16 C 26/2020-404

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka [pojišťovna], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] pro 1 559 256,21 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 292 307,72 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 27. 11. 2019 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně, aby jí žalovaná byla povinna zaplatit částku 149 129,69 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky z částky 94 658,13 Kč od 27. 11. 2019 do zaplacení, s 11,75 % úrokem z prodlení z částky 54 472 Kč od 28. 6. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 172 856,98 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu – České republice na účet účtárny Okresního soudu v Olomouci náhradu nákladů řízení státu v částce 0 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 30. 1. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 1 559 256,21 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že u žalované podstoupila lékařský zákrok, po kterém jí vznikla újma na zdraví. Lékařský zákrok spočíval v laparoskopickém odstranění vaječníků a tumoru v malé pánvi. Lékařský výkon byl žalobkyni proveden na porodnicko – gynekologické klinice. Žalobkyně byla z důvodu lékařského zákroku hospitalizovaná u žalované ode dne 5. 2. 2017 Lékařský zákrok podstoupila 6. 2. 2017 s nutností následné bezprostřední intenzivní a kontinuální rehabilitace, které probíhala hospitalizačně nejprve u žalované do 27. 3. 2017 a následně v bezprostřední návaznosti do 13. 6. 2017 v rehabilitačním ústavu [obec], pracoviště [obec]. Výše popsaným lékařským zákrokem a nástroji při něm použitými byl poškozen sedací nerv, hýžďový nerv žalobkyně, která se v důsledku lékařského zákroku stala invalidní (invalidita II. stupně), trvale a nonstop odkázaná na používání zdravotních pomůcek, aby byla vůbec schopna pohybu. U žalobkyně jde o následek v podobě částečného ochrnutí se zachováním pouze neužitečných motorických funkcí až úplné ztráty hybnosti, což vede současně k hypotrofii svalů. Lékařský zákrok zapříčinil u žalobkyně obrnu sedacího nervu vpravo a přerušení nervovaného zásobení ve svalech, zásobených sedacím nervem a středním hýžďovým nervem vpravo. Zdravotní stav žalobkyně je trvalý, naopak dochází a může dále docházet k jeho zhoršení. Žalobkyně je v důsledku lékařského zákroku nucena doživotně užívat léky a zdravotní pomůcky, zejména peroneální pásky a dlahy zabraňující padání špičky nohy a umožňující alespoň částečně chůzi. Žalovaná při postupu při zákroku porušila péči odborníka, pochybila a porušila povinnosti při poskytování zdravotní péče a provedení lékařského zákroku při nerespektování náležitého odborného postupu a pravidel lékařského umění a tento chybný způsob provedení lékařského zákroku žalovanou vyvolal a byl příčinou poškození zdraví žalobkyně, kterému bylo možno předejít. Žalobkyně požadovala náhradu škody, a to bolestné ve výši 33 106,80 Kč, dále náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 162 851,05 Kč, náklady na léky, zdravotní přípravky, zdravotní a rehabilitační pomůcky, na které vynaložila částku 48 239 Kč, dále na rehabilitaci vynaložila částku 22 634 Kč. Ostatní hotové výdaje na poštovné a pohotovostní poplatky činí 326 Kč. Dále požadovala náhradu za cestovní výdaje v souvislosti s opakovanými lékařskými kontrolami, rehabilitacemi, rehabilitačními a lázeňskými pobyty v částce 115 494,36 Kč. S ohledem na poškození zdraví a trvale zhoršený zdravotní stav žalobkyně, tato musí provést nezbytné stavební úpravy a uzpůsobení stávající nevyhovující koupelny a WC na bezbariérovou, při kalkulované ceně 168 041 Kč. Dále požadovala náhradu za ztížení společenského uplatnění v částce 1 002 564 Kč a náklady na vyhotovení posudku na stanovení výše ztížení společenského uplatnění.

2. Žalovaná se k žalobě písemně vyjádřila, nárok neuznávala, chtěla řešit nároky mimosoudně.

3. Vedlejší účastnice se k žalobě písemně také vyjádřila s tím, že částečně položky uznala, částečně však položky rozporovala. Ve věci rozhodl Okresní soud v Olomouci částečným rozsudkem pro uznání č. j. 16 C 26/2020 – 93 ze dne 2. 6. 2020, když žalovaná a vedlejší účastnice uznaly nárok žalobkyně v částce 33 106,80 Kč za bolestné, v částce 48 239 Kč jako náhradu za léky, zdravotní přípravky, zdravotní a rehabilitační pomůcky, které v souvislosti s poškozením zdraví musela vynaložit. Částku 22 634 Kč jako náklady na rehabilitace za účelem nápravy poškození zdraví, 57 747 Kč jako náklady na cestovní výdaje s opakovanými lékařskými kontrolami, rehabilitacemi, rehabilitačními a lázeňskými pobyty žalobkyně. Celkem tedy žalovaná a vedlejší účastnice uznaly nárok žalobkyně v částce 162 052,80 Kč včetně nároku na úrok z prodlení od 27. 11. 2019, kdy byla žalované doručena výzva k nahrazení újmy na zdraví. Dále ve věci rozhodl Okresní soud v Olomouci částečným rozsudkem pro uznání č. j. 16 C 26/2020 – 321 ze dne 20. 1. 2022, kdy byly přiznány nároky, které žalovaná a vedlejší účastnice uznaly do protokolu o jednání dne 20. 1. 2022 co do důvodu a výše a to v částce 1 024 210 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 1 002 564 Kč od 27. 11. 2019 do zaplacení, s 10,75% úrokem z prodlení z částky 21 646 Kč od 20. 1. 2022 do zaplacení. Jde o nárok žalobkyně z titulu ztížení společenského uplatnění. Tento nárok byl rozšířen podáním učiněným do protokolu o jednání dne 20. 1. 2022, když stejného dne byla změna žaloby připuštěna do tohoto protokolu o jednání.

4. Předmětem řízení, o kterém bylo tedy nutno rozhodnout po vydání částečných rozsudků pro uznání, byl dle názoru soudu, nárok na náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 162 851,05 Kč, dále nárok na cestovní výdaje v souvislosti s opakovanými lékařskými kontrolami, rehabilitacemi apod. ve výši 115 494,36 Kč, ostatní výdaje a poštovné v částce 326 Kč a nárok na náhradu za úpravu koupelny, který původně žalobkyně požadovala ve výši 168 041 Kč, v tomto směru však žalobu rozšířila podáním doručeným soudu dne 27. 6. 2022, když tento nárok rozšířila o částku 52 472 Kč a celkem tedy na tomto nároku požadovala částku 220 513 Kč. Dále náhradu za vypracování znaleckého posudku v částce 6 000 Kč.

5. Z faktury [číslo] [rok] vystavené znalcem [celé jméno znalce], dne 25. 12. 2019 žalobkyni za zpracování znaleckého posudku ve věci ztížení společenského uplatnění žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně znalci za znalecký posudek zaplatila v hotovosti 6 000 Kč.

6. Z posudku o invaliditě žalobkyně vystaveného dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] pro [stát. instituce], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že dne 12. 3. 2018 vznikla u žalobkyně invalidita druhého stupně a její pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 50 %.

7. Z cenové nabídky na rekonstrukci koupelny pro ZTP ze dne 20. 12. 2019 soud zjistil, že žalobkyně si nechala zpracovat cenovou nabídku na rekonstrukci koupelny tak, aby odpovídala jejímu zdravotnímu stavu, panem [jméno] [příjmení] ze společnosti [právnická osoba], [IČO]. Celková cena rekonstrukce byla vyčíslena na 168 041 Kč.

8. Z technického průkazu vozidla [značka automobilu], [registrační značka], soud zjistil, že od 30. 10. 2013 je v registru silničních vozidel jako vlastník tohoto vozidla zapsán pan [příjmení] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně]. Průměrná spotřeba benzinu na 100 km činí u tohoto vozidla 7,9 l.

9. Z potvrzení o mzdě ze dne 7. 11. 2019 soud zjistil, že průměrná měsíční hrubá mzda žalobkyně v období od října 2016 do prosince 2016 činila 22 677,67 Kč.

10. Z potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění [stát. instituce] ze dne 7. 11. 2019, č. j. 48010/6115/19/110/RV, soud zjistil, že žalobkyni byly vyplaceny tyto dávky nemocenského pojištění za následující období: únor 2017 – částka 10 388 Kč, březen 2017 – částka 11 501 Kč, duben 2017 – částka 11 130 Kč, květen 2017 – částka 11 501 Kč, červen 2017 – částka 11 130 Kč, červenec 2017 – částka 11 501 Kč, srpen 2017 – částka 11 501 Kč, září 2017 – částka 11 130 Kč, říjen 2017 – částka 11 501 Kč, listopad 2017 – částka 11 130 Kč, prosinec 2017 – částka 11 501 Kč, leden 2018 – částka 13 795 Kč, únor 2018 – částka 12 460 Kč, březen 2018 – částka 13 795 Kč, duben 2018 – částka 13 350 Kč, celkem za tato období částka 177 314 Kč.

11. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], ze dne 25. 12. 2019, předloženého žalobkyní, soud zjistil, že znalec zhodnotil zdravotní stav žalobkyně tak, že žalobkyni činí obtíže běžné denní činnosti včetně profesních, tyto jsou provázeny přítomnou bolestí, rychlejší únavností a prodloužením časové realizace jednotlivých úkonů. Znalec ve znaleckém posudku mimo jiné uvedl následující omezení činností žalobkyně v tomto rozsahu: D410 měnění a udržování pozice těla – 37 %: nesvede se sama bez pomoci zvednout ze židle, nezvládne dřep či klek, omezení výdrže ve stoji s nutností pomůcky; facilitátory: peroneální páska / dlaha. D415 udržení pozice těla – 24 %: nezvládne dřep či klek, omezení pozice ve stoji s nutností pomůcky a kratší časovou výdrží; facilitátory: peroneální páska / dlaha + trekingové hole. D510 Sám se umýt – 23 %: úkony trvají delší dobu, nutnost pomoci manžela; zde facilitátory nepoužitelné. D520 Péče o části těla – 23 %: úkony trvají delší dobu, nutnost pomoci manžela; zde facilitátory nepoužitelné. D530 Používání toalety – 23 %.

12. Navíc k pohybu a dopravě: D450 chůze – 37 %: zvládá jen chůzi na krátné vzdálenosti s nutností pomůcek, dlouhé vzdálenosti či nerovný terén nezvládá; facilitátory: peroneální páska / dlaha, trekingové hole. D455 Pohyb – 46 %: možnost plavání (s omezením při nástupu / výstupu do /z bazénu), ostatní činnosti (běhání, skákání) nezvládá; zde facilitátoty nepoužitelné. D460 Pohyb po různých lokalitách – 24 %: omezení při větší vzdálenosti či schodech; facilitátory: peroneální páska / dlaha, trekingové hole. D 470 Používání dopravy – 24 %: zhoršené nastupování / vystupování z dopravního prostředku, při používání MHD obtížný přesun na zastávku; facilitátory: peroneální dlaha, trekingové hole. D475 Řízení – 37 %: nezvládá řídit auto ani jezdit na kole; zde facilitátory nepoužitelné.

13. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 11. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 1 500 000 Kč do 20. 12. 2019.

14. Z e-mailu právní zástupkyně žalované právnímu zástupci žalobkyně ze dne 19. 12. 2019 soud zjistil, že v této době pojišťovna akceptovala nárok žalobkyně ve výši 766 830,85 Kč s tím, že tato částka by mohla být navýšena o upravenou a opětovně posouzenou položku stavebních úprav, cestovného, případně s další moderací tak, aby strany dospěly k oboustranně akceptovatelné dohodě.

15. Z e-mailu právního zástupce žalobkyně právnímu zástupci žalované ze dne 2. 1. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zaslal právnímu zástupce žalované cenovou nabídku na úpravu koupelny/WC žalobkyně v souvislosti s jejím zdravotním postižením, která byla vyčíslena na částku 168 041 Kč. Právní zástupce žalobkyně právnímu zástupci žalované dále zaslal zpracovaný znalecký posudek na ztížení společenského uplatnění žalobkyně, vyčísleného na částku 1 002 564 Kč, a celkově po žalované požadoval uhrazení částky 1 275 720,85 Kč + cestové + stavební úpravy.

16. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne 28. 2. 2019 soud zjistil, že žalobkyně navrhovala v této době odškodnění v celkové výši 1 200 000 Kč.

17. Při výslechu na jednání soudu dne 6. 10. 2020 znalec [celé jméno znalce], uvedl, že vyšetření žalobkyně a jejím sdělením bylo zjištěno, že nezvládá polohu vsedě, ve stoje, bez pomůcek, nemůže být v podřepu. Znalec dále uvedl, že pokud jde o položky jeho posudku D5 péče o sebe, hodnotil poškození jako lehké, když oproti stavu před úrazem, jsou jednotlivé úkony delší časově a dle sdělení žalobkyně je nutná lehká dopomoc, ať už manžela nebo nějakých pomůcek, např. navlékačů ponožek apod.

18. Při výslechu na jednání soudu dne 6. 10. 2020 znalec [celé jméno znalce], [příjmení], uvedl, že rozhodující část toho mytí je zajištěna rukama, kdy žádné omezení není, takže to omezení není až tak veliké, myslím, že je schopna dojít si do koupelny, do sprchy, akorát jí to trvá déle. Ve vaně nevím, jak stojí, asi si sedne. Asi to trvá trošku déle než normálně. Mytí je žínkou a je spousta mytí.

19. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], ze dne 13. 7. 2021 soud zjistil, že znalec v posudku uvedl, že žalobkyně trpí trvalými bolestmi PDK, omezenou hybností PDK a z toho plynoucími omezeními v soukromém i pracovním životě. Znalec v posudku hodnotil následující omezení činností žalobkyně v tomto rozsahu: D410 měnění a udržování pozice těla – 34 %; D415 udržení pozice těla – 13 %; D510 Sám se umýt – 23 %; D520 Péče o části těla – 23 %; D530 Používání toalety – 0 %.

20. Z fotografií předložených žalobkyní soud zjistil poranění patrná na ženské pravé horní končetině.

21. Z vyjádření soudního znalce k námitkám žalované ze dne 5. 4. 2022 soud zjistil, že znalec [celé jméno znalce], ve vyjádření uvedl, že položka„ D510 Sám se umýt“ je definována: Umýt se a osušit si celé tělo nebo části těla, používat vodu a vhodné prostředky nebo materiály k mytí a osušení, jako se koupat, sprchovat, umývat si ruce a nohy, obličej a vlasy, a utřít se ručníkem. Jde o činnost v koupelně, nehodnotí se, jak se do koupelny dostane.

22. Z cenové nabídky na rekonstrukci koupelny pro ZTP ze dne 20. 6. 2022 soud zjistil, že žalobkyně si nechala zpracovat novou cenovou nabídku na rekonstrukci koupelny panem [jméno] [příjmení] ze společnosti [právnická osoba] Cena rekonstrukce byla dne 20. 6. 2022 vyčíslena na 220 513 Kč.

23. Z dokumentu vedlejší účastnice Příspěvek na zvláštní pomůcku pro rok 2021 soud zjistil podmínky, které se vztahují k poskytování příspěvku na zvláštní pomůcky, které mají lidem pomáhat v každodenním životě, mezi něž patří např. stavební práce spojené s uzpůsobením bytu, koupelny nebo WC za účelem jeho používání postiženou osobou.

24. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajská pobočka v Olomouci, Kontaktní pracoviště [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že žalobkyni byl trvale přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem„ ZTP“ ode dne 1. 7. 2020. V odůvodnění rozhodnutí úřad uvádí, že z posudkového zhodnocení vyplývá, že žalobkyně má následující postižení: Funkční ztráta dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce, kdy se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.

25. Z fotografií koupeny předložených žalobkyní soud zjistil, že tato je vybavena vanou s výškou okraje 63,5 cm, bílým stojatým umyvadlem a bílým stojatým WC.

26. Po takto provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav:

27. Žalobkyně se podrobila zákroku, který provedla žalovaná na své porodnicko – gynekologické klinice a při tomto zákroku došlo k poškození zdraví žalobkyně, které žalovaná uznala, když uznala jednotlivé nároky na náhradu škody v souvislosti s poškozením zdraví žalobkyně. Částečnými rozsudky pro uznání pak byly částečně nároky žalobkyně uhrazeny, zejména ze strany vedlejší účastnice, u které je žalovaná pojištěna pro případ obdobných pojistných událostí.

28. Podle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o.z.), při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

29. Podle § 2960 o.z., škůdce hradí náklady též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto přiměřenou zálohu.

30. Ve vztahu k nároku žalobkyně na náhradu částky 326 Kč – ostatní výdaje a poštovné je nutno uvést, že tato částka byla žalobkyni již přiznána, a to v rámci částečného rozsudku pro uznání č. j. 16 C 26/2020 – 93, kdy tento nárok nebyl výslovně v odůvodnění uveden, ale po přepočtu přiznaných nároků vyplývá, že byla přiznána i částka 326 Kč. Byla totiž přiznána částka za bolestné ve výši 33 106,80 Kč, náhrada za užívání léků 48 239 Kč, za rehabilitace částka 22 634 Kč a cestovní výdaje polovina nároku 57 747 Kč, celkem pak byla tímto rozsudkem přiznána částka 162 052,80 Kč O tomto nároku bylo tedy již pravomocně rozhodnuto.

31. Soud dále tedy rozhodoval o nároku na náhradu za ztrátu na výdělku v době pracovní neschopnosti, který žalobkyně požadovala ve výši 162 851,05 Kč, když výpočet uvedla tak, že průměrný hrubý výdělek žalobkyně v rozhodném období činil 22 677,67 Kč. Náhradu za ztrátu na výdělku pak žalobkyně počítala od února 2017 do dubna 2018, kdy od průměrného hrubého výdělku odečetla nemocenské dávky a rozdíl tedy činil náhradu za ztrátu na výdělku v době pracovní neschopnosti. Žalovaná nárok na ztrátu na výdělku v tomto rozsahu rozporovala, když uváděla, že není správně určen počátek doby, za kterou má být nárok vypočítáván, když nárok by měl být dán až ode dne 20. 3. 2017 tedy až po uplynutí obvyklé doby trvání pracovní neschopnosti, která v případě operace, kterou žalobkyně podstoupila, činí 6 týdnů. Žalovaná trvala na tom, aby byl žalobkyni přiznán pouze nárok za ztrátu na výdělku až za období od 20. 3. 2017 tedy po uplynutí doby běžné pro pracovní neschopnost u prodělané operace. Soud dospěl k závěru, že tato námitka je důvodná, a pokud jde tedy o nárok na náhradu za ztrátu na výdělku při pracovní neschopnosti, krátil nárok žalobkyně za měsíc únor 2017 ve výši 12 289,67 Kč a dále o polovinu nároku za měsíc březen, tedy o částku 5 588,33 Kč. Dle názoru soudu tedy žalobkyni vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku v době pracovní neschopnosti ve výši 144 973,05 Kč a tento nárok žalobkyni přiznal, tedy za období od poloviny měsíce března 2017 až do 30. 4. 2018, kdy byla žalobkyně v pracovní neschopnosti. Výše průměrného výdělku pak vyplývá z potvrzení o mzdě, když i s přihlédnutím k tomu, že nárok byl přiznán až od poloviny měsíce března 2017, rozhodným obdobím pro zjištění průměrného hrubého měsíčního výdělku, je období posledního čtvrtletí roku 2016, stejně jak by to bylo, kdyby byl přiznán nárok v rozsahu, který požadovala žalobkyně.

32. Žalobkyně se domáhala nároku na cestovní výdaje v souvislosti s opakovanými lékařskými kontrolami, rehabilitacemi, rehabilitačními a lázeňskými pobyty v částce 115 494,36 Kč. Žalobkyni byla přiznána částka v rozsahu 57 747 Kč, jak byla ze strany účastníků řízení uznána. Předmětem nároku, o kterém bylo nutno rozhodnout v tomto rozsahu, tedy zůstávala částka 57 747,36 Kč, když žalobkyně tvrdila, že na kontroly, rehabilitace, rehabilitační a lázeňské pobyty jezdila vozidlem [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], palivo Natural 95, průměrná spotřeba 7,9 l na 100 km. V roce 2017 činil náklad částku 36 208,76 Kč, kdy celkem bylo najeto [číslo] km s tím, že požadovala vyhláškovou cenu Benzínu a náhradu za 1 km jízdy dle vyhlášky platné v roce 2017. V roce 2018 činil náklad částku 35 793,44 Kč celkem najeto [číslo] km, cenu Benzinu a opotřebení vozidla požadovala dle vyhlášky platné v roce 2018. V roce 2019 požadovala částku ve výši 41 852,16 Kč, kdy mělo být najeto celkem [číslo] km a požadovala cenu paliva a opotřebení dle vyhlášky platné v roce 2019. Dále požadovala parkovné ve výši 1 640 Kč. Ke svému nároku žalobkyně předložila osvědčení o registraci vozidla [registrační značka], které patří [jméno] [příjmení], narozenému [datum], tvrdila, že jde o syna, který žalobkyni předmětným vozidlem na rehabilitace, kontroly vozil. Žalovaná namítala, že nárok, který žalobkyně za cestovné požaduje, neuznává, když zejména uváděla, že jde o nárok třetích osob a žalobkyně není k jejich uplatnění aktivně legitimována. Jde zejména o nároky na cestovné manžela a synů na návštěvy žalobkyně na rehabilitaci, kterou žalobkyně absolvovala, návštěvy při hospitalizaci apod. Dle názoru soudu je tato námitka důvodná, protože žalobkyně neprokázala a ani netvrdila, že by cesty synovi platila, pokud tedy vozil žalobkyni její syn a platil náklady spojené s cestovným, jde o nárok této třetí osoby a žalobkyně tedy není v této části sporu aktivně věcně legitimována k podání žaloby, proto soud žalobu žalobkyně ve vztahu k cestovnému ve výši 57 747,36 Kč zamítl.

33. Dalším nárokem, o kterém bylo nutno rozhodnout, je nárok na úpravu koupelny. Žalobkyně se po rozšíření žaloby domáhala tohoto nároku na úpravu koupelny v částce 220 513 Kč, když tento nárok odůvodňovala tím, že s ohledem na poškození jejího zdraví je nutno provést rekonstrukci koupelny, když s ohledem na to, jakým způsobem je schopna po poškození zdraví realizovat hygienu, je nutno, aby byla provedena rekonstrukce koupelny a to tak, že bude vyměněna stávající koupelna s vanou za koupelnu se sprchovým koutem a bude také upraveno WC. Ke svému nároku předložila cenovou nabídku na rekonstrukci koupelny pro ZTP zpracovanou [právnická osoba] – [jméno] [příjmení], když podle této cenové nabídky cena včetně DPH činí částku 220 513 Kč. Tvrdila, že při provádění hygieny není schopna zvednout nohu tak, aby vlezla do vany. Z výpovědi svědka manžela žalobkyně pak vyplynulo, že běžnou hygienu žalobkyně provádí tak, že si sedne na židli k umyvadlu, umyje se. Žalobkyně větší hygienu dělá tak, že má lavor, do kterého se postaví a žínkou se umyje, jednou spadla, vanička se rozbila a pořezala žalobkyni nohu. Do vany se žalobkyně nedostane, protože má vysoký okraj, klouže, svědek by ji tam neudržel. Je nutno vyměnit vanu za sprchový kout, který by měl být vybavený pomůckami pro žalobkyni, měla by být provedena úprava WC, které by mělo být instalováno výše, než které tam je, mělo by tam být i madlo, které by pomáhalo žalobkyni vstát. S úpravami souvisí instalatérské práce. K nutnosti úpravy se vyjádřil také znalec [celé jméno znalce], který se vyjádřil k závěru svého znaleckého posudku B510 možnosti sám se umýt. Soud přihlédl také k fotografiím, které byly předloženy, ze kterých bylo zjištěno poškození nohou žalobkyně a přihlédl i k fotografii stávající koupelny žalobkyně, kdy výše okraje vany je ve výšce 64 cm. Ze všech těchto důvodů dospěl soud k závěru, že jsou splněny předpoklady k přiznání i tohoto nároku žalobkyni, když jde dle názoru soudu o náklady spojené s péčí o zdraví dle shora citovaného § 2960 o. z., když jde o náklady, které musí žalobkyně vynaložit jako náklady spojené s péčí o zdraví poškozené s tím, že na tyto náklady má být dle názoru soudu složena záloha a to přiměřená. Jako přiměřenou zálohu soud považuje dvě třetiny nároku na úpravu koupelny, když při nároku ve výši 220 513 Kč činí jedna třetina 73 504,33 Kč a dvě třetiny činí 147 008,67 Kč. V tomto rozsahu tedy byl tento nárok přiznán jako přiměřená záloha na náklady, které musí žalobkyně dle názoru soudu účelně vynaložit v souvislosti s péčí o svoje zdraví. Ve vztahu k tomuto nároku žalovaná namítala neúčelnost tohoto nároku či nadstandardnost některých položek a to sprchové vaničky – keramické, třídílných dveří posuvných a dalších zařizovacích předmětů, obkladů, dlažby apod., když tyto nesouvisí s omezením žalobkyně v zákroku. K tomu, že by neměl být přiznán nárok na rekonstrukci koupelny, se vyjádřila také vedlejší účastnice, která také uváděla, že nabídka je nepřezkoumatelná, chybí fotodokumentace stávající koupelny a požaduje komplet rekonstrukci včetně obkladů, dlažby, otopného žebříku, zrcadla, to je věcí, které nesouvisí s úpravou koupelny na bezbariérovou. Dle názoru soudu tyto námitky nejsou důvodné, neboť žalobkyně, jak sama uvedla, by nemusela provádět úpravu koupelny, pokud by nedošlo k poškození zdraví žalobkyně. Jak bylo shora uvedeno, byly dle názoru soudu splněny předpoklady pro přiznání tohoto nároku. Je zřejmé, že rekonstrukce koupelny pokud je prováděna na bezbariérovou, vyžaduje odstranění vady, vybudování sprchového koutu, tím pádem dochází ke změně dispozice zařizovacích předmětů, jsou nutné úpravy rozvodů vody, odpadů a tím pádem je nutná i výměna dlažby a obkladů. Ze všech těchto důvodů tedy nejsou námitky žalované a vedlejší účastnice důvodné. Ostatně nárok byl přiznán, jak je shora uvedeno, pouze zálohově v rozsahu dvou třetin a ke končenému zúčtování by mělo dojít po provedení rekonstrukce koupelny.

34. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbytku pak žalobu zamítl. Dle názoru soudu tedy došlo k rozhodnutí o nárocích žalobkyně, a to ve vztahu k bolestnému, které bylo přiznáno částečným rozsudkem pro uznání na č. l. 93 spisu, náhrada za ztrátu na výdělku pak byla vypořádána tímto rozsudkem. Léky a doplňky byly vypořádány částečným rozsudkem pro uznání na č. l. 93 spisu, náklady na rehabilitace byly vypořádány částečným rozsudkem pro uznání na č. l. 93 spisu, ostatní výdaje poštovné v částce 326 Kč bylo vypořádáno také rozsudkem č. l. 93 spisu. Cestovní výdaje byly vypořádány částečně rozsudkem na č. l. 93 spisu, kdy byla přiznána částka 57 747 Kč, a ve zbytku byly vypořádány tyto výdaje tímto rozsudkem, kdy byla žaloba zamítnuta. Úprava koupelny byla po rozšíření žaloby vypořádána tímto rozsudkem. Ztížení společenského uplatnění bylo po rozšíření plně vypořádáno částečným rozsudkem pro uznání na č. l. 321 spisu. Nebyl vypořádán dosud nárok na zaplacení částky 6 000 Kč – 326 Kč, tj. nárok na vyhotovení znaleckého posudku na ztížení společenského uplatnění, který bude vypořádán v rámci doplňujícího rozsudku, když bylo shora uvedeno částka 326 Kč, byla přiznána dvakrát, a to v rozsudku na č. l. 93 spisu a současným rozsudkem.

35. Vzhledem k tomu, že žalované nezaplatily žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octly se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 172 856,98 Kč, přičemž tato částka představuje 81,74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 90,87 % a úspěchu žalovaných v rozsahu 9,13 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 633 374,21 Kč sestávající z částky 10 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 10 780 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 10 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 10 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 20 280 Kč (2 x 10 140 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 10 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 10 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 9 940 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 10 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 10 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 5 070 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne [datum] včetně sedmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 174 770 Kč ve výši 36 701,70 Kč.

37. Při stanovení výše nákladů řízení žalobkyně soud postupoval tak, že přiznával úkony podle toho, jak byla žaloba případně rozšiřována, anebo jak bylo o nárocích z žaloby rozhodnuto částečnými rozsudky pro uznání. V té části řízení, která se týkala bolestného a ztížení společenského uplatnění, soud vycházel z toho, že tento nárok byl stanoven dle § 9 odst. 4 a.t. V tomto směru je možno odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 3771/2020 ze dne 27. 5. 2021, tak jak bylo toto rozhodnutí zveřejněno na stránkách NS ČR, když tento v právní větě uvedl:„ Ve věcech peněžité náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví podle § 2958 o. z., jež představuje zásah do osobnostního práva, činí tarifní hodnota 50.000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. (ve znění pozdějších předpisů).“ Stejně tak rozhodl i Krajský soud v Hradci Králové ve svém rozhodnutí 19 Co 118/2021 ze dne 16. 9. 2021 jak bylo toto rozhodnutí zveřejněno v systému ASPI, který v právní větě uvedl:„ Vzhledem k tomu, že nárok na náhradu nemajetkové újmy na zdraví dle § 2958 o. z. tvoří jednotlivé dílčí samostatné nároky na náhradu za bolest, ztížení společenského uplatnění a další nemajetkovou újmu, jež samostatně vznikají i zanikají, je třeba v případě uplatnění více těchto nároků v jednom řízení pro stanovení mimosmluvní odměny advokáta každý z nich ocenit zvlášť paušální tarifní hodnotou 50 000 Kč a odměnu advokáta stanovit ze součtu tarifních hodnot spojených věcí.“ Z tohoto důvodu byl přiznán nárok na náhradu nákladů řízení původně ve výši 10 780 Kč, po vydání částečného rozsudku, pak byla hodnota snížena na 10 140 Kč, po vydání částečného rozsudku pro uznání byla hodnota snížena na 9 940 Kč, po rozšíření žaloby byla hodnota opět zvýšena na 10 140 Kč.

38. Výrok o náhradě nákladů řízení státu je pak odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát má právo podle výsledku řízení na náhradu nákladů řízení, které platil. V řízení byly zaplaceny náklady státu, které budou vyúčtovány ze zálohy, která byla ze strany žalované uhrazena. Ve zbytku pak stát nemá právo na náhradu nákladů státu, když žalobkyně je osvobozena od placení soudních poplatků a záloh s ohledem na to, že v řízení jde o nárok na náhradu škody na zdraví.

Poučení