16 C 134/2021 - 434

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Hronovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [Jméno žalobce], IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení 348 856,02 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 348 856,02 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 153 Kč od 1.7.2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 153 Kč od 1.8.2018 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.9.2018 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.10.2018 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.11.2018 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.12.2018 do zaplacení a z částky 3 153 Kč od 1.1.2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 153 Kč od 1.2.2019 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.3.2019 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.4.2019 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.5.2019 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.6.2019 do zaplacení a z částky 3 153 Kč od 1.7.2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 153 Kč od 1.8.2019 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.9.2019 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.10.2019 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.11.2019 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.12.2019 do zaplacení a z částky 3 153 Kč od 1.1.2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 44 071 Kč od 1.7.2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 45 878 Kč od 1.8.2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 153 Kč od 1.2.2020 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.3.2020 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.4.2020 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.5.2020 do zaplacení a z částky 3 153 Kč od 1.6.2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 153 Kč od 1.7.2020 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.8.2020 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.9.2020 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.10.2020 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.11.2020 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.12.2020 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.1.2021 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.2.2021 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.3.2021 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.4.2021 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.5.2021 do zaplacení a z částky 3 153 Kč od 1.6.2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 153 Kč od 1.7.2021 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.8.2021 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.9.2021 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.10.2021 do zaplacení, z částky 3 153 Kč od 1.11.2021 do zaplacení a z částky 3 153 Kč od 1.12.2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 153 Kč od 1.1.2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50 495 Kč od 1.8.2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 %ročně z částky 51 728,47 Kč od 1.8.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 362 294 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce [Jméno advokátky].

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 5.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 13.4.2021 po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 159 022,62 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno], byt, nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno], bytový dům, stojící na pozemku parc. č. [Anonymizováno], nacházející se v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Žalovaný žalobci neuhradil příspěvky na náklady spojené se správou domu (dále jen „Příspěvek do fondu oprav“) a za vyúčtování za služby spojené s užíváním bytové jednotky žalovaného (dále jen „Služby“), a to i přesto, že žalovaný nehradí ani na předepsaných zálohách ničeho, a to příspěvky na náklady spojené se správou domu za období měsíců červen až prosinec 2018 ve výši 3 153 Kč měsíčně, celkem tedy ve výši 22 071 Kč, a za období měsíců leden až prosinec 2019 ve výši 3 153 Kč měsíčně, celkem tedy ve výši 37 836 Kč, dále pak vyúčtování za služby za rok 2018 ve výši 44 071 Kč a za rok 2019 ve výši 45 878 Kč; tj. celkem částku 149 856 Kč. Žalobce dále po žalovaném v rámci žaloby požadoval úhradu příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení v souvislosti s prodlením s nezaplacenými předepsanými zálohami za období měsíců červen 2018 až prosinec 2019 vyčíslené v celkové výši 9 166,62 Kč.

2. Podáním ze dne 25.1.2023 požádal žalobce, aby soud připustil rozšíření žaloby s tím, že nadále požaduje vedle již původně uplatněného požadavku na úhradu 159 022,62 Kč s příslušenstvím úhradu v další částce 189 833,40 Kč (celkem tedy úhradu částky 348 856,02 Kč s příslušenstvím), když se jedná nově i o úhradu příspěvků na náklady spojené se správou domu za období měsíců leden až prosinec 2020 ve výši 3 153 Kč měsíčně, celkem tedy ve výši 37 836 Kč, a za období měsíců leden až prosinec 2021 ve výši 3 153 Kč měsíčně, celkem tedy ve výši 37 836 Kč, dále pak o vyúčtování za služby za rok 2020 ve výši 50 495 Kč a za rok 2021 ve výši 51 728 Kč; dále pak o úhradu příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení v souvislosti s prodlením s nezaplacenými předepsanými zálohami za období měsíců leden 2020 až prosinec 2021 vyčíslené v celkové výši 11 938,40 Kč. Rozšíření žaloby učiněné podáním žalobce ze dne 25.1.2023 bylo připuštěno usnesením zdejšího soudu ze dne 30.1.2023, č.j. 16 C 134/2021-146, které nabylo právní moci dne 28.2.2023.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v jejím plném rozsahu, a to s tím, že žalobcem nebyla provedena řádná a správná vyúčtování. Pokud je poté vyúčtování nesprávné, nedoplatek není splatný a žaloba musí být v této části zamítnuta. Žalovaný nesporoval nárok žalobce co do požadavku úhrady příspěvků do fondu oprav, nicméně v této části vznesl oproti částkám požadovaným žalobcem z daného titulu námitku započtení. Tuto žalovaný konkretizoval jakožto nárok na zákonnou pokutu dle ustanovení § 13 zákona č. 67/2013 Sb. s tím, že vzhledem k tomu, že mu nebylo doručeno řádné vyúčtování služeb za rok 2018, činí tento nárok na zákonnou pokutu za období od 1.5.2019 do 30.4.2023 částku 73 000 Kč; pokud se týká vyúčtování za rok 2019, zde je požadována ze strany žalovaného zákonná pokuta ve výši 50 Kč denně za období od 1.5.2020 do 30.4.2023, tedy za tři roky, a to v částce 54 750 Kč; konečně v souvislosti s vyúčtováním za rok 2020, které dle žalovaného rovněž nebylo řádně vyhotoveno a žalovanému doručeno, je požadována zákonná pokuta za období od 1.5.2021 do 30.4.2023, tedy za období dvou let ve výši 36 500 Kč; nárok na zákonnou pokutu započítávaný žalovaným tak celkem činí 164 250 Kč.

4. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, znaleckými posudky, výslechy znalců a rovněž i výslechem svědka. Navrhl-li žalovaný doplnit dokazování místním šetřením za účelem přeměření výšek v předmětné nemovitosti, k takovému dokazování soud nepřistoupil pro jeho nadbytečnost, když k rozhodnutí lze dojít již na základě aktuálně provedeného dokazování, které se jeví z pohledu soudu jako zcela dostačující.

5. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána v celém svém rozsahu důvodně.

6. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

7. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce (dále rovněž jako „SVJ“) je právnickou osobou – společenstvím vlastníků jednotek (dále prokázáno úplným výpisem z rejstříků společenství vlastníků jednotek). Žalovaný je vlastníkem jednotky č. [Anonymizováno] – byt, vymezené v budově č. p. [Anonymizováno] – bytový dům, která se nachází na pozemku parc. č. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] – ostatní plocha, zeleň, parc. č. [hodnota] – zahrada a parc. č. [hodnota] – zahrada, bytová jednotka zapsaná na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], a to včetně odpovídajícího spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku ve výši [Anonymizováno] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí pro LV č. [hodnota], obec [adresa], k.ú. [adresa]). Dle čl. XIV odst. 1 písm. e) Stanov [Jméno žalobce] (dále rovněž jako „Stanovy SVJ“) má člen SVJ mimo jiné právo obdržet vyúčtování záloh na úhradu jednotlivých služeb a vrácení případných přeplatků, dále poté podle čl. XIV odst. 2 písm. b), c) Stanov SJV povinnosti určené v příslušných ustanoveních zákona, a to zejména povinnost hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku, hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování. Jak vyplývá z čl. XVII odst. 1 Stanov SVJ, příspěvky na správu domu a pozemku, dále zálohy na úhradu za služby, popřípadě další platby podle zvláštního právního předpisu, platí členové společenství v částkách a v termínech stanovených k tomu příslušným orgánem společenství na účet společenství, nerozhodne-li shromáždění o placení na účet správce. Podle čl. XVII odst. 2 Stanov SVJ vyúčtování záloh na úhradu za služby provádí výbor jedenkrát za zúčtovací období, kterým je kalendářní rok, nejpozději do 4 kalendářních měsíců po jeho skončení; v souladu se stanoveným způsobem rozúčtování [čl. VII odst. 3 písm. h)]; nedoplatek nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování je splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období (prokázáno [adresa], ve spojení s notářským zápisem ze dne 12.11.2012, sp.zn. NZ 255/2012, N 296/2012). Z evidenčního listu platného ode dne 1.9.2014 bylo zjištěno, že žalovanému byla určena výše plateb za objekt měsíčně celkem ve výši 8 553 Kč, z toho částku 3 153 Kč tvoří příspěvky do fondu oprav, 5 400 Kč poté zálohy na služby (prokázáno evidenčním listem ze dne 11.9.2015). Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný doposavad řádně neuhradil, a to ani zčásti, příspěvky ve výši 3 153 Kč měsíčně za celé zažalované období, tj. od června 2018 do prosince 2018, od ledna 2019 do prosince 2019, od ledna 2020 do prosince 2020 a od ledna 2021 do prosince 2021, tj. celkem 135 579 Kč (43 x 3 153 Kč = 135 579 Kč).

8. Pro rok 2018 žalobce provedl vyúčtování služeb spojených s užíváním jednotky č. [hodnota] ve vlastnictví žalovaného Vyúčtováním služeb ze dne 26.4.2019 ve spojení s vyúčtováním ostatních nákladů ze dne 27.4.2019, rozúčtováním nákladů na ÚT, ohřev TV, TV a SV ze dne 1.4.2019 a dopisem společnosti [právnická osoba]. ze dne 26.4.2019. Z těchto listin je zřejmé, že celkový nedoplatek žalovaného na vyúčtování služeb činí pro toto období 42 096 Kč a nedoplatek ostatních nákladů 1 974,72 Kč, tj. celkem 44 070,72 Kč, po zaokrouhlení nedoplatek v celkové výši 44 071 Kč; rovněž je evidentní skutečnost, že žalovaný neuhradil v tomto období ničeho na určených zálohách. Z listiny Rozúčtování nákladů na ÚT, ohřev TV, TV a SV je poté zřejmé, že jako podlahová plocha pro celou nemovitost je uveden údaj 2 744,30 m, započitatelná plocha pro teplo poté 2 742,17 m a započitatelná podlahová plocha pro danou bytovou jednotku 98,77 m (tyto údaje byly použity i pro rozúčtování daných nákladů pro následující období let 2019-2021 – soud má za prokázané z rozúčtování nákladů na ÚT, ohřev TV, TV a SV i pro tato následující období). Pro rok 2019 žalobce provedl vyúčtování služeb spojených s užíváním jednotky č. [hodnota] ve vlastnictví žalovaného Vyúčtováním služeb ze dne 23.4.2020 ve spojení s vyúčtováním ostatních nákladů ze dne 23.4.2020, rozúčtováním nákladů na ÚT, ohřev TV, TV a SV ze dne 6.3.2020 a dopisem společnosti [právnická osoba]. ze dne 23.4.2020. Z těchto listin je zřejmé, že celkový nedoplatek žalovaného na vyúčtování služeb činí pro toto období 43 903 Kč a nedoplatek ostatních nákladů 1 974,72 Kč, tj. celkem 45 877,20 Kč, po zaokrouhlení nedoplatek v celkové výši 45 878 Kč; rovněž je evidentní skutečnost, že žalovaný neuhradil v tomto období ničeho na určených zálohách. Pro rok 2020 žalobce provedl vyúčtování služeb spojených s užíváním jednotky č. [hodnota] ve vlastnictví žalovaného Vyúčtováním služeb ze dne 2.6.2021 ve spojení s vyúčtováním ostatních nákladů ze dne 28.5.2021, přílohou k vyúčtování služeb – koeficienty pro stanovení ploch dle vyhl. 269/2015 Sb., rozúčtováním nákladů na ÚT, ohřev TV, TV a SV ze dne 31.5.2021 a dopisem společnosti [právnická osoba]. ze dne 2.6.2021. Z těchto listin je zřejmé, že celkový nedoplatek žalovaného na vyúčtování služeb činí pro toto období 48 422 Kč a nedoplatek ostatních nákladů 2 073 Kč, tj. celkem 50 495 Kč; rovněž je evidentní skutečnost, že žalovaný neuhradil v tomto období ničeho na určených zálohách. Pro rok 2021 žalobce provedl vyúčtování služeb spojených s užíváním jednotky č. [hodnota] ve vlastnictví žalovaného Vyúčtováním služeb ze dne 8.4.2022 ve spojení s vyúčtováním ostatních nákladů ze dne 8.4.2022, rozúčtováním nákladů na ÚT, ohřev TV, TV a SV ze dne 21.3.2022 a dopisem společnosti [právnická osoba]. ze dne 8.4.2022. Z těchto listin je zřejmé, že celkový nedoplatek žalovaného na vyúčtování služeb činí pro toto období 49 589,47 Kč a nedoplatek ostatních nákladů 2 139 Kč, tj. celkem 51 728,47 Kč, po zaokrouhlení nedoplatek v celkové výši 51 728 Kč; rovněž je evidentní skutečnost, že žalovaný neuhradil v tomto období ničeho na určených zálohách. Mezi účastníky je nesporné, že výše specifikované nedoplatky z vyúčtování služeb a ostatních nákladů za období let 2018 až 2021 nebyly žalovaným žalobci dosud zaplaceny, byť byl žalovaný k jejich úhradě vyzván nejen shora označenými dopisy společnosti [právnická osoba]., ale dále i předžalobními výzvami ze dne 5.3.2021 a ze dne 15.11.2022.

9. K námitkám žalovaného co do nesprávnosti těchto vyúčtování bylo dále zjištěno:

10. K námitce týkající se použitých hodnot započitatelné podlahové plochy v rámci jednotlivých vyúčtování: Jak má soud za prokázané z výpovědi svědka [jméno FO], zaměstnance společnosti [Anonymizováno], zajišťující správu předmětné nemovitosti, při zadávání potřebných údajů včetně koeficientů při provádění jednotlivých vyúčtování bylo vycházeno z pasportizace daného bytového domu; jedná se o starší bytový dům, kdy tuto pasportizaci prováděla ještě před privatizací Městská část [adresa], následně došlo k orientační kontrole; vzhledem k tomu, že nebyla prováděna poté žádná větší rekonstrukce či takové zásahy, které by vedly k nějaké podstatné změně dispozic, bylo vycházeno i nadále z takto provedené pasportizace. V řízení, potažmo v průběhu znaleckého zkoumání ze strany znalecké kanceláře [právnická osoba]., nebylo z počátku postaveno najisto, v jaké podobě byly tyto pasporty použity (zejména co do vizualizace na desetinná místa, příp. zda docházelo k zaokrouhlování); z výpovědi svědka [jméno FO] ve spojení s pasportem předmětné nemovitosti založeným dne 21.5.2024 (č.l. 299-302 spisu) má však soud dále za prokázané, že použit byl pasport domu s vizualizací potřebných údajů na tři desetinná místa, tj. s použitím koeficientu výšky v případě bytové jednotky č. [hodnota] v hodnotě [hodnota]. Soud má za to, že určitá zmatečnost při předkládání pasportů byla žalobcem v průběhu řízení dostatečně objasněna, když podstatné zůstává, že při provádění vyúčtování bylo vycházeno z již zmíněné vizualizace na tři desetinná místa. Správnost údajů a výsledků v předmětných vyúčtováních při použití pasportu s vizualizací na tři desetinná místa byla přezkoumána i znaleckou kanceláří [právnická osoba]. v rámci Dodatku č. 2 ke znaleckému posudku č. [č. účtu] (dodatek ze dne 23.7.2024), kdy z tohoto dodatku ve spojení s výpovědí znalce [tituly před jménem] [jméno FO] při jednání soudu dne 3.9.2024 vyplývá, že tato vyúčtování jsou z pohledu správnosti výpočtu vyúčtování záloh – spotřeba tepla pro ÚT a ohřev TV vyúčtováními správnými (z obsahu uvedeného dodatku je zřejmé, že výpočty provedené znaleckou kanceláří se zcela shodují s početními údaji v rámci vyúčtování pro jednotlivé kalendářní roky 2018-2021). V průběhu řízení vypracovala znalecká kancelář [právnická osoba]. již znalecký posudek č. [č. účtu] ze dne 24.5.2023 a Dodatek č. 1 k tomuto znaleckému posudku ze dne 8.12.2023. Z těchto posudků ve spojení s výpovědí znalce [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že znalecká kancelář vycházela při provádění výpočtů nejprve z výsledků vlastního měření, poté z vizualizace na dvě desetinná místa, neboť správný pasport, tj. pasport s vizualizací na tři desetinná místa, v té době neměla k dispozici. V řízení vyšlo rovněž najevo, že daný bytový dům byl vystaven v té podobě, že zde není převládající výška jednotlivých podlaží, kdy je proto třeba vždy vycházet s údajů v rámci jednoho podlaží a poté provést potřebné výpočty. Tyto skutečnosti byly zjištěny jak z výpovědi svědka [jméno FO], tak i znaleckým dokazováním znalecké kanceláře [jméno FO] ve spojení s výpovědí znalce [tituly před jménem] [jméno FO], kdy podstatné je pak zjištění vyplývající z takto provedeného dokazování (a i z pohledu logiky), že i když se použije převládající výška odlišná, tj. naměřená dle pasportizace v jiném podlaží (či naměřená externě právě danou znaleckou kanceláří), stále zůstává zachován stejný poměr a při vyúčtování zůstává neměnný výsledek. Dle soudu tak neobstojí poukaz žalovaného, potažmo znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ve spojení s jím vyhotoveným znaleckým posudkem č. [č. účtu] ze dne 13.5.2024 ve znění dodatků č. 1 ze dne 16.9.2024 a č. 2 ze dne 22.10.2024, na nesprávně provedená vyúčtování, a to s ohledem na odlišně naměřené výšky, když soud má za to, že tato záležitost byla takto logicky a náležitě vysvětlena, a soud proto v tomto směru nemá žádné pochybnosti o správnosti konečného výpočtu.

11. Namítal-li žalovaný účtování dvojí ceny vody, i zde byla tato problematika podrobena značenému dokazování a znaleckou kanceláří [právnická osoba]. dle soudu naprosto logicky objasněna. Byť znalec [tituly před jménem] [jméno FO] jak ve svém znaleckém posudku č. [č. účtu] ze dne 13.5.2024 a dále i ve své výpovědi v rámci konfrontačního výslechu uvedl, že jednotková cena vody musí být vždy stejná (dále s poukazem na tabulku jednotkových cen společnosti [právnická osoba].), z jeho výpovědi je zároveň zřejmé, že faktury, kterými bylo vodné a stočné pro danou nemovitosti fakturováno, k dispozici neměl, a kontrolu (přepočet) jednotlivých částek tudíž neprováděl. Z výpovědi znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ve spojení s fakturami společnosti [právnická osoba]., č. [hodnota] ze dne 18.1.2021 a č. [hodnota] ze dne 18.1.2021 však vyplynulo, že pro fakturované období 28.12.2019 – 28.12.2020 (právě rok 2020 znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém znaleckém posudku zejména z pohledu nesprávnosti uvedených údajů akcentoval) byl odečet proveden jednak pomocí dvou měřidel (proto jsou zde dvě faktury), dále došlo ke změně fakturované jednotkové ceny, kdy tato se lišila jednak pro období od 1.1.2020 do 30.4.2020 a poté pro období od 1.5.2020 do 31.12.2020. Z označených faktur následně vyplývá, jaké jednotkové ceny byly ze strany poskytovatele dané komodity účtovány, kdy je zcela v souladu se zásadami logiky, že v rámci vyúčtování služeb je třeba kalkulovat se skutečně vynaloženými částkami ze strany poskytovatele těchto služeb; tj. jinými slovy žalobce neměl jinou možnost, než rozúčtovávat částky, které fakticky uhradil, nikoli částky v odlišné hodnotě, byť jsou uváděny jako částky regulované (důvod, proč byly účtovány dodavatelem jiné jednotkové ceny vodného a stočného než uváděné v přehledové tabulce předložené znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], není ze strany soudu pro účely jeho rozhodnutí již relevantní). Ze znaleckého posudku znalecké kanceláře [právnická osoba]. ve spojení s jeho dodatky a dále i výpovědí znalce [tituly před jménem] [jméno FO] je poté zřejmé, že uvedená znalecká kancelář měla veškerou potřebnou dokumentaci, potažmo fakturaci, k dispozici, provedla kontrolu vyúčtování i v tomto směru a žádné pochybení v provedených přepočtech nebylo shledáno.

12. Žalovaný dále (nicméně již po koncentraci řízení – k tomu viz dále) poukazoval na dle něj nesprávně použitý koeficient druhu místnosti v případě nebytové jednotky č. [Anonymizováno]. Mezi účastníky není sporu, že předmětné nebytové prostory jsou dlouhodobě užívány jako restaurace; součástí těchto prostor jsou vedle stěžejního restauračního prostoru rovněž kuchyně, sklady, předsíň, kancelář, umývárna a koupelna + WC (viz popis jednotlivých jednotek v rámci příloh znaleckého posudku znalecké kanceláře [právnická osoba]., č. [č. účtu] ze dne 24.5.2023). Rovněž je nesporná ta skutečnost, že pro všechny prostory nebytové jednotky č. [Anonymizováno] byl pro potřeby vyhotovení vyúčtování služeb pro veškeré jednotky v domě použit jednotný koeficient dluhu místnosti 1,4, kdy – jak je zřejmé z výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] – se jedná restauraci a její příslušenství . Jak uvedl znalec [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci své výpovědi, dále poté i v dodatku č. [hodnota] znaleckého posudku č. [č. účtu] (č. [č. účtu] ze dne 22.10.2024), daný koeficient byl dle něj uveden nesprávně v rozporu s přílohou č. 1 k vyhlášce č. 269/2015 Sb. Mezi účastníky nebylo nijak sporováno, že tento koeficient je používán žalobcem za účelem provádění vyúčtování služeb dlouhodobě, kdy byl takto nastaven již předchozím vlastníkem předmětné budovy Městskou částí [adresa], která je nadále vlastníkem nebytové jednotky č. [Anonymizováno] (toto vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota], k.ú. [adresa]). Z výpovědi znalce [tituly před jménem] [jméno FO] konečně vyplynulo, že došlo-li by k rozlišení koeficientů pro jednotlivé prostory daného nebytového prostoru, došlo by zároveň k poklesu částky hrazené vlastníkem tohoto nebytového prostoru jakožto případného nedoplatku, a naopak k nárůstu částek případně v rámci vyúčtování hrazených jakožto nedoplatek vlastníky jednotlivých bytových jednotek; z uvedeného je jednoznačné, že nastavení jednotného koeficientu druhu místnosti pro nebytovou jednotku č. [Anonymizováno] v hodnotě [hodnota] je činěno i ve prospěch žalovaného.

13. Poukazoval-li žalovaný (a to v souvislosti se založeným znaleckým posudkem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] opět nově až po koncentraci řízení) na dle něj nesprávné údaje použité pro provedení potřebných výpočtů co do rozúčtování nákladů na ÚT, ohřev TV, TV a SV, a to v části spotřební složky, správnost výpočtu v tomto směru, a to s přihlédnutím ke způsobu zohledňování takových hodnot u bytů, kde nebyl odečet umožněn, rovněž logicky objasnil znalec [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci své výpovědi při provedeném konfrontačním výslechu obou znalců. Po doplnění dokazování k této námitce listinami Rozúčtování nákladů na ÚT, ohřev TV, TV a SV pro roky 2018 a 2019 pro bytové jednotky č. [hodnota] [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] tedy soud nemá za prokázané tvrzení žalovaného, že by v tomto směru mělo dojít při provedení vyúčtování k jakémukoli pochybení. Soud obecně v této souvislosti poukazuje i na tu skutečnost, že na rozdíl od znalecké kanceláře [jméno FO] neměl znalec [tituly před jménem] [jméno FO] k dispozici veškeré potřebné podklady a nemohl tak provést potřebné výpočty co do posouzení správnosti zjištěných nedoplatků. Znalecká kancelář [jméno FO] poté takové potřebné výpočty provedla a správnost zjištěných početních údajů překontrolovala. I z tohoto pohledu (znalost a kontrola konkrétních čísel na základě všech potřebných a žalobcem v souvislosti s prováděním jednotlivých vyúčtování využitých podkladů) jsou výsledky takového znaleckého zkoumání dle soudu přesvědčivější. Soud má konečně i za to, že důvodná není ani námitka žalovaného co do případných pochyb o znaleckém oprávnění uvedené znaleckého kanceláře, když její potřebnou odbornost pro vyhotovení znaleckého posudku daného typu lze podřadit pod zapsaný obor „Ekonomika“ (mimo jiné i „oceňování služeb“).

14. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno] – byt, vymezené v budově č. p. [Anonymizováno] – bytový dům, která se nachází na pozemku parc. č. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] – ostatní plocha, zeleň, parc. č. [hodnota] – zahrada a parc. č. [hodnota] – zahrada, bytová jednotka zapsaná na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], a to včetně odpovídajícího spoluvlastnického podílu na společných částech nemovité věci ve výši [Anonymizováno]. Žalobce je společenstvím vlastníků jednotek, jehož předmětem činnosti je zajišťování správy domu a pozemku, v nichž se výše uvedená jednotka nacházela. Žalovaný řádně neplnil svou zákonnou povinnost a nehradil po období kalendářních let 2018-2021 žalobci řádně a včas vyúčtování za služby, spojené s užíváním domu, rovněž pak příspěvky na náklady spojené se správou domu.

15. Podle ustanovení § 1180 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

16. Podle ustanovení § 1181 zákona o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

17. Podle ustanovení § 1194 odst. 1 o.z. společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.

18. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“) poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

19. Podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství, rozúčtují se náklady na služby takto: a) dodávka vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody; b) provoz a čištění komínů podle počtu využívaných vyústění do komínů; c) umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu podle počtu kabelových zásuvek; d) provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, odvoz komunálního odpadu, popřípadě další služby sjednané mezi poskytovatelem služeb a příjemcem služeb, podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování.

20. Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

21. Podle ustanovení § 1 vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, ve znění do 1. 11. 2021, (dále jen „Vyhlášky“) tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje a) rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů, b) některé další náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům.

22. Podle ustanovení § 2 Vyhlášky pro účely této vyhlášky se rozumí a) zúčtovací jednotkou dům nebo jeho část, popřípadě domy nebo jejich části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení a společné měření nebo stanovení množství tepla, nákladů na teplo na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody, b) vytápěním ústřední vytápění pomocí otopné soustavy ovlivňující zúčtovací jednotku, kterou prochází, napojené na společný zdroj tepla; vytápěním není vytápění bytů a nebytových prostorů prostřednictvím samostatných etážových okruhů zásobovaných teplem z vlastních zdrojů tepla, používajících různé druhy paliv nebo elektřinu, ani vytápění prostřednictvím uzavřených okruhů, do nichž se dodává a měří teplo na základě smlouvy dodavatele přímo s příjemcem služeb, c) společnou přípravou teplé vody pro dům ohřev a poskytování centrálně připravované teplé vody příjemcům služeb, d) podlahovou plochou podlahová plocha místností bytu a nebytového prostoru kromě teras, balkónů a lodžií a vedlejších prostorů, které jsou umístěny mimo byt; do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem; nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků, e) započitatelnou podlahovou plochou podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 části A k této vyhlášce; mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotce rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností se vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové plochy a výšky stropu převládajících místností v zúčtovací jednotce, f) podlahovou plochou nebytových prostorů pro účely poskytování teplé vody podlahová plocha vynásobená koeficienty stanovenými podle přílohy č. 1 části B k této vyhlášce, g) náměrem hodnota zjištěná jako rozdíl odečtu naměřených hodnot na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo vodoměrech na teplou vodu na konci a na začátku daného zúčtovacího období, h) nákladem na vytápění a na poskytování teplé vody pro dům náklady skutečně vynaložené v příslušném zúčtovacím období na pořízení služeb, tj. náklady na teplo na vytápění, náklady na teplo spotřebované na přípravu teplé vody, náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu teplé vody, a to v cenách podle cenových předpisů, i) referenčním příjemcem služeb příjemce služeb, jehož náklady na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy se rovnají průměrným nákladům na vytápění připadajícím na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období a jehož spotřeba společně připravované teplé vody v m3 se rovná průměrné spotřebě teplé vody na jednoho příjemce služeb v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období, j) srovnáním s referenčním příjemcem služeb uvedení nákladů na vytápění referenčního příjemce služeb na 1 m2 započitatelné podlahové plochy, uvedení součinu těchto nákladů a započitatelné podlahové plochy příjemce služeb a uvedení spotřeby společně připravované teplé vody referenčním příjemcem služeb.

23. Podle ustanovení § 6 Vyhlášky ve vyúčtování poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem, uvede a) za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepla na vytápění, spotřebu tepla na ohřev vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé vody, b) za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepla na vytápění a tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé vody v Kč/m3, c) za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na vytápění a na teplo spotřebované na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů na vytápění a nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody v % a v Kč, d) podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb v m2, v případě poskytování teplé vody průměrný počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období, součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb, součet náměrů instalovaných vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr instalovaných vodoměrů teplé vody v bytě či nebytovém prostoru příjemce služeb a ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé příjemce služeb podle evidence spotřeb v m3, hodnoty podílu nákladu příjemce služeb na vytápění, teplo na ohřev vody a na vodu v teplé vodě, e) měrnou spotřebu tepla na vytápění za zúčtovací jednotku v zúčtovacím období vyjádřenou v GJ na m2 započitatelné podlahové plochy, f) podíly nákladů připadající na příjemce služeb s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na vytápění, na teplo na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody, g) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb.

24. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s citovanými ustanoveními občanského zákoníku a zákona č. 67/2013 Sb. dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno] – byt, vymezené v budově č. p. [Anonymizováno] – bytový dům, která se nachází na pozemku parc. č. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno] – ostatní plocha, zeleň, parc. č. [hodnota] – zahrada a parc. č. [hodnota] – zahrada, bytová jednotka zapsaná na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], a to včetně odpovídajícího spoluvlastnického podílu na společných částech nemovité věci ve výši [Anonymizováno], jejíž správu zajišťuje žalobce. Jako vlastník uvedené bytové jednotky je žalovaný povinen ve smyslu ustanovení § 1180 odst. 1 o.z. přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech, v souladu s ustanovením § 1181 o.z. je poté i povinen hradit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby). Jak vyplývá z ustanovení § 1181 o.z. ve spojení s příslušnými výše citovanými ustanoveními zákona č. 67/2013 Sb. žalovaný má poté následně právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný své povinnosti vůči žalobci v zažalovaném období řádně nesplnil, když jednak žalobci řádně a včas nehradil stanovené zálohy, a to včetně stanovených příspěvků na správu domu a pozemku, rovněž pak žalobci řádně neuhradil žalobcem provedená a žalovanému doručená vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním předmětné bytové jednotky pro období kalendářních roků 2018, 2019, 2020 a 2021. Výše příspěvků na správu domu a pozemku a výše záloh, které byl žalovaný povinen žalobci měsíčně hradit, poté vyplývá z evidenčního listu pro danou bytovou jednotku, kdy výše příspěvků na správu domu a pozemku je od roku 2014 neměnná a činí 3 153 Kč.

25. Co do jednotlivých zažalovaných nároků a rovněž v souvislosti s námitkami vznesenými žalovaným soud uvádí: Žalovaný v řízení především nijak nesporoval, že stanovené zálohy na služby, dále pak i příspěvky na správu domu a pozemku nejsou a po zažalované období nebyly jeho osobou řádně hrazeny, rovněž je mezi účastníky nesporné, že žalovaný doposavad neuhradil vyúčtování záloh na služby za kalendářní roky 2018, 2019, 2020 a 2021. Pokud se týká dosud neuhrazených příspěvků na správu domu a pozemku, které byl žalovaný povinen hradit v měsíční výši 3 153 Kč, není sporu o tom, že tyto příspěvky ročnímu vyúčtování nepodléhají, když se nejedná o platby zálohové, nýbrž příjem SVJ. Neuhradil-li žalovaný tyto příspěvky řádně, porušil své povinnosti dle čl. XIV odst. 2 písm. b), c) Stanov SVJ, a tedy i v této části žaloby je nárok žalobce zcela důvodný. Žalovaný ostatně svou povinnost hradit v tomto směru nijak neodmítal, nicméně v této souvislosti dále vznášel v rámci své procesní obrany námitku započtení oproti tomuto nespornému nároku žalobce, když v této souvislosti poukazoval na svůj nárok na zaplacení zákonných pokut za dosud dle něj řádně neprovedená vyúčtování ze strany žalobce dle ustanovení § 13 zákona č. 67/2013 Sb. Za situace, kdy daná vyúčtování byla dle soudu provedena řádně a správně (k tomu viz dále), je však zřejmé, že žalovaný žádným nárokem, k jehož započtení by mohl případně přistoupit, nedisponuje, a k zániku nároku žalobce na zaplacení dosud neuhrazených příspěvků na správu domu a pozemku za celé zažalované období tak dojít nemohlo. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že i pokud by byl učiněn soudem závěr o doposavad řádně a správně neprovedeném vyúčtování či neprovedených vyúčtování za předmětná období, nárok žalobce na případnou úhradu zákonných pokut dle ustanovení § 13 zákona č. 67/2013 Sb. se jeví z pohledu soudu jako nemravný (ustanovení § 6, § 8 o.z), a to za situace, kdy žalovaný s ohledem na svou dlouhodobě špatnou platební morálkou zneužívá svého postavení vlastníka jednotky vůči SVJ a na úkor ostatních řádně platících vlastníků jednotek, kteří jsou ve výsledku nuceni na jednání žalovaného (byť třeba na přechodnou dobu) doplácet. K uplatněnému nároku žalobce na zaplacení příspěvků na správu domu a pozemku proto soud uzavírá, že co do požadavku jejich zaplacení za období od 1.6.2018 do 31.12.2021 byla žaloba shledána zcela důvodně podanou, tj. co do částky 135 579 Kč (43 měsíců x 3 153 Kč) bylo žalobě soudem zcela vyhověno.

26. Ohledně záloh na služby za kalendářní roky 2018, 2019, 2020 a 2021 bylo žalobcem přistoupeno k jejich zúčtování v souladu s ustanovením § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. Soud se následně, a to i s ohledem na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 26 Cdo 4637/2018), zabýval tím, zda předmětná vyúčtování mají veškeré potřebné náležitosti a zda byla provedena řádně, tj. zda bylo vycházeno ze správných hodnot, koeficientů a zda v nich žalobce dospěl ke správným výsledkům, neboť pouze v takovém případě nastává případná splatnost nedoplatku. Zohledněna byla rovněž judikatura Nejvyššího soudu (sp.zn. 26 Cdo 731/2023), dle které „Má-li soud učinit závěr, jestli je nedoplatek či přeplatek z vyúčtování služeb splatný, nebo zda poskytovatel služeb splnil svou povinnost provést vyúčtování, musí posoudit, zda je vyúčtování řádné. Z úřední povinnosti však zkoumá zejména to, zda poskytovatel služeb uvedl ve vyúčtování všechny právními předpisy předepsané náležitosti a zda je dostatečně srozumitelné, tedy zda příjemce služeb byl schopen podle něj zkontrolovat správnost údajů o své spotřebě a o způsobu rozúčtování, zjišťuje tedy jen takové údaje, které jsou bez dalšího z vyúčtování patrné. Jinak správnost vyúčtování zkoumá (může zkoumat) jen na základě konkrétních tvrzení příjemce služeb. Nesouhlasí-li příjemce služeb s vyúčtováním služeb, musí své námitky (výhrady) vůči vyúčtování specifikovat (např. nesouhlas s použitým koeficientem použitým pro přepočet započitatelné podlahové plochy, údaje o podlahové ploše atd.), soud pak přezkoumá vyúčtování služeb i z pohledu těchto jeho konkrétních námitek.“. Soud má za to, že předložená vyúčtování mají všechny potřebné náležitosti předepsané jak zákonem č. č. 67/2013 Sb., tak i vyhláškou č. 269/2015 Sb., v tomto směru ostatně nebylo žalovaným ničeho namítáno. Soud se proto poté soustředil na konkrétní námitky vůči těmto vyúčtováním dle bližší specifikace žalovaného K těmto jednotlivým námitkám soud dále uvádí:

27. V rámci koncentrace řízení (ustanovení § 118b odst. 1 věta druhá a třetí o.s.ř.) bylo žalovaným poukazováno na nejasné a nesprávné údaje co do přepočtu započitatelné podlahové plochy, potažmo byla řešena otázka použitých koeficientů, dále na tu skutečnost, že žalobce dle žalovaného účtuje dvojí cenu vody. Na tyto sporné otázky bylo zaměřeno i znalecké zkoumání, kdy soud v této souvislosti posuzoval i závěry znaleckých posudků znalecké kanceláře [právnická osoba]. a znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ve spojení s výpověďmi znalců. Po zhodnocení veškerého dokazování v tomto směru dospěl soud k závěru, že námitky žalovaného nejsou důvodné.

28. K otázce započitatelné podlahové plochy a údajů použitých v jednotlivých vyúčtováních: V řízení bylo prokázáno, že při zadávání potřebných údajů včetně koeficientů bylo vycházeno z pasportizace daného bytového domu. Jedná se o starší bytový dům, kdy tuto pasportizaci prováděla ještě před privatizací Městská část [adresa]. Jelikož nebyla prováděna následně žádná větší rekonstrukce či takové zásahy, které by vedly k nějaké podstatné změně dispozic dané nemovitosti, vycházel žalobce nadále z takto provedené pasportizace. V průběhu řízení bylo vyjasněno, že v takto vytvořených pasportech byly potřebné údaje včetně nezbytných koeficientů vizualizovány na tři desetinná místa, a rovněž v průběhu řízení bylo prokázáno, že právě z těchto pasportů vycházejí a v minulosti i vycházely potřebné přepočty pro provádění vyúčtování služeb. Soud má za to, že určitá zmatečnost při předkládání pasportů, resp. při použití potřebných údajů za účelem přepočtů nutných pro zjištění výše případného nedoplatku, byla v průběhu řízení dostatečně objasněna, když podstatné zůstává, že při provádění vyúčtování bylo žalobcem vycházeno z již zmíněné vizualizace na tři desetinná místa. Správnost údajů a výsledků v žalobcem provedených vyúčtování při použití takových údajů vycházejících z předložené pasportizace byla následně přezkoumána se shodným výsledkem i znaleckou kanceláří [právnická osoba]. v rámci Dodatku č. 2 ke znaleckému posudku č. [č. účtu] (dodatek ze dne 23.7.2024). V případě samotného znaleckého posudku znalecké kanceláře [právnická osoba]. č. [č. účtu], potažmo Dodatku č. 1 k tomuto znaleckému posudku, vycházela uvedená znalecká kancelář nejprve z výsledků vlastního měření, poté z vizualizace na dvě desetinná místa, neboť správný pasport, tj. pasport s vizualizací na tři desetinná místa, v té době neměla k dispozici. Došla-li tedy znalecká kancelář k částečně odlišným výsledkům, a to zejména ve svém prvotním znaleckém posudku, je toto logicky vysvětleno právě těmito skutečnostmi, tj. použitím částečně odlišných vstupních údajů. V řízení bylo dále prokázáno, že daný bytový dům byl vystaven v té podobě, kdy zde není převládající výška jednotlivých podlaží. Žalobci proto nelze jakkoli vytýkat, je-li použita za účelem provedení potřebných výpočtů a přepočtů převládající výška jednoho (stále stejného) podlaží. Z logiky věci poté plyne, že i pokud se pro potřeby těchto přepočtů použije převládající výška podlaží v jiné hodnotě, tj. naměřená dle pasportizace v jiném podlaží), stále zůstává zachován stejný poměr a při vyúčtování lze dojít ke stejnému výsledku. Pokud tedy žalovaný poukazoval ve shodě se znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] na odlišně naměřené výšky, má soud za to, že tato záležitost byla takto logicky a náležitě vysvětlena, a soud proto v tomto směru nemá žádné pochybnosti o správnosti konečného výpočtu.

29. Namítal-li žalovaný účtování dvojí ceny vody, i zde byla tato problematika podrobena značenému dokazování a opakovaně zmíněnou znaleckou kanceláří naprosto logicky objasněna. Je třeba předeslat, že žalobce vycházel (zcela logicky) při zadání potřebných údajů a provedení přepočtů z částek, které v této souvislosti hradil na základě faktur vystavených dodavatelem těchto služeb pro celý dům a pro předmětné období. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO], který poukazoval na regulované ceny vodného a stočného a jejich odlišnou výši vyplývající z webu dodavatele, neměl tyto faktury k dispozici a již z tohoto důvodu nemohl nijak ověřovat správnost jakýchkoliv výpočtů. Dle soudu je zcela logicky postupováno při provádění potřebných přepočtů, rozúčtovává-li žalobce částky, které fakticky hradí, nikoli částky v odlišné hodnotě, byť jsou uváděny jako částky regulované, kdy důvod, proč byly účtovány dodavatelem vody jiné jednotkové ceny, není dle soudu rozhodující. V řízení bylo dále dle soudu řádně osvětleno, jakým způsobem bylo žalobcem při provádění vyúčtování v tomto směru postupováno, když bylo nutné zohlednit jednak existenci dvou měřidel, dále změnu jednotkové ceny v průběhu jednotlivých roků. Soud proto ani v tomto směru má za to, že vyúčtování byla žalobcem provedena správně.

30. Žalovaný dále v průběhu řízení poukazoval na nejasnosti ohledně použitého koeficientu v případě nebytové jednotky č. [hodnota] a dále na dle něj nesprávný údaj použitý pro výpočet v části spotřební složky v rámci vyúčtování nákladů na ohřev teplé vody. Zde soud především předesílá, že tyto námitky takto konkretizované zazněly až v souvislosti s předložením znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze strany žalovaného, potažmo v souvislosti s výslechem tohoto znalce (13.5.2024, potažmo 3.9.2024), tedy až po koncentraci řízení (poučení v tomto směru bylo účastníkům poskytnuto již při jednání soudu dne 30.5.2023). Nicméně soud se přesto těmito námitkami z opatrnosti zabýval, neboť námitka žalovaného co do nedostatků provedených vyúčtování zazněla již dříve; soud má však i ohledně těchto námitek za to, že nejsou vznesené důvodně. Otázka použití koeficientu pro stanovení započitatelné podlahové plochy v jednotné výši 1,4 pro celý nebytový prostor provozovaný jako restaurace, a to včetně jejího příslušenství a zázemí, se může jeviti z pohledu přílohy č. 1 k vyhlášce č. 269/2015 Sb. jako diskutabilní (je otázkou výkladu, zda je na místě pod daný koeficient podřadit celý prostor restaurace včetně jejího příslušenství a zázemí, k čemuž se soud přiklání, či zda je potřebné rozklíčování jednotlivých prostor dané nebytové jednotky a použití odlišných koeficientů pro tyto jednotlivé prostory), nicméně dle soudu nelze přehlédnout, že tento koeficient je takto použit v „neprospěch“ dané nebytové jednotky, jejíž vlastník je s tím zcela srozuměn, a naopak ve „prospěch“ vlastníků jednotlivých bytových jednotek v předmětném bytovém domě. Jinými slovy – pokud by došlo k složitému rozčleňování celého nebytového prostoru a použití oddělených koeficientů pro jednotlivé prostory zázemí restaurace, za takové situace by se zvýšily částky hrazené jednotlivými vlastníky bytových jednotek, tedy i žalovaného. Námitka žalovaného se i z tohoto pohledu jeví jako účelově vznesená. Pokud se týká námitek ohledně dle žalovaného nesprávných údajů použitých pro výpočet v části spotřební složky v rámci vyúčtování nákladů na ohřev teplé vody, případné nejasnosti v tomto směru, a to s ohledem na způsob zohledňování hodnot u bytů, kde nebyl odečet k dispozici, byly rovněž logicky objasněny znaleckou kanceláří [právnická osoba]. (viz odst. 13 rozsudku), která se znalostí veškerých podkladů provedla i potřebné přepočty veškerých hodnot za účelem zjištění správnosti provedených vyúčtování. Soud proto ani v tomto směru nemá pochybnosti o správnosti provedených vyúčtování.

31. Na základě všech shora uvedených skutečností proto soud dospěl k závěru, že v daném případě provedená vyúčtování žalobce netrpí žádnými vadami, naopak všechna předmětná vyúčtování za období kalendářních roků 2018, 2019, 2020 a 2021 pro danou bytovou jednotku ve vlastnictví žalovaného byla provedena řádně, v souladu se zákonem i všemi přijatými rozhodnutími shromáždění, byla provedena přehledně a obsahují všechny potřebné údaje pro vlastní vyúčtování všech plateb, přičemž žalovaný byl s těmito vyúčtováními řádně seznámen. Nastala tak splatnost předmětných vyúčtování a žalovaný je povinen nedoplatky vycházející z těchto vyúčtování žalobci uhradit, když se jedná o částku v celkové výši 192 172 Kč (částky 44 071 Kč + 45 878 Kč + 50 495 Kč + 51 728 Kč = 192 172 Kč).

32. Soud proto s přihlédnutím ke všem uvedeným skutečnostem dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť v průběhu řízení bylo prokazatelně zjištěno, že žalovaný má, jako vlastník výše uvedené bytové jednotky, povinnost přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku, dále i povinnost hradit řádně měsíční zálohy na služby, potažmo jejich vyúčtování. Žalovaný prokazatelně neuhradil žalobci ničeho, když je v prodlení jak s platbou příspěvků na správu domu a pozemku, dále i v prodlení s platbou nedoplatků na žalobcem provedených vyúčtování služeb. Soud proto žalobě v plné rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

33. O povinnosti žalovaného zaplatit žalobci příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení z důvodně uplatněných nároků bylo rozhodnuto dle ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobci rovněž dle uvedených ustanovení přísluší právo na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v celkové výši 21 105,02 Kč s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou předepsaných a řádně neuhrazených záloh na služby za období měsíců červen 2018 až prosinec 2021 (v případě jednotlivých záloh od okamžiku jejich splatnosti do splatnosti vyúčtování za jednotlivé kalendářní roky).

34. O nákladech řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení zcela úspěšný, mu soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívajících v nákladech na úhradu soudního poplatku v celkové výši 17 444 Kč, v nákladech na uhrazenou zálohu na znalečné ve výši 5 082 Kč, v nákladech vynaložených na úhradu znalečného znalecké kanceláři [právnická osoba]. v celkové výši 120 516 Kč (prokázáno vyúčtováním znalečného ze strany dané znalecké kanceláře ve spojení s výpisy z účtu prokazující úhradu částek 72 600 Kč a 47 916 Kč) a dále v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny v souladu s ustanovením § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 4 úkony právní služby po 7 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení; sepis žaloby; sepis předžalobní výzvy ze dne 30.5.2021 a sepis repliky žalobce k vyjádření žalovaného ze dne 25.1.2023), když výše úkonů právní pomoci je dána pro tarifní hodnotu 159 022,60 Kč, a to pro období do podání návrhu žalobce na rozšíření žaloby ze dne 25.1.2023, 15 úkony právní služby po 9 700 Kč (sepis návrhu žalobce na rozšíření žaloby ze dne 25.1.2023; sepis předžalobní výzvy ze dne 15.11.2022; účast na jednání soudu dne 30.5.2023; sepis vyjádření ze dne 26.7.2023; účast na jednání soudu dne 31.10.2023 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; sepis vyjádření ze dne 18.1.2024; účast na jednání soudu dne 26.3.2024; sepis vyjádření ze dne 30.4.2024; účast na jednání soudu dne 23.5.2024; sepis vyjádření ze dne 21.8.2024; účast na jednání soudu dne 3.9.2024 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony právní pomoci; sepis vyjádření ze dne 1.11.2024 a účast na jednání soudu dne 5.11.2024), když výše úkonů právní pomoci je dána pro tarifní hodnotu 348 856,02 Kč, a v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 19 náhradami hotových výdajů po 300 Kč, tj. na náhradě nákladů právního zastoupení žalobci přísluší částka 181 200 Kč, po připočtení 21 % DPH, jejímž je právní zástupkyně žalobce plátcem, poté celkem 219 252 Kč. Po připočtení částky uhrazeného soudního poplatku, vynaložené zálohy na znalečné a vynaloženého znalečného pak bylo žalobci přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 362 294 Kč (219 252 Kč + 17 444 Kč + 5 082 Kč + 120 516 Kč = 362 294 Kč).

35. O povinnosti žalovaného zaplatit České republice náklady státu (výrok III. rozsudku) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný byl v řízení zcela procesně neúspěšný. V daném případě se jedná o znalečné v částce 1 000 Kč uhrazené z rozpočtových prostředků státu znalci [tituly před jménem] [jméno FO] na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 11.9.2024, č.j. 16 C 134/2021-379. Pro úplnost zde soud uvádí, že převážná část nákladů na znalečné byla uhrazena ze záloh složených účastníky za tímto účelem.

36. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty odlišné nebyly shledány žádné důvody.

Poučení