16 C 190/2023 - 467

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Libora Brokeše a přísedících Mgr. Ivo Janečka a Ctirada Nemravy ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A], [Anonymizováno]. sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Anonymizováno]-[Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Jméno žalované] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - Nové [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení částky 18 638,02 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba žalobkyně, aby jí žalovaná byla povinna zaplatit částku 18 638,02 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 85 187,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 18 638,02 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že byla v období od [datum] do [datum] u žalované v pracovním poměru, kdy vykonávala práci jako krajský tajemník pro olomoucký kraj. Nastoupila do pracovního poměru na základě výběrového řízení, kdy úspěšně prošla několikakolovým výběrovým řízením a také tzv. assessment centrem. Bylo deklarováno, že žalovaná hledá krajského tajemníka na dlouhodobou spolupráci. Žalobkyni byla dána pracovní smlouva nejprve na dobu určitou na 1 rok, která byla následně opět pouze o jeden rok prodloužena. Dále byla smlouva prodloužena na dobu 3 let. Žalovaná nenabídla žalobkyni smlouvu na dobu neurčitou. Tento aspekt byl pro žalobkyni velice důležitý, když měla v té době 56 let, a i z tohoto důvodu se na dané místo přihlásila. Žalobkyně tvrdila, že jí žalovaná nikdy nesdělila, proč jí nebyla dána smlouva na dobu neurčitou a žalobkyně je přesvědčena, že to bylo z důvodu blížícího se důchodového věku žalobkyně. Žalobkyně poukázala v létě roku 2020 na schodek v rozpočtu na volební kampaň, kontaktovala přímo předsedu strany [jméno FO] (který byl současně volebním lídrem pro Olomoucký kraj). Tento na dotazy reagoval podrážděně, žalobkyni osočil, že nepracuje dobře. Od tohoto momentu se situace žalobkyně v zaměstnání začala horšit. Asi 15 dní po této události dostala žalobkyně první oficiální výtku ve své práci. Žalobkyně tvrdila, že se jednalo o záležitosti, které vůbec nespadaly do kompetence žalobkyně, ale spadaly do kompetence volebního manažera. Další výtku obdržela dne [datum] a jednalo se o vykonstruované záležitosti. Na obě výtky žalobkyně písemně reagovala a snažila se vše vysvětlovat. Situace se zhoršovala a přímý nadřízený žalobkyně pozval žalobkyni na osobní jednání dne [datum]. Žalobkyně se obávala o své působení u žalované a rozhodla se dané jednání nahrát. Hned na úvod jednání byla žalobkyně vyzvána k rozvázání pracovního poměru dohodou. V rámci tohoto jednání [tituly před jménem] [jméno FO] uváděl, že pokud žalobkyně v pracovním poměru setrvá, bude mít ze života peklo, uváděl, že se nad žalobkyní stahuje smyčka a že pokud vytrvá bude si pouze psychicky ubližovat. Žalobkyni pak byla nabídnuta dohoda o rozvázání pracovního poměru s doplacením mzdy do [datum], nebo uplynutí doby určité, kdy v mezičase bude vůči žalobkyni uplatňován zpřísněný režim. Poté, co žalobkyně navrhla určité požadavky, začal být nátlak žalované neúnosný. Dne [datum] byl žalobkyni ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] zaslán email, ve kterém jí žalovaná nařizuje zpracovávat tzv. snímky pracovního dne. Žalobkyně se po extrémním nátlakem psychicky zhroutila a byla dne [datum] uznána práce neschopnou. Obrátila se na advokátku, když sama nebyla schopna s žalovanou jednat. Žalovaná však s advokátkou žalobkyně jednala stejně, a to z pozice síly. Výsledkem bylo to, že žalobkyně se cítila psychicky zdeptaná a zranitelná, že požádala advokátku o ukončení pracovní smlouvy dohodou v jakékoliv formě a za jakýchkoliv finančních podmínek. Tato reakce, byť se může nyní zdát nelogická, je typickým jednáním obětí bossingu (oběť šikany si přeje pouze utéci od zdroje nebezpečí a nehledí na jakékoliv právní či snad finanční důsledky). Asi po roce a půl se psychický stav žalobkyně ustálil. Žalobkyně měla průměrný měsíční hrubý výdělek 28 875,94 Kč. průměrný výdělek žalobkyně, pokud by setrvala u žalované, by za žalované období činil 606 394,69 Kč. Žalobkyně však za rozhodné období dosáhla příjmu pouze 587 756,67 Kč, kdy do tohoto příjmu zahrnuje žalobkyně také vyplacenou mimořádnou odměnu ve výši 243 000 Kč. Rozdíl mezi skutečným příjmem za žalované období a potenciálním příjmem u žalované je předmětem podané žaloby. Žalobkyně opírá svůj nárok o ustanovení náhrady škody, kdy vlivem šikanózního jednání vedoucí zaměstnanců žalované, zejména [tituly před jménem] [jméno FO], ale nepřímo také [jméno FO], byla žalobkyně donucena rozvázat pracovní poměr, čímž přišla o dobře placené a benefity zajištěné zaměstnání. Následek protiprávního jednání je zesílen tím, že ke skončení pracovního poměru došlo ve věku, kdy je žalobkyně obtížně zaměstnavatelným uchazečem o práci (žena starší 50 let). Pokud jde o porušení předpisů ze strany zaměstnanců žalované, žalobkyně odkazovala na konkrétní ustanovení, a pokud jde o příčinou souvislost, žalobkyně uváděla, že pokud by nebyla vystavena protiprávnímu jednání (bossingu) nemusela by skončit pracovní poměr a její výdělek by byl podstatně vyšší než ten, kterého dosahuje.

2. Žalovaná se k žalobě písemně vyjádřila v podání doručeném dne [datum]. Potvrdila vznik pracovního poměru žalobkyně u žalované i prodlužování pracovního poměru. Dále tvrdila, že účastníci řízení přistoupili k ukončení pracovního poměru dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum]. Obsahem dohody bylo ukončení pracovního poměru ke dni [datum]. Žalovaná uhradila žalobkyni částku 243 000 Kč jako odstupné, když žalovaná zohlednila skutečnost, že pracovní smlouva byla v důsledku dodatku č. [hodnota] uzavřené na dobu určitou do [datum], když úmyslem žalované bylo poskytnout žalobkyni dostatečné finanční prostředky po dobu, kdy si žalobkyně mohla hledat novou práci. Odstupné bylo vyplaceno ve výši odpovídající devítinásobku její měsíční mzdy stanovené mzdovým výměrem ze dne [datum]. Žalovaná dostála svým právním i morálním závazkům a zajistila žalobkyni dostatek finančních prostředků v podobě mzdy za 9 měsíců, přičemž v tomto období si žalobkyně mohla volně hledat nové zaměstnání. Žalovaná odmítá tvrzení žalobkyně o údajném diskriminačním jednání zástupců žalované vůči žalobkyni. Vyjadřovala se dále k návrhu žalobkyně na přenesení důkazní povinnosti. Jednání žalované v pracovněprávní oblasti obecně a konkrétně vůči žalobkyni bylo podrobeno přezkumu v rámci kontroly Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj (dále jen Inspektorát práce). Předmětem kontroly ze dne [datum] a [datum] bylo dodržování povinností na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, povinností na úseku rovného zacházení a také jednání spočívající v pokynu žalobkyni zpracovávat snímek pracovního dne. Kontrola byla provedena za plné součinnosti žalované a zároveň součinnosti 14 zaměstnanců žalované na stejné pracovní pozici jako zastávala žalobkyně. Tito byli povinni odpovědět na soubor otázek vztahujících se k pracovnímu prostředí, diskriminaci obecně a diskriminaci vůči osobě žalobkyně. V protokole o kontrole ze dne [datum] pak bylo zjištěno, že Inspektorát práce při své kontrole nezjistil jakékoliv nedostatky či existenci diskriminačního jednání žalované vůči jejím zaměstnancům. Naopak z vyjádření 14 zaměstnanců je zřejmé, že u žalované panovala vyhovující a příjemná pracovní atmosféra, nikdo ze zaměstnanců nezaznamenal náznak rozdílného zacházení, a to ani vůči žalobkyni a rovněž žádný zaměstnanec nebyl vystaven stresu, nátlaku, nebo šikaně a ani nebyl přítomen takovému jednání žalované vůči žalobkyni. Žalovaná se rozhodla ukončit pracovní poměr před uplynutím doby, na kterou byla uzavřena ze zcela objektivních důvodů v podobě nekvalitního pracovního výkonu žalobkyně. Na toto byla žalobkyně upozorněna neformálně ústně i formálně v podobě dvou výtek ze dne [datum] a ze dne [datum]. Dále se žalobkyně vyjadřovala k jednotlivým výtkám. Žalobkyně v žalobě uváděla, že jí bylo vytýkáno porušování povinností, které měl plnit volební manažer nikoliv žalobkyně jako krajský tajemník. Žalovaná byla k přijetí volebního manažera donucena právě pro neplnění povinností. Vyjadřovala se k dalším skutečnostem a k předpokladům vzniku škody. Navrhla zamítnutí žaloby.

3. Žalobkyně na základě výzvy soudu doplnila skutková tvrzení podáním ze dne [datum], když tvrdila, že u žalované je běžnou praxí, že místo krajského tajemníka zastávají muži. Jako nástupce žalobkyně byl zvolen mladý muž bez výběrového řízení. Žalovaná dle definovaných podmínek výběrového řízení hledala na pozici krajského tajemníka zaměstnance na dlouhodobou spolupráci. Žalovaná nikdy žalobkyni nesdělila, proč jí nebyla nabídnuta spolupráce na dobu neurčitou. Protože žalobkyně není schopna prokazovat negativní skutečnosti, nechť tuto skutečnost prokáže žalovaná. Nedobré pracovní výsledky, které tvrdí žalovaná považuje žalobkyně za účelová, když jí byly nadále vypláceny odměny a z toho tedy žalobkyně dovozuje, že práce vykonávala dobře, a proto jí byly v každém měsíci odměny vyplaceny. Žalobkyně tvrdila, že komunikace mezi žalobkyní a [jméno FO] proběhla [datum], první výtka byla žalobkyni doručena [datum] tedy po 10-ti pracovních dnech od této komunikace. Druhá výtka je sice zadána s odstupem několika měsíců, nicméně základ pro její vystavení si žalovaná budovala nejméně od [datum], kdy [tituly před jménem] [jméno FO] vyzval žalobkyni k úhradě nákladů na poničení zapůjčeného vozu. Žalobkyně tvrdila, že tyto kroky byly ze strany žalované zcela záměrné, když musela vědět, že s tímto časovým odstupem bude pro žalobkyni obtížnější prokázat, že se jedná o výtku v návaznosti na konflikt s [jméno FO]. Dále předložila časovou osu jednotlivých kroků. S ohledem na toto nepřátelské jednání (2 neoprávněné výtky, nahrazení role žalobkyně volebním manažerem, extrémní tlak na ukončení pracovního poměru dohodou, nařízení snímku pracovního dne) vyústilo na straně žalobkyně v četné zdravotní a psychické obtíže, které žalobkyně pociťuje do dnešního dne. Jednalo se o bolesti hlavy, zvracení, nespavost, úzkostné a depresivní stavy, panické ataky při komunikaci s osobou v postavení nadřízeného. Žalobkyně zejména spatřovala tvrzené šikanózní jednání v tom, že žalobkyně musela absolvovat náročné výběrové řízení i když její předchůdce ani její nástupce tuto povinnost neměl (přesně toto ve své svědecké výpovědi potvrdil [tituly před jménem] [jméno FO]), žalobkyni nebylo umožněno prodloužení pracovního poměru na dobu neurčitou, i když jiným zaměstnancům tento postup odepřen nebyl a to i v případě, kdy vykonávali práci po mnohem kratší dobu než žalobkyně (viz svědecká výpověď [tituly před jménem] [jméno FO]), žalobkyně byla jako jediná osoba v rámci žalované fakticky nahrazena volebním manažerem, přičemž tento postup nebyl na straně žalované odůvodněn žádnou předchozí negativní zkušeností s prací žalobkyně ve volebních kampaních (viz svědecká výpověď [tituly před jménem] [jméno FO]), žalobkyni byly dány dvě zcela neoprávněné výtky (viz doplnění skutkových tvrzení ze dne [datum] v čl. 4 a 5 tohoto podání, kde jsou důvody pro neoprávněnost výtek podrobně popsány), na žalobkyni byl vytvářen nepřiměřený nátlak směřující ke skončení pracovního poměru dohodou, kdy žalovaná tolik stála o její ukončení, že byla ochotna jí (zcela mimo rámec zákoníku práce) nabídnout vysokou mimořádnou odměnu, poté, co žalobkyně odmítla souhlas s ukončením poměru dohodou (respektive neodmítla, ale zajímala se o konkrétní podmínky odchodu, což žalovanou nepochopitelně rozzlobilo), bylo žalobkyni nařízeno zpracovávat snímek pracovního dne, přičemž bylo prokázáno, že takto žalovaná běžně nepostupuje (viz protokol o kontrole Oblastního inspektorátu práce předložený žalovanou).

4. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má prokázáno z podmínek výběrového řízení na funkci krajského tajemníka [Anonymizováno]-[Anonymizováno] Olomouckého kraje bylo zjištěno, že krajská organizace vyhlásila výběrové řízení na funkci krajského tajemníka. Byly stanoveny požadavky na uchazeče, dále zájemce musel předložit písemnou přihlášku, která obsahovala uvedené náležitosti. V přihlášce bylo nutno přiložit strukturovaný životopis zaměřený na odbornou praxi využitelnou pro nabízenou pozici krajského tajemníka (manažera), ověřenou kopii dokladu o nejvyšším ukončeném vzdělání, výpis z rejstříku trestů ne starší tří měsíců, vlastní návrh koncepce řízení krajské organizace [Anonymizováno]-[Anonymizováno] v rozsahu maximálně 2×[právnická osoba]. Průběh výběrového řízení byl stanoven tak, že první kolo byla formální kontrola přihlášek a požadovaných příloh, druhé kolo psychotesty a test týmové práce. Předpokládaný nástup nejpozději k [datum] zkušební doba byla stanovena na 3 měsíce, zaměstnání nejprve na dobu určitou jednoho roku, v případě oboustranné spokojenosti s následným prodloužením s tím, že [Anonymizováno]-[Anonymizováno] hledá na pozici krajského tajemníka Olomouckého kraje zaměstnance na dlouhodobý pracovní poměr. Přihlášky do výběrového řízení musely být doručeny nejpozději do [datum] 12:00 hodin.

5. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní, že podle této smlouvy byl sjednán den nástupu do práce [datum], žalobkyně měla vykonávat pracovní činnost organizační pracovník [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]-[Anonymizováno] pro Olomoucký kraj, při plném pracovním úvazku. Byla dohodnuta mzda ve výši 20 000 Kč měsíčně, pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do [datum]. Z dohody o změně sjednaných pracovních podmínek ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní bylo zjištěno, že s účinností ode dne [datum] se pracovní poměr uzavřený na dobu určitou prodloužil a měl skončit ke dni [datum]. Měsíční mzda se zvýšila na 22 000 Kč. V ostatním zůstala pracovní smlouva ve znění změn a doplňků nedotčena. Z dohody o změně sjednaných pracovních podmínek ze dne [datum] bylo zjištěno, že s účinností ode dne [datum] se pracovní poměr uzavřený na dobu určitou prodlužuje a skončí ke dni [datum], v ostatním zůstává pracovní smlouva ve změní změn a doplňků nedotčena. Z rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že účastníci se dohodli na rozvázání pracovního poměru dohodou ke dni [datum] dohoda o rozvázání pracovního poměru dohodou je sepsána ve dvou vyhotoveních každá strana obdrží po jednom z nich smluvní strany této dohody stvrzují svými podpisy, že souhlasí s tím, co je shora uvedeno.

6. Z pracovní náplně krajského tajemníka, se kterou byla žalobkyně seznámena bylo zjištěno, že ve své práci přímo podřízena generálnímu sekretáři. V rámci krajské organizace zajišťuje informační servis pro krajskou organizací, komunální politiky a okresní organizace, řídí práci aparátů všech zaměstnanců kraje, spolupracuje s volenými orgány na krajské úrovni a zajišťuje realizaci jejich usnesení, veškerá usnesení předkládá generálnímu sekretáři, podporuje činnost profesních zájmových či regionálních sdružení nebo klubů. Zodpovídá za řádné vedení účetní a personální agendy a další předepsanou evidenci krajské kanceláře. Zodpovídá za majetek náležející do zprávy krajské kanceláře. Udržuje aktivní kontakt s významnými komunálními politiky, podnikateli a perspektivními členy, mladšími členy a příznivci v příslušném kraji a má přehled o politické situaci, zvláště na krajské úrovni. Účastní se význačnějších společenských, kulturních a politických událostí v kraji ve prospěch [Anonymizováno]-[Anonymizováno]. Udržuje kontakty s regionálními sdělovacími prostředky a využívají k propagaci [Anonymizováno]-[Anonymizováno]. Metodicky a dle možností organizačně vypomáhat prospěšným aktivitám v daném kraji. Svoji veškerou pracovní činností spolupůsobí aktivně při tvorbě seriózní politiky ve smyslu stranických dokumentů a usnesení. Dále vykonává další činností, které jsou zde uvedeny.

7. Z e-mailu ze dne [datum] zaslaného ze strany žalobkyně [jméno FO], bylo zjištěno, že mu sdělovala aktualizovaný stav na straně příjmů a výdajů ke dni 12. 8. s tím, že rozdíl měl činit -610 199,75 Kč. Navrhovala další schůzku k propočtu, na které by si ujasnili, jak bude probíhat cash flow. Z emailu [jméno FO] zaslaného žalobkyni ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento žalobkyni děkoval za informaci a uváděl, že schůzka k vyjasnění proběhla tento týden a nechápe, proč si mají opět něco vyjasňovat. Na centrální úrovni nastavili rozpočet jednou s [Anonymizováno] a generálem a nechodí si to vyjasňovat každý měsíc. Uvedl, že toto nepovažuje za dobrou práci, když bylo naposledy jednání o rozpočtu, tak se rozcházeli s tím, že v rozpočtu mají mírný přebytek. Z e-mailu zaslaného žalobkyní [jméno FO], v kopii [jméno FO] a [adresa] dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně psala předsedovi [Anonymizováno]-[Anonymizováno], že v e-mailu 29. 7. adresovaném zástupcům [Anonymizováno], psal [jméno FO] o tom, že během srpna se rozpočet stane vyrovnaný, a to omezením výdajů a získáním nových příjmů. Na jednání volebního štábu dne 12. 8. se rozpočet do vyrovnané polohy nedostal. Protože neměla více informací než výše uvedený e-mail, žádala o vyjasnění, protože zájmem žalobkyně a předpokládala, že i zájmem všech je to, aby rozpočet byl opravdu vyrovnaný. Nevím, proč její prosbu o podrobnější informaci pokládá za špatnou práci, pokud jí dá vědět tak může práci zlepšit, bude ráda.

8. Z výtky ze dne [datum] bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO] zaslal žalobkyni výtku, kde uváděl, že z jejího pracovního zařazení vyplývá, kromě jiného příprava a realizace volebních kampaní. V rámci této pracovní činnosti je povinna zajistit včasné dodání reklamních materiálů firmám zajišťujícím jejich distribuci či výlep na reklamní plochy v současné probíhající kampani tuto povinnost několikrát zanedbala a to konkrétně [datum] kdy byl poslední den lhůty, kdy měla zajistit dodání plakátů do firmy, která zajišťuje jejich výlep na placené plochy. Tato povinnost nebyla splněna ještě k datu [datum] tedy 9 dnů po termínu. Nejpozději do [datum] měla zajistit dodání plakátů pro výlep na neplacené plochy v obcích. I v tomto případě termín nedodržela. Osoba, která výlep zajišťuje si dne [datum], což je 14 dní po termínu stěžovala, že jí nebyly dodány plakáty pro Krajské volby. Kvalifikoval tento stav jako závažné porušení povinností vyplývajících z právních a vnitřních předpisů vztahujících se k vykonávané práci žalobkyně a upozornil ji na možnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Z výtky ze dne [datum] bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO] vytýkal žalobkyni, že krajská organizace si na krajské volby v roce 2020 půjčila vozidlo Citroen Jumper. Jednalo se o zcela nové vozidlo, které přebírala žalobkyně [datum] s počátečním stavem 9 km. Vozidlo bylo vráceno [datum] ve značně poškozeném stavu, jehož opravu pronajímatel vyčíslil na 76 842,56 Kč. V této souvislosti se dopustila porušení pracovních povinností, a to že v průběhu zapůjčení vozidla neměla dostatečný přehled o tom kdo a jakým způsobem vozidlo užívá. Osobně nebyla účastna při vrácení vozidla a nezajímala se, v jakém stavu se půjčené vozidlo vrací a nepořídila žádnou dokumentaci. [datum] byla písemně vyzvána k uhrazení nákladů za opravu vozidla. Přes opakovanou výzvu nebyly náklady za úhradu způsobené škody ke konci měsíce února 2021 zaslány na účet [právnická osoba]. Kvalifikoval tento stav jako závažné porušení povinností vyplývajících z právních a vnitřních předpisů vztahujících se jím vykonávané práci a upozorňovali na možnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.

9. Z e-mailu ze dne [datum] zaslaného žalobkyní [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že tato rekapitulovala informace z telefonátu. Ve čtvrtek 8. 4. proběhlo online jednání [tituly před jménem] [jméno FO], krajského předsedy [tituly před jménem] [jméno FO] a celostátního předsedy [jméno FO]. Oba předsedové trvají na svém zájmu o odchod žalobkyně z pozice krajského tajemníka, ale jsou si vědomi toho, že zákoník práce nedává možnost pro jeho ukončení, stížnosti vůči práci žalobkyně byly formulovány nekonkrétně. Nepokládají za potřebné se s ní sejít, tak jak navrhovala, aby projednali, jak možnosti nápravy současného stavu, tak důvody jejich nespokojeností s ní. [tituly před jménem] [jméno FO] měl navrhnout následující možnosti řešení situace, a to ukončení pracovního poměru dohodou s odstupným, ukončení pracovního poměru vypršením doby určité [datum] s tím, že do této doby bude vůči žalobkyní uplatňován jiný pracovní režim než doposud a za další výpověď. Z e-mailu ze dne [datum] zaslaný [tituly před jménem] [jméno FO] žalobkyni, bylo zjištěno, že poslední telefonická komunikace se neobešla bez vypjatých emocí, a proto raději volí tuto formu e-mailu ohledně návrhu na skončení pracovního poměru dohodou. Také chce předejít případnému nedorozumění v tom, co kdy a jak se pochopilo či co vlastně bylo řečeno, v tomto případě napsáno. Tento garantoval žalobkyni odstupné do konce roku 2021 nikdy nenabízel nic jiného. Po jednání s krajským předsedou [jméno FO] nastínil možnost, že krajská organizace by přispěla na další odstupné ve výši tří měsíců, což znamená do konce pracovního poměru žalobkyně, který skončí k [datum]. Krajský předseda v pátek [datum] tuto spoluúčast krajské organizace na odstupném žalobkyni potvrdil. Žádal žalobkyni, aby nejpozději během zítřejšího dne odpověděla, zda přistoupí na toto skončení pracovního poměru k [datum] pokud ano přiveze dohodu k podpisu příští týden na poradu. Odstupné bude ve výši devíti měsíčních platů. Z e-mailu žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato měla dotazy. Jaká je konkrétní výše odstupného tedy částka a mechanismus jeho vyplacení. Dále řešila další věci, kdy žádala o zpětvzetí obou výtek a vystavení pozitivní reference pro případného nového zaměstnavatele a dále organizační a technické záležitosti, které se budou v souvislosti s odchodem řešit, a to čerpání dovolené komu předat práci a podobně. Uváděla, že pokud se dohodnou na těchto záležitostech mohlo být dojít k podepsání dohody. Z e-mailu ze dne [datum] ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] žalobkyni bylo zjištěno, že tento ji upozorňoval, že není v pozici toho, kdo si bude klást podmínky. Výše odstupného je jasná, to je 9měsíčních platů tzn. do konce jejího pracovního poměru, což je [datum]. Výši měsíčního platu zná podepisovala výměr. Výtky k práci žalobkyně brát zpět nebude, nemá k tomu sebemenší důvod. Napsal je, protože byl nespokojen s její prací a na svém stanovisku trvá. Nebude vystavovat žádné pozitivní hodnocení někomu, s jehož prací je nespokojen. Uložil žalobkyni, aby mu odpověděla do středy [datum] 12:00 hodin. Z e-mailu ze dne [datum] zaslaného ze strany žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že odpovídá proto, aby vyhověla jeho požadavku. Na tom, co včera napsala nemá důvod cokoliv měnit.

10. Z nařízení zaměstnavatele ze dne [datum] bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO] ukládal žalobkyni vzhledem k dlouhodobé nespokojenosti zaměstnavatele s výkonem i její pracovní činností, které byly vyjádřeny výtkou ze dne [datum] a ze dne [datum], jí byla učiněna nabídka na ukončení pracovního poměru dohodou. Nejprve žalobkyni tuto nabídku předložil ústně na osobním jednání dne [datum] rozhodnutí měla sdělit do [datum]. Termín nebyl z její strany dodržen a odpověděla až dne [datum], a to souhlasným stanoviskem. V následujících dnech však v e-mailové komunikaci vznesla na zaměstnavatele z pozice zaměstnance zcela nepřijatelné požadavky. Na základě uvedeného se dohoda o ukončení pracovního poměru jeví jako nereálná, a proto z pozice zaměstnavatele s platností od [datum] jí nařídil dodržování pracovních pokynů k zajištění přehledu zaměstnavatele nad výkonem její pracovní činnosti, a to že každý den zpracuje snímek pracovního dne dle vzoru, který tvořil přílohu tohoto sdělení. Na konci každého pracovního týdne předloží vyplněné pracovní snímky za uplynulý týden k podpisu krajskému předsedovi a nejpozději v pondělí dopoledne následujícího týdne do 12 hodin zašle z naskenované na e-mail generálního sekretáře. Jakékoliv nedodržení uvedeného pracovního postupu bude považováno za závažné porušení povinností vyplývajících z právních a vnitřních předpisů vztahujících se k vykonávané práci žalobkyně a upozornil ji na možnost dání výpovědi ze strany zaměstnavatele.

11. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti bylo zjištěno, že žalobkyně byla práce neschopná od [datum] s tím, že datum příští kontroly bylo stanoveno na [datum], když rozhodnutí bylo vystaveno ze strany [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [adresa], pracoviště praktického lékaře [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze zprávy o ambulantním vyšetření na psychiatrii – ambulance [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [adresa], [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobkyně přišla ke kontrole plačtivá, ukazuje email, který obdržela v práci, kterým jí vyhrožují, protože nepřijala jejich podmínky, žádají přesný rozpis činností v pracovní době. Je jí zle, zvracela, nespí, potřebovala by tuto situaci co nejdříve vyřešit. Ještě minulý týden byla hrdinka, dnes už se tak necítí. Doporučena medikace nadále, při úzkosti, tenzi atd. možno přidat uvedený lék. Kontrola dle plánu, nebo dle potřeby. Ze zprávy o ambulantním vyšetření v ambulanci praktického lékaře ze dne [datum] uvedeno, že žalobkyně byla na kontrole u [tituly před jménem] [jméno FO], dekompenzována, vyhrocená situace v práci, nátlak, noc prozvracela, psychiatričkou tedy posílena medikace a doporučena pracovní neschopnost, kterou lékařka vystavila. Další kontrola [datum], vycházky 12-18:00 hod. Z vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] pracoviště praktického lékaře pro dospělé ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně obecně jejich ordinaci navštěvuje zřídka, nečerpá vůbec pracovní neschopnosti, výjimkou byl rok 2021. Kromě pracovní neschopnosti Covid 3/2021, pak prožívala těžké období a psychickou dekompenzaci v souvislosti s událostmi a vztahy na pracovišti, čerpala tehdy pracovní neschopnost od 18. 5. do [datum]. Léčba byla primárně vedena psychiatričkou, nicméně i u nich v organizaci svoje potíže ventilovala a jevila zřetelné známky psychické dekompenzace. Je nadále [podezřelý výraz] dispenzarizována a medikována.

12. Za dopisu [tituly před jménem] [jméno FO] zástupkyni žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento reagoval na dopis zástupkyně žalobkyně ze dne [datum] uváděl, že není pravdou, že by byly dlouhodobě s prací žalobkyně spokojeni. To mělo vyplývat z toho, že žalobkyně měla a má stálé pracovní smlouvu na dobu určitou, a nikdy jí nebyla nabídnuta smlouva na dobu neurčitou. Špatné plnění pracovních povinností žalobkyni vyjádřil dvěma výtkami. Finanční vyrovnání bylo naprosto srozumitelné a jasné, když do doby ukončení pracovního poměru, do konce sjednané doby určité, tedy do [datum] měl být žalobkyni vyplácen za každý měsíc základní plat. Pozastavil se nad požadavkem, aby vystavil žalobkyni kladné pracovní hodnocení. Již nemůže a nebude se vyjadřovat v pozitivním duchu k pracovním schopnostem žalobkyně, když toto přesvědčení nesdílí. Nabídka na ukončení pracovního poměru dohodou byla a je ze strany zaměstnavatele vstřícným krokem. Uvedl, že jsou 2 možnosti buď dojde k ukončení pracovního poměru s žalobkyní dohodou a bude jí vyplacen základní plat do [datum] a získá tak značný časový prostor na hledání nového zaměstnání. Další možností je, že zůstane v pracovním poměru do [datum], kdy skončí pracovní poměr na dobu určitou. Co se týká finančního zajištění bude na tom úplně stejně, ale připraví se o možnost míst, není dostatek času na hledání nového zaměstnání.

13. Z výpovědi žalobkyně jako účastnice řízení, bylo zjištěno, že se dozvěděla o výběrovém řízení na pozici krajského tajemníka, a do tohoto výběrového řízení jsem se přihlásila. [právnická osoba] probíhalo tříkolově, když druhým kolem bylo půldenní psychologického posouzení. Měla dojem, že někteří kolegové byli do výběrového řízení přímo pozvání, výběrové řízení vyhrála, ale měla dojem, že pan [jméno FO] jako krajský předseda nebyl rád, že vyhrála zrovna žalobkyně. Pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou jednoho roku s tím, že jak probíhala moje pracovní činnost a jak se zapracovala v dané náplni práce, čekala, že pracovní smlouva bude změněna na pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Pokud uváděla, že někteří kolegové byli do výběrového řízení přímo pozvání, uvádím to proto, abych osvětlila to, že podle jejího názoru měl být jako vítěz výběrového řízení vybrán někdo jiný. Toto však nemůže doložit. Když uváděla, že pan [jméno FO] jako krajský předseda nebyl rád, že vyhrála zrovna žalobkyně, slyšela tuto formulaci přesně od jedné okresní tajemnice, která toto uvedla. Měla tento pocit i z toho, že pokud panu [jméno FO] gratulovala ke zvolení krajským předsedou, tento na to nijak nereagoval, ani, že by uvedl, že se těší na spolupráci nebo podobně, tedy, že by postupoval v zásadě běžné lidské zdvořilosti. Také pokud skončila formální část jednání a probíhala nějaká neformální jednání, k těmto nikdy nebyla přizvána. Podle žalobkyně tento nepostupoval tak, jak se má postupovat při pracovní spolupráci v úzkém kolektivu. Po nástupu do zaměstnání dostala popis pracovní činnosti, který byl hodně všeobecný, část pracovní náplně jí také vysvětlil její předchůdce. V průběhu trvání pracovního poměru bylo vše z pohledu žalobkyně v pořádku. Nebyly ze strany zaměstnavatele sdělovány žádné výtky, pokud došlo k nějakým chybám, tyto se snažila napravit, chyby nedělala opakovaně. S ohledem na tu pracovní dobu, protože se pracovalo i o sobotách, o nedělích, o večerech, měla žalobkyně za to, že pracovala odpovědně. Neměla žádnou negativní zkušenost, pouze negativně vnímala to, že nad ní visí to, že má pracovní poměr uzavřený pouze na dobu určitou. Měla za to, že splňuje všechny podmínky a povinnosti, aby pracovní poměr mohl být uzavřen na dobu neurčitou. Negativní skutečnosti začala vnímat od léta 2020, kdy byly volby do krajských zastupitelstev. Původně to nevnímala pouze jako negativní pozici vůči své osobě, ale přikládala to této stresové době. Poté již začala pociťovat to, že ať už něco udělala nebo neudělala nebo někdo něco udělal, nebo neudělal, že se to vždy vytýkalo žalobkyni, pokud bylo něco uděláno správně, byli odměňováni pouze jiní. Poté začala zjišťovat, že se k ní jako ke krajské tajemnici nedostávají veškeré informace, které měla mít, a začala zjišťovat, že v průběhu těchto voleb osoby za to odpovědné, například volební manažer, využívají rozpočet k volbám spíše po výdajové stránce a nezajímají se o naplnění příjmové stránky rozpočtu. Začala to řešit tak, že požádala o schůzku pana [jméno FO] a pana [jméno FO], kdy chtěla zjistit, zda jsou jim tyto skutečnosti známy, a pokud by o tom nevěděli, že je to nutno řešit tak, aby nedošlo k nějakým finanční problémům. O schůzku požádala v srpnu 2020, pan [jméno FO] na to vůbec nereagoval, pan [jméno FO] jí sdělil, že nevidí důvod se pořád scházet, a dále uvedl, že to nepokládá za dobrou práci. Takto reagoval emailem, který je založen ve spise. Poté dále vedla tuto finanční agendu voleb, která, pokud si pamatuje, dopadla vyrovnaně. Atmosféra pak houstla a posléze dostala první vytýkací dopis od pana [jméno FO]. Vytýkací dopis se týkal zajištění plakátů, když podle žalobkyně šlo o marginální skutečnost a škoda tam podle jejího názoru byla velmi malá, pokud vůbec nějaká. Poté stále narážela na to, že nedostávala potřebné informace. Došlo k tomu, že volební manažer jí otevřeně vypověděl spolupráci, když jí do telefonu řekl, že nechce, aby mu pořád nabízela nějakou pomoc. Pojistnou smlouvu měl uzavřít pan sekretář, k tomu však nedošlo. Vozidlo používal volební manažer, který však nevedl knihu jízd apod. Došlo tam pak k problému, kde byla zjištěna škoda na vozidle asi ve výši 78 000 Kč, a pan [jméno FO] po ní chtěl, aby škodu uhradila z rozpočtu krajské organizace. [jméno FO] se k tomu neměl, když bez jeho souhlasu nemohla peníze převést. V březnu 2021, konkrétně [datum], pak částku převedla na účet celostátní organizace. [datum] jsem pak dostala druhý vytýkací dopis, který se týkal předmětné škody, tento byl zaslán ze strany pana [jméno FO] přes to, že v té době již musel vědět, že škoda byla uhrazena. Velmi se jí také dotklo, že tento vytýkací dopis jí byl zaslán den po jejích 60. narozeninách, kdy nikdo ze strany zaměstnavatele, ani [Anonymizováno]-[Anonymizováno], jí k těmto narozeninám nepopřál, ani prostřednictvím SMS zprávy. Toto ji velmi mrzelo. Poté proběhlo jednání mezi žalobkyní a [tituly před jménem] [jméno FO], ze kterého je pořízena nahrávka, kterou předložila k důkazu. Bylo jí sděleno, že by měla skončit pracovní poměr a že jí bude vyplaceno odstupné. Ptala se, proč má odejít, jaké jsou pro to důvody, a žádala o jednání s panem [jméno FO] a panem [jméno FO]. Při tomto jednání [tituly před jménem] [jméno FO] předala svoje písemné stanovisko k výtkám. Pak se dozvěděla prostřednictvím pana [jméno FO], že tito schůzku odmítli. Ptala se, jaké by mělo být odstupné, když nevěděla, jak se to bude počítat, a žádala, aby byly výtky vzaty zpět. Chování pana [jméno FO] se pak změnilo, začal po ní křičet do telefonu, že nic nepochopila, že s ní nikdo nechce pracovat. Dále jako reakci na toto jednání dostala emailem výzvu od pana [jméno FO], aby zpracovávala snímek pracovního dne. V té době se z toho psychicky složila, navštívila praktickou lékařku a psychiatra. Pak byla na pracovní neschopnosti a v té době se snažila o ukončení pracovního poměru jakýmkoli způsobem. Pasivně agresivní činnost žalované však pokračovala, když zjistila, že byla odstavena od internetového bankovnictví služebního emailu a od dalších činností. K té činnosti žalované, o které hovořila před skončením své výpovědi u minulého jednání, docházelo asi 5 týdnů až měsíc před skončením pracovního poměru. Pokud jde o ukončení pracovního poměru, k té době si zvolila právní zástupkyni, protože se již bála sama jednat s panem [jméno FO], když jeho jednání od dubna až května 2020 bylo vůči ní takové, že ji napadal, zvyšoval na ni hlas a bylo přistoupeno k tomu šikanóznímu jednání, tedy že by měla zpracovávat snímek pracovního dne. Nedokázala si představit z důvodu objektivních, tedy v jakém prostředí by měla pracovat, i subjektivních, tedy s ohledem na její zdravotní stav, že by mohla u žalované nadále pracovat. Chtěla, aby zástupkyně zjistila, z jakého důvodu došlo k takovému přístupu k její osobě, ale to se stejně nedozvěděla. Tato jí říkala, že by tam bylo možno pokračovat v pracovním poměru, což odmítla. Chtěla tedy, aby jednala o ukončení pracovního poměru, který pak byl ukončen dohodou. Nebyly splněny podmínky, které žádala, zejména to, aby došlo ke zpětvzetí výtek, které byly ze strany žalované vůči ní podány, případně, aby bylo reagováno na její stanoviska k těmto výtkám. Samozřejmě došlo k tomu, že její zdravotní stav po skončení pracovního poměru byl lepší, protože nebyla vystavena stresovému jednání. Nedokázala si však představit, že bych se měla podrobit nějakému výběrovému řízení nebo nějakému hledání pracovního zařazení. Tato situace na ní zanechala následky, když i v dnešní době, pokud je svědkem nějakého jednání, kdy je zvyšován hlas v rámci nějakého pracovního jednání, se rozklepe, je jí to nepříjemné, i když jde například o takové jednání v televizi. Nadále bere antidepresiva. Pokud viděla nabídku výběrového řízení, kde bylo uvedeno, že se jedná o dlouhodobou spolupráci, toto mělo pro ni význam ten, že s ohledem na její věk 56 let, kdy je osobou, pokud jde o zaměstnávání, ne zrovna nejvyhledávanější, dobrou možnost pracovního uplatnění na delší dobu. Pokud pak byl pracovní poměr prodlužován vždy na dobu určitou, bylo to pro ni trvalým stresovým faktorem. Ze strany pana [jméno FO] jí bylo sděleno, když se ho ptala, proč je pracovní poměr prodlužován stále na dobu určitou, že mu buď [jméno FO] nebo pan [jméno FO] říkali, že ještě počkají s prodloužením pracovního poměru na dobu neurčitou. Uváděl, že si nepamatuje, kdo mu to řekl. Žalobkyně neměla odvahu po tom dále pátrat. Dostávala odměny, ale že jde o dorovnání platu, se dozvěděla až při tomto soudním jednání. Chápala to tak, že, pokud plní řádně úkoly, dostává tuto složku platu. Považovala za nutné informovat pana [jméno FO] o schodku rozpočtu volební kampaně, když tento byl leader a chtěla vědět, zda má k dispozici nějaké finance, aby byl tento rozpočet na straně příjmů i výdajů vyrovnaný. Měla obavy, že by zjištěný schodek mohl být řešen jako problém a dále měla obavu o to, že by jí tento schodek mohl být přičten k tíži. Požádala tedy o schůzku pana [jméno FO] i krajského předsedu pana [jméno FO], s tím, že jediná reakce pana [jméno FO] byla, že žádost o schůzku nepovažuje za dobrou práci. V době, kdy jí byl přidělen volební manažer, nevěděla, že v jiných krajích tato pozice není, měla spíše za to, že v kraji kandidoval přímo předseda, takže má mít nějaké nadstandartní výhody. Posléze si uvědomila, že spíše měl jiné zadání. Nedával jí veškeré informace, když mu nabízela pomoc, křičel na ni do telefonu, že to nepotřebuje, aby mu pořád nabízela pomoc apod. Z pana [jméno FO] měla strach až od dubna nebo května 2020, kdy do té doby měl pověst férového člověka. K jeho proměně došlo v období, kdy měl být ukončen její odchod a měla za to, že plní určité zadání, ale pak od něho pociťovala přímý nátlak na skončení pracovního poměru. Pokud jde o osobu, která ji nahradila, tuto zná, ví, že šlo o celkem aktivního člena KDU, který měl dobré až nadstandartní přátelské vztahy s krajským předsedou i s celostátním předsedou. Po pracovní stránce ho neznala. Po [datum] byla půl roku na úřadu práce a potom pracovala na dohodu. Šlo o dlouhodobou činnost při práci na dohodu. Pokud jde o náplň práce, podílela se na volebních kampaních, řídila tým okresních tajemníků, organizovala akce krajské KDU, spravovala finance, pečovala o kancelář. Pokud jde o konkrétní den, není možné odpovědět na dotaz, co vždy konkrétní den dělala, protože se činnost měnila podle období, zda bylo před nebo po volebním období, řešila telefonáty, emaily, vzkazy apod. Zvládala organizačně během dne svoji práci dobře. Přímým nadřízeným v pracovněprávních vztazích byl pan [jméno FO], a pokud jde o činnost ze vztahu ke straně, bylo tam určité dvojvládí, kdy byl jejím nadřízeným pan [jméno FO] a v některým věcech pan předseda. Nedokázala odpovědět na dotaz, kdo byl v roce 2020 při krajských volbách odpovědnou osobou za schodek při rozpočtu kampaně. Její náplní práce byla komunikace s okresními tajemníky. Má za to, že s okresními tajemníky vycházela po lidské stránce dobře, občas s nimi měla problémy, když požadovala splnění úkolů, případně zdůvodnění, proč nebyly úkoly provedeny včas. Měla s nimi problémy, když na ně přenášela úkoly z vyšších stupňů, když tito byli zvyklí pracovat pod svými okresními předsedy. Nežádala krajského předsedu pana [jméno FO], aby za ni jednal s okresními tajemníky, ale žádala ho, aby ji podpořil, když po nich vyžadovala to, co uvedla shora. Nedokázala uvést, zda byly krajské volby v roce [adresa] kraji nějak specifické, když nemá srovnání. Pro žalobkyni byly specifické v tom, že se jich účastnila. Kandidoval tam předseda strany. Šlo o rozdíl mezi kraji. Neměla přehled o provozu vozidla Citroën Jumper při krajských volbách v roce 2020. Nebyla přítomna předání poškozeného vozidla. Nedělala žádný zápis o poškození vozidla, protože vozidlo bylo tak špinavé od věcí, které se tam vozily, že žádné poškození neviděla. Byla vždy citlivější povahy a v důsledky tohoto jednání se potíže zhoršily. Léčila se u psychiatra před těmito psychickými obtížemi u zaměstnavatele. Nebyla u ní diagnostikována psychická nemoc před těmito obtížemi. Nyní se neléčí pro duševní nemoc. Nařízení zpracovávání snímku pracovního dne pro ni byl problém, s ohledem na to, jakým způsobem jí to bylo nařízeno, brala to jako šikanu. Zpracovávání snímku pracovní dne bylo pouze doplňkovým nebo částečným důvodem pro skončení pracovního poměru. Cílený likvidační nátlak byl pro ni důvodem pro skončení pracovního poměru. Pokud by nebyl na ni cílený likvidační nátlak, dohodu o skončení pracovního poměru by neuzavřela. Žalobkyně samozřejmě souhlasí s výzvou k úhradě částky 360 000 Kč, když jde o její snahu navázat dialog, proč došlo k šikanování její osoby.

14. Z výpovědi statutárního zástupce žalované, [tituly před jménem] [jméno FO], bylo zjištěno, že v pozici generálního sekretáře žalované je od roku 2010. Pokud jde o způsob uzavírání pracovního poměru s krajskými tajemníky, vždy záleží na konkrétní krajské organizaci, jaký způsob zvolí. Pokud má více zájemců, je prováděno výběrové řízení. Pokud má nějakou nouzi v osobách, navrhne přímo na tuto pozici konkrétní osobu ze straníků apod. Pro statutárního zástupce je rozhodné, že vždy uzavírá pracovní poměr nebo ho rozvazuje, s krajskými tajemníky vždy na základě sdělení krajského předsedy. Tento postup je zakotven ve stanovách strany. Pokud jde o žalobkyni, bylo to tak, že krajská organizace si sama provedla výběrové řízení. Sám se ho neúčastnil, proběhlo interně. Byl seznámen s jeho výsledkem, s návrhem na uzavření pracovního poměru s žalobkyní. Žalobkyně současně s pracovní smlouvou obdržela pracovní náplň. Pokud by měl shrnout činnost žalobkyně, pak musí uvést, že pokud by s ní byla plná spokojenost, byla by s ní uzavřena pracovní smlouva na dobu neurčitou. Protože však s ní plná spokojenost nebyla, byla s ní uzavírána vždy smlouva na dobu určitou, když naposledy, pokud by měl pokyn od krajského předsedy, by s ní uzavřel smlouvu na dobu určitou pouze na jeden rok, nikoli na dobu tří let, jak to umožňuje zákoník práce, tedy do [datum], kdy měl pracovní poměr skončit. Například krajská tajemnice z [jméno FO], která zde vypovídala, dostala po roce smlouvu na dobu neurčitou, protože s ní byla spokojenost. Nespokojenost spočívala v tom, že docházelo ke sto a jedné skutečnosti, které se nedávaly na papír, tyto záležitost projednával s žalobkyní po skončení porad. Pokud jde o zásadní výtky, byly to pochybení žalobkyně ve vztahu k volebnímu autu a ve vztahu k plakátům, které nebyly včas dodány. Někdy docházelo k odstranění problémů, které byly žalobkyni vytýkány, ale po určité době opět docházelo k dalším problémům, které vedly k nespokojenosti zaměstnavatele s žalobkyní. Nedokáže se dnes vyjádřit ke konkrétním skutečnostem a problémům, které byly žalobkyni vytýkány. Konkrétně uvedl skutečnost, kdy v dubnu 2022 za ním přišli na sjezdu v [adresa] zaměstnanci z kanceláře [adresa], kteří mu děkovali, že se dohodl s žalobkyní na skončení pracovního poměru, když tito zaměstnanci byli rozhodnuti z kanceláře odejít z důvodu problémů s žalobkyní. Dostával signály od pracovníků z Olomouckého kraje ohledně špatné spolupráce a komunikace s žalobkyní. Tyto signály dostával po prvním roce činnosti žalobkyně. Na jaře 2021 začal jednat s žalobkyní ohledně skončení pracovního poměru, když bylo jednoznačné stanovisko, že se s ní pracovní poměr nebude prodlužovat. Chtěl, aby žalobkyně měla vytvořený dostatečný časový i finanční prostor pro to, aby si mohla hledat nové zaměstnání. Proto jí byla vyplacena odměna ve výši devíti měsíčních základních platů s tím, že ze strany krajské organizace nebylo podporováno to, aby šlo o takovou odměnu v takové výši, ale statutární zástupce setrvával na tom, aby byl žalobkyni vytvořen prostor pro to, aby si mohla bez problému najít nové zaměstnání. Pokud žalobkyně na počátku uvažovala o tom, že by pracovní poměr, který měl končit k [datum], byl prodloužen, statutárního zástupce o tom neuvažoval a byl jednoznačně rozhodnut pracovní poměr k této době ukončit. Za to, že se snažil vytvořit žalobkyni tento prostor, byl ní potrestán. To, že byly žalobkyni zaslány dvě výtky z mé strany a že se rozhodl ukončit pracovní poměr podle pracovní smlouvy, nebylo na základě žádného jednání s předsedou strany, když tento není žádným nadřízeným žalobkyně nebo dalších zaměstnanců. Veškeré otázky ohledně pracovněprávních vztahů odměn a podobně jsou v jeho kompetenci jako generálního sekretáře. Rozhodně s žalobkyní nikdy nejednal nepřiměřeným způsobem, nezvyšoval na ni hlas, a to mohou potvrdit i ostatní zaměstnanci, tedy to, že na nikoho hlas nezvyšoval. Na místo žalobkyně nastoupil pan [jméno FO]. Neví o tom, že by tento měl nějaké příbuzenské nebo přátelské vazby na předsedu pana [jméno FO]. Tento nebyl vybírán na základě výběrového řízení, je to věcí krajského výboru, jak bude vybírat zaměstnance. Nevěděl jistě, zda byl s tímto již uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou, pravděpodobně ano, a pokud ne, tak k tomu určitě dojde, protože tam nejsou žádné problémy. Není pravda, že uvedl, že každý má mít uzavřenu smlouvu na dobu neurčitou. Smlouvy na dobu neurčitou jsou uzavírány se zaměstnanci, pokud je s nimi po určitou dobu spokojenost, a to jak ze strany krajské organizace, tak ze strany generálního sekretáře. Snímek pracovního dne nebyl ze strany žalobkyně nikdy vyhotoven. Požadoval ho po žalobkyni z tohoto důvodu, že pokud nedošlo k dohodě o skončení pracovního poměru, nebyl s činností žalobkyně spokojen a s ohledem na to, že ji nemohl kontrolovat, když kancelář je jinde, nařídil, aby zpracovávala snímek pracovního dne, aby mohl kontrolovat její činnost. Měl takovou zkušenost od svého předchozího zaměstnavatele O2, kde snímek pracovního dne zpracovávali a nikdo to nezpochybňoval. U [Anonymizováno]-[Anonymizováno] nikomu nenařizoval, mimo žalobkyni, zpracovávat snímek pracovního dne. Bylo to ve stádiu, kdy to bylo navrhováno žalobkyni jako jedno z možných opatření, ale nikdy se k nařízení tohoto zpracovávání nepřistoupilo. Po předestření nařízení zaměstnavatele opravil svou výpověď tak, že bylo nařízeno zpracování snímku pracovního dne, ale nikdy to nebylo ze strany žalobkyně zpracováno. Nevěděl, z jakého důvodu měla být kopie zaslána předsedovi strany, asi pouze z informativních důvodů. [jméno FO] pouze informoval o tom, že nebude pracovní poměr s žalobkyní prodloužen. S panem [jméno FO] neřešil, zda bude mít žalobkyně pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou. Ukončení pracovního poměru se neřešilo, protože bylo řešeno to, zda dojde s žalobkyní k uzavření pracovního poměru na dobu neurčitou nebo pracovní poměr skončí. To, že byla nespokojenost s nějakou činností krajských tajemníků, vedlo například k tomu, že u některých byla pracovní smlouva uzavírána na dobu neurčitou třeba dvakrát, a když došlo ke zlepšení třeba po dvou letech, došlo k uzavření smlouvy na dobu neurčitou. U některých však k tomu došlo hned po roce, pokud s nimi byla spokojenost. Ukončit pracovní poměr s žalobkyní nemohl, protože k tomu neměl pověření od krajského předsedy, který vždycky, když došlo k ukončování pracovního poměru na dobu určitou, řekl, že by chtěl ještě, aby se žalobkyni dala šance, proto došlo k opětovnému prodloužení pracovní smlouvy. Žalobkyně dostávala odměny, bylo to proto, že to byla vlastně forma dorovnání platu, nešlo o mimořádné odměny, které by dostávala za dobrou pracovní činnost. Pokud bylo u zaměstnance zjištěno prokazatelné pochybení, určitě nedostával odměnu jako ostatní. Není schopen říct, zda žalobkyně v rámci jednání o skončení pracovního poměru vznášela nějaké nepřiměřené požadavky. Zaměstnancům nebylo dáváno nějaké pravidelné písemné hodnocení, byli hodnoceni v rámci porad. Předchůdce žalobkyně pan [jméno FO] skončil pracovní poměr dohodou. Nepamatuji si, zda tento také dostal nějakou odměnu nebo odchodné. Řekl žalobkyni v rámci jednání o skončení pracovního poměru, že pokud nedojde k dohodě, bude mít ze života peklo, ale je to vytržené z kontextu. Pokud za ním byli zaměstnanci z [adresa], šlo o pana [Anonymizováno] spolu s jednou kolegyní. V roce 2020 neměla žalobkyně kontakt s Úřadem pro dohled nad hospodařením politických stran, nebylo to v její kompetenci. Stalo se, že si na práci žalobkyně stěžovali okresní tajemníci. Stížnosti nebyly písemné. Pokud jde o první výtku v rámci volební kampaně, jde o každý den, kdy se strana propaguje, a jestliže došlo ke zpoždění výlepu plakátů, mohlo dojít ke škodě, kdy byla zpožděna prezentace strany. Volební manažer není zaměstnancem strany, za výlep plakátů odpovídá krajský manažer. Volebního manažera měla krajská organizace uzavřena na smlouvu jako OSVČ. Pokud dojde ke vzniku dluhu na volebním účtu, je povinen toto řešit krajský tajemník s generálním sekretářem, nikoli s předsedou strany. Toto vychází ze směrnice o hospodaření a účtování strany a také ze stanov. Přesný obsah rozhovoru, který byl učiněn dne [datum] s žalobkyní, si nepamatoval. S kolegyní jednal tak, že jí říkal, zda by nebylo lepší práci ukončit, když jsou zde námitky ze všech stran ohledně její činnosti, a zda by toto nebylo lepší, než mít ze života peklo a chodit do takového zaměstnání. Takto jednal s žalovanou, kdy jsem měl za to, že by to pro ni bylo výhodnější, a pokud takové slovo použil, a bylo to nějak žalobkyni nepříjemné, ještě jednou se omlouval. Pokud by nedošlo k ukončení pracovního poměru dohodou, nedošlo by k prodloužení pracovního poměru, pracovní poměr žalobkyně by určitě skončil k [datum].

15. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], bylo zjištěno, že není zaměstnancem žalované, v této politické straně vykonává politickou funkci Krajský předseda, přesně Předseda krajského výboru [Anonymizováno]-[Anonymizováno] Olomouckého kraje. Ve vztahu k žalobkyni nebyl jejím nadřízeným z pozice pracovněprávní, ale byl pověřen ze strany vedení [Anonymizováno]-[Anonymizováno], abych jí dával úkoly apod. Na pozici předsedy krajského výboru byl po celou dobu, kdy byla žalobkyně zaměstnána u žalované. S žalobkyní řešil konkrétní úkoly při řízení strany v [adresa] kraji, řešil s ní operativní úkoly, zejména tyto operativní úkoly při rozvoji strany v [adresa] kraji. S žalobkyní neměl žádné konflikty, označil ji za nekonfliktní. Z hlediska efektivity práce byla z počátku své činnosti u žalované efektivnější, poté se to zhoršovalo. Podle svědka problém žalobkyně spočíval v tom, že měla špatnou komunikaci s okresními tajemníky, kteří byli ve vztahu ke [Anonymizováno]-[Anonymizováno], kdy tyto měla koordinovat. Žádala svědka, abych s nimi dojednal spolupráci, když jí samotné se spolupráce nedařila. Další problém, byl, že v roce 2020 museli najmout volebního manažera, když běžně při volbách zajišťoval koordinaci a veškerou spolupráci krajský manažer, ale zde dospěli k závěru, že by to žalobkyně nezvládla. Při tom vycházeli právě z té nezvládnuté komunikace mezi žalobkyní a okresními tajemníky. Svědek měl zprávy i od třetích osob, kteří chtěli, aby za žalovanou jednal s nimi přímo svědek, nikoli žalobkyně. Svědek se podílel na výběrovém řízení, které se týkalo žalobkyně. Byl jedním z pěti členů výběrové komise. [právnická osoba] bylo připravováno za pomocí ústředí, svědek nevěděl, kolik osob se do nich přihlásilo, byla vybrána žalobkyně. Do té doby nebyla pozice krajského tajemníka vybírána na základě výběrového řízení, ale poté, kdy měli špatné zkušenosti s předchozím tajemníkem, se rozhodli, že budou postupovat při výběru nového na základě výběrového řízení. Od té doby je tak postupováno. Další krajský tajemník nebyl vybírán prostřednictvím výběrového řízení, ale byl osloven napřímo, když šlo o osobu spolupracující s žalovanou již dříve. Svědek se podílel na skončení pracovního poměru žalobkyně tak, že pokud mu bylo ze strany generálního tajemníka sděleno, za jakých podmínek má pracovní poměr žalobkyně skončit, tak sdělil, že souhlasím s tím, aby takto pracovní poměr skončil ještě před uplynutím doby pracovního poměru. Podmínky mu byly sděleny, že žalobkyni měly být vyplaceny tarifní platy až do doby skončení pracovního poměru, když mělo jít o platy za 8 měsíců. Svědek nevěděl, zda mělo jít o odchodné nebo o odstupné. Při tom přihlížel i k těm problémům při naší spolupráci. Na místo žalobkyně nastoupil [jméno FO]. Svědek nevěděl, zda tento má nějaké přátelské nebo rodinné vazby na pana [jméno FO]. Volebním manažerem byl pan [adresa]. Tento měl koordinovat volební operativu pro krajské volby pouze v [adresa] kraji. Z hlediska pracovněprávního byl přímým nadřízeným žalobkyně generální sekretář. Svědek si nepamatoval, že by s žalobkyní přímo řešil podmínky jejího odchodu. Po předestření emailu na č. l. 210 spisu svědek uvedl, že se dotazoval, jak byla stanovena výše škody na tom automobilu. Odpověď byla, že cena byla stanovena servisem, který opravu provedl, a tu nakonec akceptovali. Nevěděl, že by dal konkrétní pokyn k úhradě té částky nebo že by došlo k zápočtu na pravidelné subvence, které dostávali z ústředí. Volební manažer měl být v čele volební kampaně a žalobkyně s ním měla spolupracovat při koordinaci kampaně, řešení finančních otázek, spolupráce s úřadem, který řeší financování volební kampaně. Vzhledem k tomu, že dopředu nevěděli, kdo se do výběrového řízení v roce 2017 přihlásí, nemohlo být toto řízení nastaveno jako šikanózní vůči žalobkyni. Dříve měli výběrové řízení za dobrý nástroj pro výběr zaměstnanců, ale po zkušenostech s žalobkyní a zejména také, že závěry psychologického vyšetření se rozcházeli s konkrétní skutečností, od výběrového řízení upustili a oslovili člověka napřímo, kterého jsme znali, když s nimi předtím spolupracoval. Přiznání měsíčních odměn neznamenalo vyjádření spokojenosti s činností žalobkyně. Svědkovi nedokázal reagovat na email na č. l. 12 spisu, který mu byl předestřen. Nedokázal odpovědět, v jakém kontextu žalobkyně psala tento email. Nebyl si vědom, že by tento email vyvolal nějaký tlak na žalobkyni ohledně skončení jejího pracovního poměru. [tituly před jménem] [jméno FO] zná 15-20 let. Nikdy nebyl přítomen šikany [tituly před jménem] [jméno FO] vůči jeho podřízeným. Nikdy se nedoslechl o zneužití postavení [tituly před jménem] [jméno FO] vůči jeho podřízeným. Pokud by nedošlo k ukončení pracovního poměru žalobkyně, nedoporučil by uzavření dodatku pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Předpokládal, že měsíčně nešlo o odměny, ale že šlo o doplatek mzdy. Není si vědom, že by někdy byl žalobkyni tento doplatek odepřen. S žalobkyní komunikovali a např. při tom, kdy mu sdělovala, že není schopna komunikovat s okresními tajemníky, jí svědek řekl, že je to její povinností, a on to z pozice předsedy krajského výboru strany řeší pouze dobrovolně. Na to následovala komunikace ze strany okresních tajemníků, kteří si na žalobkyni stěžovali. Stěžovalo si všech pět okresních tajemníků. Pokud jde o snímek pracovního dne, má za to, že jde o záznam pracovních úkonů, které pracovník po celou pracovní dobu vykonával. Nevěděl, zda se tento nástroj užívá u KDU-ČSL běžně. Nevěděl, zda bylo nařízeno žalobkyni zpracovávat snímek pracovního dne.

16. Z výpovědi svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že je zaměstnankyní žalované. Je u ní zaměstnána od září 2022 a pracuje na pozici Krajská manažerka. Žalobkyni nezná. Při nástupu do pracovního poměru podepisovala pracovní smlouvu s panem [jméno FO], byla jí předložena pracovní náplň. Nebylo jí stanoveno ze strany zaměstnavatele, že by měla zpracovávat snímek pracovního dne. Má plný pracovní úvazek, pracovní doba je flexibilní. Evidence pracovní doby u žalované je řešena tak, že každý měsíc po jeho skončení zpracovává pracovní výkaz. Každý měsíc májí u žalované pracovní porady, tedy jako krajští manažeři, kde se vyhodnocuje splnění zadaných úkolů za dané období a provádí se jejich vyhodnocení. Neuvědomuje si, že by jí žalovaná v průběhu trvání mého pracovního poměru stanovila nějaké jiné povinnosti než ostatním zaměstnancům na stejné pozici. Nepodílela se na kontrole inspektorátu práce, nebyla jsem z jeho strany ani žádným způsobem oslovena. Pracovní smlouvu má na dobu neurčitou. Pracovní podmínky, ve kterých pracuje, jsou dle svědkyně vyhovující. Pracuje v příjemné pracovní atmosféře. Nepracovala v prostředí s trvalou atmosférou strachu. Nepracovala v prostředí s trvalým stresem, nepracovala pod trvalým nátlakem. Nebylo k ní přistupováno ze strany zaměstnavatele jinak než k jiným zaměstnancům. Nebylo k ní přistupováno ze strany zaměstnavatele tak, že by zvažovala skončení pracovního poměru. Ve vztahu ke své osobě nedošlo nikdy k jednání s nadřízeným pracovníkem, které by vyústilo v křik a urážky. Nebyla nikdy přítomna toho, že by na pracovišti došlo k šikaně ze strany nadřízených. Nesetkala se ze strany nadřízených takového jednání, kdy by vůči ní vystupoval jinak, když bylo jednáno v nepřítomnosti jiných osob, a jinak v přítomnosti jiných osob. Nebyla přítomna toho, že by se pan [tituly před jménem] [jméno FO] dopouštěl bossingu v její přítomnosti. Když nastupovala do pracovního poměru neabsolvovala jednání s psychologem. Do povinností krajského tajemníka, resp. krajského manažera, patří organizování krajských voleb.

17. Z výpovědí svědkyně [jméno FO], [tituly za jménem], bylo zjištěno, že žalobkyni zná z bývalého pracovního poměru, kdy byla zaměstnaná u žalované na pozici Krajské tajemnice Moravskoslezského kraje. Pracovní poměr ukončila v roce 2022, kdy byla zvolena jako senátorka do Senátu Parlamentu ČR. Nikdy nebyla přítomna jednání, kde by se řešily nějaká pochybení žalobkyně ze strany žalované, tedy zaměstnavatele. Když nastupovala do pracovního poměru na pozici, kterou uváděla, pracovní poměr vznikl na základě absolvování výběrového řízení. Pracovní poměr byl na dobu určitou. Na uvedené pozici byl jejím přímým nadřízeným generální sekretář pan [jméno FO]. Po celou dobu jejího působení u žalované jí nebyla vytýkána žádná pochybení. Pokud jde o pracovní vztahy u žalované, uvedla svědkyně svůj názor, že to bylo na velmi profesionální úrovni, vždy vedeno snahou dosáhnout stanoveného cíle. V době, když u žalované pracovala, jí nebyla stanovena povinnost zpracovávat tzv. snímek pracovního dne. Není jí známo, že by to bylo stanoveno některým kolegům a z jakého důvodu. V době, kdy pracovala u žalované na pozici krajského tajemníka, tam bylo 5 nebo 6 žen ze 14 krajů. Ví, že pak, když některé odešly do důchodu, tak tam nastoupili muži, ale například, pokud jde o kraj [adresa], tak tam muže vystřídala žena. Pracovní poměr jí nebyl změněn na dobu neurčitou, protože pozici vykonávala namísto krajského tajemníka, který byl v té době v pozici uvolněného zastupitele Moravskoslezského kraje. Součástí výběrového řízení nebyl pohovor s psychologem. Krajský volební manažer v době mé pracovní činnosti jí přidělen nebyl, byl stanoven celostátní manažer. Pouze v době, kdy organizovala sjezd nebo volební den [Anonymizováno]-[Anonymizováno], kde bylo více než jeden tisíc lidí, pak dostala malou odměnu. To, že by dostávala kontinuálně každý měsíc nějakou odměnu, se nestalo. Na pozici krajského tajemníka nastoupila v březnu 2017. Když bylo vyhlášeno výběrové řízení, byly k tomu stanoveny požadavky, se kterými se seznámila. V pozici starostky spolupracovala s přechozím krajským tajemníkem a s ním také konzultovala, zda je schopna tuto práci vykonávat, i pokud pracovala jako starostka. Hlavní náplní práce byla péče o členskou základnu v daném kraji, spolupracovala s okresními tajemníky, kterých bylo v Moravskoslezském kraji 6, a dále další náplní práce byla zejména organizace a manažerování voleb do krajů. Práce zejména půl roku před volbami byla stresující, dá se říct, že velmi náročná. Byla jí zaslána výzva ze strany inspektorátu práce k součinnosti ohledně vztahů na pracovišti. Nebyla nikým ovlivňována při odpovědích. [tituly před jménem] [jméno FO] zná od roku 2010, kdy se stala starostkou za [Anonymizováno]-[Anonymizováno]. Nebyla svědkem bossingu nebo jakékoli šikany ze strany [tituly před jménem] [jméno FO]. Nedoslechla se o bossingu, zneužití postavení nebo šikany ze strany [tituly před jménem] [jméno FO].

18. Z výpovědi svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobkyni zná jako kolegyni, je zaměstnancem žalované. Pracuje jako krajský manažer pro Jihomoravský kraj od roku 2010. Pracovní poměr s ním byl navázán na základě pohovoru. V případě, kdy probíhají krajské volby, má volební rozpočet na starosti krajský manažer. Krajský volební rozpočet je naplňován z částky, kterou dostávají z ústředí a dále z darů fyzických osob nebo právnických osob. Je odpovědností krajského manažera, aby nepřipustil, aby rozpočet nebyl vyrovnaný. Pokud jde o náplň práce, tato je složena ze dvou částí, jednak jde o plnění úkolů, které dostává ze strany krajské organizace a krajského předsedy a dále o plnění úkolů ze strany celostátního vedení. Jinak jde o činnost a řízení krajské organizace, organizování okresních a krajských konferencí, příprava sjezdů, příprava voleb, práce s členskou základnou a plnění úkolů, jak uvedl shora. Přímým nadřízeným svědka v pracovněprávních vztazích je generální sekretář pan [jméno FO]. Nevěděl, zda v roce 2010 byl pracovní poměr uzavírán na dobu neurčitou, ale v současné době má pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou. Ze strany nadřízeného mu bylo několikrát vytýkáno plnění pracovních povinností, byly mu kráceny odměny. Písemná výtka mu nebyla udělena, ústní ano. Nepracoval v prostředí, kde by docházelo k nějakému nepříjemnému chování, zvyšování hlasu apod. V průběhu roku mají 12-15 porad, na které generální sekretář vytýká pochybení a určitě tam docházelo i k vytýkání pochybení žalobkyni. Generální tajemník jedná vždy klidně a umírněně, s tím, že svědek nedokážu sám s ohledem na svoji povahu takto vystupovat. Ví, že v obecné rovině se řešil problém s volebním rozpočtem v [adresa] kraji. Byl překročen, další podrobnosti neví. Základní povinností krajského manažera je vést rozpočet a nepřipustit vznik schodku. Pokud k takové situaci dojde, je povinností to řešit na krajské a celostátní úrovni. Toto vyplývá přímo z náplně práce a každý manažer přijímá odpovědnost za svěřené prostředky, kdy musí založit účet a zodpovídá se kontrolní a revizní komisi a nadřízeným v kraji a celostátním nadřízeným. Ze strany pana [jméno FO] nebyl svědek vyzván, abych zpracovával snímek pracovního dne, pouze v určitém období měli za povinnost na konci každého měsíce zpracovat výkaz práce. To trvalo asi po dobu jednoho roku. Tato povinnost se týkala všech krajských manažerů. Byl mu přidělen volební manažer, bylo to například, když byl souběh voleb, kdy byly krajské volby a třeba dvoje volby senátní. Měl za úkol pomoc krajskému manažerovi, neměl však na starosti finance. V případě, že dojde k překročení rozpočtu, je povinností krajského manažera informovat krajského předsedu, krajský výbor a kontrolní a revizní komisi a dále generálního sekretáře, který je přímým nadřízeným. Věděl o přidělení volebního manažera pro krajské volby v roce 2020 pro Olomoucký kraj. Konkrétně mu nikdo neřekl, proč se to stalo. Účastnil se porad s žalobkyní, podle jeho názoru žalobkyně po organizační stránce na svoji práci nestačila. Svědek měl problém se žalobkyní, když se organizoval sjezd v Brně v roce 2019, kterého se má účastnit 300 delegátů. Žalobkyně měla problém s delegátem z Olomouckého kraje, přeposlala svědkovi na email to, že má s tímto problém vyřešit. Svědek jí napsal zpět, že je to její povinností, aby toto vyřešila, když nemohl řešit problém s každým delegátem. Nevěděl, jak žalobkyně vycházela s okresními tajemníky. Nevěděl jméno delegáta, který měl problém. Email hledal, s ohledem na to, že je to 5 let, ho nedohledal. Email hledal pro to, že věděl, že je předvolán, aby svědčil. Neměl tušení, na co se ho budou ptát, ale tato událost mi utkvěla v hlavě. Přijel k jednání sám. Vozidlo přidělené krajské organizaci za účelem krajských voleb má na starosti krajský manažer.

19. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], bylo zjištěno, že je členem žalované. Pracuje jako okresní tajemník pro [adresa] od roku 2018 a je zastupitelem za [Anonymizováno]-[Anonymizováno] v Olomouci. Žalobkyni zná, s touto spolupracoval na volbách v roce 2014. Žalobkyně byla krajskou tajemnicí před tím, než nastoupil jako okresní tajemník. S žalobkyní spolupracoval od roku 2018. S žalobkyní spolupracoval, kdy plnil úkoly, které mu zadávala a které vyplývaly ze setkání krajských tajemníků v Praze. Plnil pokyny okresního výboru. S žalobkyní spolupracovali při administrativní činnosti, při různých akcích, zajišťování konferencí, voleb apod. Řešili spolu také účetnictví. Někdy docházelo k tomu, že dostával od žalobkyně úkoly například v pátek a měly být doplněny už v pondělí, s tím, byl s žalobkyní ve sporu. Při řešení organizace akcí, spolu byli ve sporu a podle svědka komunikace mezi nimi nebyla dobrá. Někdy se stávalo, že si v některých věcech nerozuměli ať už svědek nerozuměl žalobkyni, nebo ona nerozuměla svědkovi, ale většinou to bylo v normálu. Asi v roce 2021 si stěžoval na žalobkyni, a to panu [jméno FO] a panu [jméno FO], posílal jim e-mail. [tituly před jménem] [jméno FO] někde potkal, sděloval mu stížnosti na žalobkyni ohledně špatné komunikace mezi ní a okresními tajemníky. Tento to již věděl od pana [jméno FO]. Nevěděl, co bylo konkrétně obsahem e-mailu, který posílal panu [jméno FO] a panu [jméno FO]. Nedokáže si konkrétně vybavit, co [tituly před jménem] [jméno FO] sděloval, ale bavili se o žalobkyni. Na poradě s okresními tajemníky řešili s žalobkyní například duplicitu plnění úkolů, kdy se to muselo zasílat e-mailem, a ještě doplňovat do tabulky. Bylo toho víc, ale konkrétně si již nevzpomínal. Je možné, že v roce 2021 děkoval [tituly před jménem] [jméno FO], že se ta situace s žalobkyní nějak řeší. Nevěděl, zda přímo uvedl, že by mu děkoval za to, že s žalobkyní ukončil pracovní poměr. Jeho nadřízeným v rámci pracovněprávních vztahů je krajský tajemník, případně okresní a krajský předseda. Nepamatoval si, že by mu [tituly před jménem] [jméno FO] někdy nařídil zpracovávat snímek pracovního dne. V nějakém období zpracovávali, co v týdnu dělali, což se zpracovávalo do tabulky a tabulka se zasílala krajské tajemnici nebo byla na sdíleném disku. Určitě to bylo před covidem. Nevěděl přesně, co je předmětem tohoto řízení, pouze to, co si přečetl na listu, který dostal, že je zde nějaký spor mezi žalobkyní a žalovanou. Dotazoval se ho [tituly před jménem] [jméno FO], jestli je ochoten jít svědčit. V minulém roce dostal e-mail od [tituly před jménem] [jméno FO], kde měl sdělit, zda něco s žalobkyní řešil, zda s ní měl nějaké problémy. E-mail měl více adresátů, komu byl adresován, to si nevybavuji. Pokud by se měl vyjádřit, jaká byla žalobkyně manažerem, řekl by, že byla dobrým úředníkem, ale dobrým manažerem nebyla. Jako okresní tajemník by čekal lepší přístup. [jméno FO] okresní tajemníci měli pravidelně porady 1x za měsíc, po poradě krajských tajemníků, kdy pak dostali e-mail, kdy jim byly zaslány úkoly nebo jim byly dány osobně na této poradě. Žalobkyně spíše dokázala pracovat individuálně než týmově. Svědkovi byla žalobně k dispozici při řešení problémů, když sídlil ve vedlejší kanceláři, jak to bylo u ostatních okresních tajemníků, nevěděl. Někdy žalobkyně v kanceláři nebyla, svědek se tam snažil být v úřední hodiny, někdy tam byla. Nevěděl, zda řešila pracovní záležitosti, když tam nebyla. Nevěděl, že by žalobkyně byla v konfliktu s nějakým pracovníkem.

20. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], bylo zjištěno, že je předsedou Okresního výboru [Anonymizováno]-[Anonymizováno] v Olomouci, tuto funkci vykonává 10–12 let. Žalobkyni zná. S žalobkyní občas spolupracovali, spolupráce byla taková nijaká. Konkrétní pracovní spolupráce mezi nimi nebyla, svědek ji neúkoloval, ani ona jeho. Občas se setkávali v kanceláři na zasedání okresního výboru, kterého se někdy zúčastnila. Svědek viděl, že jsou mezi ní a okresními tajemníky určité problémy. Sám to neřešil, nebyl k tomu oprávněn. Věděl, že se řešilo to, že žalobkyně moc aktivně nepřistupovala k vedení, pouze přeposílala e-maily, které přišly z Prahy, a dále to nijak aktivně neřešila. Okresní tajemník si mu stěžoval na žalobkyni, že se tam někdy něco moc neřešilo nebo to trvalo dlouho. Kdy to přesně bylo, si svědek nepamatoval. Tajemníkovi řekl, že se musí obrátit na jejího nadřízeného, na [jméno FO]. Svědek přímo stížnosti okresního tajemníka s žalobkyní neřešil. Písemně stížnosti mu předány nebyly. Snímek pracovního dne ke zpracování okresnímu tajemníkovi nezadával. O soudu s žalobkyní se bavili, ale o tom, že by se mě někdo ptal, zda ochoten jít svědčit, si svědek nepamatoval. Vyslovil svůj názor, když se dozvěděl, že se žalobkyně s žalovanou soudí, kdy věděl, jak byla při skončení pracovního poměru žalobkyně vyplacena, že se ani nedivím, že by byl také roztrpčen, kdyby podala žalobu. To, jak byla žalobkyně vyplacena, se svědek asi dozvěděl od krajského předsedy. Nevěděl, kolik to bylo platů, ale ví, že to měl být násobek platů, který vlastně nahradil ten pracovní poměr na dobu určitou. Generální sekretář podle svědka není přímým nadřízeným okresního tajemníka. Podle svědka nebyla žalobkyně ideální manažerka, o čemž svědčí například to, že rozesílala e-maily v pátek a v pondělí na ně muselo být reagováno, na co máme tedy pracovní týden. Problematické také bylo její řízení při volbách, kdy je určitě více práce a více povinností mají tajemníci a manažeři, což podle svědka také žalobkyně nezvládala tak, jak by si představoval. S [tituly před jménem] [jméno FO] tyto problémy žalobkyně, když byla ve funkci, neřešil. Slyšel o tom, že někdy žalobkyně v pracovní době odcházela vyřizovat své osobní záležitosti. Bylo to v době, kdy byla žalobkyně ve funkci, slyšel to od okresních tajemníků, když něco bylo na Facebooku, že si žalobkyně byla v pracovní době zaběhat v parku nebo na nákupech. Neměl stoprocentní přehled o pracovní době žalobkyně, ale když má někdo plnou pracovní dobu, což je 40 hodin v týdnu, měl by být většinu pracovní doby na pracovišti. Při volební kampani, hlavně při konci, je situace jiná, ale volební kampaň není pořád.

21. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], [tituly za jménem], bylo zjištěno, že je členkou žalované, je předsedkyní místní organizace a od roku 2015 je okresní tajemnicí v [adresa]. S žalobkyní spolupracovala v době, kdy byla krajskou tajemnicí. Ve vztahu ke svědkyni jako okresní tajemnici byla žalobkyně její nadřízenou. S žalovanou má uzavřenou pracovní smlouvu na pozici okresního tajemníka, pracuje na částečný úvazek. Pokud jde o stanovení úkolů, probíhaly porady s žalobkyní okresních tajemníků, kde se probíraly úkoly z vyšších porad a zde se rozdělovalo, kdo jaké úkoly bude plnit, s tím, že po této poradě se tyto úkoly rozesílaly okresním tajemníkům, kde bylo uvedeno, který okresní tajemník má které úkoly provádět a toto bylo ještě zpracováno do tabulky. Žalobkyně neřešil připomínky svědkyně na poradách. Měla připomínky například z praxe a podobně, ale podle těchto připomínek se nejelo. Nic konkrétního jí žalobkyně nevyčítala. Žalobkyně nebyla manažer, byla přeposílatel úkolů. Když jí řekla, že úkol nejde splnit z nějakých důvodů, na to nereagovala a trvala na splnění úkolu. Hlavně šlo o tuto špatnou komunikaci. Svědkyně si stěžovala ostatním okresním tajemníkům i svému okresnímu předsedovi a ví, že pak na nějaké konferenci, debatovali s okresními tajemníky, okresními předsedy a byl tam [jméno FO], krajský předseda a žalobkyně, kdy řešili tyto problémy v komunikaci a také to, že například nebyly včas zaplaceny nějaké odměny. Když svědkyně měla nějaké námitky u nějakého úkolu, tak se šlo dál k dalšímu bodu, stejně tak pokud mělo námitku třeba více okresních tajemníků, tak to žalobkyně neřešila a šlo se dál. Neděkovala [tituly před jménem] [jméno FO], že s žalobkyní ukončil pracovní poměr. Snímek pracovního dne svědkyni nebylo nařízeno zpracovávat. Na konci měsíce prováděli výčet práce. [tituly před jménem] [jméno FO] se svědkyně ptal, zda je ochotna svědčit, zda žalobkyni dobře znala. Řekla mu, že žalobkyni samozřejmě znala a svědčit nechtěla. S [tituly před jménem] [jméno FO] nehovořila o komunikaci s žalobkyní. [tituly před jménem] [jméno FO] jí volal, a ještě dostala krátký e-mail. V e-mailu bylo napsáno, že se řeší jednání, jestli je ochotna svědčit proti žalobkyni, že se to už delší dobu táhne, jestli ji znala, a to bylo všechno. V e-mailu nebylo napsáno, zda je ochotna jít svědčit proti žalobkyni. Žalobkyně nebyla schopna fungovat týmově. O problémech s komunikací se zmínila jenom okresnímu předsedovi a ostatním okresním tajemníkům. Po takto provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav:

22. Žalobkyně se přihlásila do výběrového řízení na funkci krajského tajemníka [Anonymizováno]-[Anonymizováno] Olomouckého kraje. Při výběrovém řízení musela doložit příslušné doklady a podrobila se dvoukolovému výběrovému řízení, kde proběhla formální kontrola přihlášek a dále se podrobila psychotestům na test týmové práce. Na základě toho byla sjednána mezi účastníky pracovní smlouva dne [datum] s dnem nástupu do práce [datum] na pozici organizačního pracovníka [Anonymizováno] [Anonymizováno]-[Anonymizováno] pro Olomoucký kraj. S žalobkyní byla uzavřena tato pracovní smlouva na dobu určitou, která byla dohodami o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] a [datum] prodloužena až do [datum]. Následně byly žalobkyni ze strany žalované dány 2 výtky dne [datum] a [datum]. Posléze došlo k ukončení pracovního poměru dohodou ze dne [datum], kdy pracovní poměr měl skončit k [datum]. Žalobkyně tvrdila, že v průběhu pracovního poměru byla vystavena nepřípustnému uchování ze strany generálního sekretáře s tím, že uváděla, že ze strany tohoto byla šikanována a kvůli tomuto jednání generálního sekretáře přistoupila k uzavření dohody o skončení pracovního poměru. Tvrdila, že veškeré jednání, které bylo ze strany žalované bylo založeno ve snaze obsadit pracovní místo žalobkyně mladším pracovníkem a zejména mužem. Došlo, tedy k diskriminaci z důvodu věku a [podezřelý výraz]. Žalobkyně tvrdila, že toto jednání ze strany žalované nastalo po té době, co upozornila na schodek rozpočtu ve volební kampaní, kdy kontaktovala přímo předsedu strany [jméno FO]. Od tohoto momentu se situace žalobkyně začala horšit a byly jí dány 2 výtky k práci. Nadřízený jí měl uvést, že pokud bude žalobkyně v pracovním poměru setrvávat bude mít ze života peklo, že se na žalobkyni stahuje smyčka a pokud vytrvá bude si pouze psychicky ubližovat.

23. Z provedeného dokazování, a to zejména z předložených listinných důkazů a výpovědi svědků ostatních zaměstnanců žalované a dále ze závěrů o kontrole Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj, která proběhla z období od [datum], bylo prokázáno, že žalovaná se žádného jednání prostřednictvím svých zaměstnanců, které by bylo možno hodnotit jako šikanu žalobkyně, a to zejména ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] nedopustila. Nebylo prokázáno, že by [tituly před jménem] [jméno FO] vůči žalobkyni používal nějakých nepřípustných jednání, případně se dopustil takového chování, které by mohlo vést k závěrů, že došlo k porušení práv žalobkyně. Pokud žalobkyně tvrdila, že již v průběhu výběrového řízení, k ní bylo přistoupeno, jinak než k ostatním zaměstnancům žalované, v řízení bylo prokázáno, že skutečnosti probíhaly jinak. Vyslechnutí zaměstnanci žalované na stejné úrovni jako žalobkyně, byly do pracovního poměru přijati různými způsoby. Bylo to buď na základě výběrového řízení, jak tomu bylo například u krajské tajemnice Moravskoslezského kraje [jméno FO], která uvedla, že pracovní poměr vznikl na základě absolvování výběrového řízení. Pracovní poměr u ní také vznikl na dobu určitou. U dalších zaměstnanců žalované na pozici krajského tajemníka park vznikl pracovní poměr na základě přímého oslovení, tak jak to, například bylo u [tituly před jménem] [jméno FO]. Nebylo také prokázáno, že by žalobkyně byla jednáním ze zaměstnanců žalované zejména [tituly před jménem] [jméno FO] nějakým způsobem šikanována s tím, že sní nebyl uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou. Je nutno potvrdit to co také uvedl ve své výpovědi svědek [tituly před jménem] [jméno FO], že nemohli vědět dopředu, kdo se do výběrového řízení v roce 2017 přihlásí a nemohlo být tedy toto řízení nastaveno jako šikanózní vůči žalobkyni. Dříve měly výběrové řízení za dobrý nástroj pro výběr zaměstnanců, ale po zkušenostech s žalobkyní a zejména také, ze závěry psychologického vyšetření se rozcházely s konkrétní skutečností, od výběrového řízení upustili a oslovili člověka napřímo. Také pokud jde tvrzení žalobkyně s ohledem na to, že s ní nebyl uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou má soud za to, že žalovaná prokázala, z jakého důvodu uzavření pracovního poměru na dobu neurčitou nedošlo. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] a dále z výpovědí dalších svědků okresních tajemníků předmětné strany bylo zjištěno, že tito byli nespokojeni se spoluprací s žalobkyní, což řeší-li tak, že toto uváděli krajskému předsedovi [tituly před jménem] [jméno FO] také [tituly před jménem] [jméno FO]. Na základě tohoto došlo ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] k tomu, že byly uzavírány změny pracovní smlouvy, na základě kterých, byl pracovní poměr žalobkyně u žalované prodlužován. Je pravdou, že zde byl určitý rozpor mezi výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], když [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že právě na základě sdělení tohoto nebyl pracovní poměr se žalobkyní změněn na dobu neurčitou. Tento však ve své výpovědi uvedl, že nevěděl, z jakého důvodu nebyl pracovní poměr žalobkyně u žalované změněn na dobu neurčitou. Uvedl však, že se skončením pracovního poměru dohodou souhlasil, zejména s ohledem na částky, které měli být žalobkyni vyplaceny. Nicméně z dalších výpovědí svědků vyplynulo, že spolupráce žalobkyně s těmito jejími podřízenými nebyla v pořádku, tito si stěžovali [tituly před jménem] [jméno FO], a proto došlo k tomu, že nebyl pracovní poměr změněn na dobu neurčitou.

24. K otázce skončení pracovního poměru. Žalobkyně tvrdila, že byla ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] vystavená neúměrnému nátlaku, který vedl k zhoršení psychického stavu a na základě tohoto zhoršení psychického stavu žalobkyně přistoupila na dohodu o skončení pracovního poměru. Je nutno uvést, že v rámci skončení pracovního poměru byly žalobkyni vyplaceny částky, které v podstatě odpovídaly její mzdě za celou dobu do skončení pracovního poměru, který byl sjednán na dobu určitou. Toto bylo prokázáno z předmětných listinných důkazů a mezi účastníky to bylo nesporné. Soud nepřistoupil k tomu, aby byl proveden důkaz nahrávkou, kterou pořídila žalobkyně při jednání s magistrem muzea ani k provedení důkazu přepisem této nahrávky, když má za to, že nebyly splněny podmínky pro to, aby takovýto důkaz mohl být proveden. Dle názoru soudu jde o neoprávněný zásah do soukromí [tituly před jménem] [jméno FO], když tato nahrávka není jako důkaz připuštěna, z důvodu, že by to bylo v rozporu s obvyklou judikaturou. Podrobněji se k tomu soud vyjádří v úvodu právního hodnocení. Je tedy možno učinit závěr že žalobkyně byla v zaměstnání u žalované vystavená šikanóznímu jednání ze strany zaměstnanců žalované. Nebylo ani z výpovědi svědků krajských a okresních tajemníků prokázáno, že by byli někdy přítomni nějakého nepřípustného jednání [tituly před jménem] [jméno FO] vůči zaměstnancům žalované. Tato skutečnost byla také prokázána ze závěrů o kontrole Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj.

25. Z lékařských zpráv a rozhodnutí o pracovní neschopnosti pak bylo prokázáno, že žalobkyně se léčila na [podezřelý výraz], a to ještě před událostmi, které jsou předmětem jejich tvrzení. Žalobkyně uváděla lékařům, že má problémy v práci a z těchto došlo ke zhoršení jejího [podezřelý výraz] stavu. Tyto skutečnosti však vyplývají pouze z interpretace žalobkyně a nelze z těchto tvrzení objektivně dovodit, že jednání žalované nebo jejich zaměstnanců bylo takové intenzity, že by bylo možno mít za prokázané, že došlo k šikanóznímu jednání žalované nebo jejích zaměstnanců. Spíše tato skutečnost svědčí pro závěr, že žalobkyně je citlivou osobou a každému jednání, které se jí týká, přikládá nepřiměřenou důležitost.

26. K ostatním provedeným důkazům soud nepřihlížel, když nebyly pro rozhodnutí soudu rozhodné.

27. Podle § 265 odst. 2, zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, (dále jen z. p.), zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci též škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem.

28. Soud hodnotil na základě provedených důkazů shora uvedené zákonné ustanovení a dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že jsou splněny veškeré předpoklady odpovědnosti za vznik škody. Žalobkyně tvrdila, že nebýt šikanózního jednání vedoucích zaměstnanců žalované, zejména [tituly před jménem] [jméno FO], ale nepřímo také [jméno FO], nebyla by žalobkyně donucena rozvázat pracovní poměr, a nepřišla by o dobře placené a benefity zajištěné zaměstnáním. Následek protiprávního jednání je zesílen tím, že ke skončení pracovního poměru došlo ve věku, kdy je žalobkyně obtížně zaměstnavatelným uchazečem o práci (žena starší 50 let). Pokud jde o porušení předpisů ze strany zaměstnanců žalované, žalobkyně tvrdila, že ze strany zaměstnanců žalované došlo k porušení čl. 10 odst. 1, Listiny základních práv a svobod, práva na ochranu lidské důstojnosti, ustanovení čl. 28 Listiny základních práv a svobod, práva na uspokojivé pracovní podmínky, § 1a odst. 1, písm. b) z. p., bezpečné podmínky pro výkon práce, § 1a odst. 1, písm. e) z. p., zákaz diskriminace kvůli věku, § 102 odst. 1, z. p., právo na zajištění zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a podmínek práce a ustanovení § 302 písm. c), z. p., zajištění příznivých pracovních podmínek vedoucími zaměstnanci. Pokud jde o příčinnou souvislost, žalobkyně uváděla, že pokud by nebyla vystavena protiprávnímu jednání (bossingu) nemusela by skončit pracovní poměr a její výdělek by byl podstatně vyšší než ten, kterého dosahuje. Pokud by zde nebylo tohoto protiprávního jednání, nedošlo by ke vzniku škody. Ohledně příčinné souvislosti pak odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 10. 2012 sp. zn. 21 Cdo 2204/201, který v právní větě uvedl: „Pro závěr o příčinné souvislosti mezi vznikem škody vzniklé na výdělku v důsledku skončení pracovního poměru a porušením právní povinnosti zaměstnanci jednajícími jménem zaměstnavatele (§ 187 odst. 2 zák. práce) je významný nejen vlastní právní úkon, jímž byl pracovní poměr ukončen, nýbrž i důvod jeho skončení.“ Proto pro posouzení, zda je dána příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti zaměstnavatele a vznikem škody spočívající ve ztrátě výdělku z pracovního poměru u zaměstnavatele, není významná pouze samotná izolovaně chápaná skutečnost, že pracovní poměr skončil dohodou podle § 43 ZPr1965, na návrh zaměstnance (způsob skončení), ale též důvod, z jakého k tomuto skončení pracovního poměru došlo. Dále doplnila tvrzení a tvrdila hlavní porušení povinností zaměstnavatele, jeho šikanózní jednání, které žalobkyně zejména spatřovala v tom, že musela absolvovat náročné výběrové řízení i když její předchůdce ani její nástupce tuto povinnost neměl (přesně toto ve své svědecké výpovědi potvrdil [tituly před jménem] [jméno FO]), žalobkyni nebylo umožněno prodloužení pracovního poměru na dobu neurčitou, i když jiným zaměstnancům tento postup odepřen nebyl a to i v případě, kdy vykonávali práci po mnohem kratší dobu než žalobkyně (viz svědecká výpověď [tituly před jménem] [jméno FO]), žalobkyně byla jako jediná osoba v rámci žalované fakticky nahrazena volebním manažerem, přičemž tento postup nebyl na straně žalované odůvodněn žádnou předchozí negativní zkušeností s prací žalobkyně ve volebních kampaních (viz svědecká výpověď [tituly před jménem] [jméno FO]), žalobkyni byly dány dvě zcela neoprávněné výtky (viz doplnění skutkových tvrzení ze dne [datum] v čl. 4 a 5 tohoto podání, kde jsou důvody pro neoprávněnost výtek podrobně popsány), na žalobkyni byl vytvářen nepřiměřený nátlak směřující ke skončení pracovního poměru dohodou, kdy žalovaná tolik stála o její ukončení, že byla ochotna jí (zcela mimo rámec zákoníku práce) nabídnout vysokou mimořádnou odměnu, poté, co žalobkyně odmítla souhlas s ukončením poměru dohodou (respektive neodmítla, ale zajímala se o konkrétní podmínky odchodu, což žalovanou nepochopitelně rozzlobilo), bylo žalobkyni nařízeno zpracovávat snímek pracovního dne, přičemž bylo prokázáno, že takto žalovaná běžně nepostupuje (viz protokol o kontrole Oblastního inspektorátu práce předložený žalovanou).

29. K jednotlivým tvrzením žalobkyně, a tedy jednotlivým tvrzeným šikanózním jednáním zaměstnanců žalované. Nešlo o šikanózní jednání v případě, kdy žalobkyně tvrdila, že musela absolvovat náročné výběrové řízení i když její předchůdce ani její nástupce tuto povinnost neměl. Tuto skutečnost měl potvrdit krajský předseda [tituly před jménem] [jméno FO] ve své výpovědi. V tomto směru, ale je nutno také akceptovat další část výpovědi tohoto svědka, který uvedl, že nemohlo jít o šikanózní jednání, když nemohlo být zřejmé, kdo se do výběrového řízení přihlásí. [právnická osoba] bylo vyhlášeno, jak bylo prokázáno z nabídky na toto výběrové řízení a v době tohoto vyhlášení pak nemohlo jít o šikanózní jednání. Z výpovědi krajského předsedy [tituly před jménem] [jméno FO], ale i dalších svědků krajských tajemníků bylo prokázáno stejně jako z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], že způsob přijímání pracovníků na pozici krajského tajemníka si organizují samy krajské organizace, které buď přistupují k výběrovému řízení nebo přijímají zaměstnance na tuto pozici tzv. napřímo. Ani ta skutečnost, že k přijetí tzv. napřímo došlo ze strany žalované její krajské organizace u předchůdce žalobkyně, a i jejího nástupce nemůže vést k tomu závěru, že se žalovaná prostřednictvím svých zaměstnanců dopustila šikanózního jednání případně jednání, které se příčí dobrým mravům.

30. To, že s žalobkyní nebyl uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou dle názoru soudu bylo náležitě vysvětleno ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] při jeho výpovědi, když tento dle svého sdělení vycházel ze stížností okresních tajemníků podřízených žalobkyni, že spolupráce s žalobkyní nebyla dobrá, a proto přistupoval k tomu, že nedošlo ke změně pracovního poměru s žalobkyní na dobu neurčitou. Tato jeho tvrzení pak bylo prokázáno výpovědí svědka [jméno FO], svědkyně [jméno FO]. Soud nevycházel z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], ani svědka [jméno FO], když svědek [jméno FO] sám uvedl, že neví, z jakého důvodu nebyl pracovní poměr prodloužen na dobu neurčitou a svědek [jméno FO] uvedl, že s [tituly před jménem] [jméno FO] problémy žalobkyně, když byla ve funkci neřešil. Nicméně, ale z výpovědí těchto svědků bylo prokázáno, že nebyli spokojeni s komunikací s žalobkyní, tato pouze přeposílala úkoly, žádala jejich splnění například přes víkend apod. Ani v tomto bodu tedy soud nedospěl k závěru, že by se žalovaná dopustila šikanózního jednání, případně jednání, které se příčí dobrým mravům.

31. Pokud jde o skutečnost, kterou žalobkyně tvrdila, že jako jediná osoba byla nahrazena volebním manažerem soud v tomto směru vycházel z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], který uvedl, že žalobkyně měla špatnou komunikaci s okresními tajemníky, kdy tyto měla koordinovat. Žádala ho, aby s nimi dojednal spolupráci, když jí samotné se spolupráce nedařila. Právě z tohoto důvodu v r. 2020 najmuli volebního manažera, když vycházeli z nezvládnuté komunikace mezi žalobkyní a okresními tajemníky, když v tomto směru měl uvedený svědek zprávy od třetích osob, kteří chtěli, aby za žalovanou jednal s nimi přímo tento svědek nikoliv žalobkyně. Neměli k tomu žádné písemné podklady. I z výpovědi dalších svědků okresních tajemníků bylo prokázáno, že tito měli s žalobkyní špatnou komunikaci, a proto bylo přistoupeno k tomu, že žalobkyni na pomoc při volbách v r. 2020 přijat volební manažer. Opět tedy nešlo o šikanózní jednání případně jednání, které by se příčilo dobrým mravům.

32. Ve vztahu k výtkám, které byly dle žalobkyně neoprávněné má soud zato, že v tomto směru je nutno připustit logickou argumentaci žalobkyně a tedy to, že pokud byly žalobkyni vypláceny odměny, jak jí mohly tedy být dány výtky, ve kterých byla upozorněna i na možnost skončení pracovního poměru. To, že žalobkyni byly vypláceny odměny i v době, kdy jí byly dány předmětné výtky ze dne [datum] a [datum] bylo mezi účastníky nesporné. Soud nepřistupuje na argumentaci [tituly před jménem] [jméno FO], který ve své výpovědi uvedl, že odměny byly vypláceny žalobkyni proto, že to byla vlastně forma dorovnání platu, nešlo o mimořádné odměny, které by dostávala za dobrou pracovní činnost. Toto je jednoznačně rozporné tvrzení, když zatím, že by byly přiznávány nebo odebírány odměny, nebo ani žádné písemné hodnocení, které by zaměstnanci dostávali, nicméně bylo prokázáno, že k porušení povinností, které byly předmětem výtek ze strany žalované došlo, a proto soud přihlédl k tomu, že zde nešlo o nějaké navazující jednání, které by vyplynulo z emailu, který byl zaslán ze strany [jméno FO] jako předsedy strany. Tento pouze reagoval na email žalobkyně a nebylo prokázáno, že by následující jednání [tituly před jménem] [jméno FO] bylo jednání, které by vyplývalo z reakce předsedy strany. Nedošlo tedy k takovým jednáním, které by zakládalo nárok na náhradu škody.

33. Tvrzení žalobkyně, že na ni byl vytvářen nepřiměřený nátlak směřující ke skončení pracovního poměru dohodou a to, že bylo žalobkyni nařízeno zpracovávat snímek pracovního dne tak toto jednání dle názoru soudu nedosahovalo takové intenzity, aby na základě tohoto soud dospěl k závěru, že šlo o šikanózní jednání případně jednání, které by bylo v rozporu s dobrými mravy. Je pravou, že žalovaná byla ochotna žalobkyni kompenzovat mzdu až do doby, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím doby. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] vyplynulo, že tento by s ohledem na zkušenosti s prací žalobkyně nesouhlasil s prodloužením pracovního poměru a z tohoto tedy vyplývá postoj žalované, že pracovní poměr žalobkyně u žalované by skončil uplynutím doby. Žalovaná pak dle názoru soudu kompenzovala tuto skutečnost, že dojde k dřívějšímu skončení pracovního poměru dohodou žalobkyni vyplacením odměny, která jí umožnila po určitou dobu možnost bez omezení finančních zdrojů si zajistit nové zaměstnání. Je samozřejmé, že nějaká finanční úhrada by nemohla nahradit tu skutečnost, že by žalobkyně byla k uzavření dohody o ukončení pracovního poměru nějakým způsobem donucena. Z jednání žalobkyně vyplývá jednoznačný zájem na ukončení pracovního poměru, ale tento vyplynul z toho, jakým způsobem si žalobkyně plnila pracovní povinnosti, když byly zjištěny skutečnosti zejména z výpovědi svědků okresních tajemníků a [tituly před jménem] [jméno FO], že zde nebyla spokojenost s prací žalobkyně, jejím přístupem k jejím podřízeným, jejich spolupráci apod. Nebylo pak v řízení prokázáno, že by šlo o to, že žalovaná přistupovala k ukončení pracovního poměru s žalobkyní z toho důvodu, že jde o ženu, případně osobu starší, tedy o osobu ohroženou možností zajistit si další zaměstnání. Je pravdou, že určitým jednáním, kterým žalobkyně prostřednictvím [tituly před jménem] [jméno FO] žalobkyni jiným způsobem, než k ostatním zaměstnancům na stejné pozici bylo to, že jí bylo nařízeno zpracovávat snímek pracovního dne. Z protokolu o kontrole oblastního inspektorátu práce a z výpovědi svědků bylo naopak prokázáno, že žalobkyně jiným zaměstnancům povinnost zpracovávat snímek pracovního dne nenařídila. Přistoupila tak pouze k žalobkyni. Dle názoru soudu takovéto jednání nedosahuje takové intenzity, by z něho mohly být dovozeny takové závěry, že šlo o nějaké šikanózní jednání případně o jednání, které se příčí dobrým mravům.

34. Soud nepřipustil důkaz nahrávkou jednání mezi žalobkyní a [tituly před jménem] [jméno FO], který byl pořízen ze strany žalobkyně bez souhlasu [tituly před jménem] [jméno FO]. Z tohoto jednání měl vyplynout nepřiměřený nátlak [tituly před jménem] [jméno FO] na skončení pracovního poměru s žalobkyní. Soud tento důkaz nepřipustil z toho důvodu, že z žádných provedených důkazů v řízení nebylo prokázáno, že by se [tituly před jménem] [jméno FO] choval vůči zaměstnancům žalované nepřípustně, jednal s nimi povýšenecky. Pokud by měl soud jedním jediným důkazem zjištěno, že jednal se zaměstnanci nemorálně k provedení důkazu by přistoupil. Dle názoru soudu žalovaná naopak v řízení prokázala, že u zaměstnavatele, tedy u žalované bylo příjemné pracovní prostředí, nedocházelo zde k žádným excesům. Toto bylo prokázáno z výpovědi vyslechnutých svědků a ze závěrů kontroly. Dle názoru soudu tedy nelze upřednostnit právo na ochranu osobnosti, před právem na spravedlivý proces, jek ve svých závěrech uvedl Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1267/2018, ze dne 14. 8. 2018, který v právní větě uvedl:“ Zvukový nebo obrazový záznam, který se týká člověka nebo jeho projevů osobní povahy a který byl pořízen soukromou osobou bez vědomí nahrávané osoby, lze použít jako důkaz v občanském soudním řízení pouze tam, kde má vést k prokázání skutečnosti, kterou není možné prokázat jinak (pomocí důkazů, které nezasahují do absolutních osobnostních práv dotčené osoby), a kde i další okolnosti případu vedou k závěru, že nelze upřednostnit právo na ochranu osobnosti dotčené osoby před právem na spravedlivý proces toho, komu je použití důkazu zvukovým či obrazovým záznamem týkajícím se této osoby nebo jejích projevů osobní povahy na prospěch.“ Ze všech těchto uvedených důvodů soud žalobu žalobkyně zamítl.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 85 187,80 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 638,02 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], z částky 1 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 1 860 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 1 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 1 860 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 1 860 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 1 860 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 1 860 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 1 860 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 1 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 1 860 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 1 860 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada v celkové výši 44 183,14 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 5 071,94 Kč za 568 ujetých km v částce 3 871,94 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,7 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 5 413,94 Kč za 568 ujetých km v částce 4 213,94 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 5 413,94 Kč za 568 ujetých km v částce 4 213,94 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 5 413,94 Kč za 568 ujetých km v částce 4 213,94 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 5 413,94 Kč za 568 ujetých km v částce 4 213,94 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 5 413,94 Kč za 568 ujetých km v částce 4 213,94 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 6 020,75 Kč za 568 ujetých km v částce 4 220,75 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,7 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 6 020,75 Kč za 568 ujetých km v částce 4 220,75 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,7 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 70 403,14 Kč ve výši 14 784,66 Kč. Soud nepřiznal zástupci žalované náhradu nákladů řízení, která dle jeho názoru nebyla vynaložena důvodně. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za ubytování zástupce žalované, když tyto náklady nebyly vynaloženy účelně. Již při prvním jednání byl zástupce žalované dotázán odkud k jednání jezdí, a když uvedl, že z Prahy, bylo jednání nařízeno na 12:30 hod. tak, aby mohl k jednání bez problémů z místa sídla kanceláře dojet. Pokud pak došlo k tomu, že soud na toto upozornění zapomněl, měl zástupce žalované tuto skutečnost soudu sdělit a jednání by bylo nařízeno na dobu, kdy by se bez problémů k jednání dostavil. Proto soud nepřiznal náhradu za ubytování. Dále soud nepřiznal náhradu nákladů na sepis a podání odporu, když takový úkon není uveden v § 11 odst. 1 a. t. a byla přiznána náhrada za sepis a podání odůvodnění odporu, tedy za jeden úkon u těchto dvou podání. Dále nebyla přiznána náhrada za sepis a podání procesního návrhu k mediaci a nařízení jednání, když za tento úkon dle názoru soudu náhrada nepřísluší, když obsahem tohoto sdělení bylo vyjádření k návrhu na mediaci a toto jednání korespondovalo s již sděleným stanoviskem žalované a v tomto stanovisku advokát pouze opakoval nebo rozvíjel svou argumentaci, kterou uvedl či mohl uvést dříve. S ohledem na praxi soudu, soud tedy nepřiznává účastníkům náhradu nákladů spojených s takovými vyjádřeními jejich zástupců. Soud nepřiznal také náklady za prostudování spisu, zejména za účelem seznámení se s obsáhlou CD nahrávkou. Pokud zástupce uváděl, že tato nahrávka byla navržena žalobkyní jako důkaz a nebyla žalované poskytnuta, ale pouze vložena do spisu, nic nebránilo tomu, aby si zástupce žalované tuto nahrávku vyžádal a byla by mu ze strany soudu postoupena. Soud nepřiznal také úkon za sepis a podání vyjádření k doplnění důkazů a tvrzení ze strany žalobkyně, a to na shora uvedené, když podání z [datum] obsahovalo pouze toto vyjádření k návrhu žalované a doplnění tvrzení ze strany žalované, a toto vyjádření plně koresponduje s již sdělenými stanovisky žalované. Dále zástupce žalované požadoval 2 úkony za účast u jednání dne [datum], za druhou započatou dvouhodinu, z protokolu o jednání však vyplývá, že jednání bylo zahájeno v 8:30 hod. a bylo ukončeno v 10:30 hod. Jednání tedy netrvalo déle než 2 hodiny, a proto soud tento úkon zástupci žalované nepřiznal. Stejně tak nebyla přiznána náhrada za úkon [datum] za sepis a podání vyjádření k výzvě soudu, když v tomto podání zástupce žalované označil pouze adresu svědka [tituly před jménem] [jméno FO]. Nebyla přiznána náhrada za prostudování spisu dne [datum], když v tomto soud odkazuje stejně na zamítnutí náhrady nákladů řízení za prostudování spisu dne [datum]. Dále soud nepřiznal také náhradu za sepis a podání závěrečného návrhu, když dle názoru soudu písemný závěrečný návrh ze dne [datum] nemá charakter písemného podání ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) a. t. Písemný závěrečný návrh není podle ustálené judikatury ničím jiným, než prostředkem k zajištění přesné protokolace či usnadnění protokolace závěrečného návrhu zástupce účastníka u jednání soudu a nepředstavuje tak samostatný úkon právní služby.

Poučení