č. j. 16 Ad 96/2020 - 66

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou ve věci žalobce: M. M., nar. X, bytem P., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 (dále i MPSV), v řízení o žalobě ze dne 17.12.2020 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15.10.2020 č.j. MPSV-2020/204734-914 o dávku státní sociální podpory doplatek na bydlení, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 15.10.2020 č.j. MPSV-2020/204734-914 a jemu předcházející rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajská pobočka v Plzni ze dne 3.9.2020 č.j. 16745/2020/KLT se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Včasnou žalobou ze dne 17.12.2020 předanou k poštovní přepravě téhož dne a zdejšímu soudu doručenou dne 18.12.2020 se žalobce domáhal přezkoumání napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 15.10.2020 č.j. MPSV-2020/204734-914 (kopie rozhodnutí byla připojena), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajská pobočka v Plzni (dále jen ÚP či orgán I. stupně) ze dne 3.9.2020 č.j. 16745/2020/KLT o nepřiznání dávky doplatek na bydlení na základě žádosti podané dne 12.8.2020.

2. Žalobce v žalobě požadoval, aby soud stanovil výši odůvodněných nákladů na bydlení řádně, správně, zdůvodněně, doloženě pro žalovanou (tj. MPSV) závazně, aby žalovaná nestanovila výši odůvodněných nákladů neúplně, částečně, podvodně, pokud je v pravomoci, kompetenci, odborné příslušnosti soudu stanovit výši odůvodněných nákladů na bydlení. K tomu sdělil, že vytápí celkovou podlahovou plochu 27.55 m2 obývaného vytápěného prostoru. Obývá, vytápí dvě sousedící místnosti kuchyň 3-3m x 4.75m = 15-67 m2, pokoj 3-3m x 3-6m = 11.88 m2 podlahové plochy. Dále doložil spotřebu uhlí třemi fakturami z 18.3.2019 na 8 619 Kč, z 15.1.2020 na 6 837 Kč a z 21.10.2020 na 7 708 Kč. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav doložil Posudkem o invaliditě a Potvrzením o zdravotním stavu. Závěrem požadoval zrušení napadeného rozhodnutí MPSV ze dne 15.10.2020 a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. Dle žalobce rozhodnutí chybí, jsou zatajeny, zamlčeny, neuvedeny rozhodné, určující údaje zda odůvodněné náklady na bydlení budou stejné nebo nižší než náklady skutečné žadatelem do- ložené. To je indicie podvodu. Určující údaje jsou výše v místě obvyklých odůvodněných nákladů na bydlení. Tyto údaje jsou žadateli, žalobci nedostupné. Orgán I. stupně tyto údaje žadateli neposkytl, podle § 64,1b, 111/2006 Sb. V rozhodnutích I. a II. stupně nejsou uvedeny. Indicie podvodu. Tvrzení, že částka 2 128 Kč je nájemné pro jednu osobu, je lež. Částka 2 128 Kč je mezní, maximální částkou v místě obvyklých odůvodněných nákladů na bydlení spojených s vlastnickou formou bydlení, srovnatelné náklady vlastníka bytu za kalendářní měsíc, § 34a, 111/2006 Sb. Částka je stanovena v § 25,1b,117/1995 Sb. Nájemné je § 25,1a, 117/1995 Sb. Indicie podvodu. Tvrzení, že splátka nedoplatku elektřiny je nezapočitatelným nákladem do doplatku je lež, která nemá oporu v zákoně, je v rozporu se zákonem. Důkazem podvodu je částka 161,57 Kč měsíčně, to je 1938,84 Kč ročně nákladů za pevná paliva, to je uhlí na jeden měsíc v zimě, na jeden měsíc nezbytného 7 měsíčního topného období. Uhlí koupené 15.1.2020 za 6 837 Kč spálil za 3,5 měsíce do konce dubna. 3,5 měsíce +3,5 měsíce = 7 měsíční nezbytné topné období, to je 2 x 6 837 Kč = 13 674 Kč : 7 = 1 953,42 Kč náklady na uhlí na 1 měsíc nezbytného topného období. Důkazem podvodu je částka 161,57 Kč měsíčně, to je 1938,84 Kč ročně nákladů za pevná paliva, to je uhlí na jeden měsíc v zimě, na jeden měsíc nezbytného 7 měsíčního topného období. Uhlí koupené 15.1.2020 za 6 837 Kč orgán I. stupně rozpočítal na 12 měsíců tajně, neuvedené v rozhodnutí a v rozhodnutí se vyjadřoval nekonkrétně, anonymně, neurčitě a výši odůvodněných nákladů stanovil tajně, pro žadatele neznámým, nevysvětleným, nezdůvodněným, nedoloženým způsobem. U platby za uhlí zatajil, neuvedl datum platby 15.1.2020. Dále namítal, že orgánu I. i II. (tj. MPSV) nestačil Posudek o invaliditě z 18.12.2014, který má orgán I. stupně k dispozici jako doklad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k 10% navýšení nákladů za elektřinu a pevná paliva, § 34c, 111/2006 Sb., kde je dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav konstatován 2x. Stanovení částek, které tvoří celkovou částku 161.57 Kč, je tajemství, orgánem II. stupně nevysvětlené, výpočtem nedoložené. (K žalobě byla připojena mimo jiné i kopie rozhodnutí ÚP ze dne 3.9.2020, odvolání žalobce ze dne 22.9.2020, Potvrzení o zdravotním stavu žalobce ze dne 12.11.2020 od ošetřujícího lékaře a Posudek o invaliditě ze dne 18.12.2014 vypracovaný lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Klatovy).

3. Napadeným rozhodnutím ze dne 15.10.2020 č.j. MPSV-2020/204734-914 bylo žalovaným zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí ÚP ze dne 3.9.2020 č.j. 16745/2020/KLT o nepřiznání dávky doplatek na bydlení na základě žádosti č.j. 15687/2020/KLT podané dne 12.8.2020. V odůvodnění rozhodnutí žalovaný nejprve uvedl, že ÚP (kontaktní pracoviště Klatovy) rozhodl dne 3.9.2020 rozhodnutím č. j. 16745/2020/KLT o nepřiznání dávky doplatek na bydlení na základě žádosti žalobce podané dne 12.8.2020 podle § 33 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) a v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád). Žalobce je posuzován jako jednotlivec, je osobou invalidní ve třetím stupni bez nároku na výplatu invalidního důchodu a v rozhodném období, tj. v měsících 5/2020 až 7/2020 včetně, neměl žádný příjem; je vlastníkem nemovitosti, kterou využívá ke svému bydlení. Má potvrzenou diabetickou dietu, na základě které se zvyšuje částka jeho živobytí na 4 990 Kč. Žalobci je vyplácena dlouhodobě dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení, která byla v měsíci 7/2020 vyplacena ve výši 2 814 Kč, a jeho náklady na bydlení činily: záloha na elektrickou energii ve výši 1 400 Kč měsíčně, vyúčtování vodného za kalendářní rok 2019 v celkové výši 487 Kč, které bylo dle doložených podkladů uhrazeno dne 16.3.2020, nákup uhlí ve výši 6 837 Kč a nákup dřeva ve výši 4 000 Kč doložený dokladem vystaveným dne 1.6.2016. Dále ÚP bylo uvedeno započtení konkrétních odůvodněných nákladů na bydlení žalobce: Záloha za elektřinu započtena v plné výši, tj. 1 400 Kč, částka za vodné ve výši 478 Kč byla rozložena do 12 kalendářních měsíců, tzn. 39,83 Kč měsíčně. Cena za nakoupené dříví byla dle dokladu stanovena na 500 Kč za m3. Správní orgán si ověřil, že bylo nakoupeno cca 8m3 palivového dříví a vzhledem k tomu, že se jednalo o doklad z roku 2016, správní orgán vycházel z toho, že žalobce spotřeboval 2m3 za rok a do odůvodněných nákladů na bydlení je tak započtena celková částka 161,57 Kč měsíčně. Odůvodněné náklady na bydlení ke dni podání žádosti činily celkem 1 601,40 Kč a na závěr ÚP uvedl postup výpočtu výše dávky doplatek na bydlení. Proti rozhodnutí ÚP podal žalobce včasné odvolání, kdy namítal neúplnost skutkových zjištění, pro zamlčení podstatných skutečností, pro zamlčení a nezapočítání podstatných nákladů na bydlení, pro zamlčení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který zákon zohledňuje. Dle žalobce pro výpočet doplatku na bydlení nebyly započítány náklady vlastníka bytu ze zákona ve výši 2 128 Kč, splátka nedoplatku elektřiny ve výši 994,66 Kč, náklady na pevná paliva ze zákona ani skutečné. Platba za uhlí 6 837 Kč nebyla rozpočítána na měsíce, mohla být rozpočtena maximálně na 6 měsíců, protože uhlí spálil do 30.4.2020. Dále žalobce uvedl svůj „výpočet doplatku na bydlení ze zákona podle zákona“ takto: 2 128 Kč náklady vlastníka bytu ze zákona, 1 400 Kč záloha na elektřinu, 994,66 Kč splátka nedoplatku elektřiny, 1 139,50 Kč uhlí rozpočtené na 6 měsíců, 83,33 Kč dříví rozpočtené na 12 měsíců, 39,83 Kč vodné rozpočtené na 12 měsíců, takže náklady na bydlení dle něho za měsíc srpen 2020 činí 5 785,32 Kč, příspěvek na bydlení v červenci 2020 činí 2 814 Kč a doplatek na bydlení za srpen 2020 činí 2 971,32 Kč. Žalovaný jako odvolací orgán konstatoval, že podmínky nároku na doplatek na bydlení upravuje zákon č. 111/2006 Sb. a citoval jeho příslušná ustanovení. Dále uvedl, že odůvodněnými náklady na bydlení jsou myšleny takové náklady, které jsou pro orgán pomoci v hmotné nouzi uznatelné pro nárok a výši dávek. To znamená, že mohou být buď stejné, nebo nižší než náklady skutečné, které osoba orgánu pomoci v hmotné nouzi v rámci žádosti o dávku fakticky předkládá. Odůvodněné náklady na bydlení jsou vyhodnocovány na základě informací uvedených žadatelem o dávku (příjemcem dávky) v tiskopise „Informace o užívaném bytu (obývaném prostoru)“. Vzhledem k tomu, že žalobce bydlí ve vlastním domě, není započítáváno nájemné a pravidelné úhrady za služby spojené s užíváním bytu, mezi které patří náklady na vodné a stočné, se započítávají maximálně do výše, která je v místě obvyklá; záloha na vodné byla započtena v plné výši (tj. 39,83 Kč měsíčně). Záloha na elektrickou energii se započítává ve výši stanovené měsíční zálohy, maximálně však do výše nákladů na elektrickou energii v místě obvyklých. ÚP zohledňuje u žalobce využití elektrické energie pro potřeby svícení a užívání malých spotřebičů, dále pro potřeby vaření a ohřevu teplé vody (80%), proto v souladu s právním předpisem zálohu na elektrickou energii v měsíci srpnu 2020 započítal ve výši 1 400 Kč, tj. skutečná výše měsíční zálohy na elektrickou energii. Náklady na ostatní energie (např. uhlí, dřevo, propan-butan apod.), které jsou používány pro vaření, vytápění nebo ohřev teplé užitkové vody, se nepočítají jako zálohy. Vypočítávají se jako náklady v místě obvyklé na základě jednotkových cen v místě obvyklých. Náklady na ostatní energie se počítají jako součet nákladů na používané jiné zdroje energie: součet nezbytné spotřeby energie v místě obvyklé pro účely, ke kterým je zdroj dané energie používán. Dokládané úhrady nákupu palivového dříví a uhlí byly ÚP zohledněny dle uvedeného postupu a byly rozpočítány do dvanácti měsíců, tedy jsou rozpočteny i do měsíců, kdy žalobce nemovitost nevytápí. V měsíci srpnu 2020 byly započteny náklady na vytápění ostatními zdroji (uhlí hnědé pro vytápění ze 70% ve výši 131,46 Kč a pro ohřev užitkové vody z 10% ve výši 9,79 Kč a tvrdé palivové dřevo pro vytápění z 30% ve výši 17,31 Kč a pro ohřev užitkové vody z 10% ve výši 3,01 Kč) v celkové výši 161,57 Kč. Také žalovaný konstatoval, že žalobcem uváděné skutečně hrazené náklady na bydlení započetl ÚP v souladu s právním předpisem ve výše uvedených částkách a po přezkoumání rozhodnutí dále konstatoval, že ÚP rozhodl v souladu s právním předpisem o nepřiznání doplatku na bydlení, neboť příjem žadatele ve výši 0 Kč zvýšený o vyplacený (v srpnu 2020) příspěvek na živobytí ve výši 4 990 Kč po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení ve výši 1 601,4 Kč snížených o příspěvek na bydlení (vyplacený v červenci 2020) ve výši 2 814 Kč není nižší než částka jeho živobytí navýšená z důvodu nutnosti dietního stravování (4 990 Kč) [(0 + 4990) - (1 641,4 /správně 1 601,4/ - 2 814 Kč)]. K odvolací námitce žalovaný sdělil, že částka ve výši 2 128 Kč, kterou žalobce uvádí jako náklady vlastníka bytu ze zákona, není započitatelným nákladem pro dávku doplatek na bydlení z dávek pomoci v hmotné nouzi v souladu se zákonem č. 111/2006 Sb. Žalobce sice nespecifikoval zákon, avšak částka v jím uváděné výši je započitatelným nákladem na bydlení pro příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory, (nájemné u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy je-li v rodině 1 osoba) v souladu se zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. K částce 994,66 Kč, která je v odvolání uváděna jako splátka nedoplatku elektřiny, která by měla být zohledněna ve výpočtu doplatku na bydlení, žalovaný sdělil, že nedoplatek za energie se v praxi rozpočítává zpětně za měsíce, za které byl stanoven, a za které osoba pobírala opakující se dávky, v případě nově podané žádosti o dávku doplatek na bydlení nelze nedoplatek za předcházející období zohlednit. Také bylo poznamenáno, že účelem doplatku na bydlení není poskytnout žadateli finanční částku, která bez omezení pokryje zbývající (tzn. ty, které nepokryje dávka příspěvek na bydlení) faktické náklady na bydlení. Jejím účelem je vyrovnání odůvodněných nákladů na bydlení v případě žadatele, který není ani přes maximálně úsporný způsob života schopen tyto náklady hradit z vlastních zdrojů, respektive pokud příjem žadatele po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení je nižší než částka jeho živobytí. Doplatek na bydlení je podpůrným řešením užívaným až v situaci, kdy nejsou vzniklé náklady dostatečně pokryty příspěvkem na bydlení eventuálně ve spojení s dalšími dávkami či příjmy žadatele. Závěrem žalovaný uvedl, že dospěl k závěru, že rozhodnutí (ÚP) nebylo vydáno v rozporu s právními předpisy, proto odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

4. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě dne 12.1.2021 v úvodu shrnul průběh správního řízení a dále uvedl, že žalobce podal dne 12.8.2020 žádost o doplatek na bydlení, je posuzován jako jednotlivec, je osobou invalidní pro invaliditu třetího stupně bez nároku na výplatu invalidního důchodu a doložil potvrzení o nutnosti dietního stravování, bydlí ve vlastní nemovitosti a v tiskopise „Informace o užívaném bytu (obývaném prostoru)“ uvedl podlahovou plochu celého bytu 15 m2. Dále bylo mimo jiné uvedeno, že podle doložených podkladů byla částka za vodné ve výši 478 Kč vydělena 12 a činí 39,83 Kč měsíčně. ÚP zálohu na elektrickou energii v měsíci srpnu 2020 započítal ve výši 1 400 Kč, tj. ve skutečné výši měsíční zálohy na elektrickou energii. Také bylo připomenuto, že podlahová plocha obývaného prostoru se zjišťuje z formuláře „Informace o užívaném bytu (obývaném prostoru)“. Jelikož výpočet nezbytné spotřeby energie nezahrnuje izolační vlastnosti obývaného prostoru, jsou tepelné ztráty paušálně kompenzovány navýšením vypočtené energie o 20%. Žalobcem dokládané úhrady nákupu palivového dříví a uhlí byly ÚP zohledněny dle uvedeného postupu a byly rozpočítány do dvanácti měsíců, tedy jsou rozpočteny i do měsíců, kdy žalobce nemovitost nevytápí. V měsíci srpnu 2020 byly započteny náklady na vytápění ostatními zdroji (uhlí hnědé pro vytápění ze 70% ve výši 131,46 Kč a pro ohřev užitkové vody z 10% ve výši 9,79 Kč a tvrdé palivové dřevo pro vytápění z 30% ve výši 17,31 Kč a pro ohřev užitkové vody z 10% ve výši 3,01 Kč) v celkové výši 161.57 Kč. Odůvodněnými náklady na bydlení jsou myšleny takové náklady, které jsou pro orgán pomoci v hmotné nouzi uznatelné pro nárok a výši dávek; mohou být buď stejné, nebo nižší než náklady skutečné, které osoba orgánu pomoci v hmotné nouzi v rámci žádosti o dávku fakticky předkládá. Odůvodněné náklady na bydlení jsou vyhodnocovány na základě informací uvedených v tiskopise „Informace o užívaném bytu (obývaném prostoru)“. Vzhledem k tomu, že žalobce bydlí ve vlastním domě, není započítáváno nájemné. Odůvodněné náklady na bydlení činily částku ve výši 1 601,40 Kč (1 400 + 39,83 + 161,57). Žalobci byl vyplacen příspěvek na bydlení ve výši 2 814 Kč, dále pobírá příspěvek na živobytí ve výši 4 990 Kč měsíčně, neboť má potvrzenou diabetickou dietu, proto částka živobytí byla navýšena o částku 1 130 Kč (3 860 + 1 130). Pro výpočet nároku na doplatek na bydlení bylo postupováno v souladu s § 35 písm. a) zákona č. 111/2006 Sb. následovně: (odůvodněné náklady na bydlení - příspěvek na bydlení) - (příjem použitý + příspěvek na živobytí - částka na živobytí), tj. (1 601,40 - 2 814) - (0 + 4 990 - 4 990) = - 1 121, 60 Kč. Žalovaný konstatoval, že odůvodněné náklady na bydlení započetl ÚP v souladu s platným právním předpisem. Dále bylo uvedeno, že orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech navýšit částky za úhradu nezbytné spotřeby energií až o 10%. Za odůvodněný případ se považuje zejména dlouhodobá nemoc osoby a vyšší spotřeba energie z důvodu těžkého zdravotního postižení osoby. Osoba v hmotné nouzi svůj zdravotní stav osvědčuje na tiskopisu „Potvrzení o zdravotním stavu vydávané ošetřujícím lékařem“, který nebyl doložen (v této věci). Také bylo připomenuto, že přeplatky a nedoplatky na energiích jsou zohledňovány pro účely příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory (tedy nikoli pro doplatek na bydlení), přičemž doplatek na bydlení je podpůrným řešením užívaným až v situací, kdy nejsou vzniklé náklady dostatečně pokryty příspěvkem na bydlení eventuálně ve spojení s dalšími dávkami či příjmy žadatele. Závěrem žalovaný vyjádřil, že dle jeho názoru napadené rozhodnutí je v souladu s hmotným i procesním právem a správní řízení netrpí vadami, pro které by bylo nutno toto rozhodnutí zrušit, proto navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

5. Ze zaslaného správního spisu vedeného žalovaným v této věci vyplývá, že skutečnosti uvedené v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí ze dne 15.10.2020 i ve vyjádření žalovaného ze dne 12.1.2021 odpovídají obsahu spisu; obsah dokladů připojených k žádosti žalobce ze dne 12.8.2020 i dokladu předloženého dne 20.8.2020 (zakoupení palivového dřeva 1.6.2016) je uveden v rozhodnutí ÚP i žalovaného (v tiskopisu „Informace o užívaném bytu“ je uvedena podlahová plocha bytu 15 m2). Podle doručenky založené ve správním spise bylo napadené rozhodnutí ze dne 15.10.2020 doručeno žalobci dne 19.10.2020.

6. Žalobce dne 17.2.2021 v replice uvedl, že vyjádření žalovaného je třetí dokument úmyslného klamání zatajováním, lhaním, výmluvami, je nekonkrétní a obecné, protože konkrétní být nemohlo; nebylo by možné zamítnutí žádosti o doplatek na bydlení potvrdit. Dále zopakoval své názory, které již vyjádřil v podané žalobě. Dle něho byl pro osobu v nouzi navíc samostatně žijící uzákoněn doplatek na bydlení, protože výše příspěvku na bydlení je limitována normativními náklady a příspěvek na bydlení hradí jen část skutečných a jen část paušálních nákladů na bydlení. Odůvodněné náklady nižší než příspěvek na bydlení je důkaz proti žalované, pro který by mělo být rozhodnutí zrušeno; že částka 2 128 Kč je jen pro příspěvek na bydlení, je lež. Dále uvedl, že svůj zdravotní stav doložil, prokázal potvrzením 5-ti lékařů v posudku o invaliditě, který byl ignorován, neuznán, přitom je tam dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav konstatován ve výsledku vyšetření a v posudkovém závěru. Také sdělil, že z příspěvku na bydlení zůstává nula Kč na udržení a udržování vlastnického bydlení; ze sociálního šetření je správnímu orgánu známo, že obývá, vytápí dvě sousedící místnosti, v kuchyni vaří, v pokoji spí, 27,55m2 p.p. Celková podlahová plocha bytu je 53,08 m2. Pokojík 9,99 m2, koupelna, prádelna 7,67 m2, WC 0,91m2, chodba 6,96 m2. Půdorys celého bytu je 8,56 m x 7,09 m = 60,69 m2. Vinou orgánu pomoci v hmotné nouzi nikdy neměl doplatek na bydlení, protože orgán nekonal, jak je ze zákona povinen informovat každou osobu o možných postupech řešení hmotné nouze, zapojovat ji do řešení její situace a vést ji k vlastní odpovědnosti; nikdy mu neřekl, že má právo na doplatek na bydlení, že doplácí na bydlení z životního minima. Stanovit odůvodněné náklady na bydlení pro samostatně žijící osobu v nouzi nižší než příspěvek na bydlení nemůže být nic jiného než nezákonná manipulace, podvod. (Připojen byl doklad ze dne 20.1.2021 o zakoupení uhlí za částku 6.885,-Kč a kopie průkazu ZTP i parkovacího průkazu, kterým se označuje vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou.)

7. Poté žalovaný dne 10.3.2021 k replice žalobce uvedl mimo jiné, že částka 2 128 Kč, kterou žalobce považuje za obdobný náklad spojený s vlastnickou nebo družstevní formou bydlení a odkazuje na § 34 písm. a) zákona č. 111/2006 Sb., není započitatelným nákladem na bydlení pro dávku doplatek na bydlení ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi. Podle § 34 písm. a) zákona č. 111/2006 Sb. se do odůvodněných nákladů na bydlení započítává nájemné, popřípadě obdobné náklady spojené s vlastnickou nebo družstevní formou bydlení nebo obdobné náklady při užívání bytu v jiné než nájemní, družstevní nebo vlastnické formě bydlení; nájemným nebo obdobnými náklady při užívání bytu v jiné než nájemní, družstevní nebo vlastnické formě bydlení se rozumí nájemné hrazené v nájemních bytech, a to až do výše, která je v místě obvyklá; obdobnými náklady spojenými s vlastnickou nebo družstevní formou bydlení se rozumí výše prokazatelných nákladů, maximálně však do výše nákladů uvedených v zákoně o státní sociální podpoře. Z citace předmětného ustanovení je zřejmé, že uvedená položka nájemné se nevztahuje na vlastnickou formu bydlení (žalobce je vlastníkem nemovitosti). Pro tuto formu bydlení se nájemné neurčuje, protože vlastníci si sami sobě nájemné neurčují a ani nehradí. U vlastnické formy bydlení se do odůvodněných nákladů započítávají pouze 2 základní položky: úhrada za služby spojené s užíváním bytu a úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií. Do odůvodněných nákladů na bydlení se započítávají všechny 3 základní položky např. u bytů v nájemní formě bydlení, u družstevní formy bydlení a společenství vlastníků, jiné formy bydlení (domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem apod.). Dále bylo zdůrazněno, že primární dávkou, která řeší pomoc s úhradou nákladů na bydlení, je příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory. Žalobce je poživatelem příspěvku na bydlení, kde náklady na bydlení tvoří u bytů vlastníků srovnatelné náklady ve výši 2 128 Kč měsíčně, je-li v rodině jedna osoba. Také žalovaný uvedl, že žalobce až v žalobě doručené zdejšímu soudu dne 18.12.2020, uvedl, že „vytápí celkovou podlahovou plochu 27,55 m2 obývaného vytápěného prostoru“, přičemž v žádosti o doplatek na bydlení uvedl v kolonce Podlahová plocha 15 m2 a ve správním řízení zahájeném na základě žádosti o doplatek na bydlení ze dne 23.9.2020 žalobce uvedl podlahovou plochu 57 m2. Žalovaný rovněž připomněl, že osoba v hmotné nouzi svůj zdravotní stav osvědčuje na tiskopisu „Potvrzení o zdravotním stavu vydávané ošetřujícím lékařem“. Doložený posudek o invaliditě stanoví procentní míru poklesu pracovní schopnosti podle druhů zdravotního postižení. Ke dni uplatnění nároku na doplatek na bydlení (žádost podána dne 12.8.2020), ani v průběhu správního řízení nebylo potvrzení doloženo, až dne 19.11.2020 bylo doloženo Potvrzení ošetřujícího lékaře, že žalobce je osobou dlouhodobě nemocnou pro účely dávky pomoci v hmotné nouzi. Závěrem žalovaný uvedl, že žalobce byl vyrozuměn podáním ze dne 20.8.2020 o možnosti seznámit se a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a mohl tak uplatnit své výhrady a námitky před vydáním rozhodnutí ÚP.

8. V dalším podání (duplika) žalobce dne 12.4.2021 opětně setrval na svých názorech s tím, že žalovaný jen teoretizuje, ale hmotné důkazy zatajuje, protože ty svědčí o odůvodněnosti, oprávněnosti zrušení rozhodnutí obou stupních v plném rozsahu. Zatajované hmotné důkazy jsou odůvodněné náklady za elektřinu a pevná paliva, za uhlí a řádně, správně doložené stanovené odůvodněné náklady na bydlení žalobce. Příspěvek na bydlení hradí cca 50% záloh a splátek nedoplatku elektřiny. Také namítal, že tiskopis „Potvrzení o zdravotním stavu …..“ mu byl doručen poštou 6.11.2020 a doloženo mohlo být do rozhodnutí, pokud by mu bylo vydáno do 12.8.2020, a kolonky na žádosti vyplňoval podle pokynů Mgr. B. a kolonka podlahová plocha zůstala nevyplněná, přitom dobře věděla ze dvou fyzických kontrol celého bytu, že 15m2 je podlahová plocha kuchyně. Současně žalobce požádal o ustanovení zástupce, avšak usnesením zdejšího soudu ze dne 13.5.2021 č.j. 16 Ad 96/2020-54 byl jeho návrh zamítnut.

9. Žalovaný dne 18.5.2021 reagoval na dupliku žalobce mimo jiné s tím, že za správnost obsahu podaných tiskopisů, formulářů i doložených podkladů nese odpovědnost žadatel sám. Ohledně vyplnění tiskopisu „Informace o užívaném bytu“ žalovaný netuší, jaké nejasnosti by mohly vzniknout u kolonky „podlahová plocha“. Nicméně i pro tyto případy je na tiskopise uvedeno poučení, aby se žadatelé v případě pochybností obrátili na příslušné pracoviště Úřadu práce. Tvrzení žalobce, že tato kolonka zůstala jím nevyplněna a dovozuje tak podvod vyřizující pracovnice Mgr. K. B. (naznačující dodatečné a záměrně chybné vyplnění tiskopisu z její strany), je zcela nepodložené. Jak ostatně žalovaný již dříve upozornil, žalobce sám podlahovou plochu uvádí odlišně dlouhodobě. Dále bylo uvedeno, že tiskopis „Potvrzení o zdravotním stavu …..“ je fyzicky dostupný na každé pobočce ÚP a v současné době žalovaný nemůže ověřit ve správním spisu, který byl postoupen soudu pro účely předmětného řízení, z jakého důvodu si žadatel tento tiskopis nepřevzal při své návštěvě pobočky ÚP při podání žádosti dne 12.8.2020 a byl mu zasílán dodatečně až dne 6.11.2020 (pokud uvedenou informaci správní spis vůbec obsahuje). Tvrzení žalobce o „zatajování hmotných důkazů - odůvodněných nákladů za elektřinu a pevná paliva, za uhlí a řádně, správně, doloženě stanovené odůvodněné náklady na bydlení...“, je zcela nedůvodné. Žalovaným i ÚP byl uveden úplný výčet podkladů pro rozhodnutí, které byly žadatelem k žádosti doloženy, a jednoznačně též bylo uvedeno, které z těchto údajů jsou pro danou dávku relevantní a jak byly tyto údaje započteny při výpočtu výše doplatku na bydlení, jak ostatně vyplývá ze správního spisu. Závěrem žalovaný ještě uvedl, že setrvává na svém návrhu na zamítnutí žaloby, když faktury za nákup uhlí přiložené k žalobě jsou ze dne 18.3.2019, 15.1.2020 a 21.10.2020. K žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi ze dne 12.8.2020 byla přiložena pouze faktura ze dne 15.1.2020. Faktura ze dne 21.10.2020 ani být podkladem pro rozhodnutí nemohla, neboť prvostupňové rozhodnutí ve věci bylo vydáno dne 3.9.2020, napadené odvolací rozhodnutí pak dne 15.10.2020.

10. Žalobce dne 21.6.2021 ve svém dalším podání opakovaně vyjádřil, že dle něho je zatajovaný hmotný důkaz úplný, kompletní, aktuální výpočet odůvodněných nákladů na jeho bydlení vytištěný z aplikace, z aplikačního programu. Náležitost, bez které jsou rozhodnutí v obou stupních neplatná, nezákonná, zločinná pro bezdůkaznost, pro svévolně, zlovolně stanovené částky odůvodněných nákladů za pevná paliva, za uhlí, pro nezapočítání nákladů na udržování vlastnického bydlení, splátek nedoplatku elektřiny, pro podvodné stanovení částky za pevná paliva ve výši 161,57 Kč, částka je dokonalým důkazem zločinu sociálního, správního. Všechny podklady doložené žalobcem jsou relevantní i splátka nedoplatku elektřiny, nezákonně nezapočítána do nákladů, byla přiložena, nebyla přijata. 13.8.2020 doložil roční náklady za uhlí dvěma posledními fakturami. Faktura z 18.3.2019 nebyla přijata mlčky bez zdůvodnění V. Dis. Až 4.11.2020 mohl doložit fakturu z 18.3.2019. Orgán zná podlahovou plochu celého bytu od 30.11.2018 z fyzické kontroly celého bytu V. Dis., Mgr. B.. Tiskopisy žádost o doplatek, informace o užívaném bytu, potvrzení diety, potvrzení zdravotního stavu nikdy nebyly, nejsou, nikdy nebudou na pobočce UP volně fyzicky k dispozici.

11. Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.) soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (dále jen správní orgán). Při přezkoumání napadeného rozhodnutí je soud povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.). Dle § 31 odst. 2, 3 s.ř.s. ve věcech pomoci v hmotné nouzi rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu.

12. Podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona nárok na doplatek na bydlení má vlastník bytu, který jej užívá, nebo jiná osoba, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo jiného právního titulu, jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení snížených o příspěvek na bydlení podle jiného právního předpisu byl příjem vlastníka bytu nebo jiné osoby, která užívá byt, zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí osoby.

13. Dle § 34 písm. a) až c) zákona do odůvodněných nákladů na bydlení se započítávají a) nájemné, popřípadě obdobné náklady spojené s vlastnickou nebo družstevní formou bydlení nebo obdobné náklady při užívání bytu v jiné než nájemní, družstevní nebo vlastnické formě bydlení; nájemným nebo obdobnými náklady při užívání bytu v jiné než nájemní, družstevní nebo vlastnické formě bydlení se rozumí nájemné hrazené v nájemních bytech, a to až do výše, která je v místě obvyklá; obdobnými náklady spojenými s vlastnickou nebo družstevní formou bydlení se rozumí výše prokazatelných nákladů, maximálně však do výše nákladů uvedených v zákoně o státní sociální podpoře, b) pravidelné úhrady za služby spojené s užíváním bytu, maximálně však do výše, která je v místě obvyklá; úhradou služeb bezprostředně spojených s užíváním bytu se rozumí úhrada za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody, za úklid společných prostor v domě, za užívání výtahu, za dodávku vody z vodovodů a vodáren, za odvádění odpadních vod kanalizacemi, za osvětlení společných prostor v domě, za odvoz tuhého komunálního odpadu, za vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, popřípadě další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením, c) úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií; úhradou prokazatelné nezbytné spotřeby energií se rozumí úhrada dodávky a spotřeby elektrické energie, plynu, případně výdaje na další druhy paliv, a to ve výši, která je v místě obvyklá; výše úhrady za prokazatelnou nezbytnou spotřebu energií se stanoví jako průměrná cena za dodávku energií pro bytovou jednotku určité velikosti podle sdělení příslušných dodavatelů těchto energií, nejvýše však ve výši skutečných úhrad; v odůvodněných případech lze navýšit takto zjištěné částky až o 10 %; za odůvodněný případ se považuje zejména dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav.

14. Podle § 35 písm. a) zákona výše doplatku na bydlení za kalendářní měsíc činí rozdíl mezi částkou odůvodněných nákladů na bydlení, sníženou o příspěvek na bydlení vyplacený v měsíci bezprostředně předcházejícím aktuálnímu kalendářnímu měsíci, a částkou, o kterou příjem osoby (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí osoby.

15. Podanou žalobou z důvodů v ní uvedených se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí ze dne 15.10.2020 a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

16. V této projednávané věci ze správního spisu soud zjistil, že ÚP přiznal žalobci k jeho žádosti dávku příspěvek na bydlení, která v rozhodném období pro stanovení nároku na dávku doplatek na bydlení, tj. v měsíci 7/2020, byla vyplacena ve výši 2.814,- Kč. Příspěvek na bydlení je upraven velmi striktně, neboť je stanoven taxativní výčet toho, co tvoří za náklady na bydlení. Do odůvodněných nákladů na bydlení se mimo nájemného zahrnují pravidelné úhrady za služby spojené s užíváním bytu. Tyto náklady na bydlení tvoří dle § 25 odst. 1 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (dále i ZoSSP), náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, kterými se rozumí náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva; náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc.

17. Žalobce při podání žádosti o doplatek na bydlení připojil kopii vyúčtování za elektřinu za období 30.7.2019 - 28.7.2020, které skončilo nedoplatkem 6.952,66Kč (datum splatnosti 14.8.2020), a došlo k navýšení měsíčních záloh od 20.8.2020 na 1.400,00Kč ze 760,00Kč, přičemž dle historie spotřeby v kWh došlo v uvedeném období k nárůstu o 1.029 kWh. Ale až k žalobě, nikoli k odvolání proti rozhodnutí ÚP, byla připojena kopie části Dohody o splátkách dluhu ze dne 14.8.2020, kdy první splátka k 26.8.2020 činila 994,66Kč a dalších šest měsíčních splátek činilo 993,00Kč.

18. Jak již zdůraznil žalovaný, při podání žádosti o dávku hmotné nouze je nezbytná aktivita i žadatele, aby správní orgán měl k dispozici všechny nezbytné podklady pro rozhodnutí. Bylo tedy na žalobci, aby se zajímal, jaké skutečnosti má osvědčit, tj. např. doložit „Potvrzení o zdravotním stavu …..“, stejně tak nelze uplatnit doklady o úhradě za nákup uhlí z doby po vydání rozhodnutí ze dne 15.10.2020, jelikož takové doklady již nelze v tomto řízení zohlednit.

19. Součástí správního spisu vedeného ÚP je svazek ověřených kopií listin týkajících se odůvodněných nákladů na bydlení žalobce a mezi nimi i vyúčtování za elektřinu řádné (podle originálu ověřeno dne 5.8.2020) za období 30.7.2019 až 28.7.2020, které skončilo nedoplatkem 6 952,66Kč a žalobci byly zvýšeny zálohy na 1 400,00Kč od 20.8.2020. V rozhodnutí ÚP ze dne 3.9.2020 však není ani zmínka o předmětném nedoplatku za elektřinu, ač doklad o něm měl správní orgán k dispozici. Žalobce tuto skutečnost v odvolání proti rozhodnutí ze dne 3.9.2020 namítal a žalovaný v napadeném rozhodnutí k tomuto uvedl, a to pouze k částce 994,66 Kč, ta je v odvolání uváděna jako splátka nedoplatku elektřiny, která měla být zohledněna ve výpočtu doplatku na bydlení, že nedoplatek za energie se v praxi rozpočítává zpětně za měsíce, za které byl stanoven, a za které osoba pobírala opakující se dávky, v případě nově podané žádosti o dávku doplatek na bydlení nelze nedoplatek za předcházející období zohlednit.

20. Tento názor žalovaného však není v souladu s právním názorem Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) vyjádřeným v odůvodnění rozsudku ze dne 3.7.2018 č.j. 6 Ads 79/2018-35, kdy jednak uvedl, že výklad instrukce Ministerstva práce a sociálních věcí rozhodně není jednoznačný a dále v bodě 11 rozsudku vyjádřil následující: „Podle NSS jsou myslitelné dva způsoby, jak naložit s nedoplatkem za energie při řešení doplatku na bydlení. První je ten, o němž hovoří instrukce — správní orgán rozpočítá doplatek za energie na předchozí měsíce, v jejich rámci jej zohlední a doplatí poté oprávněné osobě částky, na které má za jednotlivé měsíce nárok (což nemusí být s ohledem na měsíční limit odůvodněných nákladů na elektrickou energii vždy celá výše nedoplatku připadajícího na daný měsíc). Druhý způsob je ten, který zvolil úřad práce a žalovaný v daném případě, tj. započítat celý nedoplatek v měsíci, kdy vznikl, ovšem i v tomto případě jen do výše limitu odůvodněných nákladů na elektrickou energii za kalendářní měsíc (dále též "měsíční limit"). První způsob bude zpravidla příznivější pro osobu, která již doplatek na bydlení v minulosti pobírala, neboť nedoplatek se „rozpustí" do jednotlivých měsíců předcházejících jeho uhrazení, čímž se zvyšuje šance, že bude oprávněné osobě uhrazen v plné výši, neboť je menší pravděpodobnost, že by došlo k dosažení měsíčního limitu. Druhý způsob je jednoznačně výhodnější pro osobu, která o dávku žádá poprvé, neboť zohledněním celého nedoplatku za energie v jediném měsíci se zvyšuje pravděpodobnost, že jí bude doplatek přiznán, a to v co nejvyšší možné výši pokrývající uhrazený nedoplatek (samozřejmě opět jen do výše měsíčního limitu), s tím, že je zachována ještě možnost nahradit zbytek poskytnutím mimořádné okamžité pomoci na úhradu jednorázového výdaje.“ 21. Dále soud zjistil procesní pochybení v průběhu správního řízení před žalovaným jako odvolacím orgánem, když nebyl žalobce vyrozuměn o tom, že má možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu a z obsahu spisu nevyplývá, že by se tohoto práva vzdal. Žalovaný totiž doplnil správní spis o další listiny, které sice byly žalobci známy (kopie rozhodnutí MPSV ze dne 1.3.2017 o nevyhovění žádosti žalobce o odstranění tvrdosti, rozhodnutí ČSSZ ze dne 20.1.2015 a 12.3.2015 o nepřiznání invalidního důchodu žalobci pro nezískání potřebné doby pojištění, část posudku o invaliditě ze dne 18.12.2014 a informace o budově – vlastnictví nemovitosti žalobcem), ale přesto mu měla být dána možnost, aby se sám rozhodl, zda se s podklady seznámí či nikoli. Sice této možnosti žalobce nevyužil v řízení před ÚP, ale informován býti měl. Soudem nebyla přehlédnuta ani písařská chyba na konci druhého odstavce na straně 5 rozhodnutí žalovaného, kdy na poslední řádce v poslední závorce je uvedeno 1 641,40 (správně 1 601,40) Kč – 2 814 Kč, přičemž věta druhá začínající slovy Odvolací orgán …, není zcela srozumitelná a není ani uvedena výsledná částka pro lepší pochopení tam uvedeného popisu.

22. Soud podotýká, že z celého řízení vyplývá, že buď se žalobce nezajímal dostatečně o jaké dávky dle zákona č. 111/2006 Sb. může požádat v jeho sociální situaci, případně ne všechny informace získané na ÚP správně pochopil či vyhodnotil, nebo nebyl v plném rozsahu informován na ÚP. Těžko soud může hodnotit, zda jsou na ÚP volně k dispozici všechny potřebné tiskopisy, ale jelikož žalobce není pro pracovníky ÚP neznámou osobou, neboť dlouhodobě pobírá dávky státní sociální podpory, je zarážející, že nebyl vyzván např. k doložení vyplněného tiskopisu „Potvrzení o zdravotním stavu …..“, když má uznánu invaliditu třetího stupně již několik let. Komunikace mezi stranami je přitom nezbytná. Na druhou stranu nemůže žalobce očekávat, že vždy bude rozhodnuto v souladu s jeho názorem, neboť jak již soud uvedl, správní orgány i soud se musí řídit platnou právní úpravou, i když ne každé ustanovení příslušných zákonů je formulováno tak, aby bylo srozumitelné všem, tedy i žadatelům o dávku.

23. V této věci žalobce pouze obecně tvrdil, že napadené rozhodnutí žalovaného je nezákonné a požadoval, aby soud stanovil výši odůvodněných nákladů na bydlení řádně, správně, zdůvodněně, doloženě pro žalovanou závazně, aby žalovaná nestanovila výši odůvodněných nákladů neúplně, částečně, podvodně. Pokud je v pravomoci, kompetenci, odborné příslušnosti soudu stanovit výši odůvodněných nákladů na bydlení.

24. K tomu soud uvádí, že nezjistil, že by napadené rozhodnutí ze dne 15.10.2020 bylo nezákonné, jelikož bylo vydáno oprávněným odvolacím orgánem, tj. žalovaným, v souladu s příslušným zákonem, tj. zákonem č. 111/2006 Sb., a i se správním řádem, tj. zákonem č. 500/2004 Sb. Ohledně dávek obsažených v zákoně č. 111/2006 Sb. je soud, tak jako správní orgány, vázán zněním zákona a soud není oprávněn závazně stanovit, že má správní orgán rozhodnout tak, aby byl žalobce s rozhodnutím spokojen. Jak již opakovaně uvedl i žalovaný v napadeném rozhodnutí i ve vyjádřeních výše uvedených, příspěvek na bydlení, ani doplatek na bydlení, není dávka, která by plně hradila náklady na bydlení žalobce, natož aby jí bylo možno použít na udržování nemovitosti, v níž žalobce bydlí a je jejím vlastníkem. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že žalobce v podstatě od roku 2000 nepracoval a nezískal proto ani potřebnou dobu pojištění, aby splnil zákonné podmínky pro výplatu invalidního důchodu, když byl od 28.11.2014 uznán na základě posudku vypracovaného OSSZ Klatovy invalidním pro invaliditu třetího stupně. Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou pomocí státu osobám v hmotné nouzi, přičemž rozsah této pomoci je striktně stanoven v zákoně, v tomto případě zákoně č. 111/2006 Sb.

25. Vzhledem ke všem zjištěným a shora uvedeným skutečnostem však soudu nezbylo, než žalobě vyhovět ve smyslu § 78 odst. 1 věta první s.ř.s., dle něhož je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení (výrok I. rozsudku). Soud shledal žalobu částečně důvodnou pro vady řízení spočívající zejména v nedostatku důvodů rozhodnutí (viz body 20-22) a ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. Soud zrušil jak napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 15.10.2020, tak i předcházející rozhodnutí ÚP ze dne 3.9.2020, a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení v souladu s § 78 odst. 3 a 4 s.ř.s. Správní orgán se v dalším řízení bude řídit názorem vyjádřeným v rozsudku NSS ze dne 3.7.2018 shora citovaným, tedy zohlední i v rámci příslušných ustanovení zákona i předmětný nedoplatek na elektřině a bude samozřejmě respektovat i ust. § 36 odst. 3 správního řádu. Právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku je v dalším řízení správní orgán vázán (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).

26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého by měl nárok na jejich náhradu žalobce, který měl ve věci plný úspěch. Žalobce však žádné náklady řízení nepožadoval, což uvedl v podání ze dne 17.2.2021, proto jejich náhrada nebyla žádnému z účastníků přiznána (výrok II. rozsudku).