16 Ad 11/2022 – 57

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou ve věci žalobce: M. M., nar. X, bytem X, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 (dále i MPSV), v řízení o žalobě ze dne 16.3.2022 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14.1.2022 č.j. MPSV–2022/7329–914 o dávku státní sociální podpory doplatek na bydlení, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Včasnou žalobou ze dne 16.3.2022 předanou k poštovní přepravě dne 17.3.2022 a zdejšímu soudu doručenou dne 18.3.2022 se žalobce domáhal přezkoumání napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 14.1.2022 č.j. MPSV–2022/7329–914, jehož kopie byla připojena, a jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Plzni (dále jen ÚP či úřad práce) ze dne 13.12.2021 č.j. 22293/2021/KLT o nepřiznání dávky doplatek na bydlení na základě žádosti č.j. 15687/2020/KLT podané dne 12.8.2020.

2. Žalobce v žalobě mimo jiné uvedl, že se orgány obou stupňů neřídily rozsudkem Krajského správního soudu č.j. 16 Ad 96/2020–66 ze dne 26.10.2021 a rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 3.7.2018 č.j. 6 Ads 79/2018–35 o nedoplatku; § 71, ld. 1) Rozhodnutí v obou stupních jsou neplatná, protože jsou bezdůkazná. Chybí náležitost rozhodnutí a jeho podklad, důkaz rozhodnutí tisk vyhodnocení, výměr, výpočet odůvodněných nákladů na bydlení z AP OK Nouze se zadanými údaji a aktuální výší odůvodněných nákladů za elektřinu a uhlí datované. Nic nijak neprokazuje, že údaje v rozhodnutí jsou kopií, stejnopisem z AP. Uvedené údaje v rozhodnutí jsou podvodně, svévolně, zlovolně stanovené, včetně opakovaně, podvodně stanovené celkové podlahové plochy bytu 15 m2. Orgán zná celkovou podlahovou plochu bytu 56.04 m2. Dne 8.12.2021 orgán odmítl řádně vyplněný tiskopis Informace o užívaném bytu pro opravné rozhodnutí. Rozhodnutí není opravné, ale je detailní kopií zrušeného zločinného rozhodnutí. Dále namítal, že 3) nezapočítání nákladů vlastnického bydlení je v rozporu § 34, a, 111/2006 Sb. AP započte náklady vlastnického bydlení, protože se řídí zákonem. 4) Nezapočítání splátek nedoplatku elektřiny je dle žalobce v rozporu § 34, c, 111/2006 Sb., proto chybí tisk odůvodněných nákladů za elektřinu z AP. AP započítá splátky nedoplatku elektřiny, protože součet záloh a nedoplatku nepřevyšuje roční odůvodněné náklady za elektřinu. 5) Odkaz na instrukci je výmluva. Proto chybí znění instrukce, protože rozhodnutí je v rozporu i s instrukcí náměstkyně. 6) Odůvodnění podvodného rozhodnutí odvolacím orgánem Mgr. M. jsou lživé výmysly, nesmysly, které jsou snahou uvést v omyl, uvedení v omyl je podvod. Důkazem žalobce je tisk odůvodněných nákladů na bydlení z AP OK Nouze, úporně zatajovaný. 4x nebyl náležitostí podkladem, důkazem rozhodnutí. Tisk se zadanými údaji a aktuálně platnými odůvodněnými náklady za elektřinu a uhlí. Závěrem žalobce požadoval zrušení napadeného rozhodnutí ze dne 14.1.2022 a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

3. Napadeným rozhodnutím ze dne 14.1.2022 č.j. MPSV–2022/7329–914 žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 200/2004 Sb., správní řád (dále jen správní řád či SŘ), zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ÚP ze dne 13.12.2021 č.j. 22293/2021/KLT o nepřiznání dávky doplatek na bydlení na základě žádosti č.j. 15687/2020/KLT podané dne 12.8.2020. V odůvodnění rozhodnutí ze dne 14.1.2022 žalovaný popsal průběh řízení po podání žádosti žalobcem dne 12.8.2020 o dávku doplatek na bydlení a mimo jiné uvedl, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne 26.10.2021 č.j. 16 Ad 96/2020–66 bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 15.10.2020 č.j. MPSV–2020/204734–914 i jemu předcházející rozhodnutí ÚP ze dne 3.9.2020 č.j. 16745/2020/ KTL o nepřiznání doplatku na bydlení a věc vrácena k dalšímu řízení. Dále z rozhodnutí vyplývá mimo jiné, že ÚP v odůvodnění rozhodnutí ze dne 13.12.2021 napadeného odvoláním uvedl, že žalobce je posuzován jako jednotlivec, je osobou invalidní ve třetím stupni bez nároku na výplatu invalidního důchodu. V rozhodném období, tj. v měsících 5/2020 až 7/2020 včetně, neměl žádný příjem. Je vlastníkem nemovitosti, kterou využívá ke svému bydlení. Má potvrzenou diabetickou dietu, na základě které se zvyšuje částka jeho živobytí na 4 990 Kč. Úřad práce v odůvodnění rozhodnutí dále uvedl, že žalobci je vyplácena dlouhodobě dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení, která mu byla v měsíci 7/2020 vyplacena ve výši 2 814 Kč. Dále ÚP shrnul žadatelovy náklady na bydlení: záloha na elektrickou energii ve výši 1 400 Kč měsíčně, vyúčtování vodného za kalendářní rok 2019 v celkové výši 487 Kč, které bylo dle doložených podkladů uhrazeno dne 16.3.2020, nákup uhlí ve výši 6 837 Kč a nákup dřeva ve výši 4 000 Kč doložený dokladem vystaveným dne 1.6.2016. Úřad práce v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlil, co se započítává do odůvodněných nákladů na bydlení a způsob jejich započtení a dále uvedl započtení konkrétních odůvodněných nákladů na bydlení žalobce. Záloha za elektřinu je započtena v plné výši, tj. 1 400 Kč. Částka za vodné ve výši 478 Kč byla rozložena do 12 kalendářních měsíců, tzn. 39,83 Kč měsíčně. Cena za nakoupené dříví byla dle dokladu stanovena na 500 Kč za m3. Správní orgán si ověřil, že bylo nakoupeno cca 8 m3 palivového dříví a vzhledem k tomu, že se jednalo o doklad z roku 2016, správní orgán vycházel z toho, že žadatel spotřeboval 2 m3 za rok. Tento údaj byl dle odůvodnění úřadu práce zadán a do odůvodněných nákladů na bydlení je tak započtena celková částka 161,57 Kč měsíčně. Odůvodněné náklady na bydlení ke dni podání žádosti činí celkem 1 601,40 Kč. Odůvodnění rozhodnutí dále obsahuje kopii informací zadaných v aplikaci OKnouze, která slouží pro výpočet nároku a výše dávek pomoci v hmotné nouzi, a postup výpočtu výše dávky doplatek na bydlení. Rovněž ÚP reagoval na stanovisko krajského soudu obsažené v rozsudku ze dne 26.10.2021 ohledně doloženého vyúčtování za elektrickou energii za období od 30.7.2019 do 28.7.2020, kdy žalobci vznikl nedoplatek ve výši 9.952,66 Kč. K uvedenému sdělil, že v případě nedoplatku za elektrickou energii postupoval v souladu s Instrukcí náměstkyně pro řízení sekce 7 č. 12/2019, když normativní Instrukce č. 10/2013 byla zneplatněna, a to z důvodu, že nedoplatky za elektrickou energii nejsou upraveny zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi (dále jen zákon). Odůvodněné náklady na bydlení se stanovují maximálně ve výši v místě obvyklé, kdy jsou zohledněny právě zálohové platby jednotlivých položek nákladů na bydlení. Z vyúčtování se zjistí výše skutečných nákladů za zúčtovací období a dochází k přepočtu výše původně uznaných odůvodněných nákladů na bydlení. Dochází tak ke kontrole hospodaření se státními prostředky, aby nebyli příjemci doplatku na bydlení přepláceni. Vyúčtování rovněž ovlivňuje nárok a výši příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory a ten ovlivňuje nárok a výši doplatku na bydlení. Pro udržení kontinuity těchto obou dávek na bydlení je nutné zohlednit vyúčtování i v rámci doplatku na bydlení. Také bylo uvedeno, že na základě skutečných nákladů zjištěných z doloženého vyúčtování elektrické energie, plynu a ze služeb spojených s užíváním bytu (vodné a stočné, energie pro ohřev teplé vody a dálkového vytápění) se vypočítají průměrné měsíční skutečné náklady za energie a služby, a za každý měsíc vyúčtovaného období se vypočte nová měsíční výše dávky, a to tak, že se ve výpočtu místo zaevidovaných záloh použijí skutečné měsíční náklady a z rozdílu této nové měsíční výše dávky a vyplacené dávky se spočítá přeplatek či doplatek z vyúčtování. Úřad práce v odůvodnění konstatoval, že doložené vyúčtování elektrické energie zohlednil v rámci řízení o dávku pomoci v hmotné nouzi příspěvek na živobytí dne 5.8.2020, kdy uvedené vyúčtování řádně zanesl do aplikačního programu OKnouze, a to za období od 30.7.2019 do 28.7.2020. Doložené vyúčtování bylo aplikačním programem OKnouze vyhodnoceno s výsledkem přeplatek či doplatek ve výši 0 Kč. Pokud jde o vyhodnocení uvedeného vyúčtování dodávek elektrické energie v rámci řízení o dávku pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení, nelze vyhodnotit přeplatek či doplatek z vyúčtování elektrické energie z důvodu, že uvedené zúčtovací období nespadá do rozhodného období pro stanovení nákladů na bydlení, tj. měsíc 8/2020. Žádost o dávku doplatek na bydlení byla žadatelem podána dne 12.8.2020, tj. až po zúčtovacím období. Dále žadatel dne 19.8.2020 doložil úřadu práce uznání dluhu a dohodu o splátkách s dodavatelem energií, kdy se s dodavatelem energií dohodl na splátkách nedoplatku, a to na období 8/2020 – 2/2021. Splátka dluhu v měsíci 8/2020 činila dle doloženého splátkového kalendáře 994,66 Kč. K této skutečnosti správní orgán uvedl, že vyúčtování bylo řádně zadáno a vyhodnoceno a tím byla zjištěna skutečná výše nákladů za zúčtovací období, kdy dle aplikačního programu nevznikl nedoplatek na dávce pomoci v hmotné nouzi příspěvek na živobytí. Správní orgán při stanovení nároku na dávku a její výši v doplatku na bydlení vycházel ze zálohy, která byla stanovena dodavatelem energií. Žalobce pobírá dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení, kde bude po uhrazení nedoplatku za elektrickou energii částka započtena dle zákona 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Z uvedeného vyplývá, že nedoplatek za elektrickou energii ve výši 6 952,66 Kč, respektive jednotlivé splátky dluhu, budou žadateli po jeho uhrazení zohledněny v rámci dávky státní sociální podpory příspěvek na bydlení. Žalobce má tedy dle § 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 111/2006 Sb. možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním, respektive řádným uplatněním nároků a pohledávek, uplatněním nároku na dávky státní sociální podpory. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v případě započtení splátek dluhu správním orgánem v řízení o dávce pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení by byla tato skutečnost zohledněna dvakrát. Úřad práce také reagoval na požadavek žalobce, aby částka ve výši 2 128 Kč mu byla uznána jako náklad na bydlení, když sdělil, že tato částka není započitatelným nákladem pro dávku doplatek na bydlení ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi, ale jedná se o náklady na bydlení (srovnatelné náklady) u družstevních bytů a bytů vlastníků pro účely příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. Rovněž bylo uvedeno, že dne 8.12.2021 se dostavil žalobce na ÚP ohledně možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, kdy s ním byl sepsán protokol (vysvětlen postup ohledně nedoplatku za elektrickou energii v souladu s platným právním předpisem, resp. Instrukcí náměstkyně pro řízení sekce 7 č. 12/2019), který odmítl podepsat, protože dle něho není zohledněn rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně (dále jen NSS); doložil své písemné vyjádření a podal novou žádost o doplatek na bydlení. Po doručení rozhodnutí ÚP ze dne 12.12.2021 podal žalobce včasné odvolání, v němž zejména namítal, že důkaz tisk odůvodněných nákladů na bydlení z aplikace OKnouze je zatajen, neuveden, protože dle něho by aplikace OKnouze započetla odůvodněné náklady na bydlení jinak, vyšší a v jeho prospěch. Dále bylo uvedeno s odkazem na § 10 odst. 1 zákona, že rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v případě podání žádosti o dávku, je u opakujících se dávek období 3 kalendářních měsíců předcházejících aktuálnímu kalendářnímu měsíci. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje plnění ostatních podmínek v případě podání žádosti o opakující se dávku, je aktuální kalendářní měsíc. Rozhodným obdobím pro stanovení odůvodněných nákladů na bydlení v řešeném případě je měsíc srpen 2020 a rozhodným obdobím pro posuzování příjmů žalobce v řešeném případě jsou měsíce květen až červenec 2020. Rovněž byla citována znění paragrafů 33 odst. 1 písm. a), 35 písm. a), 34 písm. a) až c) zákona s připomenutím, že u vlastnické formy bydlení se do odůvodněných nákladů započítávají pouze 2 základní položky: úhrada za služby spojené s užíváním bytu a úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií. Uvedeno bylo také, že dne 12.8.2020 byl ÚP spolu se žádostí o doplatek na bydlení doručenžalobcem vyplněný tiskopis s informacemi o užívaném bytu (obývaném prostoru),dle něhož je podlahová plocha celého bytu (obývaného prostoru) 15 m2. Dne 22.2.2021 byl s žalobcem sepsán protokol o ústním jednání a byl doložen nově vyplněný tiskopis „Informace o užívaném bytu (obývaném prostoru)“, v němž uvedl podlahovou plochu celého bytu (obývaného prostoru) 56,04 m2. Úřad práce při rozhodování o nároku na dávku a výši dávky doplatek na bydlení na základě žádosti ze dne 12.8.2020 vycházel z předmětného tiskopisu ze dne 12.8.2020 a to i při vydání nového rozhodnutí č. j. 22293/2021/KLT ze dne 13.12.2021. I přes skutečnost, že větší podlahová plocha byla úřadem práce zohledněna při rozhodování o nároku a výši dávky doplatek na bydlení na základě žádosti žalobce ze dne 23.9.2021, nárok na dávku mu nevznikl. S odkazem na § 52 odst. 3 zákona žalovaný rozepsal podle aplikačního programu výpočet odůvodněných nákladů na bydlení a energií k posouzení nároku na doplatek na bydlení (zejména strana 7–8 rozhodnutí), kdy (měsíčně) na elektřinu činí 1.400,–Kč (ve výši zálohy); ostatní energie: na vytápění – hnědé uhlí činí 131,46Kč a tvrdé palivo činí 17,31Kč, na ohřev užitkové vody činí 9,79Kč (hnědé uhlí) a 3,01Kč (tvrdé palivo), takže náklady na ostatní energie v místě obvyklé činí celkem 161,57Kč a odůvodněné náklady na služby: vodné a stočné 39,83Kč. Výsledná skutečná výše odůvodněných nákladů na bydlení tak činí 1.601,40Kč (1.400+161,57+39,83). Žalovaný dále uvedl, že žalobci byl v rozhodném období vyplacen příspěvek na bydlení ve výši 2.814 Kč, dále pobírá příspěvek na živobytí ve výši 4.990 Kč měsíčně, neboť má potvrzenou diabetickou dietu, proto částka živobytí byla navýšena o částku 1.130 Kč a činí 4.990 Kč (3.860 + 1.130). Pro výpočet nároku na doplatek na bydlení bylo postupováno v souladu s § 35 písm. a) zákona následovně: (odůvodněné náklady na bydlení – příspěvek na bydlení) – (příjem použitý + příspěvek na živobytí – částka na živobytí), tj. (1.601,40 – 2.814) – (0 + 4.990 – 4.990) = – 1.212,60 Kč, tudíž odůvodněné náklady na bydlení započítal ÚP v souladu s platným právním předpisem. Rovněž bylo podotknuto, že podle protokolu z ústního jednání sepsaného na ÚP dne 8.12.2021 byl žalobce podrobně seznámen s postupem pro zohledňování nedoplatku z vyúčtování elektrické energie ve výši 6.952,66 Kč, který mu vznikl za období od 30.7.2019 do 28.7.2020. Úřad práce se v odůvodnění rozhodnutí vyjádřil rovněž k částce 2.128 Kč, kterou žalobce požaduje uznat jako náklad na bydlení, což nelze uznat, neboť je nákladem na bydlení pro účely příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. K námitce žalobce, že ÚP nebyla přijata faktura za uhlí z 18.3.2019, kterou spolu s fakturou z 15.1.2020 dokládal spotřebu uhlí za topné období, odvolací orgán sdělil, že spis obsahuje daňové doklady na prodej uhlí ořech 2 Bílina ze dne 18.3.2019 (cena bez daně za tunu 3 052,80 Kč), ze dne 15.1.2020 (cena bez daně za tunu 3 386,35 Kč), ze dne 21.10.2020 (cena bez daně za tunu 3 221,06 Kč) a ze dne 20.1.2021 (cena bez daně za tunu 3 550,71 Kč). Dne 13.8.2020 byla ÚP doručena prodejka za dodané palivo ze dne 15.1.2020 (ořech 2 Bílina, cena za jednotku 3 386,35 Kč). Vzhledem k datu podání žádosti o doplatek na bydlení úřad práce při rozhodování o nároku na dávku zadal cenu za hnědé uhlí ve výši 4 097,49 Kč za tunu. Za odůvodněné náklady na bydlení nelze považovat skutečnou úhradu za uhlí na základě jednotlivých daňových dokladů. K další námitce ve věci nedoplatků a přeplatků žalovaný sdělil, že vyúčtování energií a služeb zákon (č. 111/2006 Sb.) neupravuje, avšak odůvodněné náklady na bydlení se stanovují maximálně ve výši v místě obvyklé, kdy jsou zohledněny právě zálohové platby jednotlivých položek nákladů na bydlení. Při výpočtu započitatelného přeplatku nebo nedoplatku z vyúčtování se zohledňují skutečné náklady a náklady v místě obvyklé za kalendářní měsíce, jichž se vyúčtování týká. Započitatelná výše přeplatku nebo nedoplatku z vyúčtování je částka přeplatku/ nedoplatku, která snižuje/zvyšuje zálohy, maximálně však do výše nákladů v místě obvyklých. Nedochází tedy ke snížení nebo zvýšení odůvodněných nákladů na bydlení o celou částku přeplatku či nedoplatku z vyúčtování, ale jen o tu část, která nepřevyšuje náklady ve výši v místě obvyklé. V každém vyúčtování je uvedeno, k jakému časovému období se vztahuje a jaké jsou za toto období skutečné náklady za energie a služby, avšak žalobce doložil vyúčtování za elektřinuza období 30.7.2019 do 28.7.2020 s nedoplatkem ve výši 6.952,66 Kč (datum splatnosti 14.8.2020), které předcházelo podání žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení. Správní orgán prvního stupně, tj. ÚP, nepochybil, když nezapočítal vyúčtování nedoplatku za elektřinu, neboť tento nedoplatek nespadal do období, v němž byla podána žádost o doplatek na bydlení. Žalovaný také dodal, že základní dávkou řešící náklady na bydlení je příspěvek na bydlení ze systému dávek státní sociální podpory. Náklady na bydlení u příspěvku na bydlení tvoří u bytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí za kalendářní měsíc 2.128 Kč, je–li v rodině 1 osoba. Dále náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, případně náklady za pevná paliva. Náklady za pevná paliva se započítávají měsíční částkou 789 Kč, je–li v rodině 1 osoba. Pro zjištění nákladů na bydlení za kalendářní čtvrtletí se započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny, a to i za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za kterése náklady na bydlení zjišťují. Žalobce dlouhodobě pobírá příspěvek na bydlení a ode dne 1.10.2020 mu byl zvýšen z 2.519,–Kč na 3.355,–Kč měsíčně a ode dne 1.1.2021 mu byl dále zvýšen na 3.774,–Kč, přičemž za náklady na bydlení za 4. čtvrtletí 2020 byly započítány srovnatelné náklady vlastníka bytu ve výši 2.128,– Kč měsíčně, náklady za pevná paliva ve výši 789,–Kč měsíčně, elektřina ve výši 1.400,–Kč měsíčně a uhrazená splátka nedoplatku elektřiny ve výši 2.979,–Kč (3 x 993). V příspěvku na bydlení jsou zohledněny náklady za ostatní druhy energií (pevná paliva) i vyúčtování energií. Závěrem žalovaný uvedl, že ÚP rozhodl v souladu s platným právním předpisem, napadené rozhodnutí vycházelo ze zjištěného stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s právními předpisy, proto bylo odvolání zamítnuto.

4. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě dne 30.3.2022 v úvodu shrnul průběh správního řízení a dále uvedl zcela shodné skutečnosti jako v odůvodnění napadeného rozhodnutí ze dne 14.1.2022. Rovněž mimo jiné uvedl, že ÚP v odůvodnění rozhodnutí (ze dne 13.12.2021) uvedl všechny rozhodné skutečnosti a podklady, při nichž vycházel při svém rozhodování, uvedl způsob výpočtu služeb bezprostředně spojených s užíváním bytu a prokazatelné nezbytné spotřeby energií a podrobně vysvětlil postup při zohledňování přeplatků/nedoplatků z vyúčtování dodávky energií. ÚP nepochybil, když dodržel postup upravený v rámci aplikačního programu a uvedeny v Instrukci náměstkyně pro řízení sekce 7 č. 12/2019. Vyúčtování nedoplatku za elektřinu nespadalo do období, v němž byla podána žádost o doplatek na bydlení. Odůvodnění rozhodnutí ÚP obsahuje výpis základních informaci a vypočet jednotlivých odůvodněných nákladů na bydlení, které byly exportovány přímo z aplikačního programu OKnouze. Rovněž bylo připomenuto, že za odůvodněné náklady na bydlení nelze považovat skutečnou úhradu za uhlí na základě jednotlivých daňových dokladů. Závěrem žalovaný uvedl, že se správní orgány držely bezvýhradně právního názoru soudu z předcházejícího zrušovacího rozsudku a napadené rozhodnutí je v souladu s hmotným i procesním právem a správní řízení netrpí vadami, pro které by bylo nutno toto rozhodnutí zrušit, proto navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. K vyjádření byla připojena i příslušná „Instrukce náměstkyně pro řízení sekce 7 č. 12/2019“ účinná od 1.1.2020 (dále jen Instrukce).

5. Ze zaslaného správního spisu vedeného žalovaným v této věci vyplývá, že skutečnosti uvedené v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí ze dne 14.1.2022 i ve vyjádření žalovaného ze dne 30.3.2022 odpovídají obsahu spisu. Podle doručenky založené ve správním spise bylo napadené rozhodnutí ze dne 14.1.2022 doručeno žalobci dne 17.1.2022. Soud ještě podotýká, že jsou kromě kopií dokladů o nákladech na bydlení předložených žalobcem také založeny „Informace o výpočtu ONB a energií“ vytištěné z aplikace OKnouze dne 20.8.2020 a také ze dne 12.10.2020 obsahující základní informace, údaje o elektřině, ostatních energiích i o vodném a stočném.

6. Žalobce v replice ze dne 5.5.2022 setrval na podané žalobě a zopakoval své názory v této věci. Dle něho stále chybí důkaz a to tisk výpočtu odůvodněných nákladů žalobce z AP se zadanými údaji, aktuálně platnými odůvodněnými náklady dle sdělení dodavatelů energií. Vyjádřil podiv nad tím, že soud dosud neuložil žalovanému, aby už konečně doložil stále zatajovaný důkaz rozhodnutí tisk odůvodněných nákladů z AP datovaný, časovaný, autorizovaný, aktualizovaný s ověřovací doložkou. Pokud by náklady vlastnického bydlení byly jen pro příspěvek na bydlení, zákon by odečítal odůvodněné náklady za energie a služby jen od části příspěvku na bydlení, která je za energie a služby. Stanovit odůvodněné náklady nižší než příspěvek na bydlení je možné jen podvodem. Odůvodněné náklady samostatně žijící osoby v nouzi nemohou být nižší než příspěvek na bydlení. Zákonem a cenami energií vyloučeno.

7. Žalovaný dne 17.6.2022 uvedl k replice žalobce, kdy rozporoval především způsob, jakým se do celkového výpočtu dávky započítávají nedoplatky za vyúčtování energií a požadoval doložení důkazem „tisk odůvodněných nákladů z AP datovaný, časovaný, autorizovaný, aktualizovaný s ověřovací doložkou“ následující. Zachycený samotný výpočet aplikace OKnouze by bez znalostí zdrojového kódu a algoritmu výpočtu neměl žádnou vypovídací a informační hodnotu. Žalovaný však, i správní orgán předtím, zevrubně popsali mechanismus výpočtu, uvedli veškeré započitatelné částky, které výsledný výpočet ovlivňují i to, jak tyto částky v samotném výpočtu figurují. Mechanismus výpočtu v aplikaci OKnouze je nastaven dle zákonných kritérií (§ 35 písm. a) zákona). Pravidelné úhrady za služby spojené s užíváním bytu se započítávají maximálně do výše, která je v místě obvyklá. Tato skutečnost se posuzuje v případě zálohových úhrad (dle rozpisu předepsaných služeb), po vyúčtování energií se však může reálný stav změnit. Tato změna se však může promítnout pouze do období, za které je vyúčtování prováděno. Jelikož v daném případě bylo vyúčtování doloženo za období, které není pro danou dávku rozhodné, odůvodněné náklady na elektřinu byly započítány ve výši zálohy (tedy 1.400 Kč). Náklady na ostatní energie (uhlí, dřevo, propan–butan atd.) užívané pro vaření, vytápění nebo ohřev teplé vody (v replice zmíněných 161, 57 Kč), se nepočítají jako zálohy, ale vypočítávají se jako náklady v místě obvyklé na základě jednotkových cen v místě obvyklých. Vypočteny nejsou zálohově, ale dle doložených podkladů ze strany žadatele. Mechanismus tohoto výpočtu žalovaný podrobně rozepsalve svém předchozím vyjádření, na které odkázal. Dále bylo uvedeno, že problematiku započítání nedoplatku na energiích řeší výše zmíněná Instrukce. Při vzájemné vázanosti dávek nemůže dojít k dvojímu započtení. Nedoplatkem se též zvyšují zálohové platby na další období. Jeho rozpočítání na příslušné období je tak nutným krokem, aby mohlo být rozhodnuto o doplatku k dávce, který odpovídá co nejreálněji skutečně vynaloženým nákladům na bydlení v posuzovaném období. S ohledem na to, že doplatek i výsledek vyúčtování je reálným odrazem spotřeby, může nastat situace, že i započtení doplatku nepovede k dalšímu přiznání dávky, když odůvodněnénáklady nepřevýší posuzované příjmy žadatele. Závěrem žalovaný setrval na svém návrhu na zamítnutí žaloby.

8. Žalobce dne 16.8.2022 v duplice uvedl, že zákon neřeší nedoplatek elektřiny je blud. Odůvodněné náklady jsou zálohy a nedoplatek za zúčtovací období. Žaloba mohla být vyřešena kladně v plném rozsahu započteny náklady vlastnického bydlení, nedoplatek elektřiny, náklady za pevná paliva minimálně 2x vyšší než je paušální částka, pokud by soud uložil žalovanému doložit chybějící důkaz rozhodnutí z AP. Soud úmyslně opomíjel, toleroval, trpěl, dovolil bezdůkazná rozhodnutí, vyjádření. Důkazem rozhodnutí z AP byl by konec lhaní Mgr. T. a Mgr. M.

9. Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.) soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (dále jen správní orgán). Dle § 78 odst. 7 s.ř.s. soud zamítne žalobu, není–li důvodná. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí je soud povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.). Dle § 31 odst. 2, 3 s.ř.s. ve věcech pomoci v hmotné nouzi a státní sociální podpory rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu.

10. Podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona nárok na doplatek na bydlení má vlastník bytu, který jej užívá, nebo jiná osoba, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo jiného právního titulu, jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení snížených o příspěvek na bydlení byl příjem vlastníka bytu nebo jiné osoby, která užívá byt, zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí osoby.

11. Dle § 34 písm. a) až c) zákona do odůvodněných nákladů na bydlení se započítávají a) nájemné, popřípadě obdobné náklady spojené s vlastnickou nebo družstevní formou bydlení nebo obdobné náklady při užívání bytu v jiné než nájemní, družstevní nebo vlastnické formě bydlení; nájemným nebo obdobnými náklady při užívání bytu v jiné než nájemní, družstevní nebo vlastnické formě bydlení se rozumí nájemné hrazené v nájemních bytech, a to až do výše, která je v místě obvyklá; obdobnými náklady spojenými s vlastnickou nebo družstevní formou bydlení se rozumí výše prokazatelných nákladů, maximálně však do výše nákladů uvedených v zákoně o státní sociální podpoře, b) pravidelné úhrady za služby spojené s užíváním bytu, maximálně však do výše, která je v místě obvyklá; úhradou služeb bezprostředně spojených s užíváním bytu se rozumí úhrada za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody, za úklid společných prostor v domě, za užívání výtahu, za dodávku vody z vodovodů a vodáren, za odvádění odpadních vod kanalizacemi, za osvětlení společných prostor v domě, za odvoz tuhého komunálního odpadu, za vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, popřípadě další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením, c) úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií; úhradou prokazatelné nezbytné spotřeby energií se rozumí úhrada dodávky a spotřeby elektrické energie, plynu, případně výdaje na další druhy paliv, a to ve výši, která je v místě obvyklá; výše úhrady za prokazatelnou nezbytnou spotřebu energií se stanoví jako průměrná cena za dodávku energií pro bytovou jednotku určité velikosti podle sdělení příslušných dodavatelů těchto energií, nejvýše však ve výši skutečných úhrad; v odůvodněných případech lze navýšit takto zjištěné částky až o 10 %; za odůvodněný případ se považuje zejména dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav.

12. Podle § 35 písm. a) zákona výše doplatku na bydlení za kalendářní měsíc činí rozdíl mezi částkou odůvodněných nákladů na bydlení, sníženou o příspěvek na bydlení vyplacený v měsíci bezprostředně předcházejícím aktuálnímu kalendářnímu měsíci, a částkou, o kterou příjem osoby zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí osoby.

13. Podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí z důvodů v ní uvedených, avšak soud z níže uvedených důvodů žalobu důvodnou neshledal.

14. V této projednávané věci ÚP nepřiznal žalobci k jeho žádosti doplatek na bydlení, jelikož nebyly shledány zákonné podmínky pro jeho přiznání. Žalobci byla přiznána jiná dávka a to příspěvek na bydlení, který mu byl ode dne 1.10.2020 zvýšen z 2.519,–Kč na 3.355,–Kč měsíčně a ode dne 1.1.2021 dále zvýšen na 3.774,–Kč, jak uvedeno shora. Doplatek na bydlení je upraven velmi striktně, když v zákoně je stanoven taxativní výčet toho, co tvoří za náklady na bydlení. Jelikož správní orgány, tj. ÚP i žalovaný, ve svém rozhodnutí dostatečně srozumitelným způsobem popsaly, co tvoří náklady na bydlení a jakým způsobem bylo postupováno při nezbytném výpočtu, soud považuje za nadbytečné znovu opakovat již uvedené, proto odkazuje na odůvodnění zejména rozhodnutí žalovaného i jeho vyjádření v této věci, neboť jsou všem účastníkům tohoto řízení známé a jsou i výše citované.

15. Soud v této projednávané věci neshledal taková pochybení ze strany správních orgánů, která by byla způsobilá pro zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 14.1.2022 i jemu předcházejícího rozhodnutí ÚP ze dne 13.12.2021. V obou rozhodnutích je dostatečně srozumitelně vysvětleno pro toho, kdo hodlá jeho obsah pochopit, jakým způsobem (zejména uvedení konkrétních částek) a v souladu s jakou platnou právní úpravou bylo postupováno při výpočtu žalobcem požadované dávky. Žalobce je však opačného názoru, který však neodpovídá platné právní úpravě. Soud stejně jako žalovaný považuje za nezbytné připomenout, že doplatek na bydlení není dávkou, která by žalobci plně uhradila jím vynaložené náklady na bydlení, jak se pravděpodobně stále domnívá. Jak doplatek na bydlení, tak samozřejmě i příspěvek na bydlení, jsou toliko pomocí ze strany státu formou dávky k pokrytí nákladů na bydlení občanům, kteří nemají dostatek finančních prostředků na tyto nezbytné náklady. V žádném případě však plně nepokrývají uhrazené odůvodněné náklady na bydlení. Nelze požadovat od státu plné hrazení předmětných nákladů, neboť každý občan je povinen snažit se zajistit si vlastním přičiněním potřebné prostředky k uspokojení základních potřeb. V případě žalobce soud také nepřehlédl, že nemá příjem z pracovní činnosti, neboť je řadu let v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce (od roku 2000), je sice uznán invalidní pro invaliditu třetího stupně (od 28.11.2014), avšak bez nároku na výplatu invalidního důchodu (pravděpodobně pro nezískání potřebné doby pojištění), tudíž je zcela závislý na sociálních dávkách – pobírá i příspěvek na živobytí (viz shora).

16. Ač je žalobce přesvědčen, že rozhodnutí správních orgánů v této věci je nesprávné hlavně kvůli absenci vytištěného výpočtu doplatku na bydlení z aplikačního programu OKnouze, není tomu tak, když v bodě 5. tohoto rozsudku je uvedeno, co soud ve správním spisu zjistil. Důležitý je výstup z tohoto programu, neboť zachycený samotný výpočet aplikace OKnouze by bez znalostí zdrojového kódu a algoritmu výpočtu neměl žádnou vypovídací a informační hodnotu, jak uvedl žalovaný. Nejprve ÚP a poté i žalovaný zevrubně popsali mechanismus výpočtu, uvedli veškeré započitatelné částky, které výsledný výpočet ovlivňují i to, jak tyto částky v samotném výpočtu figurují, přičemž mechanismus výpočtu v aplikaci OKnouze je nastaven dle zákonných kritérií (§ 35 písm. a) zákona) pro všechny úřady práce v ČR.

17. Žalobce se domáhal započtení určitých položek opakovaně (tedy pro výpočet příspěvku na bydlení i pro doplatek na bydlení), což ale nelze, jak dostatečně vysvětlil i žalovaný. Soud znovu připomíná, že uvedené dávky nejsou určeny k tomu, aby plně pokryly náklady na bydlení jednotlivých osob, ale toliko pomocí k pokrytí těchto nákladů, což si žalobce pravděpodobně dosud neuvědomil či si nechce uvědomit.

18. Nad rámec soud podotýká, že žalobce by měl vážit, jaké výrazové prostředky ve svých podání použije, neboť je značně nevhodné osočovat zaměstnance správních orgánů takovým způsobem, jak učinil např. v žalobě či v podání ze dne 16.8.2022.

19. Soud na rozdíl od žalobce shledal rozhodnutí žalovaného i úřadu práce srozumitelným a přezkoumatelným, údaje v nich uvedené odpovídají obsahu správního spisu a v něm založených podkladů, které se týkají nákladů na bydlení žalobce (doklady o koupi uhlí či dřeva, úhrada vodného a stočného atd.).

20. Pokud se týká žalobcem namítaného rozdílu ohledně celkové podlahové plochy bytu 15 m2, je nezbytné připomenout, že tuto plochu uvedl sám žalobce do žádosti ze dne 12.8.2020 a správní orgán není povinen znát celkovou podlahovou plochu jeho bytu, která dle žalobce činí 56.04 m2, přičemž tato skutečnost byla zcela bez vlivu na dávku doplatek na bydlení, jak uvedeno shora.

21. V této věci soud shledal, že ÚP i žalovaný se po zrušení jejich rozhodnutí ze dne 3.9.2020 a 15.10.2020 pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 26.10.2021 č.j. 16 Ad 96/2020 – 66 se řídily právním názorem vyjádřeným v uvedeném rozsudku i v něm zmíněným rozsudkem NSS ze dne 3.7.2018 č.j. 6 Ads 79/2018–35, jak je zřejmé z odůvodnění jejich rozhodnutí ze dne 13.12.2021 a 14.1.2022, ač žalobce je přesvědčen o opaku. Zejména na rozdíl od minulé doby správní orgány rozsáhle a srozumitelně popsaly celý postup výpočtu ohledně dávky doplatek na bydlení, tudíž tato rozhodnutí nevykazují vady, pro něž byly uvedeným rozsudkem zdejšího soudu zrušeny a vráceny žalovanému k dalšímu řízení 22. Žalovaný se ve svém rozhodnutí ze dne 14.1.2022 vypořádal dostatečným způsobem s odvolacími námitkami žalobce uplatněnými v odvolání proti rozhodnutí ÚP ze dne 13.12.2021, kdy žádnou z nich neuznal důvodnou, ač žalobce je přesvědčen o opaku. Stejně tak soud s ohledem na všechny zjištěné rozhodné skutečnosti neshledal žádnou ze žalobních námitek důvodnou.

23. Dle názoru soudu žalobce neprokázal, že by žalovaný v předmětné věci postupoval v rozporu se zákonem a neznamená, že pokud není rozhodnutí žalovaného dle představ žalobce, že je takové rozhodnutí nesprávné či dokonce v rozporu se zákonem.

24. Vzhledem ke všem zjištěným skutečnostem soudu nezbylo, než žalobu zamítnout jako nedůvodnou ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s., dle něhož soud zamítne žalobu, není–li důvodná (výrok I. rozsudku), když žádnou z žalobních námitek neshledal důvodnou.

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 věty první s.ř.s, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Podle § 60 odst. 2 s.ř.s. ustanovení odstavce 1 neplatí, mělo–li by být právo přiznáno správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče. S ohledem na uvedené, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. rozsudku), jelikož se jedná o věc pomoci v hmotné nouzi.