16 C 107/2024 - 104

Rubrum

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] 6 o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení: že vestavek místnosti o velikosti [Anonymizováno],[Anonymizováno] metru x [Anonymizováno],[Anonymizováno] metrů vyznačené na investičním záměru [adresa]. NV [adresa] zpracovaného v březnu [Anonymizováno] [jméno FO], označována v dřívějších plánech jako vodárna či prádelna, je součástí společných částí domu č.p. [Anonymizováno], který je součástí parcely p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota] a [Anonymizováno] v obci a k.ú. [adresa] v Katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

II. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení: že část pozemku p.č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] o velikosti [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] x [Anonymizováno],[Anonymizováno] m zapsaného na LV č. [hodnota], v Katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na němž je umístěna místnost o velikosti [Anonymizováno],[Anonymizováno] x [Anonymizováno],[Anonymizováno] m, vyznačená na investičním záměru [adresa]. NV [adresa] zpracovaného v březnu [Anonymizováno] [jméno FO], označována v dřívějších plánech jako vodárna či prádelna je součástí společných částí pozemku, který bude v průběhu řízení vytyčen geometrickým plánem, náležejícího k budově č.p. [Anonymizováno] a pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota] a [Anonymizováno] v obci a k.ú. [adresa], v Katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

III. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému na náhradě nákladů [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalovaného[Anonymizováno]

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou [datum] domáhala určení vlastnického práva, jak je uvedeno ve výroku. Tvrdila, že je vlastníkem dvou bytových jednotek ze tří (většinovým spoluvlastníkem) vymezených v budově č.p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v obci a k.ú. [adresa] (dále jen „bytový dům“). Žalovaný je vlastníkem sousedního pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno] (dále jen „[Anonymizováno]“), ve které se nachází v katastru nezapsaná stavba (dále jen „vodárna“). Vodárna je funkčně spojena s bytovým domem, vstupuje se do ní ze společných prostor domu a nachází se v ní studna, která slouží uživatelům bytového domu. Podle názoru žalobkyně je proto vodárna součástí společných prostor bytového domu. To vyplývá i z prohlášení vlastníka, dle kterého jsou společnými částmi domu i rozvody vody, tj. i technologie sloužící k rozvodu vody umístěné ve vodárně. [adresa] byl postaven jako první a teprve po přístavbě bytového domu bylo nutné řešit jeho zásobování pitnou vodou, a proto byl proveden vestavek či přestavek – vodárna. Pro účely mlýna vodárna nikdy sloužit neměla. V době realizace vodárny se jednalo o trvalou stavbu realizovanou na vlastním pozemku, neboť k rozdělení na výše uvedené pozemky došlo až později. Žalobkyně dále tvrdila, že vlastníci jednotek v bytovém domě hradí náklady na energii za odběr vody. Žalovaný za energie neplatí. Žalobkyně měla za to, že vlastníci jednotek vydrželi vlastnické právo k vodárně a pozemku pod ní cestou mimořádného vydržení dnem [datum].

2. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Tvrdil, že vodárna je nedílnou součástí mlýna, nikoli samostatnou věcí v právním smyslu (v tomto odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Z historického hlediska existoval nejprve [Anonymizováno]. Teprve o několik století později byl přistavěn bytový dům, ve kterém byly následně v roce [Anonymizováno] vymezeny jednotky. Vodárna má charakter vestavku do budovy [Anonymizováno], který byl realizován právním předchůdcem žalovaného. Jedná se o místnost, která využívá nosné obvodové zdivo [Anonymizováno], včetně oken a vchodových dveří, a ocelovou střešní konstrukci. Ve vodárně je umístěno zařízení, ze kterého je rozvedena voda jak do bytového domu, tak do [Anonymizováno]. Žalovaný namítal, že žaloba je nepoctivá a že žalobkyně jedná lstivě a svémocně. Žalobkyně dosud vlastnictví žalovaného [Anonymizováno] Při zahájení stavebního řízení v roce [Anonymizováno] žalobkyně žádné námitky nevznesla. [Anonymizováno] když ji žalovaný v roce [Anonymizováno] vyzval k vyklizení vodárny, začala se snažit oddálit stavbu. V důsledku podání této žaloby bylo stavební řízení přerušeno. Žalovaný tak dosud nemůže mlýn užívat k bydlení, ale je nucen si pronajímat byt, čímž mu vzniká škoda. Podle názoru žalovaného není žalobkyně ani aktivně legitimovaná, neboť bytový dům je v režimu zákona [Anonymizováno] vlastnictví bytů a bytových jednotek a z nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 646/04, vyplývá, že nemá-li společenství vlastníků právní subjektivitu, jsou aktivně legitimováni všichni spoluvlastníci společně. Žalobu tedy nemůže podat jen jeden ze spoluvlastníků[Anonymizováno]

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 30. 12. 2024 (viz č.l. 41) soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa].

5. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] (viz č.l. 41 verte-43) soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem jednotek vymezených dle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), č. [Anonymizováno]/1 (vč. podílu na společných částech domu a pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno]) a č. [právnická osoba] 1 (vč. podílu na společných částech domu a pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno]) v budově č. p. [Anonymizováno], která se nachází na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa].

6. Z prohlášení vlastníka ze dne [datum] (viz č.l. 31-38, 45-49) soud zjistil, že v budově č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] (bytový dům), byly vymezeny jednotky. Dle čl. A. bodu 3 prohlášení k budově nepatří žádné další objekty. Dle čl. C. písm. e) a g) prohlášení jsou společnými částmi budovy mj. je vstupní chodba a rozvody vody. Mezi společnými částmi budovy není uvedena místnost vodárny nacházející se v budově [Anonymizováno]. V příloze č. [hodnota] prohlášení jsou půdorysy podlaží bytového domu. V půdorysech není nijak znázorněno, že by částí bytového domu byla vodárna nebo jakýkoli jiný prostor uvnitř [Anonymizováno]. Přízemí bytového domu je ohraničeno společnou obvodovou zdí. Není vyznačen ani vchod do vodárny.

7. Z půdorysu bytu vč. vyznačení pozemku (viz č.l. 4), půdorysu 2. NP (viz č.l. 5), projektu [tituly před jménem] [jméno FO] z listopadu roku [Anonymizováno], vyhotovení č. [hodnota] (viz č.l. 50-52) a projektu [tituly před jménem] [jméno FO] z října roku [Anonymizováno], vyhotovení č. [hodnota] (viz č.l. 86-92) soud zjistil, že [Anonymizováno] sdílí obvodovou zeď s bytovým domem. Vodárna je místnost v přízemí [Anonymizováno] ohraničená z jedné strany obvodovou zdí [Anonymizováno], z jedné strany obvodovou zdí společnou pro [Anonymizováno] a bytový dům a ze dvou stran příčkami uvnitř [Anonymizováno]. Celá podlahová plocha vodárny se nachází uvnitř [Anonymizováno]. Jediný z půdorysů patrný vstup do vodárny je proražen ve společné obvodové zdi a do vodárny se vstupuje ze vstupní chodby bytového domu.

8. Z nákresu domu (viz č.l. 6) a fotografií (č.l. 53) soud zjistil, že při pohledu z ulice se vodárna nachází v levém předním rohu [Anonymizováno], nijak nevystupuje z hlavní masy stavby [Anonymizováno], sdílí s ním základy, obvodové zdi a střechu. Od zbytku prostoru [Anonymizováno] je oddělena jen interiérovými příčkami.

9. Z projektu [tituly před jménem] [jméno FO] z listopadu roku [Anonymizováno], vyhotovení č. [hodnota] (viz č.l. 50-52) soud zjistil, že je v něm uvedeno, že uvnitř haly (mlýna) je dodatečně provedena vestavba v jihovýchodním rohu. Dle projektu se jedná o místnost rozměrů [Anonymizováno],[Anonymizováno]×[Anonymizováno],[Anonymizováno] m a je zde umístěna vodárna pro přilehlé bytové jednotky na parcelách č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Byť je v projektu uvedeno, že vstup do vodárny je z přízemí bytové jednotky, soud takové zjištění nečiní, neboť projektu byl zpracován ještě před rozdělením domu na jednotky (viz výše).

10. Z projektu [tituly před jménem] [jméno FO] z října roku [Anonymizováno], vyhotovení č. [hodnota] (viz č.l. 86-92) soud zjistil, že voda byla do bytového domu přivedena z vodárny umístěné v sousedním objektu ([Anonymizováno]). Odpadní vody byly svedeny do potoka.

11. Z projektu [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (viz č.l. 55-58) a žádosti o vyklizení vestavku (viz č.l. 69) soud zjistil, že žalovaný zamýšlí přestavbu vodárny na vchod se zádveřím a schodištěm v souvislosti s vestavbou bytu ve 2. nadzemním podlaží (dále také jen „rekonstrukce [Anonymizováno]“).

12. Z žádosti o vyklizení vestavku (viz č.l. 69) soud zjistil, že žalovaný vyzval žalobkyni k vyklizení vodárny do 14 dnů od obdržení žádosti z důvodu chystané rekonstrukce [Anonymizováno]. Z podacího lístku a doručenky (viz č.l. 69 verte) soud zjistil, že výzva byla žalobkyni doručena [datum][Anonymizováno]

13. Z úředního záznamu [právnická osoba] v [adresa] ze dne [datum] (viz č.l. 62) soud zjistil, že žalobkyně podala podnět k prošetření průběhu [právnická osoba] [Anonymizováno]), na kterou bylo vydáno společné územní rozhodnutí a stavební povolení dne [datum]. Žalobkyně v podnětu uvedla, že stavba neprobíhá v souladu s schválenou projektovou dokumentací, zejména probíhají bourací práce, které v ní nebyly obsaženy, a že stavba probíhá po uplynutí lhůty určené k výstavbě.

14. Z výzvy [právnická osoba] v [adresa] ze dne [datum] (viz č.l. 63) soud zjistil, že se dne [datum] měla konat kontrolní prohlídka [právnická osoba] [Anonymizováno]).

15. Z usnesení [právnická osoba] v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (viz č.l. 64) soud zjistil, že řízení zahájené podáním žádosti žalovaného ze dne [datum] ve věci „rekonstrukce objektu č. p. [Anonymizováno] – vestavba bytu do stávajícího nebytového objektu – změny stavby před dokončením na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa]“ se přerušuje do doby skončení tohoto soudního řízení.

16. Z náhledu katastrální mapy ze dne [datum] (viz č.l. 85) soud zjistil, že vodárna není v katastru nemovitostí nijak značena. [adresa] mezi pozemky účastníků vede podél obvodové zdi [Anonymizováno].

17. Z ostatních provedených důkazů (katastrální mapa č.l. 7, výpis z OR č.l. 44, darovací smlouva č.l. 59-60, návrh na povolení vkladu č.l. 59v, notářský zápis č.l. 77-81, projekt plynofikace [tituly před jménem] [jméno FO] č.l. 93, smlouva o převodu vlastnictví bytu č.l. 94-98) soud nezjistil žádné pro rozhodnutí podstatné skutečnosti.

18. Soud zamítl návrh na provedení dokazování výslechem svědka pana [Jméno žalovaného], šetřením na místě samém, geometrickým plánem a kompletní stavební dokumentací, neboť skutečnosti, které měly být těmito důkazy prokázány, nebyly pro rozhodnutí podstatné.

19. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

20. Žalobkyně je vlastníkem dvou bytových jednotek ze tří vymezených v budově č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v obci a k. ú. [adresa]. Žalovaný je vlastníkem sousedního pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jehož součástí je stavba [Anonymizováno]. V přízemí [Anonymizováno] se nachází místnost označovaná jako vodárna, která je stavebně součástí [Anonymizováno], sdílí s ním základy, dvě obvodové nosné zdi i střechu. Od zbytku prostoru [Anonymizováno] je oddělena interiérovými příčkami. Vodárna není v prohlášení vlastníka bytového domu uvedena jako společná část bytového domu. Přístup do vodárny je však možný ze vstupní chodby bytového domu. Vodárna není evidována v katastru nemovitostí. Žalovaný plánuje rekonstrukci [Anonymizováno], v jejímž rámci má být vodárna přestavěna na vstupní prostor a schodiště; stavební řízení bylo přerušeno do vyřízení tohoto sporu.

21. Podle § 489 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věc v právním smyslu (dále jen „věc“) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.

22. Podle § 505 o. z. součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.

23. Podle § 506 odst. 1 o. z. součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

24. Podle § 510 odst. 1 o. z. příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím.

25. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

26. Podle § 1190 o. z., ve znění účinném od [datum], osobou odpovědnou za správu domu je společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce.

27. Podle § 1191 odst. 2 o. z., ve znění účinném od [datum], pro rozhodování v záležitostech správy domu a pozemku se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona o shromáždění. Vlastníky jednotek svolává správce. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek a souhlas většiny všech vlastníků jednotek, ledaže prohlášení nebo stanovy vyžadují počet vyšší; ustanovení § 1209 není dotčeno.

28. Podle § 1192 o. z., ve znění účinném od [datum], z právních jednání správce jsou vlastníci jednotek oprávněni a zavázáni společně a nerozdílně; jde-li však o právní jednání v záležitosti, která je v působnosti shromáždění, jsou oprávněni a zavázáni, pouze pokud je k němu dán souhlas podle § 1191 odst. 2.

29. Podle § 1193 odst. 2 o. z., ve znění účinném od [datum], má-li některý vlastník jednotky při vzniku jednotek podíl na společných částech větší než poloviční, jde o většinového vlastníka, který je vždy správcem. [adresa]-li být správce většinovým vlastníkem, mohou vlastníci jednotek zvolit nového správce.

30. Podle § 8 písm. f) nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých náležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska správních činností se rozumí zejména výkon činnosti vztahujících se k uplatňování ochrany práv vlastníků jednotek.

31. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

32. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

33. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

34. Jelikož se žalobkyně domáhala určení práva podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), bylo třeba nejprve posoudit, zda má žalobkyně na určení práva naléhavý právní zájem. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je, či není, je dán zejména tam, kde bez tohoto určení by bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. 17/1972 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jinými slovy řečeno, u žalobce musí jít o právní vztah (právo) již existující (alespoň v době vydání rozhodnutí) nebo o takovou jeho procesní, případně hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, případně pro nejisté své postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě (srovnej obdobně nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 17/95, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, pod pořadovým č. [hodnota], sešit 3, ročník 1995).

35. Určovací žaloba ve smyslu § 80 o. s. ř. je žalobou preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji, než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné právní závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá [k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (uveřejněný v časopise Soudní judikatura, 1997, č. [hodnota] pod SJ 21/97) či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]]. Judikatura přitom připouští, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva může být dán s ohledem na to, že je mezi účastníky sporné, kdo je vlastníkem dotčené věci a kdo má věc obhospodařovat, provádět její údržbu či do ní investovat prostředky (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovitosti je dán, není-li žalobce, který o sobě tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, v katastru zapsán jako její vlastník (NS [spisová značka]).

36. V této věci je naléhaný právní zájem dán jednak proto, že rozsudek má být podkladem pro zápis do katastru nemovitostí, jednak proto, že není-li jasné, komu vodárna patří, nemůže pokračovat výše uvedené stavební řízení a i v budoucnu může docházet ke sporům ohledně nákladů na opravy a údržbu vodárny, hrazení nákladů s jejím provozem apod.

37. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z toho, že žalobkyně je správcem bytového domu. [právnická osoba] je předmětem bytového spoluvlastnictví. Přestože jsou v domě vymezeny jednotky podle zákona o vlastnictví bytů, podle § 3028 odst. 2 o. z. se práva a povinnosti vlastníků jednotek řídí ustanoveními občanského zákoníku účinného od [datum], tj. podle § 1158 a násl. o. z. Dosavadní právní úpravou se podle § 3063 o. z. řídí pouze nabývání vlastnického práva k jednotkám. Společenství vlastníků nevzniklo, a proto je podle § 1190 o. z. osobou odpovědnou za správu domu správce. Správcem se podle § 1192 odst. 1 věty první o. z., ve znění účinném do [datum], stala žalobkyně jako většinový spoluvlastník, neboť vlastní dvě jednotky ze tří a podíl na společných částech domu a pozemku celkem 2137/3068 a jiný správce nebyl určen.

38. Soud dále dospěl k závěru, že správce je aktivně legitimován domáhat se za spoluvlastníky ochrany vlastnického práva ke společným částem domu a pozemku v soudním řízení. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 70/2020, vyložil § 1189 o. z. tak, že v odstavci 1 definuje správu domu a pozemku jednak negativně jako vše, co nenáleží vlastníku jednotky, a jednak pozitivně jako vše, co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí; pozitivní vymezení současně doplňuje o výčet činností, které se rovněž považují za správu domu a pozemku. V § 1189 odst. 2 o. z. je pak vyjádřena zásada, že správa domu a pozemku se vztahuje i na společné části, které slouží výlučně k užívání jen některému spoluvlastníku. [právnická osoba] a pozemku je tak vymezena pouze obecně a zahrnuje různorodé činnosti včetně péče o společné části domu, jejichž výkon jednotlivými vlastníky jednotek by byl obtížný. Podrobnosti jsou upraveny v nařízení vlády č. 366/2013 Sb. (viz § 8 písm. f) nařízení). Vycházeje z těchto závěrů Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dospěl k závěru, že společenství vlastníků jednotek je v rámci správy domu a pozemku ohledně společných částí domu aktivně věcně legitimováno k podání žaloby vyplývající z práva věcného i závazkového. Přestože se výše uvedené závěry Nejvyššího soudu týkají společenství vlastníků jednotek, je nutné je dle názoru zdejšího soudu vztáhnout i na oprávnění správce domu podle § 1191 o. z., neboť se nejedná o záležitost v působnosti shromáždění dle § 1208 o. z.

39. Posouzení důvodnosti žaloby záleželo na posouzení, zda je vodárna věcí v právním smyslu, a zda tak může být předmětem vlastnického práva. Vodárna je místnost, a přestože lze považovat za notorietu, že místnost není věcí v právním ani faktickém smyslu, uvádí soud následující.

40. Stavbou v občanskoprávním smyslu se rozumí výsledek stavební činnosti, pokud výsledkem této činnosti je věc v právním smyslu, tedy způsobilý předmět občanskoprávních vztahů, nikoli součást jiné věci. Stavbou ve smyslu občanskoprávním nemůže být stavební činností vytvořená stavba či konstrukce, u níž nelze určit jasnou hranici, kde končí pozemek a kde začíná samotná stavba (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

41. Vodárna je místnost uvnitř [Anonymizováno], ohraničená ze dvou stran obvodovými zdmi [Anonymizováno] a ze dvou stran interiérovými příčkami. S [Anonymizováno] tedy sdílí základy, obvodové zdi a střechu. Od stavby [Anonymizováno] ji nelze nijak oddělit. Nejde ani o jednotku ve smyslu § 1158 o. z., protože [Anonymizováno] není předmětem bytového spoluvlastnictví. Vodárna je tedy jen částí [Anonymizováno] (§ 505 o. z.), která je dále součástí pozemku, na kterém stojí (§ 506 odst. 1 o. z.). Části a součásti věci nemohou být předmětem věcných práv, neboť věcné právo se může vztahovat jen k věci v právním smyslu a k věci jako celku. Vodárnu proto nelze držet, vydržet ani vlastnit. Vodárna nemůže být ani příslušenstvím bytového domu, respektive pozemku, na kterém bytový dům stojí, neboť příslušenstvím může být pouze samostatná věc v právním smyslu; prostá část ani součást věci příslušenstvím být nemůže (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Žaloba na určení vlastnického práva k vodárně tedy nemohla být důvodná, a proto ji soud zamítl (výrok I. rozsudku).

42. Žaloba na určení vlastnického práva k části pozemku, na kterém se vodárna nachází, nemohla být důvodná ze stejný důvodů uvedených výše, neboť žalobkyně se spolu s určením vlastnického práva k pozemku domáhá i určení vlastnického práva k vodárně, a z dalších důvodů uvedených níže.

43. Obecně platí, že lze určit vlastnické právo i k části pozemku, která není samostatně evidována v katastru nemovitostí (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Nelze však držet ani nabýt vlastnické právo k části pozemku, na kterém se nachází část stavby (v tomto případě jihovýchodní roh mlýna), neboť v souladu se zásadou superficies solo cedit nemůže dojít k rozdělení vlastnického režimu pozemku a stavby.

44. K mimořádnému vydržení mohlo dojít nejdříve k [datum] (§ 3066 o. z.), neboť předchozí právní úprava mimořádné vydržení neznala (srov. § 134 ve spojení s § 130 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do [datum], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Nejpozději od [datum] se stavba [Anonymizováno] stala součástí pozemku žalovaného podle § 3054 a § 506 odst. 1 o. z. a zákon nepřipouští opětovné rozdělení vlastnického režimu stavby a pozemku. Výjimka uvedená § 3060 o. z. se v tomto případě neuplatní. Žalobkyně sice tvrdila, že uvedenou část pozemku vlastníci jednotek užívali již před [datum] tak, že z vodárny brali vodu a hradili náklady na energie. Na druhou stranu není pochyb, že [Anonymizováno] i pozemek, na kterém stojí, držel žalovaný jako vlastník, neboť je užíval a připravoval stavební záměr. Je z povahy vyloučeno, že by žalovaný držel stavbu [Anonymizováno] nikoli jako celek, ale s výjimkou části obvodových nosných stěn apod. (viz výše). Žalovaný toliko trpěl odběr vody vlastníky jednotek bytového domu. Vlastníci jednotek mohli nanejvýš držet právo na vodu, nikoli vlastnické právo k pozemku. Soud proto žalobu i v této části zamítl (výrok II. rozsudku).

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcel úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), ve znění účinném do [datum], z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. ve znění účinném od [datum] z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t.

46. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení