16 C 213/2008 - 1135

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Králem jako samosoudcem ve věci žalobce:[název] [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému:[Jméno žalovaného]., IČO: [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 21.139.233,00 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba žalobce, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 21.139.233 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 2.310.629,87 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v [jméno FO] na nákladech řízení částku 66.577,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovanému bude vrácena zaplacená záloha na znalecký posudek ve výši 3.000 Kč po právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v [jméno FO] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uznal původně žalované č. [hodnota])-4), z toho 1)-3) společně a nerozdílně povinnými zaplatit žalobci částku 21.139.233 Kč s příslušenstvím, neboť si žalobce objednal u zhotovitele - žalovaného č. [hodnota]) provedení díla - dostavbu objektu I;I1-1.podlaží, Příjem pacientů a interní kardiologická [název] ve [název] nemocnici [adresa]. Dílo bylo zhotoveno dle projektové dokumentace, jež zpracoval žalovaný č. [hodnota]), který plnil funkci vedoucího projektanta. Zajištění kompletní inženýrské činnosti a stavebního dozoru na stavbě prováděl žalovaný č. [právnická osoba] 1. nadzemním podlaží díla - objektu I.;I1-1.podlaží je umístěno angiografické pracoviště sestávající se z místností (č.m.1.53,1.54,1.55,1.56), ve kterých je umístěna angiolinka skládající se z angiografu značky [název] [Anonymizováno] a jeho technického zázemí. Dodavatelem tohoto zařízení byla firma [název] [právnická osoba]. Dílo „Příjem pacientů Interní kardiologická [název] objektu I;I1-1.“ bylo dokončeno dne 16.12.2002, kdy stavba byla žalobcem převzata. Samotná angiografická linka byla uvedena do provozu dne [právnická osoba].2003. Již dne 14.2.2003 byla v ranních hodinách nahlášena porucha chladícího zařízení v místnosti č. [hodnota]. Podstatou poruchy byl únik média z potrubí klimatizace umístěné pod stropem místnosti a vzhledem k tomu, že tato část klimatizace je napojena na centrální okruh, vyteklo velké množství kapaliny, přestože byl únik rychle zajištěn obsluhou pracoviště, která byla v sousedních místnostech 1.54 a 1.

55. Klimatizačním médiem byla směs vody a glykolem. Vytékajícím médiem byly přímo zasaženy skříně umístěné v místnosti 1.56, v nichž jsou umístěny rozvaděče silnoproudu a slaboproudu, centrální řídící elektronika angiografu a záložní energetický zdroj (UPS). V kabelových systémech byly zatopeny propojovací kanály systému a v místnosti 1.53 byly zatopeny i paty instalovaných zařízení zejména vyšetřovací stůl a angio generátor. V době zatopení nebyl celý systém pod napětím. Vytékající médium proniklo i do nižšího patra, kde znečistilo uložené optické mikroskopy a rovněž došlo k poškození systému EPS (elektrické požární signalizace), maleb a podlah. Ihned po zjištění závady, tuto žalobce reklamoval u zhotovitele - 1) žalovaného, který reklamaci uznal a závadu odstranil. Žalobce si nechal soudními znalci zpracovat dva posudky stran příčiny havárie, které byly vypracovány [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] a [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], kteří se shodli na skutečnostech mající přímý vliv na únik média a vznik škody na věcech, spočívající v nedostatečném zasunutí potrubí do armatury klimatizační jednotky, v neúplném dotažení připojovacího šroubení s vnitřním závitem vlivem nedostatečné momentové síly a případné deformace těsnícího kroužku s tím, že ve stropě místnosti 1.56 byla nevhodně (na základě projektové dokumentace) umístěna chladící jednotka, u jejíhož rozvodu došlo k poškození. Vytékajícím médiem byly zasaženy a v různé míře poškozeny movité věci, jakož i nemovitost, kdy celková výše škody byla vyčíslena opravou angiografické jednotky ve výši 20.868.750 Kč, pořízením nového zdroje UPS ve výši 204.645 Kč, úklidem ve výši 2.573 Kč, znaleckým posudkem [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] ve výši 49.665 Kč a [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] ve výši 11.600 Kč, jakož i vyčištěním mikroskopů ve výši [právnická osoba] Kč, což celkem představuje předmět tohoto sporu. Ačkoliv byl žalovaný č. [hodnota]) vyzván k zaplacení shora vyčíslené částky, tento ji odmítl uznat s odkazem na absenci odpovědnosti za vzniklou škodu, která byla způsobena žalovaným č. [hodnota]) a 3). Dle platně uzavřené smlouvy o dílo mezi žalobcem a 1) žalovaným dne 8.7.2002 odpovídá 1) žalovaný za to, že dílo bude mít vlastnosti uvedené ve schválené projektové dokumentaci, v technických normách a bude odpovídat předpisům právním, bezpečnostním, hygienickým, požárním a technologickým (článek XIII. 1smlouvy). V případě užití subdodavatelů odpovídá 1) žalovaný v duchu článku IX. 12 smlouvy stejně jako by dílo prováděl sám. Došlo-li k předmětné poruše rozpojením na přívodním potrubí, které je součástí vzduchotechnické jednotky výrobce [Anonymizováno] GW, tak z hlediska platně uzavřené smlouvy odpovídá žalovaný č. [hodnota]) za správnou montáž provedeného spoje. Rovněž dle platně uzavřené smlouvy o dílo odpovídá žalovaný č. [hodnota]) za škodu způsobenou vadou výrobku. Žalovaný č. [hodnota]) dodal žalobci projektovou dokumentaci pro objekt I1 žalobce včetně navržení vzduchotechniky a klimatizace v předmětném objektu. Dle doložených znaleckých posudků došlo u žalovaného č. [hodnota]) k porušení povinností vyplývajících zejména z ust. článku 6 smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobcem a žalovaným č. [hodnota]) ze dne 28.3.2002, kdy žalovaný č. [hodnota]) odpovídá za to, že předmět díla bude po stanovenou dobu způsobilý k určenému účelu, že bude mít vlastnosti stanovené právními předpisy, technickými normami, popřípadě vlastnosti obvyklé ( viz. článek 6.1.3., 8.1, 8.2, 8.3. smlouvy). Z předložených znaleckých posudků vyplývá, že předaná projektová dokumentace aplikující místní klimatizaci pomocí stropních [Anonymizováno], které využívají chladící kapalinu pro místnosti č. [hodnota], 1.52, 1.56 neodpovídala požadavkům na bezpečnost, dále byla porušena ČSN 333210, která zakazuje vedení potrubí rozvodných zařízení pro místnosti, které neslouží k provozu rozvodných zařízení a dále nejsou navržena opatření, která by chránila rozvodná zařízení a technologii před účinky vytékající chladící kapaliny (čl. 5.

12. ČSN). V případě, že by předmětné zařízení, respektive předmětný spoj nebyl vyprojektován a následně umístěn nad poškozeným zařízením, případně pokud by žalovaný č. [hodnota]) ve svém projektu realizoval pod poškozeným zařízením záchytnou nádobu, nedošlo by tak k masívnímu rozsahu škody. Z výše uvedeného je pak zřejmé, že porušení povinnosti žalovaným č. [hodnota]) a rozsah způsobené škody jsou v příčinné souvislosti. Na základě mandátní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným č. [hodnota]) se tento zavázal mimo jiné postupovat s odbornou péči při zabezpečení smluvených činností, kontrolovat projektovou dokumentaci, jakost všech částí předmětné stavby a prováděných prací včetně kontroly a testů materiálu, sledovat zda zhotovitel provádí předepsané zkoušky, účastnit se zkoušek a kontrolovat doklady o provedení těchto zkoušek, jakož i odpovídat za kontrolu kvality provedení díla řádným zápisem o provedené kontrole ve stavebním deníku. V případě poruchy na částech díla, která byla takto prověřena nese žalovaný č. [hodnota]) za takto vzniklé škody vinu za předpokladu, že znaleckým posudkem bude prokázáno, že porucha byla způsobena nekvalitním provedením díla žalovaným č. [hodnota]) (čl. XII.1, XII. 2 smlouvy). Z výše uvedeného je pak zřejmé, že žalovaný č. [hodnota]) neprovedl řádně kontrolu projektu a neupozornil na jeho vady, přičemž zajištěním provedením řádných zkoušek na přívodním potrubí chladící jednotky [Anonymizováno], by žalovaný č. [hodnota]) mohl předejít vzniku škody, která nastala v důsledku vytečení chladící kapaliny do technologických celků. Žalovaný č. [hodnota]) tak porušil své závazky sjednané ve smlouvě vůči žalobci a odpovídá za škodu, která v důsledku tohoto porušení vznikla.

2. Žalovaný č. [hodnota]) ve svém písemném vyjádření se k žalobě navrhl její zamítnutí pro absenci porušení závazku žalovaným č. [hodnota]), jakož i pro nedostatek příčinné souvislosti, neboť v duchu sjednané smlouvy o dílo ze dne 8.7.2002 realizoval žalovaný č. [hodnota]) sjednané dílo řádně dle projektové dokumentace, jejíž součástí byl mimo jiné i projekt provozního souboru [Anonymizováno] chladu zpracovaný [jméno FO]. [jméno FO] dne 15.5.2002 v němž je předepsaným chladícím médiem voda, tepelný spád [Anonymizováno] a jmenovitý tlak [Anonymizováno] Subdodavatel žalovaného č. [hodnota]) firma [právnická osoba] provedla dne 15.12.2002 za účasti žalovaného č. [hodnota]) a technického dozoru žalobce zkoušky těsnosti potrubního rozvodu chladu na zadané parametry s vyhovujícím výsledkem tlakové zkoušky. Zařízení tak bylo prokazatelně schopné bezpečného a trvalého provozu při dodržení projektovaného tlaku 600 kPa a předepsaném provozním médiu. Dokončené dílo předal žalovaný č. [hodnota]) žalobci čtyřmi zápisy o předání a převzetí jednotlivých částí díla dne 16.12.2002, jejíž přílohou je společně zpracovaný soupis vad a nedodělků. Po převzetí díla žalobcem probíhala montáž zdravotnické technologie firmou [název]. Dle dodatečného zjištění žalovaného č. [hodnota]) žalobce v rozporu s projektem propojil [Anonymizováno] vzduchotechnika, klimatizace a chlazení předaného díla dne 11.2.2003 s centrálním rozvodem chladící kapaliny v sousedním stavebním objektu - výškovém lůžkovém traktu, který: a) je projektován na podstatně vyšší provozní tlak 1,0 MPa (1000 kPa), b) ve skutečnosti dosahované tlaky byly vyšší, jak ukazuje snímek z měřidel z února 2003, c) pracuje nikoli s vodou, ale se směsí vody a glykolu. Propojení nově realizované chladící jednotky [Anonymizováno] s dosavadní strojovnou chlazení bylo nepochybně zdrojem vysokého hydrostatického tlaku v nové soustavě, výrazně převyšujícím parametry požadované žalobcem v předané projektové dokumentaci. Propojení obou soustav může i dle znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO] způsobit vznik tlakových rázů v případě současného zapnutí čerpadel obou propojených soustav a nerovnoměrné tlaky v průtoku dopravovaného glykolu, které mohou nastat vlivem opomenutí vyprojektování hydraulického vyrovnávače tlaku a nezajištění potřebné provozní regulace. Dle odborného posouzení příčin havárie znalcem [jméno FO]. [jméno FO] byl pravděpodobně základní příčinou havárie zvýšený tlak média v systému, který vytrhl okroužek svěrného spoje chladícího zařízení [Anonymizováno] 42GVC012 ve stropě místnosti 1.

56. Žalovaný č. [hodnota]) tak uplatněnou reklamaci odmítl jako nedůvodnou a to dopisem ze dne 22.4.2003. I přes neuznání reklamace provedl žalovaný č. [hodnota]) drobné úpravy chladících rozvodů dle upravené projektové dokumentace předané žalobcem v rámci dlouhodobější spolupráce včetně tlakové zkoušky na tlak 1,0 MPa. I přesto, že k porušení angiolinky došlo poruchou spoje přívodní trubky klimatizační jednotky, nemůže být základní příčinou žalobcem tvrzené nedostatečné zasunutí potrubí do armatury klimatizační jednotky a neúplné dotažení připojovacího šroubení s vnitřním závitem vlivem nedostatečné momentové síly, neboť se jedná o neprokazatelnou a neověřitelnou domněnku znalců.

3. Žalovaný č. [hodnota]) ve svém vyjádření se k žalobě navrhl rovněž její zamítnutí, neboť žalobce dosud neprokazuje, že by žalovaný č. [hodnota]) porušil svoji povinnost a že porušením této konkrétní povinnosti žalovaným č. [hodnota]) v příčinné souvislosti (kauzální nexus) vznikla žalobci škoda a rozsahu, jak uvádí žalobce. Žalovaný č. [hodnota]) tak má za to, že ve věci není pasivně věcně legitimován.

4. Žalovaný č. [hodnota]) ve svém písemném vyjádření se k žalobě navrhl rovněž její zamítnutí, neboť postupoval v duchu uzavřené mandátní smlouvy mezi žalobcem a žalovaným č. [hodnota]) ze dne 20.5.2002, kdy prováděl pro žalobce inženýrskou činnost na stavbě „Dostavba objektu „ [Anonymizováno], příjem pacientů a interní kardiologická [název]“. Dle znaleckých posudků došlo mimo jiné k selhání koordinace mezi jednotlivými dodavateli stavby včetně projektanta, mezi projekty klimatizace, lékařské technologie a silnoproudé elektroinstalace a v průběhu prací pak k nekvalitnímu provedení prací. Shora uvedené se však netýká žádného pochybení na straně žalovaného č. [hodnota]).

5. Usnesením Městského soudu v [jméno FO] ze dne 4. května 2015 pod č.j. [spisová značka], jež nabylo právní moci dne 14.5.2015 soud vyloučil řízení ve věci žalobce a původně označeného žalovaného č. [hodnota] samostatnému řízení, když původně označený žalovaný č. [hodnota]) je pojišťovnou, za kterou odvíjí žalobce svůj nárok na předmětné plnění z pojistné smlouvy.

6. V průběhu řízení vstoupil do řízení na straně žalovaného č. [hodnota]) a 3) vedlejší účastník - [právnická osoba] která zcela odkázala na aktuální stanoviska obou žalovaných.

7. Rozsudkem Městského soudu v [jméno FO] ze dne 12.11.2015, pod č.j. [spisová značka] rozhodl soud tzv. mezitimním rozsudkem, kdy nárok žalobce co do právního základu shledal opodstatněným, přičemž o výši nároku a o náhradě nákladů řízení mělo být rozhodnuto v konečném rozsudku. Při svém rozhodování soud vyšel z dosud provedeného dokazování, a to primárně z předložených znaleckých posudků, ze kterých vzal za prokázáno, že mimo jiné ze způsobu provádění zkoušky těsnosti, z nedodržené technologické kázně prováděného svěrného spoje, z důvodu nezajištění právoplatné a průkazné tlakové zkoušky potrubí chladu (i pro místnost 1.56), a z nedostatečného protokolu o tlakové zkoušce způsobil žalovaný č. [hodnota]) jako zhotovitel havárii v místnosti 1.56, když na tento závěr odkázal i znalec v rámci svého výslechu, při kterém zopakoval, že příčinou rozpojení potrubí byla dle jeho názoru jednoznačně vina na straně žalovaného č. [hodnota]), jako montážní organizace. Změna média z vody na chladící kapalinu nemělo žádný vliv na funkci zařízení, tedy eventuálně na vznik poruchy, která se v daném případě vyskytla. Umístění chladiče v místnosti 1.56 považoval znalec rovněž za chybné a stavebnětechnický dozor měl určit opatření, aby nedošlo ke kontaminaci zařízení v případě vlhnutí z chladiče klimatizace. S ohledem na přetrvávající rozpory mezi účastníky v otázce příčiny havárie a s ohledem na všemi žalovanými vyslovený nesouhlas se závěry znaleckého posudku, nechal soud vypracovat ve věci revizní znalecký posudek, a to [Anonymizováno] jako znalcem z oboru energetika, kdy revizní znalec shledal hlavní příčinu vzniku havárie v nedodržení technologické kázně a špatně provedeném spoji měděného potrubí, propojujícího rozdělovací uzel a chladič klimatizační podstropní jednotky [Anonymizováno] v místnosti č. [hodnota] firmou [právnická osoba] (žalovaným č. [hodnota]). V závěru se revizní znalec ve většině bodů ztotožnil se znaleckým posudkem [jméno FO]. [jméno FO], přičemž i revizní znalec dospěl k závěru, že došlo k pochybení ve vypracování projektové dokumentace žalovaným č. [hodnota]), a to nevhodným umístěním jednotky s kapalinovým chladičem v místnosti s elektrorozvaděči (v rozporu ČSN 333210). Dané závěry obhájil revizní znalec i prostřednictvím vypracovatele [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] Při posuzování otázky týkající se jednotlivých předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu, a to porušení právní povinnosti, vzniku škody a příčinné souvislosti, soud v části prvého kumulativního zákonného předpokladu odkázal na znalecké posudky, které dostatečným způsobem stanovily u jednotlivých žalovaných porušení té které konkrétní povinnosti, spočívající u žalovaného č. [hodnota]) v porušení technologické kázně a tím špatně provedeného spoje u klimatizační jednotky, u žalovaného č. [hodnota]) v pochybení vypracování projektové dokumentace - nevhodné umístění klimatizační jednotky a u žalovaného č. [hodnota]) v pochybení - kontrole projektu (neupozornění na pochybení dokumentace), jakož i provedení tlakových zkoušek. S ohledem na shora uvedené, jakož i na potřebu případného dalšího dokazování v otázce výše vzniklé škody, pak soud při přetrvávající názorové spornosti účastníků, vážící se k příčinám havárie, využil možnosti postupu dle § 152 o.s.ř. a rozhodl ve věci tzv. mezitimním rozsudkem (o právním základu věci).

8. Proti rozhodnutí bylo podáno odvolání, kdy Krajský soud v [jméno FO] po doplněném dokazování vydal dne 17.5.2017 rozsudek pod č.j. [spisová značka], jež nabyl právní dne 7.7.2017. Tímto rozsudkem rozsudek prvého stupně ve vztahu k současnému žalovanému potvrdil. Ve vztahu k bývalému žalovanému č. [hodnota]) a 3) rozsudek prvého stupně změnil tak, že žalobu vůči nim zamítl, když mimo jiné odvolací soud ve shodě se soudem prvého stupně shledal na straně současného žalovaného odpovědnost za vzniklou škodu dle ust. § 564 a § 440 obch. z. Předmětná škoda vznikla ze skryté vady díla, nekvalitně provedeného spoje chladícího systému v důsledku úniku chladící kapaliny. Ve vztahu k žalovanému č. [hodnota]) a 3) bylo napadené rozhodnutí změno tak, že žaloba vůči nim se zamítla s odůvodněním, že sice došlo k porušení jejich smluvních povinností řádného zhotovení díla a výkonu mandátu, ale tato skutečnost nebyla hlavní, podstatnou příčinou vzniku škody a sama o sobě by ke vzniku škody nevedla (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp.zn. 25 Cdo 245/2000, 25 Cdo 2815/2007 či 25 Cdo 1212/2013).

9. Proti shora citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podal současný žalovaný dovolání. Nejvyšší soud ČR v rozsudku vydaném dne [datum], pod č.j. [spisová značka], jež nabyl právní moci dne 15.5.2018 mimo jiné rozsudek Krajského soudu v [jméno FO] v potvrzujícím výroku a mezitimní rozsudek Městského soudu v [jméno FO] zrušil a věc vrátil Městskému soudu v [jméno FO] k dalšímu řízení, neboť odvolací soud, jakož i soud prvého stupně v rozporu s rozhodovací praxí dovolacího soudu se dostatečně nevypořádal s námitkou dovolatele, že škoda (případně i část) byla způsobena tím, že žalobce zprovoznil dovolatelem dodaných chladících systémů v rozporu s projektovaným způsobem jeho faktickým připojením na centrální rozvod chladu s jinými parametry (vyšší tlak a odlišné chladící médium), aniž předtím provedl tlakovou zkoušku a kontrolu systému odpovídající této změně. Otázka spoluzavinění žalobce tak byla nedostatečně řešena, když soudy se nezabývaly ani tím, zda žalobce porušil právní povinnost uvedením dovolatelem dodaného chladícího zařízení do provozu za jiných podmínek, než jak bylo projektováno. Závěr odvolacího soudu, že dovolatel - žalovaný provedl propojení rozvodu s centrálním systémem chlazení, a tudíž věděl o tom, že chladící systém bude následně napojen na centrální systém s vyšším tlakem a nepřizpůsobenou tomu tlakovou zkouškou provedenou před předáním díla dne 15.12.2002 považoval Nejvyšší soud ČR za neúplný a tudíž nesprávným posouzením otázky spoluzavinění žalobce. Vědomost dovolatele o skutečných parametrech následného provozu chladícího systému žalobcem sama o sobě neznamená existenci její smluvní povinnosti k provedení zkoušky zhotovovaného díla s těmito parametry, které byly odlišné od parametrů provozu určených projektem. Odvolací soud též vyšel z neúplného právního posouzení příčinné souvislosti mezi porušením smluvní povinnosti dovolatele na vznikem škody, když učinil závěr, že vyšší tlak v centrální soustavě chlazení, ani změna chladícího média oproti projektovanému způsobu provozu tohoto zařízení, nebyly samy o sobě způsobilé potrubí rozpojit, pokud by při jeho zhotovení postupoval dovolatel podle návodu výrobce, a že tedy hlavní příčinou havárie bylo vadné plnění dovolatele. Odvolací soud tímto závěrem hodnotil toliko příčinnou souvislost mezi porušením smluvních povinností dovolatele a únikem chladícího média (vody s glykolem) z chladícího systému, který však není škodou vzniklou žalobcem uplatněnou v tomto sporu. Škodou je až majetková újma, která nastala ve sféře žalobce tím, že unikající chladící médium poškodilo angiozařízení a další movité věci umístěné v nemovitosti žalobce.

10. Na základě doplněného dokazování Městský soud v [jméno FO] vydal dne 31.1.2023 rozsudek pod č.j. [spisová značka], kterým žalobu zamítl, když mimo jiné vyšel ze zjištění, že sporný spoj byl dle projektové dokumentace a potažmo i smlouvy o dílo konstruován na tlak 600 kPa, jak koneckonců vyplývá i z revizního znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] a nikoliv na tlak 1400 kPa, jak uváděl žalobce. K tomuto závěru ohledně příčiny havárie vzniklou propojením obou chladících systémů shledal nejen revizní znalec [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], ale rovněž i [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] v rámci znaleckého posudku, jež vypracovalo [Anonymizováno] dne 15.1.2004 (odst. 2.9, 2.11, 2.17, 2.18). S tímto zjištěním obou znalců pak korespondoval i běh událostí, a to od samotného odzkoušení předmětného spoje před jeho předáním včetně těsnosti systému po dobu několika dalších měsíců, když napouštěním systému směsí glykolu žalobcem došlo k tlakovému rázu a k následnému poškození předmětného spoje (vytržení okroužku z jeho „lůžka“). Samotné propojení obou chladících systémů potvrdil mimo jiné i zaměstnanec [název] nemocnice [jméno FO]. [jméno FO], který jako odpovědný zaměstnanec žalobce dne 4.4.2003 mimo jiné uvedl, že „k napuštění systému nemrznoucí směsí došlo dne 11.2.2003 a od této chvíle byl vyvozován statický tlak“. Dne [právnická osoba].2003 byla zapojena chladící jednotka [Anonymizováno] s tlakem 9 barů (900 kPa). K havárii došlo dne 14.2.2003. Z výše uvedeného vyjádření zaměstnance žalobce pak vyplynulo, že v rozhodné době vzniku havárie byl chladící okruh, umístěný v objektu l.1, provozován pod tlakem minimální výše TN9 (900 kPa), přičemž dne 11.2.2003 došlo k propojení chladícího okruhu umístěného v objektu l.1 na stávající chladící systém s nemrznoucí směsí (glykolu) o jmenovitém tlaku PN10 (1000 kPa). Pokud pak žalobce v průběhu řízení uvedl, že všem zúčastněným bylo od samotného počátku známo, že chladící systém bude provozován propojením s centrálním chladícím systémem při tlaku 1000 kPa, tak toto tvrzení bylo žalovaným odmítnuto a poté co žalobce v průběhu celého řízení k tomuto nepředložil žádný důkaz, bylo soudem na žalobcovo tvrzení nahlíženo jako na neprokázané. V opačném případě by soud tato tvrzení považoval za právně bezvýznamná, neboť povinností žalovaného bylo dodat žalobci dílo dle smlouvy o dílo v návaznosti na vypracovanou projektovou dokumentaci. Tato s propojením obou soustav nepočítala a proto budovanou soustavu ani tomuto tlaku nepřizpůsobila, jak vyplynulo z vypracovaných znaleckých posudků revizním znalcem [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], tak znalcem [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] a konečně i znaleckého posudku, jež vypracoval [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], jehož objednatelem byl samotný žalobce. K otázce změny projektu, jakož i k přepracování chladícího okruhu v objektu l.1 soud uvedl, že k tomuto došlo až dne 22.2.2003, tj. 8 dnů po vzniku havárie kdy změna projektu se týkala jak otázky chladícího média, tak změny provozního tlaku, a to na tlak PN10 (1000 kPa). Ve světle shora uvedeného pak soud vnímal tvrzení žalobce o nutnosti přeprojektování sporného chladícího okruhu z důvodu jeho provozu v souvislosti s letním či zimním obdobím za účelové, neboť skutečným důvodem byla dle názoru soudu havárie, před kterou žalobce využíval předmětný chladící okruh v rozporu s projektem a smlouvou o dílo, jak vyplývá ze znaleckého posudku [Anonymizováno]. K závěru soud poukázal na shodné názory ustanovených znalců (např. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], [jméno FO]. [jméno FO] apod.), kteří dospěli k závěru, že primární příčinou havárie byla vada projektové dokumentace rozvodu chladu, která nebyla v rámci hydraulického propojení s centrálními rozvody chladu ve [název] nemocnici [adresa] vůbec koordinována a došlo v rozporu s technickou normou ČSN 333 210 k chybnému umístění vodního zařízení představující jednotku [Anonymizováno] do prostoru technické místnosti 1.

56. Tato koncepční vada je pak vadou projektové dokumentace a její odpovědnost dle znalců nejde za žalovaným, který realizoval toliko dopojení tohoto zařízení.

11. Proti shora citovanému rozhodnutí podal žalobce odvolání, kdy Krajský soud v [jméno FO] usnesením ze dne 31.7.2023 pod č.j. [spisová značka] rozsudek soudu prvého stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, a to z důvodu nepřezkoumatelnosti v části týkající se zjištění skutkového stavu. Z odůvodnění rozsudku prvého stupně jednoznačně nevyplývá závěr o skutkovém stavu - konkrétního obsahu smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobcem a žalovaným zejména v části týkající se chladícího systému, zda bylo dílo řádně předáno objednateli, kdy a na základě čeho, zda a na základě čeho došlo ke změně projektové dokumentace v systému chlazení z jeho lokální podoby na napojení k centrálnímu systému chlazení v celé nemocnici, zda, kdy a kdo provedl v době před havárií napojení chladícího systému na centrální systém s jiným chladícím médiem, jaké hodnoty tlaku byly v tomto centrálním chladícím systému, ačkoliv právě těmito zásadními okolnostmi se měl soud prvého stupně zabývat poté, co byla věc zrušena dovolacím soudem za účelem zjištění možného spoluzavinění žalobce na vzniku škody.

12. Městský soud v [jméno FO] provedl důkaz smlouvou o dílo č. [Anonymizováno] uzavřenou dne 8.7.2002 mezi objednatelem - žalobcem a zhotovitelem - žalovaným č. [hodnota]) s předmětem „Dostavba objektu „[Anonymizováno], Příjem pacientů a interní kardiologická [název] ve [adresa] za podmínek ve smlouvě dále sjednaných včetně dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne 11.12.2002 a dodatku č. [hodnota] ze dne 10.4.2003, smlouvou o zhotovení projektové dokumentace uzavřenou dne 28.3.2002 mezi žalobcem jako objednatelem a žalovaným č. [hodnota]) jako zhotovitelem s dohodnutým předmětem plnění - vypracování projektové dokumentace k dílu „Dostavba objektu „[Anonymizováno], Příjem pacientů a interní kardiologická [název] ve [adresa] a poskytnutí veškerých dalších výkonů a služeb, které souvisí s prováděním této projektové dokumentace, mandátní smlouvou č. [hodnota] ze dne 20.5.2002 uzavřenou mezi mandantem - žalobcem a mandatářem - žalovaným č. [hodnota]) s předmětem smlouvy zajištění kompletní inženýrské činnosti na stavbě „Dostavba objektu „[Anonymizováno], Příjem pacientů a interní kardiologická [název] v [adresa], kdy rozsah inženýrské činnosti byl účastníky vymezen v příloze č. [hodnota] této smlouvy včetně přílohy č. [hodnota] k mandátní smlouvě č. [hodnota], kupní smlouvou [Anonymizováno] uzavřenou dne 1.8.2002 mezi společností [název][právnická osoba]., jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím s předmětem smlouvy - prodej angiografického RTG kompletu [Anonymizováno] dle specifikace č. [Anonymizováno] v podnabídkách a; b; c dodaného prodávajícím spolu s jeho příslušenstvím včetně montáže, zprovoznění a zaškolení obsluhy za podmínek dále uvedených, oznámením pojistné události živelní, vodovodní k pojistce č. [hodnota] ze dne 17.2.2003, znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] jež vypracoval [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] znalec z oboru strojírenství, vzduchotechnická zařízení dne 5.4.2003, znaleckým posudkem [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] znalce pro základní obor elektrotechnika a energetika vypracovaný dne 6.4.2003, znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] vypracovaný [jméno FO]. [jméno FO] znalcem pro obor ekonomika, strojírenství, odvětví ceny a odhady se specializací posuzování technického stavu ceny, strojů, systémů a zařízení, znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] jež vypracoval [jméno FO]. [jméno FO] znalec v oboru energetiky včetně jeho doplňujícího výslechu, znaleckým posudkem č.j. [Anonymizováno], jež byl vypracován [Anonymizováno] jako znalcem v oboru energetika včetně doplňujícího výslechu jeho zpracovatele - [jméno FO]. [jméno FO] [tituly za jménem], zápisy z kontrolního dne č. [hodnota], technickou zprávou ze dne 15.5.2002, zápisem o zkoušce těsnosti potrubního rozvodu chladu ze dne 15.12.2002, zápisem o předání a převzetí stavebního objektu ze dne zahájení přijímacího řízení 16.12.2002, zápisem o předání a převzetí provozního souboru název stavby objekt „I“, I1 -I Příjem pacientů a interní kardiologická [název], objekt PS 02 vzduchotechnika, klimatizace a chlazení ze dne 16.12.2002, zápisem o předání a převzetí provozního souboru objekt PS 03 sledovatelský systém [Anonymizováno] ze dne 16.12.2002 a zápisem o předání a převzetí provozního souboru objekt PS 04 náhradní zdroj 630 kVA ze dne 16.12.2002. Následně soud doplnil dokazování o revizní znalecký posudek č. 43/2019 ke znaleckému posudku vypracovanému znalcem [jméno FO]. [jméno FO] v březnu 2003 k havárii v technické místnosti 1.56 Angiolinky interní kardiologické [název] v objektu l.1-[adresa], jež vypracoval znalec [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] znalec z oboru stavebnictví - specializace rozpočtování vzduchotechnická zařízení klimatizace, ekonomika - specializace rozpočtování vzduchotechnická zařízení - klimatizace, a to včetně jeho doplňujících vyjádření či jeho doplňujících výslechů, technickou zprávou ze dne 15.5.2002, ze dne 22.2.2003, zápisem o zkoušce těsnosti potrubního rozvodu chladu ze dne 15.12.2002, zápisem o předání a převzetí ze dne 16.12.2002 a fotodokumentací jako na čl.

850. Z provedených důkazů soud zjistil a vzal za prokázáno, že dne 8.7.2002 uzavřel žalobce jako objednatel s 1) žalovaným jako zhotovitelem smlouvu o dílo č[Anonymizováno] s předmětem „Dostavba objektu [Anonymizováno], Příjem pacientů a interní kardiologická [název] ve [adresa], kdy plnění veřejné zakázky je obsahově a věcně vymezeno položkovým rozpočtem představují přílohu č. [hodnota] této smlouvy. Podrobnější specifikace předmětu díla byla stanovena v článku II. bod 3 písm. a) až c). Cena díla byla účastníky sjednána v článku III. v rozsahu 27.173.445 Kč. V článku IV. se zhotovitel zavázal zahájit práce na realizaci díla ve třech etapách a to: I. etapa zahájení 07/2002 ukončení do 2.9.2002, II. etapa zahájení 2.9.2002 ukončení do 31.12.2002 a III. etapa zahájení 1.1.2003 a ukončení 30.4.2003. Dne 11.12.2002 byl účastníky uzavřen dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo vztahující se k předmětu smlouvy, ceny díla, fakturaci a placení. Dne 10.4.2003 uzavřeli účastníci dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo vážící se k upřesnění předmětu smlouvy, ceny díla, fakturaci i placení. Dne 1.8.2002 uzavřel žalobce jako kupující se společností [název] [právnická osoba]. jako prodávajícím kupní smlouvy [Anonymizováno] s předmětem prodej angiografického RTG kompletu [Anonymizováno] dle specifikace č. [Anonymizováno] v podnabídkách a; b; c dodaného prodávajícím spolu s jeho příslušenstvím včetně montáže, zprovoznění a zaškolení obsluhy za podmínek dále uvedených. Kupní cena byla účastníky sjednána v rozsahu 39.973.752 Kč včetně 5% DPH. Dne 28.3.2002 pak uzavřel žalobce jako objednatel s žalovaným č. [hodnota]) jako zhotovitelem smlouvu o zhotovení projektové dokumentace a dne 20.5.2002 mandátní smlouvy s žalovaným č. [hodnota]) se sjednaným předmětem smlouvy zajištění kompletní inženýrské činnosti na stavbě "Dostavba objektu "[Anonymizováno], Příjem pacientů a Interní kardiologická [název]. S ohledem na další vývoj tohoto sporu, kdy řízení bylo následně vedeno jen proti žalovanému č. [hodnota]), soud tak další důkazy ve vztahu k žalovanému č. [hodnota]) a 3) neprováděl a v konečné fázi ani nehodnotil.

13. Na základě rozhodnutí Krajského soudu v [jméno FO] ze dne 31.7.2023 soud doplnil dokazování o fotodokumentaci strojovny, kopií čl. 4595411, 4595412, 4595413, 4595414 stavebního deníku, zápisem z kontrolního dne č. [hodnota], 20, 21, 22, zápisem o předání v převzetí díla ze dne 16.12.2002, jakož i technickou zprávou a zápisem z průběhu kontroly spojů [Anonymizováno]. Dne 19.12.2002 proběhl kontrolní den č. [hodnota], dne 12.12.2002 kontrolní den č. [hodnota], dne 5.12.2002 kontrolní den č. [hodnota] a dne 1.8.2002 kontrolní den č. [hodnota]. Z těchto listin pak lze učinit závěr, že k 19.12.2002 nebyl požadovaný chlad z důvodu nezprovoznění centrálního chladícího zařízení zajištěn a zůstalo pak na žalobci, aby vpustil požadované médium do rozvodny chladu v objektu l.1.

14. Lze tak uzavřít, že žalobce si objednal u zhotovitele - žalovaného č. [hodnota]) provedení díla - shora citovanou dostavbu, kdy dílo bylo zhotoveno podle projektové dokumentace zpracované žalovaným č. [hodnota]) při zajištění kompletní inženýrské činnosti a stavebního dozoru na této stavbě prostřednictvím žalovaného č. [právnická osoba] 1. nadzemním podlaží objektu bylo umístěno angiografické pracoviště sestávající se z místností č. [hodnota], 1.54, 1.55 a 1.56, ve kterých byla umístěna angiolinka skládající se z angiografu značky [název] [Anonymizováno] a jeho technického zázemí, jak v kupní smlouvě uvedeno. Dílo - objekt I; I1 Příjem pacientů interní kardiologická [název] bylo dokončeno dne 16.12.2002, kdy byla stavba žalobcem převzata. Samotná angiografická linka byla uvedena do provozu dne [právnická osoba].2003. Dne 14.2.2003 byla v ranních hodinách nahlášena porucha chladícího zařízení v místnosti č. [hodnota] spočívající v úniku média z potrubí klimatizace umístěné pod stropem místnosti, odkud se médium rychle dostalo do dalších prostor. Vzhledem k tomu, že tato část klimatizace byla napojena na centrální okruh, vyteklo poměrně velké množství kapaliny, přestože byl únik kapaliny rychle zjištěn obsluhou pracoviště ze sousední místnosti. Klimatizačním médiem byla směs vody a glykolu. Vytékající médium zasáhlo skříně umístěné v místnosti 1.56, v nichž byly umístěny rozvaděče silnoproudu a slaboproudu, centrální řídící elektronika angiografu a záložní energetický zdroj (UPS). V kabelových systémech byly zatopeny propojovací kanály systému a v místnosti 1.53 byly zatopeny i paty instalovaných zařízení zejména vyšetřovací stůl a angiogenerátor. Dále pronikající médium poškodilo systém EPS (elektrickou požární signalizaci) včetně podlah a maleb.

15. V souvislosti se vzniklou poruchou nechal žalobce vypracovat znalecký posudek stran příčin havárie a to jak [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] znalcem v oboru strojírenství, vzduchotechnická zařízení, tak [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady stavebnictví, stavby obytné, průmyslové a technické zařízení budov. Oba posudky se ve svých závěrech shodují na skutečnostech mající primární vliv na únik média. Znalec [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] ve svém znaleckém posudku č. [Anonymizováno] na otázku znaleckého posouzení příčiny havárie chladícího zařízení vzduchotechniky havarovaného v technické místnosti angiolinky (místnost č. [hodnota]) kardiologické [název] v objektu „I1“-PAÚ“ ve svém závěru uvedl, že příčinou havárie spoje (šroubení) měděného potrubí propojujícího rozdělovací uzel a chladič klimatizační podstropní jednotky Carrier v místnosti č. [hodnota] bylo nedostatečné utažení spoje montážní firmou [právnická osoba], kdy dané zjištění platí za předpokladu, že v rozvodném potrubí (havarovaném spoji) nebyl vyšší tlak 1400 kPa. K spolehlivému dotažení šroubení bylo nutno použít momentový klíč vyvolávající požadovaný moment na spoj 29,4 Nm, což v podkladech poskytnutých znalci nebylo doloženo. Podle podkladů poskytnutých znalci žalobcem v potrubním systému po dobu od provedení tlakové zkoušky až po havárii, nebyl překročen maximální tlak 1400 kPa. Znalec doc. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] ve svém znaleckém posudku mimo jiné uvedl, že projektová dokumentace aplikující místní klimatizaci pomocí stropních [Anonymizováno] 42, které využívají chladící kapalinu pro místnost 1.25, 1.52, 1.53 neodpovídají požadavkům na bezpečnost, neboť limitují funkci soustav technologie a silnoproudé elektroinstalace. Projekt strojního chlazení nebyl koordinován po stránce předpokládaného propojení tlakových dispozic a provozních režimů. Nekvalitní provedení spoje potrubí a chladiče Fancoilu v místnosti 1.56 je hlavní příčinou úniku chladící kapaliny do technologických celků. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem pak znalec odkazuje na článek 4 a zjištěných disproporcí mezi požadovaným a současným stavem soustav TZB technologie a silnoproudých elektroinstalací z hlediska dodržení požadavků na bezpečnost a tvorbu optimálního mikroklimatu. Při provozu lze považovat zjištěné nedostatky za příčinu vzniku poruchy i úrovni havárie, která klasifikuje technický stav za nevyhovující. Lze tak shrnout, že oba znalci ve svých znaleckých posudcích jednoznačně poukázali na nedostatečné zasunutí potrubí do armatury klimatizační jednotky a na neúplné dotažení připojovacího šroubení s vnitřním závitem vlivem nedostatečné momentové síly a případné deformace těsnícího kroužku, při nevhodném umístění chladící jednotky ve stropě místnosti 1.56, u jehož rozvodu došlo k poškození. Žalobce reklamoval vzniklou vadu u žalovaného č. [hodnota]) jako zhotovitele již dne 14.2.2003, tedy ihned po havárii. Přestože žalovaný č. [hodnota]) poskytl potřebnou součinnost ke zjištění příčin havárie, neposkytl mu žalobce shora zmíněné znalecké posudky [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] a [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], a proto zadal zpracování znaleckého posudku znalci [jméno FO]. [jméno FO] znalci pro základní obor elektrotechnika a energetika, za účelem posouzení příčin havárie. Znalec v závěru svého znaleckého posudku uvedl, že shodou náhod došlo k poruše v místnosti, kde byla umístěna nejdražší část technického zařízení pro kardiologický komplet [Anonymizováno]. Projektant nepředpokládal vznik podobné poruchy (v provozu je velký počet těchto zařízení a o podobné poruše nejsou informace) a umístil nevhodně chladící jednotku ve stropě místnosti 1.

56. S tímto umístěním souhlasili všichni zúčastnění zástupci jednotlivých organizací podílejících se na stavbě. Rovněž žalovaný č. [hodnota]) v průběhu řízení předložil k důkazu znalecký posudek č. [Anonymizováno] vypracovaný [jméno FO]. [jméno FO] znalcem z oboru ekonomika, strojírenství, odvětví ceny a odhady se specializací posuzování technického stavu, ceny, strojů, systémů a zařízení, kdy znalec v příčinách vzniku havárie jednoznačně poukázal na chybu montáže, za kterou nemůže projektant odpovídat. Jednoznačnou příčinou vzniku škody dle znalce je chybná montáž chladící jednotky.

16. S ohledem na rozdílná stanoviska účastníků stran otázky příčin havárie, které podpořili znaleckými posudky, jež si nechali vypracovat, soud nechal ve věci vypracovat znalecký posudek č. [Anonymizováno] [jméno FO]. [jméno FO], znalcem v oboru energetiky, z jehož závěrů plyne, že při hodnocení příčiny havárie rozvodného potrubí chladu pro vzduchotechniku bylo pochybeno v projektové přípravě (návrh podstropní jednotky s vodním nebo glykolovým médiem, bylo provedeno zcela nevhodné umístění jednotky ve stropní konstrukci a nebyla dodržena ČSN 333210, v projektech jsou rozdílné informace o připojení na jmenovitý tlak chladících rozvodů), bylo pochybeno v zajištění technického dozoru (nebyl přizván na zkoušku těsnosti a mohl jí vetovat, zařízení bylo převedeno na glykolové médium bez reakce technického dozoru) a bylo pochybeno ve fázi realizace díla. Tyto skutečnosti jsou o to závažnější, že se jednalo o klasické stavebně vzduchotechnické zařízení, kdy na straně zhotovitele byla vybrána zkušená firma. Lze tak shrnout, že všichni žalovaní se svým podílem zúčastnili vzniklé havárie, ačkoliv žalovaný č. [hodnota]) a 3) nerealizovali stavebně montážní práce. Žalovaný č. [hodnota]) a 3) mohl předejít vzniklým chybám a zmenšit, případně i odstranit havárii zařízení v místnostech 1.56 jak uvedeno shora. Ze skutkových podstat, ze způsobu provádění zkoušky těsnosti, z nedodržené technologické kázně prováděného svěrného spoje, z důvodu nezajištění právoplatné a průkazné tlakové zkoušky potrubí chladů (i pro místnost 1.56), z nedostatečného protokolu o tlakové zkoušce způsobil žalovaný č. [hodnota]) jako zhotovitel (při montážních pracích firmou [právnická osoba]) havárii v místnosti 1.

56. Na daný závěr znalec odkázal i v rámci svého výslechu, kdy znovu zopakoval, že příčinou rozpojení potrubí byla dle názoru znalce jednoznačně vina na straně žalovaného č. [hodnota]) tedy jako montážní organizace, přičemž změna média z vody na chladící kapalinu nemá žádný vliv na funkci zařízení tedy eventuelně na vznik poruchy, která se v daném případě vyskytla. Umístění chladiče v místnosti 1.56 považuje za chybné a stavebně technický dozor měl určit opatření, aby nedošlo ke kontaminaci zařízení v případě vlhnutí zařízení z chladiče klimatizace.

17. S ohledem na přetrvávající rozpory mezi účastníky v otázce příčiny havárie a s ohledem na všemi žalovanými vyslovený nesouhlas se závěry znaleckého posudku, nechal soud ve věci vypracovat revizní znalecký posudek [Anonymizováno] jako znalcem z obru energetika, kdy revizní znalec shledal jako rozhodují příčinu vzniku havárie nedodržení technologické kázně a špatné provedení spoje měděného potrubí, propojujícího rozdělovací uzel a chladič klimatizační podstropní jednotky [Anonymizováno] v místnosti č. [hodnota] firmou [právnická osoba] (žalovaným č. [hodnota]). V závěrech se revizní znalec ve většině bodů ztotožnil s revidovaným znaleckým posudkem [jméno FO]. [jméno FO], přičemž i revizní znalec dospěl k závěru, že došlo k pochybení ve vypracování projektové dokumentace žalovaným č. [hodnota]) a to nevhodným umístěním jednotky s kapalinovým chladičem nad místnost s elektrorozvaděči (v rozporu ČSN 333210). Rovněž došlo k pochybení technického dozoru žalovaným č. [hodnota]) v kontrole projektu (neupozornění na pochybení dokumentace) a provedení tlakových zkoušek. Jedná se však o skutečnosti, které mohly předejít havárii, nebo případně i snížit výši vzniklé škody. Příčinou havárie však bylo špatné provedení spoje měděného potrubí.

18. Vzhledem k tomu, že ani revizní znalecký posudek vypracovaný [Anonymizováno] neodstranil názorové rozpory účastníků týkající se otázky příčiny havárie, soud nechal ve věci vypracovat revizní znalecký posudek č. [Anonymizováno] ke znaleckému posudku, jež vypracoval znalec [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] Revizní znalec [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] znalec v oboru mimo jiné stavebnictví - specializace vzduchotechnická zařízení, klimatizace, ve svém znaleckém posudku včetně jeho dalších doplňků a vyjádření stanovil příčinu havárie a vzniku škody na lékařské technologii umístěné v technické místnosti 1.56, přičemž pořadí určuje význam těchto příčin. Jako primární příčinu havárie znalec označil vadu projektové dokumentace profese rozvodu chladu, která nebyla v rámci hydraulického propojení s centrálními rozvody chladu nemocnice vůbec koordinována. Propojením vzniklý tlakový ráz má jednoznačně vyšší hodnotu, než projektovaný přetlak v soustavě 600 kPa, případně i daných 1 000 kPa. Po tomto tlakovém rázu došlo k rozpojení inkriminovaného spoje, přičemž spoj před propojením nevykazoval žádné známky netěsností. Jako primární příčinu vzniklé škody pak dle znalce lze jednoznačně určit chybné umístění vodního zařízení představující jednotku [Anonymizováno] (výměníky, spoje, ventily apod.) do prostoru technické místnosti 1.

56. Tato koncepční technická vada je vadou projektové dokumentace profese vzduchotechnika a klimatizace, když profese rozvodů chladu prováděla toliko dopojení tohoto zařízení, ale neumísťovala jej. K závěrům [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], že další příčinou havárie bylo konstrukční provedení spoje - svěrný spoj hladké trubky a kvalita montáže (samotné provedení spoje), považuje znalec na rozdíl od znalce [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] jako neprůkazné, a to z důvodů, jež budou vysvětleny níže.

19. Protože v projednávané věci nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, soud v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), posuzoval daný závazkový vztah ve smyslu zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen obch.z.) ve spojení se zákonem č. 40/1964 Sb. (dále jen o.z.) ve znění platném do 31.12.2013 a to jak co do dlužné jistiny, tak co do dlužných úroků z prodlení.

20. Ve smyslu ust. § 373 zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen obch. z.), kdo poruší svoji povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobem druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.

21. Podle ust. § 382 obch. z. poškozená strana nemá nárok na náhradu té části škody, jež byla způsobena nesplněním její povinnosti stanovené právními předpisy vydanými za účelem předcházení vzniku škody nebo omezení jejího rozsahu.

22. Dle ust. § 415 zákona č. 40/1964 Sb. každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.

23. Dle ust. § 420 odst. 1 o.z. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

24. Městský soud v [jméno FO] veden právním názorem, jež vyjádřil Krajský soud v [jméno FO] ve svém zrušovacím usnesení, doplnil dokazování, přičemž setrval na závěrech, jež vyjádřil ve svém rozhodnutí ze dne 31.1.2023.

25. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.4.2018, pod sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že v dané věci je třeba odlišit od sebe dva závazkové právní instituty, a to odpovědnost za vady díla a odpovědnost za škodu. Oba tyto závazkové právní instituty mají jiný účel a jsou založeny na rozdílných zásadách a předpokladech vzniku odpovědnosti za vady a odpovědnosti za škodu (§ 420 a následující o.z.). Odpovědnost za vady sleduje, aby se objednateli dostalo ze závazkového vztahu plnění bez jakýchkoliv vad, zatímco odpovědnost za škodu sleduje náhradu majetkové újmy vzniklé následkem porušení právních povinností nebo v důsledku jiné právem uznané skutečnosti. V souvislosti s poskytnutím vadného plnění, které bylo příčinou vzniku škody, přichází v úvahu vznik odpovědnosti za škodu podle § 420 a následující o.z., popřípadě za určitých okolností dle zvláštní úpravy, jak lze dovodit i z dalších rozsudků Nejvyššího soud ČR např. 25 Cdo 1849/2001 či 25 Cdo 1618/2001. Z obou zmíněných rozsudků Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že žalobce se v tomto řízení domáhá nároku na zaplacení výše uvedené částky z titulu odpovědnosti za škodu, která měla vzniknout na majetku žalobce v důsledku poskytnutí vadného plnění ze strany žalovaného. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o dílo byla mezi účastníky uzavřena dle tehdy platné právní úpravy obsažené v obchodním zákoníku, musí být odpovědnost za škodu způsobenou žalobci, v daném případě posuzovaná ve smyslu ust. § 373 obch. z., což koneckonců vyplývá i ze závěru dovolacího soudu, který v odůvodnění svého rozsudku vytkl Městskému i Krajskému soudu nedostatečné řešení otázky spoluzavinění žalobce, respektive otázky vyloučení nároku na náhradu škody ve smyslu § 382 obch. z. Ustanovení § 382 obch. z. přitom představuje jeden z liberačních důvodů, na základě kterého může dojít k vyloučení práva na náhradu škody, eventuálně k dílčímu vyloučení tohoto práva vyvěrajícího z ust. § 373 obch. z. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 29.10.2003, pod sp. zn. 32 Odo 415/2002 dovodil, že obecnými předpoklady odpovědnosti za škodu podle ust. § 373 obch. z. jsou protiprávní jednání spočívající v porušení povinností ze závazkového vztahu, vznik škody a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem škody. Obchodní zákoník upravuje obecnou odpovědnost za škodu jako objektivní, s tím, že současně upravuje možnost zprostit se této odpovědnosti za pomoci tzv. liberačních důvodů.

26. Pokud žalobce po převzetí a řádném odzkoušení díla žalovaným (vše v duchu smlouvy o dílo + projektové dokumentace) do díla zasáhl, ať již změnou tlaku či změnou chladícího média, aniž by tento zásah splňoval požadavky stanovené ve smlouvě o dílo či v projektové dokumentaci, jednal žalobce v rozporu s tímto smluvním ujednáním a takové jednání je nutno hodnotit jako porušení smlouvy stranou žalobce. Případné námitky žalobce vážící se k následné úpravě projektové dokumentace ze dne 22.2.2003 na tlak 1000 kPa, či k tvrzením ohledně předložených technických listů, ze kterých vyplývá možnost maximálního tlaku až 1400 kPa soud nepřihlédl, neboť tato tvrzení ničeho nemění na skutečnosti, že k porušení smlouvy ze strany žalobce došlo, a to jeho zásahem do systému poté, co tento byl žalobci řádně předán. S odkazem na ust. § 382 obch. z. tak již v tento okamžik nevzniká žalobci nárok na zaplacení vzniklé škody, neboť žalobce postupoval v rozporu s právními předpisy a uzavřenou smlouvou, když tento bez dalšího realizoval zásah do systému, ve kterém následně došlo k havárii.

27. Dle názoru soudu a koneckonců i ve shodě se soudem dovolacím je otázka tlaku přítomného v chladícím systému v době rozhodné, respektive otázka způsobu provozování předmětného chladícího systému (v souladu či v rozporu s projektovou dokumentací) zcela zásadní pro správné právní posouzení nároku uplatňovaného žalobcem v tomto řízení. Za tímto účelem doplnil soud dokazování, a to o revizní znalecký posudek č. [Anonymizováno], jež vypracoval [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] znalec z oboru stavebnictví-specializace vzduchotechnická zařízení, klimatizace, ekonomika-specializace rozpočtování, vzduchotechnická zařízení, klimatizace, který jako revizní znalec ke znaleckému posudku vypracovanému znalcem [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] mimo jiné uvedl, že v projektové dokumentaci Vzduchotechnika a klimatizace projektant [jméno FO]. [jméno FO], firmy [právnická osoba]. v květnu roku 2002 zvolil technické řešení odvodu tepelné zátěže z technické místnosti 1.56, které tvoří osazení cirkulační kazetové jednotky pod strop přímo do řešené místnosti. Jednotka obsahuje vodní výměník, jedná se tedy o systém nepřímého chlazení, kdy jako teplonosná látka měla být použita studená voda s teplotním spádem 6/12 °C. Rozvody chladu byly k 15.12.2002 propláchnuty vodou a byla provedena tlaková zkouška vodou na tlak 900 kPa po dobu 20 minut. Výsledkem tlakové zkoušky bylo konstatování vyhovující těsnosti všech spojů a armatur. Z dokumentace rozvodu chladu a vyjádření projektanta [jméno FO]. [jméno FO] pak vyplývá, že rozvod studené vody v 1. NP l.1-PAÚ byl projektován na tlak 600 kPa, propojení rozvodu na centrální systém rozvodu nemocnice pak byl projektován na tlak 1000 kPa. Ze zápisu o prohlídce místnosti 1.56 ze dne 14.2.2002 vyplývá, že tlak v potrubí rozvodu chladu dosahuje podle vyjádření zástupce nemocnice tlak 1000 kPa, přičemž z dokumentu vyplývá, že hydraulické propojení bylo řešeno neregulovatelnými čerpadly, bez hydraulického vyrovnávače, čímž nebylo technicky zajištěno, aby při spuštění systému chladu v 1.NP l.1-PAÚ nedošlo k hydraulickému rázu před tlakovým vyrovnáním soustavy jako celku. Ze zápisu o prohlídce místnosti 1.56 těsně po havárii pak dle znalce vyplývá (podepsaného účastníky prohlídky), že svěrný spoj byl dotažen při viditelné drážce dotažení. Okroužek byl vytržen tlakem média. Z výše uvedených nesporných podkladů - faktů, znalec určil příčinu havárie a tím příčinu způsobené škody: 1) nejjednoznačnější a taky primární příčinu havárie a tím vzniku škody bylo dle znalce umístění vodního výměníku jednotky [Anonymizováno] přímo do technické místnosti s rozvaděči a elektronikou lékařské technologie. Bez ohledu na následující časovou řadu nepříznivých skutečností, takovéto chladící zařízení nemá v elektrorozvodně, respektive v technické místnosti s elektrorozvaděči dle znalce co dělat a jednoznačně se jedná o koncepční chybu návrhu odvodu tepelné zátěže z dané místnosti s použitím vodního okruhu. Dle znalce existují a v praxi se běžně využívají jiná technická řešení odvodu tepelné zátěže z obdobných prostorů. Jedná se o řešení, kdy v daných zařízení vzduchotechniky není použita voda, případně nemrznoucí směs.

28. Další jednoznačnou příčinou bylo dle znalce nekontrolované zvýšení tlaku v soustavě rozvodu chladu, které muselo být mnohem vyšší, než projektovaných 600 kPa a případně i 1000 kPa. Uvedené je důsledkem projektů chlazení rozvodu v 1.NP objektu l.1 a projektového řešení hydraulického propojení na rozvaděči a sběrači v strojovně chlazení objektu l.

1. Rozvody chladu v 1.NP objektu l.1-PAÚ byly jednoznačně projektovány na jiné tlakové parametry, než jsou parametry centrálních rozvodů chladu nemocnice. Do soustavy 1.NP musel být proveden hydraulický ráz, přičemž s odstupem času již není možné přesně určit, jak k tomuto rázu došlo. Jako pravděpodobné se jeví např. otevření uzavíracích kohoutů pro větev centrálního zdroje, což způsobilo vysoký hydraulický ráz, který nárazově zapůsobil na spoje a armatury umístěné v soustavě rozvodu chladu v 1.NP. Je pak nerozhodné, za jak dlouhou dobu byly kohouty uzavřeny, neboť již samotným otevřením těchto kohoutů došlo k tlakovému rázu, jehož důsledkem bylo vytržení okroužku z jeho přesné pozice. Po spuštění čerpadla pak došlo v systému k dynamickému tlaku, jehož důsledkem pak bylo náhlé rozpojení inkriminovaného svěrného spoje. Důkazem je nejen ve spise uvedený zápis o zkoušce těsnosti potrubního rozvodu chladu, [právnická osoba]. ze dne 15.12.2002, ale i fakt, že spoj musel být již pod tlakem média, když 16.12.2002 došlo k převzetí této části díla a dne 14.2.2003, tj. den po zprovoznění systému chlazení v 1.NP objektu l.1-PAÚ došlo k jeho havárii. V zápisu ze dne 14.2.2003 je taktéž uvedeno, že k rozpojení došlo tlakem média. Dle znalce je nepřípustné soustavu o projektovaném provozním přetlaku 600 kPa - vybavenou pojistným zařízením na tento přetlak - připojit na soustavu s tlakem 1000 kPa. Z uvedeného tak znalec uzavřel, že v souladu s nálezy v kapitolách B1 až B4 znaleckého posudku, nelze jednoznačně určit, že kvalita montáže spoje byla příčinou havárie. Pokud ano, byla pouze spolupříčinou havárie s následnou škodou, která nemohla vzniknout pouze nekvalitním dotažením daného spoje. V souladu s nálezy v kapitolách B1 až B4 nelze provést hodnocení realizace nevhodného spoje jako spoje svěrného, neboť svěrný spoj běžně odolává přetlaku v soustavě 600 kPa. Tato byla v době realizace spoje platnou hodnotou v projektové dokumentaci. Jako primární příčinu havárie lze označit vadu projektové dokumentace, profese rozvodů chladu, která nebyla v rámci hydraulického propojení s centrálními rozvody chladu nemocnice vůbec koordinována. Propojením vzniklý tlakový ráz má jednoznačně vyšší hodnotu, než projektovaný přetlak v soustavě 600 kPa, případně i daných 100 kPa. Po tomto tlakovém rázu došlo k rozpojení inkriminovaného spoje, když spoj před propojením nevykazoval žádné známky netěsnosti. Znalec tak v závěru znaleckého posudku v rámci odpovědi na položené otázky stanovil za hlavní příčinu havárie vzniku škody koncepční chybu použitím vodního chlazení v místnosti s rozsáhlým elektrickým zařízením a dále propojení se soustavou s vyšším provozním přetlakem (nedůsledná projektová příprava, pochybná funkce či absence zabezpečovacího zařízení). Otázku příčiny havárie spočívající v nekvalitní montáži (samotného provedení spoje) a konstrukčního provedení spoje - svěrný spoj hladké trubky pro přetlak 1000 kPa v tomto znaleckém posudku považuje za neprokázanou.

29. S odkazem na závěry znaleckého posudku a koneckonců i ve shodě s dovolacím soudem je v tomto sporu stěžejní pro správné právní posouzení nároku uplatněného žalobcem v tomto řízení otázka tlaku přítomného v rozhodné době v chladícím systému, respektive otázka způsobu provozování předmětného chladícího systému (tj. v souladu či v rozporu s projektovou dokumentací). Dle názoru soudu z vypracovaného revizního znaleckého posudku jednoznačně vyplývá, že příčinou havárie rozvodu chladu v místnosti č. [hodnota] nebylo nekvalitní konstrukční řešení spoje ani vadné provedení jeho montáže tak, jak uvádí žalobce, neboť tyto skutečnosti jsou dle závěru revizního znalce zcela neprůkazné. Vedle primární příčiny havárie vážící se k nevhodnému umístění vodního chlazení přímo do místnosti, ve které se nacházejí zařízení lékařské techniky značné hodnoty, znalec za další příčinu vzniku havárie určil propojení rozvodu chladu v 1.NP objektu l.1, jež byly projektovány na provozní tlak 600 kPa a chladící médium voda s centrálním rozvodem chladu s odlišnými parametry. V důsledku tohoto propojení pak došlo k tlakovým rázům, které byly nejpravděpodobnější příčinou rozpojení předmětného svěrného spoje, kdy dle znalce je nepřípustné soustavu o projektovaném provozním přetlaku 600 kPa - vybavenou pojistným zařízením na tento přetlak připojit na soustavu s tlakem 1000 kPa (viz. strana 8 revizního znaleckého posudku). Hydraulické propojení bylo řešeno neregulovatelnými čerpadly, bez hydraulického vyrovnávače, čímž nebylo technicky zajištěno, aby při spouštění systému chlazení v 1.NP l.1-PAÚ nedošlo k hydraulickému rázu před tlakovým vyrovnáním soustavy jako celku (viz. strana 7 revizního znaleckého posudku). Z uvedeného pak vyplývá, že rozvody chladu v 1.NP objektu l.1-PAÚ byly jednoznačně projektovány na jiné tlakové parametry, než jaké jsou parametry centrálních rozvodů chladu nemocnice. Do soustavy v 1.NP musel být proveden vysoký hydraulický ráz, který nárazově zapůsobil na spoje a armatury umístěné v soustavě rozvodu chladu v 1.NP. Podobně se vlivu vyššího tlaku (a to až několikanásobně vyššího), než je provozní tlak v soustavě, věnuje znalec doc. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] rovněž na straně 17 revizního znaleckého posudku, kde zdůrazňuje, že hlavní příčinu rozpojení předmětného spoje spatřuje právě v působení tlakových rázů v potrubí rozvodů chladu, k nímž došlo právě v důsledku propojení rozvodu chladu umístěných v místnosti č. [hodnota] spolu s centrálním rozvodem chladu. K otázce špatného provedení spoje žalovaným, kterou označil ve svém znaleckém posudku [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] za hlavní příčinu havárie znalec [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] uvedl, že s názorem [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] se neztotožňuje a jeho názor označil za pouhou hypotézu, která nebyla žádným způsobem prokázána (viz. strana 19 revizního znaleckého posudku). Znalec [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] uvedl, že hodnota maximálního přetlaku sporného svěrného spoje není 1400 kPa, jak bylo v tomto řízení žalobcem opakovaně zmiňováno, ale toliko 600 kPa, tedy hodnota, na kterou byl projektován a rovněž i odzkoušen. Jeho případné povolení při dosažení 1000 kPa pak nelze považovat za vadu montáže (strana 19 revizního znaleckého posudku). Nicméně, ať už byl spoj dotažen více či méně, tak odolal tlaku při tlakové zkoušce 900 kPa, což bylo o 300 kPa více, než na co byly dané rozvody chladu původně projektovány. Samotná havárie se projevila až po hydraulickém propojení obou soustav rozvodu chladu (viz. strana 9 revizního znaleckého posudku). V technických listech uváděný maximální přetlak se vztahuje na pevnost vodního výměníku jednotky. Regulační uzel je externí zařízení, na který se vztahují hodnoty maximálně přetlaku pro jednotlivé výrobky, které jsou v něm použity (ventily, spoje, potrubí, hadice apod.), v našem případě tedy nejdříve na tlak 600 kPa, po úpravě projektové dokumentace ze dne 22.2.2003 na maximálně dovolený přetlak 1000 kPa (viz. strana 7 revizního znaleckého posudku).

30. Ve svém posudku č. [Anonymizováno] pak revizní znalec [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] mimo jiné dále uvedl, že v dokumentaci rozvodu chladu nebyl typ spoje fyzicky předepsán a bylo tak na dodavateli, jaký spoj na daný projektovaný přetlak soustavy (600 kPa) použije. Samotnou realizací svěrného spoje žalovaný jako dodavatel neporušil technické parametry kladené na daný spoj a na tvrzení [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] jež vyjádřil ve znaleckém posudku, že spoj byl nekvalitně provedený, je třeba nahlížet jako na pouhou hypotézu, kterou nelze jednoznačně prokázat. Projektovaný spoj na přetlak 600 kPa byl odzkoušen až na přetlak 900 kPa, tedy o 300 kPa více, než na který byl projektován. Jeho případné povolení při dosažení hodnoty 1000 kPa nelze považovat za vadu montáže (strana 19 a 23 revizního znaleckého posudku). Ze závěru znaleckého zkoumání [jméno FO]. [jméno FO] [tituly za jménem] dále vyplývá, že technické parametry u utahovacího momentu, či maximálního tlaku 1400 kPa dle ve spise založeného technického listu vztahujícího se k obrázku příloha P3 znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] jsou pro právní posouzení této věci bezvýznamné, neboť v době havárie byl v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo ze dne 8.7.2002 ve znění dodatku 1 a 2 použít svěrný spoj s hladkou trubkou (a nikoliv spoje se šroubením), jak je uvedeno v katalogu výrobce regulačního uzlu dle obrázku přílohy P3 znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem]). Tento svěrný spoj (stejně jako předmětný chladící okruh) byl dle příslušné technické zprávy a smlouvy o dílo koncipován na provozní tlak 600 kPa. Technický list vztahující se k obrázku přílohy P3 znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] se posuzované věci netýká, neboť v předmětném technickém listu uvedené zařízení nebylo v době havárie součástí žalovaným dodaného chladícího sytému, ani součástí tohoto chladícího systému být nemělo. Z technických listů výrobce jednotky [Anonymizováno] GWC jednoznačně vyplývá, že maximální tlak na vodní straně této jednotky může být skutečně až 1400 kPa. Podstatné je však to, že v technických listech uváděný maximální přetlak se vztahuje toliko na pevnost ve vodním výměníku této jednotky. Regulační uzel je však externí zařízení, na které se vztahují hodnoty maximálního přetlaku pro jednotlivé výrobky, které jsou v něm použity (ventil, spoje, potrubí, hadice apod.), v daném případě na tlak 600 kPa v době havárie, podle následné úpravy projektové dokumentace ze dne 22.2.2003 na tlak 1000 kPa (po havárii a po předání díla žalovaným žalobci). Z uvedeného vyplývá, že hodnota maximálního tlaku 1400 kPa se vztahuje toliko k jednotce [Anonymizováno] a nikoliv k použitému potrubí ventilu spojů apod.

31. Ze shora uvedeného tak lze shrnout, že předmětný spoj byl dle projektové dokumentace a potažmo i smlouvy o dílo konstruován na tlak 600 kPa, jak koneckonců vyplývá i z revizního znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] a nikoliv na tlak 1400 kPa, jak uvádí žalobce. S tímto zjištěním obou znalců pak koresponduje i běh událostí, a to od samotného odzkoušení předmětného spoje před jeho předáním včetně těsnosti systému po dobu několika měsíců (strana 24 revizního znaleckého posudku č. [Anonymizováno]), když napuštěním systému směsí glykolu žalobcem došlo k tlakovému rázu a poškození předmětného spoje (vytržením okroužku z jeho "lůžka"). Spoj však do samotného spuštění systému (zpuštění čerpadla s následným vznikem hydrodynamického tlaku) ještě těsnil. Až samotným spuštěním čerpadla došlo k destrukci systému. Samotné propojení obou chladících systémů potvrdil mimo jiné i zaměstnanec [název] nemocnice [jméno FO]. [jméno FO], který jako odpovědný zaměstnanec žalobce dne 4.4.2003 mimo jiné uvedl, že "k napuštění systému nemrznoucí směsi došlo dne 11.2.2003 a od této chvíle byl vyvozován statický tlak". Dne 12.2.2003 byla zapojena chladící jednotka YCRM 120 s tlakem 9 barů (900 kPa). K havárii došlo dne 14.2.2003. Z výše uvedeného vyjádření zaměstnance žalobce pak vyplývá, že v době rozhodné vzniku havárie byl chladící okruh umístěný v objektu l.1 provozován pod tlakem minimální výši PN 9 (900 kPa), přičemž dne 11.2.2003 došlo k propojení chladícího okruhu umístněného v objektu l.1 na stávající chladící systém s nemrznoucí směsí (glykolu) o jmenovitém tlaku PN 10 (1000 kPa). Pokud pak žalobce v průběhu řízení (ve vyjádření ze dne 24.3.2017) uvedl, že všem zúčastněným bylo od samého počátku známo, že chladící systém bude provozován propojením s centrálním chladícím systémem při tlaku 1000 kPa, tak toto tvrzení bylo žalovaným odmítnuto, a poté co žalobce v průběhu celého řízení nepředložil žádný důkaz, bylo soudem na toto tvrzení nahlíženo jako na neprokázané. Soud znovu opakuje, že i při prokázání tohoto tvrzení je daná skutečnost právně bezvýznamná, neboť povinností žalovaného bylo dodat žalobci dílo dle smlouvy o dílo v návaznosti na vypracovanou projektovou dokumentaci. Tato s propojením obou soustav nepočítala, a proto budovanou soustavu ani tomuto tlaku nepřizpůsobila. To vyplývá mimo jiné i z vypracovaných znaleckých posudků, a to jak revizního znalce [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], tak znalcem [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] a konečně i ze závěru znaleckého posudku, jež vypracoval [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], jehož objednatelem byl samotný žalobce.

32. Pokud žalobce v průběhu řízení upozornil na změnu projektu, tak k přeprojektování chladícího okruhu v objektu l.1 došlo až dne 22.2.2003, tj. 8 dnů po vzniku havárie, kdy změna projektu se týkala jak otázky chladícího média (glykolová směs), tak změny provozního tlaku, a to na PN10 (1000 kPa). Ve světle shora uvedeného pak soud vnímá tvrzení žalobce o nutnosti přeprojektování sporného chladícího okruhu z důvodu jeho provozu v souvislosti s letním či zimním obdobím za účelové, neboť skutečným důvodem dle názoru soudu byla havárie, před kterou žalobce využíval předmětný chladící okruh v rozporu s projektem a smlouvou o dílo, jak uvedlo [Anonymizováno] ve svém znaleckém posudku (dne 11.2.2003 žalobce napouští systém nemrznoucí glykolovou směsí a připojuje nastávající centrální chladící systém o jmenovitém tlaku PN 10, dne [právnická osoba].2003 došlo k zapojení chladící jednotky YCRM 120 na tlak 900 kPa a dne 14.2.2003 dochází ke vzniku havárie). Soud však nemohl při hodnocení provedeného dokazování pominout opakovaně se vyskytující shodné názory ustanovených znalců (např. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], [jméno FO]. [jméno FO] apod.), kteří dospěli k závěru, že primární příčinou havárie byla vada projektové dokumentace rozvodu chladu, která nebyla v rámci hydraulického propojení s centrálními rozvody chladu ve [název] nemocnici [adresa] vůbec koordinována a došlo v rozporu s technickou normou ČSN 333 210 k chybnému umístění vodního zařízení představující jednotku [Anonymizováno] do prostoru technické místnosti 1.

56. Tato koncepční vada je pak vadou projektové dokumentace a její odpovědnost pak nejde za žalovaným, který realizoval toliko dopojení tohoto zařízení.

33. S ohledem na dosud provedené dokazování včetně jeho doplnění v duchu vyjádřeného právního názoru odvolacím soudem, soud konstatuje, že již v předcházejícím rozhodnutí Městský soud v [jméno FO] dospěl k závěru, že žalobce používal od počátku dílo dodané žalovaným v rozporu s projektem a s uzavřenou smlouvou o dílo ze dne 8.7.2002 včetně jejich dodatků, když dovodil, že dílo bylo provozováno pod vyšším provozním tlakem a s jiným chladícím médiem. V průběhu řízení bylo rovněž prokázáno, že bezprostředně před vznikem havárie došlo k propojení žalovaným dodaného chladícího systému s centrálním chladícím systémem žalobce, což vedlo ke vzniku tlakového rázu a poškození předmětného svěrného spoje. Daná skutečnost vyvěrá mimo jiné i z revizního znaleckého posudku, jež vypracoval [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], který ve svém znaleckém posudku mimo jiné konstatoval, že „případné vadné konstrukční provedení spoje žalovaným či kvalita jeho montáže, jsou neprůkazné“. Z uvedeného pak nelze dovodit porušení povinnosti žalovaným, natož příčinnou souvislost mezi případným porušením povinnosti žalovaného a vznikem škody, když na výše uvedené nic nemění i závěry předcházejících znalců (např. [jméno FO]. [jméno FO]), neboť tito nesprávně vycházeli ze skutečnosti, že předmětný spoj byl koncipován na tlak 1400 kPa, která měla vyplývat z technického listu vztahujícího se k obrázku přílohy P3 znaleckého posudku doc. [jméno FO]. [jméno FO], který se však týkal šroubového spoje, který nebyl v době havárie součástí dodaného chladícího systému žalovaným. Technický list zmíněný znalcem se tak posuzované věci vůbec netýká. V průběhu řízení bylo dále konstatováno, že příslušný spoj včetně dodaného chladícího okruhu žalovaným, byl dle příslušné technické zprávy a smlouvy o dílo koncipován na provozní tlak na 0,6 MPa, když přeprojektování bylo realizováno až po havárii, jak již zmíněno shora. Za zcela zásadní skutečnost zjištěnou v rámci dokazovacího řízení soud považuje vyvrácení dosavadního tvrzení žalobce, ze kterého v předchozím průběhu řízení chybně vycházeli znalci, dle kterého měla [Anonymizováno] včetně jejich prvků pracovat s provozním tlakem až 1400 kPa. Soud ve svém rozhodnutí vyšel z vyjádření znalce [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], který dne 14.1.2022 výslovně uvedl, že „s použitím spoje na rozvodech chladu napojení jednotky [Anonymizováno] (FCU) nesouvisí a pouze prezentuje jednu stranu spoje“. Ve znaleckém posudku pak mimo jiné uvádí, že v dokumentaci rozvodu chladu není typ spoje fyzicky předepsán, dodavatel tedy může použít spoj pro daný projektovaný přetlak v soustavě 600 kPa a dodavatel tak realizaci svěrného spoje neporušil technické parametry kladené na daný spoj, a proto na tvrzení doc. [jméno FO]. [jméno FO] týkající se nekvalitně provedeného spoje lze nahlížet toliko na hypotézu, kterou nelze jednoznačně prokázat. Současně nelze pominout, že spoj byl projektován na přetlak 600 kPa a odzkoušen na 900 kPa, z čehož vyplývá, že jeho povolení při dosažení vyšší hodnoty nelze považovat za vadu montáže, jak uvádí znalec na str. 19 a 23 revizního znaleckého posudku č. [Anonymizováno]. Ačkoliv z technických listů výrobce jednotky FCU vyplývá, že maximální tlak na vodní straně této jednotky může být až 1400 kPa, nelze tyto hodnoty vztahovat i na externí zařízení, na které se vztahují hodnoty maximálního přeplatku pro jednotlivé výrobky, které jsou v něm použité (potrubí, spoje, hadice apod.), což v daném případě představuje tlak 600 kPa. Lze tak uzavřít, že předmětný spoj nebyl a v duchu smlouvy o dílo včetně projektové dokumentace ani neměl být realizován na tlak 1400 kPa, jak opakovaně zaznělo v průběhu řízení ze strany žalobce, ale toliko na tlak na 600 kPa, jak uzavřel revizní znalec [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem]

34. Napuštěním systému žalobcem glykolovou směsí došlo dle znaleckého posudku k tlakovému rázu a poškození předmětného spoje, který byl osazen tzv. okroužkem, jež byl po spuštění samotného systému vytržen „z lůžka“. Propojení obou chladících systémů potvrdil i zaměstnanec žalobce [jméno FO]. [jméno FO], který jako odpovědný zaměstnanec žalobce dne 4.4.2003 uvedl, že jednotka Carrier nebyla od provedení tlakové zkoušky v provozu a k napuštění systému nemrznoucí směsí došlo dne 11.2.2003. Od této chvíle byl vyvozován statický tlak 7 barů. Dne 12.2.2003 byla zapojena chladící jednotka YCRM 120 s dosaženým tlakem 9 barů. K havárii došlo dne 14.2.2003, jak vyplývá ze sdělení odboru energetiky [název] nemocnice [adresa], jež je součástí odst. 3.6 znaleckého posudku č. 90/2003 vypracovaný [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] dne 5.4.2003. Podle emailového sdělení [jméno FO]. [jméno FO] došlo k napojení dne 11.2.2003, tedy 3 dny před havárií a téměř po dvou měsících od předání díla žalobci (odst. 2.12 znaleckého posudku č. 90/2003). Z výše uvedeného je tak zřejmé, že v rozhodné době vzniku havárie byl chladící okruh umístěný v objektu l.1 provozován pod tlakem v minimální výši PN9 (900 kPa) a dne 11.2.2003 došlo k propojení chladícího okruhu umístěného v objektu l.1 na stávající chladící systém s nemrznoucí směsí o jmenovitém tlaku PN10 ( 1000 kPa). Propojením lokálního a centrálního chladícího systému vedlo dle závěru revizního znaleckého posudku ke vzniku tlakových rázů, jež byly příčinnou rozpojení předmětného svěrného spoje, což bylo potvrzeno nejen znalcem [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] či znaleckým posudkem prof. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], jehož objednatelem byl žalobce, ale současně i samotným zaměstnancem žalobce [jméno FO]. [jméno FO]. Z uvedeného pak vyplývá, že žalovaným dodaný chladící systém nebyl žalobcem provozován za sjednaných provozních podmínek v duchu uzavřené smlouvy o dílo při chladícím médiu voda a tlaku do 600 kPa.

35. Ke změně projektu, jak již bylo opakovaně shora uvedeno, došlo až v souvislosti se vzniklou havárií, kdy chladící okruh byl napojen na centrální chladící okruh, který byl provozován pod vyšším tlakem a s jiným chladícím médiem. Pokud se týká změny projektu, tak soud zdůrazňuje, že dne 11.2.2003 došlo žalobcem k napuštění systému nemrznoucí směsí glykolu a k napojení na stávající centrální chladící systém o jmenovitém tlaku 1000 kPa. Dne [právnická osoba].2003 byla napojena chladící jednotka YCRM 120, jak vyplývá z protokolu o uvedení do provozu s tlakem 900 kPa a dne 14.2.2003 došlo ke vzniku havárie. Až dne 22.2.2003, tj. 8 dnů po vzniku havárie došlo k přeprojektování chladícího okruhu v objektu l.1 změna provozního tlaku na 1000 kPa se změnou chladícího média - glykolová směs.

36. Dílo bylo žalobci žalovaným předáno dne 16.12.2002, jak vyplývá z příslušného zápisu o předání a převzetí díla, kde se mimo jiné uvádí, že provedenou prohlídkou bylo zjištěno, že provedené práce odpovídají vzájemně odsouhlasené projektové dokumentaci včetně jejich dodatků, technickým podmínkám a ostatním podmínkách dohodnutým ve smlouvě o dílo a že práce jsou provedeny ve velmi dobré kvalitě. Dne 15.12.2002 provedl žalovaný v souladu se změnou smlouvy o dílo zkoušky těsnosti zařízení (tlakové zkoušky) na tlak 0,6 MPa (600 kPa), respektive na 0,9 MPa (900 kPa) při chladícím médiu voda, když následující den byla předmětná část díla žalobci předána. Skutečnost, že žalovaným dodaný chladící systém byl po jeho předání (po 16.12.2002) provozován pod jiným, v daném případě vyšším tlakem než 0,6 MPa a s jiným chladícím médiem (směs glykolu), byla provedeným dokazováním nadevší pochybnost prokázána, když z žádného provedeného důkazu nevyplývá účast či spoluúčast žalovaného na realizaci takového provozu. Na těchto závěrech ničeho nemění ani doplnění dokazování o zápisy ze stavebního deníku, jež předložil žalobce, neboť jak vyplývá mimo jiné i z tvrzení samotného žalovaného bylo v předmětném objektu [název] nemocnice [adresa] realizováno v různých etapách vícero chladících systémů a při absenci identifikace předložených listin k té které realizaci, nelze tyto bez dalšího ztotožnit se spornou částí díla a na základě těchto listin pak vyvodit příslušené právní závěry. I kdyby soud připustil, že bylo prokázáno, že se předmětná část žalobcem předloženého stavebního deníku týká sporné části díla, byli-by dané závěry právně bezvýznamné, neboť jejich vypovídací hodnota se váže toliko k zajištění protažení rozvodů žalovaným z 1.NP (ze strojovny nacházející se v 1.NP) do 1.PP a následně dopojení rozvodů z 1.NP do stávajícího rozvodu v 1.PP (1.PP bylo již před provedením díla žalovaným chlazeno právě chladícím systémem s provozním tlakem 0,6 MPa), neboť žalovaný dodal v jednotlivých místnostech v 1.NP koncové prvky „Fancoily“ značky [Anonymizováno] a od těchto koncových prvků rozvedl trubky. Tyto žalovaným dodané koncové prvky včetně jim provedených potrubních rozvodů žalovaný odzkoušel a předal žalobci, jak již shora dovozeno. V duchu uzavřené smlouvy o dílo nebylo předmětem realizace žalovaným zdroj chladu či jeho zajištění, zprovoznění apod., což znamená, že z těchto listin nevyplývá povinnost žalovaného dopojit předmětné rozvody ve strojovně nacházející v 1.PP. Rovněž tak žalovaný neměl za povinnost zapojení, dodání či zprovoznění zdroje chladu, jak vyplývá nejen ze smlouvy o dílo, respektive z technické zprávy vypracované [jméno FO]. [jméno FO] ze dne 15.5.2002, jež je součástí smlouvy o dílo, ve které se výslovně uvádí, že zdroj chladu není předmětem řešení tohoto projektu, či ze zápisů z kontrolních dnů na stavbě po předání předmětné části díla žalobci, a to např. ze zápisu z kontrolního dne č. [hodnota] konaného dne 9.1.2003, kde je uvedeno, že „strojovna chladu objektů l.1: [právnická osoba] dokončení práce na strojovně chladu do pátku 10.1.2003. Předpoklad zprovoznění chladu je dne 13.-14.1.2003. V neposlední řadě ze zápisu z kontrolního dne č. [hodnota], jež se konal dne 6.2.2003, kdy žalobce přislíbil zprovoznění rozvodu chladu v novém termínu dne 7.2.2003. Jednotka [Anonymizováno] (koncový prvek v jednotlivých místnostech - stropní jednotky) nebyla od provedení tlakové zkoušky v provozu a k napuštění systému nemrznoucí směsi došlo až dne 11.2.2003. Od této chvíle byl vyvozován statický tlak 7 barů, když dne [právnická osoba].2003 byla zapojena chladící jednotka YCRM 120 s tlakem 9 barů. Dané skutečnosti byly převzaty od energetiky [název] nemocnice [adresa], jak vyplývá z odst. 3.6 znaleckého posudku č. [Anonymizováno], jež vypracoval [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] dne 5.4.2003. Z výše uvedeného tak nelze dovodit, že by se na napojení a propojení dodané části chladícího systému s centrálním chladícím systémem podílel žalovaný, neboť daná činnost nebyla předmětem díla v duchu uzavřené smlouvy o dílo a toliko dopojení žalovaným dodaných rozvodů do stávajících rozvodů v 1.PP samo o sobě neznamená propojení s centrálním chladícím systémem. I kdyby soud dané zjištění posoudil jinak a bylo by prokázáno, že účast žalovaného na propojení dána byla, tak by takovéto závěry byly bez právního významu, neboť v průběhu řízení bylo postaveno najisto, že vyšší tlak a jiné chladící médium do dodané části chladícího systému nevpustil žalovaný nýbrž žalobce, případně prostřednictvím pověřené osoby.

37. Je třeba si uvědomit, že k propojení obou chladících systémů dochází až faktickou manipulací na předmětném rozdělovači ve strojovně v 1.PP pomocí příslušného kohoutu a nikoliv prostým trubním propojením. To znamená, že k rozhodným skutečnostem došlo až po předání, respektive převzetí díla žalobcem tj. po 16.12.2002 bez spoluúčasti žalovaného. Lze tak uzavřít, že mimo jiné i zápisem z kontrolního dne 22 ze dne 19.12.2002 bylo vyvráceno tvrzení žalobce o tom, že tento nezprovoznil žalovaným dodanou část chladícího systému v rozporu se smlouvou o dílo (nepropojil-li nastávající centrální systém se systémem chlazení, neboť obsahem daného zápisu je mimo jiné i sdělení, že „.....[název] nemocnice [adresa] zajistí vpuštění požadovaného média do rozvodny chladu v objektu l.1.....“).

38. V podání ze dne 7.2.2024 žalobce výslovně potvrzuje, že zprovoznění zdroje chladu, jež měl zajišťovat chladící kapalinu pro chladící systém dodaný žalovaným, realizoval z důvodu energetických úspor sám žalobce, a to včetně realizace trubního napojení na rozvodnu v 1.PP, jakož i její spuštění, čímž žalobce výslovně odpovídá na otázku odvolacího soudu týkající se provedení napojení žalovaným dodaného chladícího systému na centrální chladící systém. Z uvedeného tak vyplývá, že napojení realizoval sám žalobce a jak vyplývá z již shora zmíněných údajů převzatých od energetiky [adresa], jež je součástí odst. 3.6 znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vypracovaný [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] k napuštění systému nemrznoucí směsí došlo dne 11.2.2003. Od této chvíle byl vyvozován statický tlak 7 barů s následným navýšením 9 barů poté co byla dne [právnická osoba].2003 zapojena chladící jednotka YCRM 120. Dané informace konkrétně poskytl zaměstnanec žalobce [jméno FO]. [jméno FO] dne 4.4.2003. Z uvedeného tak vyplývá, že k napuštění žalovaným dodaného chladícího systému nemrznoucí směsí došlo dne 11.2.2003. Podle vyjádření žalobce měla hodnota provozního tlaku v dodaném chladícím systému v době havárie dosahovat dle aktualizovaného výpočtu tlak 3,51 MPa (3510 kPa), ačkoliv žalovaným dodané a žalobcem převzaté dílo bylo v duchu smlouvy o dílo koncipováno na provozní tlak maximálně 0,6 MPa (600 kPa). Z žalobcem poskytnuté informace tak soud dovozuje, že provozování předaného díla v hodnotě tlaku 3510 kPa bylo realizováno v příkrém rozporu se smlouvou o dílo, neboť provozovaný tlak téměř šestinásobně přesahoval maximální výši tlaku pod kterým mělo být dílo provozováno.

39. Pokud se týká otázky týkající se řádného neprovedení tlakového zkoušky chladícího okruhu dodaného žalovaným, tak soud k tomuto uvádí následující. Žalobci bylo dne 16.12.2002 předáno sporné dílo, které bylo převzato zcela v souladu se smlouvou o dílo (chladící systém projektovaný jako samostatný na tlak 0,6 MPa s chladícím médiem voda). Žádná dohoda o změně díla (ať již v části tlaku, tak v části chladícího média) nebyla mezi účastníky smlouvy uzavřena. Tlakové zkoušky byly prováděny na tlak 0,6 MPa, tedy na tlak odpovídající smlouvě o dílo a projektové dokumentaci a následně na tlak 0,9 MPa. Zápisy o zkouškách těsnosti potrubního rozvodu byly žalobci předány dne 16.12.2002 v souvislosti s předáním a převzetím sporné části díla. V době realizace díla a provádění tlakových zkoušek dne 15.12.2002 byla platná ČSN 060310 ze dne 1.1.1998, kdy podle článku 8.2.2 citované normy platí, že: „vodní tepelné soustavy se zkoušejí vodou na nejvyšší dovolený přetlak určený v projektu pro danou část zařízení“. Podle článku 8.2.3 citované normy platí, že: „......v zařízení se udržuje přetlak po 6 hodin, po kterých se provede nová prohlídka. Výsledek zkoušky se považuje za úspěšný, neobjeví-li se po této prohlídce netěsnosti“. Žalovaný v průběhu řízení uvedl, že první tlaková zkouška chladícího řízení proběhla po dobu 6 hodin s provozním tlakem vody 0,6 MPa a druhá po dobu 20 minut s provozním tlakem 0,9 MPa. Při obou provedených tlakových zkouškách nebyly zjištěny žádné netěsnosti. Výsledek zkoušky tak lze hodnotit jako úspěšný a takto dílo bylo spolu se zápisem o předání, převzetí díla ze dne 16.12.2002 jako bezvadné převzato žalobcem. Z uvedeného tak vyplývá, že žalovaný nejen že beze zbytku splnil normu ČSN 060310 týkající se tlaku a doby, ale nad rámec této normy realizoval ještě druhou tlakovou zkoušku po dobu 20 minut na přetlak 0,9 MPa, když i tato druhá zkouška dopadla úspěšně, přičemž ze znaleckého posudku, jež vypracovala [Anonymizováno] dne 15.1.2014 vyplývá, že norma ČSN 060310 je určena výlučně pro ústřední vytápění - projektování a montáž, přičemž pro rozvody chladu žádný podobný předpis neexistuje. Znalecký posudek [Anonymizováno] tak uzavřel, že provedení, propláchnutí a zkoušky provozu chlazení byly beze sporu vhodné, avšak tyto nelze považovat za předepsané a povinné, neboť nejsou přímo uvedeny v zadání či projektové dokumentaci.

40. Vzhledem k tomu, že žalobce v průběhu řízení opakovaně poukázal na žalovaným špatný realizovaný spoj, tak soud k tomuto znovu opakuje a doplňuje, že předně okazuje na vyjádření znalce [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], který v rámci znaleckého posudku mimo jiné uvedl, že: „v dokumentaci rozvodu chladu není typ spoje fyzicky předepsán a dodavatel tak může použít spoj na daný projektovaný přetlak v soustavě 600 kPa. Dodavatel realizací svěrného spoje neporušil technické parametry kladené na daný spoj“. Tvrzení [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], že spoj byl nekvalitně provedený je pouhou hypotézou a nelze jej jednoznačně prokázat. Navíc spoj byl projektován na přetlak 600 kPa a odzkoušen na 900 kPa. Jeho povolení při dosažení 1000 kPa nelze považovat za vadu montáže, jak vyplývá ze strany 19 a 23 revizního znaleckého posudku doc. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] Z uvedené pak vyplývá, že technické parametry u utahovacího momentu či maximálního tlaku 1400 kPa dle ve spise založeného technického listu se vztahují k obrázku přílohy P3 znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], na který opakovaně v tomto řízení odkazuje žalobce. Pro právní posouzení této věci je však zcela bezvýznamné. V době havárie byl totiž zcela v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo použit svěrný spoj s hladkou trubkou (a nikoliv spoj se šroubením, jak je uvedeno v katalogu výrobce regulačního uzlu dle obrázku přílohy P3 znaleckého posudku doc. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem]). Dodaný svěrní spoj stejně jako sporný chladící okruh byl dle příslušné smlouvy o dílo a technické zprávy koncipován na provozní tlak 0,6 MPa (600 kPa).

41. Vzhledem k tomu, kdy [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] odborně i logicky vyvrátil závěry o vadnosti kvality a provedení montáže spoje žalovaným, soud uzavírá, že již prvý zákonný kumulativní předpoklad vzniku škody dán není, neboť žalovaný neporušil žádnou právní (zákonnou či smluvní) povinnost, která by vedla ke vzniku škody. Naopak z provedeného dokazování, a to opět z citovaného revizního znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] jednoznačně vyplývá, že odpovědným za vznik předmětné havárie je zpracovatel návrhu vzduchotechniky a klimatizace, tj. projektant profese vzduchotechnika a klimatizace, který je autorizovanou osobou. Vzhledem k tomu, že již první kumulativní zákonný předpoklad naplněn nebyl, soud nezkoumal další předpoklady odpovědnosti za škodu, neboť by na konečný výsledek tohoto sporu byly bez právního významu.

42. Ačkoliv v průběhu řízení bylo ve věci vypracováno několik znaleckých posudků, soud své závěry v projednávané věci opřel zejména o revizní znalecký posudek [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem], který považuje za odborně nejkvalitnější zpracování požadovaného zadání s jeho následným odborným i logickým vysvětlením všech zadaných otázek. Znalec v průběhu svého výslechu působil na soud přesvědčivě, své odpovědi formuloval jasně, srozumitelně a věrohodně bez nutnosti jejich dalších objasnění.

43. Vzhledem k tomu, že provedeným dokazováním nebylo zjištěno porušení právní povinnosti v souvislosti s realizací díla v duchu smlouvy o dílo na straně žalovaného, soud shledal žalobu jako nedůvodnou, veškeré nároky žalobce vůči žalovanému, jež byly uplatněny v tomto řízení, bez dalšího zamítl. Ani v rámci doplněného dokazování nevyšla najevo žádná skutečnost, jež by jakkoliv nasvědčovala tomu, že by se snad žalovaný podílel na napuštění jím dodaného chladícího systému chladícím médiem v únoru roku 2003. Skutečností, že tato činnost nebyla předmětem díla, a že v únoru roku 2003 již dílo bylo řádně předané žalobci, tedy bylo v jeho výlučné dispozici, v tomto sporu opakovaně zazněly bez nutnosti dalšího doplnění dokazování k této otázce. Z dokazování naopak vyplynulo, že k propojení obou chladících soustav přistoupil žalobce, a to z důvodu energetických úspor, jak uvedl ve svém podáním ze dne 7.2.2024. S ohledem i na závěry vyjádřené v rozhodnutí odvolacího soudu však soud konstatuje, že v průběhu celého řízení nebylo prokázáno, že by žalobce realizoval propojení chladících systémů za jakékoliv, natož aktivní účasti žalovaného.

44. Výrok o povinnosti žalobce zaplatit České republice na účet Městského soudu v [jméno FO] na nákladech řízení celkem 66.577,50 Kč je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy soud v průběhu řízení nechal vypracovat znalecké posudky ([jméno FO]. [jméno FO], [Anonymizováno]. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] - 15.430 Kč + 21.598,50 Kč + 32.549 Kč) tedy v celkové výši 69.577,50 Kč. Při odpočtu složené zálohy ve výši 3.000 Kč zbývá tak žalobci uhradit celkem 66.577,50 Kč, neboť žalobce byl v tomto sporu zcela neúspěšný a je tak v duchu shora citovaného zákonného ustanovení povinen nahradit náklady řízení státu, jež byly v průběhu řízení státem vynaloženy.

45. Jelikož žalovaný složil na vypracování znaleckého posudku zálohu ve výši 3.000 Kč a tento byl následně ve věci plně úspěšný, soud mu tímto rozhodnutím vrací zaplacenou zálohu na vypracované znalecké posudky.

46. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšnému žalovanému přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku z podaného dovolání ve výši 10.000 Kč, jakož i v nákladech za právní zastoupení, a to za 35 úkonů právní služby po 52.780 Kč (příprava, převzetí, sepis vyjádření k žalobě dne 9.1.2007, sdělení dne 31.7.2012, vyjádření ke znaleckému posudku dne 7.4.2013, sepis odvolání dne 23.2.2016, předložení otázek na znalce ze dne 15.2.2017, sepis závěrečného návrhu ze dne 11.4.2017, sepis dovolání ze dne 28.7.2017, předložení důkazních návrhů ze dne 29.1.2019, vyjádření k reviznímu znaleckému posudku ze dne 8.8.2019, vyjádření ze dne 15.1.2021, vyjádření ze dne 18.11.2021, sepis závěrečného návrhu ve věci samé ze dne 4.8.2022, sepis odvolání ze dne 25.4.2023, vyjádření ze dne 5.5.2023, 21.12.2023, 15.2.2024, závěrečný návrh ze dne 4.3.2024 a účast u jednání dne 25.1.2011, 26.6.2012, 3.2.2015, 22.9.2015, 12.11.2015, 16.11.2016 u Krajského soudu v [jméno FO], 25.1.2017 u Krajského soudu v [jméno FO], 29.3.2017 u Krajského soudu v [jméno FO] v délce přesahující 2 hodiny, 17.5.2017 u Krajského soudu v [jméno FO] a u Městského soudu v [jméno FO] jednání dne 4.12.2018, 26.2.2019, 18.5.2021, 10.5.2022, 31.1.2023, 28.11.2023 a 20.2.2024), 35 režijních paušálů po 300 Kč, to vše ve smyslu ust. § 11 odst. 1, § 7 odst. 7 advokátního tarifu vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud dále přiznal žalovanému cestovné za cestu z [adresa] a zpět při celkovém počtu ujetých kilometrů 418, a to na jednání dne 16.11.2016 osobním automobilem [jméno FO] [jméno FO], palivo motorová nafta při průměrné ceně 29,50 Kč/l (vyhláška č. 385/2015 Sb.) a průměrné spotřebě 6,6 l/100 km a paušální náhradě 3,80 Kč/km, tzn. celkem cestové 814 Kč + 1.588 Kč = 2.402 Kč, k jednání dne 25.1.2017 osobním automobilem [jméno FO] [jméno FO], palivo motorová nafta při průměrné ceně 28,60 Kč/l (vyhláška č. 440/2016 Sb.) a průměrné spotřebě 6,6 l/100 km a paušální náhradě 3,90 Kč/km, tzn. celkem cestovné 789 Kč + 1.630 Kč = 2.419 Kč, k jednání dne 29.3.2017 osobním automobilem [jméno FO] [jméno FO], palivo motorová nafta při průměrné ceně 28,60 Kč/l (vyhláška č. 440/2016 Sb.) a průměrné spotřebě 6,6 l/100 km a paušální náhradě 3,90 Kč/km, tzn. celkem cestovné 789 Kč + 1.630 Kč = 2.419 Kč, k jednání dne 17.5.2017 osobním automobilem [jméno FO] [jméno FO], palivo motorová nafta při průměrné ceně 28,60 Kč/l (vyhláška č. 440/2016 Sb.) a průměrné spotřebě 6,6 l/100 km a paušální náhradě 3,90 Kč/km, tzn. celkem cestovné 789 Kč + 1.630 Kč = 2.419 Kč, k jednání dne 4.12.2018 osobním automobilem Volvo XC 60, palivo motorová nafta při průměrné ceně 29,80 Kč/l (vyhláška č. 643/2017 Sb.) a průměrné spotřebě 8,9 l/100 km a paušální náhradě 4 Kč/km, tzn. celkem cestovné 1.109 Kč + 1.672 Kč = 2.781 Kč, k jednání dne 26.2.2019 osobním automobilem Volvo XC 60, palivo motorová nafta při průměrné ceně 33,60 Kč/l (vyhláška č. 333/2018 Sb.) a průměrné spotřebě 8,9 l/100 km a paušální náhradě 4,10 Kč/km, tzn. celkem cestovné 1.250 Kč + 1.714 Kč = 2.964 Kč, k jednání dne 18.5.2021 osobním automobilem Volvo XC 60, palivo motorová nafta při průměrné ceně 27,20 Kč/l (vyhláška č. 589/2020 Sb.) a průměrné spotřebě 8,9 l/100 km a paušální náhradě 4,40 Kč/km, tzn. celkem cestovné 1.012 Kč + 1.839 Kč = 2.851 Kč, k jednání dne 10.5.2022 osobním automobilem Volkswagen Amarok, palivo motorová nafta při průměrné ceně 36,10 Kč/l (vyhláška č. 511/2021 Sb.) a průměrné spotřebě 8,5 l/100 km a paušální náhradě 4,70 Kč/km, tzn. celkem cestovné 1.328 Kč + 1.965 Kč = 3.293 Kč, k jednání dne 31.1.2023 osobním automobilem Volkswagen Amarok, palivo motorová nafta při průměrné ceně 44,10 Kč/l (vyhláška č. 467/2022 Sb.) a průměrné spotřebě 8,8 l/100 km a paušální náhradě 5,20 Kč/km, tzn. celkem cestovné 1.622 Kč + 2.174 Kč = 3.796 Kč, k jednání dne 28.11.2023 osobním automobilem Volkswagen Amarok, palivo motorová nafta při průměrné ceně 34,4 Kč/l (vyhláška č. 467/2022 Sb.) a průměrné spotřebě 8,5 l/100 km a paušální náhradě 5,20 Kč/km, tzn. celkem cestovné 3.439 Kč a k jednání dne 20.2.2024 osobním automobilem Volkswagen Amarok, palivo motorová nafta při průměrné ceně 38,70 Kč/l (vyhláška č. 467/2022 Sb.) a průměrné spotřebě 8,8 l/100 km a paušální náhradě 5,60 Kč/km, tzn. celkem cestovné 3.763 Kč. S ohledem na shora vykonané cesty pak soud v rámci nákladů řízení žalovanému přiznal i náhradu za ztrátu času cestování z [adresa] a zpět, kdy jedna cesta ve směru [adresa] byla vykonána za 2 hodiny 4 minuty, což při zpáteční cestě představuje celkem [hodnota] půl hodin po 100 Kč, což za 11 cest představuje 110 půlhodin po 100 Kč, tedy celkem 11.000 Kč. To vše vynásobeno o 21% DPH vyjma SOPu pak představuje celkem na účelně vynaložených nákladech řízení částku 2.310.629,87 Kč, z toho DPH 399.282,87 Kč. S ohledem na míru úspěchu žalobce ve sporu, soud mu toto právo v plném rozsahu přiznal. Pokud se týká úkonu, a to vyjádření k příslušnosti soudu ze dne 8.2.2008, podání stanoviska dne 24.1.2011, podání otázek na znalce ze dne 17.2.2011, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 4.6.2012, upřesnění důkazů ze dne 31.10.2012, vyjádření ze dne 4.8.2014, vyjádření ze dne 2.2.2015, mezitimní vyjádření ze dne 29.10.2015, vyjádření ze dne 9.2.2017, vyjádření ze dne 16.3.2017, vyjádření ze dne 13.12.2018, vyjádření ze dne 21.12.2018, vyjádření ze dne 7.3.2019, vyjádření ze dne 12.4.2019, dovolání k podjatosti ze dne 4.5.2020, sdělení k podjatosti ze dne 17.8.2020, dovolání k podjatosti ze dne 25.11.2020, vyjádření ze dne 30.3.2022, vyjádření ze dne 25.2.2022, vyjádření ze dne 2.6.2022, vyjádření ze dne 5.7.2022, tak všechny tyto úkony soud shledává jako, buď procesní návrhy nemající základ v podání ve věci samé, jak má namysli ust. § 11 shora citované vyhlášky eventuálně neúčelně vynaložené náklady řízení, kdy k těmto úkonům nebyl účastník vyzván a bylo tak toliko na jeho vůli, zdali tyto učiní či nikoliv. Optikou vyhlášky č. 177/1996 Sb. je však soud považuje za neúčelně vynaložené.

Poučení