15 CO 77/2023-436

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Karly Nekolové a Mgr. Jana Rýznara ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [PSČ] [obec] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [PSČ] [obec] o zaplacení 220 873 Kč s příslušenstvím a úroků z prodlení ve výši 9 871,72 Kč, o zaplacení 128 251,53 Kč s příslušenstvím, o zaplacení 133 000,34 Kč s příslušenstvím, o zaplacení 154 604 Kč s příslušenstvím, o zaplacení 334 275 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I., II., III., IV., V. a VIII. potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku VII. mění následovně: Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 251 120 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení částku 30 299 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Ostravě na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 11 981 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částek 220 873 Kč, 128 251,53 Kč, 133 000,34 Kč, 154 604 Kč a 334 275 Kč, vždy s příslušenstvím ve formě úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávek (výroky I. až V.), řízení co do částky 252 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky v řízení původně vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [číslo] [spisová značka] zastavil (výrok VI.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 292 630 Kč (výrok VII.) a zavázal ji k náhradě nákladů České republiky částkou 2 983,50 Kč (výrok VIII.).

2. Proti tomuto rozsudku, a to podle obsahu podání proti všem jeho výrokům, mimo výrok VI. o zastavení řízení pro částečné zpětvzetí žaloby, podala žalobkyně včasné odvolání, jímž se domáhala změny napadeného rozsudku tak, že žalobám bude vyhověno, případně jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. Ke skutkovému stavu uvedla, že celá záležitost se udála tak, že nabídku na uzavření smlouvy o zprostředkování učinil na společenské akci [příjmení] komory počátkem roku 2013 zástupce majoritních akcionářů žalované, pan [příjmení], vůči předsedovi představenstva žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení]. Následně mu byl u žalované představen pan [příjmení] jakožto obchodní ředitel, který měl na starost vyhledávání zákazníků a péči o ně. S tím pak [titul]. [příjmení] projednal, které kapacity má žalovaná volné a jaké služby může nabídnout, byla domluvena také výše provize 10 % za zprostředkování odběratele služeb. Smlouva o zprostředkování tedy byla mezi účastníky uzavřena v ústní podobě již v roce 2013, kdy byl dohodnut obsah smluvního vztahu a podmínky vzájemných závazků žalobkyně a žalované. [titul]. [příjmení] pak navrhl žalované, aby své volné odmašťovací kapacity nabídla společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), od které se v rámci své podnikatelské činnosti dozvěděl, že hledají někoho, kdo by jejich výrobky odmastil. [obec] proto [titul]. [příjmení] s [titul]. [příjmení] za [právnická osoba]. Následně začala probíhat komunikace i mezi techniky obou společností, kdy zjišťovali, o jaké výrobky půjde, zkoušely se vzorky, zda je kvalita poskytnutých služeb dostatečná, některých těchto jednání se [titul]. [příjmení] účastnil. Testovací fáze pak probíhala v průběhu let 2013 2014, kdy začaly probíhat standardní dodávky. K uzavření formální smlouvy o spolupráci mezi [anonymizováno] a žalovanou pak došlo na konci roku 2014. První faktura za zprostředkování byla ze strany žalobkyně vystavena až na konci roku 2014 a pokrývala obraty realizované za část roku 2013 a celý rok 2014. Počátkem roku 2014 byla uzavřena písemná smlouva o zprostředkování mezi účastníky, která byla jen stvrzením a výrazem dříve ujednaného. Spolupráce mezi žalovanou a [anonymizováno] trvá do současné doby. Žalobkyně provizi žalované průběžně fakturovala na základě podkladů o výši obratu od [titul]. [příjmení]. Když se žalobkyně začala domáhat úhrady vystavených faktur, žalovaná uhradila jen část první faktury a na další neuhradila ničeho. Žalovaná se ještě v roce 2016 iniciativně a opakovaně snažila řešit situaci dlužných faktur za provizi, navrhovala splátkový kalendář, dohodu o narovnání, bohužel k uzavření žádné z těchto dohod nedošlo. Pokud jde o uzavření smlouvy o zprostředkování, tato je prokázána svědeckou výpovědí [titul]. [příjmení] i [titul]. [příjmení], kdy [titul]. [příjmení] vystupoval jako pověřený zaměstnanec žalované ve smyslu ust. § 15 obch. zák., když nadto sám připustil, že ze své funkce mohl uzavírat smlouvy se třetími osobami (menší smlouvy), a rovněž se vyjádřil tak, že provize ve výši 10 % byla sjednána již od počátku a nebyla neobvyklá. Poté, co byl kontrakt mezi žalovanou a [anonymizováno] dohodnut, uzavřely strany písemnou zprostředkovatelskou smlouvu, kterou za žalovanou podepsali pánové [jméno] a [příjmení], což opět potvrdil ve své výpovědi [titul]. [příjmení]. Žalobkyně bohužel oboustranně podepsané vyhotovení této smlouvy nemůže předložit, protože jej nemá. K uzavření ústní zprostředkovatelské smlouvy tedy došlo již v 1. polovině roku 2013 a žalobkyně na základě této smlouvy splnila svůj závazek směřující k vytvoření příležitosti pro žalovanou uzavřít smlouvu se zájemcem o ultrazvukové odmašťování. Žalovaná také částečně splnila svůj závazek uhradit provizi, když zbývající její část je předmětem řízení. Žalobkyně pak poukázala na jednotlivé části výpovědi svědka [titul]. [příjmení] s tím, že tento svědek nerozlišoval mezi uzavřením právního vztahu a podpisem smlouvy, když uváděl, že smlouvu o zprostředkování podepsali pánové [příjmení] a [jméno], případně že on tuto smlouvu nepodepsal. Potvrdil však, že obsah smlouvy o zprostředkování s panem [příjmení] domlouval. Závěr okresního soudu o tom, že [titul]. [příjmení] nebyl k uzavření smlouvy o zprostředkování oprávněn, není správný, neboť svědek vypověděl, že v minulosti uzavřel několik smluv o zprostředkování a že mohl uzavírat menší kontrakty. Podepsal rovněž smlouvu s [anonymizováno] ze dne [datum]. Pokud byl tedy [titul]. [příjmení] oprávněn uzavřít tuto smlouvu s [anonymizováno] na dodávky odmašťovacích prací, pak měl jistě oprávnění uzavřít smlouvu o zprostředkování příležitosti k uzavření takové smlouvy. Uvedené skutečnosti jsou pak potvrzovány také [titul]. [jméno] [příjmení] v rámci podání vysvětlení v průběžně probíhající policejní věci. Z výpovědi [titul]. [příjmení] rovněž vyplynulo, že v daném podnikatelském prostředí bylo obvyklé uzavřít nejprve zprostředkovatelskou formu neformální – ústně a k její formalizaci v písemné podobě přistoupit až po uzavření zprostředkované smlouvy. Obdobně vypovídal také [titul]. [jméno] [příjmení] ve své účastnické výpovědi před soudem I. stupně. Dále žalobkyně uvedla, že pokud žalovaná uhradila část svého dluhu co do částky 180 000 Kč, uznala ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 o. z. i zbývající část dluhu vyplývajícího z faktury [číslo] znějící původně na částku 400 873 Kč. Vzhledem k okolnostem případu i s ohledem na jednání žalované, která opakovaně a aktivně řešila úhradu zbývající části dluhu ve výši 971 004 Kč, lze dle žalobkyně rovněž usoudit na to, že tímto částečným plněním žalovaná coby dlužnice uznala i zbytek svého dluhu vůči žalobkyni. Z podání vysvětlení hlavní ekonomky žalované [jméno] [příjmení] v rámci policejní věci pak vyplynulo, že pokyn k úhradě jednotlivých částečných plnění žalobkyni dal určitě [titul]. [jméno] [jméno]. Žalobkyně rovněž poukázala na opakovanou snahu žalované řešit situaci ohledně dlužných faktur, jak vyplývá z emailové komunikace s [titul]. [příjmení] i ze samotného návrhu dohody o narovnání zaslaným [titul]. [příjmení]. Dne [datum] proběhla nadto v sídle žalobkyně osobní schůzka statutárních zástupců účastníků. Výsledkem tohoto jednání bylo sjednání dohody o narovnání, kterou však za žalovanou podepsal pouze [jméno] [příjmení] s tím, že bude předložena k podpisu rovněž [titul]. [jméno], to se však již nestalo. Následoval jiný návrh dohody o narovnání, který opět zaslal žalobkyni [titul]. [příjmení]. Zástupci žalované rovněž sepsali a podepsali a žalobkyni zaslali dne [datum] výpověď smlouvy o zprostředkování, je tedy jasné, že oba členové statutárního orgánu [titul]. [jméno] a [titul]. [příjmení] museli být o existenci zprostředkovatelské smlouvy přesvědčeni a pravděpodobně ji měli k dispozici. Dle žalobkyně tedy okresní soud nesprávně zhodnotil důkazy jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, když z výpovědi některých svědků, jakož i z nepřímých listinných důkazů jednoznačně vyplývá, že smlouva o zprostředkování byla mezi účastníky uzavřena nejprve v ústní formě počátkem roku 2013 a následně formalizována písemnou formou na počátku roku 2014.

3. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako správného. Nesouhlasila s tvrzením žalobkyně o existenci ústní smlouvy o zprostředkování, která měla být uzavřena mezi statutárním orgánem žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení] a [titul]. [příjmení] jako zaměstnancem žalované. Poukázala na to, že bližší okolnosti tohoto tvrzeného kontraktačního jednání žalobkyně netvrdila a uzavření ústní smlouvy dovozuje toliko z účastnické výpovědi [titul]. [příjmení] a [titul]. [příjmení] jako svědka před soudem I. stupně, jíž však žalobkyně dává zcela jiný smysl, než z ní vyplývá. Uzavření ústní smlouvy svědek [příjmení] nepotvrdil, naopak přímo uvedl, že nebyl v představenstvu a neměl mandát uzavírat smlouvy za žalovanou. Nevypověděl, že by smlouvu s [titul]. [příjmení] uzavřel v jakékoliv formě. K možnosti písemného uzavření smluv obecně uvedl, že tyto dával k podpisu členům představenstva. Okresní soud tedy správně vyloučil, že by [titul]. [příjmení] se žalobkyní uzavřel smlouvu o zprostředkování ústně či písemně. Zdůraznila, že právně se lze zavazovat pouze určitým a srozumitelným projevem vážné vůle. Nemůže obstát konstrukce žalobkyně o tom, že„ možná si pan [příjmení] ani neuvědomil, že tím (...) de facto smlouvu o zprostředkování ústně uzavřel“. Uzavření ústní smlouvy v roce 2013 někým jiným za žalovanou pak žalobkyně ani netvrdila a svědek [příjmení] jako člen statutárního orgánu žalované zcela vyloučil, že by vůbec v dané době jakoukoliv smlouvu za žalovanou uzavíral. K poukazu žalobkyně na ust. § 15 obchodního zákoníku žalovaná uvedla, že [titul]. [příjmení] uzavíral některé„ menší smlouvy“, aniž by vymezil objem plnění, co se považuje za smlouvu menšího rozsahu. [titul]. [příjmení] byl na pozici obchodníka a byl pověřen vyhledáváním odběratelů služeb žalované, což je nutno odlišit od pravomoci k zavazování žalované smlouvami o poskytnutí úplaty za činnost, kterou měl ze své pozice vykonávat sám. Výklad nabídnutý žalobkyní je proto velmi extenzivní a účelový. Zastoupení zaměstnancem se mohlo týkat pouze obvyklých činností při provozu podniku. Současně z pozice žalobkyně muselo být [titul]. [příjmení] zjevné, že když jej pan [příjmení] jako člen dozorčí rady měl údajně propojit s [titul]. [příjmení] jako obchodníkem, že do této činnosti zaměstnance nemůže spadat přenášení pracovní povinnosti na třetí subjekty. Dle žalované jsou správné také závěry okresního soudu o tom, že žalobkyně neprokázala, že by byla uzavřena písemná smlouva o zprostředkování. Poukázala na výpověď svědka [titul]. [příjmení], který uvedl, že se pouze domnívá, že tuto smlouvu podepisovali pánové [jméno] a [příjmení] a asi pan [příjmení], přičemž se jednalo o období, kdy [titul]. [příjmení] nebyl členem představenstva. Uvedla, že mělo-li dojít dle žalobkyně k uzavření totožné smlouvy 2x, a to ústně a následně písemně, pak k tomu nebyl důvod, pokud by byl svědek [příjmení] oprávněn uzavřít ústní smlouvu, avšak nebyl by oprávněn uzavřít písemnou smlouvu o totožném obsahu. Způsob jednání za žalovanou přitom byl v rozhodné době stanoven jednáním dvou členů představenstva společně a týkal se uzavírání veškerých smluv, tj. i ústních. Existenci písemné smlouvy pak nelze dovozovat ani z výpovědi smlouvy ke dni [datum], která sama o sobě není důkazem o tom, že smlouva existuje. Žalovaná se pak plně ztotožnila i se závěry okresního soudu, že vzhledem ke skutečnosti, že se žalobkyni nepodařilo prokázat vznik ústní ani písemné smlouvy, nevznikl jí nárok na provizi. Zdůraznila, že pokud by byla uzavřena smlouva ústní a následně písemná a k plnění mělo dojít již na základě ústní smlouvy, nebylo by důvodem formulovat závazek dle písemné smlouvy od budoucna, neboť takovou smlouvu již nebylo možno naplnit reálným obsahem, pokud zprostředkování smlouvy mělo předcházet samotnému podpisu smlouvy. Nevzniklo-li žalobkyni právo na provizi, nemohlo dojít ani ke vzniku dluhu, na který částečně v případě první faktury [číslo] žalovaná plnila.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, tj. ve výrocích I. až V. a VII. a VIII., včetně řízení jeho vydání předcházejícího, ve smyslu ust. § 212a odst. 1, 2, 4 a 5 o. s. ř. a žádné vady řízení uvedené v § 229 odst. 1 a 2 písm. a) a b) a odst. 3 o. s. ř. neshledal. Po takto provedeném přezkumu dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně ve věci samé není důvodné.

5. Z obsahu spisu se podává, že v celkem pěti původně samostatných řízeních zahájených u [název soudu] v průběhu roku 2018 se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částek 220 183 Kč, 128 251,53 Kč, 130 000,34 Kč, 154 604 Kč a částky 334 275 Kč s příslušenstvím ve formě úroku z prodlení a úhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávek, celkem tedy zaplacení částky 971 003,87 Kč s příslušenstvím. [název soudu] všech 5 věcí spojil ke společnému projednání a postoupil Okresnímu soudu v Novém Jičíně jako soudu místně příslušnému. Ve všech spojených věcech žalobkyně tvrdila, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena písemná smlouva o zprostředkování, kterou žalovaná pověřila žalobkyni k obstarání příležitosti uzavřít s třetí osobou smlouvu na odběr produktů, a to za provizi ve výši 10 % z objemu zakázky bez DPH, kterou se však žalobkyni v originále s podpisy členů představenstva za žalovanou nepodařilo dohledat. Tato smlouva byla ukončena výpovědí ze strany žalované dne [datum] ke dni [datum]. Existenci smlouvy dle tvrzení žalobkyně potvrzuje skutečnost, že žalovaná částečně plnila na první z faktur [číslo] splatnou dne [datum]. Žalobkyně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy o zprostředkování, když žalované zprostředkovala možnost uzavřít smlouvu se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem ve [obec], a proto žalované vystavila celkem 6 faktur, od kterých se odvíjí žalované částky a uplatněný úrok z prodlení, když bylo plněno pouze na v pořadí první fakturu [číslo] vystavenou na částku 400 873 Kč, splatnou dne [datum], a to celkem 180 000 Kč ve čtyřech splátkách v období od [datum] do [datum]. Zákonné úroky z prodlení do uhrazení dílčích plateb pak žalobkyně vyčíslila na 9 871,72 Kč s tím, že nedoplatek na tuto první vystavenou fakturu tak činí 220 873 Kč. Faktury byly vystaveny na základě informací poskytnutých žalobkyní žalovanou o objemu obratu obchodu zprostředkovaného žalobkyní, přičemž tyto informace za žalovanou poskytoval [titul]. [příjmení] neformálně prostřednictvím emailů a SMS zpráv. Žalovaná dlužné částky neuhradila přes opakované výzvy žalobkyně. Částečné plnění na fakturu [číslo] považovala žalobkyně za uznání celého dluhu ve smyslu ust. § 2054 o. z. V dalším průběhu řízení pak žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že smlouva o zprostředkování byla nejprve uzavřena v ústní podobě, a to již v roce 2013, kdy byly dohodnuty základní parametry, obsah smluvního vztahu a podmínky vzájemných vztahů. Písemná smlouva pak jen stvrdila obsah dříve dohodnutého. O dlužných závazcích probíhalo mezi účastníky jednání a strany si předložily také několik návrhů dohody o narovnání, přičemž existence pohledávek žalobkyně ze strany žalované nebyla zpochybňována. První faktura [číslo] nebyla vystavena za kvartál, ale za celé předcházející období, což souviselo právě i s prováděním testování. Činnost zprostředkování spočívala ve zprostředkování kontaktu mezi žalovanou a společností [právnická osoba], a také v asistenci při sjednávání obchodních podmínek, a to např. na schůzce [titul]. [příjmení] za žalovanou a [titul]. [příjmení] za [anonymizováno] dne [datum]. Na poučení okresního soudu k doplnění tvrzení o okolnostech uzavření a o obsahu ústní zprostředkovatelské smlouvy dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. u jednání dne [datum] pak žalobkyně reagovala tak, že obsah smlouvy o zprostředkování byl na přelomu let 2012 2013 projednán s [titul]. [jméno] [příjmení], předsedou dozorčí rady žalované, který [titul]. [jméno] [příjmení] odkázal na [titul]. [příjmení] pro dojednání detailů transakce. Smlouva o zprostředkování byla poté uzavřena mezi [titul]. [jméno] [příjmení] za žalobkyni a [jméno] [příjmení] jakožto členem představenstva žalované, a to na období ledna až března 2013. Proces zprostředkování tedy proběhl tak, že dne [datum] jednal [titul]. [jméno] [příjmení] s panem [příjmení] za [anonymizováno] ohledně možné spolupráce se žalovanou při odmašťování kovových dílů, přičemž projednali, o které konkrétní díly by se mělo jednat a jak by měl být produkt následně zabalen, jak dlouho by měl projekt trvat, předpokládané objemy, kdy by měl projekt začít a podstatné náležitosti smlouvy mezi žalovanou a společností [právnická osoba] Následně domluvil [titul]. [jméno] [příjmení] na den [datum] schůzku v [anonymizováno], které se zúčastnil [titul]. [příjmení] a [jméno] [příjmení] za žalovanou a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za [anonymizováno]. Zde proběhl první kontakt mezi žalovanou a [právnická osoba] a byly řešeny podmínky vzájemné spolupráce. Právě na této schůzce tak došlo k naplnění smlouvy o zprostředkování, tedy k obstarání příležitosti uzavřít smlouvu. Následně žalobkyně po provedeném dokazování v rámci závěrečného shrnutí tvrdila, že ústní zprostředkovatelská smlouva byla uzavřena na jaře 2013 mezi [titul]. [jméno] [příjmení] za žalobkyni a [titul]. [jméno] [příjmení] za žalovanou s tím, že [titul]. [příjmení] vystupoval jako pověřený zaměstnanec žalované ve smyslu ust. § 15 zák. č. 513/1991 Sb. (dále jen „obch. zák.“), kdy sám vypověděl, že ze své funkce mohl uzavírat menší smlouvy s třetími osobami. Takto se strany ústně dohodly na podstatných náležitostech zprostředkovatelské smlouvy včetně provize ve výši 10 % z obratu zprostředkovaného kontraktu. Následná písemná smlouva formalizovala již dříve založený smluvní vztah a tuto písemnou smlouvu za žalobkyni podepsali [jméno] a [jméno] [příjmení] a za žalovanou [titul]. [jméno] a [titul]. [příjmení], kdy uzavření této smlouvy vyplývá jak z výpovědi svědka [příjmení], tak z faktu, že tuto smlouvu žalovaná vypověděla dne [datum], jednala o uzavření dohody o narovnání a plnila na první vystavenou fakturu. Nárok na provizi žalobkyni vznikl již tím, že splnila svůj závazek a vytvořila žalované příležitost k uzavření smlouvy se společností [právnická osoba]

6. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, když rozporovala samotné uzavření smlouvy o zprostředkování, a dále tvrdila, že i pokud by byla smlouva o zprostředkování skutečně uzavřena, došlo k tomu pouze s cílem zakrýt nestandardní peněžní operace bývalými členy představenstva žalované, a to [titul]. [jméno] [jméno] a [titul]. [jméno] [příjmení], proti nimž žalovaná podnikla civilněprávní a trestněprávní kroky. Ani v takovém případě však nemohlo dojít k naplnění předpokladů pro vznik práva na provizi, neboť zprostředkovaná zakázka měla dle faktury [číslo] vystavené žalobkyní spočívat v odmaštění a pasivaci dílů automotive, které žalovaná v rozhodném období, za něž je faktura vystavena, poskytovala pouze jednomu ze svých zákazníků, společnosti [právnická osoba], se kterou však spolupracovala již od roku 2013, tedy v období před tvrzeným uzavřením smlouvy o zprostředkování. Výkonný ředitel [anonymizováno], [titul]. [jméno] [příjmení], k dotazu žalované sdělil, že žalobkyně nikdy nebyla činná jako zprostředkovatel mezi [anonymizováno] a žalovanou. Uvedené dílčí platby na fakturu [číslo] provedli bývalí členové představenstva z důvodů, které žalované nejsou známy. Žalovaná dále namítala, že žalobkyně neprokázala existenci právního důvodu vzniku dluhu, a proto není možné aplikovat ust. § 2054 o. z. o uznání dluhu, když plnění bez právního důvodu nemůže založit účinky uznání dluhu. I pokud by se prokázalo, že smlouva o zprostředkování byla dne [datum] uzavřena a že žalobkyně vyvíjela zprostředkovatelskou činnost, byla by tato činnost uskutečněna již v roce 2013, tedy před uzavřením smlouvy o zprostředkování, přičemž zpětně smlouva o zprostředkování nepůsobí, neboť to neodpovídá ani jejímu textu, ani konstrukci institutu zprostředkování dle občanského zákoníku. Dále žalovaná poukázala na to, že ve svých dokladech objevila další smlouvu o zprostředkování, jejímž předmětem bylo zprostředkování shodného smluvního vztahu jako v rozporované smlouvě o zprostředkování. Tato druhá smlouva byla uzavřena dne [datum] mezi žalovanou, zastoupenou [titul]. [příjmení] a [titul]. [jméno] [jméno] a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec] (dále jen„ [anonymizováno]“). Uzavření takové smlouvy postrádá jakoukoliv logiku a dle žalované dokládá, že stejně jako původní smlouva o zprostředkování měla být tato nová smlouva pouze zdánlivým právním jednáním, jímž mělo být zakryto nedůvodné vyvádění peněz z majetku žalované bývalými členy jejího představenstva. Zdůraznila, že za ni mohli vždy jednat pouze dva členové představenstva současně, [titul]. [příjmení] tedy ani v období, kdy byl členem představenstva, nemohl za společnost jednat samostatně. Dále namítala, že vyjádření žalobkyně jsou vnitřně rozporná, zejména pokud jde o komunikaci mezi žalobkyní, žalovanou a [anonymizováno], jednotlivými osobami, i tvrzením o tom, kdo koho oslovil, a namítala, že spolupráce mezi ní a [anonymizováno] začala již před schůzkou ze dne [datum], což prokazuje listina„ zadávací list“ ze dne [datum] určená pro [titul]. [příjmení] z [anonymizováno]. Je tedy zřejmé, že [anonymizováno] a žalovaná spolupracovali bez přičinění žalobkyně již před tvrzenými kontakty žalobkyně. Sdělování informací o objemu zakázek žalobkyni přitom nelze považovat za důkaz o zprostředkovatelské činnosti žalobkyně, která nadto nebyla činná jako zprostředkovatel pro žalovanou, ale toliko pro [anonymizováno], a tudíž uvedla žalovanou v omyl a nemůže si nárokovat provize (§ 2450 o. z.).

7. Okresní soud provedl dokazování listinami předloženými účastníky, provedl výslech předsedy představenstva žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], vyslechl svědka [titul]. [jméno] [příjmení], zaměstnance žalované na pozici obchodního zástupce či managera, stejně jako člena představenstva žalované [titul]. [příjmení], svědka [titul]. [příjmení], dřívějšího ředitele [právnická osoba] a po provedeném dokazování dovodil, že v roce 2013 probíhala komunikace mezi osobami působícími ve společnostech účastníků a [anonymizováno], jejímž předmětem bylo dohodnutí spolupráce mezi žalovanou a [anonymizováno], jež měla spočívat v odmašťování výrobků [anonymizováno]. [příjmení], která umožnila prvotní navázání kontaktu mezi žalovanou a [anonymizováno], byl [titul]. [jméno] [příjmení] jako předseda představenstva žalobkyně, který seznámil [titul]. [příjmení], zaměstnance žalované, s [titul]. [příjmení], ředitelem [anonymizováno]. K navázání tohoto kontaktu došlo nejpozději v dubnu 2013. Žalobkyně dle okresního soudu neprokázala, že by dojednávala konkrétní podmínky zprostředkovatelské smlouvy s [titul]. [příjmení], členem představenstva žalované, či by mezi nimi došlo k ústní dohodě o obsahu takové smlouvy. Stejně tak neprokázala, že by smlouvu o zprostředkování v jakékoliv formě uzavřela s [titul]. [jméno] [příjmení], který vyloučil, že by smlouvu sám uzavíral, či s jinou osobou jednající za žalovanou. Žalobkyně současně neprokázala ani to, že by písemná smlouva o zprostředkování ze dne [datum] byla podepsaná zástupci žalované. Žalovaná poskytla prostřednictvím [titul]. [příjmení] žalobkyni informace o objemu zakázek zpracovaných pro [právnická osoba] a žalobkyně na základě těchto informací vystavila žalované celkem 6 faktur v souhrnné výši 1 151 004 Kč, uhrazeno bylo však pouze 180 000 Kč na první fakturu splatnou dne [datum]. Mezi účastníky proběhla jednání o narovnání závazku, avšak k uzavření dohody o narovnání nikdy nedošlo. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě splatných pohledávek předžalobní výzvou.

8. Okresní soud konstatoval, že ve vztahu ke zprostředkovatelské činnosti [titul]. [příjmení] soudu byly předloženy protichůdné důkazy. Na jedné straně [titul]. [jméno] [příjmení] v rámci účastnické výpovědi popsal svou zprostředkovatelskou činnost ve vztahu ke [právnická osoba] a žalovanou, a tato verze skutkového děje byla potvrzena svědeckou výpovědí [titul]. [příjmení]. Na druhou stranu bylo k důkazu provedeno prohlášení [anonymizováno], dle kterého nebyla žalobkyně žádným způsobem činná jako zprostředkovatel mezi žalovaným a [anonymizováno]. Okresní soud uvěřil variantě prezentované žalobkyní, neboť sám [titul]. [příjmení] z [anonymizováno], jež uvedené prohlášení podepsal, vypověděl, že si na schůzky spíše nepamatuje, než že by mohl jednoznačně vyloučit jejich konání, a tedy i roli žalobkyně při sjednávání obchodu. Dále okresní soud dovodil, že byla zjištěna existence listiny označené jako„ Smlouva o zprostředkování“, v níž jako strany smlouvy byly označeny žalobkyně jako zprostředkovatel a žalovaná jako zájemce. Tato listina byla soudu předložena pouze ve verzi podepsané za zprostředkovatele [titul]. [jméno] [příjmení] jako předsedou představenstva a [jméno] [příjmení] jako místopředsedou představenstva. Podpis zájemce (žalované) na listině absentuje, ač obsahuje kolonky pro podpis dvou členů představenstva [titul]. [jméno] [jméno], [příjmení], a [titul]. [jméno] [příjmení] Smlouva měla být podepsána zprostředkovatelem dne [datum], u místa pro podpis zájemce je uvedeno datum [datum]. Obsahem této smlouvy je dohoda stran, kterou zájemce pověřuje zprostředkovatele činností směřující k obstarání příležitosti zájemce uzavřít s třetí osobou smlouvu, jíž by se tato zavázala od zájemce úplatně odebrat, případně pravidelně odebírat jakýkoliv z produktů specifikovaných v příloze smlouvy, tj. ultrazvukové odmašťování, a to za provizi ve výši 10 % z objemu zakázky bez DPH. Za splnění závazku zprostředkovatele z této smlouvy se přitom považuje zajištění třetí osoby, s níž zájemce uzavře zprostředkovávanou smlouvu. Dle čl. 3 odst. 2 smlouvy bude zprostředkovatel zájemci provizi účtovat čtvrtletně na základě faktury se splatností 30 dnů nejdříve v poslední pracovní den v příslušném čtvrtletí, za které provize náleží. Dle čl. 4 odst. 1 smlouvy se tato uzavírá na dobu neurčitou. Smlouva o zprostředkování ze dne [datum] byla žalovanou vypovězena ke dni [datum], což žalobkyně vzala na vědomí. Dále bylo v řízení zjištěno, že žalovaná jako zájemce uzavřela se [právnická osoba] jako zprostředkovatelem smlouvu o zprostředkování [číslo] 2015 ze dne [datum], jejímž předmětem byl závazek zprostředkovatele za provizi zprostředkovat zájemci uzavření obchodního kontraktu s [anonymizováno]. Tuto smlouvu podepsali za žalovanou jako členové představenstva [titul]. [jméno] [příjmení], [příjmení], a [titul]. [jméno] [jméno], [příjmení], a za zprostředkovatele [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], žalobci, [anonymizováno] a [jméno] [příjmení] bylo Policií ČR, Územním odborem [obec], vedeno trestní řízení pod sp. zn. KRPT [číslo] [rok] [číslo] pro podezření ze spáchání trestního činu podvodu, kterého se měly uvedené osoby dopustit v souvislosti s uzavřením zprostředkovatelských smluv ze dne [datum] a dne [datum] Trestní věc byla dle § 159a odst. 1 trestního řádu odložena. Spolupráce mezi [anonymizováno] a žalovanou byla smluvně upravena od [datum]. Společnost [anonymizováno] sdělila, že [právnická osoba] nezná a nespolupracuje s ní. Žalobkyně [právnická osoba] dodává maziva, aktuální smlouva je platná od [datum]. Mezi [anonymizováno] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva o dodávkách na [příjmení] odmašťování dílů [číslo]. Předmětem této smlouvy je praní kovových dílů za sjednanou cenu 1,60 Kč/kus.

9. Po právní stránce pak okresní soud věc posuzoval jak podle zák. č. 513/1991 Sb. – obchodního zákoníku (dále jen„ obch. zák.“), stejně jako podle zák. č. 89/2012 Sb. – občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), který nabyl účinnosti dne [datum], neboť žalobkyně tvrdila, že v roce 2013 uzavřela se žalovanou ústní smlouvu o zprostředkování a dne [datum] smlouvu o zprostředkování písemnou. Ve vztahu k tvrzené ústní smlouvě tedy okresní soud aplikoval právní úpravu platnou do [datum], ve vztahu k tvrzením o uzavření smlouvy písemné pak již současnou právní úpravu. Vyložil, že obch. zák. nestanovil pro smlouvu o zprostředkování písemnou formu, proto mohla být tato smlouva uzavřena i v ústní podobě. Žalobkyni se však podle závěru okresního soudu nepodařilo prokázat, že k uzavření takové ústní smlouvy mezi [titul]. [jméno] [příjmení] a [titul]. [příjmení] v roce 2013 došlo, neboť uvedené tvrzení nebyla schopna doložit žádným důkazem. Současně ústní smlouva o zprostředkování nebyla uzavřena ani mezi [titul]. [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení] jako zaměstnancem žalované k tomu oprávněným, protože sám svědek [příjmení] vyloučil, že by takovou smlouvu uzavřel či k tomu byl oprávněn, a závěr, že smlouvu by případně uzavíralo představenstvo žalované, pak odporuje také tomu, že písemná smlouva o zprostředkování z roku 2014 měla být podepsána právě dvěma členy představenstva a nikoliv [titul]. [příjmení], který s [titul]. [příjmení] pravidelně komunikoval. Okresní soud tak uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by v roce 2013 byla uzavřena ústní či jiná smlouva o zprostředkování, a tudíž ani nemohlo žalobkyni v souvislosti s takovou smlouvou vzniknout právo na provizi. Žalobkyni se pak dle závěru okresního soudu také nepodařilo prokázat uzavření písemné smlouvy o zprostředkování dne [datum], jejíž platné sjednání by vyžadovalo relevantní projev vůle dvou členů představenstva žalované, aniž by bylo třeba trvat na písemné formě. Žalovaná neprokázala, že by skutečně došlo k relevantnímu projevu vůle dvou členů představenstva žalované, když uzavření takové smlouvy nebyl schopen potvrdit ani [titul]. [příjmení], jenž smlouvu neviděl a jejímu podpisu přítomen nebyl. Okresní soud tak uzavřel, že ani písemná smlouva o zprostředkování nebyla v roce 2014 platně uzavřena, byť se jak [titul]. [příjmení], tak i [titul]. [příjmení] domnívali, že smlouva o zprostředkování v písemné formě uzavřena byla, její předmětem naplněn a tudíž jsou splněny podmínky pro výplatu provize, což vysvětluje, proč [titul]. [příjmení] poskytoval žalobkyni informace o objemu zakázek pro [právnická osoba], proč žalobkyně na základě těchto informací vystavovala faktury, podle kterých nyní požaduje úhradu dlužných částek, a proč byla žalobkyni zaslána výpověď této smlouvy. Okresní soud proto uzavřel, že neexistuje-li smlouva o zprostředkování, není dán ani právní titul pro vyplacení provize za zprostředkování, bez ohledu na to, zda byla zprostředkovatelská činnost skutečně vyvinuta či nikoliv. Dále okresní soud uvedl, že i pokud by bylo prokázáno uzavření písemné smlouvy o zprostředkování ze dne [datum], žalobkyni by nárok na provizi za obchod mezi [anonymizováno] a žalovanou nevznikl, neboť nejdříve došlo k navázání spolupráce mezi [anonymizováno] a žalovanou v roce 2013 a teprve poté byla (domněle) uzavřena smlouva o zprostředkování, z čehož plyne, že činnost, k níž se měla smlouvou žalobkyně zavázat, byla v té době již ve vztahu k [anonymizováno] provedena a nemohla proto založit právo na provizi (taková smlouva by působila do budoucna a mohla by založit právo na provizi ve vztahu k jiným obchodním partnerům, jež by žalobkyně zprostředkovala). Okresní soud přitom odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4607/2007, v něm Nejvyšší soud uvedl, že„ ani samo uzavření smlouvy o budoucí smlouvě kupní nemusí znamenat vždy bez dalšího, že jsou vytvořeny veškeré podmínky (dána faktická příležitosti) pro uzavření vlastní kupní smlouvy a že tedy v tomto směru již není možno naplnit zprostředkovatelskou smlouvu reálným obsahem“, z čehož je možno a contrario dovodit, že pokud již byl předmět smlouvy o zprostředkování zcela vyčerpán před jejím uzavřením (došlo k vytvoření příležitosti pro uzavření smlouvy, jak stanoví text smlouvy z [datum]), smlouvu již nebylo možno naplnit reálným obsahem, a to přinejmenším ve vztahu ke [právnická osoba].

10. Současně okresní soud dovodil, že byla vyvrácena domněnka o uznání dluhu žalovanou v důsledku částečného plnění na fakturu [číslo] ve smyslu uznání dluhu dle ust. § 2054 o. z., neboť v soudním řízení bylo prokázáno, že smlouva o zprostředkování, která měla být právním důvodem vzniku tohoto dluhu, nebyla platně uzavřena, fakturovaná pohledávka tedy platně nevznikla a uplatněný nárok tak nelze žalobkyni přiznat. Okresní soud dále uvedl, že není správná argumentace žalované, že právo na provizi na straně žalobkyně vylučuje také ust. § 2450 o. z., když uvedené ustanovení právo na provizi vylučuje pouze v případě, že zprostředkovatel byl pro druhou stranu činný v rozporu se smlouvou o zprostředkování, takovou podmínku však smlouva o zprostředkování ze dne [datum] neobsahuje. Jako nedůvodnou posoudil okresní soud i námitku promlčení vznesenou žalovanou, neboť žalobkyně uplatnila jednotlivé nároky u soudu v obecné tříleté promlčení lhůtě uvedené v § 629 o. z.

11. Okresní soud tak žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl a zavázal žalobkyni v souladu s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. zaplatit na nákladech České republiky částku 2 983,50 Kč za svědečné vyplacené [titul]. [příjmení]. Dále zastavil řízení o částku 252 Kč, o kterou žalobkyně vzala žalobu zpět ještě před spojením věci v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [číslo] [spisová značka] O náhradě nákladů řízení mezi účastníky pak rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně procesně úspěšné žalované přiznal náhradu těchto nákladů částkou 292 630 Kč.

12. Odvolací soud postupem podle ust. § 129 odst. 1 o. s. ř. zopakoval dokazování listinnými důkazy, a to smlouvou o zprostředkování předloženou žalobkyní, výpovědí této smlouvy, zápisem z jednání založeném na č. l. 187 spisu, spisem PČR, Krajského ředitelství Policie Moravskoslezského kraje, Územního odboru [obec], [číslo jednací], emailovou komunikací ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], a nepodepsanou rámcovou smlouvou s datem [datum]. Dále zopakoval dokazování účastnickým výslechem bývalého předsedy představenstva žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], bývalého člena představenstva žalované [titul]. [jméno] [příjmení] a svědeckou výpovědí [titul]. [jméno] [příjmení]. Nově pak jako účastníky řízení vyslechl bývalé členy představenstva žalované [titul]. [jméno] [jméno] a [titul]. [jméno] [příjmení] a provedl výslech svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] s tím, že výslech všech nově vyslechnutých osob byl navržen žalobkyní již v řízení před okresním soudem, nejednalo se tedy o nepřípustně nové důkazy. Ze všech těchto provedených důkazů pak odvolací soud učinil skutková zjištění, která budou uvedena níže.

13. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu okresního o tom, že uzavření tvrzené zprostředkovatelské smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou nebylo prokázáno, a to jak v ústní, tak ani v písemné formě.

14. Pokud jde o ústně uzavřenou smlouvu o zprostředkování, a to o obsahu odpovídajícím předložené nepodepsané smlouvě o zprostředkování z ledna 2014, žalobkyně nejdříve tvrdila, že tato byla sjednána mezi tehdejším předsedou představenstva žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení] a členem představenstva žalované [jméno] [příjmení], později (po provedených výsleších) uváděla, že tato smlouva byla uzavřena mezi [titul]. [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení] jako obchodním manažerem žalované, který z titulu výkonu své funkce jako zaměstnanec žalované byl oprávněn takovou smlouvu uzavřít, byl-li nadto oprávněn následně uzavřít smlouvu o spolupráci mezi žalovanou a [právnická osoba], jež byla zprostředkována právě činností žalobkyně. Jak správně uzavřel okresní soud, uzavření ústní smlouvy o zprostředkování mezi účastníky v její první tvrzené verzi vyloučil [jméno] [příjmení], v minulosti předseda představenstva žalované, který vypověděl, že od roku 2008 již za žalovanou žádné smlouvy neuzavíral a neúčastnil se vedení a řízení společnosti, ač byl krátce v období let 2012 2013 opětovně členem představenstva žalované. Na své výpovědi [jméno] [příjmení] setrval i při opakovaném výslechu odvolacím soudem jako účastníka řízení, mělo-li ke sjednání žalobkyní tvrzené ústní smlouvy dojít na počátku roku 2013 a vypovídal-li tento člen kolektivního statutárního orgánu žalované o období, ve kterém vykonával funkci člena představenstva žalované (až do června 2013).

15. Jednání o uzavření ústní smlouvy o dílo nepotvrdil ani svědek [titul]. [jméno] [příjmení], s nímž měl [titul]. [jméno] [příjmení] za žalobkyni takovou smlouvu uzavřít v rámci druhé verze skutkového děje vylíčeného žalobkyní, který výslovně uvedl, že [titul]. [jméno] [příjmení] vznesl požadavek na provizi za zprostředkování. Svědek [příjmení] však tento jeho požadavek nerozporoval ani nekomentoval a pouze jej předal představenstvu žalované. Závazek zájemce k placení provize zprostředkovateli je přitom pojmovým znakem smlouvy o zprostředkování ve smyslu ust. § 642 obch. zák. Je tedy zjevné, že mezi [titul]. [příjmení] a [titul]. [příjmení] ani nedošlo k právnímu jednání, jehož výsledkem by byla souhlasná vůle stran uzavřít smlouvu o zprostředkování s určitým obsahem. Ostatně sám [titul]. [příjmení] opakovaně uváděl, že pouze předpokládal, že došlo jednáním členů představenstva žalované k uzavření písemné smlouvy o zprostředkování se žalobkyní, byť tuto písemnou podepsanou smlouvu za žalovanou nikdy neviděl. Nedošlo-li tedy k tvrzenému právnímu jednání, považuje odvolací soud za zcela nadbytečné zabývat se polemikou žalobkyně o tom, zda [titul]. [jméno] [příjmení] byl či nebyl z pozice svého pracovního zařazení u žalované oprávněn tuto smlouvu o zprostředkování uzavřít ve smyslu ust. § 15 odst. 1 obch. zák.

16. Ke stejnému závěru jako soud okresní pak odvolací soud dospěl i v případě tvrzené písemné smlouvy o zprostředkování, která byla žalobkyní předložena pouze ve vyhotovení bez podpisů členů představenstva za žalovanou. Na návrh žalobkyně odvolací soud k otázce existence a podpisu této smlouvy vyslechl osoby, které dle textu předložené smlouvy měly právě tuto smlouvu za žalovanou uzavřít a podepsat jako členové představenstva žalované způsobem, kterým žalovaná podle obsahu zápisu v obchodním rejstříku relevantně jednal v období let 2013 až 2014 [titul]. [příjmení] ani [titul]. [jméno], vyslechnuti jako účastníci řízení, vykonávali-li v roce 2014 funkci člena kolektivního statutárního orgánu žalované, si na tuto smlouvu nevzpomněli, nepamatovali si na její obsah, ani zda smlouvu podepsali či nikoliv. Stejně tak si nepamatovali na okolnosti sepisu výpovědi písemné smlouvy o zprostředkování ze dne [datum], která sama o sobě existenci písemné zprostředkovatelské smlouvy nepotvrzuje, stejně jako okolnost, že došlo k částečnému plnění na první ze žalobkyní vystavených faktur na pokyn člena představenstva žalované [titul]. [jméno] či skutečnost, že žalovaná jednala se žalobkyní o úhradě účtované provize, i když k dohodě o narovnání nedošlo.

17. Pokud jde o důsledky neunesení důkazního břemene o existenci nebo naopak o neexistenci uzavřené zprostředkovatelské smlouvy mezi účastníky, odvolací soud uvádí, že nesdílí závěr soudu okresního o tom, že by částečným plněním částky 180 000 Kč na první vystavenou fakturu žalobkyně [číslo] nedošlo k uznání nároku žalobkyně na zbývající část účtované provize za zprostředkování za období do [datum], když, jak vyplynulo z dokazování, žalovaná v rámci 4 postupných plateb na uvedenou fakturu v období od [datum] do [datum] neučinila výhradu či jakkoliv jinak neprojevila svou vůli, že s úhradou zbývající části touto fakturou účtované částky nesouhlasí. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že uvedeným částečným plněním nastaly účinky uznání dosud neuhrazené části dluhu, a to jak ve smyslu právní úpravy platné do [datum], měl-li dluh vzniknout již za toto období (§ 407 odst. 3 obch. zák.), tak i dle právní úpravy obsažené v ust. § 2054 odst. 2 o. z., u dluhu, který měl na žalobkyní účtované provizi vzniknout za rok 2014, a to i z hlediska obou tvrzených smluv o zprostředkování (ústní i písemné) uzavřených v roce 2013 a 2014. Účinky uznání však nedopadají na provizi účtovanou dalšími fakturami žalobkyně za období počínaje dnem [datum], na které již žalovanou nebylo zaplaceno ničeho. Odvolací soud přitom vychází z názoru, že tvrdila-li žalobkyně obsah smlouvy o zprostředkování tak, že tato měla být účtována žalované jako zájemci čtvrtletně (článek 3 bod 2 předložené písemné smlouvy o zprostředkování), pak mezi účastníky mělo být sjednáno postupné plnění závazku, tj. dílčí plnění, u nějž platí, že částečné plnění na úhradu některého z dílčích, relativně samostatných závazků, nemá účinky uznání dalších dílčích závazků, tedy v posuzovaném případě na účtované provizi za další čtvrtletní období (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 3. 2016, sp. zn. 23 Cdo 3930/2015 či rozsudek téhož soudu ze dne 11. 6. 2020, sp. zn. 23 Cdo 987/2019). Částečné plnění na rozporovaný závazek žalované z faktury [číslo] tedy založilo vyvratitelnou domněnku o existenci předmětného dílčího závazku žalované vůči žalobkyni ve smyslu ust. § 323 odst. 1 a 2 obch. zák., stejně jako dle ust. § 2053 o. z.

18. Ze shora uvedeného závěru pak plyne dělení důkazního břemene stran, neboť uznala-li žalovaná částečným plněním závazek k úhradě provize účtované fakturou [číslo] bylo na ni, aby vyvrátila domněnku o existenci smlouvy o zprostředkování, a to jak ústní, tak i písemné, stejně jako domněnku o tom, že žalobkyně jako zprostředkovatel v účtovaném období svůj závazek z této smlouvy splnila a nárok na provizi jí vznikl, či jí tento nárok náleží z bezdůvodného obohacení za bezesmluvní činnost. Naopak pro provizi účtovanou pro období po datu [datum], za které nebyl účtovaný závazek žalovanou částečným plněním uznán, bylo procesní povinností žalobkyně prokázat nejen uzavření smlouvy o zprostředkování i plnění podle této smlouvy zakládajícího její právo na protiplnění, tj. na sjednanou provizi.

19. Ač měl odvolací soud za jednoznačně vyvrácené tvrzení žalobkyně o uzavření ústní smlouvy o zprostředkování, a ač tento jednoznačný závěr neučinil o existenci či neexistenci písemné smlouvy o zprostředkování, žalovanou vypovězené k datu [datum], kdy tuto výpověď nepovažoval za dostatečný důkaz o existenci písemné smlouvy o zprostředkování, nepřistoupil k poučení stran ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o jejich povinnosti k prokázání existence či neexistence písemné zprostředkovatelské smlouvy (žalovanou pro účtované období do [datum], žalobkyní po tomto období), neboť dospěl k závěru, že se žalované podařilo jednoznačně vyvrátit tvrzení žalobkyně o tom, že žalobkyně zprostředkovala žalované příležitost uzavřít smlouvu o spolupráci se [právnická osoba] směřující k provádění odmašťování kovových dílců dodávaných touto společností, a tedy i vyloučit domněnku existence dluhu vyplývajícího z faktury žalobkyně [číslo] jak bude uvedeno níže.

20. Jaké úkony pro obstarání příležitosti žalované uzavřít smlouvu s [anonymizováno] uvedeného obsahu, k jejímuž uzavření skutečně došlo dne [datum] (smlouva uzavřená za žalovanou [titul]. [jméno] [příjmení], který byť by překročil své zástupčí oprávnění jednat za žalovanou, bylo jeho jednání žalovanou následně schváleno nejméně konkludentně v rámci probíhající spolupráce mezi žalovanou a [právnická osoba]), žalobkyně tvrdila v podání ze dne [datum] s přílohou založenou na čl. 194 tak, že dne [datum] jednal [titul]. [příjmení] v [anonymizováno] s panem [příjmení] ohledně možné spolupráce [anonymizováno] při odmašťování kovových dílů s žalovanou, který měl volnou odmašťovací kapacitu, na této schůzce se měl probírat také obsah budoucí smlouvy. Na [datum] pak [titul]. [příjmení] domluvil schůzku s [anonymizováno] ohledně dojednání podmínek kontraktu, které se zúčastnil za žalovanou [titul]. [příjmení] a [jméno] [příjmení] (chemik), za [anonymizováno] pan [příjmení] (vedoucí projektu) a pan [jméno] [příjmení] (odpovědný za kvalitu), a domlouvalo se také testování. Takto měl proběhnout první kontakt mezi žalovanou a [anonymizováno] a byly řešeny podmínky konkrétní spolupráce. Tímto skutkovým dějem pak byl soud vázán.

21. K prokázání těchto tvrzení o uskutečnění jednotlivých úkonů v rámci zprostředkovatelské činnosti žalobkyně pro žalovanou žalobkyně navrhla zápis z jednání pořízený [titul]. [příjmení], založený na č. l. 187 spisu a výslech [titul]. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] Odvolací soud všechny tyto navržené důkazy provedl, resp. pokud jde o výslechy [titul]. [příjmení] a svědka [titul]. [jméno] [příjmení], zopakoval. [titul]. [příjmení] přitom vypověděl, že na jaře 2013 se účastnil schůzek mezi [anonymizováno] a žalovanou, u kterých byl většinou [titul]. [příjmení] a chemik [jméno] [příjmení], tato schůzka proběhla [datum]. Na základě této schůzky potom žalovaná zpracovala cenový návrh pro [anonymizováno], aby [anonymizováno] mohla posoudit, zda o spolupráci má zájem či nikoliv. Na tyto schůzky [titul]. [příjmení] přizval [titul]. [příjmení], a ač [právnická osoba] nemusela nic vědět o zprostředkování, museli pánové [příjmení] (jako manažer projektu) a [příjmení] (mající na starosti jakost výroby) vědět, že se [titul]. [jméno] [příjmení] této schůzky zúčastnil a aktivně při ní vystupoval při řešení technických záležitostí zakázky. Svědek [titul]. [jméno] [příjmení] pak vypověděl, že jej [titul]. [příjmení] seznámil s několika pracovníky v [anonymizováno] a s ředitelem této společnosti, s nimiž jednali společně. Naopak svědkové [příjmení] a [příjmení], kteří se měli schůzek tvrzených žalobkyní účastnit, vypověděli, že se účastnili pouze schůzek v rámci technologického řešení odmašťování prováděného žalovanou pro [právnická osoba], žádných předsmluvních jednání o možné budoucí spolupráci, o jejich podmínkách či o jejich objemech, jak tvrdila žalobkyně a jak vypověděl [titul]. [příjmení] v této věci. Tito svědci, o jejichž věrohodnosti nemá odvolací soud žádné pochybnosti, byť se v případě svědka [příjmení] jedná o dlouholetého zaměstnance žalované a byť se tento nedokázal přesně vyjádřit, kdy svědek [jméno] [příjmení] u žalované nastoupil do pracovního poměru, zcela shodně popsali průběh a zejména obsah vzájemných jednání (odvolací soud přitom vychází z premisy, že svědek [příjmení] je osobou, technikem, se kterým svědek [jméno] [příjmení] jednal za [právnická osoba] v rámci vylaďování celé zakázky), a rovněž shodně vypověděli, že neznají osobu [titul]. [jméno] [příjmení], s jehož podobou byli seznámeni na předložených fotografiích, který se dle tvrzení žalobkyně a obsahu účastnické výpovědi [titul]. [příjmení] měl schůzek účastnit, pořizovat o nich zápis, dokonce některé z těchto schůzek iniciovat. Svědek [příjmení] přitom uvedl, že veškeré schůzky, kterých se v rámci projektu odmašťování se žalovanou účastnil, inicioval on sám. O existenci tvrzených schůzek z [datum] a [datum] pak dle názoru odvolacího soudu nesvědčí zápis z jednání předložený žalobkyní a sepsaný toliko [titul]. [jméno] [příjmení], jenž neobsahuje podpisy žádných dalších osob ([příjmení], [příjmení] a [příjmení]), kteří se taktéž měli schůzky účastnit a potvrdit tak svou účast na nich. Odvolací soud přitom poukazuje na obsah vysvětlení, které v policejní věci Krajského ředitelství Policie Moravskoslezského kraje, Územního odboru [obec], oddělení hospodářské kriminality, sp. zn. KRPT [číslo] [rok] [číslo], poskytl další údajný účastník těchto schůzek, [jméno] [příjmení], který si na takové schůzky nevzpomněl, ničeho o zprostředkování kontraktu mezi žalovanou a [anonymizováno] žalobkyní nevěděl, přičemž se dle obsahu výpovědi svědka [příjmení] jednalo právě o osobu, která poprvé zmínila existenci žalované v [anonymizováno] jakožto možného obchodního partnera pro odmašťování dílů z její výroby a v případě jakékoliv aktivity žalobkyně v této věci by tedy o ní měla poznatky.

22. Na základě uvedených rozporů odvolací soud vyhodnotil účastnickou výpověď [titul]. [jméno] [příjmení] jako zcela nevěrohodnou, a proto z ní nevycházel.

23. Jako nevěrohodnou pak odvolací soud pro stejné rozpory vyhodnotil i výpověď svědka [titul]. [jméno] [příjmení], který vypověděl, že to byl [titul]. [příjmení], kdo jej seznámil s pracovníky [právnická osoba], kteří měli zakázku pro žalovanou k odmašťování na starosti, což byl zejména svědek [příjmení] jako vedoucí realizace projektu odmašťování za [právnická osoba], jenž sice potvrdil, že s [titul]. [příjmení] dvakrát jednal, avšak současně vyloučil jakékoliv jednání s [titul]. [jméno] [příjmení] týkající se této záležitosti a [titul]. [jméno] [příjmení] ani osobně neznal, což by jistě bylo jinak, pokud by s touto osobou jednal nejméně ve dvou případech ([datum] a [datum]), jak tvrdila žalobkyně a jak vypovídal [titul]. [jméno] [příjmení]. V této souvislosti odvolací soud poukazuje dále na neformální způsob komunikace mezi svědkem [titul]. [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení], který vyplývá z jejich emailové korespondence z roku 2016 (emaily ze dne 19. a [datum]), v nichž si tyto osoby tykají, z čehož lze usuzovat na bližší vztah, jež vyplývá i ze skutečnosti, že svědek [příjmení] měl [titul]. [příjmení] jako podklady pro fakturaci provize sdělovat objemy obratů obchodu žalované s [anonymizováno] SMS zprávami. Naopak jakékoliv zprostředkování kontraktu mezi žalovanou a [anonymizováno] nevyplývá z emailové komunikace [titul]. [jméno] [příjmení] s [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] z června 2013, ve které nejsou společnost žalobkyně ani [titul]. [jméno] [příjmení] osobně vůbec zmíněni, byť část této komunikace měla být přeposlána do emailové schránky [email] [datum]. Nelze rovněž ani přehlédnout aktivní přístup svědka [titul]. [jméno] [příjmení] při sjednávání možné dohody o narovnání mezi účastníky o úhradu údajného dluhu žalované vůči společnosti žalobkyně v souvislosti s tvrzeným nárokem na provizi v rámci emailové komunikace z roku 2016, v níž tento svědek, ač zaměstnancem povinné společnosti, měl navrhovat v neprospěch svého zaměstnavatele sankční postih (smluvní pokutu) v případě nedodržení termínu plateb, což budí dojem o jisté angažovanosti svědka na celé záležitosti a možném profitu na tvrzeném vztahu ze zprostředkování.

24. Stejně tak odvolací soud nevycházel z důvodu nevěrohodnosti z účastnické výpovědi [titul]. [jméno] [jméno], který vypovídal o uskutečnění schůzky týkající se zakázky na odmašťování pro [anonymizováno] v prostorách této společnosti, kterou měl zprostředkovat či se jí zúčastnit [titul]. [jméno] [příjmení], jež měl žalovanou představit [právnická osoba], resp. jejímu řediteli, [titul]. [příjmení]. V této souvislosti je nutno uvést, že také [titul]. [příjmení] byl v této věci jako svědek vyslechnut a ač si již pro odstup času na podrobnosti navázání spolupráce mezi [anonymizováno] a žalovanou nevzpomněl, jednoznačně jako nezaujatý svědek potvrdil pravdivost vyjádření sepsaného [právnická osoba] dne [datum] (tj. 4 a půl roku před svým výslechem) o tom, že [právnická osoba] nikdy se [právnická osoba] [příjmení], tedy s žalobkyní, nejednala ani nejedná ohledně existujících nebo potencionálních dodavatelsko-odběratelských vztahů se [právnická osoba] a. s., tedy žalovanou, a že žalobkyně nijak nezprostředkovala uzavření žádných smluv, jejímž předmětem by bylo zejména dodání či pravidelně dodávání produktů [právnická osoba] a. s., ani žádné jiné obchodní příležitosti mezi touto společností a [právnická osoba] a. s., která je obchodním partnerem [právnická osoba] již od roku 2013. Lze předpokládat, že by takové prohlášení o uvedeném obsahu nebylo [právnická osoba] sepsáno v případě, že by právě [titul]. [jméno] [příjmení] jako člen statutárního orgánu žalobkyně seznámil zástupce obou společností, tedy žalované a [právnická osoba] a aktivně, jak žalobkyně tvrdila a jak [titul]. [příjmení] vypověděl, se účastnila vzájemných schůzek žalované a spol. [anonymizováno] na začátku jejich vzájemné spolupráce.

25. Dále nelze pominout, že vůči [titul]. [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], společnosti žalobkyně, společnosti [právnická osoba], a [titul]. [jméno] [příjmení], byly PČR v rámci shora označené trestní věci prováděny úkony pro podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, kterého se měly uvedené osoby dopustit v souvislosti s uzavřením zprostředkovatelských smluv mezi žalovanou a společností žalobkyně, jakož i mezi žalovanou a společností [právnická osoba], a to z podnětu nového obchodního vedení žalované, v rámci níž [titul]. [jméno] [jméno] využil svého práva nepodávat vysvětlení a nevypovídat ve smyslu ust. § 158 odst. 8 a § 100 odst. 2 trestního řádu z důvodu obav, aby svou výpovědí nezpůsobil nebezpečí trestního stíhání sobě či osobě blízké, a to bez ohledu na skutečnost, že usnesením policejního orgánu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byla dle ust. § 159a odst. 1 trestního řádu následně trestní věc odložena s odůvodněním, že ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak.

26. V neposlední řadě je nutno zmínit i existenci smluvního vztahu založeného zprostředkovatelskou smlouvou mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], která byla uzavřena dne [datum] a jež byla za žalovanou podepsána [titul]. [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [jméno] jakožto členy představenstva žalované. Předmětem této zprostředkovatelské smlouvy pak bylo zprostředkování spolupráce mezi žalovanou a [anonymizováno], která fakticky však již probíhala od roku 2013 a za níž měla dle obsahu smlouvy náležet stejná provize, jako si nárokuje žalobkyně. Účelem uzavření této smlouvy, jak vypověděl svědek [titul]. [příjmení], mělo být pro žalovanou vyjednání lepší ceny za odmašťování se [právnická osoba], což se nemělo zdařit [titul]. [jméno] [příjmení]. Iniciativa k uzavření této smlouvy měla vzejít od [jméno] [příjmení] jako jednatele společnosti [právnická osoba], založené krátce před uzavřením této smlouvy, s nímž pojí [titul]. [příjmení] dlouholetý přátelský vztah, jak opět vypověděl [titul]. [příjmení], a jemuž se nakonec dle výpovědi stejného svědka podařilo vyjednat lepší cenu za odmašťování v rámci smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou dne [datum], to vše za situace, kdy [titul]. [příjmení] osobu [jméno] [příjmení] nezná, jak sdělil policejnímu orgánu v rámci podání vysvětlení a ač podle vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum] založeného v policejním spise, ani [právnická osoba] [právnická osoba] nezná a nespolupracuje s ní. Této společnosti také svědek [titul]. [příjmení] v mailu ze dne [datum] sděloval výši obratu obchodu mezi žalovanou a [právnická osoba] za měsíc září 2016. Zbývá dodat, že podle tvrzení žalované, která nebyla v řízení rozporována, [právnická osoba] sice vyúčtovala žalované provizi za rok 2016, tuto však jako neuhrazenou nikdy nevymáhala.

27. V této souvislosti odvolací soud také konstatuje, že nepovažuje za správný závěr okresního soudu o tom, že není-li prokázána existence smlouvy o zprostředkování, zprostředkovateli nárok na provizi či jiné plnění ve výši obvyklé provize nenáleží, i když by úkony zprostředkovatelské smlouvy fakticky vykonal. Jak vyplývá z ustálené judikatury vyšších soudů (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 29 Odo 805/2001, či rozhodnutí téhož soudu ze dne 30. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3902/2012, ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. 23 Cdo 2551/2021, či ze dne 7. 12. 2022, sp. zn. 23 Cdo 3258/2021), i bez smluvního základu může faktickému zprostředkovateli náležet nárok z bezdůvodného obohacení, a to ve výši odměny obvykle poskytované za obdobné zprostředkovatelské činnosti v daném místě a čase.

28. V projednávané věci však odvolací soud, na rozdíl od soudu okresního, dospěl k závěru, že považuje za zcela vyvrácené tvrzení žalobkyně o tom, že zprostředkovala či jakkoliv se podílela na navázání, zahájení či dalším postupu spolupráce mezi žalovanou a [anonymizováno] při odmašťování dílců dodávaných [právnická osoba] v projektu [anonymizováno], který byl zajištěn na smluvním základě, za což by jí náležela provize ať již z titulu uzavřené smlouvy o zprostředkování či nárok v režimu bezdůvodného obohacení. Na doplněnou pak odvolací soud uvádí, že žalobkyně ani netvrdila, že by se podílela na podpisu samotné smlouvy mezi [anonymizováno] a žalovanou, ke kterému došlo dne [datum]. Pokud byl k důkazu předložen e-mail [titul]. [příjmení] adresovaný [titul]. [jméno] [příjmení] dne [datum], v němž [titul]. [příjmení] žádal [titul]. [příjmení] o zajištění podpisu na přiloženém návrhu rámcové kupní smlouvy mezi [anonymizováno] a žalovanou s datem [datum], tento návrh nebyl [právnická osoba] nikdy akceptován a k uzavření smlouvy mezi oběma společnostmi o předloženém obsahu nedošlo.

29. Pro úplnost pak odvolací soud s ohledem na žalovanou vznesenou námitku promlčení nároku uplatněného žalobou uvádí, že tuto námitku nepovažuje za důvodnou.

30. Mělo-li dojít k jednání žalobkyně zakládajícího její nárok na smluvenou provizi či nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované ve výši této obvyklé provize již v roce 2013, je dle názoru odvolacího soudu na otázku promlčení nutno aplikovat právní úpravu platnou do [datum] obsaženou v zák. č. 513/1991 Sb. – obch. zák. V případě nároku na provizi za období let 2013 až 2014, tento byl žalovanou formou částečné úhrady fakturované částky uznán, a to bez ohledu na charakter požadovaného plnění jako plnění smluvního či nároku z titulu bezdůvodného obohacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3902/2012). V důsledku uznání závazku počala od poslední částečné platby v prosinci 2015 běžet nová čtyřletá promlčecí doba uvedená v ust. § 397 obch. zák., která k podání jednotlivých žalob v roce 2018 neuplynula, stejně jako neuplynula u nároku na provizi účtovanou za jednotlivá kalendářní čtvrtletí v průběhu let 2015 a 2016. Nárok žalobkyně tedy promlčen nebyl.

31. Vzhledem k závěru odvolacího soudu o tom, že žalobkyně se na sjednání spolupráce mezi žalovanou a [právnická osoba] a na zprostředkování uzavření smluvního vztahu mezi oběma společnostmi nijak nepodílela, žaloba není důvodná a této situace, pokud okresní soud přes odlišné dílčí skutkové závěry i právní posouzení věci žalobní nárok žalobkyně v celém rozsahu zamítl, je jeho rozhodnutí věcně správné a jako takové bylo odvolacím soudem dle ust. § 219 o. s. ř. ve výrocích I. až V. potvrzeno.

32. Stejně tak odvolací soud jako správný posoudil výrok VIII. napadeného rozsudku, kterým okresní soud v souladu s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. podle výsledku řízení zavázal procesně zcela neúspěšnou žalobkyni k náhradě nákladů řízení vzniklých státu na svědečné vyplacené svědku [příjmení] v částce 2 983,50 Kč.

33. Odvolací soud však změnil výrok VII. rozsudku okresního soudu o nákladech řízení mezi účastníky, neboť ač okresní soud správně s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. procesně úspěšné žalované přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení, tuto nesprávně vyčíslil.

34. Odvolací soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit procesně úspěšné žalované na náhradu nákladů řízení před okresním soudem částku 251 120 Kč sestávající z náhrady nákladů na právní zastoupení žalované u dvou úkonů právní služby v řízení o částku 334 275 Kč s příslušenstvím (příprava a převzetí zastupování, sepis odporu) po 9 660 Kč, z odměny za 2 úkony právní služby v řízení o zaplacení částky 133 000,34 Kč s příslušenstvím po 6 460 Kč (příprava a převzetí zastupování a vyjádření k žalobě), za dva úkony právní služby v řízení vedeném o zaplacení částky 154 604 Kč s příslušenstvím po 7 300 Kč (příprava a převzetí zastupování, vyjádření k žalobě), za zastoupení u dvou úkonů právní služby v řízení vedeném o zaplacení částky 128 251,53 Kč s příslušenstvím (příprava a převzetí zastupování a vyjádření k žalobě) po 6 260 Kč a u čtyřech úkonů právní služby v řízení vedeném o částku 220 873 Kč s příslušenstvím (příprava a převzetí zastupování, sepis vyjádření z [datum] a [datum] a účast u jednání s mediátorem dne [datum]) po 9 220 Kč a dále z odměny za úkony právní služby po spojení věcí v řízení vedeném o zaplacení již celkem částky 971 003,87 Kč po 12 220 Kč, a to za účast u jednání dne [datum], sepis podání ve věci samé ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] s tím, že pokud jde o jednání ze dne [datum] a [datum], tato byla odročena bez projednání věci, a proto za ně náleží pouze náhrada ztráty času ve výši sazby mimosmluvní odměny, a to bez náhrady paušálních výdajů zástupce žalované, přičemž náhrada odměny a ztráty času byla žalované přiznána ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a g), § 7 bod 5 a 6 a § 14 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. – advokátní tarif. Ke shora uvedeným 19 úkonům právní služby pak náleží náhrada paušálních výdajů ve výši 300 Kč, celkem ve výši 5 700 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), náhrada cestovních výdajů zástupce žalované osobním vozidlem tov. zn. Ford Focus, [registrační značka], s kombinovanou spotřebou 6,6 l benzinu 95 oktanu [číslo] km, vždy z adresy sídla zástupce žalované v [obec] do sídla Okresního soudu v Novém Jičíně a zpět, při ujetí 41 km v jednom směru (dle serveru [webová adresa]), celkem ujeto 82 km k jednomu jednání v obou směrech, a to v ceně pohonných hmot a náhradě za opotřebení k jednáním v roce 2020 (jednání [datum] a [datum]) dle vyhl. č. 358/2019 Sb. ve výši 32 Kč l benzinu a náhradě za opotřebení ve výši 4,20 Kč ujetý km, po 518 Kč k jednomu jednání, v roce 2021 pak k jednání dne [datum] dle vyhl. č. 589/2020 Sb. v ceně benzinu ve výši 27,80 Kč l benzinu a náhradě za opotřebení ve výši 4,40 Kč ujetý km, v částce 511 Kč, k cestám v roce 2022, a to do [datum] (jednání [datum]) dle vyhl. č. 511/2021 Sb. v ceně benzinu 37,10 Kč l a náhradě za opotřebení ve výši 4,70 Kč ujetý km v částce 586 Kč, od [datum] (jednání konaná dne [datum], [datum], [datum] a [datum]) pak ve znění vyhl. č. 116/2022 Sb. v ceně benzinu 95 oktanu ve výši 44,50 Kč l a náhradě za opotřebení ve výši 4,70 Kč ujetý km, po 626 Kč, celkem ve výši 2 504 Kč, náhrada cestovních výdajů zástupce žalované celkem ve výši 4 637 Kč, dále náhrada ztráty času strávené na těchto cestách v rozsahu 32 započatých půlhodin po 100 Kč, ve výši 3 200 Kč (§ 14 advokátního tarifu) a náhrada za 21% DPH z částky 207 537 Kč ve výši 43 583 Kč (§ 14a odst. 1 advokátního tarifu).

35. O náhradě nákladů odvolacího řízení pak bylo rozhodnuto dle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že i v odvolacím řízení plně procesně úspěšné žalované byla přiznána plná náhrada nákladů tohoto řízení v účtované výši 30 299 Kč sestávající z odměny za právní zastoupení u dvou úkonů právní služby po 12 220 Kč dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a g), § 7 bod 6 advokátního tarifu, z náhrady paušálních výdajů zástupce žalované k těmto dvěma úkonům právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu) a z náhrady za 21% DPH z částky 25 040 Kč ve výši 5 259 Kč (§ 14a odst. 1 advokátního tarifu).

36. K výši odvolacím soudem přiznané odměny náhrady za právní zastoupení procesně úspěšné žalované odvolací soud uvádí, že podle ust. § 151 odst. 2 věty první část před středníkem o. s. ř. je soudu uloženo určit výši odměny za zastupování advokátem podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním přepisem, a to s výjimkou případů, kdy aplikaci vyhlášky č. 177/1996 Sb. – advokátního tarifu odůvodňují okolnosti případu. Paušální sazby odměny za zastupování advokátem v jednom stupni byly stanoveny v tzv. přísudkové vyhlášce [číslo] Sb., která byla zrušena ke dni [datum] nálezem Ústavního soudu ze dne [datum] ve věci sp. zn. Pl. ÚS 25/12. I když se původně právní praxe, zejména na základě rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, přikláněla k názoru, že při neexistenci zákonné úpravy paušálních sazeb odměny advokáta v jednom stupni řízení je namístě aplikovat advokátní tarif a odměnu advokáta stanovit součtem odměn za jednotlivé v řízení provedené úkony právní služby, z judikatury Ústavního soudu (nález ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3559/15), jakož i ze samotné judikatury Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 25. 9. 2014 ve věci sp. zn. 21 Cdo 2811/2013, usnesení ze dne 18. 12. 2014 ve věci sp. zn. 21 Cdo 222/2014 a ze dne 30. 8. 2016 ve věci sp. zn. 22 Cdo 1025/2016), však plyne, že v takovém případě je soud povinen stanovit výši nákladů za zastupování na základě své volné, nikoliv však libovolné úvahy ve smyslu ust. § 136 o. s. ř. V podmínkách projednávané věci odvolací soud volnou úvahou dospěl k závěru stanovit výši odměny za právní zastoupení žalované podle sazeb za úkon právní služby uvedených v advokátním tarifu, jehož aplikaci v této věci oba účastníci v souladu se shora popsaným názorovým vývojem na otázku náhrady nákladů za právní zastoupení a datum zahájení řízení legitimně očekávali, jak ostatně vyplývá ze způsobu, jakým účastníci náhradu za své advokátní zastoupení v řízení účtovali. Takto stanovená náhrada pak dle odvolacího soudu neodporuje pojetí spravedlivého uspořádání vztahů mezi účastníky také z hlediska náročnosti právního zastoupení žalované v této věci.

37. Odvolací soud současně v projednávané věci ve smyslu ust. § 150 o. s. ř. neshledal takové okolnosti případu ani poměry účastníků, pro které by procesně úspěšné žalované zcela či zčásti právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů nepřiznal.

38. Současně odvolací soud v souladu s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. podle výsledku řízení zavázal procesně neúspěšnou žalobkyni zaplatit České republice na náhradě nákladů odvolacího řízení za svědečné vyplacené svědku [jméno] [příjmení] částku 11 981 Kč.