16 C 260/2021-359
Citované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 1 § 148 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. a § 11 odst. 1 písm. c § 11 odst. 1 písm. d § 11 odst. 1 písm. g § 6 odst. 1 § 7 § 13 § 13 odst. 4 § 14
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2975 § 2975 odst. 1 § 2975 odst. 3
Rubrum
Okresní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Libora Brokeše a přísedících Mgr. Ireny Jankové a Ing. Augustina Doležala ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro 300 000 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žaloba žalobkyně, aby jí byla žalovaná povinna zaplatit částku 300 000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 141 129,44 Kč, k rukám zástupce žalované, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu České republice na účet účtárny Okresního soudu v Olomouci náhradu nákladů řízení státu v částce 196 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 300 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne 28. 6. 2020 rámcová smlouva o dílo (dále jen Smlouva), kterou se žalovaná zavázala provádět pro žalobkyni díla vymezená žalobkyní pro ten který jednotlivý konkrétní případ dle pokynů žalobkyně spočívající v provedení montáže či demontáže, údržbě či opravě či úpravě věcí vymezených žalobkyní. Dle pokynů žalobkyně tak žalovaná prováděla pro žalobkyni dílo po uzavření Smlouvy u zákazníka žalobkyně, [právnická osoba] + [anonymizována tři slova]. Dílo spočívalo v montážních a instalačních pracích technologického zařízení na základnové stanice BTS v rámci posilování a zprovoznění 4G, 5G sítě pro operátory Deutsche Telekom a Vodafone na území Spolkové republiky Německo. Jednalo se zejména o výškové práce a montáže ocelového vyložení a konstrukce, umístění antén, vysílacích a převáděcích jednotek, zapojení kabeláže, integrace, swap a uvedení do provozu. Dílo bylo prováděno žalovanou vždy na základě týdenního pokynu žalobkyně, a to minimálně v období od 25. týdne roku 2020 do 38. týdne roku 2020. Ve Smlouvě se žalovaná zavázala, že po dobu pěti let od ukončení trvání Smlouvy nebude provádět činnost, kterou prováděla dle Smlouvy pro žalobkyni, ve vztahu k území, kde byla činnost prováděna a zákazníkům žalobkyně. V případě porušení této povinnosti žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 1 000 000 Kč. Žalovaná povinnosti ze Smlouvy (konkurenční doložku) porušila, když dopisem ze dne 26. 2. 2021 odstoupila od Smlouvy a počínaje dnem 15. 3. 2021 konala dílo pro [právnická osoba] + [anonymizována tři slova] a koná je dle vědomosti žalobkyně dosud (tedy pro ni provádí stejnou činnost, jako prováděla pro žalobkyni. Žalobkyně nebyla v tomto období od 15. 3. 2021 na plnou poptávku po dodávkách, a zřejmě proto využila této poptávky žalovaná a započala s dílem pro uvedenou společnost napřímo, což tato společnost žalobkyni písemně potvrdila a žalobkyně se to navíc dozvěděla od dalších osob. Žalobkyně má tedy za prokázané, že žalovaná porušila povinnosti sjednané ve smlouvě a žalobkyni tak vznikl nárok na smluvní pokutu za porušení těchto povinností žalovanou ve výši 1 000 000 Kč, k jejíž úhradě žalobkyni vyzvala výzvou ze dne 30. 3. 2021, a to ve lhůtě do 15. 4. 2021. Žalobkyně požadovala pouze část smluvní pokuty, když s ohledem na výši nákladů řízení a majetkové poměry žalované považuje žalobkyně za neefektivní a neekonomické se domáhat úhradě celé částky soudní cestou.
2. Žalovaná se k žalobě písemně vyjádřila v odůvodnění odporu proti vydanému platebnímu rozkazu, když nejdříve namítala, že z její strany nedošlo k porušení konkurenční doložky, jak tvrdí žalobkyně a zároveň tvrdila, že sjednaná konkurenční doložka je v rozporu s ustanovením zákona. Žalovaná potvrdila uzavření rámcové smlouvy o dílo s žalobkyní ze dne 28. 6. 2020, a to včetně konkurenční doložky. Tyto skutečnosti učinila nespornými. Žalobkyně opírá své tvrzení o porušení konkurenční doložky o skutečnosti, že žalovaná vykonává výdělečnou činnost u klienta žalobkyně, u kterého dříve vykonávala činnost na objednávku žalobkyně dle rámcové smlouvy. Žalovaná pro žalobkyni vykonávala pouze„ konstrukční a stavební práce“, jak vyplývá z faktur, na základě kterých jí byla vyplácena odměna. Práce spočívala v prostém umístění elektronického zařízení na příslušný stožár či podobnou konstrukci bez dalšího, a pro tuto činnost nebyla vyžadovaná žádná speciální dovednost, vzdělání nebo oprávnění. Samotná Smlouva stanovila, že dílo spočívá v provedení montáže či demontáže, údržby, opravy nebo úpravy. V současné době žalovaná provádí pro klienta žalobkyně činnost spočívající v instalaci a následnou integraci elektronického zařízení. Tedy současná činnost žalované spočívá v odborné práci, která tkví již v zapojení a uvedení zařízení do provozu. Pro tuto činnost je již vyžadováno odborných znalostí a zároveň jí může vykonávat pouze držitel příslušných oprávnění. Je tedy zřejmé, že tvrzení žalobkyně ohledně porušení konkurenční doložky se neshodují se skutečností z uvedených důvodů. Žalovaná dále tvrdila, že konkurenční doložka jí omezuje více, než vyžaduje potřebná ochrana žalobkyně. Konkurenční doložka, která je součástí Smlouvy, zakazuje žalované vykonávat stejnou nebo obdobnou činnost, jako je dílo podle rámcové Smlouvy. Zároveň je stanovena na celé území ČR a dále i na další nespecifikované země. Konkurenční doložka tedy omezuje žalovanou vykonávat jakoukoliv montážní či stavební práci, na kterou není třeba zvláštních znalostí, a to minimálně na území ČR a Německa. Pokud by byla v konkurenční doložce stanovena kompenzační povinnost žalobkyně, mohla by být doložka považována za přiměřenou a vyváženou, ale v daném případě konkurenční doložka stanovuje povinnosti pouze žalované. Dále uváděla další skutečnosti pro neplatnosti konkurenční doložky. Svoje vyjádření žalovaná pak doplnila podáním doručeným soudu dne 1. 12. 2021, kde tvrdila, že činností žalované u žalobkyně již od 20. 4. 2020 vznikl faktický pracovní poměr žalované u žalobkyně, když žalovaná pro žalobkyni začala vykonávat činnosti již dne 20. 4. 2020, ale Smlouva byla uzavřena až dne 28. 6. 2020. Žalovaná uváděla, že vztah s žalobkyní má základní znaky závislé práce uvedené v zákoníku práce, když žalovaná jednala ve vztahu k nadřízenosti a podřízenosti mezi smluvními stranami, musela vykonávat práci osobně a nemohla se nechat při výkonu práce zastupovat. Dle Smlouvy nemohl existovat pokyn žalobkyně, od kterého by se mohla žalovaná bez sankcí odchýlit. Byla povinna vykonávat svoji činnost ve vztahu k podřízenosti k žalobkyni, který jí uděloval závazné pokyny, od kterých nebyla oprávněna se odchýlit. Tyto dva nejpodstatnější znaky závislé práce byly dle žalované prokázány a žalovaná tedy ve skutečnosti pro žalobkyni vykonávala závislou práci. Vůči třetím osobám i vůči [právnická osoba] + [anonymizována tři slova] vždy vystupovala jménem žalobkyně. Žalobkyně po žalované, i po ostatních osobách pracujících v daném místě, požadovala, aby tyto jednaly přímo jménem žalobkyně a vystupovaly vůči třetím osobám jako součást týmu žalobkyně. Žalobkyně dále žalované poskytovala pomůcky a hradila náklady související s výkonem práce pro žalobkyni, kdy žalobkyně žalované poskytovala automobil k dopravě z České republiky do místa výkonu předmětné činnosti v Německu Náklady za spotřebované hmoty nesla výlučně žalobkyně, která žalované pro tyto účely poskytla platební kartu. Žalobkyně v souvislosti s pobytem v Německu pak žalované hradila ubytování, které žalobkyně sjednávala tak, že kromě žalované zahrnovalo též ubytování dalších osob. Žalobkyně tedy poskytovala žalované cestovní náhrady při pracovní cestě i další nezbytné pomůcky k výkonu práce pak pro žalovanou zajišťovala žalobkyně. Odměna žalované byla vyplácena vždy na základě časových jednotek, ve kterých žalovaná pro žalobkyni práci konala, kritériem nebylo množství odvedené práce. Výše uvedené odměny ve smlouvě pak dle žalované odpovídá způsobu sjednání mzdy zaměstnance, nikoliv odměny za zhotovení díla. S ohledem na tuto skutečnost pak žalovaná uvedla, že postupem žalobkyně jí nemůže být odepřena ochrana zákoníku práce a na konkurenční doložku je třeba vztáhnout pravidla ze zákoníku práce, a protože pak konkurenční doložka žalované neobsahuje přiměřené peněžité vyrovnání, je neplatná.
3. K těmto doplněným tvrzením se vyjádřila žalobkyně podáním ze dne 17. 12. 2021, když tvrdila, že smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou je vztahem obchodněprávním. Činnost pro žalobkyni nebyla ze strany žalované vykonávána ve vztahu k nadřízenosti žalobkyně coby zaměstnavatele a podřízenosti žalované coby zaměstnance. Žalobkyně tvrdila, že to byla žalovaná, kdo žalobkyni vyhledal a navrhla jí obchodní spolupráci. Žalovaná byla žalobkyni doporučena jiným obchodním partnerem, panem [celé jméno svědka], a to z důvodu, že žalobkyně byla a je jeho přítelkyní. Žalovaná podnikala již od 29. 4. 2019, tedy více než rok před navázáním spolupráce s žalobkyní, v žádném případě nebyla její živnost zakládána účelově při navázání obchodní spolupráce s žalobkyní. Pracovněprávní poměr nikdy nebyl mezi stranami ani projednáván, žalovaná o něj neměla evidentně ani zájem a žalobkyně neměla pro něho také žádný důvod. Vyjadřovala se k dalším skutečnostem, kdy uváděla, že žalovaná není a nebyla na žalobkyni nijak ekonomicky závislá. Smlouva obsahuje standardní ujednání smlouvy o dílo a dle názoru žalobkyně absentují další znaky závislé práce, když zde nebyl tvrzený výkon práce jménem zaměstnavatele, při provádění díla pro žalobkyni nebyla žalovaná žalobkyní nijak kontrolována. Náklady na ubytování a poskytnutí dopravního prostředku byly prováděny, ale tomu dle tvrzení žalobkyně odpovídala sjednaná cena za dílo s tím, že dohodnutá cena za její činnost byla fakticky o tyto náklady nižší. Není pravdou, že by žalobkyně poskytla žalované jakékoliv pomůcky k provádění díla, když základní pomůcky měla žalovaná vlastní. Žalobkyně zaměstnává několik zaměstnanců, a to včetně zaměstnanců v pracovním poměru i na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a ke skrytému pracovnímu poměru nemá žádný důvod. Stejně tak má žalobkyně uzavřenu řadu obchodních smluv s třetími osobami, které žalobkyni poskytují služby v postavení tzv. subdodavatelů, to je případ smluvní vztahu se žalovanou. Žalovaná sama požadovala spolupráci na základě obchodněprávního vztahu jako osoba s podnikatelskou minulostí, povinnosti z něho ale porušila a nyní se sama snaží hledat zcela nemravně ochranu prostřednictvím norem pracovního práva, které se na její případ vůbec nevztahují, snaží se odvést pozornost od skutečností podstatných pro rozhodnutí, tedy že její činnost byla pro [právnická osoba] + [anonymizována tři slova] za dobu trvání smluvního vztahu s žalobkyní a po jeho skončení zcela totožná.
4. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má prokázáno z rámcové smlouvy o dílo, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou. Žalobkyně je ve smlouvě označena jako objednatel, žalovaná je ve smlouvě označena jako podnikatel, [IČO], a jako zhotovitel. V článku I je uveden předmět smlouvy, kdy zhotovitel se zavazuje provést pro objednatele svým jménem a na své náklady, podle pokynů objednavatele, v době a místě objednatelem určené, řádně a včas dílo, vymezené objednatelem, pro ten který jednotlivý konkrétní případ ústními či jinými pokyny objednatele a objednatel se zavazuje řádně a včas provedené dílo převzít a zaplatit za ně zhotoviteli dohodnutou cenu. Pro účely smlouvy si pak účastníci dohodli, že dílem se rozumí vždy provedení montáže či demontáže, údržby, opravy nebo úpravy těch věcí, které k tomu vymezí objednatel svými pokyny. Místem provádění díla je vždy to místo, které k tomu vymezí objednatel svými pokyny, a to vždy nezávisle na tom, zda se toto místo nachází na, anebo mimo území České republiky. Dobou provedení díla je vždy doba, kterou vymezí objednatel svými pokyny, včetně případných pokynů, vymezujících dobu, ke které je s prováděním díla nutno započít a dobu, ve které je nutno dílo provést a předat. Zhotovitel je povinen dílo provést vždy osobně, jinak mu nepřísluší nárok na odměnu. Dále bylo ve smlouvě domluveno, že zhotovitel není oprávněn se od závazných pokynů jakkoliv odchýlit, když pokyny postačují, aby je objednatel učinil v jakékoliv formě, byť jen ústně. Jakékoliv porušení či nedodržení takovýchto pokynů objednatele se považuje vždy za zvlášť závažné porušení smlouvy, pro kterou je objednatel oprávněn jednostranně odstoupit s okamžitými účinky. Dále zde byly uvedeny povinnosti zhotovitele ve vztahu k platné mezinárodní zdravotní prohlídce pro způsobilost práce ve výškách a nad volnou loukou a na elektrickém zařízení. Dále mezinárodní certifikát, který ho opravňuje pro práci ve výškách a nad volnou loukou. Certifikát pro práci na elektrickém zařízení, vyhl. č. 50/1998 Sb. a povinnosti dalších proškolení. V článku II pak byla dohodnuta cena ve výši za každý celý ukončený kalendářní den, ve kterém zhotovitel dílo v souladu s pokyny objednatele a v době jím určené řádně a včas prováděl, a to cena 130 €. Dále byla dohodnuta splatnost a způsob vyúčtování ceny.
5. V článku III Smlouvy byla sjednána konkurenční doložka, podle které se zhotovitel zavázal, že po dobu pěti let následujících po ukončení závazkového vztahu, založeného touto Smlouvou, nebude nikdy sám, ani v jakékoliv součinnosti a s jakoukoliv třetí osobou, ve svůj prospěch či prospěch jakékoliv třetí osoby, přímo, ani nepřímo, za úplatu a ani bez nároku na jakoukoliv úplatu, vykonávat jakoukoliv činnost či jakkoli napomáhat výkonu jakékoliv činnosti, která by byla shodná či obdobná s činnostmi, jejichž výsledkem by bylo či mělo, anebo byť jen mohlo být jakékoliv díle ve smyslu této Smlouvy, a to na území celé České republiky a dále na celém území těch států, na jejich území se nacházelo či nachází jakékoliv místo k provádění díla ve smyslu této Smlouvy, to vše ve vztahu k jakékoliv třetí osobě, která byla či je vlastníkem, držitelem, nájemcem, anebo uživatelem věci, na které bylo dílo prováděno, anebo k níž se předmět díla vztahuje, ať již přímo či nepřímo, anebo která se na provádění díla podílela v jakékoliv součinnosti s objednatelem. Zhotovitel je povinen a zavazuje se, že v rámci minimalizace škod a s plněním sjednané konkurenční doložky si zajistí písemné potvrzení objednatele, zda příslušné jednání či úkony zhotovitele, ať už právní či faktické, mohou vést k porušení konkurenční doložky, když jinak se má pro účely této Smlouvy vždy za to, zhotovitel svým jednáním nebo právními či faktickými úkony tuto doložky vědomě porušil a byl při tom srozuměn se sankcemi a následky s tím spojenými. V případě jakéhokoliv porušení shora sjednané konkurenční doložky je zhotovitel povinen a tímto se zavazuje, zaplatit bez protestu a bezodkladně objednateli dohodnutou smluvní pokutu ve výši 1 000 000 Kč, která se stává splatnou dne, ve kterém zhotovitel tuto konkurenční doložku jakkoliv poruší. Tímto nebyla dotčena povinnost zhotovitele uhradit objednateli veškerou škodu a ušlý zisk. Smlouva byla podepsána 28. 6. 2020.
6. Z pracovního výkazu založeného na číslech listu [číslo] spisu v angličtině, když překlad je založen v přílohové obálce spolu s tlumočnickou doložkou, bylo zjištěno, že žalovaná, [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] ve dnech 24. – 28. 8. 2020 prováděli práce pro [právnická osoba] + [anonymizováno] s tím, že z pracovního výkazu se zjišťuje, v jakém rozsahu pracovali v jednotlivé dny a jaké konkrétní práce zde prováděli. Z výkazu ze dne 7. 9. – 11. 9. 2020 pak bylo opět prokázáno ve vztahu k žalované a [celé jméno svědka], v jakém rozsahu jednotlivé dny pracovali a jaké práce prováděli. Z výkazu ze 14. 9. – 18. 9. 2020 bylo prokázáno ve vztahu k žalované, [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], jaké práce a v jakém rozsahu v uvedené dny prováděli. Z pracovního výkazu ze dne 20. 6. 2020 pak bylo prokázáno, jaké práce žalovaná a [celé jméno svědka] prováděli a v jakém rozsahu v období od 15. 6. 2020 do 19. 6. 2020. Stejné skutečnosti byly zjištěny k těmto osobám z pracovního výkazu ze dne 4. 7. 2020 za období od 29. 6. 2020 do 3. 6. 2020, pracovního výkazu ze dne 17. 7. 2020 za období od 13. 7. 2020 do 17. 7. 2020. Za období od 10. – 14. 8. 2020 se pracovní výkaz týkal žalované, [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], když bylo zjištěno, v jakém rozsahu byly práce prováděny, jaké práce byly prováděny v období shora uvedeném.
7. Z čestného prohlášení [celé jméno svědka] ze dne 31. 5. 2021 bylo zjištěno, že tento prohlásil, že žalovaná pracovala v době od 28. 6. 2020 do 26. 2. 2021 pro žalovanou. Žalobkyně pracovala a stále pracuje pro německou [právnická osoba] + [anonymizována dvě slova] jako subdodavatel ve výstavbě telekomunikačních sítí. Žalovaná pracovala pro žalobkyni a ta jí vysílala na různé zakázky, která měla žalobkyně zadané výhradně od [právnická osoba] + [anonymizováno]. Žalovanou potkával v kanceláři, ve skladu a na jednotlivých stanovištích. Pracovala jako telekomunikační technik základnových stanic. Věděl, že žalovaná pro žalobkyni nepracuje, a proto byl překvapen, když jí viděl v polovině března roku 2021 opět ve skladě [právnická osoba] + [anonymizováno] v [anonymizováno]. Dále jí potkává na pracovištích, i když ví, že s žalobkyní déle nespolupracuje.
8. Z emailové korespondence založené na č. l. 24 spisu, přeložené v přílohové obálce s tlumočnickou doložkou, bylo prokázáno z emailu ze dne 22. 3. 2021, že se jednatel žalobkyně dotazoval na [právnická osoba] + [anonymizováno], zda žalovaná a [celé jméno svědka] pro ně v současné době spolupracují, když spolupráci ukončili minulý rok kvůli neshodám. Uváděl, že měli problémy a neshody s ostatními kolegy, spolupráce a komunikace neprobíhala dobře. Sdělil, z jakých důvodů ukončil spolupráci s žalovanou a [celé jméno svědka] a také to, že žalobkyně a žalovaná a [celé jméno svědka] jsou k žalobkyni vázáni platnou smlouvou, která obsahuje konkurenční doložku a kodex chování. Tímto vědomě smlouvu porušují.
9. Z odpovědi ze dne 23. 3. 2021 bylo zjištěno, že mají smlouvu s [jméno], začínají v polovině března. Bylo sděleno, že vše ostatní je mezi žalovanou a žalobkyní. Uvedla, že to není v jejích rukou, když byla žalobkyně žádána o více týmů, nebylo je možno získat, a pak se [jméno] zeptala, jestli pro ně může pracovat. Na tuto odpověď reagoval jednatel žalobkyně, který opět uváděl, že spolupráci ukončili, protože nedělali práci dobře a nebyli v týmu ostatních zaměstnanců oblíbeni. Porušují smlouvu a etický kodex, celá situace vyvolává smíšené pocity u všech ostatních zaměstnanců a ptají se, jak je možné, že s nimi začali pracovat.
10. Z výzvy k odstranění závadného stavu a předžalobní výzvy k plnění ze dne 30. 3. 2021 bylo prokázáno, že dřívější zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k ukončení porušování závadného stavu podle konkurenční doložky a byla vyzvána, aby zaplatila žalobkyni ve lhůtě do 15. 4. 2021 částku 1 000 000 Kč jako smluvní pokutu sjednanou v rámcové smlouvě.
11. Z odstoupení od rámcové smlouvy uzavřené s žalobkyní dne 28. 6. 2020 ze dne 26. 2. 2021 bylo prokázáno, že tímto odstoupila žalovaná od rámcové smlouvy.
12. Z repliky k předžalobní výzvě ze dne 27. 4. 2021 pak bylo zjištěno, že žalovaná reagovala na předžalobní výzvu, kde zejména reagovala na to, že oproti rámcové smlouvě žalovaná vykonává práce spočívající v integraci telekomunikačních technologií, tedy uvedení elektronické technologie do provozu, přičemž klientka si za tímto účelem musela zařídit potřebná živnostenská oprávnění, která v době výkonu činnosti pro žalobkyni nepotřebovala. Žalovaná vykonává jiné činnosti pro zákazníka odlišné od činností, které měla dříve vykonávat pro žalovanou. Tato činnost nespadá do rámce vymezeného konkurenční doložkou. Dále tvrdila, že výše smluvní pokuty je zjevně nepřiměřená a navrhla smírné vyřízení sporu tak, že je ochotna uhradit částku ve výši 25 000 Kč.
13. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku pak bylo zjištěno, že žalovaná má živnostenské oprávnění pod bodem 3 na výrobu, instalaci, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení. Pod bodem 4 má živnostenské oprávnění na montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení s tím, že tato dvě oprávnění vznikla k 6. 4. 2021.
14. Z faktury číslo 2020, ze dne 4. 5. 2020, splatné 18. 6. 2020, bylo prokázáno, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni za stavební a konstrukční práce v Německu částku 21 204 Kč. Z faktury číslo 2020, ze dne 9. 5. 2020, splatné 23. 6. 2020, bylo prokázáno, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni za stavební a konstrukční práce v Německu částku 35 289 Kč. Z faktury číslo 2020, ze dne 24. 5. 2020, splatné 8. 7. 2020, bylo prokázáno, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni za stavební a konstrukční práce v Německu částku 31 806 Kč. Z faktury číslo 2020, ze dne 6. 6. 2020, splatné 21. 7. 2020, bylo prokázáno, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni za stavební a konstrukční práce v Německu částku 38 024 Kč. Z faktury číslo 2020, ze dne 20. 6. 2020, splatné 4. 8. 2020, bylo prokázáno, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni za stavební a konstrukční práce v Německu částku 34 691 Kč. Z faktury číslo 2020, ze dne 4. 7. 2020, splatné 18. 8. 2020, bylo prokázáno, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni za stavební a konstrukční práce v Německu částku 17 332 Kč. Z faktury číslo 2020, ze dne 17. 7. 2020, splatné 31. 8. 2020, bylo prokázáno, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni za stavební a konstrukční práce v Německu částku 17 345 Kč. Z faktury číslo 2020, ze dne 17. 8. 2020, splatné 1. 10. 2020, bylo prokázáno, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni za zámečnické a konstrukční práce částku 20 912 Kč. Z faktury číslo 2020, ze dne 30. 8. 2020, splatné 14. 10. 2020, bylo prokázáno, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni za zámečnické a konstrukční práce částku 20 960 Kč, z faktury číslo 2020, ze dne 11. 9. 2020, splatné 26. 10. 2020, bylo prokázáno, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni za zámečnické a konstrukční práce částku 21 256 Kč a z faktury číslo 2020, ze dne 19. 9. 2020, splatné 3. 11. 2020, bylo prokázáno, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni za zámečnické a konstrukční práce částku 21 380 Kč.
15. Z pracovní smlouvy uzavřené dne 1. 4. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná měla uzavřít s žalobkyní pracovní smlouvu, se dnem nástupu do práce 1. 4. 2019, jako telekomunikační technik, bylo dohodnuto místo výkonu práce a bylo dohodnuto, že pracovník bude vyslán do Německé spolkové republiky. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou se zkušební dobou na období od 1. 4. 2019 do 1. 6. 2019. Byla dohodnuta mzda ve výši 35 000 Kč měsíčně. Z potvrzení o výkonu přeshraničního zaměstnání bylo zjištěno, že žalobkyně jako zaměstnavatel dne 17. 4. 2020 potvrdila, že žalovaná pracuje v [anonymizována dvě slova], byla zde uvedena adresa místa výkonu práce s tím, že žalobkyně dále potvrzovala, že pro účely překračování státní hranice na tzv. pendlerských přechodech se místo výkonu práce nachází ve vzdálenosti od 100 km od státní hranice České republiky.
16. Z emailové korespondence mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou ze dne 20. 4. 2020 v 11:57, 21. 4. 2020 v 16:01, 22. 4. 2020 v 17:13, 22. 4. 2020 v 19:56, 24. 4. 2020 v 17:37, 27. 4. 2020 v 09:52, 30. 4. 2020 v 08:49, 4. 5. 2020 v 18:34, 6. 5. 2020 v 18:19, 8. 5. 2020 v 8:42, 11. 5. 2020 v 19:57, 13. 5. 2020 v 16:56, 15. 5. 2020 v 08:09, 18. 5. 2020 v 18:54, 20. 5. 2020 v 18:33, 22. 5. 2020 v 19:33, 28. 5. 2020 v 08:43, 25. 5. 2020 v 12:17, 26. 5. 2020 v 14:06, 29. 5. 2020 v 17:20, 5. 6. 2020 v 08:56, 3. 3. 2020 v 18:40, 8. 6. 2020 v 17:13, 11. 6. 2020 v 19:31, 15. 6. 2020 v 12:37, 17. 16. 2020 v 17:25, 2. 7. 2020 v 13:43, 30. 6. 2020 v 16:28, 13. 7. 2020 v 17:06, 15. 7. 2020 v 18:48, 20. 7. 2020 v 15:08, 21. 7. 2020 v 18:02, 10. 8. 2020 v 15:28, 24. 8. 2020 v 17:21, 31. 8. 2020 v 10:43, 7. 9. 2020 v 10:10, 11. 9. 2020 v 13:52 bylo prokázáno, že jednatel žalobkyně zajišťoval žalované a dalším osobám ubytování při práci v Německu. Z emailu ze dne 20. 4. 2020 bylo zjištěno, že jednatel žalobkyně uváděl osobám, kterým odesílal email, mimo jiné i žalované, částky, které za měsíc březen byly utraceny za ubytování, a stanovil jim, jaké povinnosti mají k fakturám na ubytování a jaký text má být na faktuře uveden. Uváděl, že chce zajistit kvalitní ubytování. Z emailu jednatele žalované osobám v emailu uvedeným, včetně žalované, ze dne 8. 7. 2020 v 19:37, bylo uvedeno, že uváděl osoby, pro které platí odjezd 12. 7., kde je uvedena výslovně i žalovaná. Dále uváděl, že podrobnosti a plán zašle později. Z emailu z 9. 5. 2020 v 09:12 bylo zjištěno, že jednatel žalobkyně zasílal osobám email, včetně žalované, kde je uveden plán na W20 (11. – 15. 5.), kde jsou uvedeny teamy 1 a team 2 [jméno], kde je uvedeno, že žalovaná je součástí teamu 2 [jméno]. Z emailu z 22. 5. 2020 v 08:10 bylo zjištěno, že stejný plán zasílal jednatel žalované na období W22 (25. – 29. 5.), když v team 2 byla uvedena žalovaná. Z emailu ze dne 5. 6. 2020 v 19:06 bylo zjištěno, že je zasílán plán na W24 a rozdělení do teamů, když žalovaná byla součástí teamu 2. Z emailu ze dne 12. 6. 2020 v 13:09 bylo zjištěno, že byl zasílán plán na W25, když žalovaná byla součástí teamu 3. Z emailu ze dne 19. 6. 2020 v 12:18 bylo prokázáno, že byl zasílán plán na W26, když žalovaná zde nebyla uvedena. Z emailu z 26. 6. 2020 v 08:22 bylo prokázáno, že byl zasílán plán na W27 (29. 6. – 4. 7.), když žalovaná byla součástí teamu 3. Z emailu ze dne 10. 7. 2020 v 07:37 bylo zjištěno, že byl zasílán plán na období W29 (13. – 17. 7.) a žalovaná byla součástí teamu 3. Z emailu ze dne 17. 7. 2020 bylo prokázáno, že byl zasílán plán na W30 (20. – 24. 7.), když tento se netýkal žalované. Z emailu ze dne 24. 7. 2020 bylo prokázáno, že byl zasílán plán na W31 (27. – 31. 7.), když tento se netýkal žalované. Z emailu ze dne 7. 8. 2020 bylo prokázáno, že byl zasílán plán na W33 (10. – 14. 8.), když žalovaná byla zařazena do teamu [číslo]. Z emailu ze dne 14. 8. 2020 bylo prokázáno, že byl zasílán plán na W34 (17. – 21. 8.), když tento se netýkal žalované. Z emailu ze dne 20. 8. 2020 bylo prokázáno, že byl zasílán plán na W35 (24. – 28. 8.) a žalovaná byla zařazena do teamu [číslo]. Z emailu ze dne 29. 8. 2020 bylo prokázáno, že byl zasílán plán na W36 (31. 8. – 4. 9.), když tento se netýkal žalované. Z emailu ze dne 4. 9. 2020 bylo prokázáno, že byl zasílán plán na W37 (7. – 11. 9.), žalovaná byla zařazena do teamu 4. Z emailu ze dne 11. 9. 2020 bylo prokázáno, že byl zasílán plán na W38 (14. – 18. 9.), žalovaná byla zařazena do teamu 4.
17. Z dokladu o mzdových nákladech žalobkyně za období od prosince 2020 do listopadu 2021, bylo zjištěno, jaké měla žalobkyně v tomto období zaměstnance a ze seznamu zaměstnanců za období od 3. 1. 2017 do 31. 1. 2022 bylo prokázáno, jaké zaměstnance měla žalovaná v hlavním pracovním poměru.
18. Z výpovědi jednatele žalobkyně jako účastníka řízení bylo prokázáno, že smlouva s žalovanou byla uzavřena přes kamaráda, který k žalobkyni přivedl pana [celé jméno svědka], který s žalobkyní spolupracoval jako živnostník a jde o přítele žalované. Chtěl, aby žalovaná spolupracovala s žalobkyní, jednatel řešil, zda má žalovaná kvalifikaci, pan [celé jméno svědka] však chtěl, aby byla přijata, uváděl, že pokud ji jednatel nepřijme, odejde i on a žalobkyně by přišla o dalšího pracovníka. Žalobkyni řešil přijetí telefonicky, pak proběhlo jednání, když jednatel žalobkyně tvrdil, že žalovaná chtěla pracovat na IČO, když před tím pracovala jako OSVČ i pro nějakou jinou firmu. Žalobkyně preferuje zaměstnanecký poměr, ale nabízí i možnost spolupráce s OSVČ. Byla uzavřena rámcová smlouva. Při nástupu byla dohodnuta odměna 110 € v denní sazbě a při získání zkušeností a dalších věcí se odměna zvyšovala. Žalovaná měla pro žalobkyni provádět montáž a zapojení elektrotechnických zařízení na sloupech. Měla osvědčení, že je schopna pohybu ve výškách a nad volnou loukou. Žalovaná u žalobkyně neabsolvovala žádné školení, bylo dohodnuto, že jí zaučí pan [celé jméno svědka]. Žalované bylo zapůjčeno auto, aby nebyly problémy s dojížděním. Žalovaná měla další prostředky od žalobkyně, když pokud by je zajišťovala sama, bylo by to finančně náročné. Jednatel žalobkyně tvrdil, že rámcovou smlouvu měla žalovaná dopředu k dispozici, aby si jí mohla pročíst a ke konkurenční doložce jí měl jednatel žalobkyně sdělit, že pokud jí poruší, budou požadovat, aby od toho upustila, a bude následovat trest. Žalovaná podle konkurenční doložky nesměla spolupracovat s jejich odběratelem, což porušila. K ukončení spolupráce došlo, když jednateli žalobkyně vadilo, že spolu nekomunikovali a bylo to i kvůli příteli žalované, panu [celé jméno svědka], se kterým nebyl spokojen, naboural vozidlo žalobkyně, nechtěl doplatit zbytek opravy. Spolupráce skončila tak, že mu žalovaná nebrala telefon a neodjela do práce. O tom, že žalovaná spolupracuje s odběratelem žalobkyně, se jednatel žalobkyně dozvěděl začátkem roku 2021 od svého spolupracovníka. Učinil dotaz na odběratele emailem, který toto potvrdil. Odběratel žalobkyně dělá pro operátory v Německu stejné práce, to je dodávku, montáž a zapojení telekomunikačních zařízení. S odběratelem žalobkyně spolupracuje již deset let, dělá pořád tuto práci. Činnost v Německu probíhá tak, že v jednom teamu jsou tři pracovníci, jeden má pozici vedoucího, který vede další dva pracovníky. Jeho zástupce dělá také zapojení technologií a dále trojka v teamu také zapojuje technologie, ale jde o osobu, která se učí a spolupracuje s těmi ostatními. Školení probíhají tak, že se na místě proškolí pracovníci o tom, jak technologii vyzvednout, přidělat na sloup, zapojit, případně demontovat. Jednatel nevěděl, jaké činnosti žalovaná dělala, nejdříve musela být na pozici trojky, pak musela postoupit na dvojku s ohledem na odměnu, kterou účtovala. Kontrolu práce OSVČ provádí odběratel, ze strany žalobkyně byla kontrola pouze prostřednictvím fotografií. Ze strany žalobkyně je placeno ubytování a doprava v Německu, protože docházelo k problémům s ubytováním, když osoby jezdily svými auty, v těchto spaly, aby ušetřily, nebyly řádně vyspané do práce. Žalovaná neakceptovala každou žádost jednatele na práce, když řekla, že nepojede, akceptoval to. Žalovaná spolupracuje s odběratelem žalobkyně jako právnická nebo fyzická osoba, pro ni pracují ještě další spolupracovníci, tito nejsou v pracovním poměru, když žalovaná nikdy žádné zaměstnance neměla. Ve společnosti preferují zaměstnanecký poměr, zaměstnávají více zaměstnanců, než tak zvaných spolupracovníků na IČO. Práce na telekomunikačních zařízeních je dlouhodobě dopředu naplánovaná, když dochází k vypnutí signálu, musí být naplánovaní jak pracovníci, jeřáby, montážní plošiny. Jednatel žalobkyně doporučoval žalované, aby pro ně pracovala na pracovní poměr, ale pan [celé jméno svědka], který jí doporučoval, žalovanou tlačil do toho, aby pracovala na IČO. Nevěděl, jakou dobu měla žalovaná rámcovou smlouvu k dispozici před podpisem. Bylo to v řádu dnů, možná týden. Zaměstnanci žalobkyně pracují v pracovním vybavení, jak pracují spolupracující osoby, nevěděl. Na výkazu práce se stejně podepisují zaměstnanci i spolupracující živnostníci. Při práci v Německu vystupuje spolupracující osoba vlastním jménem, projeví se to tak, že německý partner stanoví plán práce, do kterého jsou přiřazeny osoby, které žalobkyně nahlásí. S žalovanou jednatel žalobkyně nikdy neuzavřel pracovní smlouvu a neví, že by podepsal dokument o potvrzení výkonu přeshraničního zaměstnání.
19. Z výpovědi žalované jako účastnice řízení bylo prokázáno, že pro žalobkyni začala pracovat v květnu 2020, kdy jí toto pomohl zprostředkovat její přítel, pan [celé jméno svědka]. Měla mezinárodní certifikaci IRATA, která umožňovala práci ve výškách i v zahraničí. Pracovala pro žalobkyni v Německu od května do června 2020 bez jakékoliv smlouvy. Tvrdila, že v červnu 2020 podepisovala rámcovou smlouvu v den odjezdu do Německa na kapotě auta. Před tím neměla smlouvu k dispozici, žádné ustanovení smlouvy jí nebylo vysvětleno, nebylo jí nic vysvětleno ohledně konkurenční doložky. Potvrzení o výkonu přeshraničního zaměstnání jí bylo vystaveno ze strany žalobkyně, aby mohla v covidové době jezdit do Německa Pracovní smlouva byla fiktivní, nebyla vůbec naplňována. Podepisovala jí v roce 2020 v [obec], smlouvu podepsala, když jí bylo řečeno, že smlouvu má předložit v případě, že jí budou po ní chtít hraniční kontroly. V době, která je uvedena na pracovní smlouvě, byla zaměstnána jako všeobecná zdravotní sestra v [anonymizováno] nemocnici. Spolupráci s žalobkyní za ní řešil její přítel telefonicky nebo emailem, pak začala s žalobkyní spolupracovat. Nejednala s jednatelem žalobkyně o navázání spolupráce. Pracovní smlouva jí nebyla nabídnuta. Konkrétně pro žalobkyni prováděla prostou montáž elektrických kabelů, připevňovala je na sloup. Nepřipevňovala boxy, ani zesilovače, toto váží třicet kilo, neunesla by to, prováděla pouze přípravu kabelů, neprováděla zapojování boxů a zesilovačů. Neprováděla uvádění technologie do provozu. Jednatel žalobkyni jí konkrétně úkoloval, jaké práce a kde bude provádět. Zprostředkovával firemní auto s kartou, ze které se platilo palivo, zajišťoval také ubytování. Měla svůj sedací úvazek s brzdou a další nářadí měli od žalobkyně. Ve fakturách byla zahrnuta pouze práce, nijak se tam nepromítalo cestovné a ubytování. V současné době nespolupracuje se stejnou společností, se kterou spolupracovala žalobkyně. Spolupráce se [právnická osoba] + [anonymizováno], se kterou spolupracuje žalobkyně, ukončila ke konci února roku 2022. Pro tuto společnost dělala integraci a zprovoznění stanice, to před tím nedělala. Spolupracuje s českou společností, provádí nadále integraci a zprovoznění stanic, když tato společnost spolupracuje se [právnická osoba] + [anonymizováno]. Ze strany žalobkyně nikdo její práci nejezdil kontrolovat. Když začala pracovat pro žalobkyni, neměla žádnou zkušenost v oboru telekomunikací. To, co je potřeba k integraci, se naučila za pomoci různých kurzů minulý rok. Se [právnická osoba] + [anonymizováno] měla uzavřenu rámcovou smlouvu o dílo, nebyla tam zaměstnaná. Pomůcky, které jí půjčovala žalobkyně, má žalovaná již vlastní, tyto si zakoupila. Spolupracuje se [právnická osoba] elektro na základě rámcové smlouvy. Nemohla dříve se svým vzděláním provádět integraci, měla pouze zdravotnické vzdělání.
20. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že je zaměstnankyní žalobkyně od 22. 2. 2021 na pozici asistentka. Nebyla přítomna jednání mezi žalobkyní a žalovanou. V současné době s žalobkyní spolupracuje asi deset osob, svědkyně nevěděla na základě jakých smluv, při pohovoru si každý mohl vybrat, zda chce u žalobkyně nastoupit jako zaměstnanec nebo spolupracovat jako OSVČ. Pro tyto osoby svědkyně zajišťuje ubytování. Řeší administrativu. Pokyny, co mají dělat, kam mají jet, jim dává jednatel žalobkyně, jako její nadřízený. Těmto spolupracovníkům u žalobkyně jsou zapůjčeny auta, která si žalobkyně půjčuje z půjčovny. Pokud spolupracují jako OSVČ, vystavují faktury, a pokud jsou zaměstnanci, mají mzdu. Faktury musí mít náležitosti a splatnost je dohodnuta čtyřicet pět dní. Sociální a zdravotní pojištění si tyto osoby OSVČ platí sami, žalobkyně to platí jenom svým zaměstnancům. Zaměstnancům a OSVČ se nabízí stejná mzda a stejná odměna. Ubytování zaměstnanců i OSVČ zařizuje svědkyně, toto se platí z firemních karet a fakturuje se to na žalobkyni. Ubytování a doprava je zohledněna v odměnách pro OSVČ, o tom jsou OSVČ informovány při pohovorech, kterých byla svědkyně přítomna. Team leader dostává odměnu 200 € za den, bez ohledu, zda je OSVČ nebo zaměstnanec. Podle svědkyně se nijak neliší postavení OSVČ a zaměstnanců u žalobkyně.
21. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo prokázáno, že pracuje pro žalobkyni jako OSVČ na základě rámcové dohody o provedení práce od března 2020. Žalovanou zná z práce. S žalovanou pracoval jeden týden. Svědek ví o tom, že žalovaná v práci pokračuje pro zahraničního partnera, dělá to, co všichni. Přijede na sklad, dostane telekomunikační materiál, rádia, kabely a další věci dle projektové dokumentace, pak vyjede na místo, kde se instalují telekomunikační technologie. Je nutné lezecké vybavení, jde o práci ve výškách. Probíhá speciální školení, kdy se používá speciální nářadí, dále probíhá školení pro konkrétní projekt. Školení probíhá vždy jeden den při zahájení projektu ve [právnická osoba] + [anonymizováno]. Po předestření rámcové smlouvy svědek uvedl, že uzavřel obdobnou smlouvu, ke konkrétním ustanovením se nedokázal vyjádřit, smlouva mu byla zaslána předem na email, pak ji přijel podepsat. U konkurenční doložky byl seznámen s tím, že nesmí podnikat u stejné firmy, ale konkrétně si nepamatoval, co je tam uvedeno. V tom týdnu, kdy pracoval s žalovanou, s touto pracoval na hoře, team leader pracoval dole. Šlo o zapojení technologií. Žalovaná pracuje pro [právnická osoba] + [anonymizováno], v současné době ale dělá na jiném projektu, dělá výstavbu a zapojení telekomunikačních technologií. Konkrétně práce přidělují a kontrolují projekt manažeři ze [právnická osoba] + [anonymizováno]. Pomůcky pro práci v Německu má svědek některé své, některé zapůjčené od [právnická osoba] + [anonymizováno] a některé zapůjčené od žalobkyně. Ubytování a dopravu do Německa mu platí dle dohody žalobkyně. Posledního půl roku pracoval pro žalobkyni asi čtyři měsíce, bral si volno. To, že si bere volno, jednateli žalobkyně pouze oznámil. Svědkovi nebylo navrženo uzavření pracovní smlouvy, ale svědek ví, že u žalobkyně tato možnost je. Žalovaná v činnosti pokračuje, protože ji svědek potkal na skladě, nevěděl, zda žalovaná dělá stejnou práci, jako v době, kdy spolupracovala s žalobkyní. Když pracuje a něco potřebuje zařídit, prezentuje se za [právnická osoba] + [anonymizováno], vůči této společnosti se prezentuje svým jménem. Práci kontroluje [příjmení] + [anonymizováno].
22. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] bylo prokázáno, že je přítel žalované, se kterou žije čtyři roky ve společné domácnosti. S žalobkyní spolupracoval od ledna 2020 do října 2020 na základě rámcové smlouvy o spolupráci. Pro žalobkyni montoval technologii pro mobilní operátory na území Německa. Když začal pro žalobkyni pracovat, neúčastnil se zvláštních odborných školení. Žalobkyně po něm požadovala živnostenský list a osvědčení o tom, že je schopen pracovat ve výškách. Od žalobkyně měl k dispozici auto a dále speciální zařízení pro lezení na stožáry mobilních operátorů a další nářadí. Svědkovi nebylo nabídnuto uzavření pracovní smlouvy. Bylo mu sděleno, jakým způsobem je práce odměňována. Svědek zprostředkoval kontakt mezi žalovanou a žalobkyní a smlouva byla uzavřeno po jednání mezi účastníky. V současné době svědek a žalovaná dělají jiný druh práce, než dělali pro žalobkyni. Spolupracovali se stejným zadavatelem, se kterým spolupracovala žalobkyně. Dřív, když pracoval s žalovanou pro žalobkyni, montovali pouze technologii na sloupy, v současné době činnost spočívá v tom, že se technologie namontuje, ale musí být i zprovozněna, když k tomu bylo nutné proškolení, dále je nutná znalost angličtiny a alespoň základů němčiny, když je nutné komunikovat na dálku s technikem a zodpovídají za to, že je technologie zprovozněna jako celek. To, jaké dokumenty je potřeba předložit, mu sdělil jednatel žalobkyně telefonicky a tarify si domlouvali na osobní schůzce. Svědek měl svojí základní lezeckou sadu, poté si přikoupil ruční nářadí. Žalované ukázal, jak má co dělat, nebylo potřeba nic vysvětlovat, když se prováděli pouze montážní práce. Kde bude práce vykonávána, zasílal vždy jednatel žalobkyně týden dopředu v plánu, kde bylo uvedeno, kdo, kam, s kým pojede, jakou kartu dostane a podobně. Svědek tvrdil, že vůči třetím osobám, i vůči [právnická osoba] + [anonymizováno], se prezentovali jako společnost žalobkyně. Nebyl rozdíl u tarifů, zda šlo o podnikatele nebo zaměstnance žalobkyně. Byl přítomen podpisu smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, když smlouva byla podepsaná v [obec] na kapotě automobilu. Jednatel žalobkyně neupozornil žalovanou na význam konkurenční doložky. Svědkovi není známo, že by žalobkyně požadovala po žalované oprávnění, podle tak zvané padesátky vyhlášky. K té činnosti, kterou u žalobkyně žalovaná vykonávala, znalost vyhlášky nepotřebovala. V současné době znalost této vyhlášky potřebuje, protože zasahuje do elektrických zařízení. Výkazy práce podepisoval a předával jednateli žalobkyně svědek.
23. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo prokázáno, že je zaměstnancem žalobkyně po dobu osmi let jako vedoucí pracovník. Žalovaná s nimi po určitou dobu spolupracovala. Pokud jde o pracovní činnost v Německu, byla stejná jak u zaměstnanců, tak i u„ ičařů“. Svědek nevěděl, že by byl nějaký rozdíl mezi tím, kdo přiděloval práci zaměstnancům žalobkyně nebo„ ičařům“ v Německu a nevěděl, že by byl rozdíl v odměňování. Žalovaná se podílela na spolupráci se [právnická osoba] [anonymizováno], kde instalovala zařízení Huawei, prováděla výměnu technologií, včetně spouštění do provozu. Žalovaná zapojovala technologii. Pak se komunikuje se [právnická osoba], kteří to uvádí do provozu, musela to dělat i žalovaná, protože jinak by tam musela sedět a nedělala by tam nic. Žalovaná u žalobkyně skončila spolupráci před rokem a půl, v současné době dělá pro stejnou firmu v Německu. Svědek viděl v plánech, že dělá na stejné zakázce, když nakládá zboží na skladě, bere stejné zboží jako svědek. Po skončení spolupráce žalobkyně s žalovanou, žalovanou neviděl, neviděl, co dělá konkrétně za práce, potkává jí na [právnická osoba] + [anonymizováno]. Svědek nevěděl, jakým způsobem byla žalovaná školena pro činnost pro žalobkyni. Svědek absolvoval školení v [příjmení] u [právnická osoba]. Zda toto školení absolvovala žalovaná, svědek nevěděl. Pro svou činnost potřebuje oprávnění podle padesátky vyhlášky a podle svědka ho potřebovala i žalovaná pro svou činnost. Svědek nevěděl, zda žalovaná měla toto oprávnění. Činnosti pro [anonymizována dvě slova] jsou stále stejné, nedělají se tam konstrukční nebo zámečnické práce. Podle daného vysílače a podle práce spolupracují dvou členné nebo tří členné teamy. Svědek nevěděl, na které pozici v teamu žalovaná pracovala. Je na dohodě, kdo bude jakou činnost vykonávat, jestli jenom nahoře nebo dole. Svědek tvrdil, že čestné prohlášení, že žalovaná pracovala v Německu, nepodepsal. Svědek neviděl žalovanou zapojovat nějakou technologii. Svědek nevěděl, zda žalobkyně požadovala po„ ičařích“ potvrzení o vyhlášce padesát, ale podle názoru svědka měla, protože se pracuje s elektrickým zařízením.
24. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] bylo prokázáno, že spolupracoval s žalobkyní na základě živnostenského listu od roku 2020 do konce roku 2021 jako mobilní technik. S žalobkyní neměl podepsanou žádnou smlouvu, jenom jí fakturoval. Žalovanou zná z práce, spolu dva týdny pracovali v Německu. Byl v teamu s žalovanou a [celé jméno svědka], pan [celé jméno svědka] byl nejhlavnější, svědek s žalovanou chystali věci na stožár, kabely, boxy, zesilovače a pan [celé jméno svědka] pracoval dole. Některé nářadí si svědek koupil své, některé mu půjčil jednatel žalobkyně. Práci mu zadával pan [celé jméno svědka]. Po skončení týdne, někdy po čtrnácti dnech, vystavoval faktury, když odjížděl, věděl, jakou má taxu na týden. Neví, kde v současné době pracuje žalovaná. To, jak se dopraví do Německa a kde budou v Německu bydlet, zajišťoval jednatel žalobkyně. Přepravu a ubytování platila žalobkyně. Svědek fakturoval pouze svojí činnost. Když ho jednatel žalobkyně přijímal, měli pohovor. Byl v Brně na kurzu na výškové práce, jiné školení neabsolvoval. Žalovaná dělala na stožáru zapojení boxů a zesilovačů. Probíhalo to tak, že se namontovaly boxy a zesilovače, k tomu vedl kabel a tento se zapojil prostřednictvím portů v boxu nebo zesilovači. S žalovanou prováděli prostou montáž a ten nejhlavnější prováděl integraci a uváděl zařízení do chodu. Po dobu, kdy s žalovanou spolupracoval, tato neprováděla integraci.
25. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo prokázáno, že s žalobkyní nikdy nepracoval. Žalovanou zná z místa bydliště. S žalovanou se dohodl na spolupráci, když s touto spolupracoval na základě živnostenského oprávnění v období od června 2021 do prosince 2021. S žalovanou spolupracoval v Německu, pracoval jako specialista telekomunikačních technologií, když připravoval tyto technologie k vytažení na stožáry, střechy nebo věže. Musel připravit vytažení těchto technologií, tedy antén, rozvodů, kabelů tak, aby se daly spojit s řídící částí tohoto zařízení. Žalovaná pracovala pouze v technických místnostech, protože se starala pouze o integraci stanic. Veškeré zařízení pro svoji činnost měl svědek k dispozici. Konkrétní práci v té době mu zadával team leader, což byl v té době pan [celé jméno svědka]. Žalovaná zajišťovala propojení technologií na věžích s technickou místností a dále musela komunikovat s technikem od Huawei a technikem od [anonymizována dvě slova] na propojení technologií mezi sebou. Ubytování a cestu si svědek zajišťoval sám, toto si také platil. Odměnu mu platila žalovaná podle toho, jaká byla konkrétní práce, na to vystavoval faktury. Spolupráci s žalovanou ukončil v prosinci 2021. Žalovaná zajišťovala činnosti pro [právnická osoba] + [anonymizováno]. Žalovaná se nepodílela na montáži, podílela se pouze na integraci stanic.
26. Po takto provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav: Žalobkyně uzavřela se žalovanou rámcovou smlouvu, na základě které měla žalovaná pro žalobkyni provádět montáž či demontáž, údržbu, opravu nebo úpravu těch věcí, které k tomu vymezí objednatel svými pokyny, místem provádění díla bylo místo, které k tomu vymezí objednatel a dobu provádění díla měl vymezit také objednatel. Byla také uzavřena v této smlouvě konkurenční doložka, na základě které se žalovaná zavázala, že po dobu pěti let následujících po ukončení závazkového vztahu nebude vykonávat činnost se shodnou činností, jejíž výsledkem by mělo být dílo podle této smlouvy, a to na území České republiky a dále na celém území těch států, na jejichž území se nacházelo nebo nachází místo k provádění díla podle této smlouvy, to vše ve vztahu k jakékoliv třetí osobě, jako vlastníka věcí, na kterých bylo dílo prováděno, zavázala se, že si zajistí písemné vyjádření objednatele, zda příslušné jednání či úkony zhotovitele, ať už právní či faktické mohou vést k porušení konkurenční doložky, byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 1 000 000 Kč za porušení této konkurenční doložky. Z provedeného dokazování, z výpovědí účastníků řízení, svědků a předložených listinných důkazů pak bylo prokázáno, že žalovaná pro žalobkyni prováděla montážní práce, které žalované fakturovala fakturami za období od května 2020 do listopadu 2020. Bylo prokázáno, že žalobkyně zajišťovala pro žalovanou dopravu na pracoviště v Německu, ubytování v Německu, jak bylo prokázáno z emailové korespondence ohledně ubytování konkrétních osob, žalobkyně také žalované stanovovala, v jakém období bude činnosti vykonávat a na jaké pozici, jak bylo zjištěno z emailů ohledně plánů na konkrétní období, ve kterém měla žalovaná činnosti vykonávat, v tomto plánu bylo uvedeno, v jakém teamu bude spolupracovat, jakým vozidlem se bude na pracoviště dopravovat a jaká platební karta bude pro tento team používána. Z výpovědi svědků, zejména svědka [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], částečně i z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo prokázáno, jaké konkrétní práce žalovaná prováděla v době činnosti pro žalobkyni, zejména svědek [celé jméno svědka] a svědek [celé jméno svědka], kteří s žalovanou spolupracovali v době, kdy pracovala pro žalobkyni, uváděli, že žalovaná prováděla montáž boxů, zesilovačů a zapojení kabelů prostřednictvím portů v boxu nebo zesilovači. V době, kdy pracovala pro žalobkyni, podle výpovědi těchto svědků nedělala činnosti, které se týkají zapojení těchto technologií, včetně spuštění do provozu. Oproti tomu svědek [celé jméno svědka] tvrdil, že zapojení a uvedení technologií do provozu musela dělat i žalovaná, protože by tam jinak musela jenom sedět a nedělala by nic. Svědek [celé jméno svědka] a svědek [celé jméno svědka] pak ve své výpovědi uvedli, že žalobkyně v současné době provádí činnost pro [právnická osoba] + [anonymizováno], ale že dělá jinou činnost, než kterou dělala u žalobkyně, když se podle těchto svědků nepodílela na montáži těchto technologií, ale zajišťovala propojení technologií na věžích s technickou místností a musela komunikovat s techniky od Huawei a technikem od [anonymizována dvě slova]. Svědek [celé jméno svědka] potvrdil, že s žalovanou pracoval jeden týden a prováděli montáž technologií, dále potvrzoval, že žalovaná po skončení činnosti u žalobkyně spolupracuje se [právnická osoba] + [anonymizováno], uvedl však, že neví, že dělá v současné době stejnou práci, jako v době, kdy spolupracovala se žalobkyní. Svědek [celé jméno svědka] uvedl také, že žalovaná spolupracuje se [právnická osoba] + [anonymizováno], když nakládá zboží na skladě, bere stejné zboží jako svědek pro žalobkyni a vidí na plánech, že dělá na stejné zakázce pro [právnická osoba]. Nevěděl však, jaké konkrétní práce žalovaná dělá. Žalovanou neviděl přímo zapojovat nějakou technologii a nevěděl, že by žalovanou viděl komunikovat s techniky Huawei. Bylo tedy dle názoru soudu prokázáno, že žalovaná po skončení činnosti pro žalobkyni spolupracuje se stejnou [právnická osoba] + [anonymizováno] či spolupracovala v určitém období, ale nebylo prokázáno, že by vykonávala stejné činnosti pro tuto společnost, jako v době, kdy spolupracovala s žalobkyní.
27. Soud nepřihlížel k dalším důkazům, které byly provedeny, když z těchto důkazů nebyly dle názoru soudu zjištěny žádné rozhodné skutečnosti, které by byly důležité pro rozhodnutí soudu.
28. Podle § 2 odst. 1, zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen z. p.), závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
29. Podle § 2 odst. 2, z. p., závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
30. Podle § 3, z. p., závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
31. Podle § 2975 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.), neurčí-li se v ujednání zakazujícím jinému soutěžní činnost území, okruh činnosti nebo okruh osob, kterých se zákaz týká, ke konkurenční doložce se nepřihlíží.
32. Podle § 2975 odst. 3, o. z., zakazuje se konkurenční doložka omezující zavázanou stranu více, než vyžaduje potřebná ochrana oprávněné strany; poruší-li se zákaz, může soud na návrh dotčené strany konkurenční doložku omezit, zrušit, nebo prohlásit za neplatnou.
33. Ve vztahu k právnímu hodnocení soud k námitce žalované hodnotil, zda konkurenční doložka, která byla uzavřena jako součást smlouvy, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, nebyla uzavřena v rozporu s ustanovením § 2975 o. z. Při rozhodování o této námitce je nutno se podrobně zabývat konkurenční doložkou tak, jak byla uzavřena v předmětné rámcové smlouvě o dílo, uzavřené dne 28. 6. 2020. Zakázaná je konkurenční doložka, jestliže není určeno v ujednáních zakazujících jinému soutěžní činnost, území. V konkurenční doložce je určeno území celé České republiky a dále je území specifikováno tak, že se týká celého území těch států, na jejichž území se nacházelo či nachází, kterékoliv místo provádění díla ve smyslu této smlouvy. Dále je zakázaná konkurenční doložka, neurčí-li se v ujednání zakazujícím jinému soutěžní činnost, okruh činností. Ve vztahu k činnostem bylo uvedeno, že žalovaná nesmí vykonávat jakoukoliv činnost či jakkoliv napomáhat k výkonu jakékoliv činnosti, která by byla shodná či obdobná s činnostmi, jejichž výsledkem by bylo či mělo být, anebo byť jen mohlo být jakékoliv dílo ve smyslu této smlouvy. S ohledem na toto vymezení je pak nutno se vrátit k článku I. smlouvy, kde je vymezení v bodě 1.2 písm. a), co se rozumí dílem, když dílem se podle této smlouvy rozumí vždy provedení montáže či demontáže, údržby, opravy nebo úpravy těch věcí, které k tomu vymezí objednatel svými pokyny. Dále je konkurenční doložka zakázaná, neurčí-li se v ujednání zakazujícím jinému soutěžní činnost, okruh osob, kterých se zákaz týká. Zákaz se tedy týká žalobkyně a dále jakékoliv třetí osoby, která byla (jak je uvedeno v článku III. bod 1 smlouvy) či je vlastníkem, držitelem, nájemcem, anebo uživatelem věci, na které bylo dílo prováděno nebo k níž se předmět díla vztahuje, ať již přímo či nepřímo, anebo která se na provádění díla podílela v jakékoliv součinnosti s objednatelem, v této souvislosti se pak měla žalovaná v rámci prevence škod a v rámci řádného plnění sjednané konkurenční doložky, vždy předem dotázat a zajistit si písemné vyjádření objednatele, zda příslušné jednání či úkony žalované mohou vést k porušení konkurenční doložky. Jinak se má za to, že žalovaná svým jednáním, anebo svými faktickými či právními úkony, tuto konkurenční doložku vědomě porušila. S ohledem na rámcovou smlouvu o dílo, zejména to, co bylo uvedeno ve vztahu k předmětu díla, je nutno dospět k závěru, že okruh činností, které jsou žalované zakázány, se týká takových činností, které nejsou jednoznačně určeny takovým způsobem, aby mohly být předmětem zakázaného jednání v konkurenční doložce. Jde o velmi obecný a široký zákaz konkurenční činnosti, jde tedy dle názoru soudu o nedovolený zásah do svobody podnikání. Zákaz konkurence ve smlouvě o dílo není kompenzován žádnou finanční náhradou za strpění takového omezení. V tomto širokém omezení konkurenční činnosti je možno spatřovat takové omezení práva na svobodné podnikání, že je nutno přihlížet k tomuto dohodnutému jednání, že nemůže splňovat podmínky uvedené v § 2975 odst. 1 o. z., a proto jako důsledek absence podstatných náležitostí je, že se ke konkurenční doložce nepřihlíží. V tomto směru je možno akceptovat námitky žalované, že konkurenční doložka by omezovala žalovanou vykonávat jakékoliv montážní práce, údržbu, opravy nebo úpravy těch věcí, které nejsou ani v článku I. vymezeny o jaké konkrétní věci by se mělo jednat. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně se podílela na provádění montáže a úpravy elektrotechnických zařízení, ale tato skutečnost není v rámcové smlouvě o dílo blíže specifikována, tedy že by se vždy rozumělo provádění montáže či demontáže, údržby, opravy nebo úprav věcí v souvislosti s montáží elektrotechnických zařízení.
34. Další námitka žalované směřovala také k tomu, že konkurenční doložka je stanovena na celé území České republiky a dále i na další nespecifikované země. V článku III. je území specifikováno jako území celé České republiky a dále na celém území těch států, na jejichž území se nacházelo či nachází kterékoliv místo provádění díla ve smyslu této smlouvy. V článku I. rámcové smlouvy o dílo je pak jako místo provádění díla označeno vždy to místo, které k tomu vymezí objednatel svými pokyny, a to vždy nezávisle na tom, zda se toto místo nachází na nebo mimo území České republiky. Tedy v rámcové smlouvě o dílo a v konkurenční doložce není stanoveno území takovým způsobem, aby mohlo být vzhledem ke konkrétnímu porušení konkurenční doložky posuzováno, že k porušení došlo na místě, které je řádně vymezeno. Dle názoru soudu nelze zákaz konkurenční činnosti vymezit územím celé České republiky a územími dalších států, na kterých se mělo dílo provádět, když takovéto vymezení je opět nepřiměřený a nedovolený zásah do svobody podnikání žalované. Takto vymezenou konkurenční doložkou by pak tedy žalovaná, jak uváděla ve svém vyjádření a jak namítala, nemohla provádět jakoukoliv montáž či demontáž, údržbu, opravu nebo úpravu věcí na území celé České republiky a dalších území, kde bylo dílo prováděno. Je zde tedy absence řádného vymezení území a soud tedy i z této skutečnosti ke konkurenční doložce nepřihlížel, přistupoval k ní, jakoby nebyla sjednána.
35. Žalovaná dále namítala porušení ustanovení § 2975 odst. 3 o. z., když podle tohoto ustanovení je zakázána konkurenční doložka, kdy zákaz konkurence nesmí omezovat zavázanou stranu více, než kolik vyžaduje potřebná míra ochrany oprávněné strany. V tomto směru je možno odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4192/2008, který uvedl, že konkurenční doložka musí být sjednána tak, aby byla spravedlivě přiměřená a vzájemně vyvážená pro obě strany v souladu s článkem 26 odst. 1 Listiny práv a svobod, podle něhož každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Na jedné straně nesmí bránit ve svobodném podnikání, na druhé straně musí chránit právo podnikatele na nerušené podnikání v zavedeném podniku. Konkurenční doložka musí být též vymezena či omezeno co do předmětu podmínek a doby, po kterou se uplatňuje. V daném případě, jak bylo shora konstatováno, konkurenční doložka omezuje zavázanou osobu více, než kolik vyžaduje potřebná míra ochrany žalobkyně a i z tohoto důvodu soud žalobě nevyhověl. V řízení ani nebylo prokázáno, že by žalovaná svou činností žalobkyni nějakým způsobem poškozovala, když z provedeného dokazování byla dle názoru soudu prokázána tvrzení žalované, že v době po skončení činnosti u žalobkyně spolupracovala se stejnou společností, pro kterou pracovala, když spolupracovala s žalobkyní, ale výslechem svědků bylo prokázáno, že v době po skončení spolupráce s žalobkyní vykonává jinou činnost, než kterou vykonávala pro žalobkyni. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], když bylo přihlédnuto k tomu, že jde o přítele žalobkyně, ale jeho výpověď potvrzovali další svědci, a to svědek [celé jméno svědka] dále svědek [celé jméno svědka], bylo prokázáno, že v době, kdy žalovaná pracovala pro žalobkyni, tato se podílela na montáži boxů, zesilovačů a zapojování portů v boxech nebo zesilovačích, montáže kabelů. V době po ukončení spolupráce s žalobkyní prováděla zprovoznění technologií, když tomuto absolvovala školení a je nutná znalost angličtiny a alespoň základů němčiny, když je nutno komunikovat na dálku s technikem a žalovaná, jak vypověděl svědek [celé jméno svědka], zajišťovala propojení technologií na věžích s technickou místností, musela komunikovat s technikem od [právnická osoba] a s technikem od [anonymizována dvě slova] na propojení těchto technologií mezi sebou. Další svědci, kteří v řízení vypovídali, zejména svědek [celé jméno svědka], vypovídal o tom, co žalovaná dělala v průběhu činnosti u žalobkyně, i když uvedl, že sám přímo s žalovanou nespolupracoval, pouze uváděl, že žalovaná, stejně jako svědek, měla instalovat zařízení, provádět výměnu technologií, včetně spouštění do provozu, nevěděl, co dělala fakticky žalovaná po skončení činnosti u žalobkyně. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že s žalovanou spolupracoval jeden týden, kdy spolu dělali, a uváděl, že žalovaná pokračovala v práci pro zahraničního partnera a dělala to, co všichni, viděl, že v činnosti pokračuje, protože ji potkal na skladě a uvedl, že neví, zda žalovaná dělá v současné době stejnou práci, jako když spolupracovala se žalobkyní. Žalobkyně tedy dle názoru soudu prokázala svoje tvrzení, že v době po skončení spolupráce s žalovanou, nevykonávala takové činnosti, které by podléhaly konkurenční doložce, když v konkurenční doložce a v předmětu díla bylo vždy provedení montáže či demontáže, údržby, opravy nebo úpravy věcí, ale to, že by jí bylo zakázáno provádět zprovoznění technologií, propojení technologií na věžích s technickou místností a propojení technologií od Huawei s [anonymizována dvě slova] mezi sebou, nepodléhalo dle názoru soudu konkurenční doložce.
36. Žalovaná také namítala, že konkurenční doložka nemůže být platná, když činností žalované pro žalobkyni došlo ke vzniku faktického pracovního poměru žalované u žalobkyně, a to dne 20. 4. 2020. Žalovaná pak namítala, že pokud došlo ke vzniku faktického pracovního poměru, nemůže jí být odepřena ochrana zákoníku práce a na konkurenční doložku je třeba vztáhnout pravidla ustanovení § 310 odst. 2 z. p., když konkurenční doložka neobsahuje přiměřené peněžité vyrovnání, je neplatná. Uváděla, že spolupráce žalobkyně se žalovanou má základní znaky závislé práce, když základním definičním znakem závislé práce, která ji odlišuje od občanskoprávních a obchodněprávních vztahů je skutečnost, že práce je vykonávána ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti mezi smluvními stranami, zaměstnanec je povinen vykonávat práci osobně a nemůže se nechat při výkonu práce zastupovat. V tomto směru odkazovala na ustanovení rámcové smlouvy o dílo a na pokyny žalobkyně, které jí dávala a musela tyto pokyny plnit osobně a nebyla oprávněna se od nich odchýlit. Žalobkyně chtěla od žalované i po ostatních osobách pracujících v daném místě, aby jednali přímo jménem žalobkyně a vystupovali vůči třetím osobám jako součást týmu žalobkyně. Žalobkyně také poskytovala žalované pomůcky a hradila náklady a poskytovala cestovní náhrady jako při pracovní cestě. I výše odměny odpovídá způsobu sjednání mzdy zaměstnance, nikoliv odměny za zhotovení díla. V tomto směru soud dospěl k závěru, po provedeném dokazování, že faktický pracovní poměr žalované u žalobkyně nevznikl. Je pravdou, že bylo dohodnuto v rámcové smlouvě o dílo, že žalovaná bude vykonávat činnosti podle konkrétních pokynů žalobkyně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně určovala, kdy mají konkrétní osoby a kde pracovat, zajišťovala jim ubytování a automobily na cestu do Německa, kde měly být práce vykonávány. Práce na místě však byly vykonávány podle pokynů jiných osob, odlišných od žalobkyně, jak bylo prokázáno z výpovědi svědků, zaměstnanců žalobkyně, svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]. Bylo prokázáno, že žalovaná vystavovala žalobkyni faktury, ve kterých vyúčtovala provedené činnosti, když takovýto postup byl dohodnut podle smlouvy o dílo a bylo také postupováno takto i u ostatních osob, které s žalobkyní spolupracovaly jako OSVČ, jak bylo prokázáno z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Jednatel žalobkyně, i tato svědkyně, potvrdili a uvedli, z jakého důvodu žalobkyně přistoupila k zajišťování ubytování pro své zaměstnance a osoby, se kterými spolupracovala jako s OSVČ. Bylo to proto, aby byla zajištěna řádná doprava na pracoviště v Německu a aby bylo zajištěno slušné ubytování a odpočinek pro zaměstnance žalobkyně a osoby s žalobkyní spolupracující. Na druhou stranu je nutno uvést, že žalobkyně neprokázala, že by byly v odměnách OSVČ zohledněny náklady na dopravu a na ubytování do místa výkonu činnosti dle smlouvy o dílo. Tyto skutečnosti nevyplývaly z faktur, které žalovaná vystavila žalobkyni, když zde byly pouze uvedeny dny, kdy žalovaná vykonávala činnost pro žalobkyni. Žádné další náklady nebyly ve fakturaci zohledněny. Ze strany žalobkyně bylo také logicky vysvětleno, z jakého důvodu byly zapůjčovány pomůcky pro OSVČ, když s ohledem na náklady, které by musely vynaložit, byly tyto nepřiměřené na počátcích spolupráce, a proto žalobkyně přistoupila k tomu, že část pomůcek žalované zapůjčila. Nebylo také prokázáno tvrzení jednatele žalobkyně, že bylo žalované nabídnuto, že může vykonávat činnost jako zaměstnanec nebo spolupracovat s žalobkyní jako OSVČ, když smlouva o dílo byla podepsána až po delší době spolupráce žalované s žalobkyní, což vyplývalo i z faktur, které byly předloženy. Žalobkyně začala s žalovanou spolupracovat v dubnu 2020 a smlouva byla uzavřena až 28. 6. 2020. Nicméně základním kritériem pro rozlišení pracovněprávního vztahu od občanskoprávního či obchodněprávního, je také smluvní vůle stran, tj. zda chtěli svůj vzájemný vztah upravovat jako závislou práci nebo chtěli zůstat ve vztahu nezávislém. Pracovněprávní vztah nemůže vzniknout, jestliže na jeho uzavření není dán oboustranný zájem. V daném řízení nebylo prokázáno, že by za celou dobu spolupráce žalobkyně s žalovanou žalovaná projevila zájem pracovat u žalobkyně na základě pracovněprávního vztahu, když sama žalovaná ve své výpovědi uvedla, že sama osobně nejednala s jednatelem žalobkyně o navázání spolupráce. Tvrdila sice, že v létě chtěla uzavřít pracovní smlouvu, což telefonicky oznámila jednateli žalobkyně, toto její tvrzení však nebylo prokázáno a i pokud by tomu tak bylo, žalobkyně na tomto netrvala, neboť jak uvedla, žalobkyně o ni měla zájem, zvýšila jí„ mzdu“ ze 130 € na 160 €, a proto u žalobkyně zůstala. Pracovní smlouva jí nebyla nabídnuta. Pokud by tedy setrvávala na tom, že chce uzavřít pracovní smlouvu a žalobkyně jí s ní neuzavřela, měla možnost na uzavření pracovní smlouvy setrvávat. Na druhou stranu by tato skutečnost dle názoru soudu pro žalobkyni nečinila žádné problémy, když žalobkyně předložila doklady o tom, že zaměstnává zaměstnance a byl vyslechnut jako svědek zaměstnanec žalobkyně. Protože nedošlo podle názoru soudu ke vzniku faktického pracovního poměru, nepřihlížel soud k námitce žalobkyně, že konkurenční doložka nebyla kompenzována přiměřeným peněžitým vyrovnáním.
37. Soud tedy dospěl k závěru, že konkurenční doložka byla sjednána neúčinně, k této se nepřihlíží, a proto byla žaloba na zaplacení smluvní pokuty z důvodu porušení konkurenční doložky zamítnuta.
38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 141 129,44 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 300 000 Kč sestávající z částky 9 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], z částky 9 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 9 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 9 500 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne [datum], z částky 9 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 9 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 9 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 19 000 Kč (2 x 9 500 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 9 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 9 500 Kč za účast při úkonu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 8 835,90 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 364,23 Kč za 158 ujetých km v částce 964,23 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,26 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 364,23 Kč za 158 ujetých km v částce 964,23 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,26 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 499,66 Kč za 158 ujetých km v částce 1 099,66 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,26 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 499,66 Kč za 158 ujetých km v částce 1 099,66 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,26 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 499,66 Kč za 158 ujetých km v částce 1 099,66 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,26 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 608,46 Kč za 158 ujetých km v částce 1 208,46 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6,26 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 116 635,90 Kč ve výši 24 493,54 Kč.
39. V souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř. pak soud rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit náklady státu, které v řízení vznikly, když žalobkyně byla ve sporu neúspěšná. Náklady státu pak činí částku 196 Kč za svědečné vyplacené svědku [celé jméno svědka].
Poučení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.