16 C 217/2023 - 89

Rubrum

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Traxlerovou v právní věci žalobce:[Jméno žalobce A], [Anonymizováno] [Datum narození žalobce A], bytem [Adresa žalobce A], zastoupený [Jméno žalobce B], [Anonymizováno], se sídlem [Anonymizováno] [Jméno advokátky] proti žalované:[Jméno žalované], [Anonymizováno] [Datum narození žalované], bytem [Adresa žalované], zastoupená [Jméno Zástupce], [Anonymizováno], se sídlem [Anonymizováno] o přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu takto:

Výrok

I. Určuje se, že výpověď z nájmu bytu číslo [hodnota], nacházejícího se ve třetím nadzemním podlaží domu č. p. [Anonymizováno], stojícího na pozemku p. č. [hodnota] v k.ú. [Jméno advokátky] [Anonymizováno], obec [Jméno advokátky], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokátky] na LV č. [hodnota], datovaná žalovanou dnem 25. 4. 2023 a doručená žalobci dne 2. 5. 2023, je neplatná.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému zástupci žalobce se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů v částce 13 552 Kč.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 13 552 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 6. 2023 se žalobce proti žalované domáhá, aby soud určil, že výpověď nájmu bytu číslo [hodnota], nacházejícího se ve [Anonymizováno]. nadzemním podlaží domu č. p. [Anonymizováno] stojícího na pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [Jméno advokátky] 1, obec [Jméno advokátky], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokátky] na LV č. [hodnota], datovaná žalovanou dnem 25. 4. 2023 a doručená žalobci dne 2. 5. 2023, je neplatná. V žalobě dále uvádí, že žalovaná je vlastníkem shora specifikovaných nemovitostí. Předmětný byt užíval žalobce na základě nájemního vztahu uzavřeného 1. 11. 1969 mezi [adresa] [Jméno advokátky] a matkou žalobce, a to spolu se svým bratrem. V roce 1997 se majitelkou domu stala žalovaná, která s matkou žalobce dne 20. 8. 1997 uzavřela nájemní smlouvu na dobu neurčitou. Matka zemřela dne 28. 9. 2001. V souladu s právní úpravou došlo k přechodu nájmu na žalobce, a to na dobu neurčitou. Dne 2. 5. 2023 byl žalobci doručen vhozením do schránky přípis – výpověď z nájmu, datovaný dnem 25. 4. 2023, k němuž byla připojena plná moc udělená žalovanou jejímu právnímu zástupci. Žalobce se k výpovědi vyjádřil dopisem ze dne 9. 5. 2023. Ve výpovědi byl specifikován výpovědní důvod a sděleno, že jeho přílohu má tvořit sdělení stavebního úřadu ze dne 28. 3. 2023. Tato příloha však připojena nebyla. Žalobce má proto důvodně za to, že neexistuje sdělení stavebního úřadu, ve kterém by bylo uvedeno, že kvůli provádění oprav a zabezpečovacích prací není možno byt nadále užívat. Žalobce si sám opatřil příslušné sdělení a zjistil, že o vystěhování ani veřejném zájmu na vystěhování není ve sdělení ani zmínka. Dále žalobce uvedl, že žalované byly nařízeny rozhodnutím stavebního úřadu zabezpečovací práce již dne 18. 7. 2018. Žalovaná nedoložila, proč by však žalobce nemohl byt užívat během oprav domu, případně bytu, neboť stavební úřad trvale nezakázal další užívání domu ani bytu z důvodu havarijního stavu. Proto žalobce považuje výpověď ze dne 25. 4. 2023 za neplatnou, neboť nenaplňuje uvedený výpovědní důvod dle občanského zákoníku.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Poukázala na to, že žalobu nepodala osoba označená v podání jako žalobce. Výpověď byla žalobci doručena do vlastních rukou dne 2. 5. 2023, avšak podpis žalobce na dodejce se zásadně liší od podpisu, kterým je opatřeno podání doručené soudu. Žalobu tak za žalobce mohla sepsat blíže nespecifikovaná nezisková organizace, nicméně k podání takové žaloby nebyla zjevně zmocněna. Žalovaná má za to, že uplynula zákonem stanovená hmotněprávní prekluzivní lhůta, kterou měl žalobce na to, aby se obrátil na soud z důvodu posouzení oprávněnosti dané výpovědi, a to marně. Dále žalovaná poukázala na to, že žalobce a jeho bratr jsou delší dobu jedinými osobami, které v domě bydlí, ostatní prostory jsou prázdné. Dům vyžaduje celkovou rekonstrukci, při jejímž provádění není možné jakékoliv prostory užívat k bydlení. Navíc žalobce bez jakéhokoliv titulu užívá i další prostory v domě. Již v roce 2001 byla připravena architektonická studie k rekonstrukci domu, avšak žalované se nepodařilo vzhledem k osobě žalobce s ním uzavřít dohodu jako v minulosti s ostatními nájemci bytů v domě a rekonstrukci tak nebylo možno provést. V domě neteče voda a nefungují odpady, byty v domě tak není možno užívat k bydlení. Stavebnětechnický stav domu se nadále zhoršuje, nově dle stavebního úřadu ohrožuje okolní stavby i zdraví osob. Žalovaná má za to, že provedením oprav bude odstraněn závadný stav, zlepší se i celkový výraz ulice v centru města, kde je dům umístěn a takový postup nepochybně je ve veřejném zájmu. Z těchto důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

3. Mezi účastníky bylo nesporným, že mezi nimi existoval nájemní vztah týkající se bytu specifikovaného shora. Rovněž bylo mezi účastníky nesporným, že vlastníkem domu, ve kterém se předmětný byt nachází, je žalovaná (odpovídá rovněž zápisu v katastru nemovitostí). Skutková tvrzení žalobce ohledně vzniku nájmu, jeho přechodu na žalobce z jeho matky a ohledně spolubydlících osob pak vyplývají z nájemní smlouvy ze dne 20. 8. 1997 a z výpočtového listu nájemného. Dopisem ze dne 25. 4. 2023 zaslala žalovaná žalobci výpověď z nájmu předmětného bytu. Jako výpovědní důvod uvedla žalovaná s poukazem na ust. § 2288 odst.1 písm. c) občanského zákoníku nutnost provedení zásadních oprav domu, ve kterém je byt umístěn, nařízených Stavebním úřadem Magistrátu města [Jméno advokátky], kdy kvůli provádění oprav a zabezpečovacích prací není možno byt nadále užívat. K dopisu měla být připojena kopie sdělení stavebního úřadu ze dne 28. 3. 2023. Žalobce byl současně ve výpovědi poučen, že výpovědní lhůta činí 3 měsíce a počíná běžet 1. dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena s tím, že nejpozději poslední den výpovědní lhůty je žalobce povinen byt vyklidit a vyklizený předat. V neposlední řadě pak byl žalobce poučen v souladu s § 2286 občanského zákoníku, že má právo vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, a to ve lhůtě 2 měsíců od doručení výpovědi. Výpověď byla odeslána právním zástupcem žalované dne 27. 1. 2023 a žalobci doručena dne 2. 5. 2023, jak vyplývá z poštovního razítka na obálce, z internetového sledování zásilky a z poštovní dodejky. Žalobce se k výpovědi vyjádřil dopisem ze dne 9. 5. 2023, odeslaným dne 10. 5. 2023, jak vyplývá z poštovního podacího lístku. V něm potvrdil, že mu výpověď byla doručena dne 2. 5. 2023, avšak s výpovědí nesouhlasil. Dle jeho názoru žalovaná neprokazuje, co nebo kdo jí nařizuje vyklidit byt ve veřejném zájmu, proto se nejedná o důvod konkrétní, ale obecný. Současně dle žalobce žalovaná nijak neprokazuje, z jakých důvodů nebude možné byt dále užívat během případných oprav. Žalobce má za to, že tak není naplněn výpovědní důvod. Vyjádření bylo žalované, respektive jejímu právnímu zástupci, doručeno dne 17. 5. 2023, jak vyplývá z internetového sledování zásilek. Ze sdělení Magistrátu města [Jméno advokátky], Stavební úřad ze dne 28. 3. 2023 se zjišťuje, že stavební úřad provedl prošetření stavebnětechnického stavu stavby bytového domu č. p. [Anonymizováno], a to jednak na základě podnětu spoluvlastníka sousední nemovitosti, na kterou se zřítily části domu žalované a způsobily tak škodu a ohrožení života a zdraví, a také z důvodu ověření splnění uložených povinností ve věci provedení nutných zabezpečovacích prací na předmětné stavbě uložených rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 18. 6. 2018. Ze sdělení dále vyplývá, že zabezpečovací práce byly nařízeny žalované dle doporučení znaleckého posudku vypracovaného soudním znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Po provedení kontrolní prohlídky dospěl stavební úřad ke zjištění, že žalovaná jako vlastník stavby neprovedla nutné zabezpečovací práce, a proto s ní bude bezodkladně zahájeno správní řízení o přestupku. Stavební úřad deklaruje ve sdělení, že provede na předmětné stavbě ještě jednu kontrolní prohlídku a z jejího výsledku rozhodne, zda případně přistoupí k exekuci uložené povinnosti. Rozhodnutím o přestupku ze dne 8. 8. 2023 rozhodl stavební úřad, že žalovaná je vinna z přestupku proti stavebnímu zákonu tím, že jako vlastník stavby neprovedla nutné zabezpečovací práce na stavbě svého domu a byla jí uložena pokuta ve výši 50 000 Kč. Z emailu ze dne 13. 7. 2015 bylo zjištěno, že již v této době byla žalovaná stavebním úřadem vyzvána, aby zpřístupnila dům [tituly před jménem] [jméno FO], který následně pro stavební úřad zpracuje statický posudek a návrh řešení, na základě kterého stavební úřad vyzve žalovanou ke sjednání nápravy dle doporučení znalce. Současně stavební úřad deklaruje, že smyslem postupu není zasahovat do výkonu vlastnických práv, ale zajistit ochranu veřejného zájmu, což je v daném případě vyloučení rizika, že stavba svým stavebně technickým stavem ohrožuje životy či zdraví osob nebo zvířat.

4. Znaleckým posudkem ze dne 30. 11. 2015, číslo [hodnota] posoudil znalec [tituly před jménem] [jméno FO] stavebnětechnický stav předmětného domu a po prohlídce objektu dospěl k závěru, že mimo jiné dům má poškozenou, vyžilou a chybějící krytinu, uvolněné zdivo, které ohrožuje bezpečnost a zdraví osob pohybujících se v okolí domu. Do stavby silně zatéká, z tohoto důvodu je také poškozen krov, dřevěné trámové stropy a stažení objektu trámovými kleštinami, což se projevuje trhlinami ve zdivu a odtržením obvodového zdiva od stropní konstrukce. Objekt je tak ve vážném havarijním stavu, ohrožuje zdraví osob a zvířat, vyžaduje kompletní rekonstrukci, spočívající v opravě střešní krytiny, klempířských pracích, ukotvení a vyspravení krovů, doplnění, zpevnění zdiva včetně jeho stažení opravou stávajícího stažení a provedení nového stažení domu ocelovými táhly v místech, kde stávající stažení přes stropní konstrukci je již nefunkční. Rekonstrukci je nutné provádět pečlivě z lešení kolem domu, nikoliv z lan.

5. Z emailu ze dne 10. 5. 2023 se zjišťuje, že žalobce svou výpověď konzultoval prostřednictvím [jméno FO] (soudu známa z úřední činnosti jako představitelka neziskové společnosti [Anonymizováno]) se stavebním úřadem s odkazem na Sdělení stavebního úřadu avizované ve výpovědi. Od stavebního úřadu se mu následující den dostalo odpovědi, že sdělení je reakcí na podnět vlastníka sousední stavby, který je v důsledku havarijního stavu omezován v možnosti využívat dvorek své stavby z důvodu obavy o bezpečnost, a proto požádal stavební úřad o řešení formou exekuce náhradním výkonem. Součástí sdělení je i konstatování, že vlastník stavby neprovedl zabezpečovací práce, avšak o vystěhování, ani veřejném zájmu na vystěhování není ve sdělení žádná zmínka.

6. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO], zaměstnanec Stavebního úřadu [Jméno advokátky] vypověděl, že s žalovanou vyřizuje jako úřední osoba již řadu let stavebnětechnický stav její stavby v [Anonymizováno] ulici. V době, kdy svědek jako oprávněná úřední osoba tu kauzu přebíral, tak už tam byly stížnosti nejbližších sousedů, že části stavby opadávají a stav stavby ohrožuje bezprostředně své okolí. Tehdy přizval znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který vyhotovil znalecký posudek se závěrem, že stavba vyžaduje provedení nutných zabezpečovacích prací, tedy mimořádný postup podle stavebního zákona, což však ale představuje mírnější variantu oproti případnému nařízení odstranění té stavby, ke kterému by však došlo až v případě, kdy by hrozilo bezprostřední zřícení domu. To však není tento případ, v tomto případě jsou pouze některé části stavby v havarijním stavu. Proto stavební úřad nařídil provedení nezbytných úprav, kterými se má odvrátit progradování špatného stavebnětechnického stavu stavby a hlavně chránit případně lidi v okolí stavby a ve stavbě před zraněním. Svědek odkázal na sdělení stavebního úřadu ze dne 28. března 2023 s tím, že tato věc je pravomocně skončená, postup stavebního úřadu byl potvrzen odvolacím krajským úřadem s tím, že bude následovat ukládání opakovaných pokut, pokud nedojde k provedení zabezpečovacích prací. Svědek dále vypověděl, že v minulosti řešil zabezpečovací práce také druhým novějším rozhodnutím, kdy navíc připravoval materiál pro Radu města, která tehdy schválila, že žalobce bude mít po dobu nezbytně nutnou poskytnuto náhradní přístřeší. Rozhodnutí, kterým bylo žalované jako vlastníkovi nařízeno provést konkrétní nutné zabezpečovací práce obsahovalo také výrok II., kdy byla žalobci uložena povinnost část stavby, kterou obývali, vyklidit a bylo mu a jeho bratrovi na dobu šesti měsíců poskytnuto Radou města tzv. přístřeší, tedy azylový dům. V odůvodnění pak bylo uvedeno, že vyklizení je ukládáno žalobci proto, aby provedení malé části nutných zabezpečovacích prací, konkrétně těch, které se týkají stropu v bytě obývaném žalobcem, ho neohrozilo na životě a zdraví. Současně stavební úřad konstatoval, že nemůže zasahovat do soukromoprávních záležitostí, že by svým rozhodnutím rušil nebo zakládal soukromoprávní vztah typu nájmu. Lhůta šesti měsíců pak měla běžet od právní moci rozhodnutí. Rozhodnutí nabylo právní moci asi v roce 2018. Následně však stavební úřad neměl žádnou informaci o tom, že by žalobce nesplnil tuto svou povinnost. Dále svědek vypověděl, že vlastně řízení o přestupku z loňského roku bylo několikátým řízením od toho roku 2018, kdy byly nutné zabezpečovací práce nařízeny. Zdůvodnění žalované ohledně neprovedení nutných zabezpečovacích úprav, že dům obývá žalobce, slyšel svědek poprvé až při tom minulém projednávání. V rozhodnutí o přestupku stavební úřad také zohlednil, že malá část zabezpečovacích prací byla provedena. Svědek popřel, že by bylo zahájeno řízení o odstranění stavby, neboť stavba není a nebyla ve stavu, kdy by bezprostředně hrozilo zřícení a stavební úřad by musel nařídit odstranění stavby. K otázce veřejného zájmu na vyklizení stavby svědek vypověděl, že ten veřejný zájem tam byl v době vydání toho novějšího rozhodnutí a součástí bylo i odůvodnění, že tento veřejný zájem je dočasný a směřuje jenom k té lhůtě, po kterou má povinná z pohledu stavebního úřadu tu povinnost splnit. Tento veřejný zájem však neměl souvislost s nutností stavbu odstranit. K dotazu právního zástupce žalované, zda je oprava domu ve veřejném zájmu, svědek vypověděl, že jednoznačně, avšak z jeho pohledu lze opravu domu jako celku provést, i když v něm bude někdo bydlet. Rovněž poukázal na to, že to původní starší rozhodnutí o provedení nutných zabezpečovacích prací vůbec nezmiňovalo nějakou nutnost vyklízení osob ze stavby. Jednalo se o rozhodnutí v roce 2016.

7. Podle ust. § 2286 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.

8. Podle ust. § 2286 odst. 2 o. z., vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

9. Podle ust. § 2288 odst. 1, písm. c) o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat.

10. Podle ust. § 2288 odst. 3 o. z., vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.

11. Podle ust. § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do 2 měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

12. V posuzovaném případě se žalobce domáhá přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, kterou obdržel od žalované dne 2. 5. 2023. Mezi účastníky bylo nesporným, že žalobce je nájemcem předmětného bytu, jehož nájem je vypovídán. Soud se nejprve zabýval včasností podané žaloby ve smyslu shora citovaného ust. § 2290 o. z. a dospěl k závěru, že žaloba byla podána včas. Žaloba byla soudu doručena dne 20. 6. 2023, tedy ve lhůtě do 2 měsíců od doručení výpovědi žalobci dne 2. 5. 2023 (doručení výpovědi vyplývá především z poštovní dodejky podepsané žalobcem). Žaloba splňovala všechny podstatné náležitosti dle § 42 odst. 4 o. s. ř. včetně podpisu žalobce. Pokud žalovaná namítá, že podpis nepatří žalobci, žaloba tudíž nebyla podána a marně tak uplynula dvouměsíční lhůta pro její podání, pak tento názor soud nesdílí. Pokud by totiž žaloba žádný podpis neobsahovala, pak by byl žalobce soudem vyzván k jejímu doplnění postupem podle § 43 o. s. ř. K tomu však nebyl důvod, neboť žaloba podpis obsahovala. Žalobce následně v řízení prostřednictvím svého zástupce prohlásil, že se hlásí k tomuto úkonu a potvrdil pravost svého podpisu na žalobě. Námitka žalované tak není důvodná. Soud tedy dále posuzoval, zda je výpověď ze dne 25. 4. 2023 oprávněná, a to v širším smyslu, tedy zda není absolutně neplatná pro rozpor se zákonem či rozpor s dobrými mravy, a zejména pak, zda je naplněn výpovědní důvod. Ze samotné listiny – výpovědi soud zjistil, že žalovaná jako výpovědní důvod uvedla odkaz na ust. § 2288 odst. 1, písm. c) občanského zákoníku, a doplnila, že je nutno provést zásadní opravy domu, ve kterém je byt umístěn, nařízené stavebním úřadem s tím, že kvůli provádění oprav a zabezpečovacích prací není možno byt nadále užívat a odkázala na sdělení stavebního úřadu ze dne 28. 3. 2023, které mělo být k výpovědi připojeno. Žalovaná tedy dle názoru soudu uvedla ve výpovědi výpovědní důvod, jak jí ukládá ust. § 2288 odstavec 3 o. z., který vymezila jak odkazem na konkrétní zákonné ustanovení, tak dostatečně určitě i po skutkové stránce. Současně žalovaná ve výpovědi žalobce poučila v souladu s ust. § 2286 o. z., že může vznést vůči výpovědi námitky, popř. navrhnout soudu přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, a to ve lhůtě 2 měsíců od doručení této výpovědi. Pokud jde o možnost vznést proti výpovědi námitky, pak ta vyplývá z ust. § 2314 o. z., které se týká nájmu prostoru sloužícího k podnikání. Neuplatní se tedy v případě nájmu bytu, proto se soud námitkami dále nezabýval, byť je žalobce vůči žalované uplatnil dopisem ze dne 9. 5. 2023. Protože výpověď žalované po formální a obsahové stránce splňuje zákonné požadavky, zabýval se soud dále tím, zda je naplněn uvedený výpovědní důvod, tedy že nájem měl být ukončen z důvodu zásadních oprav domu, spočívajících v provedení nezbytných zabezpečovacích prací, nařízených stavebním úřadem, a to ve veřejném zájmu a že z tohoto důvodu tedy nelze předmětný byt vůbec užívat. V rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1642/2008, které je použitelné i pro posuzovanou věc, se uvádí, že jde-li o výpovědní důvod podle § 711 odstavec 1 písmeno e) občanského zákoníku (nyní § 2288 odst. 1 písm. c) o. z.), pak může být naplněn jen tehdy, jsou-li rozhodná tvrzení o tom, že z důvodů veřejného zájmu je potřebné s bytem nebo domem naložit tak, že byt nelze užívat, obsažena ve výpovědi a doložena příslušným správním aktem stavebního úřadu. Přitom pojem veřejný zájem, jež ust. § 711 odstavec 1 písmeno e) občanského zákoníku užívá, činí toto ustanovení právní normou s relativně neurčitou hypotézou. To znamená, že hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a právní předpis přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého předem neomezeného okruhu okolností. Je tak na příslušném soudu, aby v souzené věci vymezil ty okolnosti, v nichž spatřuje naplnění nebo nenaplnění podmínky existence veřejného zájmu. V posuzovaném případě žalovaná jako důvod uvádí potřebu provedení nezbytných zabezpečovacích prací. Žalovaná v řízení v rámci svých skutkových tvrzení uvedla, že provedením rekonstrukce se odstraní závadný stav a zlepší se i ráz ulice v centru města, kde se dům nachází, což je ve veřejném zájmu. V řízení bylo prokázáno, že předmětný dům se nachází v havarijním technickém stavu minimálně od roku 2015. Již tehdy na základě zpracovaného znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] stavební úřad uložil žalované jako vlastníkovi domu provést nezbytné udržovací práce. Tyto skutečnosti vyplývají ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a z výpovědi svědka [jméno FO]. Tento svědek dále vypověděl, že provedení zabezpečovacích prací bylo žalované uloženo dvakrát, a to poprvé v roce 2016. Tehdy se neuvažovalo o nezbytnosti vystěhování obyvatel domu. Podruhé pak byly zabezpečovací práce nařízeny v roce 2018, tehdy stavební úřad vydal rozhodnutí, kterým v souvislosti se stavebními úpravami uložil žalobci povinnost na omezenou dobu vyklidit byt se současným poskytnutím přístřeší. Ze sdělení stavebního úřadu ze dne 28. 3. 2023 ve spojení s výpovědí svědka [jméno FO] vyplývá, že žalovaná práce neprovedla a opakovaně s ní proto bylo vedeno přestupkové řízení, naposled jí byla uložena pokuta rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 8. 8. 2023. Na základě těchto skutečností soud uvádí, že nepochybně je ve veřejném zájmu nezávadný stav domů a jejich pěkný vzhled. Stejně tak je ve veřejném zájmu, aby stav domů neohrožoval životy a zdraví osob vyskytujících se v jejich blízkosti a neohrožoval ani okolní zástavbu. Ostatně proto v posuzovaném případě stavební úřad přistoupil k ochraně tohoto veřejného zájmu a žalované uložil nezbytné zabezpečovací práce. Pokud žalovaná poukazovala na to, že v domě neteče voda, nefungují odpady a dům je tak neobyvatelný, pak je nepochybné, že žalovaná porušila své povinnosti pronajímatele poskytnout nájemci byt způsobilý k bydlení a v takovém stavu jej udržovat po celou dobu nájmu. Takový stav však nemůže žalovaná využít ve svůj prospěch k tomu, že se de facto „zbaví“ nepohodlného nájemce tím, že ukončí nájem výpovědí s odkazem na veřejný zájem. Takové jednání považuje soud za rozporné s dobrými mravy a výpověď ze dne 25. 4. 2023 je tak z tohoto důvodu absolutně neplatná. Navíc žalovanou uplatněný výpovědní důvod nemohl být ani tak naplněn, neboť jak vypověděl svědek [jméno FO], pouze malou část nařízených zabezpečovacích prací bylo potřeba provést v bytě žalobce a nepochybně po přechodnou dobu. V takovém případě pak občanský zákoník poskytuje žalované právo, aby byl za splnění zákonem stanovených podmínek byt nájemcem vyklizen, vyklizení však není spojeno s ukončením nájmu.

13. Soud tak s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že výpověď ze dne 25. 4. 2023 není po právu, neboť nebyl naplněn výpovědní důvod uplatněný žalovanou ve výpovědi a současně je výpověď jako jednostranné právní jednání žalobkyně pro rozpor s dobrými mravy neplatná. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy jinak plně procesně úspěšnému žalobci v řízení žádné náklady nevznikly, neboť žalobci, který splňoval podmínky pro osvobození od soudních poplatků, byl k žádosti ustanoven zástupce z řad advokátů.

15. Podle ustanovení § 140 odstavec 2 o. s. ř. věty první, byl-li ustanoven účastníku zástupcem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Odměna zástupce žalobce ustanoveného mu z řad advokátů se stanoví podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování služeb, advokátního tarifu, (dále jen AT). Zástupce žalobce vykonal při zastupování ve prospěch žalobce 4 úkony právní služby pro 2 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci ze dne 4. 4. 2024 a účast na jednání soudu dne 1. 3. 2024 a dne 10. 4. 2024) dle § 9 odstavec 3 písmeno a) AT. Rovněž mu přísluší náhrada hotových výdajů ve výši čtyř paušálních náhrad po 300 Kč, obojí navýšené o 21 % DPH, když zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Odměna zástupce žalobce je pak vyčíslena částkou 13 552 Kč. Tuto výši pak soud výrokem IV. uložil uhradit žalované jako procesně neúspěšné straně podle ustanovení § 148 odstavec 1 o.s.ř.

Poučení