16 C 141/2012 - 753

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Vrkočovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]-[Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] za účasti vedlejšího účastníka [Jméno účastníka]., IČO [IČO účastníka] sídlem [Adresa účastníka] o 1 500 000 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 1 500 000 Kč se zamítá.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 327 000 Kč se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 613 969,30 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalované.

IV. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5 700 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v [adresa], náhradu nákladů řízení ve výši 146 277,94 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobce se po žalované domáhal náhrady škody ve výši 1 500 000 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že se podrobil na neurochirurgické klinice Fakultní [podezřelý výraz] [adresa] dne 10. 5. 2010 operačnímu zákroku, a to dekomprese levého středového nervu v karpálním tunelu levé ruky. Indikace k operaci byla stanovena na základě klinických potíží žalobce a podložena EMG vyšetřením, které prokazovalo středně výrazný senzitivně motorický kondukční defekt zápěstního segmentu nervového medianu vlevo. Po provedené operaci došlo prakticky k znehybnění dlaně a prstů dominantní levé ruky. Stupňující se bolestivost nutí ke zvyšování medikace. Postupem času došlo k celkovému zhoršení zdravotního stavu pacienta, a to vlivem medikace omezující bolestivost levé ruky. Postup žalovaného byl přezkoumáván Českou lékařskou komorou, která vydala rozhodnutí ze dne 25. 10. 2010, kdy dle výsledku rozhodnutí postup lékařů žalovaného hodnotí jako lege artis při operaci nedošlo k poranění středového nervu, nerv byl dostatečně dekomprimován, došlo v pooperačním průběhu k rozvoji komplexního regionálního bolestivého syndromu [Anonymizováno] (dříve označovaného jako [Anonymizováno] syndrom). Žalobce konzultoval svůj zdravotní stav s dalšími nezávislými odborníky, byly vysloveny pochybnosti jednak o výsledku provedeného operačního zákroku s ohledem na dobu, která zabrala jeho provedení, a dále významné pochybení v následné pooperační péči. [jméno FO] tento fakt reaguje i soudní znalec Doc. [tituly před jménem] [jméno FO] Csc. ve svém znaleckém posudku z 6. 8. 2012. V daném případě operační zákrok trval 33 minut, což je již hraniční doba pro lokální anestesii mesocainem. Žalobce považuje u žalované i za nedostatečné informování o komplikacích a rizikách operačního zákroku ve spojitosti s možností vzniku syndromu KRBS. V souladu s článkem 5 Úmluvy [jméno FO] na ochranu lidských práv jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví je možno provést pouze za podmínky, že k němu dotčená osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas, tato osoba musí být předem řádně informována o účelu a povaze zákroku, jakož i o jeho důsledcích a rizicích. Žalobce je levák. Před operací byl zaměstnán jako zedník a funkčně je za daného stavu jeho ruka zcela nepoužitelná, způsobuje mu to nepředstavitelné obtíže, má rodinu, která strádá jeho zdravotními problémy a došlo k podstatnému snížení jejich životní úrovně. Došlo k nevratnému poškození dominantní levé ruky, která žalobci znemožňuje jakýkoli výkon kvalifikované činnosti a zhoršuje mu tak možnost uplatnění.

2. Ve věci byl vydán rozsudek ze dne 15. 1. 2015, č. j. [spisová značka], ve kterém byla žalobci přiznána náhrada škody ve výši 1 827 000 Kč, a ohledně zaplacení částky ve výši 1 173 000 Kč byla žaloba zamítnuta a dále byla žalovaná zavázána zaplatit náklady řízení žalobci a náklady státu představující proplacené znalečné. Žalovaná podala odvolání proti rozsudku a usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne 29. 6. 2015, č. [spisová značka] byl rozsudek okresního soudu zrušen ve výrocích I., III. a IV. a věc vrácena k dalšímu řízení. Ve výroku II. nabyl rozsudek č. j. [spisová značka] právní moci dne 11. 2. 2015.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 12. 2015 č. j. [spisová značka] byla podání žalobce ze dne 25. 9. 2012, 13. 1. 2015 a 23. 9. 2015 odmítnuta. Proti usnesení si podal odvolání žalobce a usnesením krajského soudu v [adresa] ze dne 30. 11. 2016, č. j. [spisová značka] bylo usnesení ve výroku I. potvrzeno, bylo zrušeno v části týkající se nepřiznání náhrady nákladů řízení žalované. Žalobce si podal dovolání a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2017, č. j. [spisová značka] bylo dovolání žalobce odmítnuto. Žalobce si podal ústavní stížnost a nálezem Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2019, sp. zn. II. ÚS 14/18 byla rozhodnutí obecných soudů zrušena a věc vrácena zpět zdejšímu soudu.

4. Dne 20. 2. 2020 žalobce doplnil žalobu tak, že žádal zaplacení částky ve výši 1 827 000 Kč, která mu byla přiznána rozsudkem zdejšího soudu ze dne 15. 1. 2015, č. j. [spisová značka], kdy požadoval bolestné ve výši 239 400 Kč a ztížení společenského uplatnění ve výši 1 587 600 Kč a vycházel přitom z odůvodnění rozsudku č. j. [spisová značka].

5. Žalobce setrval u jednání na žalobě v plném rozsahu.

6. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout a ohledně částky nad 1 500 000 Kč vznesla námitku promlčení.

7. Vedlejší účastník se připojil ke stanovisku žalované navrhoval zamítnutí žaloby a u částky nad 1 500 000 Kč vznesl také námitku promlčení.

8. Z výpovědi žalobce bylo prokázáno, že nejdříve se na neurochirurgické klinice žalované podrobil operaci pravé ruky z důvodu dekomprese karpálního tunelu, bylo to cca v únoru 2010, celý zákrok trval asi 10 minut, vše proběhlo v pořádku. Vzhledem k tomu, že žalobce je levák, bylo mu doporučeno pracovníky žalované, ať se podrobí operaci nedominantní pravé ruky s tím, že operace levé ruky je složitější a zkusí se jak bude reagovat pravá ruka. Protože operace pravé ruky dopadla v pořádku rozhodlo se, že podrobí i operaci levé ruky. Tato proběhla 10. 5. 2010. Během operačního zákroku cítil, že jej řežou, říkal neustále, že ho to bolí a žádal lékaře ať mu to více umrtví. Lékař se jej ptal, zda jej pravá ruka pak nebolela a řekl, že ne. Během operačního zákroku cítil, jak jej řežou, otevírají a podobně a velice jej ho to bolelo. Lékař mu řekl, že je tam anomálie, nic víc mu sděleno nebylo. Pak mu začalo být špatně a od bolesti začal omdlévat, pak se probral, sestřičky jej křísily, žádal stále o umrtvení, ale nic, cítil také sešívání rány jehlou. Jednalo se o strašnou bolest a otřesný zážitek, byl tam zhruba 1 hodinu, i po zákroku bolest přetrvávala. Šel domů, vzal si Brufen, nijak to nezabíralo, druhý den šel zpátky do nemocnice, tam ruka byla nateklá, znovu ji zavázali s tím, že je to v pořádku. Pokaždé jej kontroval jiný lékař. Operoval jej jiný lékař, který se pak už neobjevil a kontroloval jej pokaždé taky jiný lékař. V případě pravé ruky se na něj přišel podívat ten samý lékař, který jej operoval, když přišel s levou rukou, lékař pouze konstatoval, že mu dá léky proti otoku. Léky nezabraly, proto přišel zase druhý den, zase tam byl jiný lékař a zase mu dali jiné léky. Chodil do nemocnice žalované často, pak šel k neuroložce, protože mu z rány vytékal hnis a ta jej posílala za svým kolegou [tituly před jménem] [jméno FO]. Neuroložka i [tituly před jménem] [jméno FO] jej poslali zpátky do nemocnice žalované s tím, že má v ruce zánět. Pokaždé když šel žalobce za svou neuroložkou tak jej posílala do žalované [Anonymizováno] nemocnice s tím, aby si to tam žalobce dořešil. Žalovaná totiž jeho levou ruku operovala a neuroložka do toho nechtěla zasahovat. Žalobce neustále chodil k žalované, pokaždé tam byl jiný ošetřující lékař. Divili se proč tam žalobce stále chodí, ale žalobce měl problémy, bylo to nateklé. Podrobil se také rehabilitaci za poliklinikou [Anonymizováno], měl magnetickou rezonanci, která zakrátko musela být vypnuta, protože mu z magnetu otekla ruka, nešla ani vířivka, proto šel zase k žalované, kde mu doporučili ať jí Brufen, Novalgin a Tramal. Po Tramalu mu začalo být špatně, lék na ruku nezabíral. Šel za svou neuroložkou, která jej poslala do nemocnice [adresa] – [Anonymizováno] za doktorem [Anonymizováno], který jej hned poslal zpět k žalované a stejně jako neuroložka žalobce nechtěl do toho zasahovat. Žalobce se vrátil k žalované, řekli mu, že jej dají posoudit „nejlepší“ lékařce, která tam je, což byla [tituly před jménem] [jméno FO], měla přes 80 let. [tituly před jménem] [jméno FO] poté co si přečetla lékařskou listinu myslela si, že zákrok dělala [adresa]-[Anonymizováno] a začala nadávat: „Kurva oni si myslí, že my tu děláme zázraky, že oni to zkurví a my to tu budeme spravovat.“ Žalobce lituje, že v tu chvíli u sebe neměl záznamník. Upozornil lékařku na to, že zákrok prováděla žalovaná. [tituly před jménem] [jméno FO] jej vrátila zpátky na oddělení žalované, kde chodil předtím a když se žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] zeptal, jak bude léčba pokračovat, mávla rukou a řekla „vůbec ne, vůbec ne“. Nechtěla s tím mít nic společného. Pak péči o žalobce převzal zase jiný lékař. Lékař viděl zprávu [tituly před jménem] [jméno FO], udělal žalobci vyšetření magnetické rezonance a zeptal se jej, zda dělá se sbíječkou. Žalobce mu řekl, že se sbíječkou nepracuje, že pracuje u lešení. Lékař jej poslal na neurochirurgickou kliniku žalované a když tam přišel na kontrolu, tamní lékař mu sdělil, že nejde na ruce nic poznat, že je to rozmazané a tím to skončilo. Protože měl žalobce velké bolesti, tak jej přeřadili na kliniku bolesti žalované, je tam stále v léčení. Před operačním zákrokem 10. 5. 2010 žalobce pracoval u firmy Rappa déle než 5 let, dělal technika lešení, stavěl lešení výškové budovy, udělal si i řidičák na nákladní vozidlo, na veškeré hydraulické zařízení, aby měl pěkný příjem. Pak jej začaly bolet ruce, bydlel hned vedle firmy [Anonymizováno], měl dobrou práci, rodinný dům, všechno blízko. Je ženatý, má manželku, dvě děti ve věku 13 a 9 let, staral se také o 80 letou babičku, která byla ležák. Rodiče ztratil a byl jediný chlap široko daleko. Měl zájmy vaření, na vesnici řezničinu, tedy zabíjačky přes zimu, když šel na zabíjačky, tak přinesl domů nějaké potraviny, má rodinný domek, nemá na opravy firem či řemeslníků, proto dělal veškero práci kolem domu, opravy, úpravy, staral se o velkou zahradu, rodinný dům svépomocí, staral se o 80 letou babičku, která byla úplný ležák, musel jí přebalovat, zvedat, krmit, mýt, všechno co nutné kolem osoby, která nezvládá úkony sebeobsluhy. Po operaci levé ruky mu se vším musela začít pomáhat manželka. Byl aktivním členem u výjezdové jednotky hasičů, protože [Anonymizováno] měla svůj hasičský záchranný sbor. U společnosti [Anonymizováno] šel napřed na nemocenskou, když šel na operaci s pravou rukou, poté co měl problém s levou rukou, musel ukončit pracovní poměr ze zdravotních důvodů, protože tam pro něj už žádná práce nebyla. Před operací měl výdělek 15 000 Kč čistého měsíce, byl to stavební plat bez finančního ohodnocení, a protože je lešenář dělal výškové budovy, za prací ve výškách byl dvojnásobek platu, v odměnách a prémiích dalších 10-15 000 Kč. Před operací si mohl přijít na příjem 25 až 30 000 Kč měsíčně. Po pracovní době si chodil přivydělávat tím, že stavěl lešení a snažil se různě přivydělávat a uživit rodinu. V současné době je poživatelem ČID (částečně invalidního důchodu druhé třídy). Po operačním zákroku byl rok na nemocenské, nemocenská činila do 10 000 Kč. V té době měl ještě pojistku, proto dostával 1 000 Kč – 2 000 Kč měsíčně. Potom mu prodloužili nemocenskou ještě o 1 rok, kdy dostával 10 000 Kč bez pojistky a částečně invalidní důchod činí 7 200 Kč měsíčně. V dnešní době se nemůže starat o dům ani o zahradu, nemůže chodit na zabíjačky. Aby uživil žalobce sebe a rodinu musel prodat pozemky, které zdědil po předcích. Ze 7 000 Kč vyžít nejde, manželka pracuje jako dělnice u firmy Porexi, je placena úkolově, vydělá do 15 až 20 000 Kč měsíčně, obě dcery chodí na základní školu. Došlo ke zhoršení jeho života, když přišel taky mimo jiné o část zahrady, která patřila k rodinnému domku. Po operaci má vážné problémy, a to se srdcem, musel jít 2x na operaci a cítí se celkově vyřízen. Léčí se na psychiatrii, na kardiologii, kdy má problémy nějaké „systoly“ srdeční arytmie. Nikdy takové problémy neměl, dělal lešenáře, každého půl roku se musel podrobovat lékařským prohlídkám, ve výškách nelze toto dělat. [jméno FO] klinice bolesti u žalované byl podrobován injekcím do krku na umrtvení ruky, protože na krku se nachází nervová uzlina. To skončilo, protože se 2x netrefili a do druhé ruky mu museli píchat jinou látku, aby jí probrali. Nějakým způsobem ochromili srdeční činnost, začal kolabovat. Chodí na zábaly O2 z chilli papriček, které dostává na klinice bolesti u žalovaného, kdy mu ruku na hodinu umrtví, po hodině nanesou výtažky z chilli papriček a zase na hodinu nalepí, strašně to pálí. Dříve účinkovali po dobu 3 měsíců, teď se účinnost zkracuje pouze na měsíc a půl. Přes zimu se ruka neprokrvuje, je ledová. Pokud se týká spánku, byl ve spánkové laboratoři, dostal na spaní přístroj, protože během spánku v noci mu srdce vynechává a má přístroj, který jej prokysličuje, dělá to podtlak. Před operací vydělával peníze, mohli zajít i s dětmi do kina, do divadla. Má zakázáno řídit velká vozidla a na psychiatrii mu řekli, že může řídit pouze s doprovodem, a to když se bude cítit dobře. Manželský život je také v troskách, protože dostal na psychiatrii léky na utlumení. Zaměstnanci žalované s ním nekomunikovali o souvislostech operace ani o následcích, pouze mu řekli, že má jíst Brufen, Tramal a Novalgin. O problémech, kterými žalobce nyní trpí jej nikdo z pracovníků žalované nikdo neinformoval ani mu o ničem podobném neříkal ani si není jistý, zda toto bylo součástí informovaného souhlasu, který podepisoval. Invalidní důchod druhé třídy pobírá pro nehybnost ruky, bolestivost a nehybnost a že se léčí na klinice bolesti u žalované. Před operací práce technika lešení spočívala v tom, že přišel na stavbu, vyměřil dům, udělal nákres, spočítal lešení, zadal na sklad, aby se to nachystalo. S náklaďákem odjížděl na stavbu, byli tam externí brigádníci, dohlížel na stavbu, brigádníci měli svého vedoucího. Přes zimu dělal řidiče dodávky a většího auta, dělal si pyrotechnické zkoušky, když rozvážel pyrotechniku. Musel mít profesní průkaz ADR, někdy přenášel trubky, firma stále existuje. Pracoval také u ochranné agentury IPO. Žalobce je vyučený zedník – obkladač. V oboru pracoval rok po vojně, dělal obkládače u Vítkovických staveb, když mu zjistili, že má srůsty na krční páteři, tak mu řekli ať práci obkládače nedělá. Před operací také dělal řezníka na zabíjačkách, když chodil s vyučeným řezníkem a od něj se učil. Ohledně stavění ležení první dva roky toho bylo hodně, zůstával v práci i do půlnoci, někdy i v sobotu.

9. Z výpovědi žalobce ze dne 23. 7. 2020 bylo zjištěno, že pracuje stále u bezpečnostní služby IPO, [adresa]. Pracuje od 6 do 14 hodin, pracuje u počítače, má klimatizaci. Do práce jezdí autem. Osobní auto řídit může, po psychiatrickém vyšetření mu zakázali řízení nákladních aut. Dali mu kouli na volant, takže může řídit jednou rukou. O d roku 2015 vydělával 11 až 12 000 Kč bez daně, nyní dostává 15 000 Kč, cca 12 až 16 000 Kč čistého, záleží na počtu odpracovaných hodin. Někdy má odměny 5 Kč až 100 Kč měsíčně. Stravenky nemá. Finančně jej podporovala matka, která však zemřela v červenci 2020, proto jeho finanční možnosti budou omezené. Od roku 2013 bydlí v rodinném domku, s manželkou a 2 dětmi. Je to jeho RD, který zdědil po prarodičích. K tomu pobírá invalidní důchod ve výši 15 000 Kč. Z mimopracovních aktivit nevykonává nic. Nemůže si přivydělávat řezník nebo obkladač, nemůže řídit nákladní auto. Byl na nemocenské, protože se mu zhoršil zdravotní stav, ohledně ruky, srdce, mívá infekční choroby. Měl trombózu v pravé noze a do pravé nohy chytil růži. Zaměstnání je vzdáleno od místa bydliště asi 15 minut autem.

10. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že je manželkou žalobce, že žalobce po operaci levé ruky začal být agresivní, náladový, nejen k ní, ale i k dětem. Zhoršil se sexuální život. Po návratu z práce žalobce většinou odpočívá. Žalobce má problémy se srdcem – arytmii, měl trombózu v noze. [jméno FO] noze se mu objevila růže, měl streptokoka, měl antibiotika. Léčí se na psychiatrii z důvodů sexuálních problémů a agrese. Protože nemůže využívat pravou ruku, přetěžuje tu pravou a má problémy s krční páteří, s bederní páteří. Má cukrovku a kolísavý tlak. Výdělkové schopnosti žalobce se po operaci snížily. Finančně jim vypomáhala matka žalobce, která s nimi bydlela 22 let. Žalobce žádné aktivity mimopracovní nevykonává. Je na svědkyni odkázán př oblékání, nazouvání ponožek, zavazování bot, zapínání knoflíků, chystání léků, které musí půlit. Při jídle mu musí krájet jídlo a maso a musí mu utírat zadek po toaletě. Práce kolem domu, které dříve dělal žalobce, musí vykonávat ona a dcery. Seká trávu, dříví seká přítel její dcery. Opravy nyní dělá firma. Žalobce se s tím nemůže vyrovnat, je agresivní.

11. Ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení [adresa] bylo zjištěno, že výše nemocenských dávek u žalobce činila za dobu od 31. 12. 2010 do 30. 3. 2011 v průměru 10 010 Kč měsíčně.

12. Ze zprávy bývalého zaměstnavatele žalobce [právnická osoba] zábavní pyrotechnika bylo zjištěno, že žalobce byl zaměstnán od 2. 5. 2005 ve funkci lešenář a pracovník ve skladě. Od 16. 12. 2009 byl v pracovní neschopnosti. Dne 31. 3. 2011 byl ukončen pracovní poměr ze zdravotních důvodů, jmenovaný nebyl dále schopen vykonávat práci dle pracovní smlouvy. Průměrný čistý výdělek žalobce za rok 2009 činil 14 485 Kč, za únor 2010 činil 7 775 Kč, za březen 2011 činil 5 699 Kč.

13. Ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobci byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně od 31. 3. 2011, tedy od ukončení výplaty nemocenských dávek, důchod činil 7 121 Kč měsíčně, od ledna 2012 byl zvýšen na 7 240 Kč měsíčně, od ledna 2013 činí jeho výše 7 345 Kč měsíčně. V posudku lékaře OSSZ [adresa] ze dne 29. 3. 2011 je uvedeno, že u jmenovaného se jedná o [Anonymizováno] syndrom II. typu levé dominantní ruky po dekompresi nervu medianu vlevo z května 2010 s postižením všech prstů levé horní končetiny. Jedná se o těžkou poruchu funkce levé ruky, která podstatně omezuje běžné denní aktivity. Není schopen zátěže horních končetin, práce ve výškách, v chladu. V profesi lešenář, v této profesi naposledy pracoval, obkladač (vyučen v profesi obkladač) neschopen. Míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 60 % (50 % zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. B, položka 2c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. + 10 % navýšení za nemožnosti využívat dosažené vzdělání a pracovní neschopnosti a nemožnost pokračovat v dosavadní profesi - § 2 odst. 3 citované vyhlášky).

14. Ze zprávy Fakultní nemocnice [adresa] z 2. 9. 2013 sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucí lékařkou [jméno FO] pro studium a léčbu bolesti při anesteziologické resuscitační klinice žalované bylo zjištěno, že žalobce je pacientem s komplexním regionálním bolestivým syndromem KRBS levé dominantní horní končetiny, anamnesticky stp. po dekompresi nervu mediani l. sin. 10. 5. 2010. Po operaci bez zlepšení stavu, stále parestezie, dysestezie, allodynie v místě zápěstí, dlaně levé ruky a předloktí. Nemožnost flexe i extenze prstů provokujícím nepříjemné parestezie a bolest. Po aplikaci Qutenza postupně zmírnění bolesti. Efekt max. 3 měsíce, poté návrh k původní intensitě bolesti, kdy dle VAS intensita 6/10, stav komplikován poruchou srdečního rytmu v plánu kontrolní [Anonymizováno] vyšetření. Středně závažný slep apnoe syndrom s AHI 24, polytopní síňové i komorové arytmie, před arytmologickým řešením dle [Anonymizováno] četné [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] po blokaci ggl. stellatum v anamnéze 50-60% normokalemie, normofunkce štítné žlázy. St. p. operaci karpálních tunelů rok 2010 vpravo bez komplikací, vlevo komplikace [Anonymizováno]. [jméno FO] pro léčbu bolesti anesteziologicko-resuscitační kliniky FN za poslední 3 roky vystřídána celá škála léčebných možností k ovlivnění chronického bolestivého stavu včetně farmakoterapie (analgetika – [Anonymizováno], neiopioidní analgetika, antikonvulsiva, opioidní analgetika s nežádoucími účinky, adjuvancia včetně antidepresiv), invazivních technik analgetisace, opakované analg. blokády ganglion stellatum vlevo, opakovaně aplikace koncentrované kapsaicinové náplasti Qutenza k dosažení periferní desensitisace na oblast levé horní končetiny. Oblast předloktí a levé ruky, kde neuropatická bolest, [Anonymizováno], [Anonymizováno] po předchozích aplikacích byla dočasná úleva od bolesti, kdy snížil dávku Gabapentinu i Zaldiaru, bolesti poté s návratem opět po 2-3 měsících k původní intensitě. Doporučuje terapii, [Anonymizováno], [Anonymizováno], ostatní medikace šetrnou rehabilitací. S ohledem na charakter postižení dominantní horní končetiny a délku trvání potíží lze předpokládat trvalé potíže týkající se motoriky a citlivosti s chronickou neuropatickou bolestí levé horní končetiny znemožňující zařazení do pracovního procesu. Lze očekávat pouze mírné zlepšení bolesti po opakovaných aplikacích Qutenza náplasti a při trvalé medikaci antikonvulsiv a antidepresiv.

15. Z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že je zaměstnancem anesteziologicko-resuscitační kliniky žalované. Se žalobcem a jeho zdravotním stavem se seznámila v říjnu roku 2010. Žalobce k ní byl odeslán z důvodu trvajících bolestí po operaci, po dekompresi karpálního kanálu LR, pro trvající bolesti. Přišel za ní žalobce s problémem levé horní končetiny dominantní, kdy přetrvávaly bolesti levé orní končetiny dominantní, kdy přetrvávaly bolesti po uvedeném zákroku po půl roce. O souvislosti mezi operačním zákrokem a stavem žalobce můžeme polemizovat, svědkyně se může vyjádřit pouze k tomu, jak pacient vypadal. S odstupem doby 3 let s nahlédnutím do dotazníku algeziologického, který žalobce vyplňoval ohledně zjištění bolesti před 3 lety potvrdila trvající bolesti dominantní levé horní končetiny s poruchou hybností prstů a s poruchou citlivosti. Co se týče bolesti a poruchy citlivosti je spousta pojmů, zde dominovala bolest, poruchy hybnosti, porucha vegetativních funkcí, tedy potivost, otok, snížení kvality života. Syndrom žalobce od počátku vedl jako komplexní, bolestivý regionální syndrom. Zda k rozvoji bolestivého syndromu přispěla špatná aplikace anestetika při operačním zákroku, tak k tomu se musí vyjádřit ten, kdo operaci prováděl, svědkyně u toho nebyla, nemůže to posoudit.

16. Ze zprávy nemocnice [právnická osoba]., kardiologické ambulance [Anonymizováno] [adresa], [tituly před jménem] [jméno FO] 3. 9. 2013 bylo zjištěno, že žalobce je s péčí ambulance od 20. 9. 2010, kdy byl odeslán pro pocity bušení srdce, zjištěny síňové i komorové arytmie při dobré funkci levé komory, bez přítomnosti patologie při magnetické rezonanci srdce, bez arytmogenního substrátu. Před operací ruky tyto potíže žalobce neměl, proto ani nebyl dříve kardiálně vyšetřován. Souvislost vzniku arytmií s provedenou operací je málo pravděpodobná, byl konzultován také arytmolog, je však možný stresový podklad arytmií. Byla zachycena dle dokumentace závažná bradykardie bezprostředně po blokaci ggl stellatum, která však jen přechodná. Subjektivní i objektivní nález zlepšen při antiarytmické terapii, trvají „jen“ síňové arytmie, které nejsou život ohrožující, avšak pacientem jsou špatně tolerovány, léčba limitována nízkým tlakem se závratěmi a zvažují radiofrekvenční ablaci arytmií. Neúčast u soudu [tituly před jménem] [jméno FO] omluvila s tím, že vše podstatné uvedla v lékařské zprávě.

17. Z výpovědi svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] se sídlem MephaCentrum, [adresa], neurologie bylo zjištěno ošetřující lékařkou žalobce, že operace žalobce byla provedena 10. 5. 2010, žalobce se dostavil 20. 5. 2010. Měla k dispozici lékařskou zprávu, operační protokol ne. U žalobce trvaly bolesti levé horní končetiny parestezie – brnění, otok – akra ruky. Stav žalobce pro svědkyni standardní nebyl, všichni pacienti, kteří přichází po operaci mají hned úlevu od brnění a od bolesti, u žalobce trvala bolest i brnění levé horní končetiny. Stav mohl být způsoben otokem při operaci, po operaci vzniklým, zánětlivými změnami, [Anonymizováno] – zánět šlach v oblasti zápěstí. Tento stav mohl být způsoben vším dohromady, operačním zákrokem, pooperační péčí. Svědkyně uvedla, že u operace nebyla, není anesteziolog, indikovala žalobci rehabilitaci, analgetika, léky na tlumení neuropatické bolesti. Byl odeslán na ambulanci bolesti k žalované. Léčení žalobce pokračuje, protože analgetizace je nutná, bolesti přetrvávají. Opakované rehabilitace, stav od operace do dnešních dnů je stejný, zlepšení tam určitě není. Žalobce přišel se syndromem karpálního tunelu a ta ruka před operací vypadala jinak, než vypadá teď, tedy byla funkční, nebyla tak bolestivá, byla bez otoků, hybnost prstů byla normální, nebyla oslabená svalová síla. Lékařka si nemyslí, že by žalobce své potíže simulovat, objektivní neurologický nález je zřejmý, postižení tam je, je tam slabost akra levé končetiny, omezení hybnosti, otok a bolestivost. Žalobce k ní docházel již před operací. [jméno FO] operaci šel z důvodu syndromu karpálního tunelu a dle EMG vyšetření byla prokázána středně těžká neuropatie středového nervu. Fakticky to znamená, že se jedná o bolesti v případě levé horní končetiny, parestezie, brnění, omezuje to člověka v každodenních aktivitách. Předchozí zaměstnání žalobce, který pracoval jako lešenář, s hydraulikou, dělal řezníka, zůstával dlouho v práci, všechny tyto profese, které jsou manuální, dochází k zatížení horních končetin, tak podporují vznik syndromu karpálního tunelu. [tituly před jménem] [jméno FO] pracoval na [Anonymizováno], což je poliklinika. [tituly před jménem] [adresa]. 6. 2010 píše, že EMG nález je shodný s předoperačním nálezem, kdy operace nebyla úspěšná, když nedošlo ke zlepšení uvedených parametrů. Jedná se o popis vedení periferním nervem, ne jak končetina vypadala, ale trvá tam zpomalení distální motorické latence, popis středového nervu, který je tam měřen. Svědkyně viděla pouze zprávu neurochirurgickou po neurologickém zákroku nic jiného neviděla. Žalobce byl u žalované na lékařském zákroku, potom byl u žalované na vyndání stehů, potom byl u ní na kontrole a viděla o tomto lékařskou zprávu, operační protokol neviděla, záznamy o anestesii neviděla. Pooperační péče neprobíhala na [Anonymizováno], jak zmiňuje žalovaná, ale po kontrole svědkyně vždy žalobce posílala zpátky k žalované. Žalobce chodil na pravidelné kontroly, většinou potom se zprávou žalované, byl u ní 20. 5. 2010, pak přišel na kontrolu za 14 dnů nebo za 3 týdny, poslala jej k [tituly před jménem] [jméno FO] na kontrolní EMG vyšetření. [tituly před jménem] [jméno FO] na MephaCentru nepůsobí, měl by být v nemocnici [adresa] – [Anonymizováno]. Svědkyně si nemyslí, že by předoperační aktivita jeho zaměstnání měli nějaký vliv na jeho současný zdravotní stav. Podle posledního EMG vyšetření není syndrom karpálního tunelu, neuropatie středového nervu je upraven, ale přetrvává [Anonymizováno] syndrom LHP. Svědkyně jako další terapii má na mysli rehabilitace, regenerace středového nervu s ohledem na algodystrofický syndrom.

18. Z rozhodnutí České lékařské komory z 25. 10. 2010 č.j. 1530/10/10/Net. bylo zjištěno, že revizní komise [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ČLK v [adresa] ve věci žádosti o posouzení dosavadního průběhu léčby žalobce na neurochirurgické klinice žalované. Podstatou žádosti jsou, dle pacienta, pooperační komplikace, které nastaly po operaci karpálního tunelu jeho levé ruky. Dlaň levé ruky je oteklá a hybnost tří prstů značně omezená. Pacient trpí bolestí, kterou zmírňuje jen značné množství analgetik. Dle názoru pacienta se pooperační rehabilitace jeví jako neúčinná. Pacient je zedník a levák, má obavu, že se ke svému povolání nebude moci vrátit. Proto prostřednictvím svého právního zástupce žádá o posouzení, zda lékaři při jeho léčbě postupovali lege artis. Po vyžádání stanoviska přednosty neurochirurgické kliniky žalované [tituly před jménem] T. [jméno FO], [tituly za jménem], po prostudování zdravotní dokumentace a po projednání v revizní komisi nepodal předseda revizní komise návrh na zahájení disciplinárního řízení. Dospěli k závěru, že se lékaři neurochirurgické kliniky žalovaného nedopustili odborného pochybení. Vycházeli ze stanoviska [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] zdravotní dokumentace žalobce a z projednání v revizní komisi. Pacient se podrobil 10. 5. 2010 dekomprese levého středového nervu v karpálním tunelu. V operačním protokolu není známek o komplikacích, nerv byl dekomprimován a po dekompresi jevil známky zlepšujícího se prokrvení epineria. Následovaly převazy a kontroly 11. 5., 20. 5., 31. 5., 1. 6. – kontrolní vyšetření EMG, 4. 6. a 22. 6. 2010. Při bolesti a otoku po operaci bylo doporučeno režimové opatření, cvičení prstů, polohování končetiny. Po odstranění stehů bylo doporučeno započít za 7 – 14 dní s rehabilitací. 31. 5. 2010 se pacient dostavil do ambulance pro bolesti a parestézie levé ruky, stejného rázu jako před operací. Rána byla zhojená, bez známek zarudnutí, přetrvával mírný otok v oblasti zápěstí. Bylo doporučeno šetření levé ruky, imobilizace dlahou a pasivní a aktivní rozcvičování jen do bolesti. Kontrolní vyšetření EMG z 1. 6. 2010 se závěrem – nález shodný s předoperačním vyšetřením. Vzhledem k tomu, že toto kontrolní vyšetření bylo provedeno velmi včasně, za tři týdny po operaci, nebylo možno považovat nezlepšení EMG obrazu za varující signál. [jméno FO] poslední kontrolu se pacient dostavil 22. 6. 2010, kdy si stěžoval na algoparestézie, noční buzení, pohyb všech prstů bolestivý. Kůže levé ruky byla lehce zarudlá, opocená, bolesti celé dlaně. Jizva klidná, zhojená, bez známek zánětu. Nález byl posouzen jako algoneurodistrofický syndrom, doporučeno omezení zátěže ruky, individuální rozcvičování, polohování do zvýšené polohy, znovu EMG vyšetření, doporučeno také ortopedické vyšetření se zvážením podílu možné tendovaginitidy na potížích pacienta. Ke kontrole s výsledky těchto vyšetření se pacient již nedostavil. Z výše uvedeného vyplývá, že přestože při operaci nedošlo k poranění středového nervu a nerv byl dostatečně dekomprimován, došlo v pooperačním průběhu k rozvoji komplexního regionálního bolestivého syndromu [Anonymizováno], algodystrofie, algoneurodystrofie, reflexní sympatická dystrofie, sympatikem udržovaná bolest. Mechanismy rozvoje KRBS nejsou zcela jednoznačně známy, je jednou z možných komplikací pooperačních stavů. Existuje i spontánně vzniklé stavy, u nichž žádné příčinné souvislosti ani predispozice nelze vystopovat. U pana [jméno FO] bylo při poslední kontrole vysloveno podezření na tuto komplikaci, byl odeslán k dalším konziliářům, kteří se podílejí na diagnostice i léčbě této problematiky. [jméno FO] neurochirurgické klinice pacient léčbu nedokončil, k další kontrole se nedostavil a podal stížnost k [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Pacient dle dostupné dokumentace doporučenou následnou diagnostiku a péči neabsolvoval a neakceptoval, revizní komise dosavadní postup léčby pana [jméno FO] na neurochirurgické klinice žalované hodnotí jako lege artis v souladu s dosavadními prostředky lékařské vědy.

19. Z žádosti o finanční odškodnění sepsané žalobcem v [adresa]. 1. 2012 adresované žalované vyzval žalobce žalovanou k odškodnění ve výši 5 000 000 Kč a z odpovědi právního zástupce žalovaného žalobci zaslaného 25. 1. 2012, bylo zjištěno, že Fakultní nemocnice [adresa] nemůže žádosti žalobce vyhovět, navíc postup nemocnice byl přezkoumáván Českou lékařskou komorou a bylo konstatováno, že se lékaři nedopustili odborného pochybení.

20. Ze znaleckého posudku Doc. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno]. sepsaného v Olomouci 27. 7. 2012 bylo zjištěno, že znalec měl vlastní dlouhodobé, rozsáhlé zkušenosti s operační léčbou, syndrom karpálního tunelu a s rozvinutým [Anonymizováno] se ve svém oboru nesetkal, stejně se závažnou perioperační komplikací. Tento stav je běžný na většině neurochirurgických pracovišť a v informovaném souhlasu před operací nebývá běžně pacient na možnost [Anonymizováno] upozorňován. Informovaný souhlas zapůjčené zdravotní dokumentaci neobsahovala. Jedná se o významný dokument, ve kterém pacient svým podpisem stvrzuje, že byl obeznámen s léčbou a možnými komplikacemi. Významné anatomické anomálie tedy mohou být příčinou chirurgické komplikace se v oblasti karpálního tunelu vyskytují s frekvencí 1-3%. Jejich znalost standardně připraveným neurochirurgem je ale běžná. V daném případě trval výkon 33 minut. V operačním protokolu při srovnání s protokolem první operace je opakovaně zdůrazňováno, že k poranění nervu nedošlo. Konkrétní anatomické poměry, které vedly k prodloužení operačního výkonu však specifikovány nejsou. Doba operace tunelu použitou technikou činí 5-15 minut. Uvedená doba 33 minut není nikterak extrémní, tato doba ale může být již hraniční pro lokální anestesii mesocainem a někdy je proto nutné anestesii v ráně doplnit. Z operačního protokolu o tom zmínka není. Výsledný stav ruky žalobce neodpovídá popisu [Anonymizováno]. stadiu [Anonymizováno]. Absentují změny kostního metabolismu, nejsou trofické změny ve falech a na kůži, postavení ruky má v klasickém popisu, jen naznačenou flexi prstů a zápěstí. Přestože časné a střední stadium [Anonymizováno], který u žalobce evidentně proběhl bylo zachyceno v dokumentaci, výsledný stav je atypický. V daném případě lze uvažovat o možnosti výraznější bolestivé iritace nervu v průběhu operace, která byla startérem rozvoje KRBS. Při zvažování dalších léčebných možností byla celkem oprávněně poškozenému opakovaně navržena revize nervu, kterou odmítl. V současné době je indikace k revizi nervu obtížná. Další léčebné možnosti jsou některé z forem soustavné psychoterapie, hypnóza, akupunktura.

21. Ve věci byl ustanoven znalecký ústav z oboru zdravotnictví, a to Fakultní nemocnice u sv. [jméno FO] v [jméno FO]. Ze závěru znaleckého ústavu ze dne 23. 5. 2014 bylo zjištěno, že znalecký posudek vypracoval [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] [tituly před jménem] [tituly za jménem] zástupce přednosty pro LPP Neurochirurgické kliniky. Ze závěru znaleckého posudku pak bylo prokázáno, že problém není ve vlastní operaci, ale v průběhu následné pooperační péči, která je vždy nutná po operaci. K určité neaktivitě zde došlo, žalovaná minimálně reagovala na atypický průběhu po operaci. Předmětná operace byla provedena dle lege artis a žalovaná neporušila důležitou povinnost uloženou zákonem. Délka operace byla 33 minut, ale délka operace není důležitá z pohledu jejího provedení. Problém nebyl v operačním výkonu, ale v následné pooperační péči, která nebyla plně provedena v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a došlo tak porušení důležité povinnosti uložené zákonem nebo nebyla zcela v souladu s požadavkem na svědomitý výkon lékařské péče, podle pravidel lékařské vědy. Poškození zdraví žalobce je v příčinné souvislosti s komplexem péče vážící se na operační zákrok jen s malou pravděpodobností v souvislosti s vlastním operačním výkonem, ale s velkou pravděpodobností s následnou operační péčí po operaci. [jméno FO] zdravotní stav pacienta ve smyslu poškození zdraví v souvislosti s následnou péčí po operaci jeho původní povolání nemělo vliv a žalobce nepracoval se sbíječkou ani vibračními stroji, nepsal na psacím stroji, neprováděl dojení dobytka. Jako technik - lešenář pracoval spíše s PC a to není zákonem vyjmenovanými činnostmi významnými pro vznik syndromu karpálního tunelu. Postižení postihuje dominantní ruku žalobce, který již nemůže vykonávat původní povolání obkladače ani povolání zaměstnanec ochranky či technika u lešení. V osobním životě je omezen opět nemožností použít dominantní ruku, musí jí nahrazovat druhou rukou. Má problémy s psaním, s ohledem na medikaci má problém i s rodinným životem (sexuální život). Nemůže řídit motorová vozidla, nejen kvůli omezení levé ruky, ale i kvůli medikaci. Má plně funkční pouze nedominantní ruku, dominantní je téměř nepoužitelná k jakékoli činnosti a jedná se de facto o člověka jednorukého. Bodové ohodnocení bolesti stanovil znalecký ústav dle § 1, 2, 4 vyhlášky č. 440/2001 Sb. a přílohy č. [hodnota], ve výši 285 bodů a bodové ohodnocení ze ztížení společenského uplatnění u úrazu dle § 3,5,7 citované vyhlášky a přílohy č. [hodnota] stanovil 1890 body, tedy celková suma bodového ohodnocení činí 2175 bodů. V bodovém ohodnocení lze velmi obtížně vzhledem k léčbě, která má rovněž vedlejší účinky a postihuje další část sociálního života žalobce posoudit na majetkovou újmu žalobce. Stav pacienta k 10. 5. 2010 byl velmi dobrý, nebral žádnou chronickou medikaci. Nelze zjistit rozsah poučení pacienta ani souhlas s operací. Tento pouze vyplývá z toho, že pacient se na operaci dostavil a podstoupil jí dobrovolně, problém vyvstal v průběhu následné péči po operaci. Dokumentace předložené znaleckému ústavu vykazuje formální nedostatky. Nelze zjistit, zda byl pacient poučen, v jakém rozsahu ani souhlas s operací, ale lze předpokládat, že pokud se pacient k operaci dostavil a této se dobrovolně podrobil, lze ho tedy považovat za konkludentní či předpokládaný právní úkon. V operačních protokolech dle znaleckého ústavu chyběly podpisy lékařů. Žalovaná na následujících kontrolách 11. 5., 20. 5., 31. 5., 4. 6., 22. 6., 27. 8., 13.09., 13. 12. 2010 nezareagovala na atypický průběh pooperační a nezjistila dle záznamů další varovné příznaky, kromě klinického vyšetření či spíše kontroly neprovedla žádné doplňující vyšetření, které by mohlo vést ke zjištění příčiny atypického pooperačního průběhu, není zde vyšetření bakteriologické, bakteriémie. Pouze klinické vyšetření [tituly před jménem] [jméno FO] z 21. 8. 2010 označilo možný problém, ale bez další reakce na toto vyšetření. Žalovaná sice činila klinická vyšetření, ale jejich efektivita ke zjištění příčiny byla nízká. Dle znaleckého ústavu se z lékařského hlediska jedná o výjimečný případ i vzhledem ke vzácné následně vzniklé diagnose „clenched fist syndrome“ – syndrom sevření ruky v pěst. Postihuje dominantní ruku žalobce a výrazně jej omezuje v pracovním, osobním i sociálním životě, jakoby jednu ruku neměl, jedná se o případ hodný mimořádného zřetele. Vzhledem k rozvoji a vývoji postižení v délce trvání 4 let nelze předpokládat, že by došlo k podstatné změně činnosti ruky, prognosa pro žalobce je nepříznivá. Potíže se srdcem mohou souviset s tzv. bakteriémií, kdy první příznaky se objevily za 2 měsíce po operaci, kdy bakteriémie může poškodit srdeční sval, případně může dojít k dalšímu poškození dalších tělesných orgánů.

22. Z výslechu pracovníka znaleckého ústavu Prim. [tituly před jménem] [jméno FO], Ph. D [tituly před jménem] [tituly za jménem] bylo zjištěno, že znalecký posudek vypracovával sám osobně, byl pověřen nemocnicí, aby jej vypracoval, do soudního spisu nahlížel. Součástí anamnézy není pouze vyšetření pacienta a zjištění potíží, ale patří k tomu také sociální a pracovní anamnéza. Pokud žalobce pracoval s tím či oním přístrojem, nemělo to vliv na diagnózu ruky, kvůli které vznikl předmět tohoto sporu. Práce s vibračními stroji, sbíječkami vlastně vyvolává následně postižení periferního autonomního nervstva, ale v tomto případě se nejedná nikdy o [Anonymizováno] syndrom, který je součástí komplexního periferního bolestivého syndromu a nad to při vyšetření pacienta konstatuje, že stav ruky žalobce neodpovídá všem těm příznakům, které naplňují [Anonymizováno] syndrom a především dystrofii, tedy úbytek svalové hmoty, tedy tkáně na ruce obecně. Proto v posudku napsal, že se jedná o kombinované postižení psychoreflexní clenched fist hand syndrome, tedy ruka uzavřená v pěst, lze zařadit do [Anonymizováno] onemocnění do skupiny třetí, což je skupina, kde vzniká dystrofie. Nejedná se o algodystrofický syndrom, proto také přiložil zmíněné fotografie, kde není úbytek tkáně na ruce žalobce. [jméno FO] to neměla vliv vlastní operace, v převážné většině těchto případů je toto pooperační stav a je to vždy jakýkoli zánět obecně, může to být dna, systémové onemocnění nebo cokoliv. Operace byla dle lege artis podle současných odborných znalostí a podle dané situace, problém byl v pooperační péči, kdy nebylo včas zareagováno na změny, které na ruce vznikly. Znalecký ústav si vyžádal celou dokumentaci, v posudku je výpis z dokumentace, která byla podstatná. Je tam jediný problém, že kontrola tam byla, ale vlastně ty kontroly nikdy nezareagovaly na klinický stav adekvátně a až za 4 měsíce, přibližně v srpnu byl žalobce odeslán a tam bylo stanoveno, že by se mohlo jednat o algodystrofický syndrom, i když ne zcela vyhraněný. 11. 9. 2010 bylo provedeno vyšetření té ruky objektivně a tam se zjistila, že je v té oblasti zánět šlach, problém tedy nebyl při samotné operaci ani na délce operace nezávisel, ale na tom, že nebylo včas zareagováno na klinický stav žalobce po operaci. Je pravdou, že ani včasné zareagování nemusí ovlivnit klinický stav pacienta, může a nemusí. Znalecký ústav si vyžádal veškerou zdravotnickou dokumentaci od žalovaného, a ještě osobní kartu obvodního lékaře žalobce. Znalec uvedl, že informované souhlasy ve zdravotní dokumentaci, kterou žalovaná Fakultní nemocnice poslala znaleckému ústavu nebyly doloženy, ani předchozí znalec [tituly před jménem] [jméno FO] souhlasy nenašel. Pracovník znaleckého ústavu u jednání uvedl, že žádal celou zdravotní dokumentaci. [jméno FO] dotaz soudu však uvedl, že informované souhlasy sice obsahují jakési obecné poučení pacienta, ale toto poučení nemá vliv na průběh pooperační péče. Z lékařské zprávy z 31. 5. 2010 sepsané [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že není sděleno, zda teplota byla změřena nebo zda to bylo zjištěno pouhým dotazem na pacienta, zda má teplotu. Před tímto vyšetřením [tituly před jménem] [jméno FO] uvádí, že je tam otok zápěstí a ztížený pohyb prstů 21 dní po operaci. Otok byl již 11. 5., tedy den po operaci. Dále byl hematom v oblasti zápěstí, výraznější otok dlaně a zápěstí. To, že takový stav vznikl záhy po operaci, hned druhý den, není zcela obvyklé. 20. 5. 2010 subjektivně opět bolesti palce, parestézie částečně odezněly, flexe prstů omezena, hybnost palce omezena, není rozcvičeno. Lékař doporučuje nechat obvaz, rehabilitaci, promazávat, ale nebylo žádným způsobem zareagováno, aby se tento stav vyšetřil a proč otok vůbec vznikl. Od té doby se toto kumulovalo až do současného stavu. Z hlediska diagnostiky 22. 6. 2010 [tituly před jménem] [jméno FO] dal diferenciální diagnostiku, tedy tendovaginitida čili zánět, který může být septický, aseptický čili jakýkoliv. Pokud nemám zdiferencováno o jaký typ zánětu se jedná, minimálně laboratorním vyšetřením nebo jiným, pak lokální aplikace kortikoidů v případě, že by se jednalo o mitigovaný efekt, který byl u pacienta mohl způsobit i septický stav. Veškerá diagnostika, která se provede klinicky a lze ji nějakým způsobem ověřit a verifikovat objektivně, laboratorně a paraklinickými vyšetřeními verifikovat o který typ postižení se jedná, tak je to nutné k tomu provést. Pokud některé klinické nálezy nejsou dobře interpretovány, mohou bohužel vést k dalšímu poškození pacienta. A na dotaz právního zástupce žalované, co je špatného na závěru z lékařské zprávy z 22. 6. 2010 „prosíme neurologa o EMG a také na neuralis vlevo“ znalec uvádí, že doporučení je, ale problém je v tom, že já nemám diagnózu a nemám diagnózu co budu léčit. Nebyl v pořádku pooperační stav, vždy se vytvořila diferenciální diagnóza, několik diagnóz a nikdy se nespecifikovala. Během pooperační péče se nikde nedořešilo, o co vlastně se jedná a sice konkrétní diagnóza, proto tam vznikají drobné rozpory diagnóz, kdy jeden lékař tvrdí, že má algodystrofický syndrom a jiný tvrdí, že má tendovaginitidu. 21. 8. 2010 [tituly před jménem] [jméno FO] tvrdí, že se nejedná o algodystrofický syndrom, ale o zánětlivou afekci tendovaginálního flexoru s prosáknutím do 2/3 předloktí, ale pořád tam nikde není došetření! Zda je to bakteriální nebo nebakteriální, zda je to ze systémového onemocnění nebo dna. Vždy se léčily symptomy, nikdy nedošlo k definitivní diagnostice, takže to, že se lékař na ruku podíval, není vždy objektivní vyšetření. Své subjektivní předpoklady musím nějakým způsobem ověřit, pokud na to existují objektivní metody a tady existovaly. EMG nám nestanovuje zánět, stanovuje vodivost nervů, nikoliv zánětlivé parametry. Není žádným způsobem schopna zánět stanovit. To, že žalobce absolvoval vyšetření i u jiných specialistů, toto nelze zohledňovat v závěrech znaleckého posudku, protože žalobce jako pacient již neměl vůči žalované důvěru a tam už není co zohledňovat, toto je největší problém pro nemocnici, ztráta důvěry pacienta. Znalec to chápe tak, že smlouva, kterou má pacient s lékařem je smlouva jako každá jiná, ale je vypověditelná v případě, že pacient není spokojen s poskytovanou péčí, má právo vyhledávat a konzultovat s jinými odborníky, zda měl diagnózu správně stanovenou či nikoliv. Nelze toto přičítat k tíži žalované. Navíc k tomu došlo ve fázi, kdy problém nedořešení pooperační diagnózy se již významně vyvinul. Žalobce se snažil hledat pomoc jinde. Žalobce od 4. 6. 2010 byl léčen u žalované na Centrum pro léčbu bolesti, anesteziologicko-resuscitační kliniky a je tam v léčení dosud. Výsledek operační revize, pokud nemám diagnostiku a nevím, zda se jedná o aseptický, septický a podobný zánět či jiné formy zánětů, kdy dokonce mohl dle znalce vést k zhoršení stavu. Jedině v případě, že by se jednalo o rannou revizi, tedy záhy po operaci, dalo by se ověřit, zda je tam infekt, ale i tento zákrok v rané fázi může celý proces ještě zhoršit. Žalovaná při dalších kontrolách nezareagovala na atypický průběh pooperační, nezjistila dle záznamů další varovné příznaky. Pokud nestanovíte konkrétní dotazy na pacienta ve vztahu k otoku ruky, tak to nezjistíte. Zde je jediný problém v českém zdravotnictví, a sice krátký čas na dobu vyšetření. Že takovéto dotazy nepadly během vyšetření vyplývá z dokumentace, že zmínka o tom není žádná. Některé zásadní věci, které lékaře vedou k důvodu proč, by do lékařské zprávy zaznamenat měl. Také tam chybí to, že pacient neměl objektivně změřenou teplotu na ambulanci, což je to nejmenší, co mohl učinit. A proč teplota byla či nebyla zjišťována je třeba se zeptat lékařů, kteří následnou pooperační péči prováděli. Obecné příčiny KRBS jsou dvě, jednodušší typ vzniká, pokud je nerv přerušen nebo jeho vlákna, vzniká tam pálivá bolestivost a ten druh je algodystrofický syndrom. Je tam více faktorů, nikdo neví, co je spouštěcí mechanismus. Je toho obrovské množství, může to být úraz další patologie, genetická predispozice, psychická predispozice, což nebylo zcela prokázáno. Je to soubor syndromů, dochází k atrofizaci jednotlivých vláken, je to složité. Vlastní a jedna z příčin může být poúrazová. V daném případě se jedná o pseudodystrofické postižení, nejedná se ani jednu z výše uvedených variant. U [Anonymizováno] syndromu vzniká posléze dystrofie tkáně, což v daném případě není. [Anonymizováno] je syndrom, nikoliv choroba. Léčí se symptomy, neléčí se choroba, tedy je to paliativní léčba. Toto již spadá i pro syndrom u žalobce. Pokud se jedná o karpální tunel, pak je zde několik věcí, jsou to uznávané v ČR nemoci z povolání, což jsou dojičky, práce se sbíjejícími vibračními zařízeními, kde se může vyskytnou vazoneuróza na periferii, psaní na psacím stroji, ale nikoliv práce na PC, což je totéž, ale bohužel zákonodárci práci na PC jako chorobu z povolání neuznali. Pooperační péče spadá do odvětví v ranné fáze neurochirurga, jedná se o chirurgický zákrok, takže chirurg si musí pohlídat ránu, dohojit ránu, zjistit komplikace a pokud komplikace vzniká, pak může konzultovat ve smyslu bolesti algeziologa, internistu, revmatologii aj. Anesteziologa ne, to není profese pooperační péče. Nedá se stanovit v jakém časovém horizontu od operace dochází obecně ke změně odvětví od neurochirurgie k algeziologii, vzniká to v okamžiku, kdy si neurochirurg neví rady a není schopen kombinovat analgetickou léčbu. Znalecký posudek Prim. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] [tituly před jménem] [tituly za jménem] je z odvětví neurochirurgie, kdy neurochirurgie má také odvětví, které se nazývá chirurgie bolesti a vše co se kolem toho jedná a také neurochirurgové byli jedni ze zakládajících členů Společnosti bolesti. Bolest není doménou anesteziologů. Odvětví algeziologie ve znaleckém ústavu není, protože hodně odbornosti se zrušilo, když to lékaři nechtějí dělat. Posuzování zvlášť výjimečného případu hodného mimořádného zřetele je podle stavu do roku 2014. Představuje těžkost následného stavu, komplikace je též vzácná, protože se syndromem clenched fist syndrome se často nesetkáváme a jde také o to, že se jedná o dominantní ruku a ovlivňuje pracovní zařazení žalobce. Podstatná není vzácnost diagnózy, ale následek.

23. Z vyjádření žalované ke znaleckému posudku z 10. 6. 2014 a sice Prim. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] se vyjadřuje v tom směru, že znalec neshledal pochybení v provedení neurochirurgického zákroku mimo chybu formální, kdy chyběl podpis operatéra. Shledal pochybení v následné pooperační péči, která dle jeho závěru nebyla provedena dle lege artis a došlo tak k porušení důležité povinnosti uložené zákonem. V popisu průběhu není onemocnění udává fakta, která objektivně a pečlivě vedené dokumentaci nefigurují. V celé dokumentaci není záznam o komplikaci typu, který uvádí, jako např. sekundární hojení rány s průkaznou bělavou sekrecí a vytýká, že nebyl proveden odběr vzorku na bakteriologické vyšetření nebo popisuje možnost bakteriémie. Pacient byl sledován několika lékaři neurochirurgické kliniky a včas předán do péče anesteziologa, algeziologa, který se touto problematikou zabýval. Závěry hodnocení posudku se nezakládají na jeho zjištěných faktech a závěrech hodnocení léčby pooperační, komplikace [Anonymizováno] nepatří do odbornosti neurochirurga, ale anesteziologa – algeziologa.

24. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], který vypracoval znalecký posudek na žádost právního zástupce žalované, bylo zjištěno, že uvedená operace byla provedena lege artis, k poškození nervu nedošlo. Ze zdravotnické dokumentace nevyplývá ani zanedbání pooperační péče. Nejedná se o případ hodný mimořádného zřetele. U [Anonymizováno] si nejsou jisti příčinou, lze se s ním setkat pouze výjimečně. Více případů je řešeno v oboru algeziologie. Ze zdravotní dokumentace nelze prokázat příčinnou souvislost mezi současným zdravotním stavem žalobce a provedenou operací nebo následnou pooperační péčí. Z doplňujících odpovědí ze dne 10. 5. 2021 bylo dále zjištěno, že nelze vyčítat lékařům žalované, že se „málo starali“ o vzniklou komplikaci, neboť tito reagovali přiměřeně a včas, navrhli a doporučili řadu vyšetření, nemocného řádně sledovali, dokonce nabídli i reoperaci, kterou žalobce odmítl. Nadále je směrodatný závěr autorů Kozáka a Vrby: „Dosud neexistuje jednotnější [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro zvládání [Anonymizováno].“ Ve zdravotnické dokumentaci nebyl nalezen důkaz, že by pracovníci žalované nevynaložili při prevenci rozvoje [Anonymizováno] dostatečné úsilí. Při takto vzácné a individuálně vznikající komplikaci ani nelze hovořit o nějakém jednotném preventivním postupu, který by spolehlivě ochránil před vznikem KRBS. Tato komplikace je velice vzácná, ale z lékařského hlediska nejde o zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného zřetele. Tato formulace smí být užita pro zvláště těžké stavy a následky zásadním způsobem limitují život postiženého (např. upoutání na lůžko, nutnost péče další osoby, připoutání k dýchacímu přístroji), a proto by neměla být zneužívána.

25. Vzhledem k tomu, že znalecký ústav [Anonymizováno] [podezřelý výraz] u sv. [jméno FO] v [jméno FO] ukončil na vlastní žádost ke dni 30. 11. 2018, byl ve věci ustanoven znalecký ústav z oboru zdravotnictví, odvětví algeziologie, a to [Anonymizováno] [Anonymizováno] [podezřelý výraz] v [Anonymizováno] ([Anonymizováno]). Ze závěrů znaleckého posudku ze dne 22. 10. 2021, č. 1082/2021 ([tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly před jménem] [právnická osoba], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]) bylo zjištěno, že nejpravděpodobnější příčinou poškození zdraví žalobce je Komplexní regionální bolestivý syndrom ([Anonymizováno]), který se rozvinul po operaci syndromu karpálního tunelu levé ruky. V případě žalobce se jedná o kombinaci prvního stádia [Anonymizováno] I. typu a navazujícím chronickým funkčním typem [Anonymizováno]. [právnická osoba], včetně pooperační, byla provedena adekvátně v souladu s běžnými standardy a bez zjevné časové prodlevy. Pacient byl opakovaně a náležitě vyšetřen příslušnými odborníky. Samotný syndrom karpálního tunelu, u žalobce oboustranný, zvyšuje riziko vzniku [Anonymizováno]. Také operace bez komplikací zvyšuje riziko [Anonymizováno], rovněž pooperační komplikace. Dalším rizikem u žalobce mohlo být úspěšné provedení operace stejného typu tři měsíce před touto komplikací na druhé končetině, a to i za předpokladu, že nedošlo ke komplikaci. Predikovat riziko [Anonymizováno] před výkonem lze jen obtížně. U žalobce nebyly přítomny v předchorobí žádné faktory, které by mohly být vyhodnoceny jako rizikové. Z dokumentace není jasné, zda byl poučen o probíhajících komplikacích a prognóze. V daném případě se nejedná o zvlášť výjimečný případ hodný zvláštního zřetele. Dle znaleckého ústavu byla žalobci nabídnuta a zajištěna komplexní péče, zahrnující nejen algeziologickou péči, ale také fyzioterapii a psychiatrickou péči, které se považují za standardní léčbu v případě funkční varianty KRBS. Komplikace, které nastaly, nelze u operace syndromu karpálního tunelu nikdy zcela vyloučit. Ke znaleckým posudkům znaleckého ústavu Fakultní nemocnice u sv. [jméno FO] v [jméno FO] a ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], který nechal vypracovat zástupce žalované, se nevyjádřili, neboť jde o znalecké posudky z oboru neurochirurgie, pro který nemá znalecký ústav VFN znalecké oprávnění.

26. Z doplnění znaleckého posudku znaleckým ústavem ze dne 14. 2. 2022 bylo zjištěno, že nebyl nalezen důkaz o tom, že by zdravotníci nepostupovali na náležité odborné úrovni, a to jak v průběhu operace, tak v pooperačním období. Žalovaná postupovala na náležité odborné úrovni. Komplikace, které nastaly, nebylo možno předvídat a ani jim nebylo možno zabránit. Varianta KRBS, kterou je postižen žalobce, je podle zkušenosti znaleckého ústavu i literární zkušenosti často velmi rezistentní na jakoukoliv léčbu. Vzhledem k tomu, že u žalobce trvají obtíže více než 10 let, je vysoce nepravděpodobné, že by došlo k dlouhodobému a funkčně významnému zlepšení zdravotního stavu.

27. Z výslechu pracovníků znaleckého ústavu [Anonymizováno] [adresa] ze dne 31. 10. 2022 bylo zjištěno, že KRBS je raritní komplikace, může se rozvinout i bez zjevné příčiny. Nerv byl iritován (utlačován) již před operací, ke KRBS mohlo dojít raritně i bez operace. Mesocain byla správná volba anestetika, podává se nejběžněji. Při operaci se postupovalo standardně. Nevyplývá z dokumentace, že by výkon byl proveden chybně. Ze strany operatéra k žádnému pochybení nedošlo, nevyplývá ani postup „vitium artis“. Žalobci byl dán standardní informovaný souhlas. Komplikací při výkonu může nastat tolik, že nelze poskytnout komplexní výčet všech možných komplikací. Pracovníci znaleckého ústavu se shodli, že pokud by karpál nebyl operován, žalobce by o funkci ruky přišel. KRBS je obávané riziko, je relativně vzácné. Je to nešťastná souhra okolností. KRBS vznikl velmi pravděpodobně v důsledku operace, ale mohl vzniknout bez operace a mohl vzniknout i bez zjevné příčiny. 28. [jméno FO] základě provedeného dokazování a po dalším znaleckém zkoumání dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce není důvodná. [jméno FO] takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ust. § 420 a § 421a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“). Žalobci dle jeho tvrzení měla vzniknout škoda při poskytování zdravotních služeb žalovanou, přičemž po celou dobu řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná provedla lékařský zákrok špatně. V případě odpovědnosti za škodu, která vznikla ve způsobu provedení, např. nezvládnutí choroby nebo úrazového děje nebo pochybení lékaře, přichází v úvahu obecná odpovědnost za škodu dle § 420, event. § 420a obč. zák. V daném případě nebyl prokázán ani špatný způsob provedení, ani pochybení lékaře. Ustanovení § 421a odst. 1, 2 obč. zák. obsahuje skutkovou podstatu zvláštní objektivní odpovědnosti za škodu, jde o odpovědnost toho, kdo plní závazek – tedy kdo poskytuje zdravotnickou službu – za nebezpečí, riziko, způsobení škody, které je dáno povahou, a to v daném případě poskytováním zdravotnických služeb a okolnosti, které škodu způsobily, měly svůj původ právě v poskytování zdravotnických služeb. Taková odpovědnost je dána, jestliže škoda byla způsobena v důsledku poskytování zdravotnických služeb (§ 421a obč. zák.), a to vlivem okolností přímo vyplývajících z povahy zdravotnických služeb. Vznikne-li škoda v příčinné souvislosti s takovou okolností, nastupuje objektivní odpovědnost. Existence příčinné souvislosti však musí být najisto postavena! V daném případě ani nebylo prokázáno, že škoda byla způsobena okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje, léku nebo jiné věci použité při poskytování zdravotnických služeb, jak je odůvodněno níže. Soud vycházel především ze dvou stěžejních důkazů, a to znaleckých posudků vypracovaných znaleckými ústavy, a to Fakultní nemocnicí u sv. [jméno FO] a VFN [adresa], dále z jejich doplnění a z výslechů pracovníků znaleckých ústavů. Dále bylo vycházeno z rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] z 25. 10. 2010 č.j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/Net., z jehož závěrů bylo prokázáno, že mechanismy rozvoje KRBS nejsou zcela jednoznačně známy, je jednou z možných komplikací pooperačních stavů. Existují i spontánně vzniklé stavy, u nichž žádné příčinné souvislosti ani predispozice nelze vystopovat. Pacient dle dostupné dokumentace doporučenou následnou diagnostiku a péči neabsolvoval a neakceptoval, revizní komise dosavadní postup léčby žalobce na neurochirurgické klinice žalované hodnotí jako lege artis v souladu s dosavadními prostředky lékařské vědy. Již ze znaleckého posudku [Anonymizováno] nemocnice u sv. [jméno FO] bylo prokázáno, že operační zákrok byl proveden lege artis, operace byla provedena standardně a na zdravotní stav žalobce neměla vliv ani délka operačního zákroku. Zmínil však problém, který nastal při pooperační péči. Znalecký ústav však ukončil na vlastní žádost znaleckou činnost ke dni 30. 11. 2018, proto nezbylo než oslovit nový znalecký ústav. S ohledem na námitku žalované, že oblast pooperační péče nespadá pod obor neurochirurgie, ze kterého byl zpracován znalecký posudek bývalým znaleckým ústavem Fakultní nemocnicí u sv. [jméno FO], byl zvolen znalecký ústav, VFN [adresa], neboť tento znalecký ústav má ve své znalecké činnosti obor algeziologie. Nový znalecký posudek navrhl žalobce. Ze závěrů současného znaleckého ústavu VFN [adresa] pak bylo prokázáno, že při operaci bylo postupováno lege artis. Ze strany operatéra k žádnému pochybení nedošlo, nevyplývá ani postup „vitium artis“. Žalobci byl dán standardní informovaný souhlas. Komplikací při výkonu může nastat tolik, že nelze poskytnout komplexní výčet všech možných komplikací. Z doplnění znaleckého posudku ze dne 14. 2. 2022 bylo prokázáno, že nebyl nalezen důkaz o tom, že by zdravotníci nepostupovali na náležité odborné úrovni, a to jak v průběhu operace, tak v pooperačním období. Žalovaná postupovala na náležité odborné úrovni. Komplikace, které nastaly, nebylo možno předvídat a ani jim nebylo možno zabránit. Rovněž je nutno zmínit, že znalecký posudek [Anonymizováno] [adresa] nevypracoval pouze jeden odborník z jednoho oboru, nýbrž tři odborníci z oborů: 1) algeziologie, anesteziologie a resuscitace, 2) chirurgie a 3) neurologie. Lze mít za to, že tito odborníci by s ohledem na své specializace rozpoznali případná pochybení či nedostatky ze strany žalované a následně by je blíže specifikovali, ať už ve znaleckém posudku nebo jeho doplnění nebo v rámci svých výslechů. Znalecký posudek VFN [adresa] tak v části týkající se zanedbání pooperační péče vyvrací znalecký posudek již neexistujícího znaleckého ústavu Fakultní nemocnice u sv. [jméno FO]. Z výslechu pracovníků znaleckého ústavu [Anonymizováno] [adresa] pak bylo prokázáno, že nerv byl iritován již před operací a ke [Anonymizováno] mohlo dojít i bez operace. I ze znaleckého posudku Fakultní nemocnice u sv. [jméno FO] však vyplývá poznámka, že se neví, jak syndrom [Anonymizováno] vzniká. Z výslechu pracovníků znaleckého ústavu [Anonymizováno] [adresa] pak dále bylo prokázáno, že se tak mohlo stát operací, bez operace i bez zjevné příčiny. Ačkoli se jedná o raritní komplikaci, neshledal znalecký ústav tento případ jako zvlášť výjimečný případ hodný zvláštního zřetele. V daném případě bylo prokázáno, že nedošlo k porušení právní povinnosti žalovanou, když oba znalecké posudky operaci hodnotily jako postup lege artis, na náležité odborné úrovni. Znalecký ústav [Anonymizováno] [adresa] hodnotil i pooperační péči na náležité odborné úrovni. V daném případě také chybí příčinná souvislost mezi škodou, která vznikla žalobci a operačním zákrokem nebo pooperační péčí ze strany žalované. Nelze tedy z čeho vycházet při určení výše bolestného a ztížení společenského uplatnění. Raritní komplikace je riziko, které nelze předem očekávat a nelze jej klást k tíži žalované. Jedná se o ojedinělé případy, které nikdo nepředpokládá a také se jedná se o vlastnost lidského organismu, kdy každé lidské tělo reaguje jinak. Pokud se týká námitek žalobce, že nebyl dostatečně poučen o rizicích, dle závěrů znaleckého ústavu [Anonymizováno] [adresa] byl dán standardní informovaný souhlas, přičemž není ani objektivně možné, aby tento souhlas obsahoval veškeré raritní komplikace. Zde soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne 29. 4. 2015, který uvádí, že: "Ani poučení o rizicích zákroku není bezbřehé. Rozličných rizik lze pro každý zákrok vyjmenovat v podstatě neomezené množství. Kdyby se poučovací povinnost měla vztahovat na všechna, informovaný souhlas by byl prakticky nedosažitelný a v konečném důsledku by byl potlačen samotný jeho smysl." Dále soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2021 sp. zn. [spisová značka], ze kterého vyplývá, že poškozený nese následky náhody, která jej postihla. Soud odkazuje také na rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne 19. 6. 2023, č. j. [spisová značka], bod 9: „Rozsah a obsah informace, kterou je poskytovatel zdravotní péče povinen pacientovi poskytnou, je individuální a liší se zejména podle zdravotního stavu pacienta a předpokládaného výkonu. Toto poučení však není bezbřehé. Při tomto poučení vychází soudní judikatura z kombinace pravděpodobnosti rizika určitého možného nepříznivého vývoje či nepřiznivých následků zákroku a závažnosti takových následků pro celkový zdravotní stav pacienta. [adresa] závažnější budou nepříznivé následky v případě naplnění rizika, tím menší pravděpodobnost bude stačit ke vzniku povinnosti o nich pacienta poučit (viz např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]).“ Soud nevycházel ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], neboť znalec vypracoval znalecký posudek na objednávku právního zástupce žalované a nebyl ustanoven jako znalec soudem. Nicméně znalec ve svém výslechu vysvětluje shodně jako pracovníci VFN [adresa], co znamená pojem zvlášť výjimečný případ hodný mimořádného zřetele a kdy jej lze použít. Další provedené důkazy, ať už výslech žalobce, výslech jeho manželky, potvrzení o příjmech žalobce, výslechy ošetřujících lékařů žalobce, včetně pracovníků žalované, zprávy zdravotnických zařízení, znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] vykreslují zdravotní a osobní stav žalobce, nicméně se nezabývají daným problémem natolik komplexně jako je tomu u znaleckých posudků znaleckých ústavů. Ačkoli žalobce navrhoval vypracování dalšího znaleckého posudku, soud k tomuto důkaznímu návrhu nepřistoupil, když dva znalecké posudky vypracované znaleckými ústavy považuje za zcela dostatečné a vypracování třetího znaleckého posudku by již bylo v rozporu se zásadou ekonomie řízení. S ohledem na výše uvedené soud žalobu pod výrokem I. zamítl.

29. Ohledně zaplacení částky ve výši 327 000 Kč byla žaloba pod výrokem II. zamítnuta, když žalovaná vznesla důvodně námitku promlčení. V daném případě se jedná o dvouletou promlčecí lhůtu dle § 106 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Žalobce až v doplnění žaloby ze dne 20. 2. 2020 specifikoval částku 1 827 000 Kč, když v doplnění žaloby vycházel z odůvodnění rozsudku zdejšího soudu ze dne 15. 1.2015, č. j. [spisová značka]. Změna žaloby byla připuštěna u jednání dne 3. 3. 2020. V té době nárok ohledně částky 327 000 Kč byl již promlčen.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud pod výrokem III. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 613 969,30 Kč, a to k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení zahrnuje 31 úkonů, a to 1) převzetí věci, 2) vyjádření k žalobě ze dne 13. 12. 2012, 3) účast u jednání dne 11. 8. 2013, 4) vyjádření žalované k vyjádření žalobce a zároveň návrh na provedení důkazů ze dne 11. 9. 2013, 5) účast u jednání 12. 11. 2013, 6), 7) účast u jednání ze dne 30. 9. 2014, přičemž jednání trvalo od 09:30 hodin do 12:20 hodin, 8) účast u jednání 13. 1. 2015, 9) odvolání proti rozsudku ze dne 10. 2. 2015, včetně odůvodnění odvolání ze dne 4. 3. 2015, 10) vyjádření žalované k podání žalobce ze dne 21. 10. 2015, 11) vyjádření k odvolání ze dne 15. 1. 2016, 12) odvolání ze dne 31. 10. 2016, 13) vyjádření k dovolání ze dne 4. 4. 2017, 14) návrh na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení z 31. 10. 2017, 15) odvolání proti usnesení ze dne 20. 11. 2017, 16) odvolání ze dne 5. 3. 2018 včetně odůvodnění ze dne 26. 3. 2018, 17) vyjádření z 26. 3. 2018, 18) vyjádření k dovolání ze dne 22. 6. 2018, 19) vyjádření k ústavní stížnosti ze dne 30. 10. 2019, 20) účast na jednání dne 3. 3. 2020, 21) vyjádření ze dne 14. 4. 2020, 22) účast na jednání dne 23. 7. 2020, 23), 24) účast na výslechu znalce u Obvodního soudu pro [adresa] dne 30. 9. 2020 (13:35 až 16:15 hod.), 25) návrh z 20. 7. 2021, 26) vyjádření z 11. 1. 2022, 27) vyjádření z 10. 5. 2022, 28) účast na výslechu znalců u Obvodního soudu pro [adresa] dne 31. 10. 2022, 29) účast na jednání dne 10. 1. 2023, 30) vyjádření z 29. 6. 2023, 31) účast na jednání dne 16. 1. 2025, jeden úkon činí 15 620 Kč dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (z předmětu řízení 1 827 000 Kč, změna žaloby připuštěna dne 3. 3. 2020), přičemž u úkonů v pořadí 12, 14, 15 byla počítána poloviční sazba dle § 11 odst. 2 písm. c) citované vyhlášky, 30 režijních paušálů po 300 Kč a 1 režijní paušál od 1. 1. 2025 ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky. Náhrada za čas strávený cestou na výslechy do Prahy a zpět ve dnech 30. 9. 2020 a 31. 10. 2022, při trvání cesty jedním směrem 4 hodiny, tj. celkem [hodnota] započatých půlhodin á 100 Kč, tj. celkem 3 200 Kč. Cestovné a nocležné na soudy do Prahy ve dnech 30. 9. 2020 (360 Kč + 35 Kč + 325 Kč + 24 Kč + 24 Kč) a 31. 10. 2022 (404 Kč + 1.109,91 Kč + 669 Kč + 30 Kč) v celkové výši 2 980,91 Kč. DPH ve výši 21 % z částky 476 420,91 Kč což činí 100 048,39 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Pokud se týká nákladů na vypracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ve výši 70 000 Kč, pak zde soud odkazuje na usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne 28. 3. 2018, č. j. [spisová značka], kdy se Krajský soud podrobně zabýval důvodností výše tohoto znalečného a vypočetl obvyklé znalečné a účelně vynaložený náklad na znalecký posudek ve výši 37 500 Kč. Tuto částku soud přiznal žalované jako účelně vynaložený náklad potřebný k obraně žalované. Soud nepřiznal žalované náhradu za čas promeškaný v souvislosti s dostavením se na výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] na Obvodní soud pro [adresa] dne 25. 8. 2020, který se nakonec nekonal z důvodu nedostavení se znalce, ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny, náhradu za čas strávený cestou na výslech do Prahy a zpět dne 25. 8. 2020 a cestovné a nocležné na soud do Prahy dne 25. 8. 2020 (360 Kč + 35 Kč + 325 Kč + 24 Kč + 24 Kč). Náhradu těchto nákladů nelze po žalobci spravedlivě žádat, neboť to byla žalovaná, která oslovila znalce [jméno FO] k vypracování znaleckého posudku. Znalci bylo soudem telefonicky sděleno, že bude vyslechnut dožádaným soudem v Praze, kam se má dostavit! Znalec se bez omluvy nedostavil, ačkoli měl včas oznámit, proč k výslechu nepřijde. Přemrštěná výše znalečného za znalecký posudek a nedostavení se k výslechu bez řádné a včasné omluvy pouze vypovídá o nedostatečné úrovni chování znalce, což nelze klást k tíži žalobce.

31. O náhradě nákladů řízení ve vztahu k vedlejšímu účastníkovi bylo rozhodnuto pod výrokem IV. dle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že žalobce byl zavázán zaplatit vedlejšímu účastníkovi částku ve výši 5 700 Kč, představující 19 úkonů po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to 1) vstup vedlejšího účastníka do řízení ze dne 24. 3. 2015, 2) nahlížení do spisu a studium spisu – 3. 7. 2015, 3) vyjádření vedlejšího účastníka k doplnění žalobce ze dne 20. 11. 2015, 4) doplnění důkazních návrhů ze dne 31. 3. 2020, 5) příprava k jednání dne 23. 7. 2020, 6) účast u jednání dne 23. 7. 2020, 7) příprava k jednání dne 25. 8. 2020, 8) účast u jednání dne 25. 8. 2020 – znalec nedošel, 9) příprava k jednání dne 30. 9. 2020, 10) účast u jednání dne 30. 9. 2020, 11) vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 3. 1. 2022, 12) vyjádření k dotazu soudu – ohledně doplňku ZP a výslechu znaleckého ústavu ze dne 11. 5. 2022, 13) příprava k jednání dne 31. 10. 2022, 14) účast u jednání dne 31. 10. 2022, 15) vyjádření k provedenému dokazování ze dne 2. 1. 2023, 16) sdělení vedlejšího účastníka k mimosoudním řešení věci ze dne 27. 6. 2023, 17) sdělení vedlejšího účastníka k mimosoudním řešení věci ze dne 23. 10. 2023, 18) příprava k jednání dne 16. 1. 2025, 19) účast u jednání dne 16. 1. 2025.

32. Pod výrokem V. rozhodl soud o povinnosti procesně neúspěšného žalobce zaplatit státu dle § 148 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů řízení, které mu vznikly s přibráním znaleckých ústavů z oboru zdravotnictví do řízení. Soud zaplatil na znalečném částku v celkové výši 146 277,94 Kč. Znalečné vyplacené znaleckému ústavu Fakultní nemocnice u sv. [jméno FO] činilo za znalecký posudek částku 33 773 Kč, za doplnění znaleckého posudku částku 8 894 Kč a za výslech znalce u jednání částku 5 403 Kč. Znalečné za výslech znalce [jméno FO] u dožádaného soudu činilo částku 2 100 Kč. Znalečné vyplacené znaleckému ústavu VFN [adresa] činilo částku 49 847,10 Kč za znalecký posudek, dále částku 18 455,04 Kč za doplněk znaleckého posudku a částku 27 805,80 Kč za výslech znalců u dožádaného soudu.

33. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení