16 C 197/2013 - 735

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Hronovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o určení, že zůstavitelka byla v den svého úmrtí vlastníkem věci takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se domáhal žalobce určení, že [jméno FO], r.č. [RČ], posledně bytem [adresa], zemřelá dne [datum], byla ke dni svého úmrtí, tj. ke dni [datum], vlastníkem následujících nemovitostí: dům č.p. [Anonymizováno], část obce [adresa], na parcele č. parc. [Anonymizováno], parcely č. parc. [Anonymizováno] a parcely č. parc. [Anonymizováno], to vše kat. úz. [adresa], část obce [adresa], obec [adresa], jak jsou tyto zapsány u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se domáhal žalobce určení, že [jméno FO], r.č. [RČ], posledně bytem [adresa], zemřelá dne [datum], byla ke dni svého úmrtí, tj. ke dni [datum], vlastníkem ideální 1/6 následujících nemovitostí: dům č.p. [Anonymizováno], část obce [adresa], na parcele č. parc. [Anonymizováno][Anonymizováno], parcely č. parc. [Anonymizováno] a parcely č. parc. [Anonymizováno], to vše kat. úz. [adresa], obec [adresa], jak jsou tyto zapsány u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Havířov, se zamítá.

III. Žaloba, kterou se domáhal žalobce určení, že [jméno FO], r.č. [RČ], posledně bytem [adresa], zemřelá dne [datum], byla ke dni svého úmrtí, tj. ke dni [datum], vlastníkem následujících movitých věcí: 1) trojdílná skříň - vrchní část prosklená, troje dveře, spodní část plné dřevo, troje dveře, ohýbané dřevo, vykládaná světlým dřevem 2) komoda se čtyřmi dvířky, dvěma šuplíky, ohýbané dřevo, intarzie ze světlého dřeva, obě stejného stylu 3) dvě prosklené skříně, dělené příčkami, jednodvéřové výška 180 cm 4) tři skřiňky jednodvéřové, 85 x 77 cm 5) dvoudvéřová skříň, prosklená, výška 186 cm, dělená příčkami. 6) prosklená skříňka, oválný nepravidelný tvar, ohýbané nohy, z tmavého dřeva 7) dva křišťálové lustry 8) zrcadlo ve zlaceném rámu 59 x 68 cm 9) dřevěné nástěnné hodiny, 36 x 80 cm, nekompletní 10) dřevěný glóbus Bar, Průměr cca 77 cm 11) dřevěný oválný stůl, ohýbané nohy, 109 x 69 cm, výška 77 cm 12) keramická váza, výška 56 cm 13) Skleněný stojan čtyřpolicový, 85 x 121 cm 14) televizor Samsung, úhlopříčka 101 cm, model LE 40 M 86 BD, model code LE 40 MS6BDXXEH, type no. TU 40 Eo 15) černá skříňka pod televizor 16) videorekordérem Blaupunkt 17) dřevěný kulatý stoleček, tři nohy 18)kožená sedací souprava, dvě křesla, dvojsedačka, trojsedačka, na dřevěné kostře 19) konferenční dřevěný stolek, 78x78 cm, výška 50 cm 20)kožené masážní křeslo, béžovohnědé barvy z r. 1991 21) mosazná souprava na čištění krbu, čtyřdílná. Kovový držák na dřevo, černý 22) pět bílých podstavců pod květináče, výška 62_98 cm 23) dřevěné sošky, 6 kusů 24) dozičky a dózy,6 kusů 25) 2xskleněná váza zdobená porcelánovými květy, 26) 2xváza lité sklo 27) podnožka, kožená, 2madla, dřevěné nohy 28) mosazná trumpeta, výzdoba krbu 29) malovaný talíř, výzdoba krbu 30) fajfka, výzdoba krbu 31) dýka a svazáček jako výzdoba krbu 32) druhá trumpeta s osvětlením, výzdoba krbu 33) tři sošky Buddhy z kovu 34) dřevěný stolek 35) čistička vzduchu 36) 30 ks zdobeného skla porcelánem 37) 19 ks skla zdobeného probrušováním a leptem 38) 16 ks-čiré sklo 39) 10 Ks sklo zdobené porcelánem 40) 8 ks hrnku růžového porcelánu, 2 šálky s podšálky z růžového porcelánu, I dóza z růžového porcelánu 41) 200 ks nesourodé beletrie 42) garnýže na obou oknech, záclony, závěsy 43) polohovací postel s elektronickým ovládáním zn. Linet 44) invalidní vozík Casacare 45) dřevěná kuchyňská linka, délka 3,60 metru, 2 skříňky prosklené, délka kuchyňské linky s barovým pultem a mosazným madlem 3,80 metry, 22 plných dvířek, 2 prosklená dvířka, 16 šuplíku na barovýrn pultem, osvětlovací lišta s halogenovým osvětlením, nad druhou částí umístěnou podél zdi osvětlovací rampa s halogenovým osvětlením, kuchyňská linka je se zabudovanými spotřebiči: vestavěná lednička s mrazákem, myčkou Siemens, digestoř, elektrická trouba Whirlpool, mikrovlnou troubou Whirlpool VIP20, samostatně stojící lednice s mrazákem Samsung (RL5 5VTEBG, RL5 SVTEBG_1,XEO), 46) 5 barových židliček, imitace mosaz, bílá kůže sedáku 47) nerezový sloup s 5 držáky, umístění vedle kuchyňské linky 48) 3 dřevěné skříňky, na dvířkách béžový textil, 49) 2 skříňky, celodřevěné, dvoudvéřové, s jedním šuplíkem 50) kulatý rozkládací stůl, opěrná noha uprostřed stolu, výška 74 cm v rozloženém stavu 140 x 110 cm 51) 6 kovových židlí s polstrovaným sedákem 52) židlička se 2 výsuvnými schůdky 53) 3 kusy osvětlení 54) televizor Hitachi 55) černá skříňka pod televizorem s prosklenými dveřmi 56) polstrované křeslo, béžovohnědé barvy s květinovým vzorem 57) mosazná garnýž, dvoukolejničková, záclony, závěsy 58) odšťavňovač Champion 59) toaster Guzzini 60) automat na kávu Delonghi (00418 sériové číslo, model Café Venezia) 61) varná konvice Philips Essence 62)mixer Kenwood, ruční mixer Bosch, ruční mixer Braun 63) 12-ti dílná sada příborů se zlacením, nerezové příbory 64) nerezové hrnce v počtu 14 kusů s poklicemi, 2 tlakové hrnce Fissler veškeré další vy bavení kuchyně: 4 teflonové hrnce, nerezové a teflonové pekáče, plechy na pečení, keramické a skleněné zapékací mísy a misky, nerezové mísy, skleněné mísy, kávový a čajový a jídelní servis s dekorem růže, talíře, misky, misky, podšálky, skleničky, dva kávové servisy se zlatým zdobením, servírovací ozdobné mísy a talíře 65) nefunkční tiskárna 66) radiátor přenosný (TRSW 1225) 67) dvoudílná vestavná bílá skříň 68) trojdílná dřevěná skříň s posuvnými dveřmi 69) bílý noční stolek se šuplíky 70) zrcadlo ve zdobeném rámu 71) dvě skříně, černý rám se žlutou tapetou, uvnitř 4 skleněné police 72) stojací kovová lampa, se 4 elektrickými svíčkami 73) kulaté zrcadlo na zeď s osvětlením 74) bílá komoda se 4 zásuvkami 75) stropní světlo 76) mosazná garnýž, dvojkolejničková 77) všechno ložní prádlo 78) dvě ratanová křesla s polstry, ratanový stolek s mramorovou deskou, staré asi 15 let 79) skřínka se čtyřmi šuplíky, ze 70. let 80) bílý květináč – mísa na noze 81) políčky nazdi, dvě bílé, jedna hnědá dělená 82) elektrický radiátor nazdi 83) tři dřevěné skříňky, menší, dvě prosklené, jedna rohová u dveří do obývacího pokoje, 84) bílý botník se zrcadly 85) předsíňová stěna dřevěná s deseti dvířky, zrcadlem, věšáky 86) dvě ozdoby zavěšené u stropu 87) dřevěná ozdoba nad vchodem do obývacího pokoje 88) dvě zrcadla nad umyvadly s růžovou mramorovou deskou včetně osvětlení 89) čtyři koupelnové skříně 90) nerezový stojan na ručníky 91) věšáky a háčky v počtu šest kusů 92) čtyři koupelnové předložky 93) dvoukolejničková garnýž, záclony, závěsy 94) elektrický bojler 95) sprchový kout bezbariérový, bez vyznačeného typu, 96) elektrický bojler, běžné, součást vybavení stavby 97) tři madla nazdi, běžné, součást vybavení stavby 98) umyvadélko se sprchou, běžné, součást vybavení stavby 99) černá knihovnička 100) bílá skříňka 101) dvě bíle čtyřšuplíkové komody 102) dva bílé noční stolky 103) dvoudílná skříň 104) rozkládací pohovka a křeslo – hnědo béžová barva s květinovým motivem 105) čalouněné dvoulůžko 180 x 200 cm 106) osvětlení včetně halogenového osvětlení v podhledu 107) vsechny peřiny a polštáře i v úložném prostoru 108) dvojlůžko 109) bílý noční stolek 110) televizor SONY 111) skříňka pod televizor, černá, prosklená 112) skříňky – dva kudy 113) dvoudílná skříň 114) křeslo 115) osvětlení 116) všechny peřiny a polštáře i v úložném prostoru 117) dva pracovní stoly šedé barvy 118) tři skříňky šedé barvy, nefunkční zamykání šuplíků, nelze otevřít 119) ventilátor 120) klimatizace 121) tři stojany na květináče 122) obdélníkový bílý plastový stůl 123) bílá koupelnová skříňka pod umyvadlo, dvě dvířka, šuplíky na pravé straně 124) zrcadlová skříňka na umyvadlem, uvnitř poličky 125) držáky na ručníky 126) držák toaletního papíru 127) tři koupelnové předložky 128) 18 ks sklenic balených v červených krabicích značky Niké 129) 3 ks kovových regálů 130) bílá dvoudílná skříň pod schodištěm 131) černá trojdílná skříň na šatstvo a šatstvo v něm umístěné 132) kovový regál 133) dvoudílná policová skříň černá dvoudvéřová 134) tři bílá plastová lehátka, se dvěma předními kolečky 135) čtyři plastové židle bílé 136) velká ocelová skříň na nářadí včetně veškerého vybavení 137) malá ocelová skříňka na zeď 138) 2 vysoké kovové regály umístěné naproti vratům 139) malý úložný regál 140) stará lednice Liebherr 141) zahradní nářadí a pomůcky: dvě sekyry, elektrické nůžky, hrábě, motyky, pily, ruční nářadí, veškeré vybavení a zařízení 142) vertikutátor 143) akumulátorová sekačka 144) elektrické nůžky na plot 145) plastový stojan na lahve 146) elektrický stolní gril 147) polohovací elektrická postel, dovoz USA, stáří cca 30 let, nefunkční 148) neúplný skládací žebřík a úplný skládací hliníkový žebřík 149) hliníkové schůdky 150) úložné regály 151) pracovní stůl 152) police, květináče, postřiky, nářadí, plastové kbelíky 153) zahradní hadice v délce 200 metrů 154) pět sudů na dešťovou vodu, plastové 155) tři popelnice, plastové 156) benzinová sekačka značky alko, barva žlutá 157) vertikutátor se zamítá.

IV. Žaloba, kterou se domáhal žalobce určení, že [jméno FO], r.č. [RČ], posledně bytem [adresa], zemřelá dne [datum], byla ke dni svého úmrtí, tj. ke dni 21.5.2013, vlastníkem částky 3 100 000 Kč, se zamítá.

V. Žaloba, kterou se domáhal žalobce určení, že [jméno FO], r.č. [RČ], posledně bytem [adresa], zemřelá dne [datum], byla ke dni svého úmrtí, tj. ke dni [datum], vlastníkem částky 50 900 USD, se zamítá.

VI. Žaloba, kterou se domáhal žalobce určení, že [jméno FO], r.č. [RČ], posledně bytem [adresa], zemřelá dne [datum], byla ke dni svého úmrtí, tj. ke dni [datum], vlastníkem částky 58 000 EUR, se zamítá.

VII. Žaloba, kterou se domáhal žalobce určení, že [jméno FO], r.č. [RČ], posledně bytem [adresa], zemřelá dne [datum], byla ke dni svého úmrtí, tj. ke dni [datum], vlastníkem částky 2 956 233 Kč, se zamítá.

VIII. Žaloba, kterou se domáhal žalobce určení, že [jméno FO], r.č. [RČ], posledně bytem [adresa], zemřelá dne [datum], byla ke dni svého úmrtí, tj. ke dni [datum], vlastníkem částky 3 500 000 Kč, se zamítá.

IX. Žaloba, kterou se domáhal žalobce určení, že [jméno FO], r.č. [RČ], posledně bytem [adresa], zemřelá dne [datum], byla ke dni svého úmrtí, tj. ke dni [datum], vlastníkem částky 150 000 Kč, se zamítá.

X. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 300 054,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalované [tituly před jménem] [jméno FO].

XI. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 plnou náhradu nákladů řízení vzniklých státu, a to ve výši, která bude stanovena v samostatném usnesení, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 20.6.2013 domáhá určení, že [jméno FO], r.č. [RČ], posledně bytem [adresa], zemřelá dne [datum], byla ke dni svého úmrtí, tj. ke dni [datum] vlastníkem následujících nemovitostí: dům č.p. [Anonymizováno], část obce [adresa], na parcele č. parc. [Anonymizováno], parcelu č. parc. [Anonymizováno] a parcelu č. parc. [Anonymizováno], to vše k.ú. [adresa], část obce [adresa], obec [adresa], jak jsou tyto zapsány u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, a dále podíl o velikosti id. 1/6 na domu č.p. [Anonymizováno], část obce [adresa], na parcele č. parc. [Anonymizováno], parcele č. parc. [Anonymizováno] a parcele č. parc. [Anonymizováno], to vše k.ú. [adresa], obec [adresa], jak jsou tyto zapsány u [právnická osoba] pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], dále vlastníkem souboru movitých věcí specifikovaných v žalobě ve výroku III. žaloby pod body 1) – 157) a konečně vlastníkem finančních částek v celkové výši 9 706 233 Kč, 58 000 EUR a 50 900 USD. Svou žalobu odůvodnil tím, že je synem p. [jméno FO] a žalovaná je její dcerou, oba jsou pak dědici ze zákona po zemřelé. Žalobce má zájem na určení rozsahu majetku [jméno FO] ke dni jejího úmrtí s tím, že v dědickém řízení, vedeném notářkou [tituly před jménem] [jméno FO], se dozvěděl, že [jméno FO] darovala žalované darovacími smlouvami ze dne 22.11.2012 nemovitosti, a to dům č.p. [Anonymizováno], část obce [adresa], na parcele č. parc. [Anonymizováno], parcelu č. parc. [Anonymizováno] a parcelu č. parc. [Anonymizováno], to vše k.ú. [adresa], část obce [adresa], obec [adresa], jak jsou tyto zapsány u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], a dále podíl o velikosti id. 1/6 na domu č.p. [Anonymizováno], část obce [adresa], na parcele č. parc. [Anonymizováno] parcele č. parc. [Anonymizováno] a parcele č. parc. [Anonymizováno], to vše k.ú. [adresa], obec [adresa], jak jsou tyto zapsány u [právnická osoba] pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Havířov, a dále darovací smlouvou ze dne 20.2.2010 movité věci – vybavení předmětného domu a finanční prostředky ve výši 3 100 000 Kč, 50 900 USD a 58 000 EUR. Všechny tyto smlouvy považuje žalobce za absolutně neplatné, a to jednak s ohledem na zdravotní stav [jméno FO] a dále s přihlédnutím k podpisům na darovacích smlouvách, jejichž pravost žalobce zpochybňuje; co se týká darovací smlouvy ze dne 20.2.2010, tuto nemohla žalovaná platně uzavřít rovněž z důvodu v té době trvajícího manželství mezi [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobce dále poukázal na tu skutečnost, že [jméno FO] převzala dne 8.11.2005 v hotovosti od [tituly před jménem] [jméno FO], r.č. [RČ], na vypořádání SJM dle notářského zápisu o zúžení společného jmění manželů ze dne 8.11.2005 [Anonymizováno], finanční hotovost ve výši 2 956 233 Kč; tyto finanční prostředky se však nenacházejí na účtech [jméno FO] a lze tedy předpokládat, že finanční prostředky jsou stále v hotovosti uloženy na místě, které není žalobci známo. Žalobce má zato, že vzhledem ke zdravotnímu stavu [jméno FO] nebylo v jejich silách finanční prostředky utratit či jinak spotřebovat; uvedená částka je tedy ve vlastnictví [jméno FO] ke dni jejího úmrtí. [jméno FO] převzala dne 29.6.2005 v hotovosti od [tituly před jménem] [jméno FO], r.č. [RČ], finanční hotovost ve výši 3 500 000 Kč, ani tyto finanční prostředky se nenacházejí na účtech [jméno FO] a lze tedy předpokládat, že tyto finanční prostředky jsou stále v hotovosti uloženy na místě, které není žalobci známo. Žalobce má zato, že vzhledem ke zdravotnímu stavu [jméno FO] nebylo v jejich silách finanční prostředky utratit či jinak spotřebovat; uvedená částka je tedy ve vlastnictví [jméno FO] ke dni jejího úmrtí. Žalobce konečně v rámci žaloby uvedl, že dne 18.9.2006 byly na účet [jméno FO] vyplaceny dividendy v souvislosti s jejím podílem v obch. [adresa]. [právnická osoba]., IČ [IČO], ve výši [částka]; tyto finanční prostředky se na účtech [jméno FO] nenacházejí a nebyly nalezeny ani v předmětném domě dne 7.6.2013. Vzhledem ke zdravotnímu stavu [jméno FO] nebylo v jejich silách tyto finanční prostředky utratit či jinak spotřebovat; uvedená částka je tedy ve vlastnictví [jméno FO] ke dni jejího úmrtí.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu s tím, že žalobce nijak neprokázal svá, dle žalované spekulativní a nepravdivá, tvrzení ohledně uzavřených darovacích smluv, naopak tvrzení žalobce o nepravosti podpisu zůstavitelky, potažmo té skutečnosti, že by v důsledku své nemoci nebyla dlouhodobě schopna rozeznat důsledky svých právních úkonů, byla vyvrácena provedeným znaleckým dokazováním. V případě darovací smlouvy ze dne 20.2.2010 žalovaná mimo jiné poukázala na úmysl zůstavitelky darovat veškerý svůj majetek žalované, a to i s přihlédnutím k zůstavitelkou pořízené Listině o vydědění ze dne 6.9.2009. Pro případ, že by soud shledal darovací smlouvu ze dne 20.2.2010 za neplatnou, vznesla žalovaná námitky vydržení a promlčení. Ohledně požadavku žalobce týkající se finančních částek žalovaná existenci takových finančních částek zcela popřela, rovněž pak poukázala na absenci jakýchkoliv důkazů, které by měly tvrzení žalobce v tomto směru prokazovat.

3. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, znaleckými posudky a výslechy žalobce jakožto účastníka, dále výslechy svědků a znalců. Žádné další návrhy na doplnění dokazování nebyly účastníky vzneseny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování.

4. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána žalobcem důvodně.

5. Vzhledem k charakteru žaloby se soud nejprve zabýval tím, zda je na straně žalobce dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení tak, jak má na mysli ustanovení § 80 o.s.ř., neboť existence naléhavého právního zájmu na daném určení je vedle existence věcné legitimace účastníků jedním ze základních předpokladů úspěšnosti takto podané žaloby. Právní zájem na určení je dán ve smyslu ustanovení § 80 o.s.ř. tehdy, jestliže bez tohoto určení by bylo ohroženo právo v daném případě žalobce, nebo by se stalo nejistým jeho právní postavení. S ohledem na tu skutečnost, že je mezi účastníky sporu o tom, zda majetek, který je předmětem tohoto řízení, učinit součástí vypořádání v rámci dosud neskončeného pozůstalostního řízení, má soud ve shodě s žalobcem za to, že je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, když k nápravě sporného stavu je možné dojít takto podanou určovací žalobou.

6. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

7. Mezi účastníky není sporu o tom, že je vedeno u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] řízení o pozůstalosti po zůstavitelce paní [jméno FO], (dále rovněž jako „zůstavitelka“ či „p. [jméno FO]“), zemřelé dne 21.5.2013; nesporná je i ta skutečnost, že zůstavitelka po sobě zanechala dvě děti – žalobce a žalovanou. Mezi stejnými účastníky bylo rovněž u zdejšího soudu vedeno pod sp.zn. [spisová značka] řízení o určení dědického práva, jehož předmětem byl mimo jiné přezkum pravosti listiny o vydědění syna zůstavitelky, tj. žalobce, sepsané dne 6.9.2009, potažmo se zdejší soud v řízení pod sp.zn. [spisová značka] zabýval jednotlivými důvody vydědění. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 26.10.2021, č.j. [spisová značka], ve znění usnesení ze dne 15.3.2022, č.j. [spisová značka], následně potvrzeným rozsudkem Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 3.8.2022, č.j. [spisová značka], bylo co do rozhodnutí ve věci samé určeno, že žalobce je dědicem zůstavitelky paní [jméno FO], narozené 16.6.1947, posledně bytem [adresa], zemřelé dne 21.5.2013 (výrok I. rozsudku – právní moc ke dni 6.9.2022), dále byla žaloba zamítnuta v části, v níž se žalobce domáhal určení, že žalovaná po zůstavitelce nedědí (výrok II. rozsudku – právní moc ke dni 6.1.2022). Z odůvodnění označeného rozsudku je poté zřejmé, že soud neměl po provedeném dokazování pochybnost ani o pravosti listiny o vydědění ani o vážnosti vůle zůstavitelky, nicméně neshledal žádný ze zákonných důvodů pro vydědění žalobce. Jak má soud dále za prokázané Listinou o vydědění ze dne 6.9.2009, zůstavitelka zde uvedla, že po zralé úvaze, při plném vědomí, bez nátlaku a za přítomnosti svědků vyděďuje svého syna [jméno FO] (žalobce), a to s odůvodněním, že žalobce zůstavitelce neposkytuje pomoc od počátku roku 2006, neudržuje s ní pravidelný kontakt ani telefonicky, navštěvuje ji maximálně čtyřikrát za rok; přestože jej o návštěvu a o pomoc, a to jak s nákupy, tak s návštěvou lékaře, žádala, její prosby nevyslyšel; trvale o ni neprojevuje zájem, který by jako její potomek projevovat měl; také v nemoci neprojevil žádný zájem, do nemocnice ji doprovodil pouze dvakrát. Je mu zcela lhostejné, jak tráví Vánoce, kdo jí poskytuje pomoci, kdo jí zajišťuje přepravu, provoz domácnosti, opravy, úklid; nikdy ji nepozval k sobě domů; jak zůstavitelka zjistila, v letech 2005 a 2006 žalobce a jeho otec vyvedli akcie společnosti [právnická osoba]. přes třetí osobu ve svůj prospěch, odprodali si je přes třetí osoby za zlomek jejich ceny, přestože jim k tomu zůstavitelka nedala souhlas; akcie této společnosti byly majetkem společnosti [právnická osoba]., kde zůstavitelka vlastní 50% podíl; po převodu akcií začali okamžitě převádět a rozprodávat majetek společnosti; ovládli tím i další společnost [právnická osoba].; žalobce při snahách o řešení této situace zůstavitelce sdělil, že zůstavitelka dostala již dost peněz v rámci rozdělení společného jmění s jejím manželem a více nepotřebuje; věc ji trápí o to více, neboť na získání majetku po léta velmi tvrdě pracovala a pak se to projevilo také na jejím zdraví; zůstavitelka rovněž v dané Listině o vydědění výslovně uvedla, že toto vše je důvodem, proč se rozhodla darovat veškerý svůj majetek své dceři [jméno FO], nar. [Datum narození žalované] (žalovaná), protože si je u ní jistá, že se bude o zůstavitelku starat nadále tak, jak to činila doposud, a stejným způsobem bude pečovat i o matku zůstavitelky. Z Listiny o vydědění ze dne 6.9.2009 je poté zřejmé, že tuto listinu dále podepsali dva svědci [jméno FO], nar. 13.1.1970, a [jméno FO], RČ: [RČ], s tím, že zůstavitelka dne 6.9.2009 před nimi, současně přítomnými, vlastní rukou podepsala výše uvedenou listinu o vydědění žalobce. Podpis zůstavitelky na dané Listině byl rovněž předmětem znaleckého zkoumání, když z rozsudku zdejšího soudu ze dne 26.10.2021, č.j. [spisová značka], se v tomto směru podává, že „Podpis na listině o vydědění je s vysokou pravděpodobností pravým podpisem zůstavitelky. U podpisu nebyly nalezeny znaky, které by se významně měnily. Nebyla zjištěna narušená koordinace psacího pohybu (prokázáno znaleckým posudkem znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] č. [Anonymizováno] ze dne 25.1.2016 a výslechem této znalkyně).“. Mezi účastníky nebylo nijak sporováno, že zůstavitelka p. [jméno FO] byla dlouhodobě velmi vážně nemocná, léčila se řadu let s onkologickou diagnózou, která byla i příčinou jejího úmrtí. Ošetřujícím lékařem zůstavitelky byl po celou dobu, a to v letech 2001 až 2013, onkolog [tituly před jménem] [jméno FO]. Z výpovědi tohoto svědka má soud za prokázané, že zůstavitelka byla s ohledem na svou diagnózu cca 5 let před svou smrtí na vozíku, trpěla chronickými bolestmi, užívala proto dlouhodobě opiáty. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] dále uvedl, že neví o tom, že by zůstavitelka měla nějaké psychické obtíže, přičemž byť užívala opiáty, nemyslí si, že by tyto měly více ovlivňovat její úsudek; až na závěrečnou fázi, kdy byla zůstavitelka krátce před smrtí hospitalizována v nemocnici, nikdy svědek neshledal, že by byla zůstavitelka zmatená či dezorientovaná, ovšem s tím, že psychiatrie nespadá pod jeho odbornost.

8. Skutečnost, že to byla žalovaná, která především pečovala o svou matku v době její nemoci, byla poté prokázána výpověďmi svědkyň [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]; uvedené svědkyně ve vzájemné shodě vypověděly, že to byla právě žalovaná, kterou u zůstavitelky vídávaly, příp. o které vědí, že zajišťovala zůstavitelce potřebnou pomoc. Z výpovědi uvedených svědkyň dále vyplývá, že byť zůstavitelka příliš své finanční záležitosti s ostatními neřešila, stěžovala si na svého syna – žalobce a naopak vyjevila svou vůli darovat či odkázat svůj majetek dceři – žalované. Soud v této souvislosti poukazuje především na výpověď svědkyně [jméno FO], dlouholeté přítelkyně zůstavitelky, která uvedla, že dle listin, které jí ukazovala zůstavitelka, zůstavitelka darovala svůj dům včetně vybavení žalované, rovněž jí zůstavitelka ukazovala i listinu o vydědění žalobce. O svém úmyslu přepsat svůj majetek na žalovanou se zůstavitelka, jak vyplývá z výpovědi svědkyně [jméno FO], zmínila i před touto svědkyní. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] má soud dále za prokázané, že zůstavitelka se vyjadřovala v tom smyslu, že „vše bude dcery“. Z výpovědi žádného v řízení slyšeného svědka poté nijak nevyplynulo, že by zůstavitelka měla ve zvyku podepisovat nějaké prázdné papíry, či že by nějaké takové zůstavitelkou bianco podepsané papíry svědci viděli; svědkyně [jméno FO] naopak zmínila, že dle ní na to byla zůstavitelka velmi opatrná. Ohledně nakládání s financemi ze strany zůstavitelky či existence větších finančních prostředků v domě, kde zůstavitelka bydlela, nebyly v řízení zjištěny žádné relevantní skutečnosti. Výpověď žalobce, dle kterého se v domě nacházel trezor s velkou finanční hotovostí, tak zůstala ojedinělá, navíc i pokud by tomu tak mělo být, ani z výpovědi samotného žalobce nelze nijak dovodit, o jakou konkrétní finanční částku by se mělo jednat, navíc pak k rozhodnému dni, tj. ke dni smrti zůstavitelky. Uvedené skutečnosti týkající se existence konkrétních finančních částek ve vlastnictví zůstavitelky ke dni její smrti nebyly žalobcem prokázány ani po poskytnutém poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. Soud si je vědom tvrzení žalobce, dle kterého měla zůstavitelka obdržet v letech 2005 a 2006 větší finanční obnosy, byť daná skutečnost je žalovanou sporována, nelze však v této souvislosti přehlédnout, že zůstavitelka zemřela v roce 2013. I pokud by tak měly být v roce 2005 či 2006 v držení zůstavitelky větší finanční hodnoty, lze důvodně předpokládat, že tyto by byly, minimálně ve své části, spotřebované.

9. K jednotlivým zažalovaným nárokům poté soud dále uvádí:

10. Nemovitosti – 1) dům č.p. [Anonymizováno], část obce [adresa], na parcele č. parc. [Anonymizováno], parcely č. parc. [Anonymizováno] a parcely č. parc. [Anonymizováno], to vše kat. úz. [adresa], část obce [adresa], obec [adresa], jak jsou tyto zapsány u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa]) ideální 1/6 následujících nemovitostí: dům č.p. [Anonymizováno], část obce [adresa], na parcele č. parc. [Anonymizováno], parcely č. parc. [Anonymizováno] a parcely č. parc. [Anonymizováno], to vše kat. úz. [adresa], obec [adresa], jak jsou tyto zapsány u [právnická osoba] pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Havířov. Jak ohledně nemovitostí v katastrálním území [adresa], tak i nemovitostí v katastrálním území [adresa], byly uzavřeny darovací smlouvy, obě ze dne 22.11.2012, na základě kterých zůstavitelka uvedené nemovitosti darovala žalované a žalované tyto dary přijala. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané označenými darovacími smlouvami. Namítal-li žalobce, že zůstavitelka nebyla duševně způsobilá k uzavření předmětných darovacích smluv, potažmo popíral-li žalobce pravost daných darovacích smluv (od této námitky bylo následně žalobcem ohledně těchto darovacích smluv upuštěno) a zejména pak pravost podpisu zůstavitelky na těchto smlouvách, jeho námitky byly vyvráceny znaleckými posudky z oborů zdravotnictví – psychiatrie a písmoznalectví se zcela jednoznačnými závěry. Jak vyplývá ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, č. [Anonymizováno] ze dne 24.4.2024, ve spojení s výpovědí znalce, znalec [tituly před jménem] [jméno FO] neshledal u zůstavitelky existenci žádné duševní poruchy ke dni podpisu daných darovacích smluv, s tím, že u zůstavitelky nebyla popsána žádná duševní porucha, vlivem které by měla zůstavitelka snížené rozpoznávací a ovládací schopnosti a vlivem které by nebyla schopna posoudit obsah jmenovaných darovacích smluv a porozumět důsledkům uzavření takových smluv. O správnosti tohoto závěru znalce [tituly před jménem] [jméno FO] nemá soud žádné pochybnosti, když znalec měl k dispozici veškerou relevantní zdravotnickou dokumentaci zůstavitelky, přičemž své závěry znalec před soudem rovněž řádně obhájil v rámci své výpovědi. Jednoznačný závěr lze vyvodit i ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru písmoznalectví, č. [č. účtu], [Anonymizováno], ze dne 6.12.2024. Uvedený znalec ve svém znaleckém posudku ve spojení se svou výpovědí zcela jednoznačně dovodil, že sporné podpisy na obou darovacích smlouvách jsou kategoricky pravými podpisy [jméno FO]. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] měl k dispozici potřebné množství srovnávacích materiálů (některé byly vyžádány i prostřednictvím soudu – žádosti zůstavitelky o vydání občanského průkazu) a rovněž on bez jakýchkoli pochybností své závěry obhájil před soudem. Obě darovací smlouvy byly rovněž řádně vloženy s právními účinky ke dni 28.11.2012 (nemovitosti v k.ú. [adresa]) a ke dni 30.1.2013 (nemovitosti v k.ú. [adresa]) do katastru nemovitostí, což má soud za prokázané výpisy z katastru nemovitostí LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa], a LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa].

11. Finanční prostředky ve výši 2 956 233 Kč, 3 500 000 Kč a 150 000 Kč – zde soud poukazuje již na výše uvedené (odst. 8 rozsudku). Žalobce tvrdil, že finanční prostředky v těchto konkrétních výších měla zůstavitelka ve svém vlastnictví ke dni své smrti, tj. k [datum]. Byl-li žalobce soudem opakovaně poučen k prokázání tohoto svého tvrzení dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř., jediným důkazem, který v této souvislosti nabídl, byla pouze jeho účastnický výpověď, dle soudu k prokázání daných tvrzení zcela nedostačující. I pokud by byly řádně a beze vší pochybnosti prokázány tvrzené skutečnosti o převzetí větších finančních hodnot zůstavitelkou v letech 2005 a 2006 či existence finančních prostředků nejasné hodnoty v trezoru zůstavitelky v domě, kde bydlela, dané skutečnosti ještě nemohou vést soud k jednoznačně prokázanému závěru, že žalobkyně vlastnila v hotovosti ke dni svého úmrtí dané konkrétní finanční částky v konkrétních tvrzených výších, když lze předpokládat minimálně jejich částečnou spotřebu v letech 2005 až 2013.

12. Movité věci blíže vypočtené ve výroku III. rozsudku a finanční prostředky ve výši 3 100 000 Kč, 50 900 USD a 58 000 EUR – ohledně těchto položek byla předložena žalovanou darovací smlouva ze dne 20.2.2010, nicméně nikoli v originále, ale „pouze“ v úředně ověřené kopii. Soud má však za to, že i tato úředně ověřená kopie darovací smlouvy má svou výraznou vypovídací hodnotu, a to zejména s přihlédnutím k ostatním v řízení provedeným důkazům. I ohledně této darovací smlouvy žalobce sporoval její pravost, rovněž pak i pravost podpisu zůstavitelky, dále i duševní způsobilost zůstavitelky ke dni uzavření této smlouvy. Těmto námitkám však soud nepřisvědčil, když má za to, že v řízení bylo prokázáno, že darovací smlouva ze dne 20.2.2010 byla skutečně mezi zůstavitelkou a žalovanou uzavřena (k tomu viz dále). Z Darovací smlouvy ze dne 20.2.2010 má soud poté za prokázané, že touto smlouvou zůstavitelka jako dárce darovala žalované jako obdarované peněžní prostředky ve výši 3 100 000 Kč, 50 900 USD a 58 000 EUR a dále vybavení a příslušenství nemovitosti: domu č.p. [Anonymizováno], část obce [adresa], na pozemku parc. č. [hodnota] a pozemku parc. č. [hodnota], v rámci darovací smlouvy dále blíže specifikované, přičemž žalovaná tyto dary přijala a převzala. K námitkám žalovaného soud poté uvádí: Bylo-li poukazováno na duševní stav zůstavitelky v době podpisu dané darovací smlouvy, zde soud opětovně poukazuje na zcela jednoznačné závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, v jím vyhotoveném znaleckém posudku č. [Anonymizováno] ze dne 24.4.2024, ve spojení s výpovědí znalce, kdy znalec [tituly před jménem] [jméno FO] neshledal u zůstavitelky existenci žádné duševní poruchy ke dni podpisu předmětné darovací smlouvy, s tím, že u zůstavitelky nebyla popsána žádná duševní porucha, vlivem které by měla zůstavitelka snížené rozpoznávací a ovládací schopnosti a vlivem které by nebyla schopna posoudit obsah dané darovací smlouvy a porozumět důsledkům uzavření takové smlouvy. O správnosti tohoto závěru znalce [tituly před jménem] [jméno FO] nemá soud žádné pochybnosti, když znalec měl k dispozici veškerou relevantní zdravotnickou dokumentaci zůstavitelky, přičemž své závěry znalec před soudem rovněž řádně obhájil v rámci své výpovědi. Soud má dále za prokázané, že zůstavitelka uvedenou darovací smlouvu ze dne 20.2.2010 rovněž podepsala, když v této souvislosti vycházel ze závěru znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru písmoznalectví, č. [č. účtu], [Anonymizováno], ze dne 6.12.2024. Uvedený znalec ve svém znaleckém posudku ve spojení se svou výpovědí dospěl k závěru, že kopie sporného podpisu na Darovací smlouvě ze dne 20.2.2010 je s vysokou pravděpodobností kopií pravého podpisu [jméno FO]. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] měl k dispozici potřebné množství srovnávacích materiálů (některé byly vyžádány i prostřednictvím soudu – žádosti zůstavitelky o vydání občanského průkazu) a rovněž on bez jakýchkoli pochybností své závěry obhájil před soudem. Je zřejmé, že právě s ohledem na tu skutečnost, že měl znalec [tituly před jménem] [jméno FO] k dispozici pouze ověřenou kopii, nemohl vyšší stupeň pravděpodobnosti vyslovit, nicméně jeho závěr o „vysoké pravděpodobnosti“ je pro soud přesvědčivý. V souvislosti s výpovědí znalce [tituly před jménem] [jméno FO] pak nelze přisvědčit tvrzení žalobce, že znalec [jméno FO] měl jednoznačně potvrdit, že originál dané darovací smlouvy mohl být kompilátem, neboť uvedený znalec se vyjadřoval pouze ve zcela obecné rovině, navíc takový závěr nespadá pod jeho odbornost. Nejvíce sporovanou otázkou poté zůstává posouzení pravosti dané Darovací smlouvy ze dne 20.2.2010, kdy žalobce u této námitky, na rozdíl od darovacích smluv ze dne 22.11.2012, setrval, a to právě s ohledem na nepředložený originál této darovací smlouvy. Soud nicméně po posouzení veškerých výsledků dokazování a všech podstatných skutečností dospěl k závěru, že k tomuto kroku, tj. uzavření darovací smlouvy ze dne 20.2.2010 ve prospěch žalované, bylo zůstavitelkou skutečně přistoupeno. Jak již bylo uvedeno výše, soud má k dispozici úředně ověřenou kopii dané darovací smlouvy, nikoli originál. Namítal-li žalobce, že originál nebyl žalovanou předložen účelově, jeví se takové tvrzení žalobce jakožto spekulativní. Zde soud poukazuje na tu skutečnost, že zůstavitelka zemřela již v květnu 2013, tj. před více než 12 lety, přičemž jak pozůstalostní řízení, tak i spory mezi účastníky, trvají po dobu shodné délky. V této souvislosti bylo opakovaně poukazováno na uzavřené darovací smlouvy, bylo s nimi nakládáno různým způsobem, nelze tedy vyloučit, že skutečně mohlo dojít k založení jejich originálů u jiných zainteresovaných osob (zde soud doplňuje, že originály darovacích smluv týkajících se nemovitostí byly vyžádány od příslušných katastrálních úřadů, tj. rovněž nebyly předloženy žalovanou). Soud má pak ve shodě se žalovanou za to, že i úředně ověřená kopie dané smlouvy má svou výraznou vypovídací hodnotu, kdy lze dle soudu vyjít z té skutečnosti, že za účelem úředního ověření byl předložen originál dané smlouvy. Má-li soud z tvrzení žalobce dovodit, že takový originál by měl být falzifikátem, žalovanou či jinou osobou účelově vytvořeným, jedná se i v tomto směru dle soudu o spekulaci. Žalobce ostatně v rámci podané žaloby prvotně nenamítal pravost dané listiny, nýbrž jeho námitky směřovaly co do popření pravosti podpisu zůstavitelky na této listině, příp. nemožnosti danou darovací smlouvu uzavřít s ohledem na trvání manželství zůstavitelky s p. [tituly před jménem] [jméno FO] v době uzavření dané darovací smlouvy. Teprve o mnoho let poté začal žalobce namítat pravost dané darovací smlouvy a rovněž pak i darovacích smluv týkajících se nemovitostí, a to s tím, že zůstavitelka měla údajně ve zvyku podepisovat listiny bianco, tj. bez vyplněného textu. Taková skutečnost, tj. že by zůstavitelka podepisovala listiny bianco, však nebyla v řízení nijak prokázána (k tomu viz výše). V případě smluv, které byly předloženy v originále, následně žalobce od své námitky co do „nepravosti“ těchto smluv upustil; takový postup poté dle soudu spíše svědčí o účelovosti dané námitky. Naopak z Listiny o vydědění ze dne 6.9.2009 je evidentní, že vůlí zůstavitelky bylo veškerý svůj majetek darovat dceři, tj. žalované. Byť soud v rámci řízení vedeného pod u zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] dovodil, že důvody pro vydědění žalobce dány nebyly, o pravosti listiny o vydědění ani o vážnosti vůle zůstavitelky žádné pochybnosti neměl. Takové vůli zůstavitelky pak dle soudu odpovídá i následné uzavření všech darovacích smluv. Pro úplnost soud uvádí, že o plánu zůstavitelky darovat svůj majetek žalované vypověděly rovněž svědkyně [jméno FO] a [jméno FO]. Namítal-li žalobce dále nelogičnost takového případného postupu zůstavitelky, a to s ohledem na časové souvislosti a i vzhledem k té skutečnosti, proč nejprve darovat zařízení nemovitosti a poté samotnou nemovitost, jedná se opět o spekulace, kdy ostatně by mohlo býti naopak namítáno – a soud nezastírá, že i zde by se jednalo o spekulace – proč by měla žalovaná přistupovat k účelovému vytvoření darovací smlouvy naopak s takto brzkým datem a nikoli s datem následným po uzavření dalších darovacích smluv, navíc s komplikovaným obsáhlým výčtem položek mnohdy zcela nevýznamné hodnoty. K dalším námitkám žalobce, dle něj svědčících o účelovém vytvoření předmětné darovací smlouvy žalovanou, soud uvádí: Byť soud nepovažuje za šťastné, že žalovaná nezprostila povinnosti mlčenlivosti svého dřívějšího právního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] tak, aby se tento mohl případně vyjádřit k procesu darování movitých a nemovitých věcí zůstavitelkou žalované, tato skutečnost ještě nemůže v žádném případě svědčit o tvrzení žalobce o tvrzeném účelovém vytvoření dané darovací smlouvy žalovanou. Dále pokud se k darování movitých věcí nevyjádřili svědci, příp. tito o dané věci ničeho nevěděli, opět z tohoto nelze dovodit, že by zůstavitelka k takovému kroku nepřistoupila. Z výpovědi svědků navíc vyplynulo, že p. [jméno FO] nepatřila úplně mezi ty osoby, které s ostatními otevřeně řeší své majetkové záležitosti (k tomu odst. 8 rozsudku). Skutečnost, že svědkům nebyly dané záležitosti týkající se movitého majetku zřejmé, poté dle soudu nemohou vésti k závěru, že jejich výpověďmi došlo k vyvrácení verze žalované o darování finančních prostředků zůstavitelkou dceři. Poukazoval-li žalobce konečně na tu skutečnost, že zůstavitelka nemohla přistoupit v době trvání manželství k platnému darování, z Notářského zápisu sepsaného dne 8.11.2005 notářkou [tituly před jménem] [jméno FO], sp.zn. [Anonymizováno], má soud za prokázané, že tehdejší manželé [jméno FO] a [jméno FO] přistoupili k zúžení svého společného jmění, a to mimo jiné s tím, že p. [jméno FO] se počínaje dnem 8.11.2005 stane vlastníkem veškerého vybavení a zařízení rodinného domu na adrese [adresa], rovněž tak i veškerých zůstatků hotovosti uložených na účtech vedených na své jméno. Z úřední činnosti je soudu známo, že manželství zůstavitelky a [jméno FO] bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 17.12.2009, č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 30.6.2010. Z odůvodnění tohoto rozsudku je poté patrné, že [jméno FO] se odstěhoval ze společné domácnosti manželů již v roce 2005 a rodinný dům na adrese [adresa], nadále, a to i ke dni sepisu zmíněného notářského zápisu, výlučně užívala již pouze zůstavitelka. Pro úplnost soud uvádí, že ani v případě částek ve výši 3 100 000 Kč, 50 900 USD a 58 000 EUR žalobce soudu přes poskytnuté poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. nenabídl žádné důkazy k prokázání existence daných finančních částek ke dni smrti zůstavitelky tak, jak je žalováno.

13. Z ostatních v řízení provedených důkazů nezjistil soud žádné další pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti.

14. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, byl zrušen zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který nabyl účinnosti dne 1.1.2014 (dále jen „zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník“). Dle ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Dle odst. 3 označeného ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto s ohledem na uvedené postupoval dle dosavadních právních předpisů, tj. dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a to s přihlédnutím k datu smrti zůstavitelky 21.5.2013.

15. Podle ustanovení § 628 odst. 1 o.z. darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost a u movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování.

16. Podle ustanovení § 34 o.z. právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.

17. Podle ustanovení § 37 odst. 1 o.z. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

18. Podle ustanovení § 38 odst. 1 o.z. neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.

19. Podle ustanovení § 39 o.z. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

20. Podle ustanovení § 143a odst. 1 o.z. manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.

21. Podle ustanovení § 473 odst. 1 o.z. v první dědické skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo partner, každý z nich stejným dílem.

22. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, matka účastníků p. [jméno FO] zemřela dne [datum]; pozůstalostní řízení je vedeno u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka], přičemž nebylo dosud ukončeno. V průběhu minulých let bylo paralelně mezi účastníky rovněž vedeno u zdejšího soudu řízení ve věci pod sp.zn. [spisová značka] o určení dědického práva, jehož předmětem byl mimo jiné přezkum pravosti Listiny o vydědění syna zůstavitelky, tj. žalobce, sepsané zůstavitelkou dne 6.9.2009, ve které zůstavitelka vyjevila svou vůli žalobce vydědit a veškerý svůj majetek přenechat své dceři – žalované. V rámci řízení vedeného pod sp.zn. [spisová značka] sice soud neshledal žádný ze zákonných důvodů pro vydědění žalobce, nicméně dále s tím, že rovněž neměl ani žádné pochybnosti o pravosti této listiny o vydědění ani o vážnosti vůle zůstavitelky do této listiny vtělené. Z uvedené vyplývá rovněž závěr, že oba účastníci, děti zůstavitelky, jsou jejími dědici dle ustanovení § 473 odst. 1 o.z.

23. Žalobce se podanou žalobou domáhá určení, že movité a nemovité věci, blíže specifikované pod výroky I. – IX. tohoto rozsudku, byly ke dni smrti zůstavitelky ve vlastnictví zůstavitelky, a to právě s ohledem na vedené a dosud neskončené pozůstalostní řízení. K jednotlivým požadavkům žalobce poté soud uvádí:

24. Nároky pod výroky I. a II. žalobního petitu – nemovitosti: 1) dům č.p. [Anonymizováno], část obce [adresa], na parcele č. parc. [Anonymizováno], parcely č. parc. [Anonymizováno] a parcely č. parc. [Anonymizováno], to vše kat. úz. [adresa], část obce [adresa], obec [adresa], jak jsou tyto zapsány u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa]) ideální 1/6 následujících nemovitostí: dům č.p. [Anonymizováno], část obce [adresa], na parcele č. parc. [Anonymizováno], parcely č. parc. [Anonymizováno] a parcely č. parc. [Anonymizováno], to vše kat. úz. [adresa], obec [adresa], jak jsou tyto zapsány u [právnická osoba] pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Jak ohledně nemovitostí v katastrálním území [adresa], tak i nemovitostí v katastrálním území [adresa], byly v souladu s ustanovením § ustanovení § 628 odst. 1 a 2 o.z. uzavřeny mezi zůstavitelkou jako dárkyní a žalovanou jako obdarovanou písemné darovací smlouvy, obě ze dne 22.11.2012, na základě kterých zůstavitelka uvedené nemovitosti darovala žalované a žalované tyto dary přijala; došlo rovněž ke vkladu těchto písemných darovacích smluv do katastru nemovitostí. Z uvedeného je tedy zřejmé, že zůstavitelky pozbyla již ke dni 22.11.2012 vlastnické právo k uvedeným nemovitým věcem, co do požadavků uvedených pod výroky I. a II. navrženého žalobního petitu byla proto žaloba jako nedůvodně podaná zamítnuta. Namítal-li žalobce v této souvislosti absolutní neplatnost daných darovacích smluv, kdy dle něj podpis na těchto darovacích smlouvách není pravým podpisem zůstavitelky, potažmo zůstavitelka dle něj jednala v duševní poruše (ustanovení § 38 odst. 2 o.z.), námitky žalobce v tomto směru byly vyvráceny znaleckými posudky znalce z oboru zdravotnictví – psychiatrie [jméno FO] a znalce z oboru písmoznalectví [tituly před jménem] [jméno FO] (k tomu viz odst. 10 rozsudku). Rozporoval-li žalobce rovněž pravost daných darovacích smluv s tvrzením, že zůstavitelka měla ve zvyku podepisovat prázdné papíry, kam byl text doplněn teprve následně, od těchto námitek v případě darovacích smluv ze dne 22.11.2012 následně upustil.

25. Nároky pod výroky III. až VI. žalobního petitu – movité věci tvořící vybavení nemovitosti v k.ú. [adresa] blíže specifikované ve výroku III. výroku rozsudku a finanční částky 3 100 000 Kč, 50 900 USD a 58 000 EUR; zde soud zejména poukazuje na odst. 12 rozsudku. V této části žalovaná opírala svou procesní obranu zejména o Darovací smlouvu ze dne 20.2.2010 s tím, že vzhledem k té skutečnosti, že dané věci jí byly darovány zůstavitelkou již k datu 20.2.2010, nemohly být ve vlastnictví zůstavitelky ke dni její smrti. Soud se s tímto závěrem žalované po provedeném dokazování ztotožnil, když má rovněž za to, že bylo v řízení prokázáno uzavření dané darovací smlouvy v souladu s ustanovením § 628 odst. 1 o.z., na základě které žalovaná jako obdarovaná nabyla vlastnictví k uvedeným movitým věcem a finančním částkám. Soud si je vědom složitosti posouzení dané otázky, a to zejména za situace, kdy předmětná darovací smlouva nebyla předložena v originále, když lze rovněž přisvědčit žalobci, že na žalované bylo, aby prokázala rovněž pravost takto předložené soukromé listiny (k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 2727/99). Soud nicméně dospěl po provedeném dokazování k již výše uvedenému závěru, kdy dle něj nelze bez dalšího bagatelizovat ani předložení úředně ověřené kopie, dále s tím, že i celá řada dalších v řízení provedených důkazů svědčí o existenci Darovací smlouvy ze dne 20.2.2010, do které zůstavitelka vtělila svou vůli darovat žalované finanční prostředky a movité věci v této smlouvě uvedené. Soud v této souvislosti poukazuje i na judikaturu soudů vyšších stupňů, zejména pak rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 1938/2008, dle kterého „Rozsah potřebného dokazování v civilním procesu se neshoduje s rozsahem dokazování potřebného k uznání obžalovaného vinným v řízení trestním. V civilním řízení nelze učinit závěr, že nebylo uneseno důkazní břemeno proto, že skutečnost nebyla provedenými důkazy prokázána nade vši pochybnost. Pro závěr, že soud má určitou skutečnost za prokázanou, dostačuje, aby předmětný skutkový závěr bylo možné s velkou mírou pravděpodobnosti připustit. Protože v civilním řízení neplatí zásada in dubio pro reo, nemusí nepřímé důkazy tvořit zcela uzavřenou soustavu, která nepřipouští jiný skutkový závěr než ten, k němuž soud došel, nýbrž dostačuje, jestliže nepřímé důkazy s velkou mírou pravděpodobnosti k tomuto závěru (na rozdíl od možných závěrů jiných) vedou.“. Pro svůj závěr, že žalovaná prokázala s velkou mírou pravděpodobnosti existenci (pravost) uzavřené darovací smlouvy uvedeného obsahu, soud vycházel z následujících skutečností: Soud má zejména za to, že i předložená úředně ověřená kopie darovací smlouvy má svou výraznou vypovídací hodnotu, a to za situace, kdy žádné v řízení provedené důkazy nesvědčí o tom, že by žalovaná měla danou darovací smlouvu účelově vytvořit a tuto předložit k úřednímu ověření. Tvrzení žalobce o takovém účelovém vytvoření darovací smlouvy se soudu jeví jako ryze spekulativní, když v této souvislosti nelze ani přehlédnout, že obdobnou námitku žalobce vznášel i ohledně dvou zbývajících darovacích smluv, kdy po zajištění originálů těchto smluv od této námitky ustoupil, potažmo neúspěšně i ohledně Listiny o vydědění ze dne 6.9.2009. Opíral-li žalobce svůj závěr o dle něj nelogický postup zůstavitelky co do časových souvislostí, i v tomto směru se dle soudu jedná o tvrzení spekulativní. Účelovost postupu žalované co do případného vytvoření falzifikátu darovací smlouvy nelze dovozovat ani z té skutečnosti, že ve věci nebylo možné vyslechnout jejího tehdejšího právního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO], neboť nebyl žalovanou tento navržený svědek zproštěn mlčenlivosti (byť soud, jak již uvedl výše, nepovažuje tuto skutečnost za příliš šťastnou). Úmysl zůstavitelky darovat žalované, která prokazatelně poskytovala své matce v době její nemoci výraznou pomoc a péči, svůj majetek následně vtělený do všech uzavřených darovacích smluv, tedy včetně vybavení domácnosti či finančních prostředků ve vlastnictví zůstavitelky, lze naopak dovodit z již dříve prokazatelně vyjevené vůle zůstavitelky v rámci Listiny o vydědění ze dne 6.9.2009, kdy zůstavitelka krátce před uzavřením prvé darovací smlouvy (únor 2010) výslovně uvedla, že se rozhodla darovat veškerý svůj majetek své dceři [jméno FO], nar. [Datum narození žalované] (žalovaná), kdy tento svůj postup i více odůvodnila, dále s tím, že si je užalované jistá, že se bude o zůstavitelku starat nadále tak, jak to činila doposud, a stejným způsobem bude pečovat i o matku zůstavitelky. Svůj obecný úmysl v tomto směru zůstavitelka vyjevila i před svými přítelkyněmi [jméno FO] a [jméno FO]. Soud zohlednil i tu skutečnost, a to za situace, kdy má za prokázanou pravost podpisu zůstavitelky na Darovací smlouvě ze dne 20.2.2010 (k tomu viz dále), že v řízení nebylo nijak prokázáno, a to ani náznakem, tvrzení žalobce, že by zůstavitelka měla ve zvyku pro případné budoucí využití podepisovat bianco papíry, které by takto mohly být jinou osobu zneužity. Jak naopak vyplynulo z výpovědi svědkyně [jméno FO], dle této svědkyně byla zůstavitelka na takové věci velmi opatrná (soud zde nad rámec a pro úplnost uvádí, že žádný ze svědků neshledal jakoukoli případnou zmatenost či neorientovanost zůstavitelky, naopak z jejich výpovědí vyplynulo, že se jednalo o inteligentní a silnou, byť vážnou nemocí dlouhodobě zkoušenou ženu; duševní způsobilostí k okamžiku učinění daných právních jednání se však zabýval především znalec z oboru zdravotnictví – psychiatrie – k tomu viz dále). Souhrn těchto skutečností pak vede soud k závěru stran prokázání tvrzení žalované, dle kterého zůstavitelka přistoupila k uzavření darovací smlouvy dle ustanovení § 628 odst. 1 o.z. ve prospěch žalované. Soud dále s ohledem na další námitky žalobce uvádí: Bylo-li i v případě uzavření Darovací smlouvy ze dne 20.2.2010 poukazováno žalobcem na duševní stav zůstavitelky v době podpisu dané darovací smlouvy (ustanovení § 38 odst. 2 o.z.), zde soud opětovně poukazuje na zcela jednoznačné závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, v jím vyhotoveném znaleckém posudku č. [Anonymizováno] ze dne 24.4.2024, ve spojení s výpovědí znalce, kdy znalec [tituly před jménem] [jméno FO] neshledal u zůstavitelky existenci žádné duševní poruchy ke dni podpisu předmětné darovací smlouvy, s tím, že u zůstavitelky nebyla popsána žádná duševní porucha, vlivem které by měla zůstavitelka snížené rozpoznávací a ovládací schopnosti a vlivem které by nebyla schopna posoudit obsah dané darovací smlouvy a porozumět důsledkům uzavření takové smlouvy. Soud má dále za prokázané, že zůstavitelka uvedenou darovací smlouvu ze dne 20.2.2010 rovněž podepsala, a to s přihlédnutím k závěru znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru písmoznalectví, č. [č. účtu], [Anonymizováno], ze dne 6.12.2024, ve spojení s výpovědí znalce, dle kterého je kopie sporného podpisu na Darovací smlouvě ze dne 20.2.2010 s vysokou pravděpodobností kopií pravého podpisu [jméno FO]. Byť znalec [tituly před jménem] [jméno FO] posuzoval pravost tohoto podpisu nikoli na originálu listiny, ale na její ověřené kopii, a nemohl proto vyšší stupeň pravděpodobnosti vyslovit, jeho závěr o „vysoké pravděpodobnosti“ je pro soud přesvědčivý. Poukazoval-li žalobce konečně na tu skutečnost, že zůstavitelka nemohla přistoupit v době trvání manželství k platnému darování, ani s tímto tvrzením se soud neztotožňuje, neboť v řízení bylo prokázáno notářským zápisem ze dne 8.11.2005, že tehdejší manželé [jméno FO] a [jméno FO] přistoupili k zúžení svého společného jmění v souladu s ustanovením § 143a odst. 1 o.z., a to mimo jiné s tím, že p. [jméno FO] se počínaje dnem 8.11.2005 stane vlastníkem veškerého vybavení a zařízení rodinného domu na adrese [adresa], rovněž tak i veškerých zůstatků hotovosti uložených na účtech vedených na své jméno. Soud má za to, že takové ujednání je dostatečně určité (ustanovení § 37 odst. 1 o.z.) a pro aktéry dané smlouvy o zúžení společného jmění tehdejších manželů dostatečně srozumitelné, tím spíše za situace, kdy daný rodinný dům v Praze [Anonymizováno] byl v době uzavření dané dohody výlučně již delší dobu užíván toliko zůstavitelkou. Námitka žalobce, dle které dané věci nejsou v notářském zápisu konkretizovány a ne všechny věci uvedené v Darovací smlouvě ze dne 20.2.2010 tvoří vybavení nemovitosti, se soudu jeví jako účelová, když vyjevená vůle obou manželů v rámci uzavřené dohody je dle soudu zcela zřejmá. Nelze rovněž v této souvislosti přehlédnout, že ani samotným bývalým manželem p. [jméno FO] nebylo vůči dané Darovací smlouvě ze dne 20.2.2010 nikdy cokoli namítáno. Zůstavitelce proto nemůže být jakkoli vytýkáno, pokud s tímto svým výlučným majetkem nadále nakládala, a to i formou daru žalované. Zcela pro úplnost soud poté poukazuje na tu skutečnost, že ani v případě finančních prostředků, které byly předmětem Darovací smlouvy ze dne 20.2.2010, žalobce přes poskytnuté poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. nenabídl žádné důkazy k prokázání existence daných finančních částek ke dni smrti zůstavitelky.

26. Nároky pod výroky VII. až IX. žalobního petitu – finanční částky 2 956 233 Kč, 3 500 000 Kč a 150 000 Kč; zde soud zejména poukazuje na odst. 8 a 11 rozsudku. Žalobce se v této části žaloby omezil pouze na tvrzení, že dané finanční částky měla zůstavitelka v minulosti obdržet, potažmo na tu skutečnost, že blíže nekonkretizované finanční částky měl možnost vidět v trezoru zůstavitelky nacházejícím se v domě, ve kterém před svou smrtí bydlela. S ohledem na tu skutečnost, že i pokud by zůstavitelka uvedenými částkami v nějaké době disponovala, lze velmi pravděpodobně předpokládat, že by došlo, a to s ohledem na běh času, dále výrazné zdravotní obtíže zůstavitelky vyžadující úpravy obývané nemovitosti, zajištění pomoci apod., minimálně alespoň v určité části, k jejich spotřebě. Bylo proto na žalobci, aby své tvrzení, že zůstavitelka těmito konkrétně vyčíslenými částkami disponovala jako jejich vlastník ke dni své smrti, řádně prokázal. Za tímto účelem bylo žalobci poskytnuto opakovaně poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř., nicméně žalobce kromě své účastnické výpovědi, dle soudu k prokázání dané skutečnosti zcela nedostačující, další důkazní návrhy v naznačeném směru nevznesl. Soud má proto dané skutečnosti nadále za neprokázané, nezbylo mu tedy než žalobu zamítnout i v této části. Soud si je vědom i žalovanou sporované skutečnosti ohledně vyplacení daných částek matce jejím bývalým manželem, nicméně v tomto směru nebylo nutné přistupovat k poskytování dalších poučovacích povinnosti dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., případně provádět jakékoli další dokazování, neboť již z výše uvedených důvodů nemohl býti žalobce se svými požadavky v této části žaloby úspěšný.

27. Ze všech uvedených důvodů proto soud žalobu jako nedůvodně podanou zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. – IX. tohoto rozsudku.

28. O náhradě nákladů řízení (výrok X. rozsudku) soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, a přísluší jí tedy právo na plnou náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech právního zastoupení, nákladech jízdného, a nákladech za ztrátu času v souvislosti s cestami k jednání soudu. Soud nejprve předesílá, že je na místě přisvědčit žalované co do jejího právního názoru ohledně stanovení výše tarifní hodnoty věci za účelem zjištění hodnot jednotlivých úkonů právní pomoci tak, jak žalovaná uvedla ve svém doplnění závěrečného návrhu ze dne 26.5.2025 (vyčíslení nákladů řízení), tj. soud přehodnotil své závěry v tomto směru učiněné v usnesení zdejšího soudu ze dne 14.3.2025, č.j. [spisová značka], kterým bylo rozhodnuto o návrhu žalované na separaci nákladů řízení. Soud tak vycházel v případě požadavků žalobce zahrnutých pod výroky I. – III. rozsudku z tarifní hodnoty 3x 35 000 Kč (pro období do 31.12.2024 v souladu s ustanovením § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění platném do 31.12.2024), potažmo 3x 65 000 Kč (pro období od 1.1.2025 v souladu s ustanovením § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění platném od 1.1.2025), dále pak v případě výroků IV. až IX. zohlednil výši jednotlivých finančních částek, a to s přihlédnutím k usnesení Ústavního soudu ze dne 15.12.2020, č.j. IV. ÚS 3092/20, které shledal přiléhavé i pro účely projednávané věci. Nelze nicméně přehlédnout, že předmět žaloby se týká i finančních požadavků v cizí měně (50 900 USD a 58 000 EUR); soud v této části postupoval v souladu s ustálenou judikaturou (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 23 Cdo 2539/2016), kdy při stanovení odměny za jeden úkon právní služby je třeba vycházet z tarifní hodnoty výše peněžitého plnění v době započetí tohoto úkonu právní služby (ustanovení § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Plnění požadované v cizí měně je proto třeba přepočíst podle kurzu (stanoveného Českou národní bankou) vždy k tomu dni, v němž byl konkrétní úkon právní služby započat. Pro lepší přehlednost tak soud shrnuje, že pro období do 31.12.2024 bylo vycházeno z punkta 9 811 233 Kč (3x 35 000 Kč + 3 100 000 Kč + 2 956 233 Kč + 3 500 000 Kč + 150 000 Kč = 9 811 233 Kč) + 58 000 EUR x aktuální kurz ČNB k danému dni + 50 900 USD x aktuální kurz ČNB k danému dni; pro období od 1.1.2025 bylo vycházeno z punkta 9 901 233 Kč (3x 65 000 Kč + 3 100 000 Kč + 2 956 233 Kč + 3 500 000 Kč + 150 000 Kč = 9 811 233 Kč) + 58 000 EUR x aktuální kurz ČNB k danému dni + 50 900 USD x aktuální kurz ČNB k danému dni. Žalobkyni tak s přihlédnutím k výše uvedenému, dále v souladu s ustanovením § 7, § 8 odst. 1, § 9 odst. 3 písm. a) a § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění platném vždy dle data provedení daného úkonu právní pomoci, přísluší odměna za tyto úkony právní pomoci: 1) převzetí a příprava zastoupení – odměna ve výši 49 260 Kč; 2) sepis vyjádření ze dne 6.9.2013 – odměna ve výši 49 260 Kč; 3) sepis vyjádření ze dne 10.2.2023 – odměna ve výši 49 260 Kč; 4) účast při jednání soudu dne 16.2.2023 – odměna ve výši 49 260 Kč; 5) sepis vyjádření ze dne 18.4.2023 – odměna ve výši 49 220 Kč; 6) účast při jednání soudu dne 16.5.2023 – odměna ve výši 49 220 Kč; 7) účast při jednání soudu dne 15.6.2023 – odměna ve výši 49 260 Kč; 8) účast při jednání soudu dne 5.9.2023 – odměna ve výši 49 260 Kč; 9) účast při jednání soudu dne 15.9.2023 – odměna ve výši 49 300 Kč; 10) sepis vyjádření k zadání pro znalce ze dne 13.10.2023 – úkonu právní pomoci – odměna ve výši 24 650 Kč (1/2 z 49 300 Kč); 11) účast při jednání soudu dne 31.10.2023 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. dva úkony právní pomoci, tedy odměna 2x 49 300 Kč; 12) účast při jednání soudu dne 23.11.2023 – jednání přesahující 2 hodiny, tj. dva úkony právní pomoci, tedy odměna 2x 49 260 Kč; 13) sepis vyjádření ze dne 19.12.2023 – odměna ve výši 49 260 Kč; 14) účast při jednání soudu dne 13.2.2024 – odměna ve výši 49 300 Kč; 15) účast při jednání soudu dne 23.7.2024 – odměna ve výši 49 300 Kč; 16) sepis vyjádření ze dne 27.8.2024 – úkonu právní pomoci – odměna ve výši 24 650 Kč (1/2 z 49 300 Kč); 17) účast při jednání soudu dne 24.3.2025 – odměna ve výši 49 340 Kč; 18) účast při jednání soudu dne 28.4.2025 – odměna ve výši 49 300 Kč; 19) sepis závěrečného návrhu ze dne 23.5.2025 – odměna ve výši 49 300 Kč; 20) účast při jednání soudu dne 4.6.2025 – odměna ve výši 49 300 Kč); náklady právního zastoupení jsou dále tvořeny v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění platném do 31.12.2024, 18 náhradami hotových výdajů po 300 Kč a v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění platném od 1.1.2025, 4 náhradami hotových výdajů po 450 Kč; náklady právního zastoupení tak celkem činí 1 042 020 Kč. Žalované dále náleží náhrada za promeškaný čas za cestu k soudním jednáním dne 16.2.2023, 16.5.2023, 15.6.2023, 5.9.2023, 15.9.2023, 31.10.2023, 23.11.2023, 13.2.2024 a 23.7.2024 ([adresa] a zpět) dle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění platném do 31.12.2024, tj. v případě každé cesty 16 půlhodin po 100 Kč, tedy 9x 1 600 Kč, celkem 14 400 Kč; dále náhrada za promeškaný čas za cestu k soudním jednáním dne 24.3.2025, 28.4.2025 a 4.6.2025 ([adresa] a zpět) dle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění platném od 1.1.2025, tj. v případě každé cesty 16 půlhodin po 150 Kč, tedy 3x 2 400 Kč, celkem 7 200 Kč; náhrada za promeškaný čas tak žalované náleží v celkové částce 21 600 Kč. Žalované byla přiznána i částka vynaložených nákladů na jízdné [adresa] a zpět za použití vlakové dopravy, a to v souvislosti s cestami k jednáním soudu dne 16.2.2023, 16.5.2023, 15.6.2023, 5.9.2023, 15.9.2023, 31.10.2023, 23.11.2023, 13.2.2024, 23.7.2024, 24.3.2025, 28.4.2025 a 4.6.2025 v souhrnné výši 13 074 Kč (doloženo doklady jízdného). Náklady na právní zastoupení (1 042 020 Kč) a náhrada za promeškaný čas (21 600 Kč) byly následně zvýšeny o 21 % DPH, neboť právní zástupkyně žalované je jejím plátcem; jedná se tedy o částku celkem 1 286 980,20 Kč. S přihlédnutím k výše uvedenému tak žalované přísluší vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 300 054,20 Kč (1 286 980,20 Kč + 13 074 Kč = 1 300 054,20 Kč). Soud dále pro úplnost uvádí, že požadovala-li žalovaná rovněž nahradit náklady vynaložené v souvislosti s podáním odvolání proti usnesení zdejšího soudu ze dne 26.8.2013, č.j. 16 C 197/2013-126, v této části nelze jejímu požadavku vyhovět, neboť se svým odvoláním nebyla úspěšná (uvedené usnesení zdejšího soudu bylo odvolacím soudem potvrzeno – usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18.10.2013, č.j. 21Co 412/2013-162); náklady právního zastoupení, dále i náklady na zaplacení soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, tak nebyly v této souvislosti vynaloženy účelně.

29. O povinnosti žalobce zaplatit České republice náklady řízení vzniklé státu (výrok XI. rozsudku) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., když soud uložil tuto povinnost žalobci jakožto v řízení zcela procesně neúspěšné. V daném případě se jedná o znalečné uhrazené z rozpočtových prostředků státu znalcům [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Vzhledem k tomu, že konečná výše těchto vynaložených nákladů není soudu doposavad známá, když o znalečném za účast znalce [tituly před jménem] [jméno FO] při jednání soudu dne 28.4.2025 nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, bude o celkové výši náhradě nákladů vzniklých státu rozhodnuto následně v rámci samostatného usnesení.

30. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší nebyly shledány žádné důvody.