16 C 254/2020 - 375

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Adélou Němečkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupena advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro zaplacení 531 319,80 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 531 319,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 202 412 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu ve výši 938 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu ve výši 8 349 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 soudní poplatek ve výši 12 583,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 559 284 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní jako pojistníkem a žalovanou jako pojistitelem byla dne [datum] 2019 uzavřena pojistná smlouva č. [Anonymizováno], jejímž předmětem je havarijní pojištění nákladního automobilu tovární značky [tovární značka], RZ: [SPZ] (dále jen „vozidlo“), s pojistným nebezpečím – základní havárie, odcizení, živelné pohromy a vandalismus a pojistnou částku ve výši 750 000 Kč. Dne [datum] 2019 došlo ke škodní události, kdy zaměstnanec žalobkyně [jméno FO] s vozidlem, které bylo pojištěno u žalované, při couvání na stavbu do místa vykládky betonu najel na železný předmět (zřejmě jakousi armaturu z roxoru), který se při najetí vzpříčil a poškodil olejovou vanu, z níž uniklo velké množství oleje. Škoda na vozidle byla vyčíslena autorizovaným servisem [právnická osoba], který je smluvním partnerem [právnická osoba], na částku 559 284 Kč bez DPH. Žalobkyně nahlásila pojistnou událost u žalované, ta odmítla vyplatit pojistné plnění s poukazem na výluku z pojištění. Žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět (viz č.l. 363), co do částky 27 964,20 Kč odpovídající 5 % z žalované částky představující spoluúčast žalobkyně (poškozené) z pojistné události. Žalobkyně k námitkám žalované uvedla, že se o žádnou z výluk pojistného plnění nejednalo, soudem zpracovaný znalecký posudek prokázal, že se pojistná událost popsaná žalobkyní shoduje s možným nehodovým dějem zjištěným znalcem. Výši žalované částky žalovaná řádně nesporuje, vznáší pouze neurčité námitky týkající se vlastního interního rozpočtu, který však nepředložila.

2. Žalovaná ve svém vyjádření žalobu neuznala co do důvodu a výše, a to s odůvodněním, že se na předmětnou pojistnou událost pojištění nevztahuje, a žalovaná proto není povinna dle pojistné smlouvy a pojistných podmínek, které jsou součástí pojistné smlouvy, platit žalobkyni pojistné plnění. Poukázala přitom na ust. čl. [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] písm. [Anonymizováno] VPP, dle kterých nevzniká pojištěnému právo na výplatu pojistného plnění v případě škody vzniklé následkem předchozího poškození Vozidla nebo jeho části, přičemž nejprve došlo k proražení olejové nádrže a vozidlo bylo řidičem žalobkyně dále používáno, a k poškození motoru a ojnice došlo až dodatečně. Dále poukázala na ust. čl. [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] písm. [Anonymizováno] VPP, tedy na nesprávnou obsluhu či údržby a demonstrativní výčet, tedy sem dle tvrzení žalované je možno podřadit i pokračování v užívání vozidla po proražení olejové nádrže. Dále poukázala na ust. čl. [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] písm. [Anonymizováno] VPP, kdy z fotografií nevyplývá, že by k poškození motoru, resp. ojnice došlo v důsledku úniku oleje a žalovaná se tak domnívá, že k poškození motoru došlo v důsledku jeho opotřebení. Žalovaná dále namítla, že žalobkyně neumožnila prohlídku poškozeného vozidla. Žalovaná dále namítla výši žalované částky dle vyčíslení ze strany autorizovaného servisu, vyčíslení či fakturu jediného subjektu nepovažuje za dostačující. Žalovaná dále namítala, že nebylo postaveno najisto, jak ke škodní události došlo a jaký konkrétní předmět způsobil poškození olejové vany a že tento předmět nebyl zajištěn. Žalovaná v průběhu řízení uvedla, že se v případě pojistné události mohlo jednat i o totální škodu. Žalovaná dále v průběhu řízení odkázala na § 2800 odst. 2 OZ, kdy argumentovala porušení preventivní povinnosti na straně řidiče, když nezkontroloval místo vjezdu, což mělo podstatný vliv na vznik a rozsah škodné události, a porušení povinnosti žalobkyně spočívající v nezajištění předmětu - roxoru, který měl poškození olejové vany způsobit, což má podstatný vliv na zjištění či určení výše pojistného plnění, z tohoto důvodu má za to, že by mělo být pojistné plnění kráceno ze 100 %.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Na základě shodných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) má soud za zjištěné, že předmětný nákladní automobil tovární značky [tovární značka], RZ: [SPZ] ve vlastnictví žalobkyně byl pojištěn u žalované. Dne [datum] 2019 došlo ke škodní události, kterou žalobkyně žalované nahlásila a uplatňovala vůči ní nárok na pojistné plnění. Mezi účastníky bylo sporné, zdali se škodní událost stala tak, jak tvrdila žalobkyně, zdali je škodní událost kryta z pojistného plnění a pokud ano, tak jaká je výše pojistného plnění. Z pojistné smlouvy č. [Anonymizováno] (č.l. 8-10) bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [Anonymizováno] 2019 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo sjednání pojištění v rozsahu dle této smlouvy, tj. s pojistným nebezpečím – základní havárie, odcizení, živelné pohromy a vandalismus, na vozidlo tov. značky [tovární značka], RZ: [SPZ], na pojistnou částku ve výši 750 000 Kč a spoluúčastí 5 %, minimálně však 5 000 Kč. Ze všeobecných pojistných podmínek pro havarijní pojištění vozidel (č.l. 335 – 343) bylo zjištěno, že pojistná událost je definována jako náhlá a nahodilá událost, která za trvání pojištění nastala na území platnosti pojištění a byla způsobena některým z pojistných nebezpečí, pro která bylo pojištění sjednáno. Pojistnou událostí však nejsou události ani případy výslovně uvedené ve výlukách z pojištění, dohodnuté v pojistné smlouvě a vyloučené právními předpisy. Ze všeobecných pojistných podmínek pro havarijní pojištění vozidel (č.l. 335 – 343; pozn. soudu – zvýrazněny jsou body namítané žalovanou), čl. [Anonymizováno] - Výluky z pojištění (odst. [Anonymizováno]) bylo zjištěno, že z pojištění nevzniká právo na pojistné plnění za jakékoli škody vzniklé následkem: a) trvalého vlivu provozu (např. korozí, přirozeným opotřebením a podobnými příčinami), funkčního namáhání nebo v důsledku únavy materiálu; b) vlivu chybné konstrukce, výrobní nebo materiálové vady; c) vady nebo poškození, které měla pojištěná věc již v době uzavření pojistné smlouvy nebo dodatku a které byly nebo mohly být pojistníkovi nebo pojištěnému známy; d) nesprávné obsluhy nebo údržby (např. nesprávného řazení převodových stupňů, nedostatku nebo použití nevhodných hmot potřebných k provozu, přehřátí motoru, použitím pojištěného vozidla, jeho části nebo pojištěné nestandardní výbavy jiným než výrobcem určeným způsobem, nesprávným uložením nebo upevněním nákladu či nákladem samotným, pokračováním v jízdě po nárazu, jehož následkem došlo k úniku provozních kapalin a podobných příčin); e) úmyslného jednání nebo opomenutí či vědomé nedbalosti pojistníka, pojištěného, jiné osoby, která uplatňuje právo na pojistné plnění, nebo některou z osob, které jednaly z jejich pověření či s jejich souhlasem, tedy jednání, kdy tyto osoby věděly, že mohou škodu způsobit, a chtěly ji způsobit či věděly, že škodu mohou způsobit, a byly s tím srozuměny; f) řízení pojištěného vozidla osobou, která není držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou osoby, která se podle příslušných předpisů učí pojištěné vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla; g) řízení pojištěného vozidla osobou, která není zdravotně nebo odborně způsobilá k řízení vozidla podle obecně platných právních předpisů; h) řízení pojištěného vozidla osobou v době, kdy byl účinný trest zákazu řízení vozidla uložený této osobě, případně bylo rozhodnuto o odnětí či pozastavení jejího řidičského oprávnění; i) činnosti pojištěného vozidla jako pracovního stroje (např. při vyklápění, nakládání, manipulaci vozidla s nákladem, apod.); j) vyprošťování jiného vozidla; k) poškození pojištěného vozidla nebo pojištěné nestandardní výbavy při jejich opravě nebo údržbě nebo v přímé souvislosti s těmito činnostmi; l) použití pojištěného vozidla k trestné činnosti; m) předchozího poškození pojištěného vozidla nebo jeho části. Ze všeobecných pojistných podmínek pro havarijní pojištění vozidel (č.l. 335 – 343) čl. 21 - Rozsah pojistného plnění, odst. [Anonymizováno] písm. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že v případě parciálního poškození pojištěného vozidla nebo jiného předmětu pojištění ve výši přiměřených nákladů, které je třeba účelně vynaložit na opravu do stavu bezprostředně před pojistnou událostí, snížených o hodnotu zbytků nahrazovaných částí, a to v cenové úrovni obvyklé pro Českou republiku. Z kalkulace na opravu vozidla [tovární značka], SPZ: [SPZ] společnosti [právnická osoba], smluvního partnera [právnická osoba] z [datum] 2019 (č.l. 5-7) bylo zjištěno, že cena za opravy dle položkového rozpočtu s uvedením jednotlivých položek, jejich počtu, ceny za jednotku, a ceny celkem, činí celkem částku 559 284 Kč bez DPH. Z doplňujících informací k pojistné události z [datum] 2019 (č.l. 13) a ručně kresleného plánku (č.l. 14) bylo zjištěno, že žalobkyně na výzvu žalované sdělila, že nemá k dispozici předmět, který způsobil na vozidle škodu, jednalo se dle vyjádření řidiče o jakousi armaturu z roxoru, rovněž žalobkyně žalované zaslala nákres, jak došlo ke škodní události. Ze záznamu o škodě z [datum] 2019 (č.l. 15) bylo zjištěno, že řidič [jméno FO], nar. [datum] při couvání na stavbu asi 100 m dojel k místu vykládky, šel k zadní části vozu a začal vykládat beton, zhruba po 10 minutách začalo v motoru rachotit a než došel řidič do kabiny, motor se sám zastavil, a řidič zjistil, že v přední části auta pod motorem je veliká kaluž oleje. Poté zjistil, že došlo k najetí na železný předmět, který se vzpříčil a poškodil olejovou vanu. Listina je opatřena podpisem v kolonce „podpis zaměstnance“ a podpisem a razítkem žalobkyně. Z dílčí zprávy o zásahu z [datum] 2019 HZS ČR a jednotky PO (č.l. 16-19) bylo zjištěno, že dne [datum] 2019 byl ohlášen únik oleje, HZS ČR přijela k zásahu – odstraňování úniků rop. látek – provoz. náplní vozidel. Ze zprávy žalované z [datum] 2019 (č.l. 24-25) adresované žalobkyni bylo zjištěno, že žalobkyně nahlásila pojistnou událost, žalovaná odmítla vyplatit pojistné plnění s poukazem na výluku z pojištění (čl. [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno]) písm. [Anonymizováno], písm. [Anonymizováno] a písm. [Anonymizováno] VPP a dále, že po zaregistrování škodné události žalovaná provedla prohlídku poškozeného vozidla, zajistila fotodokumentaci z místa vzniku pořízenou zasahující asistenční službou a vyjádření velitele zásahu zasahujícího hasičského sboru. Při prohlídce vozidla technikem žalované bylo zdokumentováno poškození olejové vany vozidla, destrukce ojnice motoru a proražení bloku motoru. Dle zápisu o poškození motorového vozidla z [datum] 2019 (č.l. 177) byl zjištěn rozsah poškození vozidla – olejová vana – roz, ulomená ojnice, dle vyjádření servisu je díra v bloku motoru. Z výpovědi svědka [jméno FO] (č.l. 165 an.) bylo zjištěno, že se jedná o technika provádějícího prohlídky na základě žádosti žalované, provedl prohlídku poškozeného vozidla. Z výslechu svědka [jméno FO] (č.l. 202 an.) bylo zjištěno, že u žalobkyně již dva roky nepracuje, na škodní událost si nevzpomíná, už je to dlouho, jezdí každý den. Z výpovědi svědka [jméno FO] (č.l. 205 an.) bylo zjištěno, že se jedná o zástupce servisu pracuje zhruba 20 let na pozici technika servisu. Svědek [jméno FO] vypověděl, že předmětné vozidlo neservisovali, neopravovali ho, pouze detekovali závadu na motoru, poškození motoru, skříně, boku a špatné kliky, udělali kalkulaci pro zákazníka. Svědek [jméno FO] dále vypověděl, že se dostavil zástupce pojišťovny, fotil si poškozenou olejovou vanu, kde byla díra, auto bylo bez oleje, když tam přijel. Svědek dále vypověděl, že když vyteče motorový olej, motor přestane být mazaný a ve velmi krátké době se zadře kvůli tomu, že se dnes požívají bezolnatá ložiska, přičemž pokud není motor dokonale zásoben řídkým olejem a tlakem, dochází k relativně velmi rychlému zadření motoru. Z účastnického výslechu jednatele žalobkyně (č.l. 213 an.) bylo zjištěno, že jednatel nebyl přítomen škodní události, zařizoval odtah a hasiče, řidič vozidla mu volal, co se stalo, říkal, že se motor vypnul a že pod vozidlem je kaluž oleje a trčí tam nějaký železný předmět. Vozidlo bylo odtaženo do autorizovaného servisu, kde provedli diagnózu a nacenili, kolik by stála oprava, na základě čehož požádal pojišťovnu o proplacení pojistné události. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] (č.l. 214 - 269) [jméno FO], znalce z oborů: ekonomika, strojírenství, doprava, ceny a odhady motorových vozidel, doprava silniční, městská, provoz ADR – AETR – CETR, dopravní nehody, strojírenství, autodopravárenství, technický stav vozidel, strojních zařízení a technologických celků, ocenění hmotného movitého majetku bylo zjištěno, že olejová vana je poškozena na pravé boční části, a to průrazem ve směru od vnější části do vnitřní části klikové skříně. Předmět, který vanu poškodil, byl kruhového průřezu, pronikl skrz stěnu vany a vlivem pohybu vozidla vzad se vzpříčil ve vytvořeném otvoru a při dalším pohybu vozidla došlo k vytržení a poškození vany. Znalec uvedl, že nemůže technicky vyloučit možnost vzniku poškození tvrzeného žalobkyní, tedy, že došlo k poškození kruhovou betonářskou ocelí – roxorem. Znalec vyloučil závadu motoru vzniklou opotřebením, jednalo se o nízké opotřebení motoru, vozidlo mělo ujeto pouze 316 611 km, tyto motory běžně vydrží 1 500 000 km bez závady. Stav motoru odpovídá počtu ujetých km, motor by měl být v nejlepší kondici. Indikátor (čidlo) nízkého tlaku oleje je vyveden na přístrojovou desku v zorném poli řidiče, nikoliv v zadní obslužné části vozidla. Znalec uvedl, že pro zpracování znaleckého posudku měl k dispozici dostatečné množství podkladů. Z výslechu znalce [jméno FO] při jednání (č.l. 327b) an.) bylo zjištěno, že kabina řidiče je velice dobře odizolovaná, odhlučněná, tedy řidič nemohl slyšet proražení vany motoru. V místě, kde je vana proražená, je to místo, kde je nejvíce tažená, tedy má stěnu kolem 1 mm, je to nejtenčí místo na olejové vaně. Znalec vycházel z nákresu vzniku škodní události a z toho, co uváděla žalobkyně, tedy, že řidič couval s vozidlem do místa vykládky a najel na nějaký předmět. Znalec vypověděl, že vylitý olej, řádově minimálně 25, 30 litrů, odpovídá popisovanému ději. Znalec [jméno FO] dále uvedl, že motor bez oleje mohl běžet 10 - 20 minut, kolem čtvrt hodiny, než se zadřel. Znalec dále vypověděl, že vypláchnutí betonu z nákladního vozidla je možné i bez toho, aby běžel motor, má logiku, že beton z vozidla byl vypláchnut. K proražení vany znalec uvedl, že na fotografii (č.l. 44 znaleckého posudku) je vidět, že se kousek dřelo po olejové vaně než došlo k protržení, roxor se musel z otvoru zase vysunout, protože není ze zadní části, ale z boční. Soud provedl i jiné než shora uvedené důkazy, avšak nevyvodil z nich žádné závěry, proto je blíže neuvádí.

4. Po právní stránce posoudil soud věc následovně, přičemž za rozhodné právo se považují právní předpisy účinné v době, kdy došlo ke škodě.

5. Podle § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) se pojistitel pojistnou smlouvou zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

6. Podle § 2774 odst. 1 OZ pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

7. Podle § 2796 odst. 1 OZ nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný.

8. Podle § 2797 odst. 1 pojistitel zahájí bez zbytečného odkladu po oznámení podle § 2796 šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění; pojistitel této osobě v textové podobě zdůvodní výši pojistného plnění, popřípadě důvod jeho zamítnutí.

9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi žalobkyní jako pojistníkem a žalovanou jako pojistitelem byla dne [datum] 2019 uzavřena pojistná smlouva č. [Anonymizováno], jejímž předmětem je havarijní pojištění nákladního automobilu tovární značky [tovární značka], RZ: [SPZ] (dále jen „vozidlo“), s pojistným nebezpečím – základní havárie, odcizení, živelné pohromy a vandalismus a pojistnou částku ve výši 750 000 Kč, spoluúčast žalobkyně byla sjednána ve výši 5 %. Dne [datum] 2019 došlo ke škodní události, kdy zaměstnanec žalobkyně [jméno FO] s vozidlem, které bylo pojištěno u žalované, při couvání na stavbu do místa vykládky betonu najel na železný předmět kruhového průřezu, který prorazil olejovou vanu v pravé boční části, a to průrazem ve směru od vnější části do vnitřní části klikové skříně. Předmět se při dalším pohybu vozidla vysunul z otvoru. Řidič neslyšel, že došlo k proražení olejové vany, protože je kabina vozidla odizolovaná a odhlučněná. Řidič následně z vozidla vystoupil a obsluhoval zadní část vozidla, když došlo k poklesu oleje v motoru a rozsvícení indikátoru na přístrojové desce vozu, a následnému zadření motoru vozidla. Žalobkyní uplatněná výše pojistného plnění ve výši 559 284 Kč (po odpočtu 5 % spoluúčasti, tj. 531 319,80 Kč) odpovídá výši přiměřených nákladů, které je třeba účelně vynaložit na opravu do stavu bezprostředně před pojistnou událostí dle čl. [Anonymizováno] VPP, kdy tuto výši vypočetl autorizovaný servis vozidel [Anonymizováno].

10. K jednotlivým námitkám žalované soud uvádí následující.

11. Žalovaná po vyhotovení znaleckého posudku [jméno FO], kterého ustanovil soud, a po jeho výslechu na jednání namítala, že je znalecký posudek nepřezkoumatelný a v rovině odhadů. S tímto závěrem se soud I. stupně neztotožňuje. Znalec ve svém znaleckém posudku pečlivě zdůvodnil, popsal a vysvětlil své znalecké závěry vč. doložení fotografií a jejich popisu, rovněž při svém výslechu na jednání soudu přesvědčivě zdůvodnil a obhájil své závěry vyplývající z podaného znaleckého posudku, řádným a dostatečným způsobem zodpověděl otázky žalované. Znalec při výslechu setrval na svých znaleckých závěrech, co se týče způsobu poškození olejové vany, a předmětu, který vanu poškodil. Rovněž znalec potvrdil, že žalobkyní popisovaný skutkový děj škodní události je možný, tedy nedospěl k závěru, že by žalobkyní popisovaný nehodový děj neodpovídal znaleckému zkoumání. Žalobkyně tedy unesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní co se týče prokázání průběhu škodní události. Pouze z důvodu, že žalovaná nesouhlasí se závěry znaleckého posudku zadaného soudem a opatřeného znaleckou doložkou (aniž by tyto závěry vyvrátila důkazem o opaku), nelze usuzovat, že by znalecký posudek byl nesprávný, natož nepřezkoumatelný.

12. Pokud jde o absenci konkrétního předmětu, který poškodil olejovou vanu, v důsledku čehož vytekl olej a došlo k zadření motoru, nelze přijmout argument žalované, že bez tohoto předmětu není možné poskytnout pojistné plnění. Žádná taková povinnost – zajistit předmět, který způsobil poškození – není stanovena ani pojistnou smlouvou, ani zákonem, tedy žalobkyně v tomto směru neporušila žádnou svoji povinnost. Žalobkyně naopak splnila svou povinnost nahlásit pojistnou událost a poskytnout žalované potřebnou součinnost, umožnila také žalované prohlídku automobilu. Skutečnost, že žalovaná si prostřednictvím svědka [jméno FO] prohlédla vozidlo, je prokázáno nejen výslechem svědka [jméno FO], ale i svědka [jméno FO], jenž vypověděl, že ho žalovaná pověřila prohlídkou vozidla. Rovněž sama žalovaná ve svém přípisu – zprávy z [datum]2019 adresované žalobkyni uvedla, že provedla prohlídku vozidla. Tímto je tedy vyvráceno tvrzení žalované, že jí nebyla umožněna prohlídka vozidla. Nelze také přijmout argument žalované, že by z důvodu absence konkrétního předmětu, který způsobil poškození části vozu a vznik pojistné události, mělo dojít k odmítnutí plnění. Ze znaleckého posudku vyplynul jednoznačný závěr, že olejová vana vozidla byla poškozena předmětem kruhového průřezu (toto je patrné i z fotografií), tedy bez ohledu na to, zdali se jednalo o roxor, kovovou tyč či jiný předmět kruhového průřezu, je prokázáno, že k poškození olejové vany došlo cizím, byť blíže nezjištěným, předmětem kruhového průřezu, jenž byl z pevného materiálu (např. železo), neboť prorazil olejovou nádrž. Je bez právního významu, jaký konkrétní předmět kruhového průřezu poškození olejové vany způsobil. Odmítnutí plnění z tohoto důvodu žalovanou proto není důvodné.

13. Žalovaná dále argumentovala, že řidič žalobkyně porušil preventivní povinnost, když nezkontroloval místo vjezdu, což mělo podstatný vliv na vznik a rozsah škodné události. K tomuto soud uvádí, že takovou argumentací žalované dochází de facto k popření účelu a smyslu havarijního pojištění, které již ze své podstaty má krýt pojistné události vzniklé v rámci provozu pojištěného vozidla, přičemž pojistná smlouva definuje pojistnou událost jak náhlou a nahodilou událost. Nelze spravedlivě požadovat po řidiči žalobkyně, aby při každém vjezdu či výjezdu kontroloval vystoupením z vozidla místo, kam např. zacouvává. Pro tyto účely fungují zpětná zrcátka a čidla. Je notorietou, že výhled z nákladního vozidla je s ohledem na svoji velikost a výšku částečně ztížen, je však na úvaze řidiče, jestli si vyžádá při couvání např. pomoc jiné osoby či se spolehne na své schopnosti. Řidič žalobkyně při vzniku poškození olejové vany neporušil žádnou smluvní ani zákonem stanovenou povinnost, tedy odmítnutí žalované plnit z tohoto důvodu rovněž není důvodné. Soud v tomto směru rovněž poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 23 Cdo 1016/2019, kde se Nejvyšší soud ČR vyjadřoval k výkladu havarijního pojištění, přičemž ve svém rozhodnutí konstatoval, že: „Předmětem pojistného rizika v podmínkách havarijního pojištění je zpravidla nedbalostní jednání řidičů, kteří bez přiměřených důvodů spoléhají, že škodu na pojištěném vozidle jako předmětu pojištění nezpůsobí, ač porušují pravidla silničního provozu, např. nedodržením rychlostního omezení. Takové jednání je soukromoprávním majetkovým havarijním pojištěním kryto a právě pro tento účel zpravidla ze strany pojistníků jako pojištění smluvní sjednáváno. O takovou situaci však nejde v případech úmyslného jednání pojištěného ve vztahu k předmětu pojištění, ať už pojištěný věděl, že škodu na vozidle způsobí a chtěl ji způsobit (např. v případě podvodného jednání ve vztahu k pojistiteli), anebo byl s důsledkem způsobení škody na svém vozidle v důsledku svého jednání srozuměn.“ Za situace, kdy havarijní pojištění kryje i nedbalostní jednání řidičů, kteří porušují pravidla silničního provozu a bez přiměřených důvodů spoléhají, že škodu na pojištěném vozidle nezpůsobí, tedy havarijní pojištění jednoznačně pokrývá i případy, kdy se řidič mohl dopustit nedbalostního jednání (najetím při couvání na cizí předmět), avšak žádná pravidla silničního provozu neporušil.

14. Žalovaná odmítla uhradit pojistné plnění s odkazem na pojistné podmínky, konkrétně na ust. čl. [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] písm. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] VPP (viz shora), soud se proto k jednotlivým namítaným výlukám vyjadřuje následovně. a. Co se týče čl [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno][Anonymizováno]písm. [Anonymizováno] VPP, tedy, že k poškození motoru došlo v důsledku jeho opotřebení, toto tvrzení žalované bylo vyvráceno znaleckým posudkem [jméno FO], ze kterého vyplývá, že se jednalo o nízké opotřebení motoru a motor byl v nejlepší kondici, neboť vozidlo mělo ujeto pouze 316 611 km, přičemž tyto motory běžně vydrží 1 500 000 km bez závady a stav motoru odpovídal počtu ujetých km. b. Co se týče čl. [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] písm. [Anonymizováno] VPP, tedy žalovanou tvrzenou nesprávnou obsluhu či údržbu, k tomuto soud uvádí, že žádná nesprávná obsluha či údržba nebyla prokázána. Pokud žalovaná tvrdila, že nesprávná obsluha měla spočívat v pokračování v jízdě vozidla po proražení olejové nádrže, k tomu soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že řidič si nebyl vědom toho, že k proražení olejové nádrže došlo. Kabina vozu, kde seděl řidič, je velmi odhlučněná a odizolovaná, jak vypověděl znalec [jméno FO], tedy řidič nemohl slyšet či ucítit, že vozidlo (olejová vana) byla poškozena cizím předmětem. c. Co se týče čl. [Anonymizováno] odst. [Anonymizováno] písm. [Anonymizováno] VPP, tedy předchozího poškození pojištěného vozidla nebo jeho části, k tomuto soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že nejprve došlo k proražení olejové vany, v důsledku čehož unikl z olejové vany motorový olej. Řidič vozidla si nemohl všimnout v okamžiku poškození olejové vany, že k jejímu proražení cizím předmětem došlo, když seděl v odhlučněné a odizolované kabině vozidla. Poté, jak vyplývá ze záznamu o škodě z [datum]2019, šel řidič k zadní části vozu, kde je ovládání nástavby a začal vykládat beton. Jak vyplývá ze závěrů znalce [jméno FO] i z výslechu svědka [jméno FO], technika s 20letou praxí, trvá relativně velmi rychle, přibližně čtvrt hodiny, než se motor bez oleje zadře. Při nízké hladině oleje se sice rozsvítí kontrolka na palubní desce řidiče, jak vyplývá ze zpracovaného znaleckého posudku, ovšem řidič se v té době nacházel v zadní části vozu, kde se takováto kontrolka nenachází, tedy nemohl objektivně zaznamenat, že nastal nějaký technický problém na vozidle. V řízení bylo znaleckým posudkem prokázáno, že poškození olejové vany a následné zadření motoru a rozlomení ojnice bylo na sebe bezprostředně navazující poškození, kterému s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu nebylo možno zabránit, když se řidič tč. nenacházel v kabině vozidla, aby mohl zabránit vzniku další škody (zadření motoru) poté, co se snížil tlak oleje v motoru a mohla se rozsvítit výstražná kontrolka na přístrojové desce vozidla. Rovněž bylo prokázáno, že mezi poškozením vany oleje a s tím souvisejícím vytečením oleje, a zadřením motoru, byl pouze krátký časový úsek, přibližně 15 minut, tedy se nejednalo o dvě samostatné pojistné události, ale o jednu, když jednotlivá poškození vozu na sebe bezprostředně navazovala. Jiný výklad tohoto bodu pojistných podmínek by odporoval smyslu a účelu sjednaného pojištění, neboť by argumentem ad absurdum pojišťovna vždy mohla uhradit pojistné plnění pouze za předchozí poškození vozu (například prasknutí pneumatiky vs. následný náraz auta do zdi anebo poškození brzdové hadičky vs. následný náraz auta do zdi), a tedy uhradit pojistné plnění pouze za toto předchozí pojištění (např. prasklou pneumatiku či brzdovou hadici), ačkoli nebylo možno zabránit následnému poškození vozidla (a s tím souvisejícímu vzniku podstatně vyšší škody v rámci pojistné události). Dle názoru soudu I. stupně je nutno vždy posuzovat každý konkrétní případ zvlášť a tedy i posuzovat příčinnou souvislost mezi jednotlivými poškozeními vozu a objektivní možnost zabránit škodlivému následku (následnému poškození vozu po jeho předchozím poškození). Tedy a) situace, kdy k poškození vozu došlo v příčinné souvislosti s předchozím poškozením vozidla a bezprostředně po něm, kterému však řidič nebyl schopen s přihlédnutím k okolnostem daného případu zabránit, a b) situace, kdy řidič například ignoroval výstražná čidla a pokračoval v jízdě, ačkoli musel být minimálně srozuměn s tím, že pokračováním v jízdě může způsobit další poškození vozidla. Vzhledem k okolnostem posuzovaného případu má soud za to, že se jednalo o poškození vozu viz a), tedy jedné pojistné události, v rámci které došlo k poškození vozu, kdy jednotlivá poškození vozu nastala v příčinné souvislosti a bezprostředně po sobě, přičemž řidič nemohl poškození vozu zabránit, když se nenacházel v kabině vozidla. Ze shora uvedených důvodu soud shledal, že odmítnutí poskytnutí plnění žalovanou je i v tomto případě nedůvodné, a to s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu.

15. Žalovaná dále namítala, že výše žalované částky odpovídající kalkulaci oprav vyhotovené autorizovaným servisem nepovažuje za dostačující. K tomuto soud uvádí, že soud žalovanou opakovaně na ústním jednání konaném dne 7. 3. 2024 (č.l. 327e p.v.) a dne 2. 9. 2024 (č.l. 362) vyzýval a poučoval dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby žalovaná dotvrdila rozhodné skutečnosti, tedy aby uvedla konkrétní námitky, které k tomuto vyčíslení (kalkulaci autorizovaného servisu) má, uvedla, které konkrétní položky sporuje a jaká by měla být jejich cena za opravu, aby tato svá tvrzení doplnil a navrhl k tomu důkazy. Žalovaná však na výzvu soudu svá tvrzení řádně nedoplnila, pouze v přípisu z 22.3.2024 (č.l. 328 an.) uvedla, že dle jejích interních propočtů se celková cena opravy pohybuje řádově o desítky tisíc korun českých níže, než tvrdí žalobce (aniž by však uvedla konkrétní částku), dále rozporovala množství hodin práce, které byly odhadnuty pro opravu a považovala je za nadnesené (aniž by však opětovně uvedla konkrétní množství hodin), dále rozporovala, že z kalkulace není zřejmé, jaké náhradní díly měly být pro provedení opravy využity, zda zcela nové, značkové či aftermarketové (avšak ani v tomto směru nedotvrdila jaké konkrétní náhradní díly a cenu sporuje a z jakého důvodu). Tvrzení žalované tak zůstalo i po poučení soudu velmi vágní, neurčité, žalovaná tak v tomto směru neunesla primárně povinnost tvrzení, ani provedenými důkazy nezpochybnila věrohodnost provedeného důkazu – kalkulaci autorizovaného servisu. Soud v tomto směru uvádí, že neměl důvod pochybovat o správnosti a věrohodnosti provedeného důkazu – kalkulace na opravu vozidla [právnická osoba], SPZ: [SPZ] společnosti [právnická osoba], smluvního partnera [právnická osoba] z [datum] 2019 (č.l. 5-7). Z výslechu svědka [jméno FO] (č.l. 205 an.) bylo prokázáno, že předmětné poškozené vozidlo, na které byla kalkulace vyhotovena, bylo přistaveno do servisu, zástupce servisu si vozidlo prohlédl, tedy řádným a dostatečným způsobem zjistil rozsah a výši nutných oprav, detekoval závadu a vyhotovil kalkulaci oprav pro zákazníka, aby bylo vozidlo uvedeno do původního provozuschopného stavu. Byla tedy dostatečným způsobem zjištěna výše přiměřených nákladů, které je v souladu s čl. [Anonymizováno] VOP třeba účelně vynaložit na opravu do stavu bezprostředně před pojistnou událostí. Tato kalkulace sestává z cen za opravy dle položkového rozpočtu s uvedením jednotlivých položek, jejich počtu, ceny za jednotku, a ceny celkem, tj. 559 284 Kč bez DPH, tedy je tento důkaz určitý, přezkoumatelný a soud neměl důvod pochybovat o jeho správnosti či věrohodnosti, když jej vypracoval smluvní servis vozidel značky [Anonymizováno], tedy autorizovaný servis nákladních automobilů značky [Anonymizováno], tj. odborníka ve svém oboru, jehož pracovníci servisu si předmětné vozidlo osobně prohlédli a zjistili tak přesný rozsah škod.

16. Pokud jde o vyjádření žalované učiněné v průběhu řízení, a to konkrétně v přípisu z 22. 3. 2024 (č.l. 329 p.v.), že: „je třeba v případě opravy poškozeného vozidla uvažovat o tom, zda se nejedná o tzv. totální škodu, když má žalovaná současně za to, že cena opravy tvrzená žalobcem minimálně atakuje samotnou hodnotu poškozeného vozidla jako celku před škodnou událostí.“ K tomuto soud uvádí, že od počátku řízení, tj. od r. 2020, bylo předmětem žaloby parciální poškození pojištěného vozidla (viz čl. [Anonymizováno] VOP). Jestliže žalovaná až v průběhu řízení v r. 2024 uvedla, že je třeba uvažovat o tom, zdali se nejednalo o tzv. totální škodu, pak soud podotýká, že žalovaná ani v průběhu řízení nespecifikovala tuto svoji úvahu, tedy řádným způsobem nedotvrdila, ani neprokázala, že by se mělo jednat o tzv. totální škodu. I kdyby však soud přisvědčil argumentaci žalované, že cena opravy atakuje samotnou hodnotu poškozeného vozidla (ač toto nebylo v řízení prokázáno), pak je nutno vzít v potaz konstantní judikaturu týkající se tzv. totální škody, dle které by se ani v takovém případě nejednalo o totální škodu. K tomuto soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2022, sp. zn. 25 Cdo 2651/2021, dle kterého: „cena opravy motorového vozidla, která nepřevyšuje obvyklou cenu vozidla před poškozením o více než cca 30 %, zpravidla nezakládá hospodářskou nemožnost náhrady škody uvedením vozidla do předešlého stavu ve smyslu § 2951 odst. 1 věty první OZ.“ 17. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla v řízení z převážné většiny úspěšná, a to ve výši 90 %, když řízení bylo co do spoluúčasti žalobkyně odpovídající 5 % žalované částky zastaveno pro zpětvzetí této části žaloby žalobkyní zpět, a žalovaná je tak v řízení úspěšná v rozsahu 10 %. S ohledem na částečné zastavení řízení (viz č.l. 363) proto soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši jejího úspěchu v řízení, tj. 90 %. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 13 982,50 Kč (viz č.l. 109), dále ze složené a spotřebované zálohy na znalecký posudek ve výši 10 000 Kč (č.l. 221), dále z odměny za 13 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „AT“), (1 úk. příprava a převzetí zastoupení, 1 úk. předžalobní výzva, 1 úk. žaloba, 7 úk. účast na jednání soudu dne 21.7.2021, 20.10.2021, 3.6.2022, 25.7.2022, 7.3.2024, 2.9.2024 a 14.10.2024 a 3 úk. za vyjádření ve věci samé z 15.6.2023, 1.9.2024 a 10.10.2024 (závěrečný návrh)); 1 úkon za 10 540 Kč (90 % z této částky pak činí 10 460 Kč), dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedených 13 úkonů právní služby ve výši celkem 3 900 Kč, dále náhradu hotových výdajů dle §13 AT - nocležné za přenocování v hotelu [Anonymizováno], [adresa] dne 20.7.2021 ve výši 1 211 Kč a dne 2.6.2022 ve výši 1 550 Kč. Dále z cestovného [adresa] a zpět na každé ze 7 ÚJ (viz shora), tj. cestovného 7 x 361, 7 km / 1 jízda, x 2 (cesta tam a zpět) = celkem 5 063,8 km; z: [adresa] (sídlo zástupce žalobce) – [adresa] (sídlo) soudu nebo zpátečním směrem os. automobilem zástupce žalobce [Anonymizováno], reg.zn [Anonymizováno], při spotřebě 14,4/7,8/10,2, dle vyhlášky č. 589/2020 za rok 2021 (ÚJ 21.7.2021, tj. 2x jízdy [adresa] a zpět při náhradě za 27,8 Kč /l benzinu Natural 95, a sazbě základních náhrad 4,40 Kč/km), tj. ve výši 5 354,89 Kč, dle vyhlášky č. 375/2021 za rok 2021 (ÚJ 20.10.2021, tj. 2x jízdy [adresa] a zpět při náhradě za 33,8 Kč /l benzinu Natural 95, a sazbě základních náhrad 4,40 Kč/km), , tj. ve výši 5 823,65 Kč, dle vyhlášky č. 116/2022 za rok 2022 (ÚJ 3.6.2022 a 25.7.2022, tj. 4x jízdy [adresa] a zpět při náhradě za 44,5 Kč /l benzinu Natural 95, a sazbě základních náhrad 4,70 Kč/km), tj. ve výši 13 753,28 Kč, a dle vyhlášky č. 398/2023 za rok 2024 (ÚJ 7.3.2024, 2.9.2024 a 14.10.2024, tj. 6x jízdy [adresa] a zpět při náhradě za 38,2 Kč /l benzinu Natural 95, a sazbě základních náhrad 5,60 Kč/km), tj. ve výši 21 106,47 Kč, náhrady za promeškaný čas ve výši celkem 11 200 Kč (112 půlhodin) (§ 14 odst. 3 vyhlášky 177/96 Sb. – 112x 100 Kč, 4h./á 1 jízda); celkem tedy částka 224 902 Kč, přičemž po zohlednění úspěchu ve výši 90 % činí konečná výše nákladů řízení po zaokrouhlení částku 202 412 Kč.

18. Pro úplnost k výši přiznané odměny advokáta žalobkyně soud dodává, že žalobkyni nebyly přiznány jí požadované úkony spočívající v další poradě s klientem ze dne 19.7.2021, 14. 6. 2023 a 30. 8.2024, neboť se nejednalo o účelně vynaložený náklad v souvislosti s předmětem řízení. K tomuto soud uvádí, že další porada s klientem dne 19.7.2021 se konala po převzetí věci a přípravě zastoupení (za toto byl právnímu zástupci žalobkyně již přiznán úkon právní služby), jakož i po sepisu žaloby a bezprostředně před 1. jednáním ve věci konaném dne 21.7.2021. Již z obsahu spisu a provedeného dokazování je však zřejmé, že stanovisko a postoj žalované (a potažmo ani žalobkyně), který by si případně vyžádal další konzultaci právního zástupce žalobkyně s klientem, se oproti stavu před zahájením řízení, kdy právní zástupce převzal zastoupení, do konání prvního jednání ve věci nikterak nezměnil. Soud proto nepovažuje za účelně vynaložený náklad další konzultaci s klientem před konáním 1. jednání ve věci, neboť by žalobci byla tato náhrada přiznána duplicitně, když mu byla přiznána odměna za převzetí a přípravu zastoupení a ve věci nedošlo k žádnému vývoji. Soud nepovažoval za účelně vynaložený náklad ani účtovanou další poradu s klientem dne 14. 6. 2023 bezprostředně předcházející sepisu vyjádření ze dne 15. 6. 2023 (za které byla žalobkyni přiznána odměna 1úk.), ani další poradu s klientem dne 30.8.2024 bezprostředně předcházející sepisu vyjádření ze dne 1.9.2024 (za které byla žalobkyni rovněž přiznána odměna 1úk.). Obsahem vyjádření z 15.6.2023 je vyjádření žalobkyně ke znaleckému posudku a jeho rekapitulace, obsahem vyjádření z 1.9.2024 je replika na podání žalované z 22.3.2024. Soud při posuzování účelnosti vynaloženého nákladu spočívajícího v dalších konzultacích dospěl k závěru, že stanovisko stran se od počátku sporu nezměnilo, tedy žádné další porady nebyly zapotřebí, přičemž je notorietou, že k průběžným poradám a informování klienta ze strany právního zástupce dochází průběžně dle potřeby, přičemž za situace, kdy soud přiznal právnímu zástupci žalobkyně odměnu za sepis vyjádření bezprostředně následující po těchto konzultacích, má za to, že odměna advokáta za toto vyjádření i s ohledem na tarifní hodnotu za 1 úkon právní služby v sobě již subsumuje i případnou konzultaci s klientem. Soud rovněž nepřiznal právnímu zástupci žalobkyně odměnu za návrh na procesní nástupnictví (viz č.l. 294), neboť se nejednalo o vyjádření ve věci samé, ale pouze oznámení o postoupení pohledávky původní žalobkyně za žalovanou a s tím spojený procesní návrh týkající se procesního nástupnictví (viz usn. 16 C 154/2020-298). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).

19. Výrok III. a IV. rozsudku shora je dán poměrným úspěchem ve věci a výší nákladů řízení vzniklých státu. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci bylo usnesením ze dne 6.6.2023, č.j. 16 C 254/2020-288, v právní moci dne 28.6.2023, rozhodnuto o přiznání znalečného ve výši 15 384 Kč znalci [jméno FO] (za podaný znalecký posudek) a usnesením ze dne 27.3.2024, č.j. 16 C 254/2020-347, v právní moci dne 25.4.2024, rozhodnuto o přiznání znalečného ve výši 3 993 Kč znalci [jméno FO] (za účast na ÚJ). Po zohlednění složené zálohy žalobcem ve výši 10 000 Kč (tato záloha je součástí nákladů řízení shora) byla z prostředků soudu vynaložena částka přesahující tuto spotřebovanou zálohu, tj. 9 377 Kč. Náklady státu v dané věci tak jsou 9 377 Kč. Soud rozhodl o povinnosti hradit náhradu nákladů řízení státu dle úspěchu ve věci, když žalobce byl úspěšný v rozsahu 90 % a žalovaná byla v rozsahu 10 %. Žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 938 Kč, která představuje 10 % z jejich celkové výše. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 8 349 Kč, která představuje 90 % z jejich celkové výše.

20. Při vyhlašování rozsudku soud opomněl vyhlásit výrok o uložení povinnosti uhradit zbývající část dosud nezaplaceného soudního poplatku, když žalobkyně byla osvobozena od placení soudního poplatku do výše 50 % (viz č.l. 104), proto tuto zjevnou nesprávnost rozsudku soud opravil podle ust. § 167 odst. 2, § 166 odst. 1 a § 164 o.s.ř. a v písemném vyhotovení rozsudku doplnil výrokem V. povinnost k úhradě nezaplaceného soudního poplatku (aby nevyhotovoval za tímto účelem samostatné usnesení). Výrok V. shora je dán ust. § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, dle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. S ohledem k výše uvedenému, kdy žalovaná částka po částečném zpětvzetí činila částku 531 319,80 Kč, soudní poplatek z této částky tak činí 26 566 Kč, přičemž žalobkyně byla osvobozena co do výše 50 % a uhradila částku 13 982,50 Kč (č.l. 104 a 109), tedy na soudním poplatku zbývá uhradit částka 12 583,50 Kč, která je uložena žalované, aby ji na účet zdejšího soudu v souladu s ust. § 2 odst. 3 z. SOP uhradila. Lhůta k zaplacení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.).

Poučení