21 Co 195/2025 - 804

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ladislavy Mentbergerové a soudkyň Mgr. Lucie Markové a Mgr. Andrey Lomozové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o určení vlastnictví k věcem ke dni úmrtí zůstavitelky, o odvolání žalobce proti výrokům III, IV, V, VI a X rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 4. června 2025, č. j. 16 C 197/2013-735, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku III mění tak, že se určuje, že zůstavitelka [jméno FO], r. č. [RČ], posledně bytem [adresa], zemřelá dne [datum] byla ke dni svého úmrtí, tj. ke dni [datum] vlastníkem následujících movitých věcí: 1) trojdílná skříň – vrchní část prosklená, troje dveře, spodní část plné dřevo, troje dveře, ohýbané dřevo, vykládaná světlým dřevem 2) komoda se čtyřmi dvířky, dvěma šuplíky, ohýbané dřevo, intarzie ze světlého dřeva, obě stejného stylu 3) dvě prosklené skříně, dělené příčkami, jedno dveřové výška 180 cm 4) tři skříňky jedno dveřové, 85 x 77 cm 5) dvoudvéřová skříň, prosklená, výška 186 cm, dělená příčkami. 6) prosklená skříňka, oválný nepravidelný tvar, ohýbané nohy, z tmavého dřeva 7) dva křišťálové lustry 8) zrcadlo ve zlaceném rámu 59 x 68 cm 9) dřevěné nástěnné hodiny, 36 x 80 cm, nekompletní 10) dřevěný glóbus Bar, Průměr cca 77 cm 11) dřevěný oválný stůl, ohýbané nohy, 109 x 69 cm, výška 77 cm 12) keramická váza, výška 56 cm 13) Skleněný stojan čtyř policový, 85 x 121 cm 14) televizor [podezřelý výraz], úhlopříčka 101 cm, model [podezřelý výraz], model [podezřelý výraz] 15) černá skříňka pod televizor 16) videorekordérem [podezřelý výraz] 17) dřevěný kulatý stoleček, tři nohy 18) kožená sedací souprava, dvě křesla, dvoj sedačka, troj sedačka, na dřevěné kostře 19) konferenční dřevěný stolek, 78x78 cm, výška 50 cm 20) kožené masážní křeslo, béžovohnědé barvy z r. 1991 21) mosazná souprava na čištění krbu, čtyřdílná. Kovový držák na dřevo, černý 22) pět bílých podstavců pod květináče, výška 62_98 cm 23) dřevěné sošky, 6 kusů 24) dózičky a dózy,6 kusů 25) 2xskleněná váza zdobená porcelánovými květy, 26) 2xváza lité sklo 27) podnožka, kožená, 2madla, dřevěné nohy 28) mosazná trumpeta, výzdoba krbu 29) malovaný talíř, výzdoba krbu 30) fajfka, výzdoba krbu 31) dýka a svazáček jako výzdoba krbu 32) druhá trumpeta s osvětlením, výzdoba krbu 33) tři sošky Buddhy z kovu 34) dřevěný stolek 35) čistička vzduchu 36) 30 ks zdobeného skla porcelánem 37) 19 ks skla zdobeného probrušováním a leptem 38) 16 ks-čiré sklo 39) 10 Ks sklo zdobené porcelánem 40) 8 ks hrnku růžového porcelánu, 2 šálky s podšálky z růžového porcelánu, I dóza z růžového porcelánu 41) 200 ks nesourodé beletrie 42) garnýže na obou oknech, záclony, závěsy 43) polohovací postel s elektronickým ovládáním zn. [podezřelý výraz] 44) invalidní vozík [podezřelý výraz] 45) dřevěná kuchyňská linka, délka 3,60 metru, 2 skříňky prosklené, délka kuchyňské linky s barovým pultem a mosazným madlem 3,80 metry, 22 plných dvířek, 2 prosklená dvířka, 16 šuplíku nad barovým pultem, osvětlovací lišta s halogenovým osvětlením, nad druhou částí umístěnou podél zdi osvětlovací rampa s halogenovým osvětlením, kuchyňská linka je se zabudovanými spotřebiči: vestavěná lednička s mrazákem, myčkou [podezřelý výraz], digestoř, elektrická trouba [podezřelý výraz], mikrovlnou troubou [podezřelý výraz], samostatně stojící lednice s mrazákem [podezřelý výraz], 46) 5 barových židliček, imitace mosaz, bílá kůže sedáku 47) nerezový sloup s 5 držáky, umístění vedle kuchyňské linky 48) 3 dřevěné skříňky, na dvířkách béžový textil, 49) 2 skříňky, celodřevěné, dvoudvéřové, s jedním šuplíkem 50) kulatý rozkládací stůl, opěrná noha uprostřed stolu, výška 74 cm v rozloženém stavu 140 x 110 cm 51) 6 kovových židlí s polstrovaným sedákem 52) židlička se 2 výsuvnými schůdky 53) 3 kusy osvětlení 54) televizor [podezřelý výraz] 55) černá skříňka pod televizorem s prosklenými dveřmi 56) polstrované křeslo, béžovohnědé barvy s květinovým vzorem 57) mosazná garnýž, dvou kolejničková, záclony, závěsy 58) odšťavňovač [podezřelý výraz] 59) toaster [podezřelý výraz] 60) automat na kávu [podezřelý výraz] ([hodnota] sériové číslo, model [podezřelý výraz]) 61) varná konvice [podezřelý výraz] 62) mixer [podezřelý výraz], ruční mixer [podezřelý výraz], ruční mixer [podezřelý výraz] 63) 12dílná sada příborů se zlacením, nerezové příbory 64) nerezové hrnce v počtu 14 kusů s poklicemi, 2 tlakové hrnce [podezřelý výraz] veškeré další vy bavení kuchyně: 4 teflonové hrnce, nerezové a teflonové pekáče, plechy na pečení, keramické a skleněné zapékací mísy a misky, nerezové mísy, skleněné mísy, kávový a čajový a jídelní servis s dekorem růže, talíře, misky, misky, podšálky, skleničky, dva kávové servisy se zlatým zdobením, servírovací ozdobné mísy a talíře 67) dvoudílná vestavná bílá skříň 68) trojdílná dřevěná skříň s posuvnými dveřmi 69) bílý noční stolek se šuplíky 70) zrcadlo ve zdobeném rámu 71) dvě skříně, černý rám se žlutou tapetou, uvnitř 4 skleněné police 72) stojací kovová lampa, se 4 elektrickými svíčkami 73) kulaté zrcadlo na zeď s osvětlením 74) bílá komoda se 4 zásuvkami 75) stropní světlo 76) mosazná garnýž, dvou kolejničková 77) všechno ložní prádlo 78) dvě ratanová křesla s polstry, ratanový stolek s mramorovou deskou, staré asi 15 let 79) skřínka se čtyřmi šuplíky, ze 70. let 80) bílý květináč – mísa na noze 81) políčky nazdi, dvě bílé, jedna hnědá dělená 82) elektrický radiátor nazdi 83) tři dřevěné skříňky, menší, dvě prosklené, jedna rohová u dveří do obývacího pokoje, 84) bílý botník se zrcadly 85) předsíňová stěna dřevěná s deseti dvířky, zrcadlem, věšáky 86) dvě ozdoby zavěšené u stropu 87) dřevěná ozdoba nad vchodem do obývacího pokoje 88) dvě zrcadla nad umyvadly s růžovou mramorovou deskou včetně osvětlení 89) čtyři koupelnové skříně 90) nerezový stojan na ručníky 91) věšáky a háčky v počtu šest kusů 92) čtyři koupelnové předložky 93) dvou kolejničková garnýž, záclony, závěsy 94) elektrický bojler 95) sprchový kout bezbariérový, bez vyznačeného typu, 96) elektrický bojler, běžné, součást vybavení stavby 97) tři madla nazdi, běžné, součást vybavení stavby 98) umyvadélko se sprchou, běžné, součást vybavení stavby 99) černá knihovnička 100) bílá skříňka 101) dvě bílé čtyř šuplíkové komody 102) dva bílé noční stolky 103) dvoudílná skříň 104) rozkládací pohovka a křeslo – hnědo béžová barva s květinovým motivem 105) čalouněné dvoulůžko 180 x 200 cm 106) osvětlení včetně halogenového osvětlení v podhledu 107) všechny peřiny a polštáře i v úložném prostoru 108) dvojlůžko 109) bílý noční stolek 110) televizor [podezřelý výraz] 111) skříňka pod televizor, černá, prosklená 112) skříňky – dva kusy 113) dvoudílná skříň 114) křeslo 115) osvětlení 116) všechny peřiny a polštáře i v úložném prostoru 117) dva pracovní stoly šedé barvy 118) tři skříňky šedé barvy, nefunkční zamykání šuplíků, nelze otevřít 119) ventilátor 120) klimatizace 121) tři stojany na květináče 122) obdélníkový bílý plastový stůl 123) bílá koupelnová skříňka pod umyvadlo, dvě dvířka, šuplíky na pravé straně 124) zrcadlová skříňka na umyvadlem, uvnitř poličky 125) držáky na ručníky 126) držák toaletního papíru 127) tři koupelnové předložky 128) 18 ks sklenic balených v červených krabicích značky Niké 129) 3 ks kovových regálů 130) bílá dvoudílná skříň pod schodištěm 131) černá trojdílná skříň na šatstvo a šatstvo v něm umístěné 132) kovový regál 133) dvoudílná policová skříň černá dvoudvéřová 134) tři bílá plastová lehátka, se dvěma předními kolečky 135) čtyři plastové židle bílé 136) velká ocelová skříň na nářadí včetně veškerého vybavení 137) malá ocelová skříňka na zeď 138) 2 vysoké kovové regály umístěné naproti vratům 139) malý úložný regál 140) stará lednice [podezřelý výraz] 141) zahradní nářadí a pomůcky: dvě sekyry, elektrické nůžky, hrábě, motyky, pily, ruční nářadí, veškeré vybavení a zařízení 142) vertikutátor 143) akumulátorová sekačka 144) elektrické nůžky na plot 145) plastový stojan na lahve 146) elektrický stolní gril 147) polohovací elektrická postel, dovoz USA, stáří cca 30 let, nefunkční 150) úložné regály 151) pracovní stůl 152) police, květináče, postřiky, nářadí, plastové kbelíky 153) zahradní hadice v délce 200 metrů 154) pět sudů na dešťovou vodu, plastové 155) tři popelnice, plastové 156) benzinová sekačka značky alko, barva žlutá 157) vertikutátor

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku III, v rozsahu, pokud jím byla zamítnuta žaloba, aby bylo určeno, že zůstavitelka [jméno FO], r. č. [RČ], posledně bytem [adresa], zemřelá dne [datum] byla ke dni svého úmrtí, tj. ke dni [datum] vlastníkem následujících movitých věcí: 65) nefunkční tiskárna, 66) radiátor přenosný ([hodnota]), 148) neúplný skládací žebřík a úplný skládací hliníkový žebřík, 149) hliníkové schůdky, potvrzuje.

III. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích IV, V a VI potvrzuje.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 1 439 687 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [tituly před jménem] [jméno FO].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu v části, kterou se žalobce domáhal určení, že [jméno FO], r. č. [RČ], posledně bytem [adresa], zemřelá dne [datum] (dále „zůstavitelka“) byla ke dni svého úmrtí vlastníkem nemovitostí: dům č. p. [hodnota], část obce [adresa], na parcele č. parc. [hodnota], parcely č. parc. [hodnota] a parcely č. parc. [hodnota], vše k. ú. [adresa], část obce [adresa], obec [adresa] (dále „nemovitosti či rodinný dům ve [adresa]“) (výrok I), zamítl žalobu v části, kterou se žalobce domáhal určení, že zůstavitelka byla ke dni svého úmrtí vlastníkem ideální 1/6 nemovitostí: dům č. p. [hodnota], část obce [adresa], na parcele č. parc. [hodnota] parcely č. parc. [adresa] a parcely č. parc. [adresa], vše k. ú. [adresa], obec [adresa] (výrok II), zamítl žalobu v části, kterou se žalobce domáhal určení, že zůstavitelka byla ke dni svého úmrtí vlastníkem movitých věcí vyjmenovaných ve výroku III rozsudku pod body 1) až 157) (dále též „vybavení rodinného domu v k. ú. [adresa]“) (výrok III), zamítl žalobu v části, kterou se žalobce domáhal určení, že zůstavitelka byla ke dni svého úmrtí vlastníkem následujících částek: 3 100 000 Kč (výrok IV), 50 900 USD (výrok V), 58 000 EUR (výrok VI), 2 956 233 Kč (výrok VII), 3 500 000 Kč (výrok VIII) a 150 000 Kč (výrok IX) a uložil žalobci zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 300 054,20 Kč (výrok X ) a uložil žalobci zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši, která bude stanovena samostatným usnesením (výrok XI).

2. O výši nákladů řízení státu rozhodl usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] tak, že jejich výše činí 18 876 Kč. Žalobce náklady řízení státu zaplatil dne [datum] (viz č. l. 761 spisu).

3. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal proti žalované určení, že zůstavitelka byla ke dni svého úmrtí dne [datum] vlastníkem nemovitostí, movitých věcí a finančních prostředků, jež jsou specifikovány ve výrocích I až IX rozsudku soudu prvního stupně. Jednalo se o nemovitosti v k. ú. [adresa], nemovitosti v k. ú. [adresa], movité věci – vybavení rodinného domu v k. ú. [adresa] a peněžní prostředky. Žalobce je synem zůstavitelky a žalovaná je její dcerou. Dědické řízení po zůstavitelce je vedeno u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], pověřenou notářkou je [tituly před jménem] [jméno FO].

4. Žalobce tvrdil, že dvě darovací smlouvy ze dne [datum], jimiž zůstavitelka darovala žalované nemovitosti v k. ú. [adresa] a v k. ú. [adresa], a darovací smlouva ze dne [datum], jíž zůstavitelka darovala žalované movité věci – vybavení rodinného domu v k. ú. [adresa] a peněžní prostředky ve výši 3 100 000 Kč, 50 900 USD a 58 000 EUR jsou neplatné jednak s ohledem na zdravotní stav zůstavitelky, a dále vzhledem k tomu, že podpisy na smlouvách nejsou pravými podpisy zůstavitelky. Darovací smlouvu ze dne [datum] pak zůstavitelka nemohla sama uzavřít vzhledem k trvání manželství s panem [jméno FO]. Částky 2 956 233 Kč, 3 500 000 Kč a 150 000 Kč, které zůstavitelka obdržela v letech 2005 a 2006 a které nemohla do doby svého úmrtí utratit, se na účtech zůstavitelky ani v jejím domě ve [adresa] ke dni [datum] nenacházely.

5. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Všechny darovací smlouvy považovala za platně uzavřené. Podpisy na nich jsou pravými podpisy zůstavitelky, zdravotní stav zůstavitelky nebyl tak špatný, že by nebyla schopna rozeznat důsledky uvedených právních úkonů. Úmysl zůstavitelky darovat veškerý svůj majetek žalované je patrný z Listiny o vydědění ze dne [datum]. Pro případ, že by darovací smlouva ze dne [datum] byla shledána jako neplatná, vznesla žalovaná námitku promlčení, argumentovala vydržením vlastnického práva a tím, že žalobce nedoložil, že by tvrzené peněžní prostředky ke dni úmrtí zůstavitelky existovaly.

6. Soud prvního stupně se nejprve zabýval otázkou naléhavého právního zájmu na požadovaném určení ve smyslu § 80 o.s.ř. a shledal, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán, neboť mezi účastníky je spor o to, zda sporný majetek náleží do dědictví po zemřelé zůstavitelce.

7. Vyšel z nesporných skutečností, že zůstavitelka [jméno FO], nar. [datum], zemřela dne [datum]. Zanechala po sobě dvě děti – žalobce a žalovanou. Dědické řízení je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. [spisová značka]. U téhož soudu bylo mezi účastníky vedeno řízení sp. zn. [spisová značka] o určení dědického práva, jehož předmětem byl mimo jiné přezkum pravosti Listiny o vydědění syna zůstavitelky (zdejšího žalobce) ze dne [datum] (dále „Listina o vydědění“). Rozsudkem [Orgán veřejné moci] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ve znění usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jenž byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo určeno, že žalobce je dědicem zůstavitelky, a zároveň byla zamítnuta žaloba o určení, že žalovaná po zůstavitelce nedědí. V předmětném řízení byla zkoumána jak pravost Listiny o vydědění, když bylo shledáno, že listina je pravá, tak také projev vůle zůstavitelky, který byl shledán jako vážný. Nebyla nicméně shledána existence žádného ze zákonných důvodů vydědění žalobce. Zůstavitelka však v Listině o vydědění uvedla důvody, které ji k takovému kroku vedly, a že šlo zároveň o důvody, pro něž se rozhodla darovat veškerý svůj majetek své dceři (zdejší žalované).

8. Mezi účastníky rovněž nebylo sporu o tom, že zůstavitelka byla dlouhodobě vážně nemocná, trpěla [diagnóza], jež bylo i příčinou jejího úmrtí.

9. Námitky žalobce ohledně darovacích smluv ze dne [datum] byly vyvráceny znaleckými posudky z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie (posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] č. [hodnota]) a z oboru písmoznalectví (posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] č. [hodnota], [hodnota]). U obou smluv byl učiněn jednoznačný znalecký závěr o pravosti podpisů zůstavitelky. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] neshledal u zůstavitelky ke dni podpisu obou darovacích smluv existenci žádné duševní poruchy, jež by měla vliv na rozpoznávací a ovládací schopnosti zůstavitelky a na její schopnost posoudit obsah a důsledky obou darovacích smluv. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na odst. 10 napadeného rozsudku.

10. Existence finančních prostředků ve výši 2 956 233 Kč, 3 500 000 Kč a 150 000 Kč ke dni úmrtí zůstavitelky nebyla žalobcem prokázána (viz v podrobnostech odst. 11 napadeného rozsudku).

11. Darovací smlouvou ze dne [datum], kterou zůstavitelka darovala žalované jednak movité věci (vybavení rodinného domu ve [adresa]), a dále peněžní prostředky ve výši 3 100 000 Kč, 50 900 USD a 58 000 EUR se soud prvního stupně podrobně zabýval v odst. 12 svého rozsudku a na jeho úvahy odvolací soud v podrobnostech odkazuje.

12. Stručně lze shrnout, že se zabýval skutečností, že předmětná darovací smlouva byla žalovanou předložena pouze v ověřené kopii, nikoli v originále, přičemž konstatoval, že i ověřená kopie má určitou vypovídací hodnotu. V řízení byla znalecky zkoumána pravost podpisu zůstavitelky na kopii této darovací smlouvy. Pravost jejího podpisu byla prokázána, neboť znalec [tituly před jménem] [jméno FO] uzavřel, že kopie sporného podpisu na darovací smlouvě ze dne [datum] je s vysokou pravděpodobností kopií pravého podpisu zůstavitelky. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] se k otázce, zda sporná listina může být kompilátem vyjádřil pouze v obecné rovině s tím, že se jedná o otázku mimo jeho znaleckou odbornost.

13. Znalecky byl zkoumán rovněž duševní stav zůstavitelky v době podpisu této darovací smlouvy se shodnými závěry jako v případě dvou darovacích smluv z roku 2012 (posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] č. [hodnota]).

14. Mezi zůstavitelkou a jejím tehdejším manželem [jméno FO] pak došlo dne [datum] ke zúžení jejich společného jmění mimo jiné tak, že se [jméno FO] stane dne [datum] vlastníkem veškerého vybavení a zařízení rodinného domu na adrese [adresa] a veškerých peněžních prostředků uložených na účtech vedených na její jméno. Manželství manželů [jméno FO] bylo pravomocně rozvedeno [datum], nicméně manželé spolu nežili již od roku 2005 a zůstavitelka obývala rodinný dům na výše uvedené adrese sama.

15. Soud prvního stupně tedy uzavřel, že předmětná darovací smlouva byla mezi zůstavitelkou a žalovanou uzavřena platně. Žalobce současně nenabídl žádné důkazy k prokázání existence peněžních prostředků (částek 3 100 000 Kč, 50 900 USD a 58 000 EUR) ke dni úmrtí zůstavitelky.

16. Po právní stránce věc posoudil podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., platného a účinného do 31. 12. 2013 (dále „obč. zák.“), a to na základě § 3028 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále „o. z.“). Aplikoval ustanovení § 628, § 34, § 37, § 38, § 39, § 143a a § 473 odst. 1 obč. zák.

17. Vyšel ze skutečnosti, že oba účastníci jsou dědici po zůstavitelce. Zůstavitelka darovala žalované dvěma darovacími smlouvami ze dne [datum] nemovitosti v k. ú [adresa] a v k. ú. [adresa]. Obě smlouvy byly uzavřeny platně a žalovaná se na jejich základě stala vlastníkem uvedených nemovitostí (v podrobnostech viz odst. 24 napadeného rozsudku).

18. Jako platně uzavřenou shledal rovněž darovací smlouvu ze dne [datum], jejímž předmětem byly movité věci tvořící vybavení rodinného domu ve [adresa] a finanční prostředky (3 100 000 Kč, 50 900 USD a 58 000 EUR). Zůstavitelka byla oprávněna samostatně nakládat s movitými věcmi i peněžními prostředky, neboť tyto nenáležely do společného jmění manželů [jméno FO], jelikož to bylo zúženo podle § 143a odst. 1 obč. zák. smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu ze dne [datum]. Nadto tehdejší manžel zůstavitelky [jméno FO] proti darovací smlouvě ničeho nenamítal. Na základě této smlouvy se tedy žalovaná stala vlastníkem movitých věcí a peněžních prostředků a jejich vlastníkem tak ke dni svého úmrtí nemohla být zůstavitelka. Soud prvního stupně dále podotkl, že žalobce ani neprokázal existenci těchto peněžních prostředků k datu úmrtí zůstavitelky. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na odst. 25 napadeného rozsudku.

19. Pokud se jedná o peněžní částky ve výši 2 956 233 Kč, 3 500 000 Kč a 150 000 Kč, neprokázal žalobce, že by ke dni úmrtí zůstavitelky existovaly. Žalobce se omezil pouze na tvrzení, že tyto peněžní prostředky měla zůstavitelka v minulosti obdržet a že je měl možnost vidět v trezoru umístěném v rodinném domě ve [adresa]. Žalobce kromě své účastnické výpovědi, kterou soud prvního stupně shledal k prokázání těchto tvrzení za zcela nedostačující, po poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř., již další důkazy k prokázání existence peněžních prostředků k datu úmrtí zůstavitelky nenavrhl. V podrobnostech viz odst. 26 napadeného rozsudku.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 o.s.ř.

21. Proti výrokům III, IV, V, VI a X tohoto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání.

22. Nepovažoval za správný závěr soudu prvního stupně, že mezi zůstavitelkou a žalovanou byla dne [datum] uzavřena darovací smlouva, na jejímž základě se žalovaná stala vlastníkem movitých věcí (veškerého vybavení rodinné domu č. p. [hodnota] v k. ú. [adresa]) a peněžních prostředků ve výši 3 100 000 Kč, 50 900 USD a 58 000 EUR. Měl za to, že žalovaná neprokázala pravost a správnost darovací smlouvy. Žalovaná darovací smlouvu předložila pouze v ověřené kopii (opatřené doložkou o vidimaci). Vidimací se však ověřuje pouze shoda kopie listiny s jejím originálem, tedy zda předložená kopie doslovně souhlasí s předloženou listinou, a to bez jakýchkoli dalších účinků ve vztahu k formě a obsahu listiny. Ověřovací doložka ničeho nevypovídá o pravosti darovací smlouvy ani o jejím podpisu. Dle přesvědčení žalobce přiznal soud prvního stupně zcela nesprávně úředně ověřené kopii darovací smlouvy důkazní sílu originálu, a to navzdory výpovědi znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který zdůraznil, že skutečnost, že listina byla předložena pouze v kopii je zcela zásadním nedostatkem, který neumožňuje znalecky zkoumat darovací smlouvu a učinit závěr o její (ne)pravosti. Znalec připustil, že originál listiny by mohl být padělkem, na který byl podpis osoby pouze přenesen a že v praxi se s takovými případy setkal, uvedl, že nemůže vyloučit, že je darovací smlouva padělkem, za významný nedostatek znalec považoval nemožnost zkoumat originál darovací smlouvy. Soud prvního stupně výslech znalce bagatelizoval, nevyvodil z něj žádné závěry.

23. Žalobce byl nadále přesvědčen, že darovací smlouva byla vytvořena účelově s cílem snížit rozsah majetku, který by měl být předmětem dědického řízení. Tvrzení soudu prvního stupně, že originál listiny mohl být v průběhu dlouhého a složitého řízení založen u některé ze zainteresovaných osob považoval žalobce za čistě spekulativní. Žalovaná v průběhu sporu tvrdila, že originálem smlouvy disponuje notář, který vede dědické řízení po zůstavitelce. Toto tvrzení však bylo vyvráceno. Žalovaná originál listiny notáři ani žádnému jinému orgánu nepředložila. Přitom to byla výlučně žalovaná, kdo po celou dobu disponoval originálem listiny. Žalobce se domníval, že originál nepředložila proto, že se jedná o kompilát a pokud by byl předložen ke znaleckému zkoumání, byla by tato skutečnost odhalena. Žádný ze slyšených svědků nepotvrdil tvrzení žalované o darování veškerého vybavení rodinného domu a finančních prostředků zůstavitelkou žalované již dva roky předtím, než došlo k darování samotného rodinného domu. Poukázal zejména na výpovědi svědkyň [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Bez významu není dle žalobce ani fakt, že žalovaná nezprostila [tituly před jménem] [jméno FO], svého tehdejšího právního zástupce, mlčenlivosti a ten tak nemohl být slyšen jako svědek k bližším okolnostem vzniku darovací smlouvy a jejího podpisu zůstavitelkou. Žalovaná se totiž obávala, že by při výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] vyšla tato skutečnost najevo. Žalobce poukázal na časový sled jednotlivých událostí: Zůstavitelka odkázala vlastnoručně sepsanou závětí ze dne [datum] veškerý majetek rovným dílem žalobci a žalované. V roce 2010 měla darovat žalované veškeré a zcela přesně specifikované movité věci nacházející se v jejím rodinném domě, a to dva roky předtím, než žalované darovala předmětný rodinný dům. Takový postup je zcela nelogický. Žalobce měl za to, že žalovaná neunesla důkazní břemeno prokázání pravosti darovací smlouvy.

24. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích změnil a v tomto rozsahu podané žalobě vyhověl.

25. Žalovaná považovala rozsudek soudu prvního stupně za správný. Navrhla, aby byl odvolacím soudem v napadených výrocích potvrzen a bylo jí přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

26. Žalovaná považovala za důležité posoudit uzavření darovací smlouvy v kontextu toho, že zůstavitelka projevila v Listině o vydědění svou vůli, aby žalobce jako její syn po ní ničeho nedědil. V Listině je uvedeno, že se zůstavitelka rozhodla darovat veškerý svůj majetek své dceři. Pravost Listiny byla prokázána (viz řízení sp. zn. [spisová značka]). Znalec se zabýval podpisem zůstavitelky na sporné darovací smlouvě, nikoli pravostí listiny. Od počátku bylo známo, že se nejedná o originál smlouvy. Znalec nicméně uvedl, že i pokud by se o originál jednalo, byly by jeho závěry s největší pravděpodobností shodné, tj. že podpis zůstavitelky na listině je jejím podpisem. Žalovaná připomněla, že se jedná již o čtvrtou listinu, jejíž pravost žalobce zpochybnil. Ve třech ostatních případech bylo vždy prokázáno, že listiny podepsala zůstavitelka. Žalobce neváhal činit ze své matky nezpůsobilou osobu, což bylo rovněž důkazně vyvráceno. Obvinil [tituly před jménem] [jméno FO] z falšování dokumentů, ačkoli bylo prokázáno, že darovací smlouvy z roku 2012 jsou pravé. Žalovaná upřesnila, že [tituly před jménem] [jméno FO] byl v době sepisu smluv právním zástupcem zůstavitelky, která byla jeho klientkou. Mlčenlivosti by ho tak mohla zprostit pouze zůstavitelka, nikoli žalovaná. Za této situace mohl [tituly před jménem] [jméno FO] vypovídat toliko o tom, zda účastníci před ním podepsali listinu, jež obsahuje prohlášení advokáta o pravosti listiny. Žalobce dále opominul fakt, že žádným způsobem neprokázal existenci finančních prostředků, i nichž tvrdí, že je vlastnila zůstavitelka ke dni svého úmrtí. Případná neplatnost darovací smlouvy toto neprokazuje. Ani z bankovních výpisů jejich existence nevyplývá.

27. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalobce rozsudek v napadeném rozsahu (výroky III, IV, V, VI a X) včetně řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.

28. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně tak, jak je stručně rekapitulován shora.

29. Žalobce odvoláním napadl pouze výroky prvostupňového rozsudku, jimiž byla žaloba zamítnuta v rozsahu movitých věcí a peněžních prostředků, které měla zůstavitelka darovat žalované darovací smlouvou ze dne [datum] (dále též „darovací smlouva 2010“). Odvolací soud proto zaměřil svoji pozornost pouze na předmětnou darovací smlouvu.

30. Žalobce v řízení sporoval i u této darovací smlouvy její pravost, přičemž sporoval nejen pravost podpisu zůstavitelky na listině, ale také to, že by listina pocházela od zůstavitelky, když namítal, že listina byla vytvořena účelově až po úmrtí zůstavitelky, tvrdil, že zůstavitelka měla ve zvyku podepisovat bianco listiny. Své pochybnosti ohledně pravosti darovací smlouvy 2010 opíral o skutečnost, že žalovaná darovací smlouvu 2010 předložila pouze v ověřené kopii. Originál nepředložila s tvrzením, že jej předkládala v rámci dědického řízení do dědického spisu. V dědickém spisu však originál listiny nebyl dohledán.

31. Žalobce dále argumentoval nedobrým zdravotním stavem zůstavitelky v době uzavření smlouvy, jenž mohl ovlivnit její schopnost posoudit důsledky jejího uzavření.

32. V řízení bylo třeba předně vyjít ze skutečnosti, že oba účastníci jsou dědici po zůstavitelce, jak vyplývá z pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ve znění opravného usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. V uvedeném řízení byla mimo jiné zkoumána pravost Listiny o vydědění ze dne [datum] a naplnění zákonných důvodů pro vydědění. V řízení bylo shledáno, že Listina o vydědění byla pravá, avšak nedošlo k naplnění zákonných důvodů pro vydědění žalobce.

33. Pokud se jedná o žalobní námitku, že zůstavitelka nebyla způsobilá k uzavření darovací smlouvy 2010 z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, souhlasí odvolací soud zcela se soudem prvního stupně v závěru, že v řízení bylo jednoznačně prokázáno znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], že zůstavitelka byla k uzavření této smlouvy z hlediska zdravotního stavu zcela způsobilá. Znalec u zůstavitelky neshledal ke dni podpisu uvedené smlouvy existenci žádné duševní poruchy, jež by měla vliv na její rozpoznávací či ovládací schopnosti a schopnost posoudit obsah a důsledky darovací smlouvy. Ostatně sám žalobce od této argumentace v podaném odvolání ustoupil.

34. Odlišný názor však měl na otázku pravosti darovací smlouvy 2010, s níž úzce souvisela skutečnost, že darovací smlouva nebyla žalovanou předložena v originále.

35. Podle § 565 o. z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost.

36. Nejvyšší soud např. ve svém rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 2670/98 uvedl, že důkazní břemeno ohledně určitých skutečností zatěžuje toho účastníka, který tyto skutečnosti tvrdí a vyvozuje z nich pro sebe příznivé právní důsledky. Pro posouzení soukromé listiny jako důkazního prostředku je významná její pravost a pravdivost. Listina je pravá, pochází-li od vystavitele a je jím též podepsána. Je-li listina pravá, není-li zfalšovaná nebo pozměněná, dokazuje, že vystavitel projevil vůli o obsahu v listině zachyceném. Popření pravosti listiny v sobě zahrnuje implicitně tvrzení, že údajný vystavitel listinu nepodepsal ani nevystavil. Takové popření je proto dostatečně relevantní k tomu, aby pravost listiny musela být dokazována; břemeno tvrzení i důkazní ohledně pravosti listiny je na tom, kdo z pravosti listiny pro sebe dovozuje příznivé právní důsledky.

37. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] v případě, kdy účastník popře pravost, resp. správnost soukromé listiny platí, že účastníka, který tuto listinu předložil k důkazu, stíhá důkazní povinnost a břemeno důkazní; tento účastník tedy nese procesně nepříznivé následky toho, že se v řízení nepodaří prokázat pravost či správnost soukromé listiny. Oproti listině veřejné, kde důkazní břemeno leží na tom, kdo popírá její správnost, u soukromé listiny stačí „formální“ popření její správnosti druhým účastníkem, aby nastoupila důkazní povinnost a důkazní břemeno toho účastníka, který tvrdil skutečnosti, jež měly být prokázány soukromou listinou.

38. V projednávané věci to byla žalovaná, která z darovací smlouvy 2010 pro sebe vyvozovala příznivé následky, byla to ona, kdo listinu předložil. Jelikož se jednalo o listinu soukromou, bylo na ní, aby prokázala její pravost.

39. Žalovaná nepředložila originál darovací smlouvy 2010, předložila pouze její ověřenou kopii. Ověřená kopie však, jak správně poukázal žalobce, dokládá pouze to, že ověřujícímu orgánu byl předložen určitý text a ten se shodoval s předloženou kopií. Ověření kopie listiny tedy samo o sobě neprokazuje pravost, resp. správnost původního textu. Z ověřovací doložky pak vyplývá, že na původní listině nebyly podpisy stran ověřeny a listina neobsahovala žádný viditelný zajišťovací prvek.

40. K ověření (vidimaci) listiny došlo dne [datum], tedy až po úmrtí zůstavitelky.

41. Žalovaná tvrdila, že originál darovací smlouvy 2010 byl předán notářce v rámci dědického řízení po zůstavitelce. Tvrzení žalované však s obsahem dědického spisu nekoresponduje.

42. Z obsahu dědického spisu Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že originál darovací smlouvy 2010 do dědického spisu nikdy založen nebyl.

43. V rámci předběžného šetření [tituly před jménem] [jméno FO] jako právní zástupce žalované sdělil, že byla sepsána darovací smlouva, kterou zůstavitelka darovala žalované movité věci (o peněžních prostředcích nehovořil) a že ji sám sepisoval (viz číslo listu 22 dědického spisu). [tituly před jménem] [jméno FO] byl následně notářkou vyzván, aby datovou schránkou zaslal darovací smlouvu, na jejímž základě byly převedeny movité věci zůstavitelky na pozůstalou dceru (viz číslo listu 36 dědického spisu). V dědickém spise se nachází pouze textová část smlouvy v kopii (viz číslo listu 43 až 46 dědického spisu), která byla odeslána [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum]. Darovací smlouva 2010 měla být předložena k nahlédnutí u místního šetření dne [datum] (viz číslo listu 72 dědického spisu).

44. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] zkoumal pravost podpisu zůstavitelky na kopii darovací smlouvy 2010. Ve znaleckém posudku (viz číslo listu 576 až 597 spisu) uvedl, že sporný podpis byl předložen pouze v elektrografické kopii, a proto není možné přesně určit, kterým psacím prostředkem byl vyhotoven a nelze se ani spolehlivě vyjádřit k jeho eventuální fotomontáži. Žádné konkrétní znaky, které by takové padělání prokazovaly ale nebyly nalezeny. Dále uvedl, že u kopie není možné posoudit všechna hlediska tak, jako je to možné u originálů. U sporného podpisu navzdory nálezu mnoha shod se srovnávacími podpisy bránil stanovení zcela kategorického závěru právě fakt, že nebyl k dispozici jeho originál. Bylo však možné stanovit kladný závěr o jeho pravosti ve vysoké rovině pravděpodobnosti. Znalec tedy vyslovil závěr, že sporný podpis na darovací smlouvě 2010 je s vysokou pravděpodobností kopií pravého podpisu zůstavitelky.

45. V rámci svého výslechu u jednání před soudem prvního stupně dne [datum] znalec [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že skutečnost, že se jedná o kopii podpisu je vždy na překážku, u kopie může být riziko v tom, že může dojít k padělání listiny, kde je takový podpis přenesen. K dotazu, jak těžké by bylo vytvořit kompilát upozornil, že se nejedná o jeho znalecký obor, nicméně dle jeho zkušeností kompilát vytvořit lze.

46. K darovacím smlouvám byla vyslechnuta řada svědků. Žádný z nich neměl povědomí o tom, že by zůstavitelka darovala vybavení svého rodinného domu ve [adresa] žalované, natož před rokem 2012. Někteří svědkové byli informováni o záměru zůstavitelky darovat svůj majetek žalované, nicméně konkrétně o vybavení domu ve [adresa] nehovořili.

47. O darování peněžních prostředků a movitých věcí v domě v k. ú. [adresa] zůstavitelkou žalované tak svědčila pouze ověřená kopie darovací smlouvy, přičemž znalecký posudek prokázal pouze to, že podpis zůstavitelky na této kopii je s vysokou pravděpodobností kopií pravého podpisu zůstavitelky.

48. Odvolací soud poukazuje dále na to, že darovací smlouva měla být uzavřena již v únoru 2010, tedy více než dva roky předtím, než došlo k darování samotného rodinného domu, resp. nemovitostí v k. ú. [adresa]. Předmětem darovací smlouvy pak dle předložené kopie byly i věci, které lze považovat za osobní věci zůstavitelky, určené k užívání její osobou, jako např. invalidní vozík, polohovací postel, všechno ložní prádlo.

49. Za této situace měl odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně za to, že žalovaná pravost darovací smlouvy 2010 neprokázala.

50. U odvolacího jednání dne [datum] proto žalovanou poučil podle § 118a odst. 3 o.s.ř., že neunáší důkazní břemeno prokázání pravosti darovací smlouvy 2010 s poučením o následcích neunesení břemene důkazního.

51. U téhož odvolacího jednání pak poučil rovněž žalobce podle § 118a odst. 3 o.s.ř., že dosud neprokázal existenci finančních prostředků zůstavitelky, které měly být předmětem darovací smlouvy 2010 ke dni jejího úmrtí s poučením o následcích neunesení břemene důkazního.

52. Žalovaná u odvolacího jednání navrhla, aby odvolací soud vyzval [tituly před jménem] [jméno FO] k předložení originálu smlouvy. Odvolacím soudem jí bylo sděleno, že takový důkazní návrh není akceptovatelný, neboť [tituly před jménem] [jméno FO] dosud nebyl zproštěn mlčenlivosti a je na žalované, aby si případně sama od [tituly před jménem] [jméno FO] originál smlouvy vyžádala, což ostatně mohla učinit po celou dobu řízení.

53. Odvolací soud poté poskytl oběma účastníkům lhůtu k předložení důkazních návrhů dle výše uvedeného poučení.

54. Žalovaná podáním ze dne [datum] sdělila, že se jí originál darovací smlouvy 2010 nepodařilo dohledat s tím, že další důkazní návrhy ve věci již nemá. Setrvala na své argumentaci, že úředně ověřenou kopii nelze hodnotit jako zcela nevýznamnou a je ji nutno vykládat v kontextu s dalšími provedenými důkazy a chováním žalované po uzavření smlouvy. Úmysl zůstavitelky darovat veškerý majetek žalované vyplývá z listiny o vydědění i z následných darovacích smluv na nemovitosti, mimo jiné i na dům, v němž se movité věci nacházely.

55. U odvolacího jednání dne [datum] doplnila, že dle tvrzení samotného žalobce měla být darovací smlouva založena do dědického spisu při místním šetření dne [datum].

56. Žalobce podáním ze dne [datum] navrhl, aby si odvolací soud vyžádal od bankovních institucí, které existovaly ke dni [datum] stavy bankovních účtů vedených na tehdejší jméno žalované, k čemuž připojil seznam 45 bankovních institucí (viz číslo listu 787 spisu).

57. Odvolací soud znovu zdůrazňuje, že ve věci bylo stěžejní, aby žalovaná unesla své důkazní břemeno prokázání, že jí zůstavitelka darovala darovací smlouvou 2010 movité věci a peněžní prostředky. Vzhledem k tomu, že žalobce sporoval pravost předložené kopie této smlouvy, bylo na žalované, aby její pravost prokázala.

58. Za situace, kdy žalovaná ani po poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. darovací smlouvu v originále nepředložila a nenavrhla ani jiné důkazy k prokázání její pravosti, nezbylo než uzavřít, že žalovaná neunesla důkazní břemeno prokázání pravosti darovací smlouvy 2010.

59. Odvolací soud opakuje, že o uzavření darovací smlouvy 2010 svědčila toliko její úředně ověřená kopie. Jinými důkazy nebylo její uzavření prokázáno. Jak již odvolací soud uvedl výše, o existenci darovací smlouvy, jejímž předmětem měly být movité věci tvořící vybavení rodinného domu v k. ú. [adresa] neměl povědomí žádný ze slyšených svědků. [tituly před jménem] [jméno FO] nebyl zproštěn mlčenlivosti. Originál darovací smlouvy 2010 nebyl nikdy založen do dědického spisu. Z několika svědeckých výpovědí a Listiny o vydědění sice plynula vůle zůstavitelky darovat žalované svůj majetek, avšak svědecké výpovědi nejsou ve vztahu k movitým věcem a peněžním prostředkům nijak konkrétní, totéž se týká Listiny o vydědění sepsané již v roce 2009.

60. Ze všech důvodů vysvětlených shora tedy odvolací soud uzavřel, že darování movitých věcí a peněžních prostředků zůstavitelkou žalované prokázáno nebylo.

61. K movitým věcem:

62. Existence movitých věcí, které byly předmětem žaloby k datu úmrtí zůstavitelky byla prokázána při místním šetření dne [datum]. Nicméně movité věci specifikované pod body 65, 148 a 149 žaloby (nefunkční tiskárna, neúplný skládací žebřík a úplný skládací hliníkový žebřík, hliníkové schůdky) nebyly uvedeny v předmětné darovací smlouvě a k přenosnému radiátoru (bod 66) žaloby) předložila žalovaná v rámci dědického řízení fakturu.

63. Námitku vydržení movitých věcí neshledal odvolací soud důvodnou.

64. Předpokladem vydržení, které je v projednávané věci nutno posuzovat podle právních předpisů platných a účinných do 31. 12. 2013 (§ 3028 odst. 2, §3036 o. z.), tedy podle § 134 obč. zák., § 129 a § 130 obč. zák.

65. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost.

66. Podle § 129 odst. 1 obč. zák. je držitelem ten, kdo nakládá s věcí jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

67. Podle § 130 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným.

68. Se shora uvedeného vyplývá, že předpokladem pro to, aby mohlo dojít k nabytí vlastnictví vydržením, je, aby osoba odlišná od vlastníka věci nakládala s věcí jako s vlastní, a zároveň aby byla v dobré víře, že jí věc patří.

69. V projednávané věci nejen, že z provedeného dokazování nevyplývá, že by žalovaná byla držitelem veškerých movitých věcí, které dle jejího tvrzení měly být předmětem darování, ale ani že by byla v dobré víře, že jí tyto movité věci patří.

70. Zůstavitelka až do doby svého úmrtí bydlela v rodinném domě v k. ú. [adresa], nepochybně tedy musela užívat vybavení tohoto rodinného domu. Z obranných tvrzení žalované nevyplývá, jakým způsobem se chopila držby sporných movitých věcí, že by s těmito věcmi nakládala jako s vlastními a z jakého jiného titulu, než vlastnictví je užívala zůstavitelka. Na straně žalované nelze shledat ani dobrou víru, pokud zároveň v řízení nebyla prokázána existence pravého nabývacího titulu.

71. K peněžním prostředkům:

72. Pokud se jedná o finanční prostředky, bylo za shora popsané situace na žalobci, aby prokázal, že tyto peněžní prostředky zůstavitelky existovaly k datu jejího úmrtí.

73. V tomto směru ani žalobce důkazní břemeno neunesl. Žalobce sice navrhl k důkazu, aby odvolací soud vyžádal od bankovních institucí existujících v době úmrtí zůstavitelky stavy bankovních účtů vedených na jméno žalované, nicméně tímto způsobem nemohla být existence peněžních prostředků zůstavitelky prokázána. I pokud by bylo zjištěno, že se na účtech žalované peněžení prostředky nacházely, neznamenalo by to, že šlo o peněžní prostředky patřící zůstavitelce. Nadto žalobce ke svému důkaznímu návrhu neuvedl žádná konkrétní tvrzení o tom, že u některého z označených bankovních ústavů měla žalovaná v té době založen účet. Celá řada uvedených bankovních ústavů pak již neexistuje. Odvolací soud nadto poukazuje na § 21 zákona o bankách, dle něhož banky uchovávají informace po dobu 10 let.

74. Námitka promlčení nepřicházela v projednávaném sporu vůbec v úvahu, neboť předmětem sporu bylo určení vlastnictví. Podle § 100 odst. 2 se vlastnické právo nepromlčuje. Žaloba byla navíc podána v rámci řešení otázky, které věci (movité a nemovité) a peněžní prostředky budou předmětem dědictví po zůstavitelce. Žalobce nemohl podat určovací žalobu dříve, než po úmrtí zůstavitelky a než se dozvěděl o tom, že měla být uzavřena darovací smlouva.

75. Pouze na okraj odvolací soud dodává, že zastává stejný názor jako soud prvního stupně pokud se jednalo o námitku žalobce ohledně možnosti zůstavitelky nakládat s peněžními prostředky a movitými věcmi, které měly být předmětem sporné darovací smlouvy, když v řízení bylo prokázáno, že k datu [datum] došlo ke zúžení společného jmění manželů [jméno FO] tak, že se zůstavitelka stala mimo jiné vlastníkem veškerého vybavení a zařízení rodinného domu v k. ú. [adresa] a veškerých zůstatků hotovosti vedených na účtech na její jméno. Vzhledem k výše uvedeným závěrům však již tato otázka nebyla pro věc podstatná.

76. Na základě výše uvedeného tedy dospěl odvolací soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná ve vztahu k movitým věcem, s výjimkou věcí pod body 65), 66), 148) a 149), a naopak nedůvodná ve vztahu k peněžním prostředkům.

77. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III tak, že určil, že zůstavitelka byla ke dni svého úmrtí, tj. k datu 21. 5. 2013 vlastníkem movitých věcí specifikovaných v bodech 1) až 64), 67) až 147) a 150) až 157) výroku III napadeného rozsudku.

78. Podle § 219 o.s.ř. pak jako věcně správné potvrdil výrok III napadeného rozsudku v rozsahu movitých věcí specifikovaných v bodech 65), 66), 148) a 149) a výroky IV, V a VI.

79. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 2 o.s.ř. a § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalovaná byla ve sporu neúspěšná pouze ohledně určení vlastnictví k movitým věcem. Ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně určení vlastnictví k nemovitostem a peněžním prostředkům byla ve sporu úspěšná. Hodnota movitých věcí (216 800 Kč dle znaleckého ocenění, které bylo učiněno v dědickém řízení v červnu 2013) byla v poměru k hodnotě nemovitostí a peněžních prostředků v podstatě zanedbatelná. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že je namístě přiznat žalované náhradu nákladů řízení v plné výši, i když v řízení nebyla úspěšná zcela.

80. Žalované vznikly náklady řízení za právní zastoupení advokátem.

81. V řízení před soudem prvního stupně se jednalo o náklady v celkové výši 1 300 054,20 Kč, když odvolací soud v plném rozsahu souhlasil s tím, jak účelně vynaložené náklady vyčíslil soud prvního stupně v odst. 28 svého rozsudku. V zájmu stručnosti odvolací soud na jeho správné úvahy a výpočty odkazuje.

82. V odvolacím řízení učinila advokátka žalované následující úkony právní služby: vyjádření k odvolání ze dne [datum], účast u odvolacích jednání dne [datum] a dne [datum] a písemné podání ze dne [datum] (za ).

83. Sazba odměny za vyjádření k odvolání činila částku 30 740 Kč (3 100 000 Kč + 1 425 060 Kč + 1 077 807,50 Kč), za účast u odvolacího jednání dne [datum] částku 30 540 Kč (3 100 000 Kč + 1 051 594 Kč + 1 398 960 Kč), za písemné podání ze dne [datum] částku 15 290 Kč (půlúkon), (3 100 000 Kč + 1 053 579,10 Kč + 1 410 560 Kč) a za účast u odvolacího jednání dne [datum] částku 30 500 Kč (3 100 000 Kč + 1 032 811,90 Kč + 1 411 720 Kč). Odměna advokáta tedy činila celkem částku 107 070 Kč ((30 740 Kč + 30 540 Kč + 15 290 Kč + 30 500 Kč).

84. Vzhledem k tomu, že část předmětu řízení byla vyjádřena v cizí měně, bylo třeba určit výši odměny za jeden úkon právní služby výpočtem podle měnového kurzu stanoveného ČNB pro den, kdy byl úkon učiněn. Celková tarifní hodnota pro každý jednotlivý úkon pak byla dána součtem jednotlivých částek (§ 8 odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále „a. t.“).

85. Součástí nákladů řízení byly dále 4 x režijní paušál po 450 Kč = 1 800 Kč (§ 13 odst. 4 a. t.), cestovné k odvolacím jednáním na trase [adresa] a zpět vlakem, cena jízdného dne [datum] celkem 928 Kč (2 x 464 Kč) a dne [datum] celkem 1 164 Kč (535 Kč + 629 Kč), náhrada za promeškaný čas cestou k oběma odvolacím jednáním v celkové výši 4 800 Kč (jedna zpáteční cesta = 16 půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 3 a. t.), náhrada za 21 % DPH = 23 870,70 Kč.

86. Účelně vynaložené náklady žalované v odvolacím řízení tak činily částku 139 632,70 Kč (107 070 Kč + 1 800 Kč + 2 092 Kč + 4 800 Kč + 23 870,70 Kč).

87. Odvolací soud tedy přiznal žalované na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku 1 439 687 Kč (po zaokrouhlení, 1 300 054,20 Kč + 139 632,70 Kč), kterou je jí žalobce povinen zaplatit ve standardní třídenní lhůtě k rukám její právní zástupkyně.

Poučení