16 C 184/2022 - 663

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Novotnou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupeného advokátkou [Jméno advokátky] se sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupené advokátem [Jméno advokáta] se sídlem [Adresa advokáta] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze zaniklého společného jmění manželů se žalobci přikazují pohledávky, a to: - pohledávka za [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa] čp. [Anonymizováno], [adresa] ve výši 2.363,11 Kč na účtu č. [hodnota] - pohledávka za [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa] čp. [Anonymizováno], [adresa] ve výši 4.959,30 Kč na účtu č. [hodnota]/0100 - pohledávka za [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa] čp. [Anonymizováno], [adresa] ve výši 927,33 EUR na účtu č. [č. účtu] - pohledávka za [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa] čp. [Anonymizováno], [adresa] ve výši 2.979,13 USD na účtu č. [č. účtu].

II. Ze zaniklého společného jmění manželů se žalované přikazují pohledávky, a to: - pohledávka za [Anonymizováno]., IČ [IČO], se sídlem [adresa] ve výši 4.252,68 Kč na účtu č. [č. účtu] - pohledávka za [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [adresa], [adresa] z pojistné smlouvy č. 3134420518.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované vypořádací podíl ze zaniklého společného jmění manželů ve výši 299.112 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované vypořádací podíl ze společného distributorství pod ID [Anonymizováno] u společnosti [název společnosti] jakožto společné majetkové hodnoty účastníků ve výši 2.989.500 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. V rozsahu, v němž se žalobce domáhal určení, že ID č. [hodnota] u spol. [název společnosti] nespadá do zaniklého, dosud nevypořádaného společného jmění manželů [Jméno žalované] a [jméno FO], přičemž výlučným vlastníkem tohoto ID je žalobce se žaloba zamítá.

VI. V rozsahu, v němž se žalobce domáhal určení, že je výlučným vlastníkem ID č. [hodnota] u [Anonymizováno] [název společnosti], se žaloba zamítá.

VII. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení ve výši 14.562,50 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově státem zálohované náklady řízení ve výši 14.562,50 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IX. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 5. 9. 2022 se žalobce domáhá vypořádání zaniklého společného jmění manželů, když manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Trutnově čj. 7 C 32/2021-56 ze dne 9. 6. 2021, přičemž právní moci rozsudek nabyl dne 23. 7. 2021.

2. Žalobce navrhl vypořádat: a) zůstatky na účtech, vedených na jméno žalobce, specifikovaných ve výroku I rozsudku (mimo účet č. [č. účtu], ohledně něhož účastníci v průběhu řízení učinili nesporným, že nespadá do SJM), b) zůstatky na účtech, vedených na jméno žalované, specifikovaných ve výroku II rozsudku (včetně dalšího účtu, a to účtu č. [č. účtu], ohledně něhož však bylo řízení částečně zastaveno), c) hodnotu životního pojištění žalované u [právnická osoba] [Anonymizováno] číslo smlouvy 31344205-18 ke dni 23. 7. 2021 s tím, aby současně bylo zohledněno, že po rozvodu manželství žalobce uhradil za žalovanou 3 splátky po 1.035 Kč, a proto je žalovaná povinna vyplatit mu polovinu hodnoty životního pojištění a dále částku žalobcem zaplacenou po zániku manželství, d) movité věci – vybavení 2 bytových jednotek bez bližší specifikace, přičemž v rozsahu všech movitých věcí bylo v průběhu řízení toto částečně zastaveno. Konečně žalobce navrhl, aby soud určil, že ID č. 27 082792 u spol. [název společnosti] nespadá do zaniklého SJM účastníků, přičemž výlučným vlastníkem tohoto ID je žalobce, s odůvodněním, že před uzavřením manželství, a to konkrétně dne 29. 4. 1996, začal žalobce podnikat, když k tomuto datu došlo k zápisu v registru ekonomických subjektů. Před uzavřením manželství, konkrétně dne 4. 11. 2002 začala podnikat i žalovaná. Každý z nich pak dostal od společnosti [název společnosti] přidělené svoje ID, přičemž pod ID č. [hodnota] vyvíjí žalobce činnost do současné doby. Po uzavření manželství se žalovaná připojila pod ID žalobce a pod svým ID nevyvíjela žádnou činnost. Po rozvodu manželství se mohla vrátit k činnosti u společnosti [název společnosti] ke svému přidělenému ID, to ale žalovaná odmítá. Žalobce má za to, že k rozvoji předmětného ID žalobce a jeho vysoké ziskovosti došlo pouze činností žalobce a nikoli též žalované, když zisky, které ID žalobce u společnosti [název společnosti] generuje, se generují zejména v důsledku aktivity pana [jméno FO], tj. člena (distributora), se kterým měl žalobce uzavřenou smlouvu o distribuci již před manželstvím, neboť tato smlouva byla podepsána dne 12. 9. 2001. Pokud by soud zvažoval do vypořádání SJM zahrnout i jeho obchodní závod – ID u společnosti [název společnosti] [název společnosti], pak žalobce navrhuje, aby při tomto vypořádání byl použit princip disparity podílu, když žalobce nepovažuje za spravedlivé aby žalovaná, která se na získání majetku účastníků v podstatě vůbec nepodílela, neboť od uzavření manželství dlouhé roky nepracovala vůbec a následně to byl spíše její koníček, který nepřinášel rodině žádné finanční prostředky, obdržela ze SJM stejný podíl, jak obdrží žalobce.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že souhlasí s tím, že je třeba vypořádat zůstatky na účtech, vedených na jméno žalobce a žalované a s vypořádáním hodnoty jejího životního pojištění u [právnická osoba] a. s. Současně navrhla, aby soud vypořádal i finanční prostředky, které žalobce ze svých účtů vybral či odeslal bez souhlasu žalované a nešlo přitom o případy, kdy by žalobce těmito výběry či převody uspokojoval potřeby rodiny. Žalovaná označila celkem 56 transakcí (čl. 41 p.v.), které navrhuje vypořádat v podobě vnosu ze SJM do výlučného vlastnictví žalobce. Pokud jde o ID žalobce u společnosti [název společnosti], pak žalovaná uvedla, že toto není součástí SJM, proto navrhla zamítnout návrh na požadovaném určení, když na něm žalobce nemá naléhavý právní zájem. Ve vztahu k výdělečné činnosti pod ID [Anonymizováno] žalovaná uvedla, že se účastníci za trvání manželství dohodli, že půjde o společné distributorství ve smyslu společné majetkové hodnoty obou účastníků. Protože se v době trvání manželství účastníci řízení dohodli na tom, že budou nadále podnikat společně pod společným ID (společné distributorství), vznikla jim tak společná majetková hodnota mimo režim SJM, spočívající ve společných právech a povinnostech plynoucích ze společného distributorství vůči společnosti [název společnosti]. Pokud jde o pana [jméno FO], pak žalovaná namítla, že ten byl pro neetické chování vyloučen ze společnosti [název společnosti] a teprve po uzavření manželství účastníků, nově vstoupil do distribuční sítě společnosti [název společnosti] a pokud jeho zařazení významně napomohlo k ziskovosti ID žalobce, které mělo za trvání manželství dle žalované charakter společné majetkové hodnoty, pak je třeba tuto skutečnost zohlednit ve prospěch obou účastníků.

4. Žalobce v reakci na vyjádření žalované ohledně tzv. odklonů ze SJM reagoval na jednotlivé finanční transakce a položky, kdy zdůvodňoval provedené transakce a žalovaná s výjimkou následujících finančních transakcí (dle žalované odklonů) s vysvětlením žalobce souhlasila.

5. Za odklony žalovaná nadále považuje následující transakce s tím, že se domáhá vypořádání těchto finančních prostředků vybraných či převedených žalobcem z jeho účtu: a) [adresa].000 EUR (v přepočtu 189.490 Kč) vybraná dne 26. 5. 2020 z účtu žalobce č. [č. účtu]. b) částka 37.000 CZK vybraná dne 20. 2. 2020 z účtu žalobce č. [č. účtu], c) částka 36.000 CZK vybraná dne 11. 6. 2020 z účtu žalobce č. [č. účtu], d) částka 32.500 CZK vybraná dne 28. 1. 2020 z účtu žalobce č. [č. účtu], e) částka 40.000 CZK vybraná dne 30. 4. 2020 z účtu žalobce č. [č. účtu], f) částka 39.000 CZK vybraná dne 13. 5. 2020 z účtu žalobce č. [č. účtu], g) částka 48.000 CZK vybraná dne 4. 6. 2020 z účtu žalobce č. [č. účtu], h) částka 40.000 CZK vybraná dne 9. 6. 2020 z účtu žalobce č. [č. účtu], ch) částka 38.040 CZK odeslaná dne 26. 6. 2020 z účtu žalobce č. [č. účtu], i) částka 46.000 CZK vybraná dne 8. 7. 2020 z účtu žalobce č. [č. účtu], j) částka 32.000 CZK vybraná dne 19. 8. 2020 z účtu žalobce č. [č. účtu], k) částka 32.000 CZK vybraná dne 2. 10. 2020 z účtu žalobce č. [č. účtu], l) částka 30.000 CZK vybraná dne 14. 10. 2020 z účtu žalobce č. [č. účtu], m) částka 30.000 CZK vybraná dne 23. 2. 2021 z účtu žalobce č. [č. účtu], n) částka 30.000 CZK vybraná dne 24. 2. 2021 z účtu žalobce č. [č. účtu], o) částka 30.000 CZK vybraná dne 19. 3. 2021 z účtu žalobce č. [č. účtu], p) částka 30.000 CZK vybraná dne 20. 4. 2021 z účtu žalobce č. [č. účtu], q) částka 30.000 CZK vybraná dne 27. 5. 2021 z účtu žalobce č. [č. účtu]. r) částka 13.722,53 Kč za mobilní platbu dne 21. 4. 2021, s) částky 20.000 Kč a 90.000 Kč za platby dne 21. 5. 2021, (z původních částek 20.000 Kč a 90.000 Kč za platby dne 21. 5. 2021, v rozsahu nad 36.666 Kč vzala žalovaná nárok zpět, tj. 73.334 Kč), tedy domáhá se vypořádání 1/3 částky, tj. 36.666 Kč.

6. V průběhu řízení účastníci učinili nesporným, že finanční prostředky na účtu č. [č. účtu] a na účtu č. [č. účtu] nejsou součástí SJM.

7. Především ve vztahu k žalovanou uplatněným odklonům ze SJM účastníci průběžně doplňovali skutková tvrzení.

8. Ve vztahu k výběru částky 7.000 EUR dne 26. 5. 2020 žalobce tvrdil, že tuto částku spotřeboval v rámci běžné spotřeby (viz čl. 361 p.v.), má za to, že nejde o žádné nadstandardní položky, a to vzhledem k příjmům, které dosahuje. Tyto prostředky spotřeboval postupně, a to zvlášť v době, kdy musel hradit daně a další povinné platby. Žalovaná namítla, že jde o velký objem peněz, u kterého rozhodně nelze tvrdit, že by jej žalobce běžně spotřeboval. Pokud žalobce ve svém podání ze dne 18. 10. 2024 tvrdil, že vybranou částku vložil zpět na korunový účet, tak podle názoru žalované jde o tvrzení nevěrohodné už jen proto, že výběry se realizovaly v měně EUR a vklady v Kč. Ke dni 26.5. 2020 činil kurz EUR 27,07 Kč/1EUR, takže předmětem vypořádání je částka 189.490 Kč.

9. Žalobce k výše uvedeným transakcím pod písmeny b – q) uvedl, že není schopen přesně doložit veškeré tyto platby. Tvrdil, že s ohledem na jeho příjmy nešlo o nadstandardní částky a žalobce z těchto peněz financoval svůj běžný život a náklady dětí. Žalobce se musel i v „covidové době“ nadále stýkat se svými obchodním partnery, resp. klienty, protože nebylo možné, aby na dva „covidové“ roky podnikání úplně odstavil na vedlejší kolej. Ve vztahu k částce ve výši 55.000 Kč jako sponzorském daru pro spolek [název společnosti] žalobce uvedl, že se jednalo o dar oproti zajištění reklamy podnikání žalobce v [název společnosti] [název společnosti]. Reklamu žalobce považuje za důležitou investici do podnikání. Žalovaná namítla, že zmiňuje-li se žalobce v této souvislosti o částce 55.000 Kč jako sponzorskému daru pro spolek [název společnosti], pak zaplacení této částky nijak nedokládá. Žalovaná ví pouze o tom, že předseda spolku [název společnosti] je kamarádem žalobce, rozhodně ale nemá žádnou povědomost o tom, že by se tomuto spolku kdykoli platily takto vysoké sponzorské dary.

10. Žalovaná k vysvětlení žalobce ohledně dotčených výběrů dále uvedla, že žalobcův poukaz na schůzky s vietnamskou komunitou je nepřípadný, protože řešené výběry spadají téměř výhradně do covidové doby, kdy takové aktivity nebyly možné. Tvrzení žalobce o tom, že mu slečna Doubková přispěla na společnou dovolenou částkou 32.500 Kč, je naprosto nevěrohodné. Je nutno připomenout, že žalobce v předchozích řízeních opakovaně nepravdivě popíral svůj vztah se slečnou Doubkovou, která však již s ním nyní sdílí společnou domácnost. I kdyby ale byla pravda to, že slečna Doubková žalobci částku 32.500 Kč zaplatila, pak by šlo opět o společné peníze, které žalobce použil výlučně pro svou potřebu. Bude-li tedy soud brát za prokázané tvrzení žalobce o tom, že k zaplacení této částky došlo, žalovaná se domáhá jejího vypořádání.

11. Ve vztahu k platbě pod písmenem r) žalovaná uvedla, že na vypořádání této položky jako odklonu nadále trvá, protože nevidí důvod, proč by se měla podílet na koupi takto drahého dárku (nafukovací panny) pro kamaráda žalobce. Žalobce v průběhu řízení navíc s vypořádáním této položky souhlasil - viz podání žalobce ze dne 18. 10. 2024.

12. Konečně ve vztahu k transakcím uvedeným pod písmenem s) žalovaná doplnila po replice žalobce své tvrzení tak, že je pravdou, že žalobce v karavanu strávil necelé 2 týdny s dětmi. Jeden týden ale strávil žalobce v karavanu se svou milenkou, což žalovaná doložila fotografií, kterou na své sociální sítě umístila milenka žalobce. Žalovaná se proto nadále domáhá vypořádání 1/3 této původní částky, tj. částky 36.666 Kč, s čímž po změně tvrzení žalobce následně v řízení souhlasil (viz podání žalobce ze dne 18. 10. 2024).

13. Soud vzal v tomto řízení na základě provedených důkazů za prokázané následující skutečnosti:

14. Z rozsudku zdejšího soudu čj. [spisová značka] bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 6. 6. 2003 před Městským úřadem v [Anonymizováno] a rozvedeno bylo rozsudkem ze dne 9. 6. 2021, který nabyl právní moci dne 23. 7. 2021.

15. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že [Jméno žalované] podala dne 2. 2. 2020 žalobu o výživné manželky, přičemž ze žaloby vyplývá, že v předžalobní korespondenci [Jméno žalobce] tvrdil, že měsíčně inkasuje zisky ve výši 300.000 Kč až 350.000 Kč. Žalobkyně v té věci tvrdí, že zjistila, že inkasovaný příjem žalovaného za 11 měsíců roku 2020 činí při rozpočítání měsíčně cca 400.000 Kč. Řízení bylo pravomocně ukončeno schválením smíru mezi účastníky usnesením čj. [spisová značka], pravomocným dne 15. 3. 2021.

16. Z tvrzení účastníků, se kterými korespondují sdělení [právnická osoba]. a [Anonymizováno] bylo zjištěno, že pohledávky žalobce na bankovních účtech, specifikovaných ve výroku I rozsudku byly ke dni zániku manželství v celkové výši 96.035,41 Kč a pohledávky žalované byly ke dni zániku manželství v celkové výši 4.252,68 Kč. Ze sdělení [právnická osoba]. bylo zjištěno, že hodnota životního pojištění žalované č. smlouvy 31344205-18 činila ke dni zániku manželství částku 0 Kč, není evidováno žádné odkupné/odbytné. Z nesporných tvrzení účastníků a výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalobce po zániku manželství do října 2021 uhradil na toto pojištění žalované 3 splátky v celkové výši 3.105 Kč.

17. Z výpisů z účtů bylo zjištěno, že žalobce uskutečnil finanční transakce, jež žalovaná označuje jako tzv. „odklony“ ze SJM, přičemž žalovaná poukázala na to, že označené finanční prostředky žalobce z účtů vybral či je odeslal bez souhlasu žalované a nešlo přitom o případy, kdy by žalobce těmito výběry či převody uspokojoval potřeby rodiny. Dle žalované žalobce na konci roku 2019 navázal vztah s jinou ženou, odešel ze společné domácnosti a k peněžním prostředkům na svých účtech se stavěl jako k peněžním prostředkům svým, s nimiž disponoval výlučně on sám. Na podporu svých tvrzení žalovaná k důkazu předložila i fotografie (viz např. čl. 334).

18. Z vyjádření žalobce, s nimiž korespondují i žalobcem předložená potvrzení o vkladech, potvrzení o platbách, fotodokumentace, příjmové doklady a faktury bylo zjištěno, že zčásti žalobce použil finanční prostředky, které žalovaná zahrnula do tzv. odklonů, buď pro potřeby dětí, případně též účelně pro své podnikání. Z čestného prohlášení předsedy spolku [název společnosti] a fotografií bylo zjištěno, že žalobce od roku 2018 poskytoval tomuto spolku každý rok částku ve výši minimálně 20.000 Kč, přičemž původně šlo o reklamní spolupráci a od roku 2022 jde o darovací smlouvy. Spolek [název společnosti] za to poskytoval panu [jméno FO] na akcích reklamu (banner) stejně tak jeho jméno uváděl v letácích apod.

19. Žalovaná po splnění vysvětlovací povinnosti žalovaným k jednotlivým transakcím zčásti uznala, že nejde o odklon. V rozsahu položek specifikovaných v bodě 5 odůvodnění shora nadále tvrdila, že tyto finanční prostředky nebyly využity ve prospěch SJM, žalobce výběr či převod finančních prostředků formou následujících transakcí nesporoval, tvrdil však, že se nejednalo o „odklon“ ze SJM, nýbrž o použití prostředků pro jeho osobní spotřebu, případně pro potřeby vykonávání činnosti ve společnosti [název společnosti] [název společnosti] a výběry jsou prokazovány výpisy z účtů, případně výdajovými a příjmovými doklady. Žalobce ostatně realizaci jednotlivých žalovanou namítaných transakcí nesporuje, sporuje však, že by šlo o žalovanou tvrzený „odklon“ finančních prostředků ze SJM.

20. Žalobce kromě položek, jež žalovaná uznala po podání vysvětlení žalobcem jako vynaložené náklady pro potřeby dětí, ohledně dalších položek konkrétně specifikoval, na co byly prostředky, označené žalovanou jako tzv „odklon“ použity. Zpravidla uvedl, že tu kterou finanční částku spotřeboval v rámci běžné spotřeby, kdy vzhledem k příjmům, kterých žalobce dosahuje, nejde o žádné nadstandardní položky.

21. Z etického kodexu pro Českou republiku společnosti [název společnosti] [název společnosti] bylo zjištěno, že tato společnost umožňuje postoupení, prodej nebo převod členství za stanovených podmínek (bod 2.2). Dále v bodě 2.3. upravuje podmínky odluky, rozvodu a ukončení vztahu se životním partnerem. Dle bodu 2.3.2 [název společnosti] [název společnosti] akceptuje žádosti o změnu původního Členství; veškeré žádosti musí být popsány oběma stranami a notářsky ověřeny, s výjimkou situace, kdy [název společnosti] [název společnosti] obdrží ověřenou kopii pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu. Přílohou etického kodexu jsou i listiny označené jako Formulář pro žádost o odstranění jména manžela/manželky. Ze sdělení společnosti [název společnosti] [název společnosti] ze dne 2. 6. 2023 bylo zjištěno, že pan [jméno FO] byl pod kmen žalobce [jméno FO] (ID [Anonymizováno]) registrován dne 12. 9. 2001, jeho členství bylo ukončeno dne 26. 1. 2006 a opětovně byl registrován dne 13. 8. 2009, a to pod kmen žalobce [jméno FO].

22. Žalobce předložil k důkazu znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] (čl. 482). Ze závěrů znaleckého posudku vyplývá, že hodnota obchodního závodu žalobce (ID [Anonymizováno]), stanovená pomocí metody majetkové, byla určena ve výši 0 Kč, když hodnota majetku je nulová a hodnota závazku je nulová. Znalecký posudek obsahuje doložku dle § 127a o. s. ř. K námitkám žalované (zejména ve smyslu, že znalec odmítá provést ocenění výnosovou metodou, která by s ohledem na výše pravidelných měsíčních příjmů byla nepochybně metodou nejvhodnější) znalec písemně doplnil (čl. 509), že žalovaná v zájmu dosáhnout co nejvyšší hodnoty prosazuje výnosovou metodu, naopak znalec určuje takovou metodu, která je maximálně objektivizovaná a nevyhodnocuje před volbou metody, která dosáhne vyšší nebo nižší hodnotu. Stanovení tržní hodnoty výnosovou metodou u závodu, který sestává pouze z majitele firmy, je dle [tituly před jménem] [jméno FO] nesmyslné zejména z důvodu, že bez osoby majitele takový závod nedosahuje žádných příjmů. V daném případě je dle znalce obchodní závod zcela závislý na osobě žalobce.

23. Vzhledem k námitkám žalované ke znaleckému posudku, předloženého žalobcem, soud sám ustanovil ve věci ocenění obchodního závodu žalobce znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž jí současně zadal úkolem též vyjádřit se k závěrům znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze závěrů znaleckého posudku vyplývá, že hodnota obchodního závodu fyzické osoby pana žalobce na bázi výnosové metody byla stanovena v částce 9.966.000 Kč. Dle názoru znalkyně by bylo při smluvním převodu obchodního závodu možné dosáhnout toliko výše uvedenou cenu, a to i za současného stavu nabídky a poptávky při prodeji obchodních závodů. To platí bez ohledu na fakt, zda je žalobce živnostníkem a ocenění útvaru jako činnosti OSVČ bude stejné, jako ocenění obchodního závodu. Ve vztahu ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] znalkyně uvedla, že souhlasí s uplatněnými námitkami žalované. Znalec aplikoval pouze substanční metodu, neboli majetkovou hodnotu na nulové bázi s tím, že výnosovou schopnost závodu ignoroval. Je samozřejmě otázkou právní, zda know-how a osobní složka podnikání je součásti SJM, nicméně součástí závodu je beze sporu. Závod generoval v daných letech trvalé výnosy a byl dán předpoklad, že tyto výnosy budou dosahovány i nadále. Tedy rozhodně mělo být provedeno ocenění na bázi výnosové, což provedeno nebylo. Znalkyně se dále písemně dne 20. 5. 2024 vyjádřila k námitkám žalobce s tím, že není pochyb o tom, že jde o jednočlenný závod, který je závislý na osobě žalobce a že klíčovou složkou závodu je osobní složka, respektive smlouva mezi žalobcem a společností [název společnosti] [název společnosti]. Na druhou stranu to dle znalkyně nemění nic na tom, že jde o klíčovou složku závodu a závod jako takový má hodnotu, která je daná historickými i očekávanými výnosy předmětu smlouvy, jak konec konců i žalobce správně uvádí, jde o nehmotný majetek závodu. Pokud žalobce namítá, že smlouva se společností [název společnosti] [název společnosti] není převoditelná na nového vlastníka závodu, pak tento závěr sice není podstatný pro stanovení ceny obchodního závodu jako takového, nicméně je podstatný na doplňující otázku soudu, která se týkala hodnoty závodu v případě jeho převodu. Pokud jde o otázku tzv. „břemene“ ID žalobce, kde je připsána i žalovaná, pak tento fakt znalkyni při zpracování znaleckého posudku nebyl znám, nicméně pokud by došlo k dělení klientského kmene v poměru 60 : 40 ve prospěch žalobce, změnila by se samozřejmě i hodnota jeho závodu, a to na 60 % původně zjištěné hodnoty, tedy na částku 5.979.000 Kč. Při jednání soudu v rámci svého výslechu znalkyně setrvala na závěrech znaleckého posudku i na navazujícím písemném vyjádření k námitkám žalobce a k dotazu soudu sdělila, že pokud by hypoteticky měla možnost vstoupit s neomezeným rozpočtem na podnikatelskou pozici žalobce do jeho ID bez přihlédnutí k tomu, zda je bez souhlasu společnosti [název společnosti] [název společnosti] jeho obchodní závod převoditelný či nikoli, pak by byla za tento obchodní závod ochotna zaplatit částku, uvedenou v závěru znaleckého posudku, tj. částku 9.966.000 Kč. Znalkyně setrvala také na svém závěru, že pokud obchodní závod (ID žalobce) generuje pravidelně zjištěné zisky, pak závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] o hodnotě tohoto závodu ve výši 0 Kč, nejsou správné.

24. Ve vztahu k nesporným položkám soud z listin nečiní pro nadbytečnost skutková zjištění.

25. Žalobce v podání ze dne 23. 9. 2024 navrhl, aby soud vzhledem k tomu, že žalovaná rozporuje velké množství plateb z účtu žalobce a označuje je jako tzv. „odklon“, důkladně prověřil i platby a transakce na účtech žalované. Vzhledem k tomu, že tento návrh žalobce u soudu učinil až dne 23. 9. 2024, tedy po uplynutí 3 let od zániku manželství, soud již nemohl zahrnout do vypořádání další uplatněné nároky a v tomto smyslu tedy neprováděl dokazování k žalobcovým tvrzením.

26. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

27. Podle § 709 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním, vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Podle odst. 2 cit. ustanovení je součástí společného jmění zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

28. Podle § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

29. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

30. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

31. Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k následujícím právním závěrům:

32. V řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 6. 6. 2003 a zaniklo rozvodem manželství ke dni 23. 7. 2021. Žalobce podal v zákonné tříleté lhůtě návrh na vypořádání SJM, soud proto žalobu o vypořádání projednal a rozhodl, přičemž postupoval podle výše uvedených ustanovení zák. č. 89/2012 Sb. Žalovaná v rámci tohoto řízení navrhla další položky k vypořádání, a to včetně vypořádání společné majetkové hodnoty, vzniklé společným distributorstvím účastníků u společnosti [název společnosti] [název společnosti] od okamžiku uzavření manželství.

33. Rozsah vypořádávaného SJM se v průběhu řízení vymezil tak, že jsou předmětem vypořádání pohledávky u bank obou účastníků, životní pojištění žalované u [právnická osoba]., tzv. odklony ze SJM uskutečněné žalobcem ve formě čerpání prostředků SJM výhradně v jeho prospěch bez souhlasu žalované v celkovém rozsahu 540.148,53 Kč, sestávající z částky 189.490 Kč (viz transakce pod písmenem a), částky 300.270 Kč (tj. polovina z původní částky 600.540 Kč viz transakce pod písmeny b – p), částky 13.722,53 Kč (transakce pod písmenem q) a částky 36.666 Kč (transakce pod písm. r) po korekci žalované). Dále je předmětem řízení vypořádání společné majetkové hodnoty, vzniklé ze společného distributorství účastníků u společnosti [název společnosti] [název společnosti].

34. Ve vztahu k pohledávkám u bank soud přikázal do výlučného vlastnictví účastníkům ty účty, které byly vedeny na jejich jméno. V případě žalobce bylo prokázáno, že souhrn jeho pohledávek za bankami ke dni zániku manželství činil 96.038,41 Kč, žalované pak činil souhrn pohledávek 4.252,68 Kč. Účastníci navrhli, aby byla zohledněna hodnota životního pojištění žalované ve výši 1.291 Kč, nicméně ze sdělení pojišťovny bylo zjištěno, že hodnota ke dni zániku manželství byla 0 Kč, proto tato pohledávka nebyla zohledněna ve výpočtu vypořádacího podílu. Bylo však v rámci širšího vypořádání mezi účastníky zohledněno zaplacení 3.105 Kč na životní pojištění žalované žalobcem po zániku manželství a tato částka byla odečtena z vypořádacího podílu, který byl uložen k zaplacení žalobci.

35. Žalovaná původně uplatnila požadavek na vypořádání tzv. „odklonů“ uskutečněných žalobcem ze SJM do jeho výlučného vlastnictví ve výši celkem 540.148,53 Kč. Poté, co žalobce poskytl vysvětlení k jednotlivým namítaným finančním transakcím žalovaná svůj požadavek revidovala, kdy nadále uplatňuje k vypořádání pod transakcemi b) – p) pouze , tj. částku 300.270 Kč, když bere v úvahu, že druhou polovinu žalobce mohl uplatnit pro potřeby své či potřeby dětí. Ve zbývající části finančních transakcí, včetně úhrady částky 55.000 Kč jako sponzorskému daru pro spolek [název společnosti] tyto považuje za neoprávněně vyvedené ze SJM.

36. V rozsahu následujících položek a – s) (specifikovaných detailně v bodě 5 odůvodnění shora) žalovaná nadále tvrdila, že tyto finanční prostředky nebyly využity ve prospěch SJM: Pokud jde o částku 7.000 EUR (v přepočtu 189.490 Kč), vybranou dne 26. 5. 2020 z účtu žalobce č. [č. účtu] (viz písm. a) transakcí), má soud má za to, že ve vztahu k této položce žalobce svou vysvětlovací povinnost nesplnil, dle soudu je přiléhavá argumentace žalované, že se u výběru této částky jedná o velký objem peněz, u kterého rozhodně nelze tvrdit, že by jej žalobce běžně spotřeboval. Pokud žalobce ve svém podání ze dne 18. 10. 2024 tvrdil, že vybranou částku vložil zpět na korunový účet, pak soud shledává rovněž přiléhavou argumentaci žalované, že jde o tvrzení nevěrohodné již jen proto, že výběry se realizovaly v měně EUR a vklady v Kč. Ke dni 26.5. 2020 činil kurz EUR 27,07 Kč/1EUR, takže předmětem vypořádání je částka 189.490 Kč. Soud proto tuto finanční transakci považuje za tzv. „odklon“ z prostředků SJM do výlučného vlastnictví žalobce. Ve vztahu k transakcím, označeným pod písmeny b) – q), z nichž se žalovaná domáhá vypořádání v rozsahu , tj. částky 300.270 Kč, dospěl soud k závěru, že ani v tomto rozsahu žalobce svou vysvětlovací povinnost nesplnil. Žalobce ve svém vyjádření uvedl, že není schopen přesně doložit veškeré tyto platby a paušálně zcela obecně tvrdil, že s ohledem na jeho příjmy nešlo o nadstandardní částky a že z těchto peněz financoval svůj běžný život a náklady dětí, případně náklady na schůzky především s vietnamskými distributory. V daném případě i sama žalovaná souhlasila s částečným vysvětlením žalobce a v tomto rozsahu snížila svůj nárok, avšak jednalo se o konkrétní vysvětlení žalobce ke každé jednotlivé platební transakci, zpravidla podložené žalobcem předloženými listinnými důkazy (faktura, paragon apod.). Ohledně shora uvedených položek však nic takového žalobce ani netvrdil ani neprokázal a s přihlédnutím k frekvenci jednotlivých platebních transakcí má soud za to, že žalobce neoprávněně „odklonil“ společné finanční prostředků manželů v rozsahu částky 300.270 Kč. Ani tvrzení žalobce, že z těchto částek hradil i setkávání se zahraničními distributory dle soudu jednak není prokázáno a jednak v době, kdy k výběrům a finančním transakcím docházelo, platily přísné restrikce s omezenou možností setkávání osob z důvodu pandemie Covid 19. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že žalobce předmětné finanční prostředky vyvedl ze SJM a použil je výhradně pro svou potřebu bez souhlasu tehdejší manželky. Předmětem vypořádání by tak měly být odklony ve výši celkem 540.148,53 Kč.

37. V případě sponzorského daru pro spolek [název společnosti] žalobce uvedl, že se jednalo o opakované dary, kdy současně spolek [název společnosti] na kulturních a jiných akcích na oplátku pro žalobce zajišťoval jeho reklamu a k této obraně předložil fotodokumentaci. Dle soudu tato fotodokumentace prokazuje, že spolek [název společnosti] skutečně žalobci zajišťoval reklamu na produkty [název společnosti] [název společnosti] a dle soudu v tomto rozsahu nejde o tzv. „odklon“ prostředků ze SJM ve prospěch žalobce, nýbrž o náklady vynaložené na reklamu obchodního závodu žalobce. V případě zbývajících finančních transakcí v částce 600.500 Kč, z nichž žádá žalovaná vypořádat 300.270 Kč je proto třeba odečíst právě částku 55.000 Kč. Polovina plateb ze SJM uskutečněná ve prospěch žalobce je tedy ve výši 272.770 Kč a je třeba ji v této výši v rámci vypořádání zohlednit. Dále pak žalobce nevysvětlil, případně vysvětlil, avšak nikoli přesvědčivě a odůvodněně, platby 189.490 Kč (souhrnné výběry v EUR) jak soud uzavřel v bodě 36 odůvodnění shora, platby 13.722,53 Kč za nákup dárku pro kamaráda (nafukovací panna; zde žalobce učinil nesporným, že nešlo o využití prostředků ve prospěch SJM) a 36.666 Kč jako poměrné části dovolené žalobce nad rámec úhrad pro něho [právnická osoba] účastníků. Ve vztahu k poslední částce 36.666 Kč žalovaná připustila částečně obranu žalobce, že je pravdou, že žalobce v karavanu strávil necelé 2 týdny s dětmi, jeden týden ale strávil v karavanu se svou milenkou, což žalovaná doložila fotografií, kterou na své sociální sítě umístila milenka žalobce. Žalovaná se proto nadále domáhá vypořádání 1/3 této částky, tj. částky 36.666 Kč, s čímž žalobce souhlasil - viz podání žalobce ze dne 18. 10. 2024.

38. Celkem tak žalovaná prokázala, že žalobce získal vnos ze společného majetku na svůj výlučný majetek v rozsahu 512.648 Kč a tato částka v konečném výpočtu vypořádacího podílu byla zohledněna.

39. Pokud jde o výši vypořádacího podílu, pak žalobci byly přikázány pohledávky ve výši 96.038,10 Kč a započten vnos ze SJM (tzv. odklon) ve výši 512.648,50 Kč a žalované byly přikázány pohledávky ve výši 4.252,68 Kč, vypořádací podíl ve prospěch žalované je proto ve výši 302.217 Kč. Od této částky pak soud v rámci širšího vypořádání odečetl nárok žalobce na zaplacení částky 3.105 Kč z jeho výlučných prostředků na životní pojištění žalované (ostatně tuto skutečnost žalovaná nijak nesporovala) a žalobci tak bylo ve výroku III uloženo za povinnost zaplatit žalované vypořádací podíl ve výši 299.112 Kč.

40. Pokud jde o samostatný právní vztah plynoucí ze společného distributorství, pak jej soud vypořádal jako samostatný nárok žalované na vypořádání tak, jak je ve výroku IV rozsudku uvedeno, když soud dospěl k závěru, že se jedná o společnou majetkovou hodnotu účastníků, kterou začali společně tvořit po uzavření manželství. Účastníci každý samostatně začali podnikat v síťovém marketingu ještě před tím, než uzavřeli manželství. V nyní projednávané věci má obchodní závod žalobce specifickou povahu, když jde o síťový marketing. Zde se vyžaduje, jak přiléhavě argumentuje žalovaná, od distributora velké nasazení na počátku podnikání, nyní je stav takový, že má žalobce příjmy, i kdyby nepracoval. Žalobce poukazoval na to, že jako člena distribuční sítě získal pana [jméno FO] a tento byl zásadní pro jeho rozvoj podnikání, nicméně v tomto řízení bylo prokázáno, že pod distribuční kmen žalobce [jméno FO] byl pan [jméno FO] registrován dne 12. 9. 2001, jeho členství bylo ukončeno dne 26. 1. 2006 a opětovně byl registrován dne 13. 8. 2009, a to pod distribuční kmen žalobce [jméno FO]. Stalo se tak tedy v době, kdy byli účastníci již manželé a pokud se přičiněním pana [jméno FO] významně zvýšily zisky žalobce v síťovém marketingu jako nadřízenému distributorovi, pak je třeba tuto skutečnost zohlednit ve vztahu k oběma podnikajícím manželům pod jedním ID a nikoli pouze žalobci. V souladu s pravidly uvedené společnosti (viz Etický kodex) po uzavření manželství žalovaná ukončila své původní distributorství a byla připsána k distributorství - ID žalobce jako společný distributor. Protože se v době trvání manželství účastníci dohodli na tom, že budou v souladu s pravidly společnosti [název společnosti] [název společnosti] nadále podnikat společně pod společným ID, vznikla jim společná majetková hodnota mimo režim SJM, spočívající ve společných právech a povinnost plynoucích ze společného distributorství vůči uvedené společnosti.

41. Při úvaze o výši hodnoty vnosů ze společné majetkové hodnoty účastníků, které je žalobce povinen vydat do SJM, soud vycházel ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], když má za to, že znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] v dané věci není správný.

42. Žalovaná namítla, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] zvolil k ocenění majetkovou metodu namísto výnosové, která by s ohledem na pravidelné měsíční příjmy byla nepochybně metodou nejvhodnější. Žalovaná poukázala na řízení, vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], v němž byla řešena žalovanou podaná žaloba o výživné pro manželku. V tomto řízení bylo zjištěno, že v roce 2020 žalobce inkasoval průměrný měsíční příjem 400.000 Kč a pokud se od této částky odečte cca 50.000 Kč na nákup výrobků a cca 100.000 Kč na další povinné odvody, pak generovalo podnikání žalobce měsíčně 250.000 Kč a v kontextu těchto čísel je absurdní, když znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl k závěru o nulové hodnotě obchodního závodu žalobce. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] dle soudu logicky a přesvědčivě objasnila svůj závěr o výši ceny obchodního závodu žalobce i o použití výnosové metody a soud má za to, že jí zvolená oceňovací metoda je správná a přiléhavá, na rozdíl od metody ocenění, kterou použil znalec [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud má za to, že [tituly před jménem] [jméno FO] zvolil nevhodnou metodu k ocenění obchodního závodu žalobce, když bylo prokázáno nejen znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], ale i v řízení, vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], že tento obchodní závod žalobci generuje stotisícové zisky měsíčně, přičemž k výraznému navýšení příjmů došlo v době trvání manželství (i za přispění vstupu distributora pana [jméno FO] po dřívějším ukončení členství v distributorské síti [název společnosti] [název společnosti]). Ostatně i sám žalobce při vysvětlování odklonů uváděl, že vzhledem k jeho nadstandardním příjmům má jednotlivé transakce za zcela přiměřené. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že pokud by vycházel při ocenění obchodního závodu žalobce právě ze závěrů [tituly před jménem] [jméno FO], nebylo by vypořádání spravedlivé.

43. S ohledem na upřesnění vyjádření znalkyně v rámci výslechu před soudem o zohlednění břemene připsání žalované k ID žalobce v poměru 60 : 40 ve prospěch žalobce potom soud vyšel při stanovení konkrétní výše vypořádacího podílu z částky 60 % obchodního závodu dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který je ve výši 5.979.000 Kč. Proto bylo žalobci uloženo ve výroku IV za povinnost zaplatit žalované vypořádací podíl ze společného distributorství ve výši této částky, tj. 2.989.500 Kč.

44. Pokud jde o část žaloby, v niž se žalobce domáhal určení, že ID [Anonymizováno] u společnosti [název společnosti] [název společnosti] je v jeho výlučném vlastnictví a nikoli součástí SJM, pak žalovaná opakovaně tvrdila, že toto ID není součástí SJM účastníků, protože jde o složku obchodního závodu žalobce. S ohledem na výše uvedené v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta, když žalobce nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 o. s. ř., neboť žalovaná nic takového netvrdila, ba naopak. Z těchto důvodů byla žaloba zčásti ve výrocích V a VI zamítnuta.

45. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V tomto řízení soud vynaložil na nákladech řízení ve formě znalečného částku 29.125 Kč za znalecký posudek a výslech znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. O nákladech státu soud rozhodl podle § 148 o. s. ř. analogicky jako o nákladech řízení mezi účastníky (viz bod 46) tak, že každému z účastníků uložil za povinnost zaplatit polovinu státem zálohovaných nákladů řízení, tedy částku 14.562,50 Kč, a to v obvyklé pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výroky VII a VIII).

46. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud v souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, které je v tomto typu řízení (iudicii duplicis) pravidlem. Zároveň soud neshledal soud žádné zvláštní důvody, pro něž by se měl od základního pravidla odchýlit (výrok IX).

47. Lhůta k zaplacení vypořádacího podílu ve výrocích III a IV byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když žalobce nenavrhl delší lhůtu splatnosti vypořádacího podílu a ani z obsahu spisu nebyly zjištěny skutečnosti, které by vedly soud k úvaze o stanovení delší, než obvyklé lhůty k plnění.

Poučení