16 C 155/2021-143

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného, žalované, žalobce a svědkyně] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalovaného, žalované, žalobce a svědkyně] oba zastoupeni advokátem Mgr. et Bc. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] pro: zdržení se zásahu takto:

Výrok

I. Žaloba žalobce, aby žalovaný 1) a žalovaná 2) byli povinni zdržet se zásahů vůči pozemku p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 3 m2, [list vlastnictví], k. ú. [část obce], [územní celek], vedené v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, a to v podobě takové, že nebudou bez souhlasu žalobce provádět žádné stavební práce na daném pozemku, se zamítá.

II. Žaloba žalobce, aby žalovaný 1) a žalovaná 2) byli povinni zdržet se zásahů vůči pozemku p. [číslo] orná půda, o výměře 6 m2, [list vlastnictví], k. ú. [část obce], [územní celek], vedené v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, a to v podobě takové, že nebudou bez souhlasu žalobce provádět žádné stavební práce na daném pozemku, se zamítá.

III. Žaloba žalobce, aby žalovaný 1) a žalovaná 2) byli povinni odstranit následky zásahů provedených vůči pozemku p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 3 m2 a pozemku p. [číslo] orná půda, o výměře 6 m2, vše [list vlastnictví], k. ú. [část obce], [územní celek], vedené v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, a to odstraněním výsledku stavebních prací provedených na předmětných pozemcích v podobě stavby [adresa] a oplocení, se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) a žalované 2) náhradu nákladů řízení v částce 26 880,88 Kč, k rukám zástupce žalovaných 1) a 2), do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 22. 6. 2021 domáhal, aby se žalovaní zdrželi zásahu vůči uvedeným pozemkům a aby jim bylo uloženo odstranit následky zásahů, provedených vůči předmětným pozemkům. Tvrdil, že je vlastníkem p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 3 m2 a pozemku p. [číslo] orná půda, o výměře 6 m2, vše [list vlastnictví], k. ú. [část obce], [územní celek], vedené v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc (dále jen pozemky žalobce). Předmětné pozemky bezprostředně sousedí s pozemkem p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 122 m2, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, část [územní celek], a pozemku p. [číslo] jiná plocha, ostatní plocha, o výměře 145 m2, vše [list vlastnictví], k. ú. [část obce], [územní celek], vedené v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc (dále jen pozemky žalovaných). Žalovaní bez vědomí žalobce či jeho právního předchůdce zřídili na pozemku žalobce p. č. st. [anonymizováno] stavbu [adresa] a na pozemku [parcelní číslo] stavbu v podobě oplocení, když tyto jsou výlučně užívány žalovanými a neoprávněně zasahují do pozemku žalobce. Žalovaní protiprávně zasahují do vlastnického práva žalobce k předmětným pozemkům a znemožňují mu řádné a obvyklé užívání pozemku. Žalovaní dům i oplocení zřídili svévolně, a to buď vědomi si zásahu do vlastnického práva žalobce, nebo hrubě nedbale, tím, že nezkoumali hranici mezi pozemky žalobce a mezi pozemky žalovaných. Žalobce se zřízením stavby [adresa], ani s oplocením nesouhlasil. Snažil se protiprávní stav řešit, ale bez úspěchu. Žalobce žalované vyzval ke sjednání nápravy předžalobní výzvou ze dne 31. 5. 2021. Předžalobní výzva byla doručena 4. 6. 2021, žalovaní však do doby podání žaloby nápravu nesjednali.

2. Žalovaní se k žalobě písemně vyjádřili podáním doručeným soudu dne 20. 8. 2021. Ve vztahu k pozemkům žalobce vznesli námitku vydržení vlastnického práva a evidenční stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá stavu skutečnému. Žalovaní tvrdili, že jsou splněny všechny podmínky pro nabytí vlastnického práva vydržením, a to z důvodu existence domnělého tzv. putativního nabývacího titulu, oprávněné držby, uběhnutí vydržecí doby a existence omluvitelného omylu o vlastnickém právu. Domnělým nabývacím titulem pro nabytí vlastnického práva k pozemkům žalobce je notářský zápis [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [spisová značka], sepsaný JUDr. [jméno] [příjmení], dne 20. 2. 1974. Žalovaní byli přesvědčeni, že nabývacími tituly pozemek parcela [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], nabývají v rovnoběžných hranicích s ostatními pozemky, což je potvrzováno katastrálními mapami. K registraci kupní smlouvy pak došlo dne 5. 4. 1974, čímž se žalovaní chopili oprávněné držby. Z předmětné kupní smlouvy žalovaní nabyli pozemky o celkové výměře 1368 m2 Tyto rozměry odpovídají dnešním pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] s tím, že do předmětné plochy je třeba započítat pozemek parc. č. st. [anonymizováno], tedy pozemek rodinného domu. Dle aktuálního listu vlastnictví tvoří tyto pozemky plochu 1334 m2. Rozdíl ve výměře 34 m2 v neprospěch žalovaných od doby uzavření kupní smlouvy svědčí změnám v katastru nemovitostí a podporuje dobrou víru žalovaných o konkrétní podobě nabývaných pozemků, které byly v době nabytí vlastnického práva zjevně větší. Přesvědčení o nabytí vlastnického práva pokračovalo i po uzavření kupní smlouvy, když na základě územního rozhodnutí [číslo jednací] [anonymizováno], ze dne 27. 10. 1975, Okresní národní výbor v [obec] povolil umístit stavbu na pozemcích parcel [číslo] v k. ú. [část obce], v hranicích, jak je vyznačeno na přiložené kopii mapy, která je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí. Na této mapě jsou pozemky žalovaných zakresleny tak, že hranice pozemků jsou vodorovné s ostatními pozemky v dané lokalitě. To odpovídá tomu, že domy navazují na jasnou stavební čáru a umožňují postavit dvojdomek na sousedním pozemku. Na územní rozhodnutí navázalo stavební povolení ze dne 17. 3. 1977, které nabylo právní moci 18. 7. 1977. Přesvědčení o vlastnickém právu žalovaných plně korespondovalo s představou právních předchůdců žalobce, to je [jméno] a [jméno] [příjmení]. Ti se vůči stavebnímu povolení ze dne 17. 3. 1977 dokonce odvolali. Důvodem odvolání nebyla žádná vlastnická námitka. Žádná vlastnická námitka nebyla vznesena ani žalobce, který předmětný pozemek nabyl kupní smlouvou zde dne 16. 11. 1994. Po celou dobu od nabytí vlastnického práva registrací smlouvy ze dne 5. 4. 1974 až do pravomocného skončení stavebního řízení v roce 1977 nevznikla ze strany žádné fyzické osoby, ani státního orgánu, pochybnost o tom, že by žalovaní vlastnili spornou část pozemku. Oprávněná držba žalovaných dále pokračovala i tím, že žalovaným bylo dne 8. 4. 1977 vydáno kolaudační rozhodnutí. Informaci o tom, že stavba zasahuje do pozemku jiného vlastníka, žalovaní zjistili až na základě toho, že si nechali zpracovat geometrický plán [číslo]. Z tohoto lze dovodit, že od nabytí vlastnického práva kupní smlouvou ze dne 5. 4. 1974 až do 5. 4. 2007, kdy byl zpracován geometrický plán, trvala nerušená oprávněná držba pozemků žalovaných. Pokud by soud dospěl k závěru, že žalovaní vlastnické právo nevydrželi, bude nutno vypořádat neoprávněnou stavbu dle dříve platného občanského zákoníku.

3. Žalobce dále doplnil skutková tvrzení podáním doručeným soudu dne 9. 12. 2021, kde žalobce zpochybňoval tvrzení žalovaných, že nabyli pozemky v rovnoběžných hranicích s ostatními pozemky. Žalovaní nemohli předmětné pozemky nabýt vydržením, když je neměli ani v držbě. Dále žalobce tvrdil, že podané odvolání předchůdců žalobce do rozhodnutí o povolení stavby, naznačuje obezřetnost právních předchůdců žalobce, kteří se obávali neoprávněného zásahu do jejich vlastnického práva v důsledku nepovolené stavby rodinného dvojdomku. Žalobce tvrdil, že je nutno zkoumat, zda držitel mohl být v dobré víře a žalobce má za to, že žalovaní nemohli být v dobré víře. Dle tvrzení žalobce v souladu s požadavkem zachování obvyklé míry opatrnosti by bylo, kdyby si žalovaní nechali vypracovat zaměření stavby před tím, než byla realizována, nikoliv až následně. Žalobce tedy spatřuje v jednání žalovaných zjevnou nedbalost, když si nechali vypracovat geometrický plán až poté, co stavby zasahující na předmětné pozemky, realizovali. Pochybnosti o skutečné hranici museli žalovaní nabýt nejpozději v okamžiku, kdy byli seznámeni s odvoláním předchůdců žalobce. Žalovaní byli upozorněni ještě v průběhu realizace stavby na to, že staví na jiných pozemcích, když toto vyplývá z tvrzení svědkyně [jméno] [příjmení], která na tuto skutečnost upozornila spolu se svým zesnulým manželem.

4. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má prokázáno ze snímku katastrální mapy, jaké jsou poměry mezi parcelami žalobce a žalovaných. Z notářského zápisu ze dne [datum] [anonymizováno] [číslo], registrovaný 5. 4. 1974, bylo prokázáno, že manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávající prodali žalovaným parcely [číslo] zahrada, a parcela [číslo] role, o celkové výměře 1368 m2, a to za sjednanou kupní cenu 1 840 Kč. Z notářského zápisu [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne 16. 11. 1994 bylo prokázáno, že [celé jméno svědka] jako prodávající a žalobce uzavřeli kupní smlouvu, a to na zahradu parcela [číslo] ornou půdu, parcela [číslo] jak vše bylo zapsáno na částečném LV [číslo] pro k. ú. [část obce], [územní celek], u Katastrálního úřadu v [obec], za ujednanou kupní cenu 11 780 Kč. Z územního rozhodnutí vydaného Okresním národním výborem v [obec], odborem výstavby a územního plánování, dne 27. 10. 1975, bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu pravé poloviny dvojdomku na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Součástí tohoto územního rozhodnutí je výsek mapy v [katastrální uzemí], ze kterého se zjišťuje, že hranice pozemku žalovaných byly vedeny rovnoběžně bez jakéhokoliv odbočení s pozemkem předchůdců žalobce. Ze stavebního povolení vydaného Okresním národním výborem v [obec], odborem výstavby a územního plánováním, ze dne 17. 3. 1977, bylo prokázáno, že žalovaným bylo vydáno stavební povolení rodinného domku, když dále je zde uveden stručný popis na pozemku parcela [číslo] v [katastrální uzemí] [ulice] povolení se stalo pravomocným dne 18. 7. 1977. Z odvolání proti vydání stavebního povolení bylo zjištěno, že proti tomuto stavebnímu povolení vydanému žalovaným se odvolal [celé jméno svědka] [příjmení] [příjmení], kteří uvedli, že v dopise není uvedena budoucí výstavba levé poloviny rodinného dvojdomku žalovaných, protože sousedí se stavební parcelou žalovaných, mají na mysli, že Okresní národní výbor – odbor výstavby v [obec] v uvedeném povolení výstavby rodinného dvojdomku mohl uvésti i budoucí výstavbu levé poloviny, z čehož by bylo jasno, že se do budoucna počítá též s výstavbou levé poloviny uvedeného rodinného dvojdomku na stavební parcele manželů [příjmení]. Dne 7. 4. 1977 bylo odvolání doplněno tak, že [celé jméno svědka] uvedl, že na projednání odvolání trvá, neboť chce stavět na svém pozemku volně stojící rodinný domek. Stavbu by prováděl jeho syn. Z rozhodnutí o odvolání Severomoravským krajským národním výborem v [obec], odboru výstavby a územního plánování, ze dne 5. 7. 1977, pak bylo prokázáno, že odvolání bylo zamítnuto a rozhodnutí Okresního národního výboru v [obec] ze dne 17. 3. 1977, č. j. [spisová značka], kterým byla povolena stavba pravé poloviny rodinného dvojdomku na pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce], bylo potvrzeno. Z kolaudačního rozhodnutí [číslo], ze dne 8. 4. 1987, které nabylo právní moci 8. 5. 1987, bylo prokázáno, že [ulice] národní výbor v [obec], stavební úřad, vydal kolaudační rozhodnutí, kterým povolil užívání dvou bytových jednotek v rodinném domku umístěném na pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce]. Dále je zde uvedeno, co stavba obsahuje, a nebyly stanoveny zvláštní podmínky užívání. Při místním šetření byly v provedení stavby zjištěny drobné nedostatky, které musí být odstraněny ve lhůtách, a to terénní úpravy, venkovní omítky, úpravy povrchů stěn schodišťového prostoru a suterénu do 31. 12. 1987. Zjištěné drobné změny byly zakresleny do projektové dokumentace.

5. Z geometrického plánu [číslo] ze dne 5. 4. 2007, bylo zjištěno, že tímto geometrickým plánem byla vytvořena parcela [číslo] parcela [číslo] tedy parcely žalovaných. Ze sdělení [právnická osoba], spol. s r. o. ze dne 5. 1. 2022, že geometrický plán prováděli poměření v terénu promítnutím měřeného stavu do platné mapy katastru nemovitostí, vznikly parcely [číslo] a stavební parcela [anonymizováno], na níž se nachází část rodinného domu. V geometrickém plánu je vyznačena věta, že byl vlastník (p. [celé jméno žalovaného], který byl přítomen při měření v terénu) seznámen s tím, že rodinný dům stojí z části na sousedním pozemku a nová hranice byla vyznačena v terénu stávajícími zdmi. Vzhledem k tomu, že při a po zaměření v terénu mají možnost vyhotovit geometrický plán různým způsobem, proto se dotazovali objednatele a naopak ho informovali o možnostech řešení tak, aby mohli geometrický plán k zápisu do katastru nemovitostí. Žalovaný sdělil, že si pozemky od souseda odkoupí, a proto byly části parcel ([číslo], [anonymizováno]) označeny novými parcelními čísly.

6. Z fotografie na č. l. 58 byla zjištěna přední strana domu žalovaných a přední strana plotu žalovaných.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 31. 5. 2021 bylo prokázáno, že žalobce vyzýval žalované, aby se zdrželi zásahu vůči pozemkům žalobce a odstranili následky výsledku stavebních prací provedených na pozemcích žalobce. Z podacího archu pak bylo zjištěno, že výzva byla odeslána 2. 6. 2021.

8. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, ze dne 2. 2. 2022, bylo zjištěno, že hranice mezi předmětnými pozemky je určena ze souřadnic lomových bodů systému jednotné trigonometrické sítě katastrální s kódem kvality osm. [ulice] polohová chyba souřadnic lomových bodů může být až 2,83 metru dle přílohy třináct katastrální vyhlášky. Zobrazení vlastnické hranice mezi pozemky p. č. st. [anonymizováno], [parcelní číslo], [parcelní číslo] na straně jedné a pozemky p. č. st. [anonymizováno], p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] na straně druhé, odpovídá jejímu původnímu geometrickému a polohovému určení pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] dle geometrického plánu ze dne 16. 3. 1932. Z geometrického plánu ze dne 16. 3. 1932 bylo zjištěno polohové určení pozemků parcela [číslo] parcely [číslo].

9. Ze spisu Stavebního úřadu [stát. instituce] na [anonymizováno] bylo zjištěno z protokolu o místním šetření ze dne 7. 4. 1987, že proběhlo místní šetření za účelem vydání kolaudačního rozhodnutí pro novostavbu rodinného domu, o který požádali žalovaní. Za stavební úřad byli přítomný [příjmení] [jméno] a [příjmení], zástupce MNV [obec] a za stavebníky manželé [celé jméno žalovaného]. Prohlídkou mělo být zjištěno, že stavba měla být provedena podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení a že byly dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí a ve stavebním povolení až na podmínky uvedené pod [číslo] kde byl stanoven termín dodělání. Byly zjištěny drobné změny a byly shledány drobné vady a nedodělky, které měly být odstraněny do 31. 12. 1987. Závěrem místního šetření bylo uvedeno, že chybí geometrický plán a mělo být o něho požádáno do třiceti dnů.

10. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení bylo prokázáno, že z předmětných pozemků platí zemědělskou daň. Přesné datum, kdy zjistil, že žalovaní mají postaveny stavby na jeho pozemcích, si nepamatuje. To, že žalovaní mají postaveny stavby na pozemcích žalobce, zjistil od žalovaného, který to začal řešit a nabízel žalobci, že část pozemku odkoupí, to však žalobce odmítl. Parcelu [číslo] zemědělsky využívá, v současné době se tam nemůže dostat, aby mohl tuto parcelu obdělávat, a proto jsou na ní ovce. Navrhoval, aby nemovitosti byly odstraněny. Na jeho parcelu zasahuje dům žalovaných a zeď.

11. Z výpovědi žalovaného 1) jako účastníka řízení bylo prokázáno, že nabyl předmětné nemovitosti, na kterých jsou postaveny stavby, na základě kupní smlouvy v roce 1974. Na pozemku se nenacházel žádný plot a pozemek byl vyměřen rovně tak, jak je to zakresleno na plánu. To, že dům stojí na pozemku žalobce, žalovaný zjistil v roce 2007, kdy zaměřoval dům. Přesah byl zjištěn v roce 2007 a byla těmto přesahům dána nová parcelní čísla, parcela [číslo] má pouze 3 m2 a parcela [číslo] má 6 m2. Když žalovaní stavěli, vlastníky parcely [číslo] byli manželé [celé jméno svědka], kteří parcelu neužívali. Tito pak převedli parcelu na syna, který jí až po sedmnácti letech převedl na žalobce. Žalobce parcelu pronajímal, nájemci tam pěstovali obilí a brambory. Žalovaný tvrdil, že chtěl mít vše v pořádku a když zjistil, že je na parcele žalobce, inicioval s ním schůzku a nabídl mu, že tyto dva pozemky o výměře 9 m2 koupí. Žalobce mu řekl, aby zjistil cenu a připravil podklady. Když za ním pak žalovaný přišel, žalobce mu řekl, že pozemky neprodá. Jednání s žalobcem proběhlo v roce 2007. Nikdo jiný s žalovaným neřešil, že je z části na pozemku žalobce. Zjistil to žalovaný až v roce 2007 a kdyby to žalobci neřekl, žalobce by to dosud nevěděl. V roce 2004, když žalobce kupoval parcelu, byla v katastru nemovitostí parcela zakreslena rovně a teprve až v roce 2007, kdy se zaměřoval dům, se zjistilo, že to správně není a byla těm částem na pozemku žalobce přidělena nová parcelní čísla.

12. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že účastníky řízení zná, když její syn má za manželku dceru žalobce a žalovaný jsou sousedi přes parcelu žalobce. Viděla žalovaného 1), když kopal septik, že ho kopal na cizím pozemku. Na toto ho upozorňovali s manželem, který je již dvacet let mrtvý. Manžel svědkyně říkal žalovanému, že to si dovolil dost, žalovaný na to odpověděl, že to nikdy jiný neví. Toto se stalo v listopadu 1976. Septik, který měl vykopat žalovaný 1) je částečně i v pozemku žalobce. O jiných stavbách, že by byly na pozemku žalobce, svědkyně nevěděla. Dále je septik z části na pozemku, který si žalovaní asi před šesti lety koupili. S žalovanými se jinak o tom nebavila, byli kamarádi, teprve až žalovaný začal dělat psí kusy, tak mu to svědkyně vrací. V době, kdy probíhaly výkopy ze strany žalovaného, byla vlastníkem pozemku matka žalobce, paní [příjmení]. V té době svědkyně nebyla v příbuzenském poměru k žalobci. Dále si žalovaný udělal okna do štítu na pozemek žalobce. Dále svědkyně spontánně uvedla, že už jenom to, že postavil dům„ z vinklu“ svědčí o tom, že to by nikdo jiný neudělal. Svědkyně nevěděla, v jakém stavu byl dům žalovaných, když žalovaný 1) prováděl výkop septiku. Žalovaný 1) má spory nejenom se žalobcem, ale i se sousedem zleva. Žalovaný měl také spory s panem [celé jméno svědka], když si na jeho pozemku postavil zídku, kterou musel zbourat.

13. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo prokázáno, že účastníky řízení zná, je rodák z [část obce], stejně jako žalobce a žalovaný 1). Po předestření snímku pozemkové mapy na č. l. 5 svědek uvedl, že v době, kdy tam nebyl postaven dům žalovaných, byly na pozemcích tak zvané hraničáky. Tyto vyznačovaly hranice pozemku v terénu. Kameny na hranicích pozemku žalobce a žalovaných zmizely před dvaceti lety. Svědek byl předsedou stavební komise v [obec]. Žalovaní chtěli stavět dům, stavěli ho svépomocí. Dům stavěli třináct až čtrnáct let, poté proběhla kolaudace, které se svědek zúčastnil s tím, že tam byly určité závady. Svědek tvrdil, že v zápise to nebylo uvedeno, ale žalovanému sdělil, že musí narovnat vztahy se sousedy, když dům stojí na cizím pozemku. V té době patřil pozemek paní [příjmení], která tam chtěla také stavět, pak z toho nějak sešlo. To, že dům stojí na cizím pozemku, se do kolaudačního rozhodnutí neuvedlo, protože tehdy byly vztahy k pozemkům benevolentnější, neřešilo se to tak, jako dnes. Svědek věřil, že to žalovaný vyřídí. Kolaudace podle svědka proběhla v polovině roku 1987. V kolaudačním rozhodnutí by mělo být uvedeno, že závady, které tam byly zapsány, měly být odstraněny do konce roku. Žalovaní uvedli, že to dají do pořádku. Svědek tvrdil, že podle map, které byly na úřadě, zjistili, že stavba stojí i na pozemcích žalobce. Tehdy byla majitelem paní [příjmení] a pak pozemek koupila matka žalobce. Svědka kontroloval [ulice] úřad v [obec], řešil to pan [příjmení]. Svědkovi byl pak předestřen výsek mapy na č. l. 34 spisu a k tomu svědek uvedl, že tento výsek byl součástí podkladů, kdy se zkoumalo faktické umístění stavby. Svědek tvrdil, že stavba žalovaných nebyla v souladu s tímto mapovým podkladem, protože hranice pozemků v [část obce] nebývaly přímé. Hraniční kámen, o kterém svědek hovořil, v době zahájení stavby žalovaných byl na hranici pozemků žalovaných a tehdy paní [příjmení]. Podle územního rozhodnutí výseku mapy měl být pozemek zakřivený tak, že jde dnes do domu. Když se svědek díval na mapu, je dům dobře postaven, ale podle skutečnosti je postaven špatně. Podle svědka žádná jiná mapa při kolaudaci založena nebyla. Podle svědka řekl pan [příjmení] ze stavebního úřadu, a měli i mapy na obci, že pozemek je zakřivený a dům je postaven na cizím pozemku. To, že dům je postaven na cizím pozemku, se zjistilo z map, zaměřovalo se to tak, že se to měřilo pásmem, šlo o standardní proces, kdy se to na každé stavbě zaměřovalo. Podle svědka o tomto zaměření vznikl zápis, který by měl být na Stavebním úřadě v [obec]. Svědek se dále vyjadřoval k délce domu podle mapy na č. l. 34 spisu a o šířku domu. Podle něho rozměry nesouhlasili. To, že rozměry nesouhlasí, se zjistilo při zaměřování při kolaudaci. I pokud jde o tyto rozměry, i o tom by měl být sepsán zápis, který by se měl nacházet u Stavebního úřadu v [obec]. Tehdy se to neřešilo, byla jiná doba, nebyly s tím problémy. Podle svědka nesouhlasila šířka domu a šířka vjezdu na pozemek, ale jaké tam byly faktické rozměry, si již svědek nepamatoval.

14. Po takto provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav: Žalovaní se stali vlastníky pozemků parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 122 m2 a pozemku parcela [číslo] jiná plocha, o výměře 145 m2, v k. ú. [část obce], na základě kupní smlouvy ze dne [datum] formou notářského zápisu [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], když touto smlouvou nabyli pozemky parcela [číslo] parcela [číslo] o celkové výměře 1368 m2 Tyto pozemky souhlasí s dnešními pozemky parcela [číslo] parcela [číslo]. Na základě územního rozhodnutí ze dne 27. 10. 1975 Okresní národní výbor v [obec] povolil umístění stavby na pozemcích parcela [číslo] v k. ú. [část obce] v hranicích, jak je vyznačeno na přiložené kopii mapy, která je součástí tohoto rozhodnutí, když z kopie této mapy vyplývá, že hranice mezi pozemkem žalobce a žalovaných má vést rovnoběžně. Žalobce se stal vlastníkem pozemku, parcela [číslo] to na základě kupní smlouvy uzavřené mezi ním a [celé jméno svědka] dne 16. 11. 1994, uzavřené formou notářského zápisu [anonymizováno] [číslo], [spisová značka]. Mimo parcely [číslo] nabyl touto kupní smlouvou i parcelu [číslo]. Na základě územního rozhodnutí bylo vydáno žalovaným dne 30. 3. 1977 stavební povolení na novostavbu pravé poloviny rodinného dvojdomku, patrového, podsklepeného, se sedlovou střechou, o dvou bytových jednotkách. Toto rozhodnutí bylo napadeno ze strany dřívějších majitelů parcely [číslo], manželů [příjmení], ve které uvedli, že měl Okresní národní výbor, odbor výstavby, v uvedeném povolení uvést též i levé poloviny, z čehož by bylo jasno, že se do budoucna počítá též s výstavbou levé poloviny uvedeného rodinného dvojdomku. O tomto odvolání bylo rozhodnuto Severomoravským krajským národním výborem dne 5. 7. 1977, kterým bylo odvolání zamítnuto. Odvolací orgán neshledal, že by vydané rozhodnutí bylo v rozporu s platnými předpisy a námitku odvolatelů posoudil jako neoprávněnou. Na základě kolaudačního rozhodnutí ze dne 8. 4. 1987 bylo rozhodnuto, že [stát. instituce] na [anonymizována dvě slova] užívání stavby dvou bytových jednotek v rodinném domku, umístěném na pozemku parcela [číslo] v k. ú. [část obce], kdy dále bylo uvedeno, co stavba obsahuje, byly stanoveny nedostatky, které měly být odstraněny do 31. 12. 1977. Ze stavebního spisu, zapůjčeného [stát. instituce] [anonymizována dvě slova], pak bylo z protokolu o místním šetření zjištěno, že před kolaudací bylo provedeno místní šetření, kterého se účastnili zástupci stavebního úřadu, stavební komise Místního národního výboru v [obec], kde byl přítomen slyšený svědek [celé jméno svědka], a v protokolu o místním šetření nejsou uvedeny žádné skutečnosti, které by se týkaly toho, že stavba je umístěna na cizím pozemku, že probíhalo nějaké přeměřování k umístění stavby a podobně. Žádný takový doklad nebyl zjištěn v celém stavebním spise. Z geometrického plánu ze dne [datum] pak bylo prokázáno, že část stavby domu žalovaných je umístěna na pozemku žalobce [číslo] a z této části byla vytvořena parcela [číslo] že z části na pozemku [číslo] je umístěn plot žalovaných a část parcely za plotem byla vytvořena jako parcela [číslo]. Z výpovědi žalobce pak bylo zjištěno, že to, že mají žalovaní postaveny stavby na jeho pozemcích, zjistil od žalovaného, který to s ním začal řešit, tento nabízel, že část pozemku odkoupí, toto však žalovaný zamítl. Z výpovědi žalobců bylo prokázáno, že pozemky nabyli na základě kupní smlouvy v roce 1974 a tvrdili, že měli vyměřeny rovně tak, jak to bylo zakresleno na plánu to, že dům stojí na pozemcích žalobce, zjistil v roce 2007, kdy zaměřoval dům, a těmto přesahům byla dána nová parcelní čísla.

15. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno svědkyně] pak bylo zjištěno, že žalovaný měl kopat septik na pozemku žalobce a částečně na pozemku, který si poté koupil. Svědkyně tvrdila, že v době, kdy probíhaly výkopy ze strany žalovaného, byla vlastníkem pozemku matka žalobce, paní [příjmení]. Tato skutečnost nebyla však v řízení prokázána, když v řízení bylo prokázáno, že žalobce koupil předmětný pozemek až v roce 1994, a to od [celé jméno svědka] a matka žalobce nikdy nebyla vlastníkem pozemku parcela [číslo]. Výpověď svědkyně se jeví také nevěrohodnou, když svědkyně uvedla, že byli s žalovaným kamarádi a teprve až žalovaný začal dělat psí kusy, tak mu to vrací. Nebylo ani v řízení zjištěno, že by se septik žalovaných opravdu nacházel na pozemku žalobce.

16. Ve vztahu k výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že svědek tvrdil, že v průběhu místního šetření ve vztahu ke kolaudaci domu žalovaných, bylo zjištěno, že dům stojí na cizím pozemku, ale v zápise to uvedeno nebylo. Do kolaudačního rozhodnutí se to, že dům stojí na cizím pozemku, neuvedlo, když měly být vztahy k pozemkům dříve benevolentnější. Svědek tvrdil, že účastníci věřili, že to žalovaný vyřídí. To, že pozemky stojí na pozemcích žalobce, mělo být zjištěno podle map, které měli na úřadě. Po předestření mapových podkladů vydaných k územnímu rozhodnutí, pak svědek uváděl, že dům není postaven, jak je zakresleno na mapě, dále uvedl, že je to dobře postaveno, ale podle skutečnosti to bylo špatně postaveno. Při kolaudaci jim měl říci pan [příjmení] ze stavebního úřadu, že pozemek je zakřivený a dům je postaven na cizím pozemku. To, že je dům postaven na cizím pozemku, se zjistilo z map a zaměřovalo se to tak, že se to měřilo pásmem. Dle svědka se tak postupovalo vždy, na každé stavbě. O zaměření vznikl zápis dle svědka, který by měl být na Stavebním úřadu v [obec]. Soud tedy k výpovědi tohoto svědka nepřihlédl, tedy zejména k závěru, že žalovaní v době, kdy bylo prováděno místní šetření, to je v roce 1987, měli vědět, že dům není postaven na jejich pozemku, ale zasahuje do pozemku žalobce, který tehdy patřil rodině [příjmení]. Výpověď tohoto svědka je dle názoru soudu vyvrácena závěry uvedenými v zápise z místního šetření, založeného ve stavebním spise, ze dne 7. 4. 1987, když v tomto zápise žádné skutečnosti o tom, že by mělo proběhnout nějaké zaměření faktického umístění stavby, nebyly uvedeny. Ve stavebním spise nebyl ani nalezen nějaký zápis, o kterém hovořil svědek, a který měl být podle svědka založen ve spise na Stavebním úřadě v [obec].

17. Soud přihlédl také ke sdělení katastrálního úřadu, který uvedl, s jakými tolerancemi je nutno počítat při určení hranic v obci [část obce]. Z výkazu ploch ze 17. 5. 1932 pak bylo prokázáno, že parcela [číslo] nevedla rovnoběžně vedle parcely [číslo], ale byla v bodech uvedených v geometrickém plánu uvedena zahnutě do parcely [číslo]. Pokud žalobce tvrdil, že žalovaní podle tohoto geometrického plánu měli vědět, že hranice mezi parcelou [číslo] a parcelou [číslo] nebyla vedena rovnoběžně, ale došlo k jejímu lomení, a že tedy žalovaní měli dostatečnou možnost se s údaji v katastru nemovitostí seznámit, pak soud k tomuto důkazu přihlédl a dospěl k závěru, že pouze z této okolnosti, že žalovaní mohli při uzavírání kupní smlouvy toto zjistit, není možno posuzovat to, že by nebyli v dobré víře s ohledem na závěry o vydržení pozemků.

18. K ostatním provedeným důkazům soud nepřihlížel, když nebyly důležité pro rozhodnutí soudu.

19. Podle § 3028 odst. 3, zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku, (dále jen o. z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

20. Podle § 134 odst. 1, zákona č. 40/1964 Sb., dříve platného občanského zákoníku, (dále jen obč. zák.), oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

21. Podle § 134 odst. 2, obč. zák., pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

22. Na základě provedeného dokazování soud pak tyto závěry podřadil pod příslušná zákonná ustanovení a dospěl k těmto právním závěrům: Žalovaní se stali vlastníky pozemku parcela [číslo] na základě kupní smlouvy uzavřené formou notářského zápisu dne 20. 2. 1974. Původně šlo o pozemek parc. [číslo] který byl rozdělen na parcelu [číslo] parcelu [číslo] role, o celkové výměře 1368 m2. Dle názoru soudu tedy od 20. 2. 1974 vlastnili parcelu [číslo] v dobré víře v rovnoběžných hranicích, jak tvrdili, když v tomto byli utvrzeni zejména na základě územního rozhodnutí ze dne 27. 10. 1975, jehož součástí byl výsek mapy v [katastrální uzemí], kde je parcela [číslo] zakreslena rovnoběžně s parcelou [číslo]. O tom, že tuto skutečnost akceptovali i dřívější spoluvlastníci parcely [číslo] svědčí i odvolání [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení] ze dne 31. 3. 1977, kteří podávali odvolání proti vydání stavebního povolení ze dne 17. 3. 1977, které bylo vydáno tehdejším Okresním národním výborem, odborem výstavby a plánování, a navazovalo na územní rozhodnutí ze dne 27. 10. 1975. Odvolání se týkalo té skutečnosti, že předchůdci žalobce chtěli, aby v uvedeném povolení výstavby rodinného dvojdomku, byla uvedena též i budoucí výstavba levé poloviny, aby z tohoto rozhodnutí bylo patrné, že se do budoucna počítá také s výstavbou levé poloviny uvedeného rodinného dvojdomku na stavební parcele žalovaných. Dále se předmětných parcel týká také kolaudační rozhodnutí, na základě kterého bylo v roce 1987, přesně dne 8. 4. 1987, povoleno užívání stavby dvou bytových jednotek v rodinném domku umístěném na pozemku parcela [číslo] v k. ú. [část obce]. Vydání kolaudačního rozhodnutí předcházelo místní šetření, jak je tento zápis založen ve stavebním spise [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] a také v tomto zápise není zmíněna žádná skutečnost, že by byly pochybnosti o tom, že stavby žalovaných jsou postaveny na pozemku předchůdců žalobce, když žalobce nabyl pozemek na základě kupní smlouvy v roce 1994. Ve spise [stát. instituce] [anonymizována dvě slova], týkající se předmětného domu žalovaných, pak nebyl zjištěn žádný další zápis o místním šetření, ze kterého by bylo zjištěno, že stavby žalovaných jsou postaveny na pozemku předchůdců žalobce. Pokud toto tvrdil svědek [celé jméno žalobce], soud jeho výpovědi k těmto skutečnostem nepřihlédl, jak bylo uvedeno v závěru o skutkových zjištěních. Výpověď tohoto svědka byla dle názoru soudu vyvrácena zápisem o místním šetření, který svědek sám podepsal a také tím, že ve spise stavebního úřadu nebyl nalezen žádný další zápis z uvedeného dne, kdy proběhlo místní šetření, o kterém svědek hovořil ve své výpovědi a který by měl potvrzovat to tvrzení svědka, že bylo prováděno zaměření faktického umístění stavby a byl o tom učiněn zápis. Dle názoru soudu tedy došlo ke vzniku tak zvaného putativního nabývacího titulu, když žalovaní byli přesvědčeni o tom, že jsou vlastníky parcely [číslo] v hranici, která vede rovnoběžně s parcelou [číslo]. Žalovaní dle názoru soudu byli v dobré víře, že jsou tedy i vlastníky nynějších parcel č. st. [anonymizováno] o výměře 3 m2 a parcely [číslo] o výměře 6 m2, v k. ú. [část obce], a to nejméně od roku 1974 do doby, kdy sami žalovaní nechali vyhotovit geometrický plán ze dne 4. 7. 2007, a proto dle názoru soudu předmětné parcely vydrželi. Parcely drželi v dobré víře, tedy po dobu delší, než vyžaduje shora citované ustanovení § 134 odst. 1 obč. zák. K tomu je možno odkázat na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1398/2000, ze dne 27. 2. 2002, zveřejněné na stránkách www.nsoud.cz:„ Dobrá víra oprávněného držitele, která je dána se zřetelem ke všem okolnostem věci, musí vztahovat i k titulu, na jehož základě mohlo držiteli vzniknout vlastnické právo. To ovšem neznamená, že takový titul musí být dán; postačí, že držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že tu takový titul je. Postačuje tedy domnělý právní titul (titulus putativus). Posouzení, je-li držitel v dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Pokud se nabyvatel nemovitostí na základě právní skutečnosti způsobilé k nabytí vlastnického práva chopí držby pozemku, na který se tato právní skutečnost nevztahuje, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i tohoto pozemku. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr plochy nabytého a skutečně drženého pozemku.“ Poměr plochy nabytého pozemku ze strany žalobců činil podle kupní smlouvy 1368 m2 a dle současného listu vlastnictví tvoří tyto pozemky pouze plochu 1334 m2. Rozdíl je pak i v souladu se zprávou katastrálního úřadu, který uvedl, že mezní polohová chyba souřadnic lomových bodů může být až 2,83 m2, takže i v tomto směru je možno dospět k závěru, že držba žalobců byla dobrověrná a tito nabyli předmětný pozemek. Předmětný pozemek drželi dle názoru soudu v dobré víře od roku 1974 až do roku 2007, tedy po dobu 33 let.

23. Žalobce sám uvedl, že o tom, že žalovaní mají postavené stavby na jeho pozemku, se dozvěděl až od žalovaného, který když zjistil, že má stavby na jeho pozemku, začal toto řešit. Netvrdil, ani dle názoru soudu neprokázal, že by žalovaní o tom, že stavby stojí na jeho pozemku, věděli dříve.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, jenž byli v řízení plně úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 880,88 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 2 480 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., jelikož šlo o společný úkon při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, z částky 2 480 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 480 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 480 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 480 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 2 480 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 5 535,60 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 299,84 Kč za 160 ujetých km v částce 899,84 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,5 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 411,92 Kč za 160 ujetých km v částce 1 011,92 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,5 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 411,92 Kč za 160 ujetých km v částce 1 011,92 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,5 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 411,92 Kč za 160 ujetých km v částce 1 011,92 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,5 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 215,60 Kč ve výši 4 665,28 Kč.

Poučení