154 C 24/2020 - 232
Citované zákony (27)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 127a § 132 § 142 odst. 2 § 148 odst. 1 § 160 odst. 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 505 § 560 § 1924 § 1970 § 2079 odst. 1 § 2082 odst. 1 § 2095 § 2099 § 2099 odst. 1 § 2100 § 2103 § 2106 +9 dalších
- Nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, 366/2013 Sb. — § 5 odst. 3
Rubrum
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Tenglerovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce]. [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o 200 350 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 80 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 80 000 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 120 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 120 350 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení a náklady na znalečné výši 10 000 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobce je povinen zaplatit státu náklady řízení ve výši 15 407,40 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet Okresního soudu v [adresa].
V. Žalovaný je povinen zaplatit státu náklady řízení ve výši 10 271,60 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet Okresního soudu v [adresa].
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 9. 11. 2020 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 200 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 19. 9. 2020 do zaplacení, dále nákladů ve výši 10 000 Kč vynaložených na znalecký posudek zpracovaný před podáním žaloby a zaplacení nákladů řízení.
2. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že se žalovaným dne 17. 5. 2017 uzavřel kupní smlouvu, jejímž předmětem byla bytová jednotka č. [adresa], za kupní cenu 1 850 000 Kč; před prodejem byt prošel kompletní rekonstrukcí včetně osazení nových podlah, což vyplývá i z Odhadu obvyklé ceny nemovitosti č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vyhotoveného pro účely poskytnutí úvěru. Byt byl předán 6. 6. 2017, dopisem ze dne 29. 4. 2019 žalobce v souladu s ustanovením § 2107 odst. 1, § 2131 občanského zákoníku u žalovaného uplatnil vadu předmětu koupě, která spočívá v nesprávně položených plovoucích podlahách v bytě, která se projevila poškozením a utržením zámků lamel podlahy, na základě této vady žalobce požadoval slevu z kupní ceny. Žalovaný, přestože písemnou reklamaci převzal, nijak na ni nereagoval, proto si žalobce nechal zpracovat [tituly před jménem] [adresa] znalecký posudek č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], dle kterého provedení plovoucích podlah v bytě neodpovídá požadavkům na podlahy daným ČSN 74 4505, jelikož k položení plovoucí podlahy došlo na nevyhovující nerovný podklad, podlaha tudíž vykazuje skryté vady, které se projevily postupným užíváním. Náklady související s odstraněním vady znalkyně ohodnotila částkou 200 350 Kč, která zahrnuje výměnu plovoucích podlah v bytě včetně nutných úprav obložkových zárubní všech dveří, demontáž a úpravu kuchyňské linky a vestavěného nábytku v bytě. Zástupce žalobce žalovaného před podáním žaloby písemně vyzval k úhradě částky 200 350 Kč, zásilku si žalovaný ve stanovené úložní lhůtě nevyzvedl.
3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Učinil nesporným, že s žalobcem uzavřel dne 17. 5. 20217 kupní smlouvu, na základě které došlo k převodu vlastnictví bytové jednotky č. [adresa] na žalobce. K věci samé namítal, že: a) že pokud se žalobce žalobou domáhá slevy z kupní ceny ve výši 1 850 000 Kč spočívající v nesprávně položených plovoucích podlahách, tak plovoucí podlahy nejsou součástí bytu, byly položeny na původní podlahové krytiny, kterými byly v předsíni a kuchyni beton a v obývacím pokoji, ložnici a dětském pokoji parkety, oddělením (demontáží) podlah by nedošlo k žádné újmě na hodnotě bytu, plovoucí podlahy jsou tedy samostatná movitá věc, která součástí převodu vlastnického práva na základě předmětné kupní smlouvy nebyla a žalobce se tak nemůže domáhat slevy z kupní ceny; b) že žalobce před prodejem bytu byl 2 x upozorněn na skutečnost, že plovoucí podlahy byly položeny na původní podlahy, proto žalovaný za vadu neodpovídá podle § 2103 občanského zákoníku; c) že žalobce znaleckým posudkem č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] neprokázal existenci vady ke dni přechodu nebezpečí škody na žalobce, nadto znalecký posudek nemá formální náležitosti uvedené v § 127a o. s. ř.; d) že není zřejmé, zdali se nejedná o vadu, která má příčinu v běžném užívání bytu, příp. v nevhodném užívání plovoucí podlahy; e) že výše slevy je zcela nepřiměřená, odpovídá nákladům na zhotovení zcela jiné podlahy, vyčíslené náklady obsahují i další práce a materiál v ceně 851 Kč/1 m2, sleva by ale správně měla krýt toliko náklady na uvedení prodané věci do bezvadného stavu, nikoliv do stavu lepšího, než byl stav původní, výše slevy má zohledňovat kvalitu i vlastnosti plovoucí podlahy, která se v bytě nacházela; f) že žalobce oznámil žalovanému pouze vady podlahy v obývacím pokoji a na chodbě, vady v ostatních místnostech bytu nebyly žalovanému oznámeny včas.
4. Žalobce tvrzení žalovaného, že plovoucí podlahy nejsou součástí bytu, považoval za absurdní, když již ze samotné povahy a podstaty předmětu převodu (bytu) je zřejmé, že tento se převáděl se všemi součástmi a příslušenstvím, tedy i s plovoucími podlahami, plovoucí podlaha byly součástí popisu nemovitosti a podkladem pro výpočet hodnoty stavby pro účely poskytnutí úvěru, je tedy součástí bytu ve smyslu ustanovení § 505 občanského zákoníku. Žalobce popřel, že byl žalovaným upozorněn na nějaké vady v souvislosti s položením nových plovoucích podlah, naopak, ze strany žalovaného byl několikrát ujištěn, že byt prošel kvalitní rekonstrukcí včetně položení nových podlah, ze znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] jednoznačně vyplývá příčina vady spočívající v pokládce na nerovný podklad a nikoliv v pokládce na původní podlahovou krytinu.
5. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním: 5.1 že podle odhadu ze dne 19. 4. 1917 odhadce [právnická osoba], [tituly před jménem] [jméno FO], obvyklá cena bytové jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] včetně spoluvlastnického podílu [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na společných částech domu a pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] činí 1 870 000 Kč, při zjištění mj., že bytová jednotka 3 + 1 je po zdařilé celkové rekonstrukci, panelové příčky, nové štukové omítky a část SDK podklady, keramické obklady, nové zděné jádro, nová sanita, WC závěsné, podlahy dlážděné a plovoucí, nové elektrorozvody 230 v Cu, ST a TUV v plastu, vytápění a TUV dálkové, vnitřní dveře foliované do obložek, okna plastová s izolačním sklem, v kuchyni moderní linka se spotřebiči, podlahová plocha je celkem [hodnota] m2, z toho chodba 9,51 m2 a pokoje 2 x 19,33 m2 a 1 x 12,57 m2 (zjištěno z Odhadu obvyklé ceny nemovitosti číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] č. l. 20-28); 5.2 že dne 17. 5. 2017 žalobce jako kupující, žalovaný jako prodávající uzavřeli Kupní smlouvu, jejímž předmětem je bytová jednotka č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v bytovém domě č. p. [Anonymizováno] v části obce [adresa], na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] v obci [adresa], k bytové jednotce náleží spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (článek I.1.1); bytová jednotka je prodávána se všemi součástmi, příslušenstvím, právy a povinnostmi za kupní cenu ve výši 1 850 000 Kč (článek II.2.1); vlastnické právo přejde na kupujícího vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí, nebezpečí škody na bytové jednotce a povinnost platit úhrady spojené s užíváním bytové jednotky přechází na kupujícího okamžikem předání bytové jednotky (článek IV.4.1); kupující je seznámen se stavem bytové jednotky ke dni uzavření smlouvy (článek VI.6.1), smlouva obsahuje podpis žalobce i žalovaného (zjištěno z Kupní smlouvy č. l. 12-13); 5.3 že žalobce a žalovaný dne 6. 6. 2017 sepsali Předávací protokol k bytu č. [hodnota] o velikosti 3+1, [adresa]/[Anonymizováno], jehož obsahem je uvedení stavu a čísel měřičů ke dni předání 6. 6. 2017 - elektrické energie, plynu, teplé a studené vody na WC, teplé a studené vody v koupelně (zjištěno z Předávacího protokolu k bytu č. l. 16); 5.4 že [tituly před jménem] [adresa] dne 30. 6. 2020 vystavila Fakturu č. [hodnota] pro žalobce, za vypracování znaleckého posudku č. [hodnota][Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno] k posouzení stavu plovoucích podlah v bytové jednotce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v doně na [adresa], na částku 10 000 Kč, s termínem splatnosti dne 14. 7. 2020 (zjištěno z Faktury č. [hodnota] č. l. 6); 5.5 že žalobce dopisem ze dne 29. 4. 2019 oznámil žalovanému skrytou vadu spočívající v nesprávně provedených plovoucích podlahách v obývacím pokoji a na chodbě, která se projevila otevřením zámků mezi deskami, které tvoří celek plovoucí podlahy, způsobené podle sdělení odborné firmy nekvalitním podkladem nebo nekvalitně vyrovnaným podkladem pro položení plovoucí podlahy; současně žalobce žalovaného požádal o zaplacení částky 70 000 Kč nutné k odstranění vady, jako slevy z kupní ceny (zjištěno z listiny bez názvu ze dne 29. 4. 2019 - č. l. 17), dopis byl žalovanému odeslán tzv. doporučeně dne 30. 4. 2019 (zjištěno z Podacího lístku - č. l. 5), žalovaný zásilku převzal osobně dne 3. 5. 201 (zjištěno z Dodejky – č. l. 4 verte, č. l. 5); 5.6 že zástupce žalobce dne 9. 9. 2019 odeslal žalovanému na adresu [adresa], [adresa] tzv. doporučeně Předžalobní výzvu k úhradě slevy z kupní ceny – pokus o smír ze dne 8. 9. 2020, kterou žalovaného vyzval k úhradě částky 200 350 Kč coby přiměřené slevy z kupní ceny, nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy, z titulu odpovědnosti za vady spočívající v nesprávně položených plovoucích podlahách v bytové jednotce č. [adresa], která byla předmětem kupní smlouvy ze dne 17. 5. 2017, s poučením, že marným uplynutím lhůty uplatní nárok u soudu, spolu s náklady za vyhotovení znaleckého posudku a za právní zastoupení (zjištěno z Předžalobní výzvy k úhradě slevy z kupní ceny – pokus o smír – č. l. 3), zásilka se jako nedoručená vrátila odesílateli zpět se sdělením pošty, zásilka nebyla vyžádána (zjištěno z poštovní obálky – č. l. 14 verte, č. l. 15); 5.7 že v prodejně Horbach [adresa] činí cena laminátové podlahy 8,0 [jméno FO] D3007 8x193x1380 MM, BAL=8ks=2,131 m2, 440,28 Kč netto za MJ, brutto 532,74 Kč za MJ, za celkem [hodnota] ks pak cena činí 25 039 Kč, s termínem dodání 21. 3. 2017 (zjištěno z Dodacího listu/Faktury č. zakázky [Anonymizováno] – viz Přílohová obálka); 5.8 že [tituly před jménem] [adresa], znalkyně pro základní obor ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí a pro základní obor stavebnictví, odvětví stavby obytné, stavby průmyslové, vypracovala dne 29. 6. 2020 znalecký posudek zapsaný pod č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] znaleckého deníku, pro objednatele – žalobce, k posouzení stavu a nacenění opravy plovoucí laminátové podlahy v bytové jednotce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v domě č. p. [Anonymizováno] na adrese [adresa], při místním šetření dne 2. 3. 2020; se zjištěním, že plovoucí laminátová podlaha je v kuchyni, obývacím pokoji, ložnici, pokoji a předsíni v rozsahu 68,70 m2, z toho předsíň činí 9,51 m2 a obývací pokoj 18,84 m2; na několika místech, v každé z místností bytu, došlo k prošlápnutí lamel (dílců) v důsledku většího průhybu a tím utržení zámků, kterými jsou mezi sebou jednotlivé lamely (dílce) spojeny, utržením zámků ztratily dílce vzájemnou soudržnost, při zatížení dochází k jejich rozdělení prohnutím a vertikálnímu posunu v řádu několika milimetrů, na několika místech nejsou lamely ani dostatečně těsně doraženy k sobě a mezi jednotlivými lamelami jsou mezery, které dosahují šířky až 5 mm; přiložením 2m latě s vodováhou zjištěny odchylky povrchu podlah od vodorovné roviny až 5 mm, odchylky místní nerovnosti překračují normou povolený limit 2 mm, zjištěna skladba – laminátové lamely a dřevěné vlysy, nová laminátová plovoucí podlaha byla položena na původní podlahu v obytných místnostech z dřevěných vlysů (lepených) a v předsíni a kuchyni z PVC, u obou podlah se předpokládá, že jsou položeny na betonový podklad; s posouzením, že plovoucí laminátová podlaha neodpovídá svým provedením požadavkům na podlahy daným českou technickou normou ČSN 74 4505, je zřejmé, že došlo k jejímu položení na nevyhovující nerovný starý podklad, jedná se o pochybení při realizaci provedení podlahy, jejímž výsledkem je podlaha vykazující vady, s návrhem opravy a naceněním – rozebráním a odstraněním podlahy včetně původních parket či PVC až na podkladní beton, který je nutno vyrovnat do požadované rovinnosti, položením zvukové (kročejové) izolace a laminátových lamel (dílců) tvořících nášlapnou vrstvu podlahy, v ocenění je započtena i nutná úprava 7 ks obložkových zárubní dveří, demontáž a následná montáž kuchyňské linky a vestavěného nábytku v celém bytě, se závěrem, že plovoucí laminátová podlaha nevyhovuje svým provedením požadavkům na podlahy v místnostech pro trvalý pobyt osob a stanovením ceny oprav položkovým rozpočtem částkou ve výši 200 350 Kč; znalecký posudek obsahuje fotografie mj. místností s plovoucí podlahou, prováděným měřením a zjištěnými vadami a rovněž i doložku o vědomosti následků podání vědomě nepravdivého znaleckého posudku ve smyslu ustanovení § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (zjištěno ze Znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] – č. l. 7-11); 5.9 z výpovědi svědka [jméno FO], že tento zhotovoval pro žalovaného nějaké podlahy v bytě na [adresa], jednalo se o pokládku laminátových podlah na základě dohody o provedení práce, ne na živnostenský list, svědek je elektrikář; položení laminátových podlah si objednal žalovaný, žalovaný si sám vybral materiál a řekl, způsob, jakým to chce položit – na základní podklad, na to dát hobru a na to laminát, svědek s žalovaným nedohadoval, žalovaný to tak chtěl udělat, tak to svědek udělal na jeho pokyn, na pokládku laminátové podlahy není žádná norma, každý si to může dělat jak chce a tím se svědek řídil; v některých místnostech byla pokládka na původní parkety, v kuchyni a předsíni na původní betonový povrch, původní podlahová krytina byla v normálním stavu; v bytě svědek o podlahách hovořil s jedním člověkem (zájemcem/kupcem), mohl to být žalobce, bavili se o pracích provedených v bytě, i o podlahách, že jsou položeny na základní krytinu, na které je hobra a na ní je laminátová podlaha, u toho byl přítomen i p. [jméno FO], kterému s pokládkou podlahy svědek pomáhal a dále byl u toho přítomen žalovaný jako majitel bytu, návštěva žalobce v bytě souvisela s přeměřením něčeho, možná skříní. 5.10 z výpovědi svědka [jméno FO], že žalovaný si u něj objednal úpravu bytu na [adresa], jednalo se o celkovou úpravu bytu včetně položení laminátové podlahy, dělal to na živnostenský list, podlahu prováděl způsobem, jak si to přál žalovaný – na původní podklad a tím se svědek řídil, nemluvil se žalovaným, že by se to třeba mělo dělat jiným způsobem, řídil se zadáním žalovaného, žalovaný si také sám vybral krytinu. Svědkovi jsou známy normy platící pro pokládku laminátových podlah, záleží ale, co objednatel a ten zadal položit podlahy na původní podklad; svědek si přesně nepamatoval původní podlahy, ve většině pokojů bývají parkety, v předsíni a kuchyni bývá beton, na to se pokládala podložka dodaná žalovaným (hobra, desky, apod. materiály); svědek si nepamatoval, jestli před podkladem bylo nutné urovnávat povrch. Svědek se bavil v bytě se žalobcem coby kupcem bytu o pracích provedených v bytě, včetně podlah, že jsou podlahy kladeny na původní podklad, byl u toho přítomen i žalovaný jako majitel bytu a kolega, se kterým prováděli úpravu, hovořili také o tom, že by plovoucí podlaha kvůli její rozpínavosti neměla být nadmíru zatížena v budoucnosti, např. těžkým nábytkem, že původní krytiny jsou standardní, a že živostnost podkladových krytin záleží na způsobu používání, jestli se tam chová pes, jaká je zátěž, bylo to v době, když žalobce přišel do bytu řešit nějaké skříně; 5.11 z výpovědi svědkyně [jméno FO], že je bývalou přítelkyní žalobce, se žalobcem hledali kvůli dětem větší byt, zrekonstruovaný, našli nabídku bytu na [adresa] od p. [jméno FO], byt byl inzerován jako luxusní po celkové rekonstrukci, na základě fotografií se s žalobcem rozhodli absolvovat prohlídku, kterou domluvili s p. [jméno FO], při prohlídce bylo vše v pořádku, plovoucí podlaha byla v předsíni, kuchyni i ve všech místnostech, dekor podlahy byl světlý, i dveře, podlahy byly hotové, dlažba byla v koupelně a na WC, v době prohlídky tam nikdo další nebyl, žádní pracovníci, nic se nedodělávalo, žádných nedodělků si nevšimla, je důsledná, cena bytu byla vysoká, prošla si ho celý, byt byl plně zařízený, luxusně, vše bylo podsvíceno nebo nasvíceno; s p. [jméno FO] se bavili o předání bytu, žalobce s ní pak řešil finanční stránku. Svědkyně v bytě bydlela přes 2 roky, v dubnu 2019 tam možná ještě byla, byt opustila až nějak když začaly prázdniny, potíže zaznamenala pouze v rámci koupelny. 5.12 z výpovědi svědkyně [jméno FO], že je realitní makléřka, zprostředkovávala prodej bytu na [adresa], byla jednou přítomna prohlídce bytu, spolu se žalobcem a žalovaným, nemyslí si, že by u toho byl přítomen ještě někdo jiný; byt byl celý zrekonstruovaný, pamatuje si, jak vypadal - v koupelně a WC byla dlažba, v chodbě a v ostatních místnostech byly plovoucí podlahy, vše bylo kompletně dodělané, chyběly jen drobnosti, se žalobcem svědkyně neřešila způsob položení plovoucích podlah; 5.13 že [tituly před jménem] [právnická osoba], znalec v oboru stavebnictví, podlahové konstrukce, spolu s [tituly před jménem] [právnická osoba], [tituly za jménem], konzultantem v oboru oceňování nemovitostí vypracoval dne 27. 2. 2023 znalecký posudek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] k posouzení stávajícího stavu laminátových podlah v bytové jednotce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na adrese [adresa], při místním šetření dne 22. 2. 2023; se zjištěním, že v předmětné jednotce jsou v kuchyni, obývacím pokoji, ložnici, pokoji a předsíni o celkové výměře 68,70 m2 provedeny laminátové podlahy z dílců bez označení značky, vzhled imituje dřevo, podlahy jsou položeny plovoucím způsobem, jednotlivé dílce jsou mezi sebou spojeny zámky, dílce jsou položeny na podkladní distanční podložku 3 mm, v místě sondy pro dorovnání byl použit karton; místní rovinnost byla ověřena 2m latí, rovinnost vykazovala lokální tolerance v rozpětí +4 mm do –5 mm, na řadě míst, v každé místnosti, jsou spáry mezi jednotlivými lamelami až 7 mm, v těchto místech jsou poškozeny zámky, které mají jednotlivé lamely spojovat; mezi obývacím pokojem a chodbou není provedena dostatečná dilatace, minimální dilatace je 8-10 mm, naměřená dilatace byla nestejnoměrná od 0,40 mm do 13 mm; se závěrem, že stávající podlahovina je položena na podklad, který nesplňuje normové a montážní požadavky, dle ČSN 74 45 05 jsou povolené mezní odchylky +- 2 mm, nedodržením této zásadní podmínky došlo k defektům – rozestoupení jednotlivých lamel, prasknutí spojovacích zámků, odlomení hran v rozích lamel a vrzání a praskání při chůzi, při běžném užívání dochází k velice rychlé degradaci podlahoviny; pokládka podlahy byla provedena vadně, v rozporu s platnými normami a standardními montážními návody, je zcela zřejmé, že provádějící pracovníci nejsou z oboru a k provádění uvedených prací nemají odpovídající vzdělání ani znalosti; vady nemají příčinu v nevhodném užívání bytu či nevhodném užívání podlahy, vznikly v přímé souvislosti s vadným postupem při pokládce; obvyklé náklady na odstranění vad činí celkem 194 631 Kč, což odpovídá snížení ceny bytu v důsledku vad; znalecký posudek obsahuje mj. výčet jednotlivých podkladů pro zpracování posudku, fotografie mj. místností s plovoucí podlahou, prováděným měřením a zjištěnými vadami a rovněž položkový rozpočet nákladů na odstranění vad (zjištěno ze Znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] – č. l. 121 a násl.), při výslechu znalec na svých závěrech setrval, k věci dodal, že podlahu musela dělat vyloženě neodborná firma, závěr o chybném provedení pokládky platí pro všechny místnosti s plovoucí podlahou, opravu vad nelze realizovat pouze výměnou poškozených dílců; při dodržení technologického postupu je pokládka přípustná na původní podklad, který musí být soudržný, pevný, rovný, s tolerancí 2 mm na lati 2 m, suchý a čistý, to v daném případě podklad nesplňoval; pokládka na parkety většinou možná není, jelikož ty nejsou pevné a rovné, u daného typu plovoucí podlahy jsou zámky v milimetrových hodnotách, musí mít perfektní podklad, to se u parket nesplní, u žádného hrubého podkladu; znalce zajímalo pouze provedení a kvalita, výrobce dílců nezjišťoval, to ho nemusí zajímat, při nacenění opravy se vycházelo ze standardních cen v rozmezí 400–800 Kč, v úvahu vzali jednu z nejnižších cen; 5.14 z účastnického výslechu žalovaného, že žalovaného živí to, že kupuje staré byty v původních nebo dezolátních stavech, v bytech poté provádí základní rekonstrukční práce a následně byty prodá; předmětný byt koupil v lednu nebo únoru 2017, zahájila se základní rekonstrukce, během ní kontaktoval p. [jméno FO] a dohodli se na zprostředkování prodeje bytu po dokončení rekonstrukce. Na začátku roku 2017 se dohodla prohlídka bytu se žalobcem, který přijel i s jeho tehdejší přítelkyní, při prohlídce bylo vše dokončeno, jinak by se prohlídka nedělala, byt se žalobci i jeho přítelkyni líbil, líbila se jim dispozice bytu, zajímali se o způsob rekonstrukce, bylo jim sděleno, že se jedná o rekonstrukci v základním provedení, žalobce se zajímal i o podlahovou krytinu, žalovaný mu sdělil, že je položena nová plovoucí podlaha na původní podklad, který v bytě byl, což byly v pokojích parkety a v předsíni, koupelně a na WC byl beton, žalobce se ptal i na spotřebiče, žalobce projevil zájem ještě o další prohlídku za účelem rozměření místností kvůli návrhu vestavěných skříní; další prohlídka se zrealizovala, žalobce přišel bez přítelkyně, v bytě byli dále řemeslníci žalovaného kvůli opravě drobných závad, žalobce se jich ptal na stav podlah, žalobci potvrdili, že nová plovoucí podlaha je položena na původním podkladu, po této druhé prohlídce žalobce projevil vůli byt koupit a začaly se řešit věci související s prodejem – rezervační smlouva, kupní smlouva, advokátní úschova, žalobce po své ose řešil úvěr přes „Rajfku“, další schůzka v bytě již bez žalobce proběhla kvůli odhadci z banky, kterému žalovaný byt zpřístupnil a sdělil veškeré údaje o proběhlé rekonstrukci. Žalobce se ptal na původní podklad, žalovaný ho informoval o položení plovoucí podlahy na původní podklad – parkety nebo beton a na to podkladová hobra nebo mirelon, při bytu 76 m2 by žalovaný byl blázen, aby klientovi řekl, že podlaha je vylitá, že podlaha je vyrovnaná nivelační hmotou, bylo to v době první prohlídky bytu žalobcem, p. [jméno FO] si to při jejím výslechu patrně kvůli množství prodejů nepamatovala, shodně žalovaný žalobce informoval o podlahách i při druhé prohlídce za přítomnosti řemeslníků. Žalovaný dal řemeslníkům pokyn položit plovoucí podlahu na původní podklad. 5.15 z účastnického výslechu žalobce, že žalobce chtěl koupit byt od žalovaného, byt se mu líbil, podmínkou banky bylo, že neposkytne úvěr, pokud byt není po celkové rekonstrukci. Znalec se vyjádřil, že byt je po zdařilé rekonstrukci, úvěr byl žalobci schválen a mohl ho koupit. Před tím se žalobce účastnil prohlídky bytu, p. [jméno FO] zprostředkovala kontakt na žalovaného, při prohlídce měli základní otázky, které se týkají spotřebičů, záručních listů, revize elektřiny, plynu; pro žalobce bylo podstatné, že se nemohli nastěhovat do rozestavěného bytu. Pokud jde o podlahu, žalobce nemá takovou paměť jako žalovaný, že by si pamatoval, na co se ho žalobce ptal, je jedno, jestli je tam podlaha za pár korun nebo za velké peníze, pokud není dodržen technologický postup, tak žalobce jako laik není schopen zjistit, jestli technologický postup byl nebo nebyl dodržen. Pokud dostal odpovědi, že je to prostě plovoucí podlaha položená na podlahu, tak je nemyslitelné, aby nějakou formou zjistil, jestli byl dodržen daný postup, přece nebude chodit a dělat nějaké sond. K podlaze mu bylo řečeno, že je to plovoucí podlaha, s tím se žalobce spokojil, pro něho jako laika šlo o celkový povrch, který tvořil podlahu. Žalobce vyloučil, že by ho žalovaný upozornil na položení podlahy na původní podklad. 5.16 že z účtu majitele [právnická osoba]. právní ochrany, pobočky [Anonymizováno] Vers byla dne 14. 7. 2020 poukázána na účet [tituly před jménem] [adresa] částka 10 000 Kč pod VS [var. symbol](zjištěno z Potvrzení o provedení transakce – č. l. 211). 5.17 návrh žalovaného na provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru ekonomie k ocenění bytu s vadami podlah a bez podlah soud pro nadbytečnost zamítl, provedené důkazy jsou podle názoru soudu dostatečné k tomu, aby soud na jejich podkladě soud rozhodl.
6. Po provedeném dokazování a poté, co soud provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak i v souvislostech a zároveň přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně nesporných tvrzení, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: žalovaný jako prodávající a žalobce jako kupující, uzavřeli dne 17. 5. 2017 kupní smlouvu, na jejímž základě žalobce od žalovaného nabyl bytovou jednotku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v domě č. p. [adresa] vč. spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku, byt byl v době prodeje po celkové rekonstrukci vč. podlah, tou byla v koupelně a na WC dlažba, v ostatních místech byla plovoucí podlaha, byt byl žalobci předán 6. 6. 2017. Žalobce dopisem ze dne 29. 4. 2019 oznámil žalovanému skrytou vadu bytu spočívající v nesprávně položených plovoucích podlahách v obývacím pokoji a na chodbě projevující se otevřením zámků mezi jednotlivými dílci, žalobce požadoval slevu z kupní ceny ve výši 70 000 Kč, dopis žalovaný osobně převzal. Předžalobní upomínkou ze dne 8. 9. 2020 žalobce vyzval žalovaného k zaplacení slevy z kupní ceny ve výši 200 350 Kč z titulu odpovědnosti žalovaného za vady spočívající v nesprávně položených plovoucích podlah v předmětném bytě. Plovoucí podlahy ve všech místnostech bytu vykazují vady, které mají původ v nesprávném provedení položení plovoucí podlahy na nevyrovnaný původní podklad (parkety nebo beton), na nevyrovnanost původního podkladu žalobce nebyl žalovaným upozorněn, vady nemají příčinu v běžném užívání bytu či nevhodném užívání bytu. Náklady na odstranění vad v celém bytě činí částku 200 350 Kč dle znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a částku 194 631 Kč dle znalce [právnická osoba], o kterou se současně snižuje hodnota bytu.
7. Pokud jde o znalecké posudky, ty jsou jedním z důkazních prostředků, které soud sice hodností jako každý jiný důkaz podle ustanovení § 132 o. s. ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm nepodléhají hodnocení soudem podle zásad uvedených v ustanovení § 132 o. s. ř. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. V tomto kontextu soud uvádí, že závěry ve znaleckém posudku [právnická osoba] jsou náležitě odůvodněny a podloženy obsahem nálezu, znalec přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat, jeho závěry nejsou v rozporu s ostatními provedenými důkazy, zejména se znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], jejíž posudek soud hodnotí shodně, popř. s výpověďmi svědků [jméno FO] a [jméno FO] v rozsahu týkajícím se způsobu pokládky podlahy. Pokud jde o výpovědi svědků, ti v zásadních a pro řízení podstatných bodech vypovídali shodně, jejich výpovědi korespondují s ostatními provedenými důkazy a soud svědky hodnotí jako věrohodné.
8. Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu (ustanovení § 2079 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. z.).
9. Na kupujícího přechází nebezpečí škody na věci současně s nabytím vlastnického práva. Nabude-li kupující vlastnické právo před odevzdáním věci, má prodávající až do odevzdání věci práva a povinnosti schovatele (ustanovení § 2082 odstavec 1 o. z.).
10. Prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý (ustanovení § 2095 o. z.).
11. Věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v ustanovení § 2095 a 2096 (ustanovení § 2099 odstavec 1 o. z.). Právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti (ustanovení § 2100 o. z.).
12. Kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě (ustanovení § 2103 o. z.).
13. Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy (ustanovení § 2106 odstavec 1 o. z.).
14. Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit (ustanovení § 2106 odstavec 2 o. z.).
15. Neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci (ustanovení § 2112 odstavec 1 o. z.). K účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět (ustanovení § 2112 odstavec 2 o. z.).
16. Nebezpečí škody přechází na kupujícího převzetím věci (ustanovení § 2121 o. z.).
17. Při prodeji a koupi nemovité věci vyžaduje kupní smlouva formu podle § 560 (ustanovení § 2128 odstavec 1 o. z.).
18. Písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší (ustanovení § 560 o. z.).
19. Kdo má právo z vadného plnění, náleží mu i náhrada nákladů účelně vynaložených při uplatnění tohoto práva. Neuplatní-li však právo na náhradu do jednoho měsíce po uplynutí lhůty, ve které je třeba vytknout vadu, soud právo nepřizná, pokud zcizitel namítne, že právo na náhradu nebylo uplatněno včas (ustanovení § 1924 o. z.).
20. Součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí (ustanovení § 505 o. z.).
21. Podlahy jsou společnými částmi domu, vyjma podlahových krytin v bytě a všeho, co je spojeno s položením či usazením a s funkcí příslušného druhu podlahových krytin, spolu s případnou kročejovou protihlukovou izolací a s tepelnou izolací, je-li součástí podlahové krytiny a nezasahuje do společných částí domu (ustanovení § 5 odstavec 3 Nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím).
22. Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí (srov. jeho rozsudky ze dne 14. 3. 2006, sp. zn. [spisová značka], ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. [spisová značka], jakož i další rozhodnutí v nich odkazovaná; obdobně též v odborné literatuře, viz např. Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník II. § 460 až 880. Komentář. 2. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2009), jejichž závěry jsou použitelné i za účinnosti o. z. (srov. k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. [spisová značka]), konstatoval, že pro určení výše slevy přiznávané z titulu odpovědnosti za vady zákon nestanoví žádné obecné pravidlo, rozsah snížení ceny musí být vždy posouzen s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu. Výše slevy z ceny pak závisí především na povaze a rozsahu vad vzhledem k ceně, dále na snížení funkčních vlastností věci a její estetické hodnoty, na další upotřebitelnosti, ceně nutných oprav věci a jiných obdobných hlediscích. Řečeno jinak, výše slevy by neměla vyjadřovat jen snížení směnné hodnoty věci a při jejím určení je třeba přihlédnout k tomu, jak se vytčená vada projevila při užívání věci, zda a jak toto užívání komplikuje či omezuje a zda snižuje její životnost (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. [spisová značka], či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2022, sp. zn. [spisová značka]). Závěr o přiměřenosti slevy z kupní ceny tak vyžaduje komplexní úvahu soudu zohledňující individuální okolnosti případu (viz usnesení Nejvyššího soudu č. j. [spisová značka]). Ustanovení § 2106 o. z. patří ve způsobu určení přiměření slevy ze sjednané kupní ceny k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).
23. Základním požadavkem, který je v daném případě třeba respektovat, je, aby byla žalobci coby kupujícímu práva (nároku) z odpovědnosti za vady vytvořena (zejména) ekonomická situace blížící se stavu, kdyby mu bylo plněno bez vad. Skrytou vadou lze rozumět především takový nedostatek, který je kupujícímu neznám a který mu zůstal neznám i po využití jeho oprávnění provést prohlídku nemovitosti. Zpravidla tato vada není známa ani prodávajícímu.
24. V daném případě žalobce uplatnil právo z vadného plnění za vadu projevující se otevřením zámků mezi jednotlivými dílci, která má původ v nesprávném provedení plovoucí podlahy, položením na nekvalitní nebo nekvalitně vyrovnaný podklad. Pokud podlaha v bytě žalobce nemá vlastnosti, které jí umožňují obstát při plnění jejích funkcí v obvyklých podmínkách (při běžném užívání bytu) a dojde k její částečné destrukci, která nadto ohrožuje zdraví uživatelů bytu, jednoznačně se jedná o vadu.
25. Z provedeného dokazování vyplynulo, že v daném případě je primární vadou nevyrovnaný podklad pro položení jednotlivých dílců plovoucí podlahy, na tuto vadu navazuje sekundární vada spočívající zejména v rozestoupení jednotlivých dílců, utržení spojovacích zámků, nadzvedávání podlahy, ovšem jako projev primární vady - nevyrovnaného podkladu. Jelikož podlaha v bytě měla shodné (nedostatečné) vlastnosti již v době převzetí žalobcem – přechodu nebezpečí škody na věci (tj. primární vadu), avšak projev jejích vlastností nebyl seznatelný do okamžiku výskytu její poruchy (sekundární vady), má soud za to, že se v posuzovaném případě jednoznačně jedná o vadu skrytou, která ve smyslu ustanovení § 2099, § 2100 o. z. zakládá právo žalobce coby kupujícího z vadného plnění. Žalobce vadu v obývacím pokoji a chodbě (předsíni) řádně a včas žalovanému oznámil a sdělil žalovanému, jaké právo z vadného plnění si zvolil, ve smyslu ustanovení § 2106, § 2112 o. z.; s ohledem na povahu vady je evidentní, že žalobce ji při obvyklé prohlídce předmětu koupě (bytu) nemohl zjistit, k oznámení vady (u obývacího pokoje a chodby) došlo ve dvouleté lhůtě po odevzdání předmětu koupě. Žalobci tedy vzniklo právo na přiměřenou slevu z kupní ceny za vady podlah v obývacím pokoji a v chodbě (předsíni).
26. K určení výše slevy soud v souladu s požadavky konstantní judikatury posuzoval konkrétní okolnosti daného případu. Pokud jde o povahu a rozsah vad - je zřejmé, že při postupu, kdy by došlo pouze k odstranění sekundární vady (položení nových dílců), by zůstala zachována primární vada, což by v konečném důsledku znamenalo, že by mohlo opětovně dojít k totožnému nežádoucímu projevu vady (rozestupy lamel, odlomení zámků), soud se proto logicky ztotožňuje se závěry znaleckých posudků, dle kterých správný způsob odstranění vady spočívá nejen v odstranění původní plovoucí podlahy v celém jejím rozsahu, popř. dalších vrstev pod ní (parkety, PVC) a položení nové plovoucí podlahy v celém rozsahu (nejen výměny poškozených dílců), ale i (a to především) v úpravě (vyrovnání) původního podkladu. Primární vada (ve spojení se sekundární vadou) snižuje funkční vlastnosti plovoucí podlahy (podlaha nemůže tzv. „plavat“), snižuje živostnost plovoucí podlahy, snižuje estetickou hodnotu plovoucí podlahy (vizuálně mezi dílci jsou mezery, ulomené zámky), uživatelům bytu způsobuje komplikace při užívání (podlaha se zvedá, možnost úrazu), další upotřebitelnost je výrazně snížená (ulomené zámky lamel), cena nutných oprav – nákladů na odstranění vad v celém bytě činí 200 350 Kč dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], 194 631 Kč dle znaleckého posudku [právnická osoba], odstraňování vady způsobí značný diskomfort žalobce (žalobce bude po dobu opravy s ohledem na potřebný rozsah nutných oprav výrazně omezen ve výkonu jeho vlastnického práva, stav bytu vyžaduje i další náklady spočívající v potřebě nutné úpravy zárubní dveří či demontáži a opětovné montáži vestavěného nábytku).
27. Žalobce zaplatil žalovanému kupní cenu ve výši 1 850 000 Kč a žalobou požaduje slevu ve výši 200 350 Kč za vady podlah v celém bytě, když k této částce dospěl na základě závěrů znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Byť v řízení bylo prokázáno, že plovoucí podlahy v bytě jsou vadné ve všech místnostech, žalobě nelze vyhovět celém rozsahu s ohledem na námitku žalovaného ve smyslu ustanovení § 2112 o. z., že vady podlahy v místnostech mimo obývací pokoj a chodbu nebyly žalovanému oznámeny včas. Žalobce v dopise ze dne 29. 4. 2019 výslovně uvedl vady podlahy v obývacím pokoji a chodbě, a pokud v dalších podání žalobce v roce 2020 (předžalobní upomínka, event. žaloba) zmiňuje vady podlah v celém bytě, pak s ohledem na data uvedených podání lze konstatovat, že vady v jiných místnostech nejsou oznámeny žalobcem včas, v zákonem stanovené lhůtě, po uplynutí dvouleté lhůty od předání bytu. Žalobci tedy náleží přiměřená sleva z kupní ceny bytu pouze za skryté vady v podobě nesprávně položené podlahy v obývacím pokoji a chodbě, které žalobce žalovanému řádně a včas, v zákonem stanovené lhůtě, oznámil.
28. Pokud jde o výši přiměřené slevy z kupní ceny, soud dospěl k závěru, že přestože dokazování bylo prováděno k vadám podlah v celém bytě, provedené důkazy jsou způsobilým podkladem i pro stanovení výše přiměřené slevy v dílčí části bytu – v obývacím pokoji a v chodbě, zejména s ohledem na stejnou podstatu vad ve všech místnostech a stejný způsob odstranění vad. Při úvaze soudu o výši přiměřené slevy, pro jedno z kritérií – nákladů na odstranění vad, soud vycházel z plošné výměry obývacího pokoje a chodby, tj. cca 29 % plochy všech místností s plovoucími podlahami (69-70 %), na plochu 29 % z žalované částky připadá cca 58 000 Kč, od této částky je ale zapotřebí odečíst některé položky shodně uváděné ve znaleckých posudcích [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] zahrnuté do celkových nákladů na odstranění vad – položky evidentně nesouvisející s plovoucí podlahou v obývacím pokoji a bytě, jako je např. demontáž a montáž kuchyňské linky. Soud má za to, že takto lze dospět k závěru o výši nákladů na odstranění vad v obývacím pokoji a chodbě v částce okolo 53 000 Kč. Výše nákladů je ale pouze z jedním kritérií po určení výše slevy, při zohlednění dalších kritérií uvedených výše soud dospěl k závěru, že s ohledem na konkrétní okolnosti lze za přiměřenou výši slevy z kupní ceny pokládat částku 80 000 Kč, kterou nelze pokládat za zjevně a výrazně nepřiměřenou kupní ceně bytu. Pro úplnost soud dodává, že nepatrný rozdíl znalců v nákladech nutných na odstranění vad v celém bytě (ve výši 5 719 Kč), a tedy i v předmětných místnostech, na rozhodnutí soudu neměl žádný vliv, když pro úvahu o výši přiměřené výše slevy je cena nutných oprav pouze jedním z kritérií (viz judikatura výše).
29. Veškeré ostatní námitky žalovaného soud shledal jako nedůvodné. Plovoucí podlaha v bytě žalobce není společnou částí domu, je součástí bytu ve smyslu ustanovení § 505 o. z., vada není způsobena nevhodným užíváním bytu žalobcem, nemá příčinu v běžném používání (není projevem opotřebení), výše slevy není nepřiměřená, cena, za jakou žalovaný předmětné dílce plovoucí podlahy pořídil, nebyla pro úvahu soudu podstatná (není důležité, za kolik nakoupil a kvalita provedení, vada by se projevila vždy, neboť primárně spočívá v nevyrovnaném podkladu, při stanovení nákladů za krytinu se vychází z ceny obvyklé v daném čase); žalovaný za špatné provedení podlahy odpovídá coby prodávající za skrytou vadu předmětu koupě a případné vady provedení díla (podlahy) jsou uplatnitelné v rámci jeho vztahu se zhotovitelem díla; a pokud bylo sporné, zda žalovaný žalobce upozornil/neupozornil na vady podlah, tak v tomto případě by bylo podstatné pro rozhodnutí soudu pouze to, zda žalovaný upozornil žalobce na vadu spočívající v nevyrovnání původního podkladu, toto však žalovaný netvrdil, tvrdil pouze upozornění na způsob realizace položení nové podlahy na původní podklad (což ostatně přípustné je, za předpokladu dodržení technologického postupu – vyrovnáním nerovností podkladu).
30. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobě vyhověl v rozsahu částky 80 000 Kč a žalovaného ve výroku ad I. zavázal k zaplacení této částky žalobci, spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně, od 19. 9. 2020 (v návaznosti na lhůtu k plnění v předžalobní upomínce) do zaplacení, když úrok z prodlení žalobci náleží dle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění rozhodném k počátku prodlení žalovaného.
31. Ve výroku ad II. soud žalobu zamítl jednak v rozsahu zbývající části požadované přiměřené slevy s požadovaným úrokem z prodlení a jednak i v rozsahu požadované částky 10 000 Kč za znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobci sice přísluší právo z vadného plnění vč. náhrady nákladů účelně vynaložených při uplatnění tohoto práva ve smyslu ustanovení § 1924 o. z., v řízení ale nebylo prokázáno, že by tyto náklady vynaložil žalobce, tedy že by došlo ke zmenšení majetku žalobce v souvislosti s tímto nákladem.
32. Výrok ad III. o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a je odůvodněn částečným úspěchem i neúspěchem obou účastníků řízení.
33. V řízení vznikly státu náklady v souvislosti se znalečným vyplaceným znalci [právnická osoba] ve výši 25 679 Kč. S ohledem na částečný neúspěch obou účastníků řízení soud náklady státu poměrně rozdělil, podle podílu neúspěchu a v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř. soud ve výroku ad IV. žalobce zavázal k zaplacení nákladů státu ve výši 15 407,40 Kč (tj. cca 60 % neúspěchu ve věci) a ve výroku ad V. zavázal žalovaného k zaplacení nákladů státu ve výši 10 271,60 Kč (tj. cca 40 % neúspěchu ve věci).
34. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v základní délce 3 dnů.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.