16 C 224/2019-288

Rubrum

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa] zastoupený [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupeno Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9,75% ročně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit plnou náhradu nákladů České republice na účet Okresního soudu Praha západ ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal po žalovaném ve výroku I. uvedené částky. Uvedl, že usnesením [příjmení] v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] byl prohlášen konkurz na majetek úpadce [právnická osoba] a usnesením téhož soudu ze dne [datum] byl [celé jméno žalobce] ustanoven správcem konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba]. Úpadce [právnická osoba] je vlastníkem nemovitých věcí, jež jsou zahrnuty do [anonymizováno] konkurzní podstaty ze dne [datum], kde je pod bodem II. Hmotný investiční majetek odst. a) Pozemky pod položkou [číslo] označen pozemek parc. [číslo] kat. území [obec]. Následně byly z tohoto pozemku parc. [číslo] kat. území [obec] geometrickými plány odděleny (vyčleněny) pozemky, jež jsou níže popsány, konkrétně se jedná o pozemky ve vlastnictví úpadce, které jsou zapsány na [list vlastnictví] pro kat. území a obce Horoměřice, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-západ. Jde o stavební pozemky, na nichž jsou postaveny řadové rodinné domy (dále i jen ŘRD), které jsou ve vlastnictví žalovaného a dále zahrady a předzahrádky, které jsou ohraničeny v prostoru a tvoří se stavebními pozemky funkční celky, které užívá žalovaný. Konkrétně se jedná o následující pozemky: zahrady a předzahrádky: [číslo] – parc. [číslo] – o výměře [výměra], zahrada [číslo] – parc. [číslo] – o výměře [výměra], zahrada [číslo] – parc. [číslo] – o výměře [výměra], zahrada [číslo] – parc. [číslo] – o výměře [výměra], zahrada [číslo] – parc. [číslo] – o výměře [výměra], zahrada [číslo] – parc. [číslo] – o výměře [výměra], zahrada [číslo] – parc. [číslo] – o výměře [výměra], zahrada [číslo] – parc. [číslo] – o výměře [výměra], zahrada [číslo] – parc. [číslo] – o výměře [výměra], zahrada [číslo] – parc. [číslo] – o výměře [výměra], zahrada [číslo] – parc. [číslo] – o výměře [výměra], zahrada [číslo] – parc. [číslo] – o výměře [výměra], zahrada [číslo] – parc. [číslo] – o výměře [výměra], zahrada [číslo] – parc. [číslo] – o výměře [výměra], zahrada [číslo] – parc. [číslo] – o výměře [výměra], zahrada [číslo] – parc. [číslo] – o výměře [výměra], zahrada [číslo] – parc. [číslo] – o výměře [výměra], zahrada [číslo] – parc. [číslo] – o výměře [výměra], zahrada a stavební pozemky zastavěné řadovými rodinnými domy: [číslo] st. parc. [číslo] – o výměře [výměra], zast. plocha a nádvoří [číslo] st. parc. [číslo] – o výměře [výměra], zast. plocha a nádvoří [číslo] st. parc. [číslo] – o výměře [výměra], zast. plocha a nádvoří [číslo] st. parc. [číslo] – o výměře [výměra], zast. plocha a nádvoří - spol. dvůr, faktický ŘRD [číslo] st. parc. [číslo] – o výměře [výměra], zast. plocha a nádvoří [číslo] st. parc. [číslo] – o výměře [výměra], zast. plocha a nádvoří [číslo] st. parc. [číslo] – o výměře [výměra], zast. plocha a nádvoří [číslo] st. parc. [číslo] – o výměře [výměra], zast. plocha a nádvoří [číslo] st. parc. [číslo] – o výměře [výměra], zast. [anonymizováno] a nádvoří - spol. dvůr, faktický ŘRD [číslo] st. parc. [číslo] – o výměře [výměra], zast. plocha a nádvoří [číslo] st. parc. [číslo] – o výměře [výměra], zast. plocha a nádvoří [číslo] st. parc. [číslo] – o výměře [výměra], zast. plocha a nádvoří [číslo] st. parc. [číslo] – o výměře [výměra], zast. plocha a nádvoří [číslo] st. parc. [číslo] – o výměře [výměra], zast. plocha a nádvoří - spol. dvůr, faktický ŘRD [číslo] st. parc. [číslo] – o výměře [výměra], zast. plocha a nádvoří Žalovaný výše uvedené pozemky užívá bez jakéhokoliv právního důvodu. V minulosti měl žalovaný uzavřenou s úpadcem nájemní smlouvu ze dne [datum], ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] a dohody k ní ze dne [datum]. Rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne [datum] byla, jak výše uvedená nájemní smlouva, tak i dodatek [číslo] dohoda k ní uzavřená, shledány jakožto neúčinné právní úkony. Žalovanému nesvědčí žádný jiný právní důvod užívání pozemků. Za užívání uvedených pozemků žalovaný do konkurzní podstaty ničeho dlouhodobě nehradí. Je-li do konkurzní podstaty sepsán majetek, který užívá třetí osoba, tj. žalovaný, bez právního důvodu, vzniká žalovanému na úkor konkurzní podstaty majetkový prospěch (bezdůvodné obohacení). Žalobce za účelem vyčíslení onoho majetkového prospěchu za období od [datum] do [datum] nechal zpracovat znalecký posudek [číslo] [tel. číslo] ze dne [datum] znaleckým ústavem [právnická osoba] Tento znalecký ústav stanovil hodnotu ročního bezdůvodného obohacení za pozemky ve výši [částka], a to ve stejné výši jak za rok 2016, 2017 i 2018 Celkem tedy výše bezdůvodného obohacení činí částku [částka].

2. Žalovaný k věci uvedl, že žalovanou pohledávku neuznává. Dále uvedl, že nerozporuje skutečnost, že nemovité věci specifikované v žalobě byly zahrnuty do konkurzní podstaty dlužníka [právnická osoba] Dále uvedl, že pozemky, které jsou uvedeny pod nadpisem stavební pozemky zastavěné řadovými rodinnými domy, se nacházejí stavby řadových rodinných domů, které jsou ve vlastnictví žalovaného. Uvedl však, že pozemky, které jsou v žalobě uvedeny nadpisem zahrady a předzahrádky nejsou rodinnými domy zastavěny a žalovaný tyto pozemky nijak neužívá. Dále má žalovaný za to, že podáním žaloby dochází ze strany žalobce k výkonu práva v rozporu s dobrými mravy. Podání žaloby bylo zvoleno s úmyslem poškodit žalovaného případně jeho členy a žalovaný je přesvědčen, že by mu obecnými soudy neměla být přiznána ochrana. Odkazuje na judikát Ústavního soudu IV. ÚS 2427/12. Dále žalovaný namítl a rozporuje vyčíslení žalované částky. Domnívá se, že znalec při zpracování posudku vycházel ze špatných nebo neúplných informací, použil k určení obvyklého nájemného nevhodnou metodologii, nezohlednil řadu relevantních skutečností, které by měly na určenou výši bezdůvodného obohacení zcela zásadní vliv. Dále namítl promlčení s tím, že pohledávka je v části promlčená.

3. S ohledem na námitku promlčení vznesenou ze strany žalované, žalobce vzal žalobu v části zpět. Nepožadoval tedy již výši bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] a tedy vzal žalobu zpátky co do částky [částka] spolu s úrokem z prodlení. V tomto směru soud usnesením ze dne [datum] řízení v této části zastavil a předmětem řízení již tak nadále byla pohledávka žalobce za žalovaným z titulu bezdůvodného obohacení ve výši [částka] s příslušenstvím.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: [příjmení] [příjmení] v [obec] ze dne 3. 11. 1997 sp. zn. 89 K 118/97 by prohlášen konkurz na majetek úpadce [právnická osoba] a usnesením téhož soudu ze dne [datum] byl [celé jméno žalobce] ustanoven správcem konkurzní podstaty [právnická osoba] (důkaz: [příjmení] [příjmení] v [obec] ze dne ze dne 20. 1. 2000 č. j. 89 K 118/97-689). Úpadce [právnická osoba] je vlastníkem pozemků, které jsou zapsány na [list vlastnictví] pro kat. území a obec Horoměřice, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-západ. Jedná se o jednak stavební pozemky zastavené řadovými rodinnými domy: st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] – o výměře 75 m2, zast. plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří - spol. dvůr, faktický řad. r. dům, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří - spol. dvůr, faktický řad. r. dům, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] – o výměře 73 m2, zast. plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří - spol. dvůr, faktický řad. r. dům, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří (důkaz: nesporná tvrzení účastníků). Stejně tak je úpadce [právnická osoba] vlastníkem pozemků navazujících na shora uvedené pozemky, které jsou také zapsány na [list vlastnictví] pro kat. území a obec Horoměřice, a to pozemky: parc. [číslo] – o výměře 352 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 116 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 54 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 98 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 54 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 432 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 510 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 96 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 55 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 183 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 54 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 304 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 413 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 139 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 55 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 140 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 55 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 467 m2, zahrada. (Důkaz: nesporná tvrzení účastníků, výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] kat. území a obec Horoměřice). Na stavebních pozemcích shora uvedených jsou vystavěny řadové rodinné domy ve vlastnictví žalovaného. (Důkaz: nesporná tvrzení účastníků, výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] kat. území a obec Horoměřice). Žalovaný měl v minulosti s úpadcem [právnická osoba] uzavřenou nájemní smlouvu ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] a dohody k ní ze dne [datum] Touto smlouvou úpadně přenechal žalovanému shora uvedené nemovitosti k užívání. (Důkaz: nájemní smlouva ze dne [datum], dodatek [číslo] k uvedené smlouvě ze dne [datum] a dohoda k nájemní smlouvě ze dne [datum]). Rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2003 č. j. 28 Cm 20/2002-20, které nabylo právní moci dne [datum], byla jak shora uvedená nájemní smlouva, tak i dodatek [číslo] dohoda k ní shledány jakožto neúčinné právní úkony. (Důkaz: rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2003 č. j. [číslo jednací]) Podle znaleckého posudku zpracovatele [právnická osoba] [číslo] [tel. číslo] je stanovena výše bezdůvodného obohacení za období do [datum] do [datum] v částce [částka] (Důkaz: znalecký posudek zpracovatele [právnická osoba] [číslo] [tel. číslo] spolu s doplněním znaleckého posudku ze dne [datum] a spolu s přednesem zpracovatele posudku u jednání dne [datum]). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky předžalobní výzvou ze dne [datum], kdy žádal o úhradu této částky ve lhůtě 15 dnů. Tato byla převzata dne [datum] (Důkaz: Výzva k úhradě ze dne [datum] spolu s dodejkou ze dne [datum]). Žalovaný na tuto výzvu reagoval odmítavě a do dnešního dne ničeho nezaplatil. (Důkaz: dopis žalovaného právního zástupce žalovaného žalobci ze dne [datum]).

5. Se shora provedeného dokazování soud vzal za prokázaný tento skutkový děj: Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: [příjmení] [příjmení] v [obec] ze dne 3. 11. 1997 sp. zn. [spisová značka] by prohlášen konkurz na majetek úpadce [právnická osoba] a usnesením téhož soudu ze dne [datum] byl [celé jméno žalobce] ustanoven správcem konkurzní podstaty [právnická osoba] Úpadce [právnická osoba] je vlastníkem pozemků, které jsou zapsány na [list vlastnictví] pro kat. území a obec Horoměřice, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-západ. Jedná se o jednak stavební pozemky zastavené řadovými rodinnými domy: st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] – o výměře 75 m2, zast. plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří - spol. dvůr, faktický řad. r. dům, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří - spol. dvůr, faktický řad. r. dům, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] – o výměře 73 m2, zast. plocha a nádvoří, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří - spol. dvůr, faktický řad. r. dům, st. parc. [číslo] – o výměře 74 m2, zast. plocha a nádvoří. Stejně tak je úpadce [právnická osoba] vlastníkem pozemků navazujících na shora uvedené pozemky, které jsou také zapsány na [list vlastnictví] pro kat. území a obec Horoměřice, a to pozemky: parc. [číslo] – o výměře 352 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 116 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 54 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 98 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 54 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 432 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 510 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 96 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 55 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 183 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 54 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 304 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 413 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 139 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 55 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 140 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 55 m2, zahrada, parc. [číslo] – o výměře 467 m2, zahrada. Na stavebních pozemcích shora uvedených jsou vystavěny řadové rodinné domy ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný měl v minulosti s úpadcem [právnická osoba] uzavřenou nájemní smlouvu ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] a dohody k ní ze dne [datum] Touto smlouvou úpadně přenechal žalovanému shora uvedené nemovitosti k užívání. Rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2003 č. j. 28 Cm 20/2002-20, který nabyl právní moci dne [datum], byla jak shora uvedená nájemní smlouva, tak i dodatek [číslo] dohoda k ní shledány jakožto neúčinné právní úkony. Podle znaleckého posudku zpracovatele [právnická osoba] [číslo] [tel. číslo] je stanovena výše bezdůvodného obohacení za období do [datum] do [datum] v částce [částka]. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky předžalobní výzvou ze dne [datum], kdy žádal o úhradu této částky ve lhůtě 15 dnů. Tato byla převzata dne [datum]. Žalovaný na tuto výzvu reagoval odmítavě a do dnešního dne ničeho nezaplatil.

6. Soud provedl i další důkazy, než které uvedl shora, nevyvodil z nich však žádné skutkové závěry kromě těch, o kterých uvede podrobně níže.

7. Soud nepřipustil žalovaným navržený další důkaz, a to revizní znalecký posudek, když soud mohl vycházet ze znaleckého posudku předložený stranou žalující. Znalec, resp. osoba oprávněná na jednání soudu osobně stvrdit, doplnit nebo obsah posudku blíže vysvětlit byla vyslechnuta před soudem na jednání, znalec přednesl znalecký posudek, obhájil své závěry, způsob provádění znaleckého posudku a jeho výpočet a soud nespatřil v takto předneseném znaleckém posudku nic, co by ho opravňovalo k tomu, aby mohl zadat revizní znalecký posudek. V podrobnostech dále uvede níže.

8. Soud neprovedl účastníky provedený důkaz místním šetřením vzhledem k množství fotodokumentace, především pak leteckých snímků jednotlivých pozemků z předmětného časového období, když samotné místní šetření v současné době by nepřineslo soudu potřebné závěry ohledně skutkového zjištění užívání především přilehlých zahrad a předzahrádek v období let 2016 až 2018.

9. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.). Soud vycházel z listinných důkazů a znaleckého posudku.

10. Soud nepřipustil návrh na rozšíření žaloby žalobcem podané dne [datum] o částku [částka], a to usnesením ze dne 17. 11. 2020 č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. V důvodech, proč nerozšířil žalobu, plně odkazuje na písemné vyhotovení shora uvedeného usnesení.

11. Co se týká samotného předmětu řízení, pak ze shora uvedených skutečností je zřejmé, že skutkový základ byl mezi stranami nesporný. Pak bylo mezi stranami nesporné, že žalovaný je vlastníkem řadových rodinných domů, které jsou postaveny na pozemcích úpadce [právnická osoba] Stejně tak že úpadce [právnická osoba] je vlastníkem okolních pozemků označených jako zahrada a předzahrádky. Stejně tak bylo mezi stranami nesporné, že žalovaný užívá pozemky pod řadovými rodinnými domy bez právního důvodu. Co však mezi účastníky bylo sporné, bylo, zda-li žalovaný užívá i okolní pozemky, tedy zahrady a předzahrádky a dále samotná výše bezdůvodného obohacení. Navíc žalovaný namítl výkon práva žalobce v rozporu s dobrými mravy.

12. Co se týká námitky dobrých mravů, tam byla ze strany žalované uplatněna velmi neurčitým způsobem. Za těchto okolností pak soud u prvního jednání ve věci dne [datum] podrobně stranu žalovanou poučil o tom, že je třeba doplnit tvrzení k vylíčení rozhodných skutečností týkajících se dobrých mravů tak, aby tyto konkrétně byly uvedeny, tedy jaké konkrétní konání, jednání, opomenutí nebo jiné jednání ze strany žalobce bylo v tomto konkrétním případu vztahující se k vydání bezdůvodného obohacení v rozporu s dobrými mravy ve vtahu k žalovanému, tedy ke Stavebnímu bytovému družstvu [jméno], v čem konkrétně je toto jednání v rozporu s dobrými mravy, jaké dobré mravy byly konkrétně tímto porušeny. (Poučení dle § 118a odst. 1 o.s.ř.) Zároveň byla strana žalovaná poučena podle § 118a) odst. 3 o. s. ř. k označení důkazů i o následcích této výzvy, tedy rizika neúspěchu ve věci. Žalovaný však po tomto pučení ve lhůtě dané soudem svá tvrzení nijak nedoplnil. Obecně odkázal na judikaturu týkající se promlčení, a to rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 sp. [značka automobilu], neuvedl však žádné konkrétní skutečnosti. Již ve vyjádření k žalobě dále odkazoval na zvláštní okolnosti případu a na řízení týkající se vyklizení nemovitosti. Uvedl, že rozsudkem Městského soudu ze dne [datum] byla zamítnuta žaloba na vyklizení. Stejně tak rozhodl rozsudkem Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dne [datum]. Naproti tomu Nejvyšší soud ČR dne [datum] změnil tato rozhodnutí tak, že žalovanému bylo uloženo sporné nemovitosti vyklidit. Stejně tak rozhodl následně i Ústavní soud. K tomu soud uvádí, že argument těmito řízeními není nijak případný, toto jiné řízení nemůže mít vliv na rozhodnutí ohledně samotného bezdůvodného obohacení a pokud jde o celkové skutkové okolnosti samotné věci, pak měl tyto skutečnosti žalovaný řádně dotvrdit s ohledem na svou již ve vyjádření k žalobě uvedenou námitku promlčení. V tomto směru však žalovaný nic konkrétního netvrdil. Za těchto okolností se pak soud námitkou dobrých mravů nezabýval.

13. Co se týká námitky žalovaného, že ve věci není pasivně legitimován, když předmětné pozemky neužívá, k tomu soud odkazuje například na rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], kde například Nejvyšší soud ČR uvádí:„ V rozsudku z 19. 5. 2004 pod sp. zn. [spisová značka] uveřejněném v souboru pod č. C [číslo] vyslovil dovolací soud názor, že majetkový prospěch vzniká určité osobě už tím, že jí pronajímatel pod dojmem platnosti nájemní smlouvy přenechává k užívání nebytové prostory. Neví přitom rozhodné, zda osobě, která je měla mít pronajaty, tyto prostory fakticky užívala. Tento názor se opírá úvahou, že nájemní smlouvy nájemci přenecháno právo věc užívat, které samo o sobě představuje majetkovou hodnotu. Faktickým užíváním věcí nájemce se toto právo realizuje a záleží pouze na něm, jakým způsobem a v jakém rozsahu tak bude činit. Obdobně lze posuzovat případy užívání stavby na cizím pozemku bez právního důvodu. K obohacení vlastníka stavby dochází už ze samotného titulu vlastnického práva, které zakládá jeho oprávnění stavbu užívat. Je tak výlučně věcí jeho rozhodnutí, zda bude stavbu užívat sám nebo ji bezplatně či úplatně přenechá jinému. Proto je správný závěr, že povinnost poskytnout náhradu vlastníku pozemku, na němž stojí stavba, stíhá vlastníka stavby bez ohledu na to, jakým způsobem se vlastnické právo realizuje. Ze stejných důvodů není podstatné to, zda užívání stavby přináší zisk, případně komu.“ (konec citace shora) Ze shora uvedeného tak vyplývá, že žalovanému jasně vzniklo bezdůvodné obohacení za užívání předmětných pozemků bez ohledu na to, že je dále přenechal do užívání svým členům.

14. Další spornou skutečností bylo, zda-li vznikl nárok na bezdůvodné obohacení nejenom stavebních pozemků, tedy pozemků pod konkrétními stavbami řadovými rodinnými domky, ale i pozemky okolo označených žalobcem jako zahrady a předzahrádky. Zde soud může odkázat například na judikát [spisová značka]:„ Bezdůvodné obohacení vzniká i tomu, kdo svým jednáním dosáhl na úkor vlastníka postavení detentora jeho pozemku tím, že celý oplocený pozemek uzamkl a učinil je přístupný pro sebe a svou potřebu, a to bez ohledu na to, na kolik intenzivněji je skutečně užíval (jakou plochu, jak často, případně kolikrát konkrétně se na něm zdržoval. I v takovém případě se výše bezdůvodného obohacení musí odvíjet od výše nájemného odpovídající nájemní smlouvě v daném místě, čase, ve vztahu k celému pozemku.“ Soud k tomu uvádí, že vycházel z listinných podkladů, především pak z jednotlivých leteckých snímků předmětných pozemků, třebaže předmětné pozemky nejsou zcela oploceny. Je zřejmé, že tyto pozemky byly obyvateli řadových rodinných domů užívány. Na pozemcích se objevují bazény, parkují na nich auta, jsou vysazeny stromy, keře, je posekaná tráva, opečovávané záhony, částečně jsou i oploceny. (Důkaz: letecké snímky ortofotomapa). Soud zde uvádí, že jednotlivé letecké snímky byly pořízeny ještě krátce před podáním žaloby, resp. před obdobím, kdy začal žalobce po žalovaných požadovat bezdůvodné obohacení, když následné místní šetření by těžko mohlo vést k stejným závěrům, neboť jak vyplynulo i z tvrzení strany žalované, v současnosti jednotliví obyvatele prakticky pouze sekají trávu na předmětných pozemcích. I kdyby však byla pouze sekána tráva na těchto pozemcích, z fotografií jednotlivých domů, tak jak jsou založeny ve spise (důkaz: fotodokumentace předložená stranou žalovanou), je zřejmé, že bez využití předzahrádek před domy nejsou vůbec přístupné, když tyto předzahrádky fungují zároveň i jako výjezdy do garáže, vchody do domu. O užívání pozemků před domy směrem do ulice tedy vůbec nemůže být pochyb. Stejně tak však z fotodokumentace, a to jak z běžné fotodokumentace, tak z leteckých snímků plyne, že pozemky jsou užívány i v jejich zadní části, tedy jako tzv. zahrady, kdy je zde sekána tráva, jsou na nich vysazeny stromy a keře a celkově je prostor opečováván. I strana žalovaná uvedla, že tento způsob údržby je činěn právě obyvateli jednotlivých domů, kteří tyto využívají se souhlasem žalovaného. Ostatně jiný závěr by i postrádal logiku. Za těchto okolností má pak soud z provedeného dokazování, a to jednotlivými fotografiemi za zcela prokázané, že žalovaný užíval pozemky nejenom stavební, tedy ty, na kterých jsou postaveny řadové rodinné domy, ale i ty, které žalobce v žalobě označil jako zahrady a předzahrádky nacházející se v okolí domu.

15. K okolnosti vzniku bezdůvodného obohacení případnému zavinění žalovaného soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka], který uvádí:„ Posouzení, zda mezi účastníky vznikl vztah bezdůvodného obohacení, závisí totiž jedině na naplnění znaku skutkové podstaty hmotněprávní normy. Předpokladem odpovědnosti za bezdůvodné obohacení není protiprávní úkon obohaceného ani jeho zavinění, nýbrž objektivně vzniklý vztah obohacení, k němuž došlo způsobem, který právní řád neuznává.“ 16. Další námitkou, kterou žalovaný uplatňoval, byla samotná výše bezdůvodného obohacení určená znalcem a způsob tohoto výpočtu. K tomu soud uvádí, že toto je ryze věc odborná. Znalecký posudek splňoval náležitosti podle § 127a) o. s. ř. Znalec obhájil své závěry před soudem, popsal způsob vyhotovení znaleckého posudku, uvedl důvody svého postupu, tento postup obhájil, včetně množství srovnávacího materiálu. V tomto směru soud plně odkazuje na provedený znalecký posudek a především výslech znalce [příjmení] [jméno] [jméno] vyslechnutého před soudem na jednání dne [datum]. Znalec se podrobně vyjádřil ke všem námitkám strany žalované. V tomto směru soud na tato vyjádření znalce plně odkazuje. Za těchto okolností soud uvádí, že považuje znalecký posudek znalce [právnická osoba] [číslo] [tel. číslo] ve znění pozdějších dodatků i na základě přednesu znalce před soudem jako správný pečlivě zpracovaný a řádně obhájený a jako z takového může vycházet a tedy uzavírá, že částka [částka] jako výše bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] je soudem považována jako správná a řádně určená. Za takovýchto okolností soud považoval za nadbytečné provádět další znalecký posudek, a to revizní znalecký posudek, když navíc i tento znalecký posudek byl zpracováván ústavem.

17. Ve zbytku pro úplnost soud odkazuje na závěrečný návrh žalobce, tak jak tento byl založen ve spise, kde právní zástupkyně žalobce doslova uvedla:„ Pokud jde o [ulice] pozemky pod ŘRD, žalobce je toho názoru (a to i v odkazu na dostupnou judikaturu), že k obohacení vlastníka stavby na úkor vlastníka pozemku dochází již ze samotného titulu vlastnického práva, které zakládá jeho oprávnění stavbu na cizím pozemku užívat, a to bez ohledu na to, jakým způsobem své vlastnické právo ke stavbě realizuje (např. rozhodnutí NS sp. zn. [spisová značka] nebo sp. zn. [spisová značka]). Dále má žalobce za to, že z provedeného dokazování rovněž vyplynulo, že žalovaný užívá jak předzahrádky, tak i zahrady (viz fotodokumentace), a to zejména k přístupu ke svým stavbám, na těchto pozemcích jsou umístěna schodiště vedoucí ke vstupu do řadových rodinných domů, parkovací plochy k jednotlivým ŘRD. Jednotlivé zahrady jsou od sebe reálně odděleny např. ploty z různých materiálů, jsou zde umístěny různé předměty např. i bazény (viz fotodokumentace). Z provedeného dokazování vyplývá, že [ulice] pozemky jsou zastavěny ŘRD ve vlastnictví žalovaného a ostatní pozemky (zahrady a předzahrádky) tvoří s tím kterým ŘRD jeden funkční celek a jsou nezbytné pro užívání konkr. ŘRD. K předmětným pozemkům měl po celou dobu přístup pouze žalovaný a osoby, kterým to umožnil, tímto fakticky vykonával užívací právo. Lze doplnit, že podle ustálené judikatury se umístěním nemovitých staveb na pozemcích vždy obohacuje jejich vlastník, který je rovněž pokládán za uživatele pozemků, jež nejsou bezprostředně zastavěny, ale s dotčenými stavbami tvoří jeden funkční celek (a tyto nemusí být přímo pod společným oplocením). [příjmení] a předzahrádky u ŘRD jsou užívané v úzké spojitosti s danými ŘRD a plní ve vztahu k nim funkci relaxační (rekreační) a i hospodářskou (vysázené rostliny, kůlny). Funkční souvislost je dána i jejich vzájemnou propojeností mezi jednotlivými pozemky, neboť tyto od sebe nejdou oddělit, bez toho aniž by byla narušena některá z funkcí, které spolu tvoří a funkcí, které spolu plní. Žalobce je z užívání pozemků vyloučen již jen tím, že mu je do dnešního dne vyklizené nepředal. Dle konstantní judikatury bezdůvodné obohacení vzniká i tomu, kdo bez platného právního titulu na úkor vlastníka dosáhl postavení detentora věci, např. tím, že ji učinil přístupnou pro sebe a svou potřebu, a to bez ohledu na to, nakolik intenzivně ji skutečně využíval. Majetkový prospěch nelze spojovat pouze s faktickým užíváním věci, neboť samotné užívací právo představuje majetkovou hodnotu. Pro danou věc je tedy nerozhodné, zda žalovaný fakticky (on sám) Pozemky užíval, ale byl to a je to žalovaný, od kterého faktické užívání Pozemků odvozují třetí osoby – členové družstva, kterým umožnil ŘRD a Pozemky užívat. Tímto způsobem tedy žalovaný vykonával a vykonává užívací právo. Dle názoru žalobce je dosavadní judikatura se zřetelem k obdobnému znění ustanovení § 451 obč. zák. a § 2991 o. z. použitelná i v poměrech občanského zákoníku účinného od [datum]. Výše náhrady za bezdůvodné obohacení se dle ustálené judikatury poměřuje s obvyklou hladinou nájemného v daném místě a čase, jež by byl obohacený povinen platit, pokud by pro účel, k němuž pozemek ochuzeného využil, sjednal platnou smlouvu. Výše náhrady bezdůvodného obohacení byla stanovena na základě znaleckého posudku [číslo] [tel. číslo] ze dne [datum] vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba] a rovněž byl znalec vyslechnut. Závěry znaleckého posudku nebyly v řízení nikterak zpochybněny a zástupce znaleckého ústavu Ing. J. [jméno] je v rámci svého výslechu přesvědčivě a po odborné stránce, jakož i logicky zdůvodnil a rovněž z tohoto vyplynulo, že při jeho zpracování se znalecký ústav nijak od výše uvedené judikatury neodchýlil. Výši náhrady tento znalecký ústav stanovil jako hodnotu ročního bezdůvodného obohacení za pozemky ve výši [částka] rok., tj. za období od [datum] do [datum] částkou [částka]. Pokud jde o žalobcem požadovaný úrok z prodlení, jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75% jdoucím od [datum]. Počátek běhu u úroku z prodlení je pak prokázán v návaznosti na doručení předžalobní výzvy žalobce ze dne [datum], kdy žádal o úhradu částky do 15i dnů od doručení této výzvy. Výzvu žalovaný převzal dne [datum]. Žalovaný na tuto výzvu reagoval odmítavě, a to svým přípisem ze dne [datum] a ke dni [datum] žalobci, resp. do konkurzní podstaty úpadce ničeho neuhradil. Žalobce tedy prokázal, že se žalovaný dostal do prodlení a zákonný úrok z prodlení počal běžet dnem [datum]. Pokud jde o obranu žalovaného tak ta spočívala v námitce, že není věcně pasivně legitimován, resp. že Pozemky neužívá, tj. směřovala k rozsahu užívání jednotlivých pozemků a že netvoří ŘRD spolu se zahradami a předzahrádkami funkční celky, i když u Stavebních pozemků žalovaný jejich užívání nezpochybňuje a dále v námitce nesprávného určení výše obvyklého nájemného. Žalobce je toho názoru, a to i v odkazu na provedené dokazování, že ani jedna ze žalovaným vznesených námitek nebyla v řízení prokázána a tedy nárok žalobce nezpochybnila.“ (konec citace závěrečné řeči žalobce)

18. Na shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení Občanského zákoníku platného a účinného v době, kdy došlo k důvodnému obohacení, tedy zákona č. 89/2012 Sb.

19. Dle ustanovení § 2991 zák. č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník, dále jen OZ), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1), bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

20. Jak vyplývá ze shora uvedených skutečností, žalovaný užíval pozemky ve vlastnictví žalovaného bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1, 2 OZ), a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

21. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo náhrady nákladů řízení v celkové výši [částka]. Soud při stanovení odměny advokáta postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., když vyhláška č. 484/2000 Sb. byla zrušena nálezem Ústavního soudu. Základem pro výpočet je částka [částka], mimosmluvní odměna za 1 úkon je pak [částka] Náklady se sestávají z těchto položek: odměna zastoupení advokátem ve výši [částka] za 1 úkon právní služby podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem 10 úkonů v plné výši (převzetí zastoupení, výzva před podáním žaloby, replika ze dne [datum], doplnění tvrzení ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], závěrečný návrh, účast na jednání dne [datum], [datum] a [datum], 1 úkon ve výši půl úkonu právní služby za účast na jednání dne [datum] ve výši [částka]. Dále 11 krát náhrada hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) Celkem tedy [částka]. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 určena třídenní z povinnosti plnit k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

22. O nákladech řízení ve výroku III. rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že neúspěšnému účastníku (žalovanému) uložil zaplatit České republice náklady řízení, ty se sestávají jednak z nákladů na pořízení znaleckého posudku, a to odměna znalci za účast u jednání u soudu, které bylo přiznáno znaleckému ústavu usnesením ze dne 18. 8. 2021 č. j. [číslo jednací] Kč v celkové výši [částka].

23. Dále je žalovaný povinen zaplatit České republice soudní poplatek podle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když navrhovatel v řízení, tedy správce konkurzní podstaty, je dle § 11 odst. 2 písm. n) zák. č. 549/1991 Sb., osvobozen od placení soudních poplatků a tedy poplatková povinnost přešla na neúspěšného žalovaného. Výše soudního poplatku je stanovena v částce [částka] Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní.

Poučení