16 C 264/2021 - 200

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o zaplacení částky 42 013,79 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 713,46 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 18 713,46 Kč od 29. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 23 300,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 23 300,33 Kč od 29. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 5 537,52 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena a povinnost zaplatit žalobkyni částku 42 013,79 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 42 0133,79 Kč od 429. 5. 2020 do zaplacení z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr plynu. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] při kontrole měřícího zařízení prováděného prostřednictvím společnosti [právnická osoba]. v odběrném místě č. [hodnota] na adrese nemovitosti [adresa], jejímž vlastníkem je žalovaný, pojal podezření, že odběr plynu na základě smlouvy uzavřené mezi obchodníkem s plynem a žalovaným, je měřen měřícím zařízením (plynoměr výrobního čísla [hodnota]), na kterém došlo k neoprávněnému zásahu, když na krytu štítku měřicího zařízení se nacházely vrypy. Plynoměr byl označen bezpečnostní přelepkou, téhož dne, tj. [datum] byl demontován a bylo nově osazeno měřící zařízením výrobní číslo [hodnota]. Následně nechal žalobce posoudit plynoměr soudním znalcem z oboru kriminalistika, se specializací mechanoskopie, [tituly před jménem] [jméno FO], dle kterého byl prokázán neoprávněný zásah do měřícího zařízení, provedení zásahů, které údaje o skutečné spotřebě změnily. Žalovaný tedy v době od [datum] do [datum] neoprávněně odebíral na odběrném místě plyn, čímž způsobil žalobci škodu v celkové výši 42 013,79 Kč představující cenu neoprávněně odebraného plynu. Počátek neoprávněného odběru byl stanoven v jako den následující po poslední kontrole odběrného místa, která proběhla dne [datum]. Konec neoprávněného odběru plynu pak odpovídá dni předcházejícímu dni, kdy bylo pojato podezření na neoprávněnou manipulaci s plynoměrem a kdy byl plynoměr demontován. Žalovaný byl po celou dobu neoprávněného odběru a neoprávněné distribuce plynu uživatelem odběrného místa, a zároveň je vlastníkem nemovitosti na adrese odběrného místa. Vzhledem k tomu, že se nelze při stanovení výše škody řídit stavem zjištěným na měřícím zařízení, bylo při určení výše škody postupováno v souladu s ust. § 9 odst. 3 vyhl. č. 108/2011 Sb., tak, že množství neoprávněně odebraného plynu bylo vypočítáno podle vzorce uvedeného v příloze č. [hodnota] k této vyhlášce. Žalovaný neumožnil žalobci přístup do odběrného místa za účelem zjištění instalovaných plynových spotřebičů, proto žalobce při výpočtu množství neoprávněně odebraného plynu vycházel z přihlášky k odběru zemního plynu, ve které je uveden kombinovaný kotel do 25 kW. Celkové množství neoprávněně odebraného plynu tak bylo postupem dle ust. § 9 odst. 3 vyhl. č. 108/2011 Sb., stanoveno ve výši 26 828,16 kWh. Od vypočítané výše neoprávněného odběru plynu bylo odečteno množství plynu ve výši 8 482,34 kWh, které bylo zjištěno odečtem na měřícím zařízení dne [datum], a které je předmětem řádného vyúčtování obchodníkem s plynem. Takto zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu ve výši 18 345,82 kWh bylo ve faktuře č. [tel. číslo] ze dne [datum] vyčísleno ve výši 42 013,79 Kč se splatností 28. 5. 2020, v souladu s cenou dle ceníků žalobce za neoprávněně odebraný plyn. Žalobkyně dále požadovala náhradu nákladů na vypracování znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/2020 ze dne [datum] vyúčtované fakturou č. [hodnota], vystavenou dne [datum] na částku 6 082 Kč, kterou žalobkyně soudnímu znalci uhradila, a náklady na kontrolu odběrného místa provedenou společností [právnická osoba]., vyúčtované fakturou č. [hodnota] na částku 6 950 Kč. Náklady vynaložené na vypracování znaleckého posudku a na kontrolu odběrného místa žalobkyně žalovanému vyúčtovala ve faktuře č. [tel. číslo]. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 14. 9. 2020 a předžalobní výzvou ze dne 19. 5. 2021.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že nárok žalobkyně neuznává, neboť tento vůbec nevznikl. Žalovaný uvedl, že plynoměr č. [hodnota] byl umístěn na veřejně přístupném prostranství a k jeho skřínce žalovaný neměl přístup, neboť mu nikdy nebyl předán klíč. Žalovanému nikdy nebyla předána dokumentace, která by prokazovala, že k tvrzeným známkám poškození na plexi došlo před zásahem společnosti [právnická osoba]., a nikoli neodborným zásahem při mimořádné kontrole plynoměru či jiným jednáním. Žalovaný odmítal jakýkoliv neoprávněný odběr. Dále poukázala na skutečnost, že žalobkyně výslovně přiznala, že sofistikované poškození plynoměru provedla osoba odlišná od žalovaného. Žalovaný uvedl, že neměl žádnou motivaci plyn neoprávněně odbírat, neboť jeho dům je vybaven moderní technologií nízkoenergetického vytápění ovládaný počítačovým systémem, který reguluje a spíná odběr plynu v plynovém zařízení už jen v případě poruchy solárních panelů, tepelného čerpadla nebo nedostatku sluneční energie. Dopočítaná spotřeba za období od [datum] do [datum] neodpovídá běžné spotřebě žalovaného, přičemž takové spotřeby by žalovaný ani nemohl vzhledem k automatizovanému řízení a jinému primárnímu zdroji tepla vůbec dosáhnout. Žalovaný dále sporoval způsob vyčíslení škody s odůvodněním, že žalobkyně při výpočtu škody počítala se štítkovým příkonem spotřebiče 24 kWh, žalovaný však užívá pouze plynový kotel o příkonu 7 kWh. Žalovaný se rovněž vyjádřil ke znaleckému posudku, kdy uvedl, že ze znaleckého posudku není zřejmé, zda poškození krytu lze poznat i bez provedené demontáže a zda bylo poznatelné pouhým okem laika. Znalecký posudek dle žalovaného nevylučuje poškození plynoměru dříve, než byl nainstalován v odběrném místě žalovaného. Žalovaný poukázal na to, že znalec zmínil, že se v minulých letech setkal na území Liberce s totožným poškozením u šesti plynoměrů značky [Anonymizováno], které jevily známky totožného poškozená a je pravděpodobné, že neoprávněný zásah do všech těchto plynoměrů provedla tatáž osoba. Žalovaný dále uvedl, že není povinen tvrzenou a neprokázanou škodu uhradit, jelikož není osobou, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, ani osobu, která neoprávněně využívá služby přepravy plynu, služby distribuční soustavy nebo uskladnění plynu.

3. Z upomínky ze dne 14. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného upozornila, že z jeho strany nedošlo k úhradě faktury č. [tel. číslo].

4. Z předžalobní upomínky ze dne 19. 5. 2021 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala prostřednictvím právního zástupce k úhradě částky 53 655,75 Kč s upozorněním na možné soudní vymáhání pohledávky. Z podacího lístku vyplývá, že předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 19. 5. 2021.

5. Z protokolu o zjištění podezření poškození měřícího zařízení č. [hodnota], bylo zjištěno, že při kontrole měřícího zařízení provedené společností [právnická osoba]. bylo zjištěno poškození spočívající ve vrypech na krytu štítku měřidla.

6. Z montážního výkazu ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba]. provedla u zákazníka [Jméno zainteresované osoby 0/0] na adrese [adresa] výměnu plynoměru z důvodu podezření na zásah do měřícího zařízení.

7. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/2020 č. l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] vypracovaného soudním znalcem z oboru kriminalistika se specializací kriminalistická technika, mechanoskopie a elektrotechnika [tituly před jménem] [jméno FO] včetně fotodokumentace bylo zjištěno, že znaleckým zkoumáním nebylo prokázáno porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci na měřícím zařízení, byl však prokázán neoprávněný zásah do měřícího zařízení. Bylo prokázáno, že v měřícím zařízení byl proveden zásah, který změnil údaj o skutečné spotřebě plynu. Plastový kryt strojku byl poškozený, správně nasazený a proti demontáži byl zajištěn neporušenou úřední značkou. Kryt byl ve spodní části v místě dělící roviny mezi krytem a okénkem z vnější strany naříznutý, pravděpodobně nožem, na hraně levého spodního rohu a na spodní hraně by ubroušený, ubroušením bylo odstraněno poškození krytu, které vzniklo v souvislosti s násilným odstraněním okénka z krytu. Znalec dále zjistil vrypy, resp. otlaky na převodových kolech kotoučů, které vznikly při násilném přetočením číselníku. Znalec uvedl, že se od roku [Anonymizováno] již šestkrát setkal se přetočením číselníků plynoměrů stejným způsobem 8. Z faktury č. [tel. číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala za neoprávněný odběr plynu částku 42 013,79 Kč, kdy částka 21 690,14 Kč představovala cenu za neoprávněně odebraný plyn, částka 6 082 Kč náklady na znalecké posudky, částka 6 950 Kč další náklady související se zjištěním neoprávněného odběru plynu a částka 7 291,65 Kč daň z přidané hodnoty. Faktura byla splatná dne 28. 5. 2020.

9. Ze simulačního dokladu předloženého žalobkyní byla zjištěna výše škody za předpokladu, že při výpočtu by bylo vycházeno ze štítkového příkonu plynového zařízení 8,54 kWh. Množství neoprávněně odebraného plynu k vyúčtování by činilo 1 064,01 kWh, cena odebraného plynu a souvisejících služeb 2 433,67 Kč, náklady související se zjištěním neoprávněného odběru by zůstaly v celkové výši 13 032 Kč a daň z přidané hodnoty by činila 3 247,79 Kč. Celková výše škody vyčíslená žalovanou činila 18 713,46 Kč.

10. Z faktury č. [hodnota] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] vyúčtovala žalobkyni částku 78 990,01 Kč za znalecké posudky, mj. za znalecký posudek č. [Anonymizováno]/2020 k plynoměru č. [hodnota].

11. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba]. vyúčtovala žalobkyni provedené služby za částku 101 649,68 Kč, mj. se jednalo o šetření u [Jméno zainteresované osoby 0/0], plynoměr č. [hodnota], provedené dne [datum]. Z potvrzeních o provedení transakcí bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila dne [právnická osoba]. 2020 částku 101 649,68 Kč společnosti [právnická osoba]. pod variabilním symbolem [var. symbol] a dne 11. 2. 2020 částku 78 990,01 Kč na účet č. [č. účtu]. Z předávacího protokolu ze dne [datum] bylo zjištěno, jaké činnosti společnost [právnická osoba]. žalobkyni poskytla.

12. Z kupní smlouvy o dodávce zemního plynu ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno], a. s. jako dodavatel a žalovaný jako odběratel uzavřeli smlouvu o dodávce plynu do odběrného místa na adrese [adresa], kdy byl nainstalovaný kombinovaný kotel do 25 kW.

13. Z vyjádření společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno], a. s. k projektové dokumentaci ze dne [datum] a z vyjádření o připojení k distribuční soustavě a budoucí dodávce zemního plynu v kategorii Domácnosti bylo zjištěno, že projektová dokumentace byla posouzena z hlediska budoucího napojení na plynovodní síť a byly zjištěny podmínky pro dodávku plynu do předmětného odběrného místa a připojení k distribuční síti.

14. Z všeobecných podmínek kupní smlouvy o dodávce plynu bylo zjištěno, že měřící zařízení je ve vlastnictví dodavatele a odběratel se zavazuje sledovat chod měřícího zařízení a ihned prokazatelně oznámit dodavateli závady, poruchy a neobvyklosti chodu měřícího zařízení, případně jeho ztrátu.

15. Z dokladu o kontrole odběrného místa ze dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. bez uvedení roku bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno], a. s. provedla kontrolu předmětného místa z důvodu poklesu spotřeby.

16. Z dopisu žalovaného adresovaného žalobkyni bylo zjištěno, že žalovaný se vyjádřil k faktuře za neoprávněný odběr plynu. Žalovaný odmítl, že by plyn neoprávněn neodebíral, poukázal na to, že měřící zařízení bylo v době instalace 12 let staré.

17. Z vyjádření žalobkyně k námitkám žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému podrobně popsala skutkový stav a sdělila žalovanému své stanovisko, kdy trvala na tom, že v odběrném místě došlo k neoprávněnému odběru plynu. Žalovaná rovněž popsala, jakým způsobem určila množství neoprávněně odebraného plynu.

18. Z dopisu žalovaného adresovaného žalobkyni ze dne 27. 8. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni sdělil, že plyn neoprávněně neodebíral, vystavenou fakturu neuhradí a žalobkyni sdělil, že dává výpověď a ukončuje spolupráci se žalobkyní.

19. Z vyjádření právního zástupce žalovaného na předžalobní upomínku bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni podrobně sdělil své stanovisko, kdy nadále odmítal neoprávněný odběr plynu. Žalovaný mj. uvedl, že není přiměřené a spravedlivé požadovat, aby byl tvrzený zásah přičítán k tíži žalovanému, tím spíše, že žalobkyně nepopírá, že by tvrzený zásah mohl provést někdo jiný.

20. Z vyjádření společnosti [jméno FO] soud zjistil, že v roce [Anonymizováno] byl žalovanému namontováno tepelné čerpadlo a v dalších letech byly postupně instalována další zařízení a dům je energeticky soběstačný. [právnická osoba] slouží pouze jako záložní zdroj.

21. Ze soupisu spotřeb byla zjištěna spotřeba plynu v odběrném místě žalovaného od [datum] do [datum].

22. Z vyúčtování dodávek plynu č. [tel. číslo] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že dodavatel plynu Innogy vyúčtoval žalovaného celkem [hodnota] m3 odebraného plynu, což odpovídá 1 953,65 kWh. Z vyúčtování dodávek plynu č. [tel. číslo] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že v tomto období bylo žalovanému vyúčtováno celkem [hodnota] m3 plynu, což odpovídá 9 324,41 kWh.

23. Z vyjádření [jméno FO] bylo zjištěno, že tato společnost žalovanému instalovala od roku [Anonymizováno] alternativní zdroje energie, a to tepelné čerpadlo a později solární kolektory a plynový kotel je používán pouze jako sekundární zdroj s odběrem v době poruch nebo nedostatku slunečního záření.

24. Z fotodokumentace bylo zjištěno, že na střeše domu žalovaného jsou instalovány solární panely.

25. Z mediální informace ze dne [datum] bylo zjištěno, na [Anonymizováno] byly při kontrolách opakovaně zjištěny přetočené číselníky na plynoměrech, přičemž zákazníci manipulaci s plynoměry odmítali.

26. Z faktury č. [hodnota] bylo zjištěno, že [jméno FO], [Anonymizováno] [Anonymizováno] vyfakturoval žalovanému dne [datum] montáž plynového kotle [Anonymizováno] eco [Anonymizováno] Fi.

27. Z detailních rozpisů vyúčtování elektřiny za období od [datum] do [datum], za období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] byla zjištěna spotřeba elektřiny v odběrném místě žalovaného v daných obdobích.

28. Z protokolu o výměně plynoměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že v odběrném místě žalovaného byl vyměněn plynoměr z důvodu poruchy původního plynoměru, nainstalován byl plynoměr výrobního čísla [hodnota], rok výroby [Anonymizováno], stav počítadla 00001.

29. Z fotodokumentace bylo zjištěno, že předmětný plynoměr je umístěn ve zděné nice, která je součástí oplocení a je uzavřena plechovými dvířky.

30. Z fotodokumentace pořízené [Anonymizováno] [Anonymizováno] a. s. bylo zjištěn vizuální stav v době provedení kontroly. Dle fotodokumentace byl plynoměr opatřen neporušenou plombou. Na krytu plynoměru se v levé spodní části pod plexisklovým okénkem nacházely vrypy a v kryt je ve spodní části obroušený. Stav číselníku činil [Anonymizováno],[Anonymizováno] m3.

31. Z videozáznamu z kontroly provedené [právnická osoba]. dne [datum] bylo zjištěno, jak tato kontrola probíhala. Dále byl zjištěn stav plynoměru v době kontroly. Z videozáznamu je patrná vůle u plexiskla v okénku, po zatlačení prstem se plexisklo hýbe.

32. Z protokolu o kontrole odběrných míst ze dne [datum] bylo zjištěno, že u žalovaného proběhla prohlídka plynoměru, kdy bylo zjištěno poškozené plexi na spodní evé straně číselníku, zřetelné stopy po vnější manipulaci.

33. Z fotodokumentace pořízené pracovníky společnosti [právnická osoba]. dne [datum] byl zjištěn vizuální stav plynoměru k danému dni.

34. Z návodu na použití kotle zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] komfort bylo zjištěno, že kotel [Anonymizováno] [Anonymizováno] komfort [Anonymizováno] Fi má jmenovitý tepelný příkon 26,3 kW a redukovaný tepelný příkon 10,6 kW.

35. Z fotodokumentace poškozených plynoměrů soud zjistil, že obdobné poškození, jako u předmětného plynoměru, se v minulosti objevilo i v jiných případech, na fotografiích jsou patrná poškrábání krytů, mechanická poškození a praskliny na plynoměrech.

36. Svědek [jméno FO], narozený [datum] ve své výpovědi uvedl, že žalovaného zná osobně přes 30 let, znají se pracovně. Před přibližně deseti lety u žalovaného montoval plynový kotel [Anonymizováno] na nepřímotopový zásobník vody. [adresa] sloužil pouze jako rezervní zdroj na ohřev vody, žalovaný měl tepelné čerpadlo a solární panely, kotel nebyl napojen na topení. Svědek neví, jaký příkon měl kotel [Anonymizováno], před montáží tam žádný kotel nebyl. Od doby provedení montáže v místě osazení kotle nebyl. Žalovaný svědkovi říkal, že má krbová kamna a tepelné čerpadlo, proto není třeba dům vytápět kotlem.

37. Svědek [jméno FO], narozený [datum], vypověděl, že žalovaný je jeho zákazník, osobní vztah nemají. Žalovanému instaloval tepelné čerpadlo a následně solární panely, práce začaly v roce [Anonymizováno]. Žalovaný měl v domě kotel, výměnu kotle svědek neprováděl. Tepelné čerpadlo mělo výkon cca 15 kW, svědek předpokládá, že kotel by měl mít podobný výkon. Po montáži tepelného čerpadla a solárních panelů sloužil kotel pouze jako záložní zdroj. Žalovaný svědkovi říkal, že často topí v krbu, má krb s výměníkem. Na zakázce pro žalovaného pracoval svědek a jeho zaměstnanci.

38. Svědek [jméno FO], narozený [datum], vypověděl, že u žalovaného provádí servis, jinak ho nezná. V minulosti pracoval pro svědka [Anonymizováno], u žalovaného prováděli servis tepelného čerpadla a solárních panelů. Žalovaný měl plynový kotel, svědek neví jaký typ, sloužil jako záloha. Žalovaný cca po roce [Anonymizováno] vyměnil kotel za karmu na ohřev teplé vody, ta měla výkon asi 8 až 10 kW, nyní ji plynový zdroj nemá. Karma nešla použít na vytápění domu. Žalovaný má krbová kamna s výměníkem, topí dřevem, tepelným čerpadlem a solárními panely, plyn nepotřeboval.

39. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k těmto skutkovým a právním závěrům: Žalovaný na základě kupní smlouvy o dodávce plynu ze dne [datum] odebíral plyn v odběrném místě na adrese [adresa]. V přihlášce k odběru měl nahlášen kombinovaný kotel do 25 kW. Žalovaný si v domě od roku [Anonymizováno] nechal nainstalovat tepelné čerpadlo a solární panely a dále topil v krbových kamnech, nepotřeboval proto topit plynem. V roce [Anonymizováno] si žalovaný nechal vyměnit původní plynový kotel za nový typ plynového kotle s výkonem 7 kW. Dne [datum] byl v doběrném místě žalovaného vyměněn plynoměr z důvodu poruchy původního plynoměru. Při kontrole plynoměru provedené dne [datum] pracovníky společnosti [právnická osoba]. bylo zjištěno poškození krytu plynoměru. Dne [datum] byla provedena kontrola, při které bylo zjištěno, že na krytu plynoměru se nachází vrypy, plynoměr byl demontován. Plynoměr byl posouzen soudním znalcem, který zjistil neoprávněný zásah do měřícího zařízení, kterým byly změněny údaje o spotřebě. Žalobkyně uhradila za kontrolu provedenou společností [právnická osoba]. částku 6 950 Kč a za vypracování znaleckého posudku částku 6 082 Kč. Množství neoprávněně odebraného plynu žalobkyně stanovila na 18 345,82 kWh a jeho cenu vyúčtovala žalovanému ve výši 42 012,79 Kč, kdy částka 21 690,14 Kč představovala cenu za neoprávněně odebraný plyn, částka 6 082 Kč náklady na znalecké posudky, částka 6 950 Kč další náklady související se zjištěním neoprávněného odběru plynu a částka 7 291,65 Kč daň z přidané hodnoty. Faktura byla splatná dne 28. 5. 2020.

40. Podle ustanovení § 74 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen energetický zákon) je neoprávněným odběrem plynu a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu nebo na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu nebo zařízení pro uskladňování plynu, g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. Podle odst. 7 stejného ustanovení energetického zákona při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.

41. Podle ustanovení § 5 odst. 4 vyhlášky 108/2011 Sb. při nedostupnosti údajů zaznamenaných měřicím zařízením stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy odhad náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce plynu v souladu s právním předpisem, kterým se stanoví pravidla trhu s plynem. Podle stejné vyhlášky ustanovení § 9 odst. 1 při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení v případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. Podle odst. 3 tohoto ustanovení množství neoprávněně odebraného plynu se v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze č. [hodnota] k této vyhlášce. V případě, že štítkový příkon plynového spotřebiče není znám, použije se výrobcem udávaný příkon takového plynového spotřebiče.

42. Odpovědnost je v zákoně č. 458/2000 Sb. koncipována na principu objektivity, a je tedy nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr. Pokud je v řízení neoprávněný odběr ve smyslu uvedeného zákona prokázán, nemůže se odběratel zprostit odpovědnosti za škodu podle § 51 odst. 1 a 2 zákona č. 458/2000 Sb. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2011, 25 Cdo 2412/2009).

43. Z dikce "osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn" není pochyb, že se jedná o úpravu objektivní odpovědnosti, která nevyžaduje subjektivní participaci škůdce ve formě zavinění. Není tedy podstatné, zda se tato osoba, která může, ale nemusí být zákazníkem ve smyslu energetického zákona, sama aktivně přičinila o zahájení či trvání neoprávněného odběru či sama nebo jí zmocněná osoba fakticky jednala tak, že k neoprávněnému odběru došlo, resp. zda o něm vůbec věděla. Podstatný je z hlediska energetického zákona toliko samotný objektivní fakt uskutečnění odběru definovaného zákonem jako neoprávněný, který vede ke vzniku škody na straně provozovatele distribuční soustavy. Po distributorovi zřejmě nelze spravedlivě požadovat, aby v případě důkazně podloženého odhalení technologických předpokladů neoprávněného odběru, které vykazují znaky typické pro cílený zásah, který je odběrateli ku prospěchu, musel rovněž prokazovat, že plyn byl skutečně zákazníkem spotřebován. Naopak v těchto případech bude na místě vycházet z fikce vzniku škody na straně distributora. Odpovědnost za neoprávněný odběr lze rovněž s jistou rezervou označit za odpovědnost absolutní, tedy bez možnosti liberace, neboť zákon žádné liberační důvody nezmiňuje. Ústavní soud nicméně ve své nedávné judikatuře z obecných ústavních kautel ochrany vlastnického práva připouští částečnou liberaci tam, kde by se vypočtená náhrada škody podle vyhlášky o měření plynu (vyhláška č. 108/2011 Sb.) jevila vůči neoprávněnému odběrateli jako zjevně excesivní. Samozřejmě liberace přichází z logiky věci rovněž v úvahu v případech, kdy se podaří zjistit konkrétního jiného viníka (často pak pachatele [podezřelý výraz] činu či přestupku), který např. v úmyslu odběratele poškodit na jeho odběrném místě bez jeho vědomí neoprávněný odběr zinscenoval. Obdobně tomu bude v případech, kdy odběratel nade vši rozumnou pochybnost prokáže, že neoprávněný zásah do měřicího zařízení byl způsoben jiným vnějším vlivem, nad nímž objektivně nemohl mít jakoukoli kontrolu (srov. EICHLEROVÁ, Kateřina, Jakub HANDRLICA, Martin JASENSKÝ, Jan KOŘÁN, Vratislav KOŠŤÁL, Doubravka PLÁŠILOVÁ a Petr ZÁKOUCKÝ. Energetický zákon: Komentář. Wolters Kluwer).

44. V řízení byl znaleckým posudkem prokázán zásah do měřicího zařízení instalovaného v odběrném místě žalovaného, kterým byly změněny údaje o spotřebě. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru plynu podle ustanovení § 74 odst. 1 písm. e) bodu 1. energetického zákona. Žalovaný je jako osoba, která plyn v předmětném místě odebírala, povinen nahradit škodu vzniklou neoprávněným odběrem plynu. Vzhledem k tomu, že se uplatní objektivní odpovědnost, není relevantní, zda žalovaný neoprávněný odběr sám zavinil. Žalovaný by se odpovědnosti za škodu vzniklou neoprávněným odběrem plynu mohl zprostit pouze v případě, že by se podařilo zjistit konkrétního viníka, nebo pokud by žalovaný prokázal, že neoprávněný zásah do měřícího zařízení byl způsoben jiným vnějším vlivem, nad nímž objektivně nemohl mít jakoukoli kontrolu. V řízení nic takového prokázáno nebylo. Ohledně vzniku škody se uplatňuje fikce vzniku škody a žalobkyně není povinna prokazovat, že plyn byl žalovaným skutečně spotřebován. Soud v tomto směru poukazuje rovněž na skutečnost, že žalovaný měl v předmětném období instalováno plynové zařízení, které plyn odebíralo.

45. Pokud se žalovaný bránil tím, že zásah do měřícího zařízení byl proveden jinou osobou, tato námitka s ohledem na výše uvedené neobstojí, neboť nebylo nad vši rozumnou povinnost prokázáno, že neoprávněný zásah do měřícího zařízení byl způsoben jiným vnějším vlivem, nad nímž objektivně nemohl mít jakoukoli kontrolu, ani nebyl zjištěn jiný konkrétní viník, který by neoprávněný zásah provedl. Rovněž není relevantní námitka, že žalovaný neměl důvod plyn na odběrném místě neoprávněně odebírat. Tato skutečnost není pro posouzení věci relevantní, neboť k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru plynu došlo již neoprávněným zásahem do měřícího zařízení. Energetická soběstačnost domu a s tím spojená absence potřeby odebírat plyn nemá žádnou spojitost se zásahem do měřícího zařízení.

46. Výši škody žalobkyně určila výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku. Při výpočtu žalobkyně vycházela z přihlášky k odběru zemního plynu, ve které byl uveden kombinovaný kotel do 25 kWh. V tomto směru soud přisvědčil námitce žalovaného, že při vyčíslení škody je třeba vycházet z příkonu zařízení, které má žalovaný skutečně nainstalované. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný vyměnil původní plynový kotel za karmu s menším příkonem, dle uživatelského manuálu činil redukovaný příkon 10,6 kWh. Žalobkyně pro případ, že by soud za prokázané, že k výměně plynového kotle za zařízení s nižším příkonem došlo, předložila simulační daňový doklad, ve kterém vycházela z příkonu plynového zařízení 8,54 kWh a množství neoprávněného plynu k vyúčtování za tohoto předpokladu určila ve výši 1 064 kWh (neoprávněně odebraný plyn v období od [datum] do [datum], od kterého bylo odečteno množství plynu zjištěné odečtem měřidla ke dni [datum] a je předmětem řádného vyúčtování). Cena neoprávněně odebraného plynu a souvisejících služeb byla vyčíslena na 2 433,67 Kč bez DPH. Celková výše škody včetně nákladů a daně z přidané hodnoty byla žalobkyní vyčíslena na 18 713,46 Kč.

47. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žalovanému vznikla povinnost nahradit škodu působenou neoprávněným odběrem plynu, škoda však byla žalobkyní chybně vyčíslena.

48. Při výpočtu vzniklé škody soud vycházel ze simulačního dokladu předloženého žalobkyní. Pro výpočet množství neoprávněně odebraného plynu je třeba aplikovat ustanovení § 9 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu. Žalobkyně při výpočtu aplikovaném v simulačním daňovém dokladu v souladu s výše uvedeným ustanovením vyhlášky š. 108/2011 Sb. postupoval dle vzorce uvedeného v příloze 2 k této vyhlášce a vycházela z příkonu plynového zařízení 8,54 kWh, tedy příkonu nižšího než příkon deklarovaný výrobcem. Období, kdy docházelo k neoprávněnému odběru plynu, bylo od [datum] do [datum]. Celkové množství odebraného plynu žalobkyně v simulačním dokladu v daném období bylo vyčísleno na 9 546,35 kWh, od tohoto množství bylo odečteno množství plynu zjištěné odečtem měřidla provedeným dne [datum], k vyúčtování tak zbývá 1 064,01 kWh. Výpočet provedený žalobkyní je v souladu s ustanovením § 9 odst. 2 a násl. vyhlášky č. 108/2011. Dle ustanovení § 74 odst. 7 energetického zákona jsou rovněž škodou prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu, v daném případě částka 6 082 Kč představující náklady na vypracování znaleckého posudku a částka 6 950 Kč představující další náklady související se zjištěním neoprávněného odběru plynu uhrazené společnosti [právnická osoba].

49. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 18 713,46 Kč představující náhradu škody vzniklou žalobkyni neoprávněným odběrem plynu vyčíslenou jako cenu neoprávněně odebraného plynu při užívání plynového zařízení o příkonu 8,54 kWh a náklady spojené se zjištěním neoprávněného odběru plynu. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl.

50. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., a to podle míry procesního úspěchu a neúspěchu v řízení. Předmětem řízení byla částka 42 013,79 Kč, žalobkyně byla úspěšná co do částky 18 713,46 Kč, tedy v rozsahu 44,54 %, žalovaný co do částky 23 300,33 Kč, tedy v rozsahu 55,46 %. Žalovanému tak bylo přiznáno 10,92 % nákladů řízení, kdy tato částka představuje rozdíl úspěchu v řízení žalovaného v rozsahu 55,46 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 44,54 %.

51. Náklady řízení vzniklé žalovanému sestávají z nákladů za právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č.177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 37 752 Kč za každý z deseti úkonů, a to příprava a převzetí zastoupení, podání odporu a vyjádření k žalobě, účast na jednání dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne 12. 12. 2022, vyjádření ve věci samé ze dne 7. 7. 2023, účastna jednání dne [datum] a vyjádření – závěrečný návrh ze dne [datum], tak jak vyplývají z ustanovení § 11 odst.1 a.t., deseti paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč ve smyslu ustanovení § 13 odst. 3 a.t. a 21 % daně z přidané hodnoty z výše uvedených částek ve výši 6 552 Kč, když právní zástupce žalobce je plátcem této daně. Přiznáno pak bylo podle míry procesního úspěchu ve věci výše uváděných 10,92 %, tedy celkem částka 5 537,52 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení