16 C 164/2018 - 554
Citované zákony (11)
Rubrum
Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] oba zastoupeni advokátem Mgr. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 1/1] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] pro žaloba o určení vlastnictví takto:
Výrok
I. Pokud se žalobci a) a b) domáhali, aby soud určil, že manželé [Jméno zainteresované osoby 0/0], ř.č. [č. účtu], bytem [adresa] a [Jméno zainteresované osoby 1/0], r.č. [č. účtu], bytem [adresa] jsou vlastníky v režimu SJM stavební parc. č. [hodnota] jejiž součásti je stavba čp. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa] zapsáno v Katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] vedené Katastrální úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] – západ, žaloba se zamítá.
II. Žalobci a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladu řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.
Odůvodnění
1. Žalobci se u soudu domáhali určení vlastnictví uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedli, že kupní smlouvou mezi žalobci (kteří jsou manželé), jako prodávajícími a žalovaným, jako kupujícím, byla převedena ve prospěch žalovaného rozestavěná budova, uvedená ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobci považují uvedenou kupní smlouvu za absolutně neplatnou a neúčinnou. Žalobci byli žalovaným uvedeni v omyl, a to z toho důvodu, že dne [datum] měl žalobce a) nařízenou exekuci Obvodním soudem pro [adresa], pod č. j. [spisová značka], kdy soud pověřil vedením exekuce soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO]. Soudním exekutorem byl vydán exekuční příkaz a byla nařízena dražba předmětné nemovitosti. Dražba byla nařízena na [datum]. Před dražbou žalobci kontaktovali žalovaného s tím, aby jim půjčil částku [částka], aby žalobce a) mohl zaplatit uvedenou dlužnou částku a tím zastavil exekuci. Žalovaný souhlasil s poskytnutím půjčky, sdělil žalobcům, že připraví smlouvu o půjčce a toto mají žalobci podepsat na Úřadu městské části pro [adresa], kde budou ověřeny jejich podpisy. Žalobci se dne [datum] setkali okolo deváté hodiny dopoledne na Úřadu městské části pro [adresa] s paní [jméno FO], která byla sekretářka žalovaného. Před ověřením podpisů, ani žalovaný, ani paní [jméno FO] neinformovali žalobce, že budou podepisovat kupní smlouvu ze dne [datum]. Při podpisu smlouvy [jméno FO] předložila žalobcům pouze poslední stranu podpisu, kde byly uvedeny iniciály žalobců, žalobci byli pod tlakem exekuce a časové tísni z důvodu dražby, která se měla konat následující den, proto podepsali kupní smlouvu s tím, že podepisují smlouvu o půjčce. Následně jeli spolu s [jméno FO] jejím autem k soudnímu exekutorovi [tituly před jménem] [jméno FO], tam [jméno FO] ze své kabelky vytáhla peníze, předala v hotovosti [tituly před jménem] [jméno FO] částku [částka]. Žalobci dále uvádějí, že před podpisem kupní smlouvy nepůjčili od žalovaného částku [částka], která je uvedena v kupní smlouvě, a to konkrétně v odstavci 3.1. jako kupní cena. Pohledávka ve výši [částka] před podpisem této smlouvy neexistovala. Dále byl převod vlastnického práva realizován v rozporu s ustanovením § 44a odst. 4 a § 47 odst. 6 zákona č. 120/2001 exekučního řádu. Dále je smlouva neplatná z důvodu absence vůle žalobců, kdy žalobci neměli a nemají důvod převádět vlastnící nemovitosti na jinou osobu, v nemovitosti bydlí, nemají jít kam bydlet, mají čtyři děti, z nichž dvě jsou nezletilé. Dále žalobci uvádějí, že podpis žalovaný na kupní smlouvě je neplatný a neúčinný, z toho důvodu, že exekuce nebyla ukončena v souladu se zákonem, ale uvedli, že kupní smlouva na převod nemovitosti je absolutně neplatná z důvodu lichvy, podle § 1796 občanského zákoníku, kdy v jejich případě došlo, jak k hrubému nepoměru vzájemných plnění, tak žalobci byli v tísni, když se chystala dražba předmětné nemovitosti, měli vážné finanční problémy a žalobkyně byla vážně nemocná. Navrhují tedy, aby bylo určeno, že jsou vlastníky předmětné nemovitosti.
2. Žalovaný ve věci uvedl, že žaloba není důvodná. Uvedl, že tvrzení žalobců, že na nich lstí byl vylákán podpis kupní smlouvy, je nepravdivá, o prodeji bylo jednáno a s tímto prodejem žalobci souhlasili a respektive žalobci sami prosili žalovaného, aby kupní smlouva byla uzavřena, neboť na jejich nemovitost byla vedena exekuce. Není pravdou, že by nevěděli, co podepisují, když sami žalovaného požádali, aby si nemovitost koupil. Bylo mezi nimi sjednáno, že pokud žalobci zajistí financování, mohou si od žalovaného opětovně nemovitosti koupit, resp. bude s nimi přednostně jednáno o prodeji nemovitostí, které chtěl žalovaný prodat. Nemovitosti mohli využívat do doby, než prodávající nemovitosti prodá, byla s nimi uzavřena nájemní smlouva na užívání předmětné nemovitosti. Co se týká dlužné částky, žalobci dlužili žalovanému celkem částku [částka], jak vyplývá z dohody o uznání dluhu, kterou žalovaní podepsali, jejich podpis byl ověřen. Na uvedené dohodě jsou rekapitulovány veškeré závazky, když žalovaný žalobcům dlouhodobě částky půjčoval. Nemovitost ke dni prodeje nebyla zkolaudována. Byl to právě žalovaný, kdo na své náklady nemovitost dokončil a nechal zkolaudovat, provedl veškeré revize, další zaměření. O tom všem byly žalobci jako nájemci informováni, když do předmětné nemovitosti, kde žalobci bydleli docházeli jednotlivé osoby. Žalobci po celou dobu proti tomuto nic nenamítali. Žalovaný se tedy od počátku choval jako vlastník, své vlastnictví neskrýval. Žalovaní se o uvedené skutečnosti nezajímali, prakticky dva a půl roku, teprve, kdy mělo dojít skutečně k prodeji, podali tuto žalobu na určení, když ještě před tím podali jinou žalobu na určení neplatnosti kupní smlouvy, kterou však vzali zpět. Žalovaný navrhuje žalobu v plném rozsahu zamítnout. [právnická osoba] provedeného dokazování soud zjistit tyto skutečnosti: Obvodní soud pro [adresa] dne [datum] pověřil soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] vedením exekuce k uspokojení peněžité pohledávky ve výši [částka] s příslušenstvím oprávněného [právnická osoba], se sídlem [adresa] proti povinnému, a to žalobci a) [Jméno zainteresované osoby 0/0] (důkaz: Pověření soudního exekutora č. usnesení – rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [spisová značka]) Soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] rozhodl o provedení shora uvedené exekuce tak, že přikázal provedení exekuce prodejem předmětných nemovitostí, a to shora uvedené nemovitosti a to dne [datum], exekučním příkazem č. j. [spisová značka]. (důkaz: Exekuční příkaz [tituly před jménem] [jméno FO], soudního exekutora, Exekutorského úřadu [adresa], č. j. [spisová značka]) Vlastníky předmětné nemovitosti byly v té době žalobci. (důkaz: Nesporná tvrzení účastníků, výpis z Katastru nemovitostí ke dni [datum] LV [Anonymizováno] katastrální území [adresa]) Z výpisu Katastru nemovitostí předmětné nemovitosti vyplývá, že ke dni [datum] měla zapsáno v Katastru nemovitostí zástavní právo smluvní, jednak [právnická osoba] a dále žalovaný [Jméno zainteresované osoby 2/0], na částku [částka]. (důkaz: Výpis z Katastru nemovitostí k [datum] LV 2575 katastrální území [adresa] exekutor následně vydal dražební vyhlášku, elektronickou dražbu, a to dne [datum], pod č. j. [spisová značka], kde rozhodl o času zahájení elektronické dražby na den [datum] v 10:00 hod., stanovil cenu dražených nemovitostí na částku [částka] a určil nejnižší výši podání na částku [částka]. (důkaz: Usnesení o dražební vyhlášce č. j. [spisová značka]) V důsledku shora uváděné exekuce a následně nařízené dražby a možnosti toho, že předmětná nemovitost bude v dražbě prodána, požádali žalobci žalovaného o pomoc. (důkaz: nesporná tvrzení účastníků) O průběhu jednání mezi žalovaným a žalobci vypověděl žalovaný [Jméno zainteresované osoby 2/0] do úředního záznamu na Policii ČR dne [datum] takto: „Cca před lety existovala půjčka za paní [jméno FO] a [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Jednoho dne za mou přišli s prosbou, zda bych jim nepomohl a nekoupil jejich dům s tím, že na jejich dům je nařízená dražba cca za [Anonymizováno].[Anonymizováno]. mil.,- Kč. Poprosili mně, zda bych ten dům koupil a nadále je tam ponechal bydlet s tím, že budou mít možnost si dům za tržní cenu ode mne odkoupit. Oni si chtěli vyřídit hypotéku na syna a syn by si pak ten dům převedl na sebe, a tak by ten dům jim nadále zůstal. Já jsem dlouho váhal, zda bych to měl udělat a po následném jejich přemlouvání jsem jim tedy vyšel vstříc. Oslovil jsem exekutora, poskytl jim finance, vyplatila se ta exekuce.“ (důkaz: Výpověď [Jméno zainteresované osoby 2/0] ze dne [datum] na Policii v řízení č. j. KRPS-179411-93/TČ-2017-010083) O samotném průběhu podpisu jednotlivých smluv, především shora uvedené kupní smlouvy, uvedla [jméno FO] dne [datum] na svém výslechu na Policii o podaném vysvětlení takto: „ Již pro odstup času nevím, jak došlo k sjednání schůzky s panem [jméno FO] a paní [jméno FO] ve věci následného sepsání uvedených dokumentů. Buď jsem je vyrozuměla já sama, nebo pan [jméno FO], případně sami přišli do kanceláře. [jméno FO] mě před tím, než paní [jméno FO] a pan [jméno FO] přišli do kanceláře řekl, abych s nimi odkontrolovala údaje na dokumentech a následně s nimi, pak na úřad se dostavit k ověření podpisů na těch dokumentech. Již pro odstup času nevím, kdy byly přesně zaslány ty e-maily od té advokátní kanceláře a kdy jsem je vytiskla a předala panu [jméno FO] a kdy mě pan [jméno FO] řekl, abych odkontrolovala a byla přítomna ověřování podpisů na úřadě s nimi. Myslím si, že pan [jméno FO] mě ten pokyn dal asi tak týden před tím, než přišli do kanceláře. Když přišli pan [jméno FO] a paní [jméno FO] do kanceláře, tak si dokumenty přečetli a odkontrolovali. Pro odstup času nevím, kdo byl přítomen v kanceláři s námi, možná tam asi byl i pan [jméno FO]. Myslím si, že paní [jméno FO] tam nebyla přítomna. Myslím si, že děti těch manželů asi s sebou neměli. Já jsem totiž jim předložila uvedené dokumenty s tím, aby si je přečetli a překontrolovali všechny údaje. Takto postupuji pokaždé, je to u mě standartní postup. Já jsem jim k tomu řekla, že kdyby něčemu nerozuměli, tak aby mně to hned řekli. Já jsem jim výslovně řekla, že se jedná o kupní smlouvu na prodej rodinného domku v [adresa]. Dále jsem ji řekla, že k té kupní smlouvě je třeba dále podepsat návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, který není nutno ověřovat. Dále jsem jim řekla, že je tam dohoda o uznání dluhu, která byla na jednom listu papíru, na její obsah si již nepamatuji. Já jsem s nimi odkontrolovala uvedené údaje a oni si ty doklady pak taky sami celé přečetli. Neměli žádné námitky a výhrady k těm dokladům a ani se nedotazovali na bližší údaje k nim a podobně. Oni textu a znění smlouvy dohody a návrhu na vklad zcela rozuměli. Co se týká návrhu na vklad do katastru nemovitostí, tak se jen dotazovali, kde jej mají podepsat. Všechny předložené doklady nebyly při předložení paní [jméno FO] a panu Neparidzemu nikým před tím podepsané. Oni se přibližně zdrželi asi jednu hodinu v kanceláři se mnou při studiu těch dokumentů. Oni pak podepsali ten návrh na vklad do katastru nemovitostí. Pak mně požádali, že nemají auto, aby se mohli dostavit na úřad k ověření podpisů na kupní smlouvě a na dohodě o uznání dluhu. Pro odstup času si již nepamatuji, zda dokumenty, které se měly ověřovat na úřadě, jsem měla já u sebe, nebo oni, v průběhu cesty na ten úřad. Co se týká návrhu na vklad do katastru nemovitostí, tak ten si zůstal jimi podepsaný v kanceláři na stole. Já jsem služebním vozidlem s nimi zajela na [právnická osoba] [adresa], Boloňská ulice, [adresa]. [jméno FO] a pan [jméno FO] si v kanceláři na úřadě sedli ke stolu k přepážce, kde probíhají ověřování podpisů. Já jsem asi stála vedle nich, myslím si, že tam nebyla další sedačka. Dokumenty, které se měly ověřovat se předložily na ten stůl, již nevím, zda mnou, nebo jimi, jak jsem výše uvedla. Ty doklady byly uložené v průhledných igelitkách. [jméno FO] co ověřovala dokumenty se dotázala, co je třeba ověřovat. Již pro odstup času nevím, kdo jí odpověděl, zda já nebo ti manželé, že kupní smlouva a dohoda o uznání dluhu. [jméno FO] ověřovatelka pořádala manžele, aby se před ní podepsali na těch dokumentech. Dále jim taky dala k podpisu ověřovací knihu. Když se manželé chtěli podepsat psacím způsobem, tak ověřovatelka jim řekla, že se jedná o cizince a tudíž je třeba provést podpisy tiskacím způsobem, Manželům se to nelíbilo, ale nakonec se podle pokynu ověřovatelky podepsali tiskacím způsobem do ověřovací knihy a dále na těch dokumentech. Samotné ověřování trvalo cca 30 min. Já jsem nijak nemanipulovala s dokumenty, které ležely na tom stole k podpisu. Manželé si ty dokumenty sami prolistovali a na poslední stránce se podepsali. U dohody to bylo na první straně dokumentu. Podpis udělali až na základě pokynu ověřovatelky. Ti manželé si ty dokumenty při ověřování již podrobně nečetli, jen je prolistovali a podepsali. Pro odstup času si již nepamatuji, zda ti manželé sami řekli, při ověřování podpisu, že se jedná o kupní smlouvu, ale myslím si, že asi ano.“ (důkaz: Výpověď [jméno FO] dne [datum] na Policii ČR dne [datum], v řízení vedeném pod č. j. KRPS-179411-99/TČ-2017-010083) Žalobci jako prodávající podepsali na Úřadě městské části [adresa] kupní smlouvu, kde je v článku 1. uvedeno předváděná nemovitost, tedy předmětná nemovitost v Katastrálním území [adresa], v článku 3. je domluvena kupní cena, kdy je v článku 3.
1. Kupní cena celého předmětu převodu byla mezi smluvními stranami sjednána ve výši [částka], v článku 3.2. je uvedeno, že smluvní strany se výslovně dohodly, že na pohledávku strany prodávající vůči straně kupující z titulu úhrady kupní ceny ve výši [částka] se započítává pohledávka strany kupující vůči straně prodávající ve výši [částka] z titulu zápůjčky dle dohody o uznání dluhu, uzavřené mezi prodávajícími na straně dlužníka a kupujícími na straně věřitele, dne [datum]. (důkaz: Kupní smlouva ze dne [datum]) [adresa] s kupní smlouvou podepsali žalovaní na Městském úřadě žalobci na Městském úřadě Městské části [adresa] dohodu o uznání dluhu, kde žalovaný vystupuje jako věřitel či zapůjčitel žalobci jako dlužníci či vydlužitelé. Uvedenou smlouvou uznali svůj dluh vůči žalovanému ve výši [částka] co do důvodu a výše, kdy v článku 1.1. je uveden důvod a to tedy takto: „ Dlužník stvrzuje svým podpisem, že od Věřitele obdržel před podpisem této dohody finanční prostředky v celkové výši [částka] (slovy čtyři miliony jedno sto šedesát šest tisíc korun českých), a to na zejména základě poskytnuté půjčky dle Dohody o novaci závazku ze dne [datum], směnky ze dne [datum] ve výši [částka], směnky ze dne [datum] ve výši [částka], směnky ze dne [datum] ve výši [částka], směnky ze dne [datum] ve výši [částka], dále se jedná o závazek z prodeje bytu ve výši [částka] a na základě zápůjčky za účelem vypořádání exekučního řízení vedeného u exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], [adresa] č.j. [spisová značka] Strana prodávající výslovně prohlašuje, že ke dni uzavření této Smlouvy byla pohledávka věřitele [právnická osoba], u [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [adresa] ve výši [částka], která zahrnuje i náklady exekučního řízení a odměny exekuce.“ (důkaz: Dohoda o uznání dluhu, datována [datum], podepsána dne [datum] žalovanými na Úřadě Městské části [adresa]) Následně dne [datum] vydal soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] usnesení č. j. [spisová značka], kde rozhodl o zrušení shora uvedené dražby, s odůvodněním, že pohledávka oprávněného včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce byla uhrazena před zahájením dražebního jednání. (důkaz: Usnesení [tituly před jménem] [jméno FO], soudního exekutora EÚ [adresa], č. j. [spisová značka]) Zároveň soudní exekutor ten samý den vydal oznámení o skončení exekuce, kdy uvedl, že uvedená exekuce skončila, protože pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce byly v plném rozsahu vymoženy. (důkaz: Oznámení o skončení exekuce č. j. [spisová značka]) Zároveň soudní exekutor vydal i Oznámení o skončení exekuce pro Katastrální úřad, aby mohlo dojít k výmazu záznamu o uvedené exekuci a exekučnímu příkazu prodeje nemovitostí z katastru nemovitostí. (důkaz: Usnesení soudního exekutora č. j. [spisová značka]) Tato rozhodnutí byla dne [datum] v 11:10 hodin doručena do vlastních rukou žalobci [jméno FO] Neparidzemu, který toto převzal a podepsal. (důkaz: doručenka do vlastních rukou od soudního exekutora) Kupní smlouva uvedená shora o převodu předmětné nemovitosti byla zaslána na Katastrální úřad s návrhem na vklad. Katastrální úřad v tomto směru zahájil správní řízení a vyrozuměl oba žalobce o vyznačení plomby. Dále je vyrozuměl o provedeném vkladu. (důkaz: Odpověď Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště [adresa] – západ, ze dne [datum] včetně doručenek a listin)
4. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: Obvodní soud pro [adresa] dne [datum] pověřil soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] vedením exekuce k uspokojení peněžité pohledávky ve výši [částka] s příslušenstvím oprávněného [právnická osoba], se sídlem [adresa] proti povinnému, a to žalobci a) [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] rozhodl o provedení shora uvedené exekuce tak, že přikázal provedení exekuce prodejem předmětných nemovitostí, a to shora uvedené nemovitosti a to dne [datum], exekučním příkazem č. j. [spisová značka]. Vlastníky předmětné nemovitosti byly v té době žalobci. Z výpisu Katastru nemovitostí předmětné nemovitosti vyplývá, že ke dni [datum] měla zapsáno v Katastru nemovitostí zástavní právo smluvní, jednak [právnická osoba] a dále žalovaný [Jméno zainteresované osoby 2/0], na částku [částka]. Soudní exekutor následně vydal dražební vyhlášku, elektronickou dražbu, a to dne [datum], pod č. j. [spisová značka], kde rozhodl o času zahájení elektronické dražby na den [datum] v 10:00 hod., stanovil cenu dražených nemovitostí na částku [částka] a určil nejnižší výši podání na částku [částka]. V důsledku shora uváděné exekuce a následně nařízené dražby a možnosti toho, že předmětná nemovitost bude v dražbě prodána, požádali žalobci žalovaného o pomoc. O průběhu jednání mezi žalovaným a žalobci vypověděl žalovaný [Jméno zainteresované osoby 2/0] do úředního záznamu na Policii ČR dne [datum] takto: „Cca před lety existovala půjčka za paní [jméno FO] a [Jméno zainteresované osoby 0/0]. Jednoho dne za mou přišli s prosbou, zda bych jim nepomohl a nekoupil jejich dům s tím, že na jejich dům je nařízená dražba cca za 4.6. mil.,- Kč. Poprosili mně, zda bych ten dům koupil a nadále je tam ponechal bydlet s tím, že budou mít možnost si dům za tržní cenu ode mne odkoupit. Oni si chtěli vyřídit hypotéku na syna a syn by si pak ten dům převedl na sebe, a tak by ten dům jim nadále zůstal. Já jsem dlouho váhal, zda bych to měl udělat a po následném jejich přemlouvání jsem jim tedy vyšel vstříc. Oslovil jsem exekutora, poskytl jim finance, vyplatila se ta exekuce.“ O samotném průběhu podpisu jednotlivých smluv, především shora uvedené kupní smlouvy, uvedla [jméno FO] dne [datum] na svém výslechu na Policii o podaném vysvětlení takto: „ Již pro odstup času nevím, jak došlo k sjednání schůzky s panem [jméno FO] a paní [jméno FO] ve věci následného sepsání uvedených dokumentů. Buď jsem je vyrozuměla já sama, nebo pan [jméno FO], případně sami přišli do kanceláře. [jméno FO] mě před tím, než paní [jméno FO] a pan [jméno FO] přišli do kanceláře řekl, abych s nimi odkontrolovala údaje na dokumentech a následně s nimi, pak na úřad se dostavit k ověření podpisů na těch dokumentech. Již pro odstup času nevím, kdy byly přesně zaslány ty e-maily od té advokátní kanceláře a kdy jsem je vytiskla a předala panu [jméno FO] a kdy mě pan [jméno FO] řekl, abych odkontrolovala a byla přítomna ověřování podpisů na úřadě s nimi. Myslím si, že pan [jméno FO] mě ten pokyn dal asi tak týden před tím, než přišli do kanceláře. Když přišli pan [jméno FO] a paní [jméno FO] do kanceláře, tak si dokumenty přečetli a odkontrolovali. Pro odstup času nevím, kdo byl přítomen v kanceláři s námi, možná tam asi byl i pan [jméno FO]. Myslím si, že paní [jméno FO] tam nebyla přítomna. Myslím si, že děti těch manželů asi s sebou neměli. Já jsem totiž jim předložila uvedené dokumenty s tím, aby si je přečetli a překontrolovali všechny údaje. Takto postupuji pokaždé, je to u mě standartní postup. Já jsem jim k tomu řekla, že kdyby něčemu nerozuměli, tak aby mně to hned řekli. Já jsem jim výslovně řekla, že se jedná o kupní smlouvu na prodej rodinného domku v [adresa]. Dále jsem ji řekla, že k té kupní smlouvě je třeba dále podepsat návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, který není nutno ověřovat. Dále jsem jim řekla, že je tam dohoda o uznání dluhu, která byla na jednom listu papíru, na její obsah si již nepamatuji. Já jsem s nimi odkontrolovala uvedené údaje a oni si ty doklady pak taky sami celé přečetli. Neměli žádné námitky a výhrady k těm dokladům a ani se nedotazovali na bližší údaje k nim a podobně. Oni textu a znění smlouvy dohody a návrhu na vklad zcela rozuměli. Co se týká návrhu na vklad do katastru nemovitostí, tak se jen dotazovali, kde jej mají podepsat.Všechny předložené doklady nebyly při předložení paní [jméno FO] a panu Neparidzemu nikým před tím podepsané. Oni se přibližně zdrželi asi jednu hodinu v kanceláři se mnou při studiu těch dokumentů. Oni pak podepsali ten návrh na vklad do katastru nemovitostí. Pak mně požádali, že nemají auto, aby se mohli dostavit na úřad k ověření podpisů na kupní smlouvě a na dohodě o uznání dluhu. Pro odstup času si již nepamatuji, zda dokumenty, které se měly ověřovat na úřadě, jsem měla já u sebe, nebo oni, v průběhu cesty na ten úřad. Co se týká návrhu na vklad do katastru nemovitostí, tak ten si zůstal jimi podepsaný v kanceláři na stole. Já jsem služebním vozidlem s nimi zajela na [právnická osoba] [adresa], Boloňská ulice, [adresa]. [jméno FO] a pan [jméno FO] si v kanceláři na úřadě sedli ke stolu k přepážce, kde probíhají ověřování podpisů. Já jsem asi stála vedle nich, myslím si, že tam nebyla další sedačka. Dokumenty, které se měly ověřovat se předložily na ten stůl, již nevím, zda mnou, nebo jimi, jak jsem výše uvedla. Ty doklady byly uložené v průhledných igelitkách. [jméno FO] co ověřovala dokumenty se dotázala, co je třeba ověřovat. Již pro odstup času nevím, kdo jí odpověděl, zda já nebo ti manželé, že kupní smlouva a dohoda o uznání dluhu. [jméno FO] ověřovatelka pořádala manžele, aby se před ní podepsali na těch dokumentech. Dále jim taky dala k podpisu ověřovací knihu. Když se manželé chtěli podepsat psacím způsobem, tak ověřovatelka jim řekla, že se jedná o cizince a tudíž je třeba provést podpisy tiskacím způsobem, Manželům se to nelíbilo, ale nakonec se podle pokynu ověřovatelky podepsali tiskacím způsobem do ověřovací knihy a dále na těch dokumentech. Samotné ověřování trvalo cca 30 min. Já jsem nijak nemanipulovala s dokumenty, které ležely na tom stole k podpisu. Manželé si ty dokumenty sami prolistovali a na poslední stránce se podepsali. U dohody to bylo na první straně dokumentu. Podpis udělali až na základě pokynu ověřovatelky. Ti manželé si ty dokumenty při ověřování již podrobně nečetli, jen je prolistovali a podepsali. Pro odstup času si již nepamatuji, zda ti manželé sami řekli, při ověřování podpisů, že se jedná o kupní smlouvu, ale myslím si, že asi ano.“ Žalobci jako prodávající podepsali na Úřadě městské části [adresa] kupní smlouvu, kde je v článku 1. uvedeno předváděná nemovitost, tedy předmětná nemovitost v Katastrálním území [adresa], v článku 3. je domluvena kupní cena, kdy je v článku 3.
1. Kupní cena celého předmětu převodu byla mezi smluvními stranami sjednána ve výši [částka], v článku 3.2. je uvedeno, že smluvní strany se výslovně dohodly, že na pohledávku strany prodávající vůči straně kupující z titulu úhrady kupní ceny ve výši [částka] se započítává pohledávka strany kupující vůči straně prodávající ve výši [částka] z titulu zápůjčky dle dohody o uznání dluhu, uzavřené mezi prodávajícími na straně dlužníka a kupujícími na straně věřitele, dne [datum]. [adresa] s kupní smlouvou podepsali žalovaní na Městském úřadě žalobci na Městském úřadě Městské části [adresa] dohodu o uznání dluhu, kde žalovaný vystupuje jako věřitel či zapůjčitel žalobci jako dlužníci či vydlužitelé. Uvedenou smlouvou uznali svůj dluh vůči žalovanému ve výši [částka] co do důvodu a výše, kdy v článku 1.1. je uveden důvod a to tedy takto: „ Dlužník stvrzuje svým podpisem, že od Věřitele obdržel před podpisem této dohody finanční prostředky v celkové výši [částka] (slovy čtyři miliony jedno sto šedesát šest tisíc korun českých), a to na zejména základě poskytnuté půjčky dle Dohody o novaci závazku ze dne [datum], směnky ze dne [datum] ve výši [částka], směnky ze dne [datum] ve výši [částka], směnky ze dne [datum] ve výši [částka], směnky ze dne [datum] ve výši [částka], dále se jedná o závazek z prodeje bytu ve výši [částka] a na základě zápůjčky za účelem vypořádání exekučního řízení vedeného u exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], [adresa] č.j. [spisová značka] Strana prodávající výslovně prohlašuje, že ke dni uzavření této Smlouvy byla pohledávka věřitele [právnická osoba], u Malvazinky 2670/30, [adresa] ve výši [částka], která zahrnuje i náklady exekučního řízení a odměny exekuce.“ Následně dne [datum] vydal soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] usnesení č. j. [spisová značka], kde rozhodl o zrušení shora uvedené dražby, s odůvodněním, že pohledávka oprávněného včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce byla uhrazena před zahájením dražebního jednání. Zároveň soudní exekutor ten samý den vydal oznámení o skončení exekuce, kdy uvedl, že uvedená exekuce skončila, protože pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce byly v plném rozsahu vymoženy. Zároveň soudní exekutor vydal i Oznámení o skončení exekuce pro Katastrální úřad, aby mohlo dojít k výmazu záznamu o uvedené exekuci a exekučnímu příkazu prodeje nemovitostí z katastru nemovitostí. Tato rozhodnutí byla dne [datum] v 11:10 hodin doručena do vlastních rukou žalobci [jméno FO] Neparidzemu, který toto převzal a podepsal. Kupní smlouva uvedená shora o převodu předmětné nemovitosti byla zaslána na Katastrální úřad s návrhem na vklad. Katastrální úřad v tomto směru zahájil správní řízení a vyrozuměl oba žalobce o vyznačení plomby. Dále je vyrozuměl o provedeném vkladu.
5. Soud provedl i další důkazy, nevyvodil z nich však žádné skutkové závěry kromě těch, které výslovně uvede níže a kde se bude podrobně zabývat jednotlivými námitkami žalobců ohledně neplatnosti uvedené kupní smlouvy a v tomto směru soud bude následně hodnotit jednotlivé důkazy tak, jak z nich zjistil jednotlivé další skutkové závěry.
6. Soud dále zamítl návrh na provedení důkazu svědkem [jméno FO], kdy tento důkaz navrhl žalobci až po koncentraci řízení a nejednalo se o žádnou z výjimek z koncentrace, kdy tímto důkazem chtěli žalobci prokázat jiný skutkový děj, než jaký vyplynul z jiných důkazů, tedy výslechu jiného svědka a tak se jednalo o důkaz, který byl nepřípustný dle občanského soudního řádu.
7. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě, všechny důkazy vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.). Soud vycházel z listinných důkazů, výpovědí svědků, vyslechl jako účastníky oba žalobce a dále provedl větší část obsahu k důkazu obsahu trestního spisu sp. zn. KRPS-179411/TČ-2017-010083.
8. Nejprve je nutno říci, že celou věcí se velmi podrobně zabývala Policie ČR (pod sp.zn. KRPS-179411-99/TČ-2017-010083), když žalobci na žalovaného podali trestní oznámení. Mohlo se jednat jednak o trestné činy podvodu, případně trestného činu lichvy, kdy měl žalovaný uvést žalobce v omyl, případně využít jejich tíseň, aby se obohatil. Policie provedla rozsáhlé dokazování, několikrát vyslechla oba žalobce (v trestním řízení v postavení poškozených), dále vyslechla žalovaného a další osoby, především [jméno FO] jako zaměstnankyni žalovaného, která při právním jednání, které mělo být (předmětem trestního řízení s žalovaným) s žalobci, přímo jednala. Dále vyslechla [jméno FO] jako další sekretářku žalovaného [jméno FO]. Dále [jméno FO] jako zletilého syna žalobců. Dále Policie ČR opatřila rozsáhlý důkazový materiál tak, aby co nejúplněji zjistila skutkový děj, jak jí to ukládá příslušný zákon a tedy opatřila jak listiny týkající se uvedené dražby, tak listiny týkající se všech možných obchodních transakcí mezi žalobci a žalovaným, tak listiny týkající se předmětné nemovitosti nechala vyhotovit další znalecký posudek na cenu předmětné nemovitosti, stejně jako zdejší soud komunikoval s Katastrem nemovitostí a požadovala opatření listin, týkající se vedení vkladového řízení a v případě převodu předmětné nemovitosti. Zajistila listiny týkající se placení daně z předmětné nemovitosti po uzavření kupní smlouvy, zajistila listiny týkající se platby faktur za jednotlivá média v předmětné nemovitosti a mnoho dalších listin. Výsledkem trestního řízení bylo usnesení ze dne [datum], kdy Policie ČR odložila trestní věc pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu, podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, kterou se měli ve formě spolupachatelství dopustit jak [jméno FO], tak [Jméno zainteresované osoby 2/0], a to proto, že ve věci nejde o podezření ze zvlášť závažného zločinu a není na místě věc vyřídit jinak. Proti uvedenému usnesení podali oba poškození, tedy žalobci, stížnost, o kterém rozhodlo Krajské státní zastupitelství v Praze, usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] tak, že uvedená stížnost byla zamítnuta. Krajská státní zástupkyně ve svém odůvodnění mimo jiné uvedla: 9. „Ve spisových materiálech byly zjištěny odlišné informace, tedy rozpory mezi údaji jak podávala sama [jméno FO] v různých fázích trestního řízení, tak vzájemně mezi údaji [jméno FO] a [jméno FO]. Jedná se např. o jiné údaje [jméno FO] v trestním oznámení a v podání vysvětlení dne [datum], [Jméno zainteresované osoby 0/0] do podání vysvětlení dne [datum] uvedl, dluh vůči jiné osobě ([jméno FO]) nez [jméno FO], jiné údaje o zajištění směnkou, exekučním příkazu atd.“ 10. Jak je uvedeno shora soud vyslechl, jak oba účastníky, tak všechny další svědky, kteří byli navrženi k výslechu, osoby, které navrhovány k výslechu nebyly a které nenavrhoval žádný z účastníků, byly vyslechnuty na policii a soud vycházel z jejich výpovědi u policie. Co se týká osob, které soud vyslechl osobně, zde pečlivě sledoval jejich chování v jednací síni, spontánnost jejich výpovědi a další znaky mimo verbální komunikace. Na tuto nezastupitelnost osobní a výpovědi svědků a účastníků nejednou upozornil Nejvyšší soud ve své judikatuře. (Viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka])
11. Co se týká výpovědi samotných účastníků, tedy žalobců a) [jméno FO] a b) [jméno FO], k tomu soud uvádí, že tyto osoby hodnotí jako nevěrohodné. Soud zde uvádí, že jak již shora si povšimlo Krajské státní zastupitelství, jak je uvedeno shora, jejich výpovědi se v různých částech trestního řízení lišily a stejně tak se lišily tyto výpovědi od toho, co následně uvedli u soudu. Dokonce byla jejich výpověď u soudu odlišná od toho, co uvedli v skutkových tvrzeních v podání žaloby. Za takových okolností těžko mohl soud z jejich výpovědi vycházet, když obecně v základu se samozřejmě shodovali v tom směru, že tedy nikdy neměli v úmyslu uzavírat kupní smlouvu, že vždy měli za to, že podepisují smlouvu o půjčce, že se vždy domnívali, že bydlí ve svém domě až do roku 2016, kdy následně podali první žalobu na určení neplatnosti kupní smlouvy a následně tuto žalobu v tomto řízení na určení vlastnictví. Lišili se však v jednotlivých detailech. Tak oba shodně ve své výpovědi před soudem sdělili, že se dostavili do kanceláře pana [jméno FO], kde se potkali s paní [jméno FO], se kterou následně jeli na Úřad Městské části [adresa], kde podepsali předmětné listiny. Přesto však v samotné žalobě v článku III. písmeno A ve třetím odstavci je uvedeno: „Žalobci dne [datum] setkali okolo 9:00 hodin dopoledne na ÚMČ pro [adresa] [jméno FO] (sekretářkou žalovaného)“. Je tedy zřejmé, že i jejich výpověď se dokonce lišila i od toho, co uváděli ve svých tvrzeních. Tak ovšem žalobce a) [jméno FO] na policii dne [datum] sdělil, že na jednání ten předmětný konkrétní den, tedy [datum] byl ve své kanceláři přítomen pan [jméno FO], nikoli pouze paní [jméno FO]. Následně pak [právnická osoba]. 2019 v další výpovědi na policii sděluje, že když vešli do domu (rozumí se tím kancelář žalovaného), pana [jméno FO] již neviděl. Stejně tak žalobkyně b) vypovídala rozporně na policii, když [datum] při svém výslechu na policii sdělila, že uvedla „Před Vánoci 2016 nás [jméno FO] (rozumí se tím žalovaný Ešpander) navštívil u nás doma a že má problém s financema, a že by mu pomohlo kdybychom prodali část pozemku a vrátili mu půjčku“. Naproti tomu na výslechu na policii dne [datum] žalobkyně b) [jméno FO] sdělila „Na podzim 2016 nás pan Ešpander navštívil s tím, že by potřeboval vrátit peníze, tak jsem šla za sousedkou, které jsem učinil nabídku, prodej pozemku, ona mi řekla, že viděla náš dům v nabídce v prodeji.“ Je zřejmé, že tyto výpovědi jsou zcela v rozporu. Rozporná byla jak výpověď žalobce [jméno FO], tak žalobkyně [jméno FO] o tom jakým způsobem se dozvěděli o tom, že dům není jejich, zdali uvažovali o tom, že prodají část pozemku sousedce nebo, že prodají část pozemku bratranci. Je zřejmé, že účastníci před soudem nevypovídali pravdu. Nebyli však jako účastníci poučováni o trestních právních následcích ve výpovědi, když se nejednalo o svědky, nemohou být tedy za takovouto nepravdu nijak postiženi trestně právně. Je však zřejmé, že z jejich výpovědí soud nemůže vycházet. Není však vyloučeno, a to má soud za také prokázané, že v určitých částech, které se netýkali konkrétně tohoto převodu nemovitosti, mohli vypovídat pravdu, když takovým informacím nevěnovali zvláštní pozornost a neviděli důvod proč lhát. To je obvyklé při výpovědi osob, které vypovídají před soudem. Tak soud z její výpovědi zjistil, že spolupráce s žalovaným byla dlouhodobá, že měli dlouhodobě finanční problémy, respektive již mnoho let předtím měl finanční problémy otec žalobkyně b) paní [jméno FO], který následně své dluhy převedl na svou dceru, která je řešila také s panem [jméno FO]. Z výpovědi účastníků vyplynulo, že v průběhu let pokud měli jakékoliv finanční problémy, vždy se obraceli na pana [jméno FO], tedy žalovaného, který jim vždy pomohl. Toto nepopíral ani žalovaný. Těžko lze pak v tomto směru považovat jejich vztah za nějakým způsobem predátorský ze strany žalovaného [jméno FO], když spolupráce trvala mnoho let a je zřejmé, že žalovaný jim napůjčoval postupně velkou částku peněz.
12. Dále soud vyslechl větší množství svědků, a to navržené stranou žalovanou k prokázání tvrzení, že dům nebyl zcela v době prodeje dostavěn, to ostatně bylo mezi stranami nesporné a že to byla právě žalovaný, který nemovitost dostavoval a připravoval ke kolaudaci a nakonec kolaudaci zařídil. Soud tedy vyslechl svědkyni [jméno FO], která měla zařizovat kolaudaci. Třebaže se jedná o příbuznou žalovaného, kdy toto její tchán, jak soud zjistil. Soud z její výpovědi neshledal nic, co by bylo nepravdivé nebo v rozporu s provedenými listinnými důkazy. Svědkyně vypovídala naprosto spontánně, popsala jakým způsobem chodila do domu, komunikovala s žalovanými, kteří v domě bydleli, třebaže jim muselo být zřejmé, že svědkyně pracuje pro žalovaného a vyřizuje kolaudaci na nemovitost v jeho vlastnictví, jiná logická vysvětlení by její přítomnost by ani nemohla.
13. Dále soud vyslechl svědka [jméno FO], který prováděl dokončovací stavební práce. Svědek neuvedl mnoho detailů, uvedl však, že vše platil žalovaný a dále, že nevšiml ničeho neobvyklého, nic co by vybočovalo z běžné rekonstrukce, což by jistě skutečnost, že by např. žalobci nesouhlasili s dokončením domu, když si takovou práci jako údajní vlastníci neobjednali, by jistě svědek zaznamenal.
14. Dalším svědkem byl [jméno FO], který pro žalovaného prováděl v předmětné nemovitosti instalatérské práce i on si příliš mnoho nepamatoval, potvrdil však, že zadavatel práce byl žalovaný a nevšiml si žádného nestandardního chování jiných osob, nevybavil si ani, zda-li tam někdo bydlel, snad nějaká rodina, nevybavil si přesnější informace.
15. Dále byla vyslechnuta [tituly před jménem] [jméno FO], která provedla zaměření předmětné nemovitosti, také si nevybavila detaily z listin, však si upomněla z podkladů, která měla k dispozici, si upomněla, že objednatelem byl pan [jméno FO] a ne jiné osoby.
16. Dále soud vyslechl svědka [jméno FO], realitního agenta, který prováděl prodej nemovitosti, tento si vybavil mnohem více detailů, sdělil soudu, že žalobci nejprve spolupracovali se svědkem jako realitním makléřem, bylo jim zřejmé, že dům je ve vlastnictví žalovaného a ten to bude nemovitost prodávat. Bylo absolvováno velké množství schůzek, svědek prohlédl s klienty, zájemci celou nemovitost, teprve na poslední schůzce paní [jméno FO] sdělila, že si nic prodávat nebude. I tohoto svědka soud považuje za naprosto věrohodného.
17. Soud se nejprve zabýval otázkou naléhavého právního zájmu v souladu s § 80 o.s.ř.. Za okolností, že vzhledem k rozporu zápisu Katastru nemovitostí s tvrzením žalobců, je pak zřejmé, že na straně žalobců je naléhavý právní zájem na určení, když jejich postavení by bez rozhodnutí soudu bylo nejisté.
18. Jednou z námitek žalobců byla neplatnost uvedeného převodu nemovitosti z důvodu rozporu s exekučním řádem, tedy za situace, kdy nemovitost byla převedena v době, kdy měli žalobci ze zákona zakázáno předmětnou nemovitost převádět. V tomto směru soud uvádí, že takovou tu neplatnost by zavinili sami žalobci. Jak však vyplynulo následně však z kupní smlouvy, ta byla uzavřena definitivně, až podpisem žalovaného, tedy až [datum] (tedy až po skončení exekuce). Ve věci bylo prováděno katastrální řízení na Katastru nemovitosti, kdy katastrální úřad se podrobně jistě zabýval všemi předpoklady pro možnost uzavření převodu nemovitostí včetně blokací, které by mohly na převod být. Katastrální úřad však převod nemovitosti vložil a žalobce řádně obeslal na jejich adresy dle trvalého pobytu, takovou tu námitku soud považuje za nedůvodnou. (důkaz: odpověď na dotaz soudu z Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] - západ, včetně dokladů o doručení žalobcům)
19. Druhou námitkou žalobců byla absence vůle prodeje na straně žalobců. K tomu soud uvádí, že v tomto směru, jak je uvedeno shora, žalobcům neuvěřil. Neuvěřil, že neměli vůli nemovitost převést. Je samozřejmě otázka, zda-li převodem nemovitosti nesledovali něco dalšího, žalovaný [jméno FO] hovořil ve své výpovědi na policii o tom, že případně zde byla možnost převodu zpět do vlastnictví žalobců, pokud žalovanému zaplatí svůj dluh. K tomu však, jak je zřejmé, nedošlo. Soud tedy neuvěřil žalobcům jejich tvrzení, že nevěděli, co podepisují, že si nepřečetli listinu, že s ní nebyli seznámeni, plně odkazuje na to, co ve věci uvedla i policie, kdy je zřejmé, že i na poslední listině smlouvy o převodu nemovitosti (předmětné kupní smlouvy) se hovoří o převodu nemovitosti. Že tato skutečnost jim tedy známa být musela, odkazuje soud na to, co uvedla na policii svědkyně [jméno FO] i na pozdější chování žalovaných. Zde soud upozorňuje na nájemní smlouvu uzavřenou mezi účastníky, a to již [datum], kterou oba žalobci jako nájemci podepsali právě na nájem předmětné nemovitosti, tak aby v této nemovitosti mohli následně dále bydlet. V nájemní smlouvě je uvedeno i nájemné, které jak vyplynulo z dalších důkazů odpovídalo výši splátce hypotéky (důkaz: nájemní smlouva ze dne [datum]). Následně pak nájemci uzavřeli další nájemní smlouvu, a to v r. 2016 (důkaz: nájemní smlouva z r. 2016). O tom, že žalobci věděli, že vlastníkem nemovitostí po r. 2014 je žalovaný a nikoliv oni, svědčí i výpovědi svědků tak, jak je soud citoval shora, kteří přicházeli do domu, komunikovali s žalobci s tím, že je posílá žalovaný jako vlastník nemovitosti a zařizovali pro žalovaného různé věci vedoucí k dokončení nemovitosti. Nemovitost v té době byla nezkolaudována, což je nesporné mezi účastníky (důkaz: nesporné tvrzení účastníků) a bylo nezbytné ji dokončit. Toto prováděl na své náklady žalovaný, který měl zájem nemovitost zhodnotit pro případný další prodej. Poslal svou snachu zařídit kolaudaci (svědkyně [jméno FO]). Ta velmi často komunikovala s žalobci ohledně toho, co je potřeba ke kolaudaci řešit a tuto celou zařídila. Stejně tak docházeli další řemeslníci, z nichž některé soud předvolal jako svědky a vyslechl je. K jejich výpovědi soud více uvedl shora. V trestním řízení bylo navíc zjištěno, že daň z nemovitosti na předmětnou nemovitost platil nejen žalobce a) (jak tvrdili žalobci), ale i žalovaný (důkaz: platby daně nemovitosti ve spise KRPS-179411-99/TČ-2017-010083, usnesení police o odložení věci z [datum]). Následně měla být nemovitost prodána a žalobci bez dalšího komunikovali s realitním makléřem, třebaže jak vyplynulo z jejich výpovědi, byli si vědomi, že nejsou vlastníci nemovitosti, že tento jedná za pana [jméno FO] a prodává dům pana [jméno FO], tedy žalovaného. Soud má tedy za prokázané, že žalobci věděli rozhodně o prodeji uvedené nemovitosti žalobci a že prodej proběhl v souladu s jejich vůlí.
20. Dále žalovaní namítali neplatnost předmětné smlouvy z toho důvodu, že je absolutně neplatná z důvodu lichvy podle § 1796 občanského zákoníku, kdy neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Žalobci tak na jednu stranu prokazovali tíseň a to tíseň z důvodu vážné nemoci žalobkyně b). Z provedených důkazů (důkaz: Jednotlivé lékařské zprávy, včetně potvrzení o invaliditě žalobkyně b)) má soud za prokázané, že žalobkyně skutečné v té době trpěla vážným onkologickým onemocněním, byla vážně nemocná. To byl jedním z důvodů ostatně jedním z důvodů, proč se žalobci dostali do finančních problémů, když ona sama pracovat nemohla a její manžel se více času musel věnovat rodině, když se jednalo o rodinu se čtyřmi dětmi, z toho dvě nezletilé. Za těchto okolností je pak pochopitelná finanční nouze. Soud k tomu však připomíná, že toto nemohlo být jediným důvodem pro finanční problémy žalobců, když jak vyplynulo z dokazování z dalších listin, o kterých soud pohovoří níže, finanční problémy žalobců byly dlouhodobé a žalovaný jim půjčoval po dobu mnoha let. Co se týká složitého zdravotního stavu, ten jistě mohl v případě žalobkyně b) vyvolávat poměrně náročné psychické rozpoložení, které je do určité míry mohlo zastírat mysl. Na druhou stranu jednání vždy probíhala ve dvojici, ve spolupráci s jejím manželem, žalobcem a), který nebyl nemocný, naopak byl plně zdráv a jako živitel rodiny, tedy osoba, do které se stylizoval i při své výpovědi u soudu, si byl vědom toho, že musí rodinu zabezpečit. Za takovýchto okolností pak těžko lze hovořit o zneužití tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti. Oba žalobci jsou dospělí, plně svéprávní občané, třebaže se jedná o osoby, které se nenarodily v České republice, hovoří plynně česky, třebaže s přízvukem, pohybují se v českém prostředí delší dobu, měli v té době zkušenosti s prodejem nemovitosti. (viz níže) V jejich případě nemohlo dojít ani k tísni, ani k nezkušenosti, ani k rozumové slabosti, případně rozrušení, a to tedy takovému, které by mohlo být podřazeno pod možnost lichevního jednání na straně žalovaného.
21. Dále hovořili o hrubém nepoměru finančních prostředků. Zde soud uvádí, že v tomto směru byla strana žalovaná poučena, nechť doplní rozhodující tvrzení, týkající se jednotlivých pohledávek, které měl žalovaný za žalobci, které jsou uvedeny v dohodě o uznání dluhu. Jak je uvedeno shora, žalobci ve stejný den na Úřadě Městské části [adresa] jako kupní smlouvu podepsali dohodu o uznání dluhu, kde uznali dluh vůči žalobci ve výši [částka], co do důvodu i výše. Jednotlivé dluhy jsou v tomto specifikovány. Na výzvu soudu následně v tomto směru žalovaný doplnil svá tvrzení a označil důkazy. Soud k důkazu provedl jednotlivé směnky, dohodu o uznání dluhu ze dne [datum], na částku [částka], dále notářský zápis ze dne [datum] o uznání dluhu ve výši [částka], na základě které následně došlo k zajištění zástavní smlouvu ze dne [datum] (právě v doplněném tvrzení uvedl žalovaný, zde došlo k chybě v psaní, kdy exekuční titul neměla být inovace závazku ze dne [datum], ale ze dne [datum]). Dále strana žalovaná doplnila svá tvrzení, týkající se částky [částka] z prodeje bytu, kdy jak i vyplynulo z listin v trestním spise, nemovitost (byt), která původně patřila [jméno FO], a byla od ní koupena [Jméno zainteresované osoby 2/0] pro vyřešení jiných dluhů, následně byla prodána se ztrátou právě ve výši [částka] (důkaz: Kupní smlouva mezi [jméno FO] a [Jméno zainteresované osoby 2/0] na bytovou jednotku č. 3221/5 v budově č. p. 3221 ve Strašnicích, spolu se spoluvlastnickým podílem ze dne [datum] a dále kupní smlouva na stejný byt uzavřená, resp. smlouva o svěření peněz související s prodejem nemovitosti, stejné nemovitosti [Jméno zainteresované osoby 2/0], [tituly před jménem] [jméno FO] a Zoře Bláhovým.) Z těchto důkazů vyplývá, že nemovitost byla prodána [Jméno zainteresované osoby 1/0] za [částka], ale manželům Bláhovým následně převedena za [částka], zde z tohoto tedy vyplývá ztráta [částka]. K uvedeným listinám je třeba však také připomenout, že to byly především žalovaní, kdo podepsali dohodu o uznání dluhu, kde byly uznány jednotlivé dluhy, co do výše a důvodu, a jejich podpis byl ověřen. K jejich tvrzení, že nevěděli, co podepisují, soud uvádí, co uvedl shora ohledně kupní smlouvy, když je zřejmé, že za situace, kdy obě listiny podepisovali ve stejný den na stejném úřadě, při stejné příležitosti a je zřejmé, že měli povědomí o kupní smlouvě, jak má soud za prokázané z uvedených důkazů, tak stejně tak měli povědomí i o uvedené dohodě o uznání dluhu. Uvedená pohledávka žalovaného zanikla započtením na kupní cenu předmětné nemovitosti. Pokud žalobci následně tvrdili, že neměli žádné již další dluhy vůči žalovanému kromě částky [částka], kterou jim půjčil na vyplacení exekuce, k tomu soud uvádí, že samozřejmě v reakci na tvrzení žalovaného mohli tuto skutečnost prokázat, např. kvitancí a tedy dokladem o tom, že byl každý jednotlivý dluh, jak vyplývá z dohody o uznání dluhu, zaplacen. Nic takového však žalovaní nepředložili, takováto listina se neobjevila nikde, ani v trestním spise v trestním řízení a je tedy zřejmé, že tímto jednoduchým způsobem jak dlužník obvykle prokazuje zaplacení dluhu, tedy potvrzením od věřitele, že dluh byl zaplacen, nikdy zaplacení svých dluhů neprokázali. Na druhou stranu žalovaný doložil listinami dluhy žalobců a zde je nutno zdůraznit, že jeden z dluhů byl vtělen i do zástavní smlouvy, která vázla na nemovitosti a byla tam zapsána, jak vyplynulu z výpisu z katastru nemovitostí provedeného k důkazu.
22. Co se týká hrubého nepoměru, k tomu soud uvádí, že v době sepisu kupní smlouvy, strany vycházely ze znaleckého posudku, který nechal vyhotovit [tituly před jménem] [jméno FO], exekutor, Exekutorského úřadu [adresa], a to na částku [částka]. Za takových okolností částka [částka] není v hrubém nepoměru. Je třeba si uvědomit, že na předmětné nemovitosti navíc vázla hypotéka [právnická osoba].
23. Policie v rámci vyšetřování nechala vyhotovit další znalecký posudek na nemovitost, ocenění k předmětnému datu, tedy k [datum]. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] vyhotovil znalecký posudek č. 79/2017 a dospěl k částce [částka]. (důkaz: Uvedený znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]). Ani takováto cena pak není v hrubém nepoměru s uvedenou částkou, za kterou žalobci žalovanému nemovitost prodali, i s ohledem právě na hypotéku.
24. Dále soud uvádí, že, co se týká prodeje předmětné nemovitosti, jak již zde bylo uvedeno shora, žalobci stejným způsobem ve spolupráci s žalovaným provedli prodej v minulosti (roku 2011) jiné nemovitosti a to bytu ve Strašnicích, uvedeného shora, který byl ve vlastnictví žalobkyně b), a která poté, kdy dluhy jejího otce a jejího manžela dosáhly takové výše, že potřebovala věc řešit a prodala žalovanému. O tom ostatně vypovídali ve své účastnické výpovědi i oba žalobci. (důkaz: Kupní smlouva na byt ve Strašnicích, účastnická výpověď žalobce a) a žalobkyně b)). Následně jim i v tomto případě žalovaný umožnil po určitou dobu v nemovitosti bydlet a následně poté sám nemovitost prodal a žalobci se z nemovitosti odstěhovali právě do domu v [adresa], který je předmětem tohoto řízení. Je tak zřejmé, že spolupráce mezi účastníky byla dlouhodobá a i způsob řešení finančních problémů, prodejem nemovitosti, nebyl nijak neobvyklý, když se tak v minulosti již stalo a došlo k tomu ve spokojenosti obou osob. Dokonce i tak, že následně poté, kdy nemovitost, tedy byt ve Strašnicích, byla prodána se ztrátou, zavázali se žalobci, že žalovanému tuto ztrátu uhradit, jak vyplývá právě z dohody o uznání dluhu.
25. Žalobci se dále snažili vykreslit žalobce jako osobu mravně závadnou půjčující lidem peníze, která zastavuje jiným osobám nemovitosti atd. K těmto tvrzení předložili několik listin jako důkazy, které soud provedl. Nezjistil z nich však žádné skutečnosti relevantní ve věci, když ani z přednesu žalovaného a jeho výpovědi na policii nevyplynulo, že by jiným osobám peníze nepůjčoval. Ostatně, to že půjčuje na úroky, bylo žalovaným známo a sama žalobkyně b) o tom ve své výslechu hovořila. Taková skutečnost sama o sobě neznamená, že by žalobci neznali obsah kupní smlouvy, uznání dluhu a nechtěli takové listiny podepsat, jak uváděli ve svých tvrzeních. Naopak, jak je uvedeno shora, vždy když měli finanční problémy, byl to žalovaný, který jim s nimi pomohl. Stejným způsobem, jako mu v roce 2014 prodali dům v [adresa], mu prodali v roce 2011 byt ve Strašicích, a to k oboustranné spokojenosti.
26. Za těchto okolností je těžko hovořit o tísni, o tom, že by žalobci nevěděli, že prodávají nemovitost, že by byl na ně ze strany žalovaného činěn jakýkoli nátlak.
27. Na shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb., (dále jen o. z.), platné a účinné v době, kdy došlo k předmětnému jednání.
28. Dle § 2079 odst. 1. o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
29. Dle § 1105 o. z. převede-li se vlastnické právo k nemovité věci, zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.
30. Vyplývá ze shora uvedených skutečností, žalovaný od žalobců koupil předmětnou nemovitost řádně uzavřenou kupní smlouvou, kdy k zaplacení kupní ceny došlo k započtení pohledávek (§ 2079 odst. 1 o. z.), a zároveň bylo jeho vlastnické právo řádně zapsáno do katastru nemovitostí (§ 1105 o. z.), a tak se stal vlastníkem předmětné věci, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. uvedeného rozsudku a žalobu v plném rozsahu zamítl.
31. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. ve věci Soud při stanovení odměny advokáta postupoval dle vyhl. č. 177/96 Sb ,. Základem pro výpočet sazby mimosmluvní odměny (§ 7 vyhl. 177/1996 Sb.) je částka 50.000,-- Kč (§ 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s odst. 3 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.), mimosmluvní odměna za jeden úkon je pak 3.100,-- Kč. Náklady se sestávají z těchto položek: odměna za zastoupení advokátem ve výši 3.100,-- Kč za jeden úkon právní služby dle podle § 7 vyhlášky 177/96 Sb., celkem [hodnota] úkonů (převzetí zastoupení, vyjádření ve věci [datum], účast na jiném soudním roku dne [datum], [datum], [datum] ( úkonu dle 11 odst. 2 písm. g) vyhlášky 177/96 Sb.)., vyjádření ve věci dne [datum], [datum], 31.33.2022, [datum], účast u ú.j. dne [právnická osoba].2022, [datum], [datum] (2 úkony -jdnání přesáhlo 2 hodiny), [datum], [datum], [datum],[datum]) - a 17 x náhrada hotových výdajů po [částka], (§ 13 odst. 3 vyhlášky 177/96 Sb.). Daně z přidané z hodnoty ve výši [částka]. Celkem tedy [částka]. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.