16 C 126/2020 - 257

Rubrum

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Sobotkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa žalobkyně] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [IČO] sídlem [adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2. [celé jméno žalované], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 1.153.478 Kč smluvní pokuta takto:

Výrok

I. Žalovaní č. 1 a č. 2 jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši 1.153.478 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od 1. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaní č. 1 a č. 2 jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 8.790 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaných zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s nimi uzavřel smlouvu o dílo, na základě které měli žalovaní, a to sdružení zhotovitelů pro žalobce vypracovat ve stanoveném termínu komplexní pozemkovou úpravu v [katastrální uzemí]. Tato smlouva nabyla platnosti a účinnosti dne 21. 1. 2014. Podle této smlouvy a její přílohy č. 1 bylo celé dílo rozděleno do tří hlavních celků, které byly dále rozděleny na dílčí části. Celek č. 1 Přípravné práce byl rozdělen na dílčí části 1.1., 1.2. až 1.

7. U každého jednotlivého hlavního celku pak byla ve smlouvě ujednána cena, která byla spolu s termínem ukončení hlavního celku a dále s cenami a termíny pro ukončení jednotlivých dílčích částí zapsána do přílohy č. 1 zmíněné smlouvy o dílo. Hlavní fakturační celek, tedy přípravné práce, byl oceněn částkou 520.500 Kč bez DPH. Celek návrhové práce pak byl oceněn částkou 217.500 Kč a celek vytýčení pozemků podle schváleného návrhu a mapové dílo byl oceněn částkou ve výši 199.400 Kč. Celková cena díla pak představovala částku ve výši 937.400 Kč bez DPH a částku 134.254 Kč s DPH. Závazný termín pro ukončení části přípravné práce byl sjednán na 31. 8. 2015. Dále ve smlouvě byl určen čas a i místo předání díla, přičemž dílo mělo být předáno v sídle objednatele po ukončení hlavních fakturačních celcích a v termínech, které jsou uvedeny v příloze č. 1 zmíněné smlouvy. Tam také byla uvedena sankce za nesplnění termínu jednotlivé dílčí části díla prokazatelně zaviněné zhotovitelem, a to ve výši 0,2 % z ceny hlavního celku včetně DPH uvedeného v příloze č. 1, a to za každý i započatý den prodlení. Dodatkem č. 1 ke smlouvě o dílo pak byl termín fakturačního celku 1.

4. A a 1.

5. A posunut z 31. 8. 2015 na 31. 10. 2015. Tohoto dne byla ze strany žalovaných odevzdána část díla, a to podklady k fakturačnímu celku 1.4. a 1.5. – geometrické a polohové určení vnějšího a vnitřního obvodu upravovaného území. Předaná dokumentace ale obsahovala vady, které byly žalovanými uznány. Žalobcem pak byla poskytnuta lhůta pro odstranění těchto vad, a to do 4. 3. 2016 s upozorněním na smluvní pokutu ve výši 1.000 Kč za každý den prodlení. Část díla v požadovaném rozsahu však nebyla žalovanými žalobci nikdy předána. S ohledem na hrubé porušení závazků vyplývajících ze smlouvy byla tato smlouva v souladu se smluvními podmínkami dne 12. 12. 2018 ukončena. Tím, že žalovaní nepředali dílo v požadované podobě podle smlouvy, nedodrželi termín ve smlouvě sjednaný. V důsledku toho byla dne 15. 1. 2019 zaslána žalovaným výzva k úhradě částky ve výši 1.153.478 Kč, přičemž se jednalo o smluvní pokutu ve výši 1.059.738 Kč, která byla vyměřena podle čl. VI odst. 2 smlouvy, a to za prodlení od 7. 3. 2016 do 19. 12. 2018, tedy celkem za 1.018 dnů prodlení (520.500 Kč x 0,2% = 1.041 Kč za každý den prodlení + 1 018 dnů = 1.059.738 Kč) a smluvní pokutu dle čl. IX předmětné smlouvy ve výši 93.740 Kč (937.400 Kč x 10 % = 93.740 Kč). Dopisy z 15. 5. 2019 a 30. 4. 2019 žalovaní odmítli vypočtenou sankci uznat, když namítali neplatnost předmětné smlouvy o dílo.

2. Žalovaný č. 1 uvedl, že se žalobou nesouhlasí. Konstatoval, že společně se žalovanou č. 2 se ucházel o veřejnou zakázku zadavatele, tedy České republiky – Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Plzeňský kraj s názvem Komplexní pozemkové úpravy pro okresy [okres], [okres] a [obec], pobočka [obec] – ČÁST 2. Součástí této nabídky byly i návrhy smluv o dílo. Rozhodnutím zadavatele byla nabídka žalovaných vybrána jako nevhodnější. Žalovanému č. 1 pak byla dne 27. 1. 2014 předložena k podpisu smlouva o dílo týkající se [katastrální uzemí]. Žalovaný se domníval, že tento návrh plně koresponduje s nabídkovým návrhem smlouvy o dílo, s nímž soutěžili společně se žalovanou č. 2 o zmíněnou veřejnou zakázku. Ve smlouvě bylo na straně zhotovitele uvedeno sdružení zhotovitelů zastoupené [jméno žalovaného]. Žalovaný č. 1 připustil, že pro žalobce prováděl práce směřující k přípravě návrhu pozemkové úpravy pro katastrální území Nekmíř, a to v souladu s podanou nabídkou. Žalovanému č. 1 však nejsou přesně známy problémy na sporném geometrickém a polohovém určení, neboť o tom se žalobcem jednala právě žalovaná č.

2. Žalovaný č. 1 dále namítá, že uvedená smlouva má charakter jednání neurčitého a nesrozumitelného, tedy zdánlivého. Dále žalovaný č. 1 namítá, že všechna ujednání týkající se smluvních pokut jsou neurčitá. Vyčíslenou pokutu pak považuje za nepřiměřenou. Má za to, že takto vypočtená smluvní pokuta by se příčila dobrým mravům a byla by tedy neplatná.

3. Žalovaná č. 2 také uvedla, že se žalobou nesouhlasí s tím, že vymezení zhotovitele v předmětné smlouvě je značně vágní a neurčité, když jako zhotovitel je uvedeno sdružení, aniž by toto označení bylo blíže specifikováno. Odkazuje dále na to, že smlouva o sdružení žalovaných byla uzavřena až 31. 1. 2014, tedy až po uzavření smlouvy o dílo. Žalovaná č. 2 také připustila, že společně se žalovaným č. 1 se ucházela o shora uvedenou zakázku a že v rámci výběrového řízení společně se žalovaným č. 1 zaslala podepsaný návrh smlouvy o dílo, kde v hlavičce byli výslovně uvedeni oba žalovaní. Žalovaná č. 2 nikdy nebyla připravena nést odpovědnost za realizaci projekční části zakázky, která měla být realizována žalovaným č.

1. Ze zmíněných důvodů pak žalovaná dovozuje, že se žalobcem neměla nikdy uzavřenou smlouvu týkající se provádění komplexních pozemkových úprav v [katastrální uzemí]. Nepopírá ale, že by tyto komplexní pozemkové úpravy prováděla. Stalo se tak ale nikoliv na základě smlouvy o dílo, ale na základě smlouvy uzavřené se žalovaným č.

1. Žalovaná dále dovozuje, že z popsaného smluvního vztahu jí v žádném případě nemohla vzniknout solidární odpovědnost za splnění závazku zhotovitele ze smlouvy o dílo. Dílo jako takové prováděla žalovaná č. 2 v období od začátku roku 2014 až do první poloviny roku 2016, kdy byla formálně ukončena smlouva o sdružení a zpracování příslušné části díla pak převzala [právnická osoba], a to s výslovným souhlasem žalobce. Žalovaná č. 1 dále namítala promlčení části nároku, když žaloba byla soudu doručena 23. 4. 2020. Nesouhlasí i s výpočtem smluvní pokuty, když prodlení v délce 1 018 dnů by pak odpovídala částka 1.059.738 Kč, tedy asi o 100.000 Kč méně, než žalobce požaduje. Tuto smluvní pokutu pak považuje žalovaná č. 2 za zcela nepřiměřenou. Dále žalovaná č. 2 namítá, že žalobce nedoložil a ani netvrdil prokazatelné zavinění zhotovitelem. Smlouvu o dílo tedy v tomto smyslu nelze považovat za splněnou. Odkazuje i na některá prodlení s poskytnutím součinnosti ze strany žalobce, např. při tvorbě základní mapy, zpracovatel komplexní pozemkové úpravy nalezl nesoulady a chyby v operátu nemovitostí.

4. Při ústním jednání učinili účastníci nesporným uzavření smlouvy o dílo s účinností k 27. 1. 2014 s tím, že ale zástupkyně žalovaného č. 1 namítla, že smlouva se jeví jako zdánlivá, neboť je v ní nejasně vymezen subjekt zhotovitele. Další nespornou skutečností mezi účastníky bylo doručení dopisu žalobce o ukončení smlouvy o dílo žalovanému č. 1 ke dni 19. 12. 2018. Spornou mezi účastníky zůstala otázka platnosti smlouvy o dílo, jejího obsahu a smluvních stran. V rámci poučení soudem podle § 118b odst. 2 o.s.ř. pak zástupci účastníků navrhli k prokázání svých tvrzení důkazy.

5. Žalobce v reakci na námitky žalovaných pak ve svém písemném podání ohledně označení smluvních stran poukázal na to, že žalovaní povinnost ve smyslu zák. č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách v platném znění splnili předložením smlouvy o sdružení ze dne 15. 10. 2013. Podle žalobce označení a způsob jednání zhotovitele odpovídá smlouvě o sdružení tak, jak byla uzavřena. Podle žalobce jako objednatele byly smluvní povinnosti plněny jediným zhotovitelem. Pokud se týká délky prodlení, pak žalobce odkazuje na jeho dopis z 2. 2. 2016, kterým byla stanovena lhůta k odstranění vad díla na 4. 3. 2016. Jednalo se tak o reakci na sdělení žalované č. 2 z 26. 11. 2015, ve kterém uznala vady díla. Žalovaní proti délce poskytnuté lhůty žádné námitky neměli. V prodlení tedy byli od 5. 3. 2016, přičemž toto datum připadlo na den pracovního klidu, takže žalobce považuje za první den prodlení nejblíže následující pracovní den, tedy pondělí 7. 3. 2016 Smluvní vztah mezi stranami sporu pak byl ukončen odstoupením od smlouvy učiněným žalobcem, a to dopisem z 12. 12. 2018, který byl žalovaným doručen 19. 12. 2018, čímž se odstoupení od smlouvy stalo účinným. Prodlení tak k výpočtu smluvní pokuty trvalo od 7. 3. 2016 do 19. 12. 2018, tedy 1 018 dnů. Podle ustanovení smlouvy o dílo pak smluvní pokuta za jeden den prodlení činí 1.041 Kč. Dne 29. 2. 2016 byla žalobci doručena smlouva o ukončení sdružení ze dne 25. 2. 2016 spolu s oznámením žalované č. 2 o vystoupení ze smlouvy o sdružení z téhož dne. Žalobce pak vyzval žalované k podání vysvětlení, jakým způsobem budou smluvní závazky dále plněny. Z podání žalovaného č. 1 ze dne 8. 3. 2016 pak vyplývá, že žalovaný má nadále zájem plnit smluvní ujednání, avšak k plnění geodetické části díla však není odborně způsobilý a žalovaná další plnění smluvních závazků odmítá. Při jednání dne 5. 4. 2016 pak žalobce nabídl žalovaným možnost řešení vzniklé situaci. Žalovaná č. 2 požádala žalobce o přistoupení nového subdodavatele. Žalobce k tomu vydal písemný souhlas. Smlouvu o subdodávce geodetických prací pak žalobce uzavřel dne 27. 5. 2017 se [právnická osoba], a to proto, aby umožnil pokračování prací. K odstoupení od smlouvy pak byl žalobce donucen odmítnutím žalované č. 2 podepsat jí zpracované části díla podle požadavku Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Plzni. V závěru tohoto svého podání pak žalobce upřesnil petit žaloby.

6. Z výpovědi svědka [titul] [jméno] [příjmení], pracovníka [žalobkyně], soud zjistil, že opakovaně komunikoval s oběma žalovanými na základě jejich nabídky z října 2013 a spolupráce s nimi pokračovala až do odstoupení od smlouvy v roce 2019. Zpočátku byla spolupráce standardní, smlouvu o dílo podepsal reprezentant sdružení, kterým byl [titul] [jméno žalovaného]. Komunikace pak byla přerušena koncem ledna 2014 až do přelomu února a března 2016. Komunikace s [titul] [jméno žalovaného] byla vstřícná, ujišťoval Státní pozemkový úřad, že ke splnění smluv dojde. S [titul] [jméno žalovaného] pak svědek jednal osobně dvakrát, jinak hlavně písemně, a to někdy i prostřednictvím jejího zástupce [titul] [příjmení]. V srpnu 2018 pak svědek dostal dopis od žalovaného č. 1 s tím, že smluvní vztah je neplatný a že požaduje narovnání smluvního vztahu. Od té doby probíhala komunikace jenom písemně. Na jaře roku 2015 pak došlo ke zrušení smlouvy o sdružení žalovaných. Původní jejich smlouva byla předložena k nabídce a poté 31. 1. 2014 uzavřeli smlouvu o sdružení, kterou zrušili na jaře 2015. Žádné námitky do platnosti smlouvy o dílo či smlouvy o sdružení nebyly žalovaným č. 1 vzneseny a plnění na základě zmíněné smlouvy o dílo probíhalo. První pochybnost v tomto smyslu vznesl až zástupce žalované č. 2 [titul] [příjmení] na jaře roku 2016. Státní pozemkový úřad byl ochoten řešit problémy s oběma žalovanými. Nedokončením díla však vznikla státu škoda, která bude ještě navýšena o náklady s výběrovým řízením u třech katastrů. Dále svědek vypověděl, že smlouvu se žalovaným připravoval on. O změně úvodní části této smlouvy rozhodl zadavatel veřejné soutěže proto, aby byla uvedena do souladu se zadávacími podmínkami a běžnou praxí. Svědek opakovaně s [titul] [příjmení] o úpravě smlouvy telefonoval. Byly poté sepsány dodatky ke smlouvě a požádali žalovaného č. 1, a nabídl termíny setkání, ale k tomu nedošlo. Na právním oddělení pak dospěli k závěru, že je možno posupovat formou dodatků ke smlouvě, na které žalovaný č. 1 nereagoval. Dále svědek vypověděl, že rozpor mezi zadávacími podmínkami a návrhem smlouvy nebyl důvodem pro vyloučení uchazeče z výběrového řízení. Úřad komunikoval jen s [titul] [jméno žalovaného] jako reprezentantem sdružení.

7. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], kolegyně svědka [jméno] [příjmení], pak bylo zjištěno, že se žalovanými spolupracovala na čtyřech zakázkách i spolu s dalšími dvěma kolegyněmi. Z počátku žádné problémy nebyly, s firmou žalovaných se seznámili a nastavili si pravidla. První problémy ale pak nastaly až k 31. 7. 2014, když měly být odevzdány první části díla v jednotlivých katastrálních území, ale byla odevzdána pouze část. Firmě žalovaných tedy úřad napsal závady díla a na to jim bylo odpovězeno, že jsou uznány a firma je v dohodnutém termínu opravila a odevzdala. Poté došlo k fakturaci. Následovalo potom další plnění. Ve spolupráci pak došlo k drobným problémům, přičemž žalobce se snažil, aby pozemková úprava běžela, když na tom měl zájem i katastr nemovitostí. Svědkyně dále uvedla, že žalovaní smlouvu o dílo nerozporovali a plnili podle ní. Je běžné, že za jeho sdružení jedná jeho reprezentant. Žalovaným byla vyměřena smluvní pokuta za 55 dnů zpoždění ve výši 55.000 Kč v rámci pozemkové úpravy v [obec]. Tuto smluvní pokutu žalovaní nerozporovali. Předávací protokol ohledně [katastrální uzemí] byl podepsán 30. 10. 2015. Změny hranic katastrálního území ale v té době provedeny nebyly, takže za této situace nebylo možno dílo zcela dokončit. Ohledně ceny díla jednání s firmou neprobíhala. Geodetickou část díla pak prováděl jiný dodavatel poté, co [titul] [jméno žalované] odstoupila ze smlouvy o sdružení.

8. Ze smlouvy o sdružení uzavřené 31. 1. 2014 bylo zjištěno, že smluvními stranami byl zhotovitel, a to reprezentant sdružení [právnická osoba] a zhotovitel [jméno žalované]. Předmětem smlouvy bylo společné zpracování prací souvisejících se zpracováním projektu komplexní projektové úpravy v [katastrální uzemí] Smlouva dále obsahovala členění díla, čas plnění i cenu. Smluvní strany se dohodly, že této smlouvě je nadřazena smlouva mezi zhotoviteli a veřejným zadavatelem, tedy [žalobkyně] a že se budou řídit i ujednáními v této smlouvě uvedenými.

9. Z dopisu žalobce podepsaného v zastoupení [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 2. 2. 2016 pak soud zjistil, že byl adresován žalovanému č. 1 a byla jím stanovena lhůta pro odstranění závad do 4. 3. 2016. Žalovaní uznali vady díla ve dvou etapách, takže proto žalobce přistoupil k prodloužení zmíněné lhůty. Zároveň byli žalovaní upozorněni, že pokud nedojde k včasnému odstranění závad, bude žalovaným účtována smluvní pokuta ve výši 1.000 Kč za každý započatý den prodlení.

10. Z dopisu žalobce z 15. 5. 2019 pak soud zjistil, že nesouhlasí s tvrzením žalovaných, že zadavatel v dané věci uzavřel jiné a upravené smlouvy o dílo. Uzavřením smluv o dílo nepřestala existovat nabídka sdružení zhotovitelů, ani jejich smlouva o sdružení. Smluvní stranou v době podpisu smluv byla proto rovněž [titul] [jméno žalované] jako členka sdružení, které zadávacím řízením zvítězilo. Ve smlouvách je jako reprezentant sdružení označen [titul] [jméno žalovaného]. Ohledně argumentu, že institut sdružení neexistuje, pak žalobce ve zmíněném dopise opětovně odkázal na předcházející písemnou komunikaci s tím, že sjednaná sdružení nepřestávají existovat změnou zákona.

11. Ze zápisu o dohodě ze dne 3. 2. 2020 s účinností od 24. 2. 2020 pak soud zjistil, že [žalobkyně], [sídlo] a [zástupce žalobkyně] [sídlo] uzavřeli dohodu o jednání [zástupce žalobkyně] v řízení před soudy a jinými orgány namísto [žalobkyně] ve věci soudního vymáhání pohledávek. Smluvní strany se dohodly, že [zástupce žalobkyně] bude za Českou republiku ve věci vymáhání pohledávky vystupovat v soudním nalézacím řízení, a to proti dlužníkům [jméno žalovaného] a [jméno žalované], přičemž pohledávka plyne z vyměřené sankce ze smlouvy o dílo z 21. 1. 2014 ve znění jejího dodatku ze dne 28. 8. 2015.

12. Ze smlouvy o dílo uzavřené 21. 1. 2014 mezi objednatelem [žalobkyně] a sdružením zhotovitelů, které zastupuje reprezentant sdružení [právnická osoba], soud zjistil, že na základě výsledků výběrového řízení byla uzavřena tato smlouva o dílo ohledně komplexní pozemkové úpravy na okrese [okres], [okres] a [obec] – [rok]. Předmětem smlouvy je komplexní pozemková úprava v [katastrální uzemí]. Ve smlouvě jsou mimo jiné v čl. II uvedeny okolnosti v tom směru, že veškeré dokumenty a veškeré informace, které byly objednatelem zhotoviteli pro účely plnění této smlouvy poskytnuty, byly před podpisem této smlouvy ze strany zhotovitele s vyvinutím odborné péče vyhodnoceny jako dokumenty a informace úplné a pro plnění této smlouvy jako zcela dostačující. V dalších ujednáních této smlouvy je podrobně uveden rozsah díla a jeho členění na ucelené části a fakturační celky. V čl. V se pak hovoří o tom, že dílo bude předáváno v sídle objednatele po ukončených hlavních fakturačních celcích, případně dílčích fakturačních celcích, ve smyslu čl. III této smlouvy, a to v termínech, které jsou uvedeny v příloze č. 1, která je nedílnou součástí této smlouvy. V čl. VI se pak hovoří o předání a převzetí díla, sankcích a zárukách. Je stanoveno, že zhotovitel se zavazuje odevzdat objednateli dílo v souladu s podepsanou smlouvou a její přílohou. Sankce za nesplnění hlavního fakturačního celku přípravné práce ve sjednaném termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem pak činí 0,2 % z ceny bez DPH za každý kalendářní den prodlení. Stejná výše sankce je tak stanovena za nesplnění fakturačního celku pod názvem návrhové práce. Za nesplnění zpracování mapového díla ve sjednaném termínu pak je sankce stanovena ve výši 0,3 % z ceny díla bez DPH za každý kalendářní den prodlení. V čl. VII je pak uvedena cena za provedení díla, takže přípravné práce jsou tady uvedeny částkou 520.500 Kč bez DPH a návrhové práce pak částkou ve výši 217.500 Kč bez DPH, vytýčení pozemků podle schváleného návrhu a mapové dílo částkou 199.400 Kč bez DPH, takže celková cena bez DPH je uvedena částkou 937.400 Kč, DPH ve výši 196.854 Kč, takže celková cena díla včetně DPH je pak stanovena na částku 1.134.254 Kč.

13. V příloze č. 2 ke smlouvě o dílo je pak uveden podrobný popis rozsahu a členění díla struktury dokumentace díla, přičemž se týká přípravných prací. Podrobně je tady rozepsáno polohopisné zaměření zájmového území včetně druhů pozemků, dále geometrické a polohové určení vnějšího obvodu opravovaného území a jeho stabilizace, dále i zjišťování a zaměření hranic pozemků a v části návrhové práce pak je tady zakotveno vypracování plánu společných zařízení včetně potřebného výškopisného zaměření zájmového území, dále vypracování návrhu nového uspořádání pozemků a vytýčení pozemků podle schváleného návrhu díla části třetí.

14. Z dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo z 27. 1. 2014 týkající se dodávky komplexní pozemkové úpravy v [katastrální uzemí] pak soud zjistil, že termín plnění fakturačního celku 1.

4. A a 1.

5. A z 31. 8. 2015 se posunuje na datum 31. 10. 2015.

15. Z dopisu žalobce podepsaného [titul] [jméno] [příjmení], ředitelem odboru, adresovaného žalované č. 2 pak soud zjistil, že úřad poskytuje souhlas se změnou, tedy přistoupením nového subdodavatele, který se bude podílet na plnění zmíněných smluv o dílo a bude jím [právnická osoba].

16. Z rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 16. 12. 2013 soud zjistil, že jeho rozhodnutím za nejvhodnější byla určena nabídka uchazeče, a to sdružení zhotovitelů [právnická osoba], reprezentant sdružení a [jméno žalované].

17. Z dopisu žalobce ze dne 4. 3. 2019 adresovaného [jméno žalovaného] pak soud zjistil, že žalobce skutečně opětovně vyzýval jmenovaného, aby navrhl termín a místo konání ústního jednání podle požadavků žalobce a dále těch, které byly uvedeny v dopise žalovaného z 30. 1. 2019, a to s termínem v měsíci březnu 2019. Zároveň je v závěru dopisu uvedeno upozornění, že pokud žalovaní tak neučiní, budou zavedeni do systému dlužníků úřadu a bude jim odeslána oficiální výzva k úhradě vyúčtovaných smluvních sankcí.

18. Ze zápisu z jednání ze dne 5. 4. 2016, kterého se za žalobce zúčastnil [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a oba žalovaní, pak soud zjistil, že jeho cílem je objasnění dalšího plnění smluv o dílo, přičemž podkladem pro jednání byl dopis [titul] [jméno žalované] ve smyslu oznámení o vystoupení ze smlouvy o sdružení ze dne 25. 2. 2016. Je zde mimo jiné uvedeno, že uplatnění smluvních sankcí je zcela v gesci objednatele. A je zde i odkaz na uzavřenou smlouvu o dílo ve smyslu smluvních pokut.

19. Ze zápisu z jednání ve věci dořešení obvodů [obec] a [obec] konaného 19. 1. 2016 pak bylo mimo jiné zjištěno, že zástupci zpracovatele a katastrální úřad se dohodli, že dojde k opravě obecní hranice v průběhu zde uvedené parcely a dále dojde ke změně katastrální hranice nově označené příslušnými čísly parcel. Jedná se o katastrální hranice mezi katastrálními územími [obec] a [obec]. Změna katastrálních hranic bude realizována samostatným geometrickým plánem.

20. Z dopisu žalobce ze dne 24. 11. 2015 adresovaného žalovaným pak soud zjistil, že vzhledem k časové náročnosti procesu, který souvisí se zjišťováním průběhu hranic pozemků, stanovuje pobočka [obec] nový termín pro odstranění vad díla do 31. 12. 2015.

21. Ohledně okolností ve smyslu řádného dokončení díla pak probíhala obsáhlá e-mailová korespondence mezi [jméno] [příjmení] jako zástupkyní žalobce, [titul] [jméno] [příjmení], a to v závěru roku 2016.

22. Z dopisu žalobce ze dne 18. 8. 2015 adresovaného žalovanému č. 1 [jméno žalovaného] pak soud zjistil, že žádost o prodloužení termínu schvaluje ředitel Krajského pozemkového úřadu pro Plzeňský kraj a tuto žádost je třeba doložit náležitostmi, tedy požadovanými údaji pro odstranění chyb. Je tedy neprodleně nutné doložit pobočce Plzeň vše, co bylo poskytnuto katastrálnímu pracovišti Plzeň – sever k odstranění chyb včetně doručení.

23. Z dopisu žalobce ze dne 9. 11. 2015 adresovaného [jméno žalovaného] pak soud zjistil, že dne 30. 10. 2015 převzal Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Plzeňský kraj, pobočka Plzeň v rámci plnění smlouvy o dílo 27. 1. 2014 etapu 1.

4. A a 1.

5. A geometrické a polohové určení vnitřního a vnějšího obvodu. Při kontrole těchto prací byly zjištěny nedostatky, když např. nebyly doloženy geometrické plány potvrzené katastrálním úřadem za účelem vyjádření části pozemků rozdělených obvodem pozemkové úpravy, dále dokumentace ke změně či vyrovnání hranice katastrálního úřadu. Sdělení v tomto smyslu očekával úřad do 15 dnů od obdržení dopisu s tím, že zároveň byl adresát upozorněn na skutečnost možnosti uplatnění smluvní pokuty ve výši 1.000 Kč za každý započatý den prodlení po uplynutí lhůty dohodnuté mezi účastníky.

24. Z dalších obsáhlé korespondence mezi účastníky pak soud zjistil, že žalovaní byli opakovaně upomínáni o předložení prací ve smyslu uzavřené smlouvy o dílo včetně upozornění na možnost uplatnění smluvní pokuty podle zmíněné smlouvy o dílo.

25. Z dopisu žalovaného č. 1 ze dne 14. 4. 2016 adresovaného Krajskému pozemkovému úřadu pro Plzeňský kraj pak soud zjistil, že jmenovaný požádal o vydání souhlasu k nahrazení původního zpracovatele dopravního řešení [titul] [jméno] [příjmení] novým zpracovatelem, a to [titul] [jméno] [příjmení]. Žalobce tento souhlas vydal dopisem z 27. 4. 2016 adresovaným žalovanému č. 1, který ho převzal 3. 5. 2016.

26. Z prohlášení ze dne 17. 4. 2016 soud zjistil, že [jméno žalovaného] [jméno žalované] uzavřeli 31. 1. 2014 smlouvu o sdružení, která byla uzavřena za účelem zpracování prací projektu komplexních pozemkových úprav v [katastrální uzemí] a [katastrální uzemí]. Dne 25. 2. 2016 pak jmenovaní uzavřeli smlouvu o ukončení sdružení a tímto prohlášením uvádějí, že nemají vůči sobě žádných závazků a pohledávek.

27. Z dopisu [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 18. 4. 2016 adresovaného žalované č. 2 [celé jméno žalované] pak soud zjistil, že jmenovaný má zájem o převzetí geodetických prací mimo jiné v [katastrální uzemí].

28. Z dopisu žalované č. 2 z 30. 5. 2016 adresovaného žalobci bylo zjištěno, že obsahuje žádost o přistoupení nového subdodavatele, a to [právnická osoba].

29. Ze smlouvy o postoupení smlouvy ze dne 31. 5. 2016 uzavřené mezi [jméno žalované] a [právnická osoba] bylo zjištěno, že postupitel nemá nadále zájem vystupovat coby zhotovitel geodetických prací a má zájem postoupit svá práva a povinnosti při provádění těchto geodetických prací na postupníka. Předmětem této smlouvy je dohoda o rozsahu a způsobu převodu práv a povinností zpracovatele geodetických prací souvisejících se zpracováním příslušných projektů. V čl. IV pak byla sjednána odměna za podklady, které byly postupníkovi předány.

30. Z dopisu žalobce ze dne 18. 7. 2016, který je reakcí na citovaný dopis [jméno žalované], pak vyplývá, že zadavatel, tedy Krajský pozemkový úřad pro Plzeňský kraj, vydává svůj nesouhlas s postoupením předmětných smluv na plnění komplexních pozemkových úprav v [katastrální uzemí] a [obec] [právnická osoba].

31. Z další poměrně obsáhlé korespondence mezi žalobcem a žalovanými v období roku 2017 i nadále vyplývá, že žalobce se domáhal sdělení předpokládaného harmonogramu plnění jednotlivých etap právě v tom roce 2017, odkazoval opakovaně na dohodnuté termíny a upozorňoval na možnost vyúčtování smluvní pokuty v souladu se smlouvou o dílo, a to ve výši 1.000 Kč za každý započatý den prodlení. Konstatuje se zde v dopise z 31. 3. 2017, který zaslal žalobce žalovaným, že k 31. 3. 2017 činí smluvní pokuta ve vztahu k pracím v [katastrální uzemí] částku ve výši 392.000 Kč.

32. Průběh prací pak vyplývá z několika zápisů z kontrolního dne pro komplexní pozemkovou úpravu právě v [katastrální uzemí], kdy došlo ke zjišťování nedostatků ve smyslu dodávek nasmlouvaných prací a také k určování termínu odevzdání zpracovaných etap.

33. Z kontrolního záznamu ze dne 21. 5. 2018, jehož předmětem bylo zjišťování průběhu hranic [katastrální uzemí] a převzetí výsledků zeměměřičských činností s termínem provedení 9. 5. – 21. 5. 2018, bylo zjištěno, že technická zpráva pro tuto etapu nebyla náležitým způsobem ověřená, dále že chybí technická zpráva pro zpracování hranic pozemků, chybí doklady k obeslání, chybí jmenování nového předsedy komise a další doklady. Vzhledem k množství chybějících součástí a vzhledem k tomu, že není zřejmé, zda byly splněny všechny zákonné podmínky, není elaborát přezkoumatelný a katastrální pracoviště neprovedlo kontrolu věcné správnosti elaborátu.

34. Z dalšího souboru listin vztahujícího se k roku 2018 pak soud zjistil, že k žádosti žalovaného č. 1 o narovnání smluvních vztahů se žalobce vyjádřil tak, že předmětné smlouvy o dílo byly uzavřeny 27. 1. 2014 na základě výsledků výběrového řízení, a to podle tehdy platného obchodního zákoníku, který byl zrušen ke dni 31. 12. 2013, přičemž tato situace vznikla v důsledku déle trvajícího výběrového řízení. To však žalobce nemohl předvídat. Znění dotčených smluv se však nesmělo při jejich samotném uzavření s vybraným dodavatelem měnit, neboť byly součástí zadávací dokumentace pro výběrové řízení. Nežádoucí stav navrhl žalobce odstranit uzavřením dodatků ke každé ze smluv o dílo.

35. Z dopisu žalobce ze dne 12. 12. 2018 adresovaného [jméno žalovaného] pak soud zjistil, že obsahuje sdělení o ukončení smluvního vztahu s tím, že doba prodlení ve smyslu úprav v katastrálním území Nekmíř oproti původnímu termínu odevzdání díla zpracovatelem podle dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo byla určena v rozsahu 1 031 Kč. Žalobce tedy žádá o zaslání podrobných informací k současné rozpracovanosti díla a zároveň o předložení návrhu částky na vyrovnání nákladů na současnou rozpracovanost díla.

36. Z dopisu ředitele Krajského pozemkového úřadu pro Plzeňský kraj [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 27. 3. 2019 adresovaného žalovanému č. 1 [jméno žalovaného] pak soud zjistil, že reakcí na jeho dopis z 18. 3. 2019, když jmenovaný opětovně nereagoval na zcela určitou výzvu žalobce k ústnímu jednání v měsíci březnu, pak je odkazováno na postup v souladu s dopisem žalobce ze 4. 3. 2019. Dále se zde uvádí, že ve věci ohledně úprav v [katastrální uzemí] je v současné době odstoupeno od smluv o dílo a budou činěny kroky k vymožení účtovaných smluvních pokut. Žalobce dopisem odmítl činit protiprávní kroky, kterými by bylo sjednávání nových smluv o dílo. Narovnání smluvních vztahů nebylo s odkazem na předešlá vyjádření zapotřebí a i přesto bylo možno celou záležitost vyřešit v podobě uzavření dodatku ke stávajícím smlouvám o dílo. K tomu však nedošlo.

37. Z dopisu žalobce ze dne 5. 4. 2019 pak vyplývá, že s odkazem na uzavřenou smlouvu o dílo ze dne 27. 1. 2014 je vyměřena smluvní pokuta za nedodržení termínu pro odstranění vad díla u fakturačního celku 1.

4. A a 1.

5. A a dále za odstoupení od smlouvy zaviněné zhotovitelem ve výši 1.112.740 Kč, která má být uhrazena do 31. 7. 2019.

38. Z dopisu strany žalované pak vyplývá, že tento závazek vůči žalobci neuznávají a odmítají, avšak žalobce na povinnosti žalovaných uhradit smluvní pokutu trvá a připojuje obsáhlý dopis s výpočtem této smluvní pokuty. I další provedené listinné důkazy plně korespondují s těmi, které byly výše uvedeny.

39. Z provedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků dospěl soud po skutkové stránce ke zjištění, že byla podepsána mezi účastníky smlouva o dílo dne 27. 1. 2014 a k jejímu ukončení došlo dopisem žalobce z 12. 12. 2018, který byl žalovaným doručen dne 19. 12. 2018, resp. pozdější doručení 2. žalované. Smlouva o dílo bylo podepsána na základě výsledků zadávacího řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek č. 137/2006 Sb., v rámci něhož žalovaní předložili žalobci smlouvu o sdružení ze dne 15. 10. 2013. V průběhu celého období došlo k opakovaným jednáním mezi účastníky ve smyslu plnění uzavřené smlouvy o dílo. Žalovaní uzavřeli, jak už bylo výše uvedeno, smlouvu o sdružení, jejímž reprezentantem byl právě žalovaný č. 1 [jméno žalovaného]. Ten také opakovaně jednal se žalobcem ohledně případné úpravy smlouvy o dílo. Následně došlo k ukončení smlouvy o sdružení, a to smlouvou z 25. 2. 2016. Geodetické práce po žalované č. 2 [titul] [jméno žalované] pak na základě smlouvy převzala [právnická osoba]. Přes opakovaná upozornění ze strany žalobce nebyly sjednané práce s odkazem na uzavřenou smlouvu o dílo a její přílohu zpracovány a odevzdány včas. Tyto okolnosti byly zjištěny jak při jednání mezi účastníky, tak v rámci kontrolních dnů. Žalovaní se tedy nepochybně dostali do prodlení ohledně smluveného díla, a to od 5. 3. 2016 do 19. 12. 2018 přesto, že jim byla lhůta k odstranění vad díla prodloužena, a to do 4. 3. 2016. Výše smluvní pokuty byla za 1 018 dnů prodlení při sazbě za jeden den prodlení ve výši 1.041 Kč vyčíslena na částku 1.059.738 Kč a dále ve výši 93.740 Kč, což je částka odvozená z celkové ceny díla bez DPH ve výši 937.400 Kč, kde sankce je stanovena ve výši 10 % z této částky, takže celkem činí smluvní pokuta částku 1.153.478 Kč.

40. Podle § 51 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ ZoVZ“) případě, že má být předmět veřejné zakázky plněn podle odstavce 5 společně několika dodavateli, jsou veřejnému zadavateli povinni předložit současně s doklady prokazujícími splnění kvalifikačních předpokladů smlouvu, ve které je obsažen závazek, že všichni tito dodavatelé budou vůči veřejnému zadavateli a třetím osobám z jakýchkoliv právních vztahů vzniklých v souvislosti s veřejnou zakázkou zavázáni společně a nerozdílně, a to po celou dobu plnění veřejné zakázky i po dobu trvání jiných závazků vyplývajících z veřejné zakázky. Požadavek na závazek podle věty první, aby dodavatelé byli zavázáni společně a nerozdílně, platí, pokud zvláštní právní předpis nebo zadavatel nestanoví jinak. Pokud se v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním či soutěžním dialogu dodavatelé spojují pro účely podání společné nabídky až po prokázání splnění kvalifikace, předloží smlouvu podle tohoto odstavce nejpozději s podáním společné nabídky.

41. Podle § 69 odst. 4 ZoVZ Společnou nabídkou se rozumí nabídka, kterou podalo za podmínek stanovených v § 51 odst. 6 více dodavatelů společně. V takovém případě se dodavatelé podávající společnou nabídku považují za jednoho uchazeče.

42. Podle § 544 občanského zákoníku sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevnikne škoda.

43. Předně se soud zabýval otázkou, podle jaké právní úpravy se bude řídit hmotněprávní vztah mezi účastníky řízení, a to s přihlédnutím k časovým souvislostem případu. Smlouva o dílo byla totiž mezi účastníky řízení podepsána dne 14. 1. 2014, tedy poté, co od 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. a kdy došlo ke zrušení předchozího občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a speciálního obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. Nicméně podpis smlouvy o dílo byl vyvrcholením zadávacího řízení ve smyslu ZoVZ, jež bylo zahájeno ještě za účinnosti předchozí právní úpravy, platné a účinné do 31. 12. 2013. Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník neobsahuje v přechodných ustanoveních řešení situace, kdy kontraktační jednání byla zahájena za předchozí právní úpravy, avšak k podpisu písemné smlouvy došlo až po účinnosti nové právní úpravy, musel soud tuto situaci vyložit v souladu s obecně uznávanými zásadami soukromého práva. Právě s ohledem na časové souvislosti, a to zejména s ohledem na to, že zadávací řízení bylo zahájeno za účinnosti předchozí právní úpravy, přičemž součástí zadávacích podmínek byl i návrh smlouvy o dílo uzavírané v režimu obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. (viz odkaz na § 536 a násl. obchodního zákoníku pod názvem smlouvy o dílo, č. objednatele 40 – 2014 – 504201) domnívá se soud, že účastníci hodlali podřídit z pohledu hmotného práva svůj vztah úpravě účinné do 31. 12. 2013. Podpis smlouvy dne 21. 1. 2014 byl již pouze„ formálním“ aktem završujícím proces, který, z pohledu kontraktačního, trval po výrazně delší dobu za předchozí právní úpravy. Na druhou stranu je třeba říci, že se jedná o spor o úhradu smluvní pokuty, když mezi původní právní úpravou obsaženou v obchodním zákoníku a stávající úpravou obsaženou v § 2048 a násl. občanského zákoníku není zásadních rozdílů.

44. Dále soud dospěl k závěru, při vyřešení shora uvedené otázky ohledně aplikace hmotného práva, že vztah mezi účastníky je vztahem obchodně právním ve smyslu § 261 odst. 2 obchodního zákoníku, neboť se jedná o vztah mezi státem a podnikateli. Soud proto při posuzování platnosti smlouvy o dílo aplikoval rovněž zvláštní ustanovení týkající se právních úkonů, jak je upravoval obchodní zákoník v § 266 a násl. obchodního zákoníku. Vzhledem k tomu, že podpis smlouvy o dílo byl vyvrcholením postupu podle ZoVZ, je třeba akcentovat veškeré souvislosti související s projevem vůle ve smyslu § 266 odst. 3 obchodního zákoníku. Přitom z provedených důkazů je zřejmé, že žalovaní v rámci zadávacího řízení předkládali smlouvu o sdružení ze dne 15. 10. 2013 a v rámci zadávacího řízení vystupovali jako jeden uchazeč ve smyslu § 69 odst. 4 ZoVZ, přičemž v souladu s ust. § 51 odst. 6 jako dodavatel (více společných dodavatelů) v průběhu zadávacího řízení doložili listiny osvědčující, že všichni tito dodavatelé budou vůči veřejnému zadavateli a třetím osobám z jakýchkoliv právních vztahů vzniklých v souvislosti s veřejnou zakázkou zavázáni společně a nerozdílně. V této souvislosti se soud ztotožňuje s argumentací žalobce v tom směru, že pokud by žalovaná č. 2 nebyla smluvní stranou na základě uzavřené smlouvy o dílo, pak je nepochopitelné, z jakého důvodu by konala kroky z postoupení smlouvy na [právnická osoba]. S přistoupením tohoto subdodavatele žalobce souhlasil. Proto se soud domnívá, že není pochyb o tom, že smlouva o dílo při označení sdružení zhotovitelů pouhým zástupcem v podobě žalovaného č. 1 nemá za následek neurčitost v označení smluvní strany a nemá tudíž za následek neplatnost smlouvy o dílo.

45. Soud přihlédl rovněž k chování stran po podpisu smlouvy ve smyslu § 266 odst. 3 obchodního zákoníku, neboť účastníci se touto smlouvou po řadu let řídili. Účastníci uzavřeli dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo, jednali o odstranění vad, žalovaným byla prodloužena lhůta ke splnění, došlo k ukončení smlouvy odstoupením ze strany žalobce. Neplatnost smlouvy počali žalovaní namítat teprve v reakci na požadavky žalobce na úhradu zažalované smluvní pokuty.

46. Pokud se týče námitky žalovaných ohledně promlčení, nemůže soud tuto námitku akceptovat. Smlouva o dílo ze dne 21. 1. 2014 byla ukončena odstoupením od smlouvy ze dne 12. 12. 2018, a to posledním doručením tohoto odstoupení ke dni 19. 12. 2018. Teprve ode dne následujícího, tedy od 20. 12. 2018, počala běžet čtyřletá promlčecí doba podle § 397 obchodního zákoníku. Pokud žalobce nárok na smluvní pokutu uplatnil u soudu žalobou podanou dne 21. 4. 2020, uplatnil svůj nárok v rámci běhu promlčecí doby a právo nemůže být promlčené.

47. Soud nemůže akceptovat ani názor žalované č. 2 ohledně toho, že žalobce neprokázal zaviněné porušení povinnosti, na něž je vázána smluvní pokuta. Z provedeného dokazování totiž soud zjistil, že žalovaní po celou dobu jevili zájem sjednané dílo dokončit, v tomto směru dokonce žalovaná č. 2 činila i kroky ve vztahu k převodu části závazku na [právnická osoba]. Rovněž je nepochybné, že dílo nebylo dokončeno ve sjednaném termínu a z tohoto důvodu žalobce od smlouvy odstoupil. Podle § 300 obchodního zákoníku pak okolnosti vylučující odpovědnost ve smyslu § 374 obchodního zákoníku nemají vliv na povinnost platit smluvní pokutu. Těmito okolnostmi je překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti. Je rovněž nepochybné, že žalovaní se v průběhu prací prováděných na základě platně uzavřené smlouvy o dílo se žalobcem, jak byla výše citována, dostali do prodlení s odevzdáním díla přesto, že jim termín byl žalobcem prodloužen a žalovaní mohli promítnout komunikaci s úřady do sjednávaného prodloužení termínu skončení díla. V tomto směru jsou proto námitky žalované č. 2 podle názoru soudu neadekvátní, neboť žalovanou č. 2 naznačovaná problematická spolupráce s některými úřady není a nemohla být právě zákonem uvažovanou okolnosti vylučující odpovědnost, jež se navíc u smluvní pokuty nemůže ve smyslu § 300 obchodního zákoníku prosadit.

48. Jelikož se žalovaní nedovolávali žádných skutečností odůvodňujících moderaci výše smluvní pokuty ve smyslu § 301 obchodního zákoníku, soud smluvní pokutu nemoderoval.

49. Jelikož se žalovaní v průběhu prací prováděných na základě platně uzavřené smlouvy o dílo se žalobcem dostali do prodlení s odevzdáním díla, jsou žalovaní povinni společně a nerozdílně podle smlouvy o sdružení žalobci uhradit smluvní pokutu podle § 544 občanského zákoníku. V čl. VII Smlouvy o dílo je uvedena cena za provedení díla, takže přípravné práce jsou tady uvedeny částkou 520.500 Kč bez DPH a návrhové práce pak částkou ve výši 217.500 Kč bez DPH, vytýčení pozemků podle schváleného návrhu a mapové dílo částkou 199.400 Kč bez DPH, takže celková cena bez DPH je uvedena částkou 937.400 Kč, DPH ve výši 196.854 Kč, takže celková cena díla včetně DPH je pak stanovena na částku 1.134.254 Kč. Výše smluvní pokuty byla za 1 018 dnů prodlení při sazbě za jeden den prodlení ve výši 1.041 Kč vyčíslena na částku 1.059.738 Kč a dále ve výši 93.740 Kč, což je částka odvozená z celkové ceny díla bez DPH ve výši 937.400 Kč, kde sankce je stanovena ve výši 10 % z této částky, takže celkem činí smluvní pokuta částku 1.153.478 Kč. Koneckonců proti výpočtu výše smluvní pokuty žalovaní ničeho nenamítali.

50. O nákladech řízení pak rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Soud mu tedy přiznal náhradu nákladů řízení za 10 režijních paušálů po 300 Kč podle vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění a na cestovném na trase Plzeň – Karlovy Vary a zpět k šesti jednáním u zdejšího soudu částku ve výši 5.790 Kč, tedy celkem 8.790 Kč.

51. Opravu nesprávné částky nákladů řízení uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku pak provedl soud ve smyslu § 164 o.s.ř. za použití § 167 o.s.ř., když nepochybně došlo ke zjevné nesprávnosti ve smyslu výpočtu nákladů řízení.

Poučení