Kč 52. Z výše uvedeného přehledu pak vyplývá, že dle stavebního deníku se ve dnech [datum], [datum] a [datum] na stavbě [obec] [část obce] vůbec nepracovalo, a proto není možné dojít k závěru o přítomnosti strojů uváděných žalovanou na stavbě. V dalších dnech uváděných žalovanou v rozmezí [datum] až [datum] a [datum] až [datum] sice žalovaná předložila zprávy strojů, v nichž byla uvedena přítomnost jí uváděných strojů na stavbě, avšak tyto zprávy strojů byly podepsány svědkem [příjmení]. Nicméně v trestním spisu byly rovněž založeny zprávy stroje podepsané mistrem [příjmení], z nichž odvolací soud zjistil, že ve dnech [datum] až [datum] a [datum] až [datum] byly na stavbě [obec] [část obce] přítomny stroje Tatra v počtu uváděném ve stavebním deníku, avšak s jinou RZ než uvád žalovanou. Přitom tyto jiné zprávy strojů byly podepsány mistrem [příjmení] Odvolací soud ani v tomto případě s ohledem na odsouzení svědka [příjmení] v trestním řízení neuvěřil skutečnostem uvedeným v jím uvedených zprávách strojů, a to s přihlédnutím k okolnosti, že za stejné období byly ve spise založeny zprávy strojů podepsané věrohodnou osobou (mistrem [příjmení]), přičemž počet v nich uvedených strojů zcela naplnil počet strojů uvedený ve stavebním deníku. Tudíž za tyto dny dle odvolacího soudu bylo možno dovodit, že stroje uváděné žalovanou na stavbě nebyly. Proto ani odvolací soud nepovažoval za nutné žalovanou poučovat ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k prokázání jejích tvrzení, neboť skutkový děj byl prokázán jinak. A protože se žalovaná domáhala úhrady za práci zcela jiných strojů než těch, jejichž přítomnost měl odvolací soud za prokázanou (případně měl prokázáno, že na stavbě žádné stroje přítomny být nemohly), nebylo možno považovat nárok žalované uvedený ve faktuře [číslo] za důvodný, a to v celém rozsahu částky 70 560 Kč. I v této části je tak možno považovat rozhodnutí okresního soudu za věcně správné.

53. Odvolací soud se dále zaměřil na přezkum nároků žalované z faktury [číslo] přičemž základní skutková tvrzení žalované ohledně těchto nároků jsou opět uvedena v níže uvedené tabulce. Tvrzení žalované faktura [číslo] [obec] [část obce] Tatra [registrační značka]; Tatra [registrační značka]; Celkem [datum] – 10 hod.; [datum] – 10 hod.; 2 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; [datum] – 10 hod.; 2 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; [datum] – 10 hod.; 2 x 10 hod. [datum] – 8 hod.; [datum] – 8 hod.; 2 x 8 hod. [datum] – 8 hod.; [datum] – 8 hod.; 2 x 8 hod.

54. V další tabulce je opět zmíněn přehled skutkových zjištění učiněných odvolacím soudem, a to nejprve ve sloupci SD [obec] [část obce], vyplývající z jednotlivých tam uvedených stran stavebního deníku této stavby, a to o počtu strojů Tatra přítomných na stavbě v daný den a době jejich přítomnosti na stavbě. Ve sloupci s označením„ Zprávy strojů [příjmení]“ uvádí odvolací soud skutková zjištění učiněná z jednotlivých zpráv strojů (podepsaných mistrem [příjmení]), a to v rozsahu popisu stroje (uvedení jeho RZ) a počtu hodin jeho přítomnosti na stavbě. Odvolací soud takto vycházel ze zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 470 trestního spisu) a zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 472 trestního spisu). Ve sloupci s označením„ Zprávy strojů [příjmení]“ uvádí odvolací soud souhrn RZ strojů, které byly v níže popsaných zprávách strojů (podepsaných svědkem [příjmení]) uvedeny, včetně počtu hodin, které měly být dané stroje přítomny na stavbě [obec] [část obce]. Jednalo se o zprávu stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] a tutéž na č. l. 462 trestního spisu a zprávu stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] a tutéž na č. l. 462 trestního spisu. Zjištění učiněná odvolacím soudem; Posouzení důvodnosti nároku žalované Den; SD [obec] [část obce]; Zprávy strojů [příjmení]; Zprávy strojů [příjmení]; [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. [anonymizováno] - 10 hod.; 0 Kč [datum]; 3 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. [anonymizováno] - 10 hod.; 1 x 10 hod x 480 Kč 4 800 Kč [datum]; 3 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. [anonymizováno] - 10 hod.; 1 x 10 hod x 480 Kč 4 800 Kč [datum]; 3 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod. [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 8 hod. [anonymizováno] - 8 hod.; 1 x 8 hod x 480 Kč 3 840 Kč [datum]; nepracovalo se [číslo]; X; [anonymizováno] - 8 hod. [anonymizováno] - 8 hod.; 0 Kč ; Celkem 13 440 Kč 55. Z výše uvedených skutkových zjištění pak odvolací soud dovodil, že dle stavebního deníku se dne [datum] na stavbě [obec] [část obce] vůbec nepracovalo, a proto na něm nemohly být ani přítomny stroje předchůdkyně žalované. V dalších dnech uváděných žalovanou v rozmezí [datum] až [datum] sice žalovaná předložila zprávy strojů, v nichž byla uvedena přítomnost jí uváděných strojů na stavbě, avšak tyto zprávy strojů byly podepsány svědkem [příjmení]. Nicméně v trestním spisu byly rovněž založeny zprávy stroje podepsané mistrem [příjmení], z nichž odvolací soud zjistil, že dne [datum] byly na stavbě [obec] [část obce] přítomny stroje Tatra v počtu uváděném ve stavebním deníku, avšak s jinou RZ než uvád žalovanou. Přitom tyto jiné zprávy strojů byly podepsány mistrem [příjmení] Odvolací soud ani v tomto případě s ohledem na odsouzení svědka [příjmení] v trestním řízení neuvěřil skutečnostem uvedeným v jím uvedených zprávách strojů, a to s přihlédnutím k okolnosti, že za stejné období byly ve spise založeny zprávy strojů podepsané věrohodnou osobou (mistrem [příjmení]), přičemž počet v nich uvedených strojů zcela naplnil počet strojů uvedený ve stavebním deníku. Tudíž za tyto dny dle odvolacího soudu bylo možno dovodit, že stroje uváděné žalovanou na stavbě nebyly. Jinak tomu bylo ve dnech [datum] až [datum], kdy ze zpráv podepsaných mistrem [příjmení] vyplynulo, že na stavbě byly vždy přítomny jen dva stroje s jinou RZ, než uváděla žalovaná. Pokud pak bylo ze stavebního deníku zjištěno, že v těch dnech byly na stavbě [obec] [část obce] přítomny celkem tři stroje Tatra, je možno dovodit, že jeden z nich byl tím, který je uveden ve zprávách strojů podepsaných svědkem [příjmení]. Jak totiž vyplynulo z čestných prohlášení mistrů [příjmení] a [příjmení] a vyjádření společnosti [právnická osoba], faktury vystavené žalovanou nebyly vždy nedůvodné zcela, ale některé byly nedůvodné jen zčásti. Je tedy možné připustit, že pokud skutečnosti uvedené ve zprávách strojů podepsaných svědkem [příjmení] nejsou vyloučeny jinými důkazy, je možné k nim přihlížet a vycházet z nich při tvorbě skutkového stavu. Takto tedy odvolací soud ve dnech [datum] až [datum] dovodil, že na stavbě bylo přítomno jedno z vozidel uváděných žalovanou, a to v jí tvrzené době. Žalované tak vznikl ve dnech [datum] a [datum] nárok vždy na částku 4 800 Kč (10 hod. x 480 Kč/hod) a dne [datum] jí vznikl nárok na částku 3 840 Kč (8 hod. x 480 Kč/hod), celkem tedy na částku 13 440 Kč. Ve zbylém rozsahu (tj. co do částky 30 720 Kč) pak odvolací soud považuje ve shodě se soudem okresním žalobu za nedůvodnou. Odvolací soud ani v tomto případě nepovažoval za nutné žalovanou poučovat ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k prokázání jejích tvrzení, neboť skutkový děj byl prokázán jinak.

56. Jako předposledními se odvolací soud zabýval nároky žalované uvedenými ve faktuře [číslo]. Také zde odvolací soud odkazuje na níže uvedenou tabulku obsahující popis rozsahu pohledávek uplatněných žalovanou v této faktuře. Tvrzení žalované faktura [číslo] [obec] [část obce] Tatra [registrační značka]; Tatra [registrační značka]; Celkem [datum] – 10 hod.; [datum] – 10 hod.; 2 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; [datum] – 10 hod.; 2 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; [datum] – 10 hod.; 2 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; [datum] – 10 hod.; 2 x 10 hod. [datum] – 8 hod.; [datum] – 8 hod.; 2 x 8 hod.

57. V následující tabulce odvolací soud popisuje svá skutková zjištění, a to nejprve ve sloupci SD [obec] [část obce] učiněná z jednotlivých tam uvedených stran stavebního deníku této stavby, a to o počtu strojů Tatra přítomných na stavbě v daný den a době jejich přítomnosti na stavbě. Ve sloupci s označením„ Zprávy strojů [příjmení]“ uvádí odvolací soud skutková zjištění učiněná z jednotlivých zpráv strojů (podepsaných mistrem [příjmení]), a to v rozsahu popisu stroje (uvedení jeho RZ) a počtu hodin jeho přítomnosti na stavbě. Odvolací soud takto vycházel ze zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 474 trestního spisu). Ve sloupci s označením„ Zprávy strojů [příjmení]“ uvádí odvolací soud souhrn RZ strojů, které byly v níže popsaných zprávách strojů (podepsaných svědkem [příjmení]) uvedeny, včetně počtu hodin, které měly být dané stroje přítomny na stavbě [obec] [část obce]. Jednalo se o zprávu stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] a tutéž na č. l. 465 trestního spisu a zprávu stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] a tutéž na č. l. 465 trestního spisu. Zjištění učiněná odvolacím soudem; Posouzení důvodnosti nároku žalované Den; SD [obec] [část obce]; Zprávy strojů [příjmení]; Zprávy strojů [příjmení]; [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. [anonymizováno] - 10 hod.; 1 x 10 hod x 480 Kč 4 800 Kč [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. [anonymizováno] - 10 hod.; 1 x 10 hod x 480 Kč 4 800 Kč [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. [anonymizováno] - 10 hod.; 1 x 10 hod x 480 Kč 4 800 Kč [datum]; 2 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. [anonymizováno] - 10 hod.; 1 x 10 hod x 480 Kč 4 800 Kč [datum]; 2 x 9 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 8 hod.; [anonymizováno] - 8 hod. [anonymizováno] - 8 hod.; 1 x 8 hod x 480 Kč 3 840 Kč ; Celkem 23 040 Kč 58. Z výše uvedeného přehledu skutkových zjištění vyplývá, že ve dnech uváděných žalovanou v rozmezí [datum] až [datum] sice žalovaná předložila zprávy strojů, v nichž byla uvedena přítomnost jí uváděných strojů na stavbě, avšak tyto zprávy strojů byly podepsány svědkem [příjmení]. Nicméně v trestním spisu byla rovněž založena zpráva stroje podepsaná mistrem [příjmení], z níž odvolací soud zjistil, že v těchže dnech byl na stavbě [obec] [část obce] přítomen stroj Tatra s jinou RZ než uvád žalovanou. Přitom tato jiná zpráva stroje byla podepsána mistrem [příjmení]. Pokud pak bylo ze stavebního deníku zjištěno, že ve výše uvedených dnech byly na stavbě [obec] [část obce] přítomny vždy celkem dva stroje Tatra, je možno dovodit, že jeden z nich byl tím, který je uveden ve zprávách strojů podepsaných svědkem [příjmení]. Jak totiž vyplynulo z čestných prohlášení mistrů [příjmení] a [příjmení] a vyjádření společnosti [právnická osoba], faktury vystavené žalovanou nebyly vždy nedůvodné zcela, ale některé byly nedůvodné jen zčásti. Je tedy možné připustit, že pokud skutečnosti uvedené ve zprávách strojů podepsaných svědkem [příjmení] nejsou vyloučeny jinými důkazy, je možné k nim přihlížet a vycházet z nich při tvorbě skutkového stavu. Takto tedy odvolací soud ve dnech [datum] až [datum] dovodil, že na stavbě bylo přítomno jedno z vozidel uváděných žalovanou, a to v jí tvrzené době. Žalované tak vznikl ve dnech [datum] až [datum] nárok vždy na částku 4 800 Kč (10 hod. x 480 Kč/hod) a dne [datum] jí vznikl nárok na částku 3 840 Kč (8 hod. x 480 Kč/hod), celkem tedy na částku 23 040 Kč. Ve zbylém rozsahu (tj. co do částky 23 040 Kč) pak odvolací soud považuje ve shodě se soudem okresním žalobu za nedůvodnou. Odvolací soud ani v tomto případě nepovažoval za nutné žalovanou poučovat ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k prokázání jejích tvrzení, neboť skutkový děj byl prokázán jinak.

59. Naposledy odvolací soud posuzoval nároky žalované uvedené ve faktuře [číslo]. Také zde odvolací soud odkazuje na níže uvedenou tabulku s přehledem skutkových tvrzení žalované. Tvrzení žalované faktura [číslo] [obec] [část obce] Tatra [registrační značka]; Tatra [registrační značka]; Celkem [datum] – 10 hod.; [datum] – 10 hod.; 2 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; [datum] – 10 hod.; 2 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; [datum] – 10 hod.; 2 x 10 hod. [datum] – 6 hod.; [datum] – 6 hod.; 2 x 6 hod. [datum] – 6 hod.; x; 1 x 6 hod. [datum] – 10 hod.; x; 1 x 10 hod. [datum] – 10 hod.; x; 1 x 10 hod.

60. Poslední tabulka pak ve svém prvním sloupci označením SD [obec] [část obce] opětovně uvádí skutková zjištění učiněná odvolacím soudem z jednotlivých tam uvedených stran stavebního deníku této stavby, a to o počtu strojů Tatra přítomných na stavbě v daný den a době jejich přítomnosti na stavbě. Ve sloupci s označením„ Zprávy strojů [příjmení]“ uvádí odvolací soud skutková zjištění učiněná z jednotlivých zpráv strojů (podepsaných mistrem [příjmení]), a to v rozsahu popisu stroje (uvedení jeho RZ) a počtu hodin jeho přítomnosti na stavbě. Odvolací soud takto vycházel ze zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 474 trestního spisu), zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 475 trestního spisu) a zprávy stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (č. l. 475 trestního spisu). Ve sloupci s označením„ Zprávy strojů [příjmení]“ uvádí odvolací soud souhrn RZ strojů, které byly v níže popsaných zprávách strojů (podepsaných svědkem [příjmení]) uvedeny, včetně počtu hodin, které měly být dané stroje přítomny na stavbě [obec] [část obce]. Jednalo se o zprávu stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] a tutéž na č. l. 468 trestního spisu a zprávu stroje [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] a tutéž na č. l. 468 trestního spisu. Zjištění učiněná odvolacím soudem; Posouzení důvodnosti nároku žalované Den; SD [obec] [část obce]; Zprávy strojů [příjmení]; Zprávy strojů [příjmení]; [datum]; 1 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. [anonymizováno] - 10 hod.; 0 Kč [datum]; 1 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. [anonymizováno] - 10 hod.; 0 Kč [datum]; 1 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. [anonymizováno] - 10 hod.; 0 Kč [datum]; 1 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] – 6 hod. [anonymizováno] - 6 hod.; 0 Kč [datum]; 1 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 6 hod. ; 0 Kč [datum]; 1 x 9 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 9 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 0 Kč [datum]; 3 x 11 hod. [číslo]; [anonymizováno] – 10 hod.; [anonymizováno] - 10 hod. ; 1 x 10 hod x 480 Kč 4 800 Kč ; Celkem 4 800 Kč 61. Z výše uvedeného přehledu skutkových zjištění je možné dovodit, že ve dnech uváděných žalovanou v rozmezí [datum] až [datum] sice žalovaná předložila zprávy strojů, v nichž byla uvedena přítomnost jí uváděných strojů na stavbě, avšak tyto zprávy strojů byly podepsány svědkem [příjmení]. Nicméně v trestním spisu byly rovněž založeny zprávy stroje podepsané mistrem [příjmení], z nichž odvolací soud zjistil, že v těchže dnech byl na stavbě [obec] [část obce] vždy přítomen stroj Tatra s jinou RZ než uvád žalovanou. Přitom tyto jiné zprávy strojů byly podepsány mistrem [příjmení] Odvolací soud ani v tomto případě s ohledem na odsouzení svědka [příjmení] v trestním řízení neuvěřil skutečnostem uvedeným v jím uvedených zprávách strojů, a to s přihlédnutím k okolnosti, že za stejné období byly ve spise založeny zprávy strojů podepsané věrohodnou osobou (mistrem [příjmení]), přičemž počet v nich uvedených strojů zcela naplnil počet strojů uvedený ve stavebním deníku. Tudíž za tyto dny dle odvolacího soudu bylo možno dovodit, že stroje uváděné žalovanou na stavbě nebyly. Jinak tomu bylo dne [datum], u nějž odvolací soud ze stavebního deníku odvolací soud zjistil, že toho dne byly na stavbě [obec] [část obce] přítomny celkem 3 stroje Tatra, přičemž pouze jeden z nich byl strojem uvedeným ve zprávě mistra [příjmení]. Jeden ze zbylých dvou strojů Tatra tak byl zjevně tím, který je uveden ve zprávě stroje podepsaném svědkem [příjmení]. Jak totiž vyplynulo z čestných prohlášení mistrů [příjmení] a [příjmení] a vyjádření společnosti [právnická osoba], faktury vystavené žalovanou nebyly vždy nedůvodné zcela, ale některé byly nedůvodné jen zčásti. Je tedy možné připustit, že pokud skutečnosti uvedené ve zprávách strojů podepsaných svědkem [příjmení] nejsou vyloučeny jinými důkazy, je možné k nim přihlížet a vycházet z nich při tvorbě skutkového stavu. Takto tedy odvolací soud dne [datum] dovodil, že na stavbě bylo přítomno jedno vozidlo uváděné žalovanou, a to v jí tvrzené době. Žalované tak vznikl za den [datum] nárok na částku 4 800 Kč (10 hod. x 480 Kč/hod). Ve zbylém rozsahu (tj. co do částky 42 240 Kč) pak odvolací soud považuje ve shodě se soudem okresním žalobu za nedůvodnou. Odvolací soud ani v tomto případě nepovažoval za nutné žalovanou poučovat ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k prokázání jejích tvrzení, neboť skutkový děj byl prokázán jinak.

62. Odvolací soud dále považuje za nutné s ohledem na námitku žalované, že nebyl proveden jí navržený důkaz v podobě vyžádání satelitních snímků daných oblastí z období června až října [rok] od společnosti [právnická osoba], uvést následující. Jednak žalovaná označila tento důkaz nikoliv k prokázání přítomnosti konkrétních vozidel na konkrétní stavbě, ale pouze k vyvrácení tvrzení žalobkyně, že se v lokalitách [obec] a [obec] [část obce] vůbec nenacházely automobily odvážející zeminu. Odvolací soud má za to, že prokázání této skutečnosti je ve vztahu k rozhodnutí o věci zcela irelevantní, neboť pro vyhovění svým nárokům potřebovala žalovaná prokázat, že daná vozidla byla v jí uváděných dobách přítomna na stavbě a nikoliv vyvrátit negativní tvrzení žalobkyně, že tato vozidla na stavbě přítomna byla. Navíc lze mít s ohledem na rozsah doby přítomnosti vozidel na stavbách a jejich počet zcela jistě za to, že by vyžádání satelitních snímků nebylo schopné prokázat přítomnost konkrétních vozidel s konkrétním RZ na stavbách po celou žalovanou tvrzenou dobu. I z tohoto důvodu tak odvolací soud nepovažuje postup okresního soudu, který dané dokazování neprovedl, za nesprávný.

63. Závěrem odvolací soud uvádí, že nepřehlédl, že žalobkyně učinila v průběhu tohoto řízení podáním ze dne [datum] zápočet svých pohledávek v celkové výši 107 322 Kč vyúčtovaných fakturou [číslo] ze dne [datum]. Z tvrzení žalobkyně však vyplynulo, že se jedná o její pohledávky vůči společnosti [právnická osoba], tedy o pohledávky nikoliv vůči žalované, ale vůči třetímu subjektu, které tak nejsou způsobilé k započtení. Takové započtení tak nemůže způsobit zánik pohledávek žalované vůči žalobkyni. Nadto je potřeba uvést, že částka 107 322 Kč je tvořena pohledávkami na zaplacení odebrané nafty, přičemž se nejedná o jednu pohledávku, ale dle tvrzení žalobkyně o minimálně 15 samostatných pohledávek za odebrání nafty. Žalobkyně těchto svých několik pohledávek v celkové výši 107 322 Kč započetla proti několika pohledávkám žalované uplatněným vzájemnou žalobou v celkové výši 469 265 Kč, a to aniž by jakkoliv určila, která její pohledávka se má setkat s konkrétní pohledávkou žalované a přivodit tak její zánik. Bez takového určení pak nelze žalobkyní učiněné započtení považovat za určité, a tudíž způsobující zánik případných pohledávek žalované. V tomto smyslu pak odvolací soud plně odkazuje na právní rozbor takového započtení učiněný v odstavcích 24. až 27. tohoto odůvodnění.

64. Odvolací soud tak s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti považuje za zcela správný závěr okresního soudu o nedůvodnosti pohledávek žalované uplatněných vzájemnou žalobou a uvedených ve fakturách [číslo] (ve výši 27 185 Kč), [číslo] (ve výši 46 080 Kč), [číslo] (ve výši 72 960 Kč), [číslo] (ve výši 74 880 Kč), [číslo] (ve výši 70 560 Kč), a dále o nedůvodnosti části pohledávek uvedených ve faktuře [číslo] (ve výši 30 720 Kč), ve faktuře [číslo] (ve výši 23 040 Kč), ve faktuře [číslo] (ve výši 42 240 Kč) a ve faktuře [číslo] ([číslo]) ve výši 17 280 Kč. Proto odvolací soud výrokem II. písm. b) tohoto rozsudku potvrdil jako věcně správný výrok IV. rozsudku okresního soudu, kterým byla žaloba ohledně těchto částek včetně požadovaného příslušenství zamítnuta.

65. Současně pak odvolací soud změnil dle § 220 o. s. ř. výrokem II. písm. a) tohoto rozsudku zbylou část výroku IV. rozsudku okresního soudu, a to ohledně části pohledávek ve výši 23 040 Kč uvedených ve faktuře [číslo] ([číslo]) včetně požadovaného úroku z prodlení. Za důvodný pak odvolací soud považuje i nárok na úrok z prodlení z této částky, který odpovídá splatnosti uvedené ve faktuře, přičemž ze strany žalobkyně nebyla tato splatnost, ani doručení faktury před jejím uplynutím v průběhu řízení jakkoliv zpochybňována. Požadovaná výše úroku z prodlení pak odpovídá § 369 odst. 1 obch. z., tedy předpisům práva občanského, konkrétně § 517 obč. z. ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Odvolací soud tak považuje vzájemnou žalobu žalobkyně za důvodnou nejen v části, v níž jí bylo vyhověno výrokem III. rozsudku okresního soudu (včetně úroku z prodlení), který odvolací soud výrokem I. tohoto rozsudku dle § 219 o. s. ř. potvrdil, ale i co do částky 23 040 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení.

66. Ohledně náhrady nákladů řízení okresní soud správně ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 2. 2018, sp. zn. 23 Cdo 4609/2017, posoudil zcela samostatně náklady řízení o žalobě žalobkyně a o vzájemné žalobě žalované. V tomtéž duchu tedy přistoupil k přezkumu prvostupňových nákladů i odvolací soud.

67. Pokud se týče nákladů řízení před okresním soudem o žalobě žalobkyně, pak odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyně byla v řízení o své žalobě pouze nepatrně procesně neúspěšná a má tedy ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. vůči žalované nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyně totiž byla v této části řízení procesně úspěšná co do částky 224 319 Kč (v rozsahu 98,6 %) a procesně neúspěšná co do částky 3 246 Kč (v rozsahu 1,4 %). Náklady žalobkyně v prvostupňovém řízení o její žalobě pak dle odvolacího soudu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za podanou žalobu ve výši 9 103 Kč a dále z odměny advokáta zastupujícího žalobkyni, a to ve výši 9 220 Kč za jeden úkon právní služby dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“) při tarifní hodnotě 227 565 Kč. Takovou výší odměny jsou však honorovány pouze úkony právní služby, které byly učiněny samostatně jen v řízení o žalobě žalobkyně. Pokud byl některý úkon zástupcem žalobkyně učiněn jako úkon společný pro řízení o žalobě žalobkyně a vzájemné žalobě žalované, je nutno vycházet z toho, že v tomto případě byly ke společnému řízení spojeny dvě věci a dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu je nutno za tarifní hodnotu považovat součet tarifních hodnot obou věcí. V tomto případě se jedná o tarifní hodnotu ve výši 696 830 Kč jako součet tarifních hodnot řízení o žalobě žalobkyně (227 565 Kč) a řízení o vzájemné žalobě žalované (469 265 Kč). Z této tarifní hodnoty pak činí odměna advokáta dle § 7 bod 6. advokátního tarifu částku 11 100 Kč, z níž na řízení o žalobě žalobkyně připadá poměrná část v rozsahu 33 % (tedy odměna ve výši 3 663 Kč) a na řízení o vzájemné žalobě žalované připadá poměrná část v rozsahu 67 % (tedy odměna ve výši 7 437 Kč).

68. Odvolací soud považuje za účelně učiněných celkem 24 následujících úkonů právní služby, které byly vykonány zástupcem žalobkyně v průběhu prvostupňového řízení o žalobě žalobkyně. Jedná se o převzetí a přípravu zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), jednoduchou výzvu k plnění (§ 11 odst. 2 písm. j) advokátního tarifu), neboť tato výzva neobsahovala základní skutkový a právní rozbor věci, ale jednalo se pouze o tzv. prostou výzvu honorovanou odměny advokáta, žalobu – návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, podání ze dne [datum], v němž žalobkyně reaguje na procesní obranu žalované (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), účast u jednání okresního soudu ve dnech [datum], [datum], [datum] (celkem 3 úkony právní služby, neboť jednání přesáhlo 4 hodiny, jelikož trvalo v době od 8:30 do 13:35 hod.), [datum] (celkem 2 úkony právní služby, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny, jelikož trvalo v době od 8:30 do 10:45 hod.), [datum] (celkem 2 úkony právní služby, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny, jelikož trvalo v době od 8:30 do 11:00 hod.), [datum] (celkem 3 úkony právní služby, neboť jednání přesáhlo 4 hodiny, jelikož trvalo v době od 8:30 do 13:40 hod.), [datum], [datum] (celkem 2 úkony právní služby, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny, jelikož trvalo v době od 10:00 do 13:30 hod.), [datum], [datum], [datum] (celkem 2 úkony právní služby, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny, jelikož trvalo v době od 10:00 do 12:35 hod.) a [datum] (vše dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu).

69. Odvolací soud nepovažuje za účelně učiněný úkon žalobkyně spočívající v sepisu podání ze dne [datum], neboť žalobkyně měla a mohla na obranu žalovaného reagovat již v rámci jednání okresního soudu dne [datum]. Pokud pak žalobkyně neučinila svou reakci přímo v rámci jednání, ale až následně, je to samozřejmě její právo, nicméně náklady jí tím vzniklé nelze považovat za účelně vynaložené. Odvolací soud také nepovažuje za účelně učiněné podání žalobkyně ze dne [datum], neboť skutečnosti v něm uvedené měla žalobkyně uvést již v samotné žalobě, a pokud tak učinila samotným podáním, jde to jen k její tíži. Na tomto závěru pak nic nemění ani okolnost, že žalobkyně byla k doplnění těchto tvrzení vyzvána soudem. Stejně tak nelze považovat za účelně učiněné ani podání ze dne [datum], neboť rovněž v něm žalobkyně pouze precizuje svá skutková tvrzení a označuje důkazy k jejich prokázání, což měla učinit již v samotné žalobě. Podání ze dne [datum] není také možno považovat za účelně učiněný úkon v rámci řízení o žalobě žalobkyně, neboť v něm pouze v jeho části žalobkyně označuje důkazy k prokázání svých tvrzení (což měla učinit již v žalobě) a zbylá část podání se týká vzájemné žaloby žalované.

70. Pokud se týče výše odměny za shora uvedené účelně učiněné úkony právní služby, tak pokud se týče jednání okresního soudu, tak v jejich rámci byla vždy projednávána jak žaloba žalobkyně, tak i vzájemná žaloba žalované, tudíž je nutno odměnu zástupce žalobkyně za tato jednání pro účely řízení o žalobě žalobkyně stanovit v částce 3 663 Kč (viz výše). Ostatní výše zmíněné účelné úkony již pak zástupce žalobkyně činil samostatně jako úkony v řízení o žalobě žalobkyně, a proto je možno mu přiznat odměnu za úkon právní služby (v plné sazbě) ve výši 9 220 Kč.

71. Do prvostupňových nákladů žalobkyně je dále nutno zařadit i náklady předchozího odvolacího řízení, které sestávají ze soudního poplatku zaplaceného žalobkyní za podané odvolání ve výši 5 351 Kč, dále z odměny zástupce žalobkyně za sepis odvolání proti rozsudku okresního soudu ze dne [datum], přičemž toto odvolání bylo podáno ohledně žaloby žalobkyně v rozsahu částky 107 010 Kč, z něhož činí odměna advokáta dle § 7 bod 5. advokátního tarifu částku 5 420 Kč. Dále je nutno do prvostupňových nákladů žalobkyně za řízení o její žalobě zařadit odměnu advokáta za sepis vyjádření k odvolání žalované proti rozsudku okresního soudu ze dne [datum] v části týkající se žaloby žalobkyně. Při stanovení výše této odměny bylo nutno vyjít z toho, že zástupce žalobkyně učinil předmětem svého vyjádření k odvolání žalované jak část odvolání žalované směřující proti výroku o žalobě žalobkyně (v rozsahu částky 120 555 Kč), tak i část odvolání žalované směřující proti výroku o vzájemné žalobě žalované (v rozsahu částky 469 265 Kč). A protože bylo vyjádření k odvolání žalované učiněno jako úkon společný pro řízení o žalobě žalobkyně a vzájemné žalobě žalované, je nutno vycházet z toho, že ke společnému řízení byly spojeny dvě věci a dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu je nutno za tarifní hodnotu považovat součet tarifních hodnot obou věcí. V tomto případě se jedná o tarifní hodnotu 589 820 Kč, z níž pak činí odměna advokáta dle § 7 bod 6. advokátního tarifu částku 10 660 Kč. Z ní na řízení o žalobě žalobkyně připadá poměrná část v rozsahu 20,4 % (tedy odměna ve výši 2 175 Kč) a na řízení o vzájemné žalobě žalované připadá poměrná část v rozsahu 79,6 % (tedy odměna ve výši 8 485 Kč).

72. Ke každému z výše uvedených úkonů právní služby pak zástupci žalobkyně náleží náhrada paušálních výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu. To se však týká výše zmíněných úkonů právní služby, které byly učiněny jako samostatné úkony v řízení o žalobě žalobkyně (celkem 5 úkonů). Pokud se týče úkonů spočívajících v účasti u jednání okresního soudu a sepisu vyjádření k odvolání žalované (celkem 20 úkonů), které byly učiněny jako společné úkony v řízení o žalobě žalobkyně a v řízení o vzájemné žalobě žalované, pak u nich považuje odvolací soud za spravedlivé rozdělit paušální náhradu nákladů ve výši 300 Kč na poloviny a zohlednit tedy v každém z řízení paušální náhradu nákladů zástupce žalobkyně částkou 150 Kč. Paušální náhrada nákladů totiž není jakkoliv vázána na výši odměny a není jí tedy možné poměrně rozdělit podle výše tarifní hodnoty daného řízení. Zástupce žalobkyně tak má za prvostupňové řízení o žalobě žalobkyně nárok na náhradu paušálních výdajů v částce 4 650 Kč (5 x 300 Kč + 21 x 150 Kč).

73. Žalobkyně rovněž v prvostupňovém řízení o své žalobě zaplatila na zálohách nákladů řízení částku 16 000 Kč, z níž byla okresním soudem použita k úhradě nákladů řízení vzniklých dokazováním v řízení o žalobě žalobkyně celkem částka 10 547 Kč (výslech svědků v celkové výši 6 400 Kč – s výjimkou nákladů na výslech svědka [jméno] [příjmení], které byly uhrazeny přímo státem, vypracování znaleckého posudku znalcem [titul] [příjmení] v částce 2 601 Kč a výslech tohoto znalce v částce 1 546 Kč), přičemž zbylá část zálohy ve výši 5 453 Kč byla žalobkyni okresním soudem již vrácena. Částku 10 547 Kč je tak rovněž nutno považovat za náklad žalobkyně o její žalobě v řízení před okresním soudem.

74. V nákladech žalobkyně vzniklých v řízení o žalobě žalobkyně je dále nutno zohlednit jízdné zástupce žalobkyně k jednotlivým výše uvedeným jednáním okresního soudu, které činilo celkově částku 21 992 Kč, náhradu za ztrátu času stráveného na cestě k jednáním zástupcem žalobkyně ve výši 9 100 Kč a jízdné statutárního zástupce žalobkyně v celkové výši 3 628 Kč. Ohledně konkrétní výše těchto částek pak odvolací soud pro zestručnění plně odkazuje na příslušnou část odůvodnění rozsudku okresního soudu, s níž se plně ztotožňuje. Nicméně s ohledem na okolnost, že u těchto jednání byla vždy projednávána nejen žaloba žalobkyně, ale i vzájemná žaloba žalované, má odvolací soud za to, že je nutno tyto náklady rozdělit mezi tato dvě spojená řízení. S ohledem na okolnost, že pro výši těchto nákladů nemá žádný význam výše tarifní hodnoty, považuje odvolací soud za spravedlivé rozdělit náklady na jízdné a náhradu za ztrátu času na dvě stejné části. Na řízení o žalobě žalobkyně tak z výše uvedených nákladů za jízdné a náhradu za ztrátu času v celkové výši 34 720 Kč připadá částka 17 360 Kč.

75. Prvostupňové náklady žalobkyně za řízení o žalobě, s výjimkou zaplacených soudních poplatků a zálohy zaplacené na náklady důkazu, je tak možno vyčíslit částkou 135 135 Kč. Z této částky pak zástupci žalobkyně náleží ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. DPH ve výši 21 %, tedy částka 28 379 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celková výše nákladů žalobkyně o žalobě v řízení před okresním soudem (včetně zaplacených soudních poplatků a zálohy na náklady důkazů) tak činí částku 188 515 Kč. S ohledem na okolnost, že odvolací soud dospěl na rozdíl od okresního soudu k jiné výši nákladů řízení, které by měla žalovaná žalobkyni v řízení o žalobě žalobkyně nahradit, výrokem III. změnil dle § 220 o. s. ř. výrok V. rozsudku okresního soudu o náhradě těchto nákladů. Odvolací soud tedy zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení o žalobě žalobkyně částku 188 515 Kč.

76. Odvolací soud pak nesouhlasí s tím, že okresní soud zavázal výrokem VII. k náhradě nákladů státu v částce 1 734,50 Kč pouze žalovanou. Tato částka je totiž tvořena náklady na svědečné za výslech svědka [příjmení], který byl okresním soudem vyslechnut v souvislosti s nárokem žalobkyně uplatněným v žalobě. Jedná se tak o náklad této části řízení, v němž (jak již bylo uvedeno výše) byla žalobkyně procesně úspěšná v rozsahu 98,6 % a neúspěšná v rozsahu 1,4 %. Ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. pak má stát vůči účastníkům řízení nárok na náhradu nákladů, které platil (tedy v tomto případě částky 1 734,50 Kč) podle výsledku řízení. Odvolací soud proto ve smyslu § 220 o. s. ř. změnil výrok VII. rozsudku okresního soudu tak, že zavázal žalobkyni nahradit státu 1,4 % z částky 1 734,50 Kč (tedy částku 24,30 Kč) a žalovanou nahradit státu 98,6 % z částky 1 734,50 Kč (tedy částku 1 710,20 Kč).

77. Pokud se týče prvostupňových nákladů za vzájemnou žalobu žalované, pak odvolací soud s ohledem na okolnost, že částečně změnil rozsudek okresního soudu v této části předmětu řízení, rozhodl ve smyslu § 224 odst. 2 o. s. ř. o náhradě nákladů této části řízení originárně. V této souvislosti dovodil procesní úspěch žalobkyně ohledně částky 404 945 Kč (v rozsahu 86,3 %) a procesní neúspěch ohledně částky 64 320 Kč (v rozsahu 13,7 %). Po odečtení procesního neúspěchu žalobkyně od jejího procesního úspěchu je možno dospět k závěru, že žalobkyně má vůči žalované nárok na náhradu prvostupňových nákladů řízení o vzájemné žalobě žalované v rozsahu 72,6 % Tyto náklady žalobkyně sestávají z odměny advokáta zastupujícího žalobkyni, a to ve výši 10 180 Kč za jeden úkon právní služby dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 6. advokátního tarifu při tarifní hodnotě 469 265 Kč. Takovou výší odměny jsou však honorovány pouze úkony právní služby, které byly učiněny samostatně jen v řízení o vzájemné žalobě žalované. Pokud byl nějaký úkon zástupcem žalobkyně učiněn jako úkon společný pro řízení o žalobě žalobkyně a vzájemné žalobě žalované, je nutno vycházet z toho, že v tomto případě byly ke společnému řízení spojeny dvě věci a dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu je nutno za tarifní hodnotu považovat součet tarifních hodnot obou věcí, tedy částku 696 830 Kč. Z této tarifní hodnoty pak činí odměna advokáta dle § 7 bod 6. advokátního tarifu částku 11 100 Kč, z níž na řízení o vzájemné žalobě žalované připadá poměrná část v rozsahu 67 %, tedy odměna ve výši 7 437 Kč.

78. Odvolací soud považuje za účelně učiněných celkem 22 následujících úkonů právní služby učiněných zástupcem žalobkyně v průběhu prvostupňového řízení o vzájemné žalobě žalované. Jedná se o převzetí a přípravu zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), sepis podání ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), účast u jednání okresního soudu dne [datum], [datum], [datum] (celkem 3 úkony právní služby, neboť jednání přesáhlo 4 hodiny, jelikož trvalo v době od 8:30 do 13:35 hod.), [datum] (celkem 2 úkony právní služby, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny, jelikož trvalo v době od 8:30 do 10:45 hod.), [datum] (celkem 2 úkony právní služby, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny, jelikož trvalo v době od 8:30 do 11:00 hod.), [datum] (celkem 3 úkony právní služby, neboť jednání přesáhlo 4 hodiny, jelikož trvalo v době od 8:30 do 13:40 hod.), [datum], [datum] (celkem 2 úkony právní služby, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny, jelikož trvalo v době od 10:00 do 13:30 hod.), [datum], [datum], [datum] (celkem 2 úkony právní služby, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny, jelikož trvalo v době od 10:00 do 12:35 hod.) a [datum] (vše dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu).

79. Odvolací soud nepovažuje za účelně učiněný úkon žalobkyně spočívající v sepisu podání ze dne [datum], neboť žalobkyně měla a mohla na obranu žalovaného reagovat již v rámci jednání okresního soudu dne [datum]. Pokud pak žalobkyně neučinila svou reakci přímo v rámci jednání, ale až následně, je to samozřejmě její právo, nicméně náklady jí tím vzniklé nelze považovat za účelně vynaložené. Odvolací soud pak nepovažuje za honorovatelné v řízení o vzájemné žalobě žalované ani podání žalobkyně ze dne [datum], neboť se týkalo pouze řízení o žalobě žalobkyně. Stejně tak nelze považovat za účelně učiněné ani podání ze dne [datum], neboť v něm žalobkyně pouze precizuje svá již předtím uvedená skutková tvrzení, což mohla učinit již v předešlém vyjádření ke vzájemné žalobě žalované.

80. Pokud se týče odměny, kterou je možno přiznat za jednotlivé úkony právní služby, pak je nutno zohlednit, že v rámci jednání okresního soudu byla vždy projednávána jak žaloba žalobkyně, tak i vzájemná žaloba žalované, tudíž je nutno odměnu zástupce žalobkyně za tato jednání (20 úkonů právní služby) pro účely řízení o žalobě žalobkyně stanovit v částce 7 437 Kč (viz výše). Ostatní výše zmíněné účelné úkony (celkem 2 úkony) již pak zástupce žalobkyně činil samostatně jako úkony v řízení o vzájemné žalobě žalované, a proto je možno mu přiznat odměnu za jeden úkon právní služby (v plné sazbě) ve výši 10 180 Kč.

81. Do prvostupňových nákladů žalobkyně je dále nutno zařadit i náklady předchozího odvolacího řízení v části týkající se vzájemné žaloby žalované. Ty sestávají z odměny zástupce žalobkyně za sepis vyjádření k odvolání žalované proti rozsudku okresního soudu ze dne [datum] v části týkající se vzájemné žaloby žalované. Při stanovení výše této odměny odvolací soud vyšel z toho, že zástupce žalobkyně učinil předmětem svého vyjádření k odvolání žalované jak část odvolání žalované směřující proti výroku o žalobě žalobkyně (v rozsahu částky 120 555 Kč), tak i část odvolání žalované směřující proti výroku o vzájemné žalobě žalované (v rozsahu částky 469 265 Kč). A protože bylo vyjádření k odvolání žalované učiněno jako úkon společný pro řízení o žalobě žalobkyně i o vzájemné žalobě žalované, je nutno vycházet z toho, že v tomto případě byly ke společnému řízení spojeny dvě věci a dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu je nutno za tarifní hodnotu považovat součet tarifních hodnot obou věcí. V tomto případě se jedná o tarifní hodnotu ve výši 589 820 Kč. Z této tarifní hodnoty pak činí odměna advokáta dle § 7 bod 6. advokátního tarifu částku 10 660 Kč, z níž na řízení o vzájemné žalobě žalované připadá poměrná část v rozsahu 79,6 %, tedy odměna ve výši 8 485 Kč Odvolací soud pak nemá za to, že by bylo možno přiznat žalobkyni za tuto část řízení nárok na náhradu odměny jejího zástupce za sepis odvolání proti rozsudku ze dne [datum], neboť odvolání žalobkyně nesměřovalo proti výroku rozsudku týkajícímu se vzájemné žaloby žalované.

82. Ke každému z výše uvedených úkonů právní služby učiněných jako samostatných v řízení o vzájemné žalobě žalované (celkem 2 úkony) pak zástupci žalobkyně náleží náhrada paušálních výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu. Pokud se pak jednalo o úkony spočívající v účasti u jednání okresního soudu (celkem 20 úkonů) a sepis vyjádření k odvolání žalované v části týkající se vzájemné žaloby žalované, jednalo se o společný úkon učiněný v rámci spojených řízení. U nich považuje odvolací soud za spravedlivé rozdělit paušální náhradu nákladů ve výši 300 Kč na poloviny a zohlednit tedy v každém z řízení paušální náhradu nákladů zástupce žalobkyně částkou 150 Kč. Paušální náhrada nákladů totiž není jakkoliv vázána na výši odměny a není jí tedy možné poměrně rozdělit podle výše tarifní hodnoty daného řízení. Zástupce žalobkyně tak má za prvostupňové řízení o vzájemné žalobě žalované nárok na náhradu paušálních výdajů v částce 3 450 Kč (2 x 300 Kč + 21 x 150 Kč).

83. V nákladech žalobkyně vzniklých v řízení o vzájemné žalobě žalované je dále nutno zohlednit jízdné zástupce žalobkyně k jednotlivým výše uvedeným jednáním, které činilo celkově částku 21 992 Kč, náhradu za ztrátu času stráveného na cestě k jednáním zástupcem žalobkyně ve výši 9 100 Kč a jízdné statutárního zástupce žalobkyně v celkové výši 3 628 Kč. I v tomto případě pak odvolací soud ohledně konkrétní výše těchto částek plně odkazuje na příslušnou část odůvodnění rozsudku okresního soudu, s níž se plně ztotožňuje. Nicméně s ohledem na okolnost, že u těchto jednání byla vždy projednávána nejen žaloba žalobkyně, ale i vzájemná žaloba žalované, má odvolací soud za to, že je nutno tyto náklady rozdělit mezi tato dvě spojená řízení. S ohledem na okolnost, že pro výši těchto nákladů nemá žádný význam výše tarifní hodnoty, považuje odvolací soud za spravedlivé rozdělit náklady na jízdné a náhradu za ztrátu času na dvě stejné části. Na řízení o vzájemné žalobě žalované tak z výše uvedených nákladů za jízdné a náhradu za ztrátu času v celkové výši 34 720 Kč připadá částka 17 360 Kč.

84. Prvostupňové náklady žalobkyně za řízení o vzájemné žalobě žalované je tak možno vyčíslit částkou 198 395 Kč. Z této částky pak zástupci žalobkyně náleží ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. DPH ve výši 21 %, tedy částka 41 663 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celková výše nákladů žalobkyně o vzájemné žalobě žalované v řízení před okresním soudem tak činí částku 240 058 Kč. Z této částky pak má žalobkyně vůči žalované nárok na náhradu v rozsahu 72,6 %, tedy na částku 174 282 Kč. Odvolací soud proto výrokem IV. tohoto rozsudku zavázal originárně žalovanou k náhradě nákladů řízení o vzájemné žalobě žalované ve výši 174 282 Kč.

85. Pokud se týče náhrady nákladů odvolacího řízení, pak ty je rovněž nutno posoudit samostatně v rámci řízení o žalobě žalobkyně a v rámci řízení o vzájemné žalobě žalované. V řízení o žalobě žalobkyně vznikly žalobkyni v průběhu odvolacího řízení náklady za sepis vyjádření k odvolání žalované směřující proti rozsudku okresního soudu ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu) v části týkající se žaloby žalobkyně (tedy v rozsahu částky 224 319 Kč). Výši této odměny bylo nutno s ohledem na okolnost, že žalobkyně se ve vyjádření ze dne [datum] vyjádřila i k odvolání žalované proti rozsudku okresního soudu ze dne [datum] v části týkající se vzájemné žaloby (ohledně částky 427 985 Kč), vypočítat ve smyslu § 12 odst. 3 advokátního tarifu ze součtu těchto tarifních částek. Z částky 652 304 Kč pak činí odměna advokáta dle § 7 bod 6. advokátního tarifu částku 10 940 Kč, z níž na řízení o žalobě žalobkyně připadá poměrná část v rozsahu 34,4 % (tedy částka 3 763 Kč) a na řízení o vzájemné žalobě žalované poměrná část v rozsahu 65,6 % (tedy částka 7 177 Kč). Obdobně pak ve stejné částce (3 763 Kč) vznikl žalobkyni náklad v podobě odměny jejího zástupce za účast u jednání odvolacího soudu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) Odvolací soud nemá za to, že by žalobkyně učinila v rámci odvolacího řízení o žalobě žalobkyně úkon v podobě sepisu odvolání, neboť její odvolání bylo sepsáno pouze proti výroku o vzájemné žalobě žalované a není jej tak možno zohlednit v odvolacím řízení o žalobě žalobkyně. Ke každému z výše uvedených dvou úkonů právní služby pak zástupci žalobkyně náleží náhrada paušálních výdajů ve výši 150 Kč dle § 13 advokátního tarifu, neboť se jednalo o společné úkony učiněné v rámci spojených řízení. Zástupce žalobkyně tak má za odvolací řízení o žalobě žalobkyně nárok na náhradu paušálních výdajů v celkové částce 300 Kč (2 x 150 Kč). V odvolacích nákladech žalobkyně vzniklých v řízení o žalobě žalobkyně je dále nutno zohlednit cestovní výdaje zástupce žalobkyně k jednání odvolacího soudu dne [datum] osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], ze sídla zástupce žalobkyně v [obec] ke Krajskému soudu v Ostravě a zpět v celkové délce 352 km, při průměrné spotřebě 7,3 l motorové nafty na 100 km a její ceně ve výši 47,10 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 116/2022 Sb., a základní náhradě ve výši 4,70 Kč za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., tedy v celkové částce 2 866 Kč. Za tuto cestu zástupci žalobkyně rovněž přísluší náhrada za promeškaný čas ve výši 2 000 Kč, a to za 10 započatých půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu Celkem tedy za cestu k jednání odvolacího soudu náleží zástupci žalobkyně částka 4 866 Kč. S ohledem na okolnost, že v rámci tohoto jednání bylo projednáváno odvolání proti rozsudku jak ohledně žaloby žalobkyně, tak i ohledně vzájemné žaloby žalované, má odvolací soud za to, že je nutno tyto náklady rozdělit mezi tato dvě spojená řízení. S ohledem na okolnost, že pro výši těchto nákladů nemá žádný význam výše tarifní hodnoty, považuje odvolací soud za spravedlivé rozdělit náklady na jízdné a náhradu za ztrátu času na dvě stejné části. Na odvolací řízení o žalobě žalobkyně tak z výše uvedených nákladů v celkové výši 4 866 Kč připadá částka 2 433 Kč. Odvolací náklady žalobkyně za řízení o žalobě žalobkyně je tak možno vyčíslit částkou 10 259 Kč. Z této částky pak zástupci žalobkyně náleží ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. DPH ve výši 21 %, tedy částka 2 155 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celková výše odvolacích nákladů žalobkyně o její žalobě tak činí částku 12 414 Kč. A protože žalobkyně byla v odvolacím řízení o své žalobě plně procesně úspěšná, má vůči žalované dle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu těchto nákladů. Odvolací soud proto výrokem VI. tohoto rozsudku zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení o žalobě žalobkyně částku 12 414 Kč.

86. V průběhu odvolacího řízení o vzájemné žalobě žalované vznikly žalobkyni náklady za sepis odvolání žalobkyně proti výroku rozsudku okresního soudu o této vzájemné žalobě v rozsahu částky 41 280 Kč (§ 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu). Dle § 7 bod 6 advokátního tarifu činí odměna za tento úkon právní služby částku 2 780 Kč Odvolací soud nepovažuje za účelně učiněný úkon právní služby sepis odůvodnění tohoto odvolání, neboť žalobkyně jej měla učinit přímo součástí svého odvolání, přičemž pokud tak neučinila, nelze tento samostatný úkon považovat za úkon honorovatelný dle advokátního tarifu. Dále odvolací soud považuje za účelně učiněný úkon právní služby v řízení o vzájemné žalobě žalované sepis vyjádření k odvolání žalované směřující proti rozsudku okresního soudu ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu) v části týkající se vzájemné žaloby žalované (tedy v rozsahu částky 427 985 Kč). Výši této odměny bylo nutno s ohledem na okolnost, že žalobkyně se ve vyjádření ze dne [datum] vyjádřila i k odvolání žalované proti rozsudku okresního soudu ze dne [datum] v části týkající se žaloby žalobkyně, poměrně rozdělit. V tomto smyslu odvolací soud odkazuje na příslušnou část předchozího odstavce tohoto odůvodnění, přičemž na sepis vyjádření k odvolání žalované proti výroku okresního soudu týkajícího se vzájemné žaloby žalované připadá částka 7 177 Kč. Obdobně pak ve stejné částce (7 177 Kč) vznikl žalobkyni náklad v podobě odměny jejího zástupce za účast u jednání odvolacího soudu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu). Ke každému z výše uvedených dvou úkonů právní služby pak zástupci žalobkyně náleží náhrada paušálních výdajů, a to u samostatně učiněného úkonu (sepis odvolání žalobkyně) ve výši 300 Kč a za společně učiněné úkony (sepis vyjádření k odvolání žalované a účast u jednání odvolacího soudu) ve výši 150 Kč za každý z těchto úkonů (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Zástupce žalobkyně tak má za odvolací řízení o vzájemné žalobě žalované nárok na náhradu paušálních výdajů v částce 600 Kč. V nákladech žalobkyně vzniklých v řízení o vzájemné žalobě žalované je dále nutno zohlednit cestovní výdaje a náhradu za ztrátu času zástupce žalobkyně k jednání odvolacího soudu dne [datum], a to v rozsahu jejich , tedy v částce 2 433 (v podrobnostech viz výše). Do těchto nákladů je pak nutno dále započítat i soudní poplatek zaplacený žalobkyní za podání odvolání v tomto odvolacím řízení ve výši 2 064 Kč. Odvolací náklady žalobkyně za řízení o vzájemné žalobě žalované je tak možno vyčíslit částkou 22 231 Kč. Z této částky (s výjimkou soudního poplatku) pak zástupci žalobkyně náleží ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. DPH ve výši 21 %, tedy částka 4 236 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celková výše odvolacích nákladů žalobkyně o vzájemné žalobě žalované tak činí částku 26 467 Kč. A protože žalobkyně byla v odvolacím řízení o vzájemné žalobě žalované procesně úspěšná v rozsahu 86,3 % a procesně neúspěšná v rozsahu 13,7 %, má ve smyslu § 142 odst. 2 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. vůči žalované nárok na náhradu nákladů tohoto odvolacího řízení v rozsahu 72,6 % Odvolací soud proto výrokem VII. tohoto rozsudku zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení o vzájemné žalobě žalované částku 19 215 Kč.

87. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší či povolení splátek neshledal odvolací soud žádný podklad ve spisové dokumentaci.

88. Odvolací soud na úplný závěr uvádí, že s ohledem na závěry uvedené v nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. III. ÚS 2891/20, a v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 9. 2020, sp. zn. 32 Cdo 2502/2020, má za to, že proti tomuto rozhodnutí v částech týkajících se nároků účastníků se samostatným skutkovým základem nepřesahujících 50 000 Kč není dle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání přípustné, neboť se nejedná se o spotřebitelský vztah.

Poučení