16 C 121/2024 - 119

Rubrum

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] trvale bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím a vzájemném návrhu žalované na zaplacení 117 068 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná, [právnická osoba], IČ [IČO žalované], je povinna zaplatit žalobci a) [Jméno žalobce A] částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná, [právnická osoba], IČ [IČO žalované], je povinna zaplatit žalobkyni b) [Jméno žalobce B], rozené [rodné přijmení], částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Vzájemný návrh, kterým se žalovaná, [právnická osoba], IČ [IČO žalované], domáhala po žalobcích [Jméno žalobce A] a [Jméno žalobce B] společně a nerozdílně uhradit žalované částku [částka], a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v zákonné výši 12,75 % z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná, [právnická osoba], IČ [IČO žalované], je povinna uhradit žalobcům [Jméno žalobce A] a [Jméno žalobce B], rozené [rodné přijmení], k rukám společným a nerozdílným částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhali se žalobci po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z této částky od [datum] do zaplacení tak, jak je specifikováno ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí a dále úhradu nákladů řízení. Místní příslušnost soudu je dána sídlem žalované zapsaným v obchodním rejstříku, tedy [adresa] (§ 85 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen o. s. ř.).

2. Ve své žalobě žalobci tvrdili, že v průběhu léta [Anonymizováno] žalobce a žalovaná plánovali uzavřít manželství a za účelem zajištění svatebních příprav oslovili žalovanou. Po počáteční komunikaci mezi žalobci a žalovanou, před uzavřením jakékoli smlouvy či před odsouhlasením rozsahu poskytnutých služeb, příp. sdělením jakékoliv konkrétní cenové nabídky, požadovala žalovaná úhradu zálohy ve výši [částka], kterou žalobci dne [datum] řádně uhradili na účet sdělený žalovanou prostřednictvím e-mailu. Po uhrazení zálohy se přístup žalované změnil, jednání bylo arogantní a neprofesionální, ze strany žalované docházelo k opakovaným změnám základních, předem ústně slibovaných podmínek a informací ohledně svatby, např. zvyšování cen za jednotlivé služby, snižování ubytovacích kapacit, změně rautu a jeho ceny, odepření slibované slevy na nápoje z nápojového lístku, jednostranné navýšení ceny za snídani apod. S ohledem na to požádali žalobci žalovanou o zaslání konkrétní cenové nabídky v písemné podobě. Dne [datum] zaslala žalovaná žalobcům první konkrétní cenovou nabídku, ve které byla vyčíslena zcela přesná cena za služby požadované ze strany žalobců, na kterou žalobci reagovali e-mailem dne [datum] nazvaným Ukončení spolupráce a výzva k navrácení uhrazených záloh, ve které vyjádřili svůj nesouhlas s cenovou nabídkou a svou vůli nepokračovat v dalších jednáních s žalovanou. Toto odůvodnili opakovanými změnami slibovaných podmínek ze strany žalované. Prostřednictvím tohoto e-mailu byla žalovaná vyzvána k vrácení uhrazené zálohy ve výši [částka] do [datum]. Žalovaná však žalobcům sdělila, že záloha je nevratná s odkazem na smlouvu, ačkoli žádná smlouva nebyla nikdy uzavřena ani podepsána. Žalobci poté žalované zaslali předžalobní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum], která byla žalované doručena do datové schránky dne [datum]. Žalovaná reagovala sdělením, že částku neuhradí, když naopak eviduje za žalobci pohledávku ve výši [částka] přestavující ušlý zisk na nerealizaci svatebního dne. K dalšímu jednání poté již nedošlo. Žalobci svatební den uskutečnili na jiném místě, které museli hledat na poslední chvíli.

3. Na žalobu reagovala žalovaná dne [datum] vzájemným návrhem, ve kterém navrhovala, aby žalobcům byla uložena povinnost společně a nerozdílně uhradit žalované částku [částka], a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v zákonné výši 12,75 % z této částky od [datum] do zaplacení (viz č.l. 20-22 spisu). V svém protinávrhu návrhu uvedla, že nárok žalobců neuznává, a naopak vůči nim uplatňuje ušlý zisk, přičemž specifikaci ušlého zisku ve výši [částka] po započtení oproti nároku žalobců rozvedla tak, že tento představuje predikovanou potencionální tržbu za poskytnutí komplexních svatebních služeb. Průměrný příjem odpovídá poskytnutí komplexních svatebních služeb v místě a čase obvyklých, k čemuž byly předloženy listiny, které dokládají či mají dokládat průměrné tržby za obdobné svatby. Žalovaná uvedla, že má za to, že byla uzavřena smlouva o poskytnutí komplexních služeb s tím, že byl smluven závazný termín na pátek dne [datum]. Tuto smlouvu následně žalobci bez relevantního důvodu zmařili krátce před objednaným termínem a ve svém důsledku tak jednali nepoctivě a jejich jednání nemůže požívat právní ochrany.

4. Žalobci na protinávrh žalované reagovali v podání ze dne [datum] (viz č.l. 44-47 spisu), kdy uvedli, že mají za to, že smlouva uzavřena nebyla, kdy nedošlo k podpisu závazné objednávky. Samotná žalovaná projevila vůli být vázána rezervací až po jejím potvrzení a zaslání dokladu o zaplacení zálohy s tím, že jednání žalované bylo v rozporu se spotřebitelským českým právem, když nebyly dohodnuty základní parametry smlouvy a žalovaná jako podnikatel nesplnila svou povinnost danou mimo jiné § 1820 občanského zákoníku, dle kterého v nabídce absentovali hlavní vlastnosti zboží nebo služby, celková cena a náklady, podmínky lhůty a postupy pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy a údaj že spotřebitel nemá právo odstoupit od smlouvy, pokud toto bylo domluveno. Dále žalobci poukázali na takzvané zneužívající ujednání ve smyslu § 1814 odst. 1 písm. f) občanského zákoníku. Další odůvodnění žalobců soud pro stručnost neuvádí.

5. Žalovaná ve svém vyjádření (viz č.l. 78-80 spisu) setrvala na svém stanovisku, že smlouva byla uzavřena ve všech podstatných obrysech a žalobcům bylo dostatečně osvětleno vše, co potřebovali proto, aby byli dostatečně informováni o podstatných aspektech nutných pro uzavření smlouvy. Opakovaně poukázala na nepoctivé jednání žalobců s tím, že tito účelově zmařili uzavřenou smlouvu.

6. Žalobci pak v podání ze dne [datum] (viz č.l. 95-97 spisu) shrnuli svou argumentaci, a i nadále nepovažovali smlouvu za uzavřenou.

7. U jednání soudu dne [datum] (viz č.l. 102-107 spisu) účastníci setrvali na svých nárocích a skutečnostech uvedených v písemných vyjádřeních. K návrhu strany žalované byl proveden účastnický výslech jednatele žalované, jehož celý obsah nepovažuje soud za nutné popisovat. Podstatné údaje zazněly v protokolu na č.l. 106 a 106 verte spisu, kdy poté, co jednatel žalované obšírně vylíčil proces, který vede obecně k uzavření smluv se zákazníky, uvedl na dotaz soudu, že na schůzce dne [datum] nebyly dohodnuty všechny zásadní záležitosti ohledně svatby, nebylo dohodnuto, kolik lidí na svatbě bude, kolik to bude přesně stát a bylo řečeno, že závazná objednávka je pouze na termín svatby a prezentované ceny byly orientační, když žalobci byli seznámeni s ceníkem cen, ze kterých se vycházelo. K dotazu právního zástupce žalobců pak jednatel uvedl, že na základě údajů poskytnutých žalobci v průběhu jednání o průběhu svatby, jim byla dne [datum] zaslána předběžná kalkulace.

8. Kromě zmíněného účastnického výslechu žalovaného bylo provedeno ukazování listinnými důkazy založenými ve spise. Z těchto listinných důkazů se poddává (a soud nepovažuje za sporné), že žalobci byla žalované uhrazená záloha ve výši [částka]. Tuto skutečnost nerozporovala ani žalovaná. Dále bylo z listinných důkazů zjištěno, že žalobci projevili zájem o organizaci svatebního dne v organizaci žalované. Dne [datum] se žalobci poprvé e-mailem zajímali o organizaci svatby u žalované. Dne [datum] jim pak byly zaslány orientační informace. Dne [datum] došlo ke schůzce mezi žalobci a zástupci žalované, při které proběhla prohlídka prostor. Toho stejného dne došlo k potvrzení rezervace termínů na den [datum] a dne [datum] k uhrazení zálohy ve výši [částka]. Následně dne [datum], poté co byla zaslána konečná kalkulace, došlo prostřednictvím e-mailu k ukončení smluvních jednání a žalovaná byla vyzvána k vrácení zálohy.

9. S ohledem na skutečnost, že sporné mezi účastníky není jak a kdy jednání probíhala a co bylo jejich obsahem, ale to, zda tato jednání mohla či nemohla vést k uzavření smlouvy již dnem zaplacení zálohy, soud považuje za nadbytečné podrobně rozebírat všechny listinné důkazy.

10. Za podstatné (a nesporné) považuje soud č.l. 5 a č.l. 82 spisu dokládající úhradu zálohy ve výši [částka] na účet žalované. Z e-mailu na č.l. 31 bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] kontaktovala žalovanou s žádostí o informace o poskytovaných službách. V dotazu bylo specifikováno, co považuje za podstatné pro uzavření smlouvy. Jednalo se konkrétně o cenu, prostory, vybavení, stravování, termín a nabídku doplňkových služeb. E-mailem ze dne [datum] na č.l. 30 spisu bylo žalobcům ze strany žalované vysvětleno, jaké je obecné fungování služby, byl zaslán orientační ceník a navržena osobní schůzka. Podle shodných tvrzení účastníků, výpovědi jednatele a e-mailové komunikace tato osobní schůzka a představení prostor proběhla dne [datum]. Z dalších e-mailů (viz č.l. 28-29v spisu) bylo zjištěno, že mezi účastníky došlo k domluvě na termínu svatby na den [datum]. Z e-mailu ze dne [datum] (č.l 48 spisu) pak bylo zjištěno, že tímto e-mailem bylo žalobcům sděleno číslo účtu pro zaslání rezervační zálohy. Jako příloha byl zaslán rezervační formulář (č.l. 49). Z další e-mailové komunikace (č.l. 52-56 spisu) pak má soud za zjištěné, že mezi účastníky nadále probíhala komunikace, na základě které mělo dojít k upřesnění požadavků žalobců a zároveň bylo odpovídáno na dotazy ohledně ceny služby. Byly zaslány modelace (resp. příklady) různých svateb s příkladnými celkovými částkami.

11. Z e-mailu na č.l. 65 spisu bylo zjištěno, že dne [datum] byla žalobcům zaslána předběžná kalkulace svatby.

12. Z e-mailu na č.l. 7 spisu bylo zjištěno, že ze strany žalobců byla dne [datum] ukončena spolupráce a došlo k výzvě na vrácení zaplacené zálohy.

13. Podle § 1170 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) ustanovení o nabídce a o přijetí nabídky se použijí přiměřeně i na případy, kdy strany ujednají pro uzavření smlouvy jiný postup.

14. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

15. Podle § 1726 o. z. považují-li strany smlouvu za uzavřenou, ač si ve skutečnosti neujednaly náležitost, již měly ve smlouvě ujednat, hledí se na projev jejich vůle jako na uzavřenou smlouvu, lze-li, zvláště s přihlédnutím k jejich následnému chování, rozumně předpokládat, že by smlouvu uzavřely i bez ujednání této náležitosti. Dala-li však některá ze stran již při uzavírání smlouvy najevo, že dosažení shody o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy, má se za to, že smlouva uzavřena nebyla; tehdy ujednání o ostatních náležitostech strany nezavazuje, ani byl-li o nich vyhotoven zápis.

16. Podle § 1728 odst. 1 o. z. každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít. Podle odstavce 2. při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.

17. Podle § 1729 odst. 1 o. z. dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. Podle odst. 2. strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.

18. Podle § 1744 o. z. s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas.

19. Podle § 1770 ustanovení o nabídce a o přijetí nabídky se použijí přiměřeně i na případy, kdy strany ujednají pro uzavření smlouvy jiný postup.

20. Podle § 1807 o. z. má se za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha.

21. Podle § 556 odst. 2 o. z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

22. Podle § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Podle odst. 2. k ujednáním odchylujícím se v neprospěch spotřebitele od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

23. Podle § 1897 písm. j) o. z. spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy o ubytování, přepravě zboží, nájmu dopravního prostředku, stravování nebo využití volného času, pokud má být podle smlouvy plněno k určitému datu nebo v určitém období.

24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Podle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

26. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k následujícím právním závěrům:

28. V prosinci roku 2023 a v lednu roku 2024 byla mezi účastníky započata jednání o uzavření smlouvy o zajištění komplexních svatebních a ubytovacích služeb. S ohledem na to, co bylo ze strany žalobců vymíněno jako podstatná okolnost pro ně důležitá při uzavření smlouvy, má soud za to, že smlouva uzavřena nebyla a to ani konkludentně. Podle citovaného ustanovení § 1725 o. z. je smlouva uzavřena v případě, že si strany ujednají její obsah. Pokud se žalovaná domnívá, že by se na ujednání mezi účastníky měl vztahovat § 1726 o. z., soud tohoto názoru není. Soud vychází ze skutečnosti, že žalobci dali hned ve svém úvodním e-mailu, kdy poptávali služby, najevo, které skutečnosti jsou pro ně důležité pro uzavření smlouvy. Jak bylo uvedeno shora, jednalo se o cenu, prostory a vybavení, stravování, termín a nabídku doplňkových služeb. Z jednání, která proběhla, má soud za to, že jediné, co bylo napevno dohodnuto a co bylo účastníky odsouhlaseno, byl termín svatebního dne. Tento termín byl také stvrzen tím, že byla zaplacena záloha, na základě, které žalobci považovali tento termín za rezervovaný. V tomto duchu se ostatně vyjádřil také jednatel žalované, který hovořil v tom smyslu, že se zarezervoval termín a ostatní náležitosti smlouvy se domlouvaly později. Nic nenasvědčuje tomu, že by žalobci neměli v úmyslu smlouvu uzavřít. Veškeré jejich jednání směřovalo k tomu, že dojednávali spolu s žalovanou detaily smlouvy a ze všeho také vyplývá, že tuto smlouvu měli zájem uzavřít.

29. Soud má také za to, že až v průběhu května 2024 byl žalobcům znám kompletní ceník poptávané služby. V návaznosti na to (a bez zbytečného odkladu) pak žalobci ukončili vyjednávání o uzavření smlouvy. V rámci ukončení vyjednávání o uzavření smlouvy tak nedošlo k odstoupení od smlouvy tak, jak uváděla žalovaná s odkazem na ustanovení § 1897 o. z. (a tento proto nelze použít). Žalovaná postupovala při jednání o uzavření smlouvy z pozice podnikatele a jednou z jejích povinností bylo dostatečně informovat žalobce jako spotřebitele o všech podstatných záležitostech týkající se smlouvy. Soud má za to, že žalobci nebyli dostatečně informováni o tom, že by zaplacením zálohy vznikla smlouva o poskytnutí služeb týkajícího se komplexního zajištění svatebního dne a nebyli ani dostatečně informováni o tom, že by záloha nebyla vratná. Všechny informace, které žalobci dostali a které se týkaly například ceny a rozsahu služeb, byly informativního charakteru s pouhým odkazem na obecné ceníky žalované. Dle názoru soudu není možné splnit citované ustanovení § 1725 o. z., ze kterého plyne že by obě strany měli znát obsah smlouvy, kterou uzavírají pouze tím, že se odkáže na varianty ceníků. Z podstatných náležitostí smlouvy bylo žalobcům známo pouze jediné, a to datum svatby. V době placení zálohy nebylo ani jedné straně známo, kolik osob se akce zúčastní, jaké služby budou přesně požadovány a za jakou cenu. Jak uvádí ustanovení § 1812 občanského zákoníku je třeba obsah smlouvy, ale i smluvní jednání předcházející uzavření smlouvy, vykládat ve prospěch spotřebitele v tom případě, pokud je lze vyložit různým způsobem. Pokud tedy žalovaná považovala smlouvu za uzavřenou a žalobci nikoli (přičemž pro jejich názor svědčí objektivní skutečnosti) má soud za to, že by neměli být takovým právním jednáním žalobci jako spotřebitelé vázáni.

30. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci zaplatili ve smyslu § 1807 občanského zákoníku zálohu před uzavřením smlouvy. Pokud tedy došlo k ukončení jednání o uzavření smlouvy a pokud žalovaná odmítla poskytnutou zálohu vrátit, jedná se o bezdůvodné obohacení žalované, neboť byl získán majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl.

31. S ohledem na skutečnost, že nedošlo k uzavření smlouvy, nemohlo dojít ani k jejímu porušení a nárok žalované na náhradu škody tak pro absenci skutkové podstaty zakládající takový nárok byl zamítnut. Nebylo shledáno jakékoli zaviněné porušení právní povinnosti ze strany žalobců.

32. Žalobcům náleží také zaplacení úroků z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, s tím že počátkem prodlení je marné uplynutí lhůty poskytnuté žalované poté, co jí bylo oznámeno ukončení smluvních jednání a poté, co byla vyzvána k vrácení zálohy.

33. Je třeba podotknout že žalovaná je právnickou osobou – podnikatelem, která se profesionálně zabývá organizací událostí, kterých se týká tento spor. Jako podnikatel má mít specifikováno, za jaké služby a které položky se platí a přesně specifikováno, které položky již nejsou vratné. Soud má za to, že pokud by bylo v e-mailu, ve kterém bylo žalobcům sdělováno číslo účtu pro zaplacení zálohy jasně a srozumitelně uvedeno, že záloha je nevratná a že se zaplacením zálohy považuje smlouva za uzavřenou, mohlo by to jinak nasvětlit skutkový stav v této věci. Stejně tak mohlo být v rámci mailové komunikace mezi účastníky uvedeno, které body považují účastníci za dohodnuté, kterými se cítí vázáni a na základě toho dovozovat, že se jedná o uzavřenou smlouvu. Nebylo-li tomu tak, mohli žalobci nabýt dojmu, že nejsou dosavadními ujednáními vázáni a jednání o uzavření smlouvy ukončit.

34. Soud zamítl návrhy na provedení dokazování svědeckými výslechy svědků [jméno FO], manželů [Anonymizováno] a recenzemi z googlu, stejně jako platbami na kalkulace a výslechy zaměstnanců hotelu přítomných na schůzce dne 12. 4., neboť má za to, že s ohledem na provedené dokazovaní by další důkazy nemohly vést k jiným než shora uvedeným skutkovým závěrům, tedy, že smlouva nebyla pro absenci podstatných náležitostí uzavřena.

35. Právní zástupkyni žalované byl zamítnut návrh na poskytnutí dodatečné lhůty za účelem doplnění tvrzení a důkazů, neboť argumentace žalobců byla žalované známa v dostatečném předstihu, žalobci nepřinesli do jednání žádné podstatné nové skutečnosti a veškeré důkazy a tvrzení tak mohly být předloženy u prvního jednání ve věci. Žalovaná ani neuvedla, jakého konkrétního spektra tvrzení a důkazů by se mohla její žádost týkat. Pokud žalovaná uvedla, že by ráda dohledala nějakou e-mailovou komunikaci, tuto mohla předložit už u prvního jednání ve věci 36. Na základě shora uvedeného soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

37. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Právní zástupce žalobců vyúčtoval své náklady řízení v písemné formě a jsou založeny na č.l. 109-110 spisu. Celková částka nákladů řízení činí [částka] a při přiznání odměny soud vycházel ze zastupování dvou účastníků (žalobců) při dvou samostatných nárocích, tedy nároku žalobců na [částka] a protinároku žalované na částku [částka]. Dále byla při výpočtu zohledněna změna advokátního tarifu po [datum]. Právní zástupce žalobců není plátcem DPH.

38. Vyúčtování nákladů řízení ve věci žaloby o zaplacení [částka]: Při vyúčtování bylo vycházeno z odměny za jeden úkon právní služby za zastoupení obou osob za úkony provedené do [datum] částku ve výši [částka] (částka [částka] snížená o 20 % a vynásobená dvěma). Za úkony provedené od [datum] pak činí za jeden úkon právní služby za zastoupení obou osob částku ve výši [částka] (částka [částka] + částka [částka]). Výše režijního paušál od [datum] činí [částka]: [datum] – zaplacení soudního poplatku [částka] [datum] – převzetí zastoupení a první porada [částka] [datum] – předžalobní výzva [částka] [datum] – podání návrhu ve věci samé (žaloby) [částka] [datum] – další porada s klientem [částka] [datum] – písemné vyjádření (reakce na výzvu) [částka] [datum] – další porada s klientem [částka] [datum] – písemné vyjádření [částka] [datum] – účast u soudního jednání [částka] [datum] – účast u vyhlášení rozhodnutí (1/2 úkon) [částka] Celkem za 8,5 úkonů právní služby: [částka] Režijní paušál – (5 x [částka] + 4 x [částka]) [částka] Celkem na úkonech právní služby včetně RP (bez SP): [částka] Cestovné za úkony při právních službách: [datum] (sídlo AK -> OS [adresa] a zpět) 222 km [částka] [datum] (sídlo AK -> OS [adresa] a zpět) 222 km [částka] Cestovné celkem [částka] Náhrada za promeškaný čas: [datum] cesta (AK -> OS [adresa] a zpět) [částka] [datum] cesta (AK -> OS [adresa] a zpět) [částka] Náhrada za promeškaný čas celkem: [částka] Celkem náklady soudního řízení pro zaplacení [částka] včetně soudního poplatku: [částka].

39. Vyúčtování nákladů řízení ve věci žaloby o zaplacení [částka]: Uvedená odměna činí za jeden úkon právní služby za zastoupení obou osob za úkony provedené do [datum] částku ve výši [částka] (částka [částka] snížená o 20 % a vynásobená dvěma). Za úkony provedené od [datum] pak činí za jeden úkon právní služby za zastoupení obou osob částku ve výši [částka] (částka [částka] + částka [částka]): [datum] – převzetí zastoupení a první porada [částka] [datum] – písemné vyjádření (reakce na výzvu) [částka] [datum] – další porada s klientem [částka] [datum] – písemné vyjádření [částka] [datum] – účast u soudního jednání [částka] [datum] – účast u vyhlášení rozhodnutí (1/2 úkon) [částka] Celkem za 5,5 úkonů právní služby [částka] Režijní paušál (2 x [částka] + 4 x [částka]) [částka] Celkem náklady soudního řízení pro zaplacení [částka] činí částku: [částka].

40. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit jim náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.

41. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.