6 C 40/2020-326

Rubrum

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 220 873 Kč s příslušenstvím a úroků z prodlení ve výši 9 871,72 Kč, o zaplacení 128 251,53 Kč s příslušenstvím, o zaplacení 133 000,34 Kč s příslušenstvím, o zaplacení 154 604 Kč s příslušenstvím, o zaplacení 334 275 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku: částku 220 873 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % z částky 220 873 Kč od [datum] do zaplacení, dále částku 9 871,72 Kč představující úroky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávek žalobce ve výši 1 452 Kč vč. DPH, se zamítá.

II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku: částku 128 251,53 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % z částky 128 251,53 Kč ročně od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávek žalobce ve výši 1 452 Kč vč. DPH, se zamítá.

III. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku: částku 133 000,34 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % z částky 133 000,34 Kč ročně od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávek žalobce ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

IV. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku: částku 154 604 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 154 604 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávek žalobce ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

V. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku: částku 334 275 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně - z částky 176 995 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 157 280 Kč od [datum] do zaplacení - a náklady spojené s uplatněním pohledávek žalobce ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

VI. Řízení o zaplacení částky 252 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, uplatněné v původním řízení vedeném u [název soudu] čj. [číslo] [spisová značka], se zastavuje.

VII. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 292 630 Kč do tří dnů k rukám právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa].

VIII. Žalobce je povinen zaplatit na nákladech České republiky částku 2 983,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Okresního soudu v Novém Jičíně.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 220 873 Kč s příslušenstvím a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 9 871,72 Kč, částku 128 251,53 Kč s příslušenstvím, částku 133 000,34 Kč s příslušenstvím, částku 154 604 Kč s příslušenstvím, částku 334 275 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobce zahájil ve vztahu ke každému z nároků samostatné soudní řízení. Tato řízení byla následně spojena ke společnému řízení.

2. Žalobce vznesené nároky odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zprostředkování (dále„ Smlouva o zprostředkování“), kterou žalovaný pověřil žalobce k obstarání příležitosti uzavřít s třetí osobou smlouvu na odběr produktů, přičemž žalobci za tuto činnost náleží provize ve výši 10 % z objemu zakázky bez DPH. Tato smlouva byla ukončena výpovědí ze dne [datum], a to ke dni [datum]. Žalobci se však nepodařilo dohledat originál uzavřené Smlouvy o zprostředkování opatřený podpisy členů statutárního orgánu žalovaného. Existenci smlouvy však potvrzuje skutečnost, že žalovaný částečně plnil na fakturu [číslo] splatnou dne [datum], jež byla na základě Smlouvy o zprostředkování vystavena. Žalobce plnil své povinnosti vyplývající ze Smlouvy o zprostředkování, a proto bylo na základě této smlouvy vystaveno celkem 6 faktur (faktura [číslo] na částku 400 873 Kč splatná dne [datum], faktura [číslo] na částku 128 252 Kč splatná dne [datum], faktura [číslo] na částku 133 000 Kč splatná dne [datum], faktura [číslo] na částku 154 604 Kč splatná dne [datum], faktura [číslo] na částku 176 995 Kč splatná dne [datum] a faktura [číslo] na částku 157 280 Kč splatná dne [datum]), přičemž žalovaným bylo hrazeno pouze na první vystavenou fakturu splatnou dne [datum], a to částečně ve výši 180 000 Kč (ve čtyřech splátkách, a to ve výši 50 000 Kč dne [datum], 50 000 Kč dne [datum], 50 000 Kč dne [datum] a 30 000 Kč dne [datum]). Zákonné úroky z prodlení do uhrazení dílčích plateb žalobce vyčíslil na 9 871,72 Kč. Nedoplatek na tuto první vystavenou fakturu tak činí 220 873 Kč. Celková dlužná částka ze všech uvedených nároků činí 971 004 Kč (bez příslušenství). Faktury byly vystaveny na základě informací poskytnutých žalobci žalovaným, přičemž informace za žalovaného poskytoval Ing. [příjmení] neformálně prostřednictvím e-mailů a SMS. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani přes opakované výzvy žalobce. Částečné plnění na fakturu [číslo] považuje žalobce za uznání celého dluhu ve smyslu § 2054 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“).

3. Žalobce dále uvedl (č. l. 78 a násl.), že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] (dále jen„ [anonymizováno]“) je jeho dlouhodobým klientem. Tato společnost se na žalobce obrátila s dotazem, zda nezná někoho, kdo by pro ni mohl zajistit odmašťování výrobků. Žalobce následně oslovil žalovaného, zda by neměl v této oblasti zájem o spolupráci, a tato jednání následně vedla k uzavření Smlouvy o zprostředkování. O této činnosti žalobce [právnická osoba] vědět nemusela, protože z pohledu [anonymizováno] zůstala v pozadí. Spolupráce mezi [anonymizováno] a žalovaným v roce 2013 byla důsledkem zprostředkovatelské činnosti žalobce a jednalo se o tzv. testovací várky. Smlouva o zprostředkování totiž byla v ústní podobně uzavřena již v roce 2013, kdy byly dohodnuty základní parametry, obsah smluvního vztahu a podmínky vzájemných závazků. Následně uzavřená písemná smlouva byla již jen stvrzením. O dlužných závazcích probíhalo mezi žalobcem a žalovaným jednání a strany si předložily také několik návrhů dohody o narovnání, přičemž existence pohledávek nebyla zpochybňována. Žalobce dále uvedl, že první faktura [číslo] nebyla vystavena za kvartál, ale za celé předcházející období, což souviselo právě i s prováděním testování.

4. Žalobce také uvedl (č. l. 163 a násl.), že odmítá spekulace žalovaného o jeho„ tunelování“. Smlouva o zprostředkování byla kontraktem s reálným obsahem. Činnost zprostředkování spočívala ve zprostředkování kontaktu mezi žalovaným a [anonymizováno] a také v asistenci při sjednávání obchodních podmínek, a to například na schůzce pana [příjmení] za žalovaného a pana [příjmení] za [anonymizováno] dne [datum].

5. Žalobce na výzvu soudu doplnil (č. l. 182 a násl.), že obsah smlouvy o zprostředkování byl na přelomu let 2012 2013 projednán s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], předsedou dozorčí rady žalovaného. Pan [anonymizováno] se na [anonymizováno] [příjmení] obrátil s tím, zda některý z jeho klientů nepoptává odmašťování výrobků s tím, že za obstarání kontaktu byla přislíbena provize ve výši 10 % z fakturace bez DPH. Následně pana [příjmení] [příjmení] odkázal na pana [příjmení] pro dojednání detailů transakce. Smlouva o zprostředkování byla poté uzavřena mezi [anonymizováno] [příjmení] za žalobce a [jméno] [příjmení] (členem představenstva) za žalovaného na období leden až březen 2013 (smlouva byla uzavřena ústně a její obsah korespondoval s obsahem Smlouvy o zprostředkování). Dne [datum] jednal [anonymizováno] [příjmení] v [anonymizováno] s panem [příjmení] ohledně možné spolupráce se žalovaným při odmašťování kovových dílů. Proces zprostředkování tedy proběhl tak, že dne [datum] jednal [anonymizováno] [příjmení] s panem [příjmení] (za [anonymizováno]) ohledně možné spolupráce při odmašťování kovových dílů, přičemž projednali, o které konkrétní díly by se mělo jednat, jak by měl být produkt následně zabalen, jak dlouho by měl projekt trvat, předpokládané objemy, kdy by měl projekt začít a podstatné náležitosti smlouvy. Následně domluvil [anonymizováno] [příjmení] na [datum] schůzku v [anonymizováno], které se zúčastnili pan [příjmení] a pan [příjmení] (za žalovaného) a pan [příjmení] a pan [příjmení] (za ITW). Zde proběhl první kontakt mezi žalovanou a [anonymizováno] a byly řešeny podmínky spolupráce. Právě na této schůzce tak došlo k naplnění Smlouvy o zprostředkování, tedy obstarání příležitosti uzavřít smlouvu.

6. Žalovaný se k věci vyjádřil (č. l. 43 a násl.) a uvedl, že nároky žalobce neuznává. Uvedl, že je na žalobci, aby prokázal vznik Smlouvy o zprostředkování, přičemž žalovaný vznik smlouvy rozporuje. Pokud byla Smlouva o zprostředkování uzavřena, došlo k tomu pouze s cílem zakrýt nestandardní peněžní operace bývalými členy představenstva žalovaného, a to Ing. [jméno] [jméno] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], proti nimž podniká žalovaný civilněprávní a trestněprávní kroky. I pokud byla Smlouva o zprostředkování uzavřena, nemohlo dojít k naplnění předpokladů pro vznik práva na provizi, neboť zprostředkovaná zakázka měla dle faktury [číslo] vystavené žalobcem spočívat v „ odmaštění a pasivaci dílů automotiv“ a žalovaný tuto službu v období, za které je faktura vystavena, poskytoval pouze jednomu ze svých zákazníků, [právnická osoba], se kterou však spolupracoval již od roku 2013, tedy v období před tvrzeným uzavřením Smlouvy o zprostředkování. Výkonný ředitel [anonymizováno], pan [jméno] [příjmení], k dotazu žalovaného sdělil, že žalobce nikdy nebyl činný jako zprostředkovatel mezi [anonymizováno] a žalovaným. Uvedené dílčí platby na fakturu [číslo] provedli bývalí členové představenstva z důvodů, které žalovanému nejsou známy.

7. Žalovaný dále uvedl (č. l. 114 a násl.), že žalobce neprokázal existenci právního důvodu vzniku dluhu, a proto není možné aplikovat § 2054 o. z. o uznání dluhu. Plnění bez právního důvodu nemůže založit účinky uznání dluhu. Žalovaný má dále za to, že i pokud by existovala platně uzavřená Smlouva o zprostředkování, nebyla splněna druhá podmínky pro vznik nároku na provizi, a to skutečná zprostředkovatelská činnost žalobce. I pokud by se prokázalo, že Smlouva o zprostředkování byla dne [datum] uzavřena a že žalobce vyvíjel zprostředkovatelskou činnost, byla by tato činnost vyvíjena již v roce 2013, tedy před uzavřením Smlouvy o zprostředkování, přičemž zpětně Smlouva o zprostředkování nepůsobí, neboť to neodpovídá ani jejímu textu ani konstrukci institutu zprostředkování dle občanského zákoníku. Dále žalovaný upozornil, že ve svých dokladech objevil další smlouvu o zprostředkování, jejímž předmětem je zprostředkování shodného smluvního vztahu jaký měl být předmětem rozporované Smlouvy o zprostředkování. Tato druhá smlouva byla uzavřena dne [datum] mezi žalovaným zastoupeným [anonymizováno] [příjmení] and [anonymizováno] [jméno] a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec] (dále„ [anonymizováno]“). Uzavření takové smlouvy postrádá jakoukoliv logiku a dle žalovaného dokládá, že stejně jako původní Smlouva o zprostředkování měla být tato nová smlouva pouze zdánlivým právním jednáním, jímž mělo být zakryto nedůvodné vyvádění peněz z majetku žalovaného bývalými členy představenstva. Žalovaný dále zdůraznil, že za něj mohli vždy právně jednat pouze dva členové představenstva současně, Ing. [příjmení] tedy ani v období, kdy byl členem představenstva, nemohl za společnost jednat samostatně.

8. Žalovaný v reakci na vyjádření žalobce doplnil (č. l. 210 a násl.), že vyjádření žalobce jsou vnitřně rozporná (zejména body 1. a 5. čl. II. vyjádření žalobce), zejména pokud jde o komunikaci mezi žalobcem, žalovaným a [anonymizováno], jednotlivými osobami a skutečnost, kdo koho oslovil. Dále uvedl, že spolupráce mezi [anonymizováno] a žalovaným začala již před schůzkou ze dne [datum], což prokazuje listina„ Zadávací list“ ze dne [datum] určená pro pana [příjmení] z [anonymizováno]. Je tedy zřejmé, že [anonymizováno] a žalovaný spolupracovali bez přičinění žalobce již před tvrzenými kontakty žalobce. Dle žalovaného nelze považovat sdělování informací o objemu zakázek žalobci za důkaz o zprostředkovatelské činnosti žalobce. Žalovaný dále uvedl, že žalobce nebyl činný jako zprostředkovatel pro žalovaného, ale toliko pro [anonymizováno], a tudíž uvedl žalovaného v omyl a nemůže si nárokovat provizi (§ 2450 o. z.).

9. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

10. Byla zjištěna existence listiny označené jako„ Smlouva o zprostředkování“. Jako strany této listiny byli označeni žalobce (jako zprostředkovatel) a žalovaný (jako zájemce). Tato listina byla soudu předložena pouze ve verzi podepsané za zprostředkovatele [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (předseda představenstva) a [jméno] [příjmení] (místopředseda představenstva). Podpis zájemce (žalovaného) na listině absentuje. Smlouva měla být podepsána zprostředkovatelem dne [datum], u místa pro podpis zájemce je uvedeno datum [datum]. Obsahem této smlouvy je dohoda stran, kterou zájemce pověřuje zprostředkovatele činností směřující k obstarání příležitosti zájemce uzavřít s třetí osobou smlouvu, podle které by se tato zavázala od zájemce úplatně odebrat, případně pravidelně odebírat, jakýkoliv z produktů specifikovaných v příloze smlouvy (tj. ultrazvukové odmašťování dílů) a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli za tuto činnost provizi ve výši 10 % z objemu zakázky bez DPH. Za splnění závazku zprostředkovatele z této smlouvy se považuje zajištění třetí osoby, s níž uzavře zájemce zprostředkovávanou smlouvu. Dle čl. 3 odst. 2 smlouvy bude zprostředkovatel zájemci provizi účtovat čtvrtletně na základě faktury se splatností 30 dnů nejdříve poslední pracovní den v příslušném čtvrtletí, za které provize náleží. Dle čl. 4 odst. 1 smlouvy se tato uzavírá na dobu neurčitou. (zjištěno ze Smlouvy o zprostředkování ze dne [datum] a jejích příloh)

11. Smlouva o zprostředkování ze dne [datum] byla žalovaným vypovězena ke dni [datum] (zjištěno z Výpovědi smlouvy o zprostředkování ze dne [datum])

12. Výpověď Smlouvy o zprostředkování byla vzata žalobcem na vědomí. Přitom však žalobce žalovanému zdůraznil, že ukončení smlouvy nemá vliv na právo na provizi, na niž žalobci vznikl nárok v minulosti, ani na provizi, na niž právo vznikne teprve v budoucnu. (zjištěno z dopisu podepsaného [anonymizováno] [příjmení] za žalobce ze dne [datum])

13. Žalobce žalovaného fakturou [číslo] splatnou dne [datum] vyzval k uhrazení částky 400 873 Kč s DPH za„ zprostředkování zakázky odmaštění a pasivace dílů automotiv, uzavření smlouvy, 10% z objemu zakázky“. (zjištěno z faktury [číslo] vystavené dne [datum])

14. Žalobce předžalobní výzvou vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek, na něž mu měl vzniknout nárok na základě Smlouvy o zprostředkování, a to částky 220 873 Kč (částečný nedoplatek faktury [číslo]), částky 128 252 Kč (neuhrazená faktura [číslo]), částky 133 000 Kč (neuhrazená faktura [číslo]), částky 154 604 Kč (neuhrazená faktura [číslo]), částky 176 995 Kč (neuhrazená faktura [číslo]) a částky 157 280 Kč (neuhrazená faktura [číslo]). Žalobce vyzval žalovaného také k úhradě příslušenství uvedených pohledávek. (zjištěno z Výzvy k úhradě dlužných částek ze dne [datum])

15. Žalovaný předžalobní výzvou vznesený nárok odmítl, neboť jej neuznává a nebude na něj tedy plnit. Žalovaný svůj postup zdůvodnil tak, že i pokud by byl žalobce schopen prokázat, že Smlouva o zprostředkování byla platně a účinně uzavřena, nejsou splněny podmínky pro výplatu provize, neboť žalovaný neeviduje jediný případ činnosti zprostředkovatele, který by odpovídal kauze Smlouvy o zprostředkování, tedy nebyla uzavřena žádná zprostředkovaná smlouva, která by zakládala právo na provizi. Současně žalovaný učinil předžalobní výzvu na zaplacení částky 180 000 Kč z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalobce. (zjištěno z Vyjádření k předžalobní výzvě k zaplacení částky 1 147 031,81 Kč ze dne [datum])

16. Společnost [anonymizováno] písemně prohlásila, že se žalobcem nikdy nejednala ani nejedná ohledně existujících nebo potenciálních dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi [anonymizováno] a žalovaným a žalobce nikdy nezprostředkoval uzavření žádných smluv, jejichž předmětem by bylo dodání či pravidelné dodávání produktů žalovanému, se kterým [anonymizováno] spolupracuje již od roku 2013 (zjištěno z Prohlášení [právnická osoba] ze dne [datum])

17. Žalovaný fakturoval [právnická osoba] za činnost odmašťování fakturou [číslo] ze dne [datum] částku 19 118 Kč a fakturou [číslo] ze dne [datum] částku 113 622 Kč (zjištěno z příslušných faktur)

18. Nejméně v období od [datum] do [datum] byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení] předsedou představenstva žalobce. Do [datum] byl předseda představenstva oprávněn jednat za žalobce samostatně. (zjištěno z Úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobce ze dne [datum])

19. V období od [datum] do [datum] bylo k jednání za žalovaného oprávněno představenstvo, a to tak, že za představenstvo jednají dva členové představenstva společně. [jméno] [příjmení] byl členem představenstva žalovaného od [datum] do [datum]. [anonymizováno] [jméno] [jméno] byl členem představenstva žalovaného nejméně v období od [datum] do [datum]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl členem představenstva žalovaného nejméně v období od [datum] do [datum]. [jméno] [příjmení] byl členem představenstva žalovaného v období od [datum] do [datum]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl členem (a předsedou) dozorčí rady žalovaného od [datum] do [datum] (zjištěno z Úplného výpisu z obchodního rejstříku žalovaného)

20. Byla prokázána existence nepodepsané listiny (návrhu) označené jako Rámcová kupní smlouva, jejímiž stranami jsou žalovaný jako prodávající a [anonymizováno] jako kupující. Obsahem této smlouvy je závazek žalovaného dodávat [anonymizováno] kooperace spočívající v ultrazvukovém odmašťování. Listina je datována [datum] a dle čl. 11 listiny je doba platnosti této smlouvy určena na dobu určitou, a to od [datum] do [datum] (zjištěno z listiny Rámcová kupní smlouva ze dne [datum])

21. Z e-mailové komunikace bylo zjištěno, že dne [datum] informoval Ing. [příjmení] [jméno] [příjmení] o„ plnění“ v objemu„ leden 245tis“,„ únor 185tis“ a„ březen 223tis“, a„ 2013 od června do prosince 304 tis“. Ing. [příjmení] navrhl uzavření rámcové smlouvy na tři roky za stávající cenu (č. l. 81, 170); dne [datum] zaslal Ing. [příjmení] [jméno] [příjmení] návrh smlouvy pro [anonymizováno] s dotazem, kdy Ing. [příjmení] jede do [anonymizováno], že by tam dal smlouvu k podpisu (č. l. 90); dne [datum] obdržel Ing. [příjmení] e-mail (není zřejmé, kdo byl odesílatelem e-mailu) ve znění„ Takže za 1-3/ 2015 vyfakturováno: 1 059 936 CZK bez DPH. Provize 10 procent (0,14 Kč z 1,4 Kč) je 105 993 Kč“ a tento přeposlal panu [jméno] [příjmení] s pokynem„ [jméno] prosim vystav fa do [anonymizováno], ještě do března je 105.993 CZK + DPH“ (č. l. 171); dne [datum] sdělil Ing. [příjmení] [jméno] [příjmení], že obrat za poslední kvartál je 1 462 771 CZK a Ing. [příjmení] tento e-mail přeposlal [jméno] [příjmení] s pokynem„ Prosim o fa na [anonymizováno] viz nize“ (č. l. 173); dne [datum] sdělil Ing. [příjmení] [jméno] [příjmení], že obrat [anonymizováno] za 1-3/ 2016 je 1 299 835 Kč a Ing. [příjmení] tento e-mail přeposlal paní [jméno] [příjmení] s pokynem„ [jméno] prosim fa na [anonymizováno], 10% z castky nize“ (č. l. 174); dne [datum] zaslal Ing. [příjmení] [jméno] [příjmení]„ slíbenou fa“ a přehled pohledávek s tím, že po uhrazení dopočítají penále a začnou se bavit o smírném ukončení smlouvy (č. l. 93); dne [datum] Ing. [příjmení] [jméno] [příjmení] odpověděl, že by raději udělal třeba smlouvu o narovnání, kde budou jasně vyčíslené splatnosti, uznané žalovaným, stanovené penále a ukončení smlouvy, protože„ tohle jak je [jméno] nepodepíše“ (č. l. 93); dne [datum] zaslal Ing. [příjmení] [jméno] [příjmení] e-mail s přílohou označenou jako„ Dohoda o narovn…“ a uvedl, že pokud je to takto pro Ing. [příjmení] v pořádku, dá to podepsat„ PJ“ (č. l. 92); dne [datum] informoval Ing. [příjmení] [jméno] [příjmení], že zasílá návrh dohody o narovnání a uvedl, že žalovaný je schopen hradit 50 000 Kč týdně do konce roku při podpisu této dohody (č. l. 104); dne [datum] se pan [jméno] [příjmení] (za [právnická osoba]) s odkazem na smlouvu o zprostředkování [číslo] 2015 ze dne [datum] obrátil na Ing. [příjmení] s dotazem na počet„ [příjmení] odmaštěných diffusorů řady [anonymizována dvě slova] a dalších obdobných dílů (diffusorů pro airbagy dodávané společnosti [právnická osoba])“ a Ing. [příjmení] tento e-mail přeposlal paní [jméno] [příjmení] s textem„ Simi, jaký je prosím obrat [anonymizováno] bez DPH za září 2016, je to 815 722 Kč Děkuji. P“ a paní [příjmení] mu tento obrat potvrdila jako správný (č. l. 119); dne [datum] a [datum] proběhla mezi Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení] další komunikace vztahující se k vypořádání závazků mezi žalobcem a žalovaným (č. l. 101); dne [datum] zaslal Ing. [příjmení] e-mail panu [jméno] [příjmení], kde mu sdělil, že dle domluvy zasílá„ podklady pro dokončení bývalé a možné pokračování naší další spolupráce„ (č. l. 103, 106).

22. Byla prokázána existence nepodepsané listiny (návrhu) Dohody o narovnání ze dne [datum], jejímiž stranami měli být žalobce a žalovaný. Obsahem této listiny je dohoda stran, dle které žalovaný uhradí žalobci částku 971 004 Kč jako pohledávku ze smlouvy o zprostředkování uzavřené dne [datum] a žalobce se vzdává veškerých v budoucnu vzniklých pohledávek, které by mohly vzniknout v souvislosti se smlouvou o zprostředkování. (zjištěno z návrhu Dohody o zprostředkování ze dne [datum])

23. Dále byla prokázána existence listiny Dohoda o narovnání ze dne [datum], jejímiž stranami měli být žalobce a žalovaný. Listina je za žalobce podepsána Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], za žalovaného je podepsána pouze [jméno] [příjmení], přičemž na listině absentuje podpis [jméno] [jméno] za žalovaného. Obsahem listiny je dohoda stran, dle které se strany smlouvy dohodly, že„ za účelem úplného a konečného narovnání a vyrovnání veškerých a všech vzájemných vztahů, vyplývajících ze dne [datum] uzavřené Smlouvy o zprostředkování, zájemce uhradí zprostředkovateli částku 971.004 Kč včetně DPH, zákonné úroky z prodlení ve výši 8,05% p.a. z jednotlivých faktur zprostředkovatele do doby jejich úplného uhrazení … a sjednanou odměnu jako odstupné za ukončení Smlouvy o zprostředkování ve výši 761 000 Kč bez DPH, a to vše nejpozději do [datum]. Kromě pohledávek uvedených v předchozím odstavci se zprostředkovatel výslovně vzdává veškerých následně v budoucnu vzniklých pohledávek, které by mohly vzniknout v souvislosti s vypovězenou smlouvou o zprostředkování.“ (zjištěno z listiny Dohoda o narovnání ze dne [datum])

24. Byla prokázána existence nepodepsané a nedatované listiny (návrhu) označené jako Uznání závazku a splátkový kalendář, jejímiž stranami jsou žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník. Obsahem listiny je uznání dluhu ve výši 971 004 Kč za úhradu faktur [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] a stanovení splátkového kalendáře o šesti splátkách v období od [datum] do [datum] (zjištěno z návrhu Uznání závazku a splátková kalendář, č. l. 109)

25. Žalovaný jako zájemce uzavřel se [právnická osoba] jako zprostředkovatelem smlouvu o zprostředkování [číslo] 2015 ze dne [datum], jejímž předmětem je závazek zprostředkovatele zprostředkovat zájemci uzavření obchodního kontraktu s [anonymizováno], jehož předmětem bude prodej (dodání) výrobků a nástrojů a kooperací a zájemce se zavazuje za zprostředkování uzavření smlouvy zaplatit zprostředkovateli provizi ve výši 0,24 Kč/ks u dílů řady [anonymizováno] a [anonymizováno] a dalších obdobných dílů. (zjištěno ze Smlouvy o zprostředkování ze dne [datum]) Jediným společníkem a jednatelem [právnická osoba] byl od vzniku společnosti nejméně do [datum] pan [jméno] [příjmení], společnost vznikla dne [datum] a její základní kapitál činil 1 Kč (zjištěno z Úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] ze dne [datum])

26. Žalobce eviduje interní objednávky ze dne [datum], [datum] a [datum], na nichž je uveden jako zákazník žalovaný, produkt„ [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]“, částky 2 356 000 Kč, 1 099 176,90 Kč a 1 277 723 Kč a cena za jednotku 10 % (zjištěno z Interních objednávek ze dne [datum], [datum] a [datum])

27. Ze Zadávacího listu ze dne [datum] (č. l. 215) neučinil soud žádná skutková zjištění, neboť s ohledem na výpověď [jméno] [příjmení], který vyloučil, že by listinu podepsal a že by tam uvedený e-mail [email] patřil jemu, nelze listinu považovat za věrohodnou. 28. [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], žalobci, [anonymizováno] a [jméno] [příjmení] bylo Policií ČR, územní odbor [obec], vedeno trestní řízení pod sp. zn. KRPT [číslo] pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu, kterého se měly tyto osoby dopustit v souvislosti s uzavřením zprostředkovatelských smluv ze dne [datum] (smlouva mezi žalobcem a žalovaným) a ze dne [datum] (smlouva mezi žalovaným a [anonymizováno]). Trestní věc však byla dle § 159a odst. 1 trestního řádu odložena. (zjištěno z Usnesení o odložení věci ze dne [datum], č. l. 128 trestního spisu)

29. Spolupráce mezi [anonymizováno] a žalovaným je smluvně upravena od [datum] [anonymizováno] [právnická osoba] nezná a nespolupracuje s ní. Žalobce [právnická osoba] dodává maziva, aktuální smlouva je platná od [datum] (zjištěno z Vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum], č. l. 50 trestního spisu; z Kupní smlouvy mezi [anonymizováno] a žalobcem, č. l. 51-52 trestního spisu; a ze Smlouvy o subdodávkách [číslo] ze dne [datum], č. l. 64-65 trestního spisu)

30. Mezi [anonymizováno] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Rámcová smlouva o dodávkách na [příjmení] odmašťování dílů [číslo]. Předmětem této smlouvy je praní kovových dílů za sjednanou cenu (1,60 Kč/ks). (zjištěno z Rámcové smlouvy ze dne [datum], č. l. 61-63 trestního spisu)

31. Svědek [jméno] [příjmení] byl do června 2008 generálním ředitelem žalovaného, poté byl členem představenstva a působil v dozorčí radě. Z jeho výpovědi bylo zjištěno minimum skutečností k projednávané věci, neboť svědek si vzhledem k velkému časovému odstupu již téměř nic nepamatuje. Jako člen představenstva a dozorčí rady neměl oprávnění uzavírat smlouvy. Nemůže vyloučit, že byl přítomen schůzce se žalobcem ohledně zprostředkování nějaké smlouvy, již je to dlouho. S panem [příjmení] určitě jednal, ale neví o čem. Společnost [anonymizováno] nezná. Nevybavuje si, že by byl pověřen projednat nějakou smlouvu o zprostředkování. Pan [anonymizováno] se na něj před soudním jednáním obrátil textovou zprávou, zda si na něj svědek pamatuje, ale více spolu ohledně soudního řízení nekomunikovali. Nevybavuje si, zda existovala nějaká smlouva o zprostředkování se žalobcem, je to již dlouho. Svědek však rozhodně vyloučil, že by v roce 2013 za společnost aktivně vystupoval a sjednával nějaké smlouvy. Některé méně důležité smlouvy měli oprávnění uzavírat i zaměstnanci žalobce. [příjmení] smlouvy (například předměty denní potřeby) se mohly uzavírat i ústně, ale velké věci se vždy uzavíraly písemně. Nelze vyloučit, že zprostředkovatelská smlouva (obecně) mohla být uzavřena i ústně, ale svědek tento typ smluv (například se zprostředkovateli v Německu) vždy uzavíral písemně. (zjištěno ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení])

32. Svědek [jméno] [příjmení] pracoval jako obchodník žalovaného asi v letech 2012 2016. Byl přítomen jednání mezi žalobcem, žalovaným a [anonymizováno], přičemž žalobce (konkrétně Ing. [příjmení]) tento kontakt zprostředkoval. Předmětem jednání bylo zprostředkování zakázky v oblasti ultrazvukového odmašťování. Pan [anonymizováno] svědka seznámil s ředitelem [anonymizováno], panem [příjmení], a účastnil se několika jednání mezi [anonymizováno] a žalovaným. První kontakt mezi svědkem a panem [příjmení] zprostředkoval akcionář žalovaného, pan [příjmení]. Svědek se domnívá, že byla uzavřena písemná zprostředkovatelská smlouva se žalobcem a domnívá se, že ji podepisovali pan [jméno], [příjmení] a asi pan [příjmení], svědek byl jen obchodník (netvrdí však, že byla určitě podepsána a nemyslí si, že by byl u podpisu této smlouvy). Svědek nebyl schopen uvést, zda viděl písemnou Smlouvu o zprostředkování opatřenou podpisy všech smluvních stran. Provize za zprostředkování byla stanovena ve výši 10 %, výši navrhl pan [příjmení]. Žalovaný zakázku s [anonymizováno] získal a plnění na základě zprostředkovatelské smlouvy probíhalo. Svědek ze své pozice obchodníka neměl mandát k uzavírání smluv s obchodními partnery, to nechával na představenstvu, resp. mohl uzavírat pouze menší smlouvy. Informace o výši obratu sděloval svědek panu [příjmení] prostřednictvím e-mailu. Písemná smlouva o zprostředkování byla uzavřena až poté, co začala spolupráce mezi žalovaným a [anonymizováno], protože taková je běžná praxe a bylo to pro žalovaného výhodnější. Před uzavřením formální smlouvy o dodávkách mezi žalovaným a [anonymizováno] probíhala fáze testování na bázi faktur a objednávek. Svědek potvrdil autenticitu svého podpisu na zadávacím listu ze dne [datum] (č. l. 215). S panem [příjmení] svědek naposledy osobně komunikoval telefonicky před soudním jednáním, kdy svědek sám zavolal panu [příjmení] poté, co mu přišlo předvolání, aby zjistil, o co jde a pan [příjmení] mu řekl, že jde o to zprostředkování. Svědek podepisoval obdobnou zprostředkovatelskou smlouvu jakou měl žalobce také s panem [příjmení] a cílem tohoto postupu bylo dosažení navýšení ceny a objemu ve spolupráci s [anonymizováno], čehož mohl pan [příjmení] dosáhnout lépe než svědek vlastní činností, neboť pan [příjmení] znal někoho v [anonymizováno]. V době, kdy byl svědek členem představenstva, se domníval, že existuje podepsaná a platná smlouva o zprostředkování, a proto vnímal závazek hradit žalobci faktury. (zjištěno ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení])

33. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] byl do roku 2019 ředitelem [anonymizováno], žalobce byl od počátku nultých let dodavatelem oleje pro [anonymizováno], svědek znal pana [příjmení]. Spolupráci se žalovaným si vybavuje jen„ horko těžko“, ale spolupráce probíhala a týkala se nějakého odmaštění. Nevzpomíná si, zda žalobce byl činný jako zprostředkovatel zakázky mezi [anonymizováno] a žalovaným. O žádné zprostředkovatelské smlouvě neví. Svědek podepisoval desítky až stovky smluv za rok a je pro něj těžké vybavit si konkrétní obchodní případ. Svědek potvrdil, že podepsal listinu na č. l. 48 a že co je tam uvedeno je pravda (tzn. že žalobce nezprostředkoval uzavření žádných smluv mezi [anonymizováno] a žalovaným). Svědek vyloučil, že by podpis na zadávacím listu ze dne [datum] (č. l. 215) byl jeho, takto se nikdy nepodepsal, a e-mail uvedený v záhlaví [email]) také nezná, měli celá jména, tuto listinu vidí poprvé.

34. Ing. [jméno] [příjmení], předseda představenstva žalobce, ve své účastnické výpovědi především zopakoval tvrzení, jež byla obsahem předchozích vyjádření žalobce. Neboť účastnická výpověď je obecně jedním z nejslabších důkazních prostředků, soud vzal z této výpovědi za prokázané pouze ty skutečnosti, které jsou dostatečným způsobem podloženy také jinými důkazy. Soud tak vzal z této výpovědi za prokázané, že žalobce v rámci své činnosti vstupoval do obchodních vztahů jak se žalovaným, tak se [právnická osoba]. Došlo k osobnímu jednání mezi panem [příjmení] a Ing. [příjmení]. Další komunikace probíhala mezi Ing. [příjmení] a panem [příjmení]. Za prokázané však nelze mít tvrzení Ing. [příjmení], že se s panem [příjmení] dohodl na tom, že pokud žalobce získá nějakou práci pro žalovaného, vyplatí za to žalovaný žalobci provizi, když uvedené tvrzení nebylo prokázáno žádným důkazem (svědek [anonymizováno] si nepamatuje, o čem s Ing. [příjmení] jednal). Dále bylo vyvráceno tvrzení žalobce, že smlouvu o zprostředkování uzavíral s panem [příjmení], když tento svědek uvedl, že uzavření této smlouvy nechal na představenstvu, jehož v té době (rok 2014) nebyl členem. Za prokázanou lze mít tu skutečnost, že jak Ing. [příjmení], tak Ing. [příjmení] byli ve shodě o tom, že žalobce vyvíjí pro žalovaného zprostředkovatelskou činnost ve vztahu ke [právnická osoba] a za to mu má náležet provize ve výši 10 %. Dále lze mít za prokázané, že Ing. [příjmení] zprostředkoval prvotní kontakt mezi [anonymizováno] a žalovaným, což odpovídá svědecké výpovědi Ing. [příjmení], a že zprostředkování kontaktu předcházelo podpisu písemné Smlouvy o zprostředkování ze dne [datum], když jednání probíhala nejpozději od dubna 2013. Fakturace provize probíhala na základě informací poskytnutých panem [příjmení] na konci každého období. (zjištěno z účastnické výpovědi Ing. [jméno] [příjmení])

35. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

36. V roce 2013 probíhala komunikace mezi osobami působícími ve společnostech [anonymizováno] (žalobce), [anonymizováno] (žalovaný) a [anonymizováno], jejímž předmětem bylo dohodnutí spolupráce mezi žalovaným a [anonymizováno], jež měla spočívat v odmašťování výrobků [anonymizováno]. [příjmení], která umožnila prvotní navázání kontaktu mezi žalovaným a [anonymizováno], byl Ing. [příjmení] (předseda představenstva žalobce), který seznámil pana [příjmení] (žalovaný) s panem [příjmení] ([anonymizováno]). K navázání tohoto kontaktu došlo nejpozději v dubnu 2013. Žalobce neprokázal, že by dojednával konkrétní podmínky zprostředkovatelské smlouvy s panem [příjmení] či že by mezi nimi došlo k ústní dohodě o obsahu takové smlouvy. Stejně tak neprokázal, že by smlouvu o zprostředkování v jakékoliv formě uzavřel s panem [příjmení] (ten vyloučil, že by smlouvu sám uzavíral) či s jinou osobou jednající za žalovaného. Žalobce také neprokázal, že by byla písemná smlouva o zprostředkování ze dne [datum] podepsána zástupci žalovaného. Žalovaný poskytoval prostřednictvím pana [příjmení] žalobci informace o objemu zakázek zpracovaných pro [právnická osoba] a žalobce na základě těchto informací vystavil žalovanému celkem 6 faktur v souhrnné výši 1 151 004 Kč, uhrazeno bylo však pouze 180 000 Kč, a to na první vystavenou fakturu splatnou dne [datum]. Mezi žalobcem a žalovaným proběhla jednání o narovnání závazku, avšak k uzavření dohody o narovnání nikdy nedošlo. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě splatných pohledávek předžalobní výzvou.

37. Ve vztahu ke zprostředkovatelské činnosti Ing. [příjmení] je třeba uvést, že soudu byly předloženy protichůdné důkazy. Na jedné straně Ing. [příjmení] v rámci účastnické výpovědi popsal svou zprostředkovatelskou činnost ve vztahu ke [právnická osoba] a žalovanému a tato verze skutkového děje byla potvrzena svědeckou výpovědí Ing. [příjmení]. Na druhou stranu bylo k důkazu provedeno prohlášení [anonymizováno], dle kterého nebyl žalobce žádným způsobem činný jako zprostředkovatel mezi žalovaným a [anonymizováno]. Soud uvěřil variantě prezentované žalobcem, neboť sám pan [příjmení] z [anonymizováno], jež uvedené prohlášení podepsal, u jednání uvedl, že si na schůzky spíše nepamatuje, než že by mohl jednoznačně vyloučit jejich konání a tedy i roli žalobce při sjednávání obchodu.

38. Po právní stránce soud věc posuzoval podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, (dále ObchZ) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), který nabyl účinnosti dne [datum].

39. Podle § 642 ObchZ se smlouvou o zprostředkování zprostředkovatel zavazuje, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost uzavřít určitou smlouvu s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli úplatu (provizi).

40. Podle § 645 ObchZ vyplývá-li ze smlouvy o zprostředkování, že zprostředkovatel je povinen pouze obstarat pro zájemce příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu s určitým obsahem, vzniká zprostředkovateli nárok na provizi již obstaráním této příležitosti.

41. Podle § 647 odst. 1 ObchZ má zprostředkovatel nárok na provizi sjednanou, jinak obvyklou za zprostředkování obdobných smluv v době uzavření smlouvy o zprostředkování. Zprostředkovateli však nevzniká nárok na provizi, jestliže smlouva s třetí osobou byla uzavřena bez jeho součinnosti nebo jestliže v rozporu se smlouvou byl činný jako zprostředkovatel též pro osobu, s níž byla uzavřena zprostředkovávaná smlouva.

42. Podle § 191 odst. 1 ObchZ je představenstvo statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou tímto zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Nevyplývá-li ze stanov něco jiného, za představenstvo jedná navenek jménem společnosti každý člen představenstva. Členové představenstva, kteří zavazují společnost, a způsob, kterým tak činí, se zapisují do obchodního rejstříku.

43. Podle § 13 odst. 1 ObchZ právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná zástupce.

44. Podle § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

45. Podle § 164 odst. 2 o. z. náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. Neurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně.

46. Podle § 2445 o. z. se smlouvou o zprostředkování zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

47. Podle § 2447 odst. 2 o. z. bylo-li ujednáno, že zprostředkovatel pro zájemce obstará příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu s určitým obsahem, je provize splatná již obstaráním příležitosti.

48. Podle § [číslo] zprostředkovatel nemá právo na provizi a na úhradu nákladů, byl-li v rozporu se smlouvou činný také pro druhou stranu zprostředkovávané smlouvy.

49. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

50. Žalobce tvrdil a prokazoval, že v roce 2013 uzavřel se žalovaným ústní smlouvu o zprostředkování. Vztahy mezi podnikateli byly v roce 2013 upraveny obchodním zákoníkem, a proto soud na tuto část skutkového děje aplikoval příslušná ustanovení tohoto zákona. Ve vztahu k tvrzené písemné smlouvě o zprostředkování ze dne [datum] pak již soud aplikoval úpravu občanského zákoníku, jenž nabyl účinnosti dne [datum] a nahradil tak (ve spojení s dalšími zákony) obchodní zákoník.

51. Obchodní zákoník nestanovil pro smlouvu o zprostředkování písemnou formu, proto mohla být taková smlouva uzavřena i v ústní podobě (§ 642 a násl. ObchZ). Žalobci se však nepodařilo prokázat, že k uzavření takové smlouvy v roce 2013 došlo, neboť uvedené tvrzení nebyl schopen doložit žádným důkazem. Žalobce tvrdil, že smlouvu o zprostředkování uzavřel s panem [příjmení] jako zástupcem žalovaného. Pan [anonymizováno] však uvedl, že ačkoliv s Ing. [příjmení] jednal, neví již, co bylo předmětem tohoto jednání a současně jednoznačně vyloučil, že by v letech 2012 a 2013 uzavíral za žalovaného jakékoliv smlouvy. Z uvedeného je zřejmé, že žádná smlouva o zprostředkování nemohla být způsobem popsaným žalobcem uzavřena. Ještě významnější a zcela objektivní skutečností vylučující uzavření smlouvy o zprostředkování způsobem popsaným žalobcem (jednáním s panem [příjmení]) pak je skutečnost, že v období let 2008 až 2015 byli za žalovaného oprávněni jednat vždy dva členové představenstva společně, což bylo zřejmé z veřejně dostupného zápisu v obchodním rejstříku, a tedy i pokud by došlo k uzavření smlouvy s panem [příjmení] jako členem představenstva žalovaného (což však nebylo prokázáno), jednalo by se o právní jednání absolutně neplatné (srov. rozsudek Nejvyšší soudu ČR ze dne 12. 6. 2001, sp. zn. 29 Cdo 695/2000). Obstát nemůže ani argument žalobce, že smlouvu uzavřel s panem [příjmení] jako zaměstnancem žalovaného k tomu oprávněným, protože sám pan [příjmení] vyloučil, že by takovou smlouvu uzavřel či k tomu byl oprávněn. Závěr, že smlouvu by případně uzavíralo představenstvo žalovaného, pak podporuje také to, že písemná smlouva o zprostředkování z roku 2014 měla být podepsána právě dvěma členy představenstva a nikoli panem [příjmení], který s Ing. [příjmení] pravidelně komunikoval. Lze tedy shrnout, že ústní (ani jiná) smlouva o zprostředkování nebyla v roce 2013 mezi žalobcem a žalovaným uzavřena a tudíž nemohlo žalobci v souvislosti s takovou smlouvou ani vzniknout právo na provizi.

52. Žalobci se také nepodařilo prokázat uzavření písemné smlouvy o zprostředkování ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že smlouva měla být uzavřena v roce 2014, je na tento právní vztah třeba aplikovat právní úpravu občanského zákoníku. I ve vztahu k této smlouvě platí, že její platné uzavření by vyžadovalo relevantní projev vůle dvou členů představenstva žalovaného (§ 164 odst. 2 o. z.), není však třeba trvat na písemné formě (§ 2445 a násl. o. z.). Žalovaný neprokázal, že by skutečně došlo k takovému projevu vůle dvou členů představenstva žalovaného, který je předpokladem vzniku platné a účinné smlouvy o zprostředkování, neboť k tomu nebyl předložen jediný důkaz a ani Ing. [příjmení] nebyl schopen potvrdit, že by existovala podepsaná smlouva o zprostředkování (takovou smlouvu neviděl a jejímu podpisu přítomen nebyl). Nelze tedy než uzavřít, že ani tato smlouva o zprostředkování nebyla platně uzavřena.

53. Z provedeného dokazování je dále zjevné, že jak Ing. [příjmení], tak Ing. [příjmení] se domnívali, že smlouva o zprostředkování byla uzavřena (ať již v jakékoliv formě a v kterémkoliv roce), její předmět naplněn a tudíž jsou splněny podmínky pro výplatu provize. To vysvětluje, proč Ing. [příjmení] poskytoval žalobci informace o objemu zakázek pro [právnická osoba], proč žalobce na základě toho vystavoval faktury, na základě kterých nyní požaduje úhradu dlužných částek a proč byla žalobci zaslána výpověď této smlouvy. Z právního hlediska je však třeba konstatovat, že domněnka o existenci smlouvy o zprostředkování na straně uvedených osob v žádném případě nemůže zhojit tak zásadní vadu právního jednání, jako je řádné vyjádření vůle jedné ze stran být smlouvou vázán (tedy absence vůle projevené dvěma členy představenstva žalovaného v souladu se stanovami společnosti a zákonnými požadavky). Neexistuje-li smlouva o zprostředkování, není dán právní titul pro vyplacení provize za zprostředkování bez ohledu na to, zda byla zprostředkovatelská činnost skutečně vyvinuta či nikoliv.

54. Pro úplnost je třeba doplnit, že i pokud by bylo prokázáno uzavření písemné smlouvy o zprostředkování ze dne [datum], žalobci by nárok na provizi za obchod mezi [anonymizováno] a žalovaným nevznikl. Z provedeného dokazování je zjevné, že nejdříve došlo k navázání spolupráce mezi [anonymizováno] a žalovaným v roce 2013 a teprve poté byla (domněle) uzavřena smlouva o zprostředkování. Z uvedeného plyne, že činnost, k níž se měl smlouvou žalobce zavázat, byla v té době již ve vztahu k [anonymizováno] provedena (žalobce zprostředkoval kontakt mezi [anonymizováno] a žalovaným a vytvořil tak příležitost pro zájemce uzavřít s třetí osobou smlouvu), a nemohla proto ve vztahu k [anonymizováno] založit právo na provizi (taková smlouva by působila do budoucna a mohla by založit právo na provizi ve vztahu k jiným obchodním partnerům, jež by žalobce zprostředkoval). Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4604/2007 uvedl, že„ ani samo uzavření smlouvy o budoucí smlouvě kupní nemusí znamenat vždy bez dalšího, že jsou vytvořeny veškeré podmínky (dána faktická příležitost) pro uzavření vlastní kupní smlouvy a že tedy v tomto smyslu již není možno naplnit zprostředkovatelskou smlouvu reálným obsahem“, z čehož je možno a contrario dovodit, že pokud již byl předmět smlouvy o zprostředkování zcela vyčerpán před jejím uzavřením (tzn. došlo k vytvoření příležitosti pro uzavření smlouvy, jak stanoví text smlouvy ze dne [datum]), smlouvu již není možno naplnit reálným obsahem, a to přinejmenším ke [právnická osoba], smlouvu tedy není možno ze strany žalobce naplnit a založit tak právo na provizi.

55. Soud se zabýval také otázkou, zda došlo částečným plněním na fakturu [číslo] k uznání dluhu ve smyslu § 2054 o. z., a zda lze na základě tohoto ustanovení přiznat žalobci uplatněný nárok. Konkludentním uznáním dluhu částečným plněním je založena vyvratitelná domněnka o trvání dluhu v okamžiku jeho uznání. Vyvratitelná domněnka je právní konstrukcí umožňující důkaz opaku, je tedy na dlužníku, aby prokázal, že uznaný dluh neexistuje (dochází k obrácení důkazního břemene). V projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaný částečně plnil na fakturu [číslo] to částkou 180 000 Kč ve čtyřech splátkách. Protože v souvislosti s takto provedeným plněním nedal žalovaný žalobci najevo, že tímto jednáním neuznává zbytek dluhu, je třeba mít za to, že dispozice § 2054 odst. 2 byla naplněna a žalovaný tímto jednáním dluh uznal. Současně však bylo v soudním řízení prokázáno, že smlouva o zprostředkování, která měla být právním důvodem vzniku tohoto dluhu, nebyla platně uzavřena (viz výše), fakturovaná pohledávka tedy platně nevznikla a takový nárok tak nelze žalobci přiznat (jinými slovy, žalovaný unesl důkazní břemeno ve vztahu k prokázání neexistence dluhu, byl proveden důkaz opaku).

56. Namítal-li žalovaný, že právo na provizi na straně žalobce vylučuje také § 2450 o. z., soud musí tuto argumentaci odmítnout. Ačkoliv tato otázka není pro projednávanou věc zásadní, neboť smlouva o zprostředkování nebyla platně sjednána (viz výše), je na místě stručně konstatovat, že právo na provizi vylučuje § 2450 o. z. pouze v případě, že zprostředkovatel byl pro druhou stranu činný v rozporu se smlouvou o zprostředkování. Jinými slovy, smlouva o zprostředkování by musela takovou činnost výslovně vyloučit, protože v opačném případě není na újmu, pokud by zprostředkovatel byl činný pro obě strany současně. Takovou podmínku však smlouva o zprostředkování ze dne [datum] neobsahuje.

57. Námitku promlčení vznesenou žalovaným soud vyhodnotil a došel k závěru, že žádný z nároků žalobce nelze považovat za promlčený, neboť žalobce uplatnit jednotlivé nároky u soudu v obecné tříleté promlčecí lhůtě (§ 629 o. z.), čímž došlo k zastavení běhu promlčecí lhůty (§ 648 o. z.). Na tom nic nemění, že nároky byly prvotně uplatněny u místně nepříslušného soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 5. 2008, sp. zn. 33 Odo 454/2006).

58. Žalobce vzal svou žalobu ve vztahu k částce 252 Kč částečně zpět. Tato částka měla představovat daň z přidané hodnoty k nákladům spojeným s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Úkon byl učiněn před spojením věcí v řízení sp. zn. [číslo] [spisová značka] vedeného u [název soudu]. Soud proto samostatným výrokem rozhodl o zastavení řízení o této částce.

59. Žalobci byla podle § 148 odst. 1 o. s. ř. uložena povinnost zaplatit na nákladech České republiky částku 2 983,50 Kč, což odpovídá nákladům důkazů, jež stát v řízení vynaložil (svědečné).

60. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 292 630 Kč s DPH. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 220 873 Kč ve výši 9 180 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (4 x 9 180 Kč = 36 720 Kč), z tarifní hodnoty 128 251,53 Kč ve výši 6 220 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (2 x 6 220 Kč = 12 440 Kč), z tarifní hodnoty 133 000,34 Kč ve výši 6 420 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (2 x 6 420 Kč = 12 840 Kč), z tarifní hodnoty 154 604 Kč ve výši 7 260 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (2 x 7 260 Kč = 14 520 Kč), z tarifní hodnoty 334 275 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby ve výši 9 620 Kč (2 x 9 620 Kč = 19 240 Kč), z tarifní hodnoty 971 003,87 Kč ve výši 12 220 Kč za každý z deseti úkonů právní služby (10 x 12 220 Kč = 122 200 Kč) a z odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 971 003,87 Kč snížené podle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. na polovinu, tj. 6 110 Kč Náklady řízení dále sestávají z paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 6 900 Kč (23 x 300 Kč), z náhrady cestovních nákladů podle § 13 odst. 5 a. t. ve výši 7 313 Kč, z náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. ve výši 3 200 Kč (8 x 400 Kč) a z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 241 483 Kč ve výši 50 787 Kč.

Poučení