16 C 289/2020 - 579

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce [právnická osoba][Jméno žalobce A]., IČO [Anonymizováno], se sídlem [Adresa žalobce A], zastoupeného [Jméno žalobce B], advokátem se sídlem [Anonymizováno], proti žalovanému [právnická osoba] [Jméno žalovaného A]., IČO [Anonymizováno], se sídlem [Adresa žalovaného A], zastoupenému [Jméno žalovaného B], advokátem se sídlem [Jméno advokáta], o žalobě podle části páté o.s.ř. na nahrazení rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, takto:

Výrok

I. Žaloba žalobce, kterou se domáhá nahrazení rozhodnutí Energetického regulačního úřadu z 12.února 2020 č.j. 08341-26/2019-ERU sp. zn. SLS-08341/2019-ERU ve spojení s rozhodnutím Rady Energetického regulačního úřadu ze dne 14.října 2020 č. j. 07835-40/2017-ERU tak, že žalobce není povinen zaplatit žalovanému podporu elektřiny formou zeleného bonusu dle zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a dle cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 3/2018 a č. 9/2018, za elektřinu vyrobenou ze sluneční energie v části výrobny [právnická osoba] [adresa] A o výkonu 1,363 MW za období březen 2019 ve výši 1.176.112,30 Kč, která odpovídá části této podpory splatné ke dni 22.května 2019, se zamítá.

II. Žaloba žalobce, kterou se domáhá nahrazení rozhodnutí Energetického regulačního úřadu z 12.února 2020 č.j. 08341-26/2019-ERU sp. zn. SLS-08341/2019-ERU ve spojení s rozhodnutím Rady Energetického regulačního úřadu ze dne 14.října 2020 č. j. 07835-40/2017-ERU tak, že žalobce není povinen zaplatit žalovanému podporu elektřiny formou zeleného bonusu dle zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a dle cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 3/2018 a č. 9/2018, za elektřinu vyrobenou ze sluneční energie v části výrobny [právnická osoba] [adresa] A o výkonu 1,363 MW za období leden 2019, únor 2019, březen 2019 a duben 2019 ve výši 2.261.331,13 Kč, která odpovídá části této podpory splatné v období mezi 22.květnem 2019 a 25.červnem 2019, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 49.514,- Kč k rukám právního zástupce žalovaného [Jméno žalovaného B], advokáta se sídlem [Jméno advokáta] [adresa] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 15.12.2020 došlou soudu dne 15.12.2020 domáhá nahrazení rozhodnutí (Rady) Energetického regulačního úřadu Energetického regulačního úřadu ze dne 14.října 2020 č. j. 07835-40/2017-ERU tak, že se zamítá návrh žalovaného na uložení povinnosti žalobce zaplatit žalovanému podporu elektřiny formou zeleného bonusu dle zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a dle cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 3/2018 a č. 9/2018, za elektřinu vyrobenou ze sluneční energie v části výrobny [právnická osoba] [adresa] A o výkonu 1,363 MW za období březen 2019 ve výši 1.176.112,30 Kč, která odpovídá části této podpory splatné ke dni 22.května 2019, a návrh žalovaného na uložení povinnosti žalobci zaplatit žalovanému podporu elektřiny formou zeleného bonusu dle zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a dle cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 3/2018 a č. 9/2018, za elektřinu vyrobenou ze sluneční energie v části výrobny [právnická osoba] [adresa] A o výkonu 1,363 MW za období leden 2019, únor 2019, březen 2019 a duben 2019 ve výši 2.261.331,13 Kč, která odpovídá části této podpory splatné v období mezi 22.květnem 2019 a 25.červnem 2019.

2. Žalobce v návrhu uvádí, že mu bylo dne 15.10.2020 doručeno rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu ze dne 14.10.2020 č. j. 08341-26/2019-ERU, kterým Rada ERÚ zamítla rozklad žalobce ze dne [právnická osoba].2020 proti rozhodnutí ERÚ č. j. 08341-18/2019-ERU ze dne [právnická osoba].2020 a toto rozhodnutí potvrdila. Předmětem řízení bylo uložení povinnosti žalobci vyplatit žalovanému jakožto navrhovateli (i) podporu elektřiny formou zeleného bonusu dle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů za tvrzenou část A výrobny [právnická osoba] [adresa] o výkonu 1,363 MW za období březen 2019 ve výši 1.176.112,30 Kč (výrok I); (ii) podporu elektřiny formou zeleného bonusu za tvrzenou část A výrobny [právnická osoba] [adresa] o výkonu 1,363 MW za období leden 2019, únor 2019, březen 2019 a duben 2019 ve výši 2.261.331,13 Kč (výrok II) a (iii) náhradu nákladů řízení včetně DPH ve výši 12.584 Kč (výrok III).

3. V rámci řízení před ERÚ žalovaný podal dne 22.5.2019 návrh na zahájení sporného řízení ve smyslu § 141 správního řádu u ERÚ, jakožto orgánu příslušnému k rozhodování dle § 52 zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie, jehož předmětem byl návrh na stanovení povinnosti žalobce vyplatit žalovanému podporu elektřiny formou zeleného bonusu (dále jen „POZE“) za elektřinu vyrobenou v části výrobny žalovaného pracovně nazvané [právnická osoba] [adresa] A o výkonu 1,361 MW za období března 2019 ve výši 1.176.112,30 Kč spolu s náklady správního řízení. Žalovaný dále podal dne 25.6.2019 návrh na zahájení dalšího sporného řízení o stanovení povinnosti žalobce vyplatit žalovanému POZE za elektřinu vyrobenou v části výrobny [právnická osoba] [adresa] A o výkonu 1,361 MW za období ledna, února, března a dubna 2019 ve výši 2.261.331,13 Kč spolu s náklady správního řízení. O spojení řízení rozhodl ERÚ usnesením č. j. 08341-2/2019-ERU ze dne 28.8.2019, přičemž zahájil řízení o obou uplatněných nárocích pod sp. zn. SLS-[č. účtu]-ERU.

4. Žalovaný provozuje výrobnu elektřiny z fotovoltaických zdrojů v k. ú. obce [adresa] (dále jen „[právnická osoba] [adresa]“). Žalovanému byla rozhodnutím ERÚ č. j. 11280-7/2010-ERU ze dne 29.9.2010 udělena licence č. [hodnota] na výrobu elektřiny v [právnická osoba] [adresa] na výkon 1,363 MW (tvrzená část [právnická osoba] [adresa] A). Výrobna [právnická osoba] [adresa], respektive udělená licence byla následně rozhodnutím ERÚ č. j. 14146-9/2010-ERU ze dne 10.12.2010 rozšířena o výkon 2,640 MW (tvrzená část [právnická osoba] [adresa] B). Celkový tvrzený výkon výrobny [právnická osoba] [adresa] uvedený na licenci na základě výše uvedených rozhodnutí ERÚ proto měl činit 4,003 MW. Rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738 ze dne 18.2.2016 bylo rozhodnutí o rozšíření licence o výkon 2,640 MW (tvrzená část [právnická osoba] [adresa] B) zrušeno, přičemž žaloba na zrušení původní nerozšířené licence (část [právnická osoba] [adresa] A) byla zamítnuta. S ohledem na četné přeměny právnických osob - právních předchůdců žalovaného došlo k dalším licenčním změnám souvisejícím s [právnická osoba] [adresa] a žalovanému byla rozhodnutím ERÚ ze dne 10.8.2015 č. j. 06435-46/2015-ERU udělena licence č. [hodnota] – v této licenci potom byla stále vedena pouze jedna výrobna o jednom výrobním zdroji a deklarovaném celkovém výkonu 3,992 MW. K řádné úpravě licence a promítnutí rozdělení výrobny [právnická osoba] [adresa] na dva samostatné výrobní zdroje o výkonu 1,36274 MW a 2,62904 MW došlo až nabytím právní moci rozhodnutí ERÚ o změně rozhodnutí o udělení licence č. [hodnota] ze dne 9.7.2019 č. j. 06753-6/2019-ERU – tedy ke dni 10.7.2019. Na základě údajů uvedených v licenci č. [hodnota] tedy existovala až do 10.7.2019 pouze jedna výrobna elektřiny o jednom výrobním zdroji, která měla deklarovaný výkon, jež byl součtem výkonu obou tvrzených „částí“, tedy [právnická osoba] [adresa] A a [právnická osoba] [adresa] B. Ze zákonných ani podzákonných předpisů potom nijak nevyplývá možnost vyplácet POZE pouze pro část výrobny elektřiny. Rozdělení provozovny [právnická osoba] [adresa] na dvě samostatné části označované jako [právnická osoba] [adresa] A a [právnická osoba] [adresa] B je postaveno pouze na zavádějícím označení dvou částí energetického zařízení, které odpovídají výkonu pro tvrzené části [právnická osoba] [adresa] A a [právnická osoba] [adresa] B, obě tyto tvrzené části však v předmětné době byly součástí jediné výrobny [právnická osoba] [adresa] označené v systému ERÚ i v systému žalobce číslem 13880_T11, resp. součástí jediného zdroje v této výrobně pod označením 015062_Z11. Tato skutečnost vyplývá zejména z výpisu ze systému žalobkyně a dále z rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738 ze dne 18.2.2016, ze kterého bez dalšího vyplývá, že licence byla udělena pro jeden výrobní zdroj o celkovém výkonu 4,003 MW. K tomuto oddělení označení výrobního zdroje došlo až v roce 2016, po vydání rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738 za účelem dočasného vyřešení sporné situace, a to pouze do vydání rozhodnutí o kasační stížnosti žalovaného. Provozovna [právnická osoba] [adresa] tak byla v předmětné době dočasně a z důvodu opatrnosti rozdělena pouze v rámci systému evidence operátora trhu (nikoli evidence licencí aj.) na dvě části, které žalovaný účelově zaměňuje za oddělené výrobny elektřiny, respektive výrobní zdroje, za které náleží POZE. Samotný proces rozšíření [právnická osoba] [adresa] o část [právnická osoba] [adresa] B byl od počátku provázen excesy na straně žalovaného, respektive jeho právních předchůdců. Dle závěrů uvedených v rozhodnutí ERÚ není zákonnou úpravou v oblasti POZE stanoveno, že výrobna elektřiny musí být rozdělena na více zdrojů, pokud její část již nesplňuje podmínky pro účast v systému výplaty POZE. Pokud v důsledku zrušení rozhodnutí o rozšíření licence o tvrzenou část [právnická osoba] [adresa] B, respektive dalších kroků žalovaného a jeho předchůdců došlo k dalším „komplikacím administrativně - technického charakteru“, v důsledku kterých byla licence stále vedena pro celou provozovnu, respektive výrobnu [právnická osoba] [adresa], nelze toto přičítat k tíži žalovaného. Jak v rozhodnutí ERÚ, tak v rozhodnutí Rady je údajná oddělenost částí [právnická osoba] [adresa] odůvodněna pouze odkazem na tvrzení žalovaného, respektive na blíže nespecifikované revizní zprávy, aniž by byla tato skutečnost nějak konkrétně popsána a odůvodněna. Minimálně revizní zprávy pro rozšíření výrobny [právnická osoba] [adresa] (tvrzenou část [právnická osoba] [adresa] B) byly ve správním soudnictví shledány nesprávnými a rozpornými se zákonem, pokud tedy ERÚ odkazuje právě na tyto revizní zprávy (což z obou rozhodnutí není zřejmé) nelze je považovat za řádný důkaz. Podle žalobce nebylo ani prokázané, že pro obě tvrzené části [právnická osoba] [adresa] bylo zavedeno samostatné měření a žalobce z pozice operátora trhu nemá možnost správnost a relevanci údajného rozdělení [právnická osoba] [adresa], respektive zavedení samostatného měření nijak ověřit a proto je odkázán především na údaje uvedené na licenci. Kromě toho žalovaný od počátku zamýšlel pouze rozšířit výkon původního výrobního zdroje a nikoliv přidat do výrobny výrobní zdroj nový, což vyplývá právě z údajů uvedených v rozhodnutí o rozšíření licence. Žalovaný nesplnil povinnosti držitele licence podle § 9 odst. 1 zákona č. 458/2001 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), když zavčas neoznámil ERÚ změny podmínek pro udělení licence a všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence. K narovnání stavu došlo až nabytím právní moci rozhodnutí ERÚ o změně rozhodnutí o udělení licence č. [hodnota] ze dne 9.7.2019 č. j. 06753-6/2019-ERU – tedy ke dni 10.7.2019.

5. Žalovaný se vyjádřil (podáním ze dne 26.5.2021 na č.l. 67 spisu) tak, že považuje žalobou napadená rozhodnutí za správná. Rozlišování částí [právnická osoba] [adresa] A a B není pouhé pracovní označení, ale vyplývá přímo z pravomocného rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016 č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738, který ve výrocích I. a II. rozhodl o každé této části rozdílně. Předmětem nyní projednávaného sporu je pouze vyplácení podpory na elektřinu vyrobenou v části [právnická osoba] [adresa] A a nikoli v části [právnická osoba] [adresa] B, přičemž nárok na podporu [právnická osoba] [adresa] A vznikl nezávisle na části [právnická osoba] [adresa] B a kontinuálně trvá. Od roku 2016 v reakci na výše uvedený rozsudek sám žalobce jako operátor trhu zavedl vůči žalovanému zvláštní platební režim s oddělenou evidencí a výplatou podpory na části [právnická osoba] [adresa] A a B, přičemž účelem bylo oddělit vyplácení podpory na část [právnická osoba] [adresa] A, která v soudním přezkumu obstála, a preventivně zastavit vyplácení podpory na část [právnická osoba] [adresa] B, kde pokračoval navazující soudní přezkum. Po uzavření soudního přezkumu licence části [právnická osoba] [adresa] B v roce 2019 žalovaný obratem přizpůsobil údaje v licenci [právnická osoba] [adresa] tak, aby byla formálně rozlišena podporovaná část [právnická osoba] [adresa] A a nepodporovaná část [právnická osoba] [adresa] B, dřívější změna údajů v licenci by předčasně předjímala výsledek soudního přezkumu. Přiložil zákres do katastrální mapy, z něhož vyplývá, že obě části [právnická osoba] [adresa] jsou stavebně samostatné a oddělené cellu řadou pozemků. Část výrobny [právnická osoba] [adresa] A o výkonu 1,363 MW obdržela licenci č. [hodnota] rozhodnutím ERÚ ze dne 29.9.2010 č. j. 11280-7/2010-ERU. Část výrobny [právnická osoba] [adresa] B o výkonu 2,640 MW obdržela licenci prostřednictvím změny č.[hodnota] licence č. [hodnota] k navýšení výkonu na 4,003 MW rozhodnutím ERÚ ze dne 10.12.2010 č. j. 14146-9/2010-ERU. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016 č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738 bylo na základě žaloby Nejvyššího státního zástupce podle ust. § 66 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního výrokem č. I pravomocně zrušeno rozhodnutí ERÚ ze dne 10.12.2010 č. j. 14146-9/2010/ERU, tj. rozhodnutí o licenci na [právnická osoba] [adresa] B, zatímco prvotní rozhodnutí ERÚ ze dne 29.9.2010 č. j. 11280-7/2010-ERU, tj. rozhodnutí o licenci na [právnická osoba] [adresa] A, v soudním přezkumu obstálo a výrokem č. II byla žaloba na jeho zrušení jako nedůvodná pravomocně zamítnuta (viz příloha č. [hodnota], podání žalované ze 22.5.2019). Proti výroku č. II nebyla podána kasační stížnost. Tyto rozdílné výroky č. I a II pravomocného rozsudku založily odlišný právní režim částí [právnická osoba] [adresa] A a B, byť se formálně jednalo o jednu výrobnu, a v tom spočívá podstata a specifikum daného případu. Soudní přezkum licence na část [právnická osoba] [adresa] B byl uzavřen až usnesením Ústavního soudu ze dne 22.5.2019 sp. zn. I. ÚS 3490/16 včetně návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti. Žalovaný přistoupil ke změně údajů v licenci [právnická osoba] [adresa] až v roce 2019 právě v návaznosti na toto usnesení Ústavního soudu.

6. Dále žalovaný poukázal na to, že žalobce výslovně napadal pouze rozhodnutí Rady ERÚ a nikoli rozhodnutí správního orgánu I.stupně a podrobně se vyjadřoval k právní argumentaci žalobce.

7. Žalobce svá tvrzení doplnil podáními z 22.9.2021 (č.l. 79), žalovaný 8. Energetický regulační úřad jako správní orgán se vyjádřil (podáním ze dne 16.2.2022 na č.l. 104) tak, že odkazuje na argumentaci obou napadených rozhodnutí. Spor spočíval v posouzení zachování nároku na výplatu podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů za elektřinu vyrobenou v části výrobny [právnická osoba] [adresa] A v důsledku soudního rozhodnutí, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. j. 14146-9/2010-ERU ze dne 10.prosince 2010 o změně rozhodnutí o udělení licence č. [hodnota] spočívající v navýšení celkového výkonu [právnická osoba] [adresa] rozšířením o část výrobny [právnická osoba] [adresa] B. Podle názoru správního orgánu je především nutno vycházet ze skutečnosti, že pro část výrobny [právnická osoba] [adresa] A vznikl nárok na podporu v roce 2010, kdy byla tato část výrobny uvedena do provozu. Tedy od roku 2010 v souladu s právem slouží účelu, pro který byla vybudována, tj. legálně vyrábí a dodává elektřinu do elektrizační soustavy, čímž splnila základní podmínky, mezi něž patří např. stavební dokončenost elektrárny, její kolaudace, rozhodnutí o udělení licence a vznik oprávnění k výkonu licencované činnosti a dodávání elektřiny do distribuční soustavy. V průběhu let došlo ke změně daného výrobce v důsledku fúzí, a také k úpravám jednotlivých zdrojů výrobny, což způsobilo pokles celkového instalovaného výkonu z původních 4,003 MW na nynějších 3,99178 MW nicméně ve vztahu k nároku na podporu výroby elektřiny z části výrobny [právnická osoba] [adresa] A žádné změny neproběhly, když uvedené skutečnosti neměly právní význam pro další existenci práva na podporu. Žalobce tvrdí, že až do 9.července 2019 existovala pouze jedna výrobna elektřiny [právnická osoba] [adresa] o jednom výrobním zdroji. Správní orgán souhlasí, že na licenci právního předchůdce žalovaného byl od počátku u výrobny [právnická osoba] [adresa] uveden zdroj jeden, ale nemá pochyb o existenci zdrojů dvou, což lze osvědčit například i z popisu technického provedení zdrojů v revizních zprávách a dalších technických dokumentů přiložených k žádosti o udělení licence. Tyto skutečnosti podporuje rovněž již ustálený právní názor Energetického regulačního úřadu, že v některých odůvodněných případech může být pro vznik nároku na podporu rozhodující faktický stav technického provedení fotovoltaické elektrárny, nikoli samotné údaje uvedené na licenci, pokud je zjevné, že tyto plně neodpovídají skutečnosti. Stejnou optikou na výrobnu [právnická osoba] [adresa] nahlížel Krajský soud v Brně, z jehož rozsudku č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738 ze dne 18.února 2016 plyne, že obě části výrobny [právnická osoba] [adresa] posuzoval odděleně a jako rozhodný posoudil skutečný stav výrobny [právnická osoba] [adresa]. Kasační stížnost proti tomuto rozsudku pak Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem č. j. 9 As 74/2016-249 ze dne [právnická osoba] 2016. Důležitou roli hraje též fakt, že ohledně obou částí výrobny bylo v řízení o udělení licence rozhodováno separátně, přičemž soudem byly na základě žaloby Nejvyššího státního zástupce podané ve veřejném zájmu zpochybněny revizní zprávy vztahující se toliko k části [právnická osoba] [adresa] B v řízení, které mělo změnit původní rozhodnutí o udělení licence, a to změnou spočívající v rozšíření výkonu na 4,003 MW, jakož i ve změně, resp. rozšíření pozemků vymezených pro provozovnu elektrárny, na kterých se nachází část [právnická osoba] [adresa] B. Soud dospěl k závěru, že žadatel o změnu licence (právní předchůdce žalovaného) v řízení nedoložil splnění podmínek pro změnu licence a vydání rozhodnutí bylo dosaženo, ačkoli v době rozhodování pro to nebyly splněny podmínky. Změna tak byla provedena v rozporu se zákonem, právní předchůdce společnosti [právnická osoba] [Jméno žalovaného A]. svým zaviněným jednáním vylákal ze správního orgánu licenci a tuto následně použil k čerpání podpory. Rozhodnutí o udělení licence č. j. 11280-7/2010-ERU ze dne 29.září 2010 udělené ještě právnímu předchůdci žalovaného však zůstalo od počátku v platnosti, dokonce obstálo i v rámci soudního přezkumu. Z dokladu o výplatě podpory vyplývá, že výroba elektřiny započala ve [právnická osoba] [adresa] A ještě dne 29.září 2010 na základě udělené licence, a to nezávisle na části [právnická osoba] [adresa] B, která v té době ještě nebyla vybudována, z čehož je zřejmé, že obě části výrobny jsou schopny vyrábět elektřinu samostatně bez ohledu na existenci druhého zařízení. Energetický regulační úřad na jednotlivé části výrobny [právnická osoba] [adresa] nahlíží jako na dva samostatné zdroje. Pojem „zdroj elektřiny“ byl sice vymezen až novelou zákona, kterou byl změněn zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů s účinností od 1.ledna 2022, ale plně odpovídá faktickému stavu technického provedení fotovoltaické elektrárny [právnická osoba] [adresa], když podle § 2 odst. 1 písm. a) se pro účely zákona o podporovaných zdrojích energie rozumí zdrojem elektřiny výrobna elektřiny nebo její část, která je schopna samostatného provozu a je do provozu uvedena samostatně. K části [právnická osoba] [adresa] A tak lze přistupovat jako k samostatnému zdroji elektřiny, jak technicky, tak právně.

9. Žalobce ve správním řízení nejprve tvrdil, že přestal vyplácet podporu za elektřinu vyrobenou v části výrobny [právnická osoba] [adresa] A z důvodu, že až do vydání rozhodnutí o rozdělení výrobny, rozhodnutím Energetického regulačního úřadu č. j. 06753-6/2019-ERU ze dne 9.července 2019 existovala pouze jedna výrobna elektřiny o jednom zdroji, která měla deklarovaný výkon představující součet výkonů obou části výrobny, tj. částí [právnická osoba] [adresa] A a [právnická osoba] [adresa] B. Energetickému regulačnímu úřadu je přitom známo, že důvodem pro pozastavení vystavování dokladů a vyplácení další podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie pro část [právnická osoba] [adresa] A bylo, že žalovaný nijak nereagoval na výzvu žalobce na vydání bezdůvodného obohacení ze dne 21.února 2019, což je patrné z e-mailu žalobce ze dne 24.dubna 2019 („Reklamace 100000023428 – Nevyúčtování dodávky za Březen DAT“). Přitom od roku 2016 byl mezi účastníky dohodnut zvláštní režim vyplácení podpory, který reagoval právě na výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně, kterým bylo rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence pravomocně zrušeno, rozhodnutí o udělení licence pro výkon 1,363 MW však tímto rozsudkem zůstalo nedotčeno. Žalovanému tak byla ze strany žalobce poskytována podpora pouze na elektřinu vyrobenou ve [právnická osoba] [adresa] A. Žalobce ve své databázi evidenčně rozdělil výrobnu [právnická osoba] [adresa] na dva zdroje a pro každý zdroj vedl oddělená měření. Žalobce může při existenci důvodných pochybností o právu na podporu přestat podporu vyplácet, Energetický regulační úřad však musí ve správním řízení zkoumat, zda bylo pozastavení výplaty podpory oprávněné, resp. zda k němu byl dán právní důvod. Energetický regulační úřad ve správním řízení sp. zn. SLS-[č. účtu]-ERU deklaroval, že část výrobny [právnická osoba] [adresa] A byla od počátku prokazatelně dokončena, připojena a získala licenci v souladu se zákonem; vzhledem k této části se nezměnily žádné podstatné okolnosti, pro které by měl nárok na podporu pro vyrobenou elektřinu v této části následně zaniknout, takže k pozastavení výplaty podpory žalovanému nebyl dán právní důvod. Žalobce je povinen žalovanému vyplatit podporu výroby elektřiny vyrobené ve [právnická osoba] [adresa] A za období leden až duben 2019.

10. Rozsudkem ze dne 3.6.2022 č.j. 16 C 289/20220-135 soud I.stupně žalobu žalobce zamítl a žalobci uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanému „na náhradě nákladů řízení částku, jejíž přesná výše bude specifikována v písemném vyhotovení tohoto rozsudku“. Soud při rozhodování vyšel z toho, že z rozhodnutí Rady ERÚ ze dne 14.října 2020 č.j. 08341-26/2019-ERU na č.l. 8-13 spisu zjistil, že rozklad společnosti [právnická osoba][Jméno žalobce A]. (žalobce) proti rozhodnutí ERÚ č.j. 08341-18/2019-ERU ze dne 12.února 2020 (sp zn. SLS-[č. účtu]-ERU) se zamítá a napadené rozhodnutí se potvrzuje. Z doručenky datové zprávy na č.l. 15 spisu zjistil, že rozhodnutí rady ERÚ ze dne 14.října 2020 č.j. 08341-26/2019-RU bylo dne 15.10.2020 doručeno právnímu zástupci žalobce.

11. Ze spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 [právnická osoba]/2013, především z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18.února 2016 č.j. 62 [právnická osoba]/2013-738 zjistil, že se jako žalobce Nejvyšší státní zástupce z důvodu shledání závažného veřejného zájmu domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ERÚ ze dne 29.9.2010 č.j. 11280-7/2010-ERU, kterým byla společnosti [právnická osoba] [Jméno žalovaného A]. v řízení o udělení licence (původně [právnická osoba] [právnická osoba]) jako „osobě zúčastněné na řízení“ udělena licence na výrobu elektřiny na dobu 25 let se vznikem oprávnění a termínem zahájení výkonu licencované činnosti ke dni nabytí právní moci rozhodnutí pro celkový instalovaný sluneční výkon 1,363 MW pro provozovnu fotovoltaické elektrárny [adresa] (dále jen „[právnická osoba] [adresa]“) vymezenou na pozemcích p.č. 5063GP, 5064GP a 5271GP v katastrálním území [adresa]. Žalobce se též domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ERÚ ze dne 10.12.2010 č.j. 14146-9/2010/ERU, kterým se mění výše specifikované rozhodnutí o udělení licence. Žalobce namítal, že pro vydání žalobou napadených rozhodnutí nebyly splněny podmínky stanovené zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění účinném do 31.12.2010 (dále jen „energetický zákon“) a prováděcí vyhláškou k energetickému zákonu č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích. Soud rozsudkem ze dne 18.února 2016 č.j. 62 [právnická osoba]/2013-738 rozhodl tak, že rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 10.12.2010 č.j. 14146-9/2010/ERU se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení (výrok I.) a dále, že ve vztahu k rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 29.9.2010 č.j. 11280-7/2010-ERU se žaloba zamítá (výrok II.). Nejdůležitějším závěrem vyplývajícím z tohoto rozsudku je, že výrobna [právnická osoba] [adresa] byla tímto rozhodnutím formálně rozdělena na podporovanou část A a nepodporovanou část B.

12. Z dopisu žalobce ze dne 15.8.2016 adresovaného žalovanému (na č.l. 38, 38 p.v. spisu) soud zjistil, že žalobce uvědomil žalovaného o tom, že vzhledem k rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18.února 2016 č.j. 62 [právnická osoba]/2013-738 budou ze strany žalobce provedeny následující kroky: a) storno vystavených dokladů o výplatě podpory 03-07/2016; b) ukončení původního nároku na podporu č. [hodnota] k datu 15.3.2016; c) zavedení samostatných evidencí pro oblasti A a B, vytvoření virtuálního zdroje o instalovaném výkonu odpovídajícímu oblasti [právnická osoba],62878 MW). Který bude prozatím veden bez nároku na podporu a bude vnořen do původního zdroje s upraveným instalovaným výkonem 1,363 MW, odpovídající oblasti A; d) po provedení těchto kroků v CS [právnická osoba] jako výrobce opětovně vyplní žalovaný odpovídajícím způsobem měsíční výkazy v CS OT. Výkazy pak bude možné ze strany [právnická osoba] zúčtovat pro účely výplaty provozní podpory.

13. Z výpisu z interního systému na č.l. 44 spisu soud zjistil, že v systému žalobce byly vedeny dva zdroje [adresa], jeden s instalovaným výkonem 2,62878 MW a druhý s instalovaným výkonem 1,363 MW.

14. Z podstatné části spisu Energetického regulačního úřadu č.j. 05570-2019-ERU, 06696-2019-ERU, 08341-1/2019-ERU, především z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 12.února 2020 č.j. 08341-18/2019-RU, sp. zn. SLS-[č. účtu]-RU na č.l. 47-54 spisu soud zjistil, že předmětem tohoto Rozhodnutí ERÚ bylo uložení povinnosti žalobci jakožto odpůrci vyplatit žalovanému jakožto navrhovateli (i) podporu elektřiny formou zeleného bonusu dle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů za tvrzenou část A výrobny [právnická osoba] [adresa] o výkonu 1,363 MW za období březen 2019 ve výši 1.176.112,30 Kč, (výrok I.); (ii) podporu elektřiny formou zeleného bonusu dle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů za tvrzenou část A výrobny [právnická osoba] [adresa] o výkonu 1,363 MW za období leden 2019, únor 2019, březen 2019 a duben 2019 ve výši 2.261.331,13 Kč (výrok II.); a (iii) náhradu nákladů řízení včetně DPH ve výši 12.584,- Kč (výrok III.), vše do tří dnů ode dne právní moci.

15. K odvolání žalobce Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 5.1.2023 č.j. 29 Co 383/2022-182 rozsudek soudu I.stupně ve výroku I. o věci samé potvrdil, ve výroku II. o nákladech řízení ho změnil a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud se ztotožnil s právním posouzením sporných nároků správního orgánu a soudu I. stupně. Zastavení výplaty podpory na část [právnická osoba] [adresa] A, které je předmětem zdejšího sporu, nebylo založeno na žádném pravomocném rozhodnutí orgánu veřejné moci, ale pouze na chybném výkladu rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016 č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738. Z výzvy [právnická osoba] ze dne 21.2.2019 (příloha č. [hodnota] podání žalovaného ze 22.5.2019), na kterou odkazuje vyřízení reklamace [právnická osoba] ze dne 24.4.2019 (příloha č. [hodnota] podání žalovaného ze 22.5.2019), vyplývá, že [právnická osoba] údajnou neoprávněnost podpory dovozoval z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016 č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738, avšak zcela přitom pominul výrok č. II. rozsudku, potvrzující oprávněnost licence na část [právnická osoba] [adresa] A. Žalobní a odvolací argumentace žalobkyně je založena výlučně na skutečnosti, že v příslušné licenci nebyla do roku 2019 výrobna [právnická osoba] [adresa] formálně rozdělena na podporovanou část A a nepodporovanou část B. Vady licence části B [právnická osoba] [adresa] však automaticky nelze vztáhnout i na část A [právnická osoba] [adresa], neboť by to rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016 č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738 zcela odporovalo. Rozlišení částí [právnická osoba] [adresa] A a B je i podle odvolacího soudu opodstatněné. Rada ERÚ na str. 9 až 12 napadeného rozhodnutí rozebrala, že o těchto částech výrobny [právnická osoba] [adresa] A a B bylo v řízení o udělení licence rozhodováno samostatně. Také z hlediska stavebního jsou části [právnická osoba] [adresa] A a B jasně oddělené (srov. mapa na str. 12 rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016 č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738). Stavební úřad o nich rozhodoval odděleně při povolení zkušebního provozu. Části byly realizovány a uvedeny do provozu ve dvou odlišných časových etapách. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016 č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738 měl důvod posuzovat udělení licence ([právnická osoba] [adresa] A) a změnu licence ([právnická osoba] [adresa] B) samostatnými výroky I. a II. Zrušující výrok č. I citovaného rozsudku se týkal části B [právnická osoba] [adresa]. Odvolací soud souhlasil s úvahou, že v daném případě by formální posouzení výrobny [právnická osoba] [adresa] jako jediného subjektu mělo za následek ztrátu podpory výroby elektřiny v části A, která byla licencována jako první a jejíž licence před správním soudem explicitně obstála. Bylo správné i z hlediska principu spravedlnosti upřednostnit faktický stav před formálním údajem licenci a materiální bezvadnosti licence na část [právnická osoba] [adresa] A. Odvolatelem tvrzené zavinění žalovaného, mající za následek nesoulad licence s faktickým stavem fotovoltaické elektrárny, se týká nesplnění podmínek pro nárok na zelený bonus pro elektřinu z části B [právnická osoba] [adresa]; jde o jednání žalovaného v roce 2010 postižené žalobou [právnická osoba], které se přímo netýká nároku na podporu z části A této fotovoltaické elektrárny, jejíž licence zůstala v platnosti ode dne jejího vydání.

16. Rozsudkem ze dne 31.7.2024 č.j. 33 Cdo 1756/2023-225 však Nejvyšší soud ČR k dovolání žalobce rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5.1.2023 č. j. 29 Co 383/2022-182 a rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 3.6.2022 č. j. 16 C 289/2020-135 zrušil a věc vrátil Obvodnímu soudu pro [adresa] k dalšímu řízení. Dovolací soud vyšel z toho, že právnímu předchůdci žalovaného byla rozhodnutím Energetického regulačního úřadu ze dne 29.9.2010 č. j. 11280-7/2010-ERU udělena licence č. [hodnota] k výrobě elektřiny (provozovna [právnická osoba] [adresa], celkový instalovaný výkon 1,363 MW, počet zdrojů 1). Rozhodnutím Energetického regulačního úřadu ze dne 10.12.2010 č. j. 14146-9/2010/ERU, bylo změnou č. [hodnota] licence č. [hodnota] k výrobě elektřiny ve fotovoltaické elektrárně [adresa] rozhodnuto o navýšení celkového instalovaného výkonu provozovny s jedním zdrojem na 4,003 MW. Rozhodnutím ze dne 10.8.2015 č. j. 06435-46/2015/ERU Energetický regulační úřad udělil žalovanému licenci č. [hodnota] k výrobě elektřiny (mimo jiné) v provozovně [adresa] s celkovým instalovaným výkonem provozovny 3,99178 MW s jedním zdrojem. Termín zahájení licencované činnosti je den 15.8.2015, nejdříve však den vzniku oprávnění k licencované činnosti. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 18.2.2016 č.j. 62 [právnická osoba]/2013-738 ve spojení s rozsudkem Nejvyššího správního soudu z dne 18.8.2016 č.j. 9 As 74/2016 – 249 zrušil rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 10.12.2010 č. j. 14146-9/2010-ERU, jímž bylo rozhodnuto o změně licence č. [hodnota] k výrobě elektřiny ve fotovoltaické elektrárně, a zamítl žalobu proti rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 29.9.2010 č. j. 11280-7/2010-ERU, jímž byla výše zmíněná licence k výrobě elektřiny právnímu předchůdci žalovaného udělena. Důvodem pro zrušení uvedeného rozhodnutí bylo, že v souvislosti s požadovanou změnou podmínek po udělení licence spočívající v rozšíření výkonu provozovny na 4,002 MW byl provedeným dokazování zpochybněn obsah revizní zprávy předložené v rámci tohoto licenčního řízení, která nemůže představovat věrohodný dokument prokazující bezpečnost a celkový instalovaný výkon energetického zařízení. Podle soudu vyvstaly pochybnosti o dokončení tzv. části B [právnická osoba] [adresa], přičemž žádná z předložených listin není listinou, jež by věrohodně osvědčovala bezpečnost dokončené části B [právnická osoba] [adresa]. Soud v této souvislosti rovněž poznamenal, že je na žadateli, aby doložil splnění technických předpokladů a dodržení požadavků bezpečnosti, došlo-li k propojení dvou nízkonapěťových částí v jeden celek a kabelem vedoucím vysoké napětí, který nesloužil k připojení [právnická osoba] [adresa] do přenosové nebo distribuční soustavy, ale ke spojení dvou nízkonapěťových částí jednoho energetického zařízení jako celku, jehož bezpečnost měla být revidována, s tím, že vysokonapěťové silové kabely jsou součástí VN části elektrárny a slouží k napojení fotovoltaické elektrárny části B a vyvedení výkonu do spínací stanice SS ve fotovoltaické elektrárně části A. Propojení obou částí A a B je zjevně součástí energetického zařízení [právnická osoba] [adresa] jako celku. Energetickému regulačnímu úřadu pro vydání změnového rozhodnutí co do celkového instalovaného výkonu postačila revizní zpráva na nízkonapěťovou část [právnická osoba] [adresa] B a původní revizní zpráva na část A, vyhotovená dříve, než došlo k jejímu propojení s kompletně dokončenou částí B, přičemž v dalším řízení bude třeba, aby se (Energetický regulační úřad) zabýval otázkou propojení části A a B v jeden celek, jeho umístěním a bezpečností. Soud sice neshledal kasačním důvodem samotné nedoložení revize propojení částí A a B [právnická osoba] [adresa], nicméně dovodil, že dotyčné rozhodnutí o změně licence neobstojí s ohledem na to, že byla předložena zpráva o výchozí revizi, jejíž obsah byl zásadním způsobem zpochybněn. Rozhodnutím ze dne 27.6.2016 č. j. 06942-10/2016-ERU Energetický regulační úřad vydal nové rozhodnutí o udělení licence č. [hodnota] změnou číslo [hodnota] tak, že žalovanému byla udělena licence k výrobě elektřiny (den vzniku oprávnění 15.9.2015) o celkovém instalovaném výkonu 7,45864 MW (počet zdrojů 3) s tím, že šlo o provozovny [adresa] I (1 zdroj) a [adresa] II (1 zdroj) a o provozovnu – výrobnu elektřiny [právnická osoba] [adresa] o celkovém instalovaném výkonu provozovny 3,99178 MW (1 zdroj). Rozhodnutím ze dne 9.7.2019 č. j. 06753-6/2019-ERU Energetický regulační úřad vydal nové rozhodnutí o udělení licence č. [hodnota] změnou číslo [hodnota] tak, že žalovanému byla udělena licence k výrobě elektřiny (termín vzniku oprávnění 15.9.2015 a termín zahájení výkonu licencované činnosti tentýž den) o celkovém instalovaném výkonu 7,45864 MW (počet zdrojů 4) s tím, že šlo o provozovny [adresa] II a o provozovnu – výrobnu elektřiny [právnická osoba] [adresa] o celkovém instalovaném výkonu provozovny 3,99178 MW (se 2 zdroji). Dopisem ze dne 15.8.2016 žalobkyně sdělila žalovanému, že stornuje vystavené doklady o výplatě podpory za období 03-07/2016, ukončí původní nárok na podporu pod č. [hodnota] k datu 15.3.2016, a že dojde k zavedení samostatných evidencí (nároků) pro oblasti A a B, k vytvoření virtuálního zdroje o instalovaném výkonu odpovídajícímu oblasti [právnická osoba],62878 MW), který bude prozatím veden bez nároku na podporu a bude vnořen do původního zdroje s upraveným instalovaným výkonem 1,363 MW, odpovídajícímu oblasti A; po provedení těchto kroků v informačním systému operátora trhu (CS [právnická osoba]) žalovaný jako výrobce opětovně vyplní odpovídajícím způsobem měsíční výkazy, jež pak bude možné zúčtovat pro účely výplaty provozní podpory (do 15.3.2016 vztahující se k celkovému instalovanému výkonu výrobny, od 16.3.2016 dále pak vztahující se k instalovanému výkonu odpovídajícímu oblasti A). Uvedené řešení umožní výplatu podpory pro nezpochybněnou oblast A, pro oblast B bude umožněno vykazování údajů o výrobě samostatně bez nároku na výplatu provozní podpory do doby, než Nejvyšší správní soud rozhodne o kasační stížnosti, poté případně dojde-li k rozhodnutí ze strany Energetického regulačního úřadu ve sporném řízení je žalobce připraven provést ve svém systému kroky tak, aby data v CS [právnická osoba] odpovídala novému aktualizovanému stavu.

17. Dovolací soud uzavřel, že odvolací soud důvodnost nároku žalovaného na podporu výroby elektřiny založil na úvaze, že v daném případě by „formální posouzení výrobny [právnická osoba] [adresa] jako jediného subjektu“ mělo za následek ztrátu podpory výroby elektřiny v části A, která byla licencována jako první a jejíž licence před správním soudem obstála, tudíž je namístě upřednostnit faktický stav před formálním údajem v licenci a materiální bezvadnost licence na část A [právnická osoba] [adresa]. Podle odvolacího soudu se nesoulad licence s faktickým stavem fotovoltaické elektrárny týká nesplnění podmínek pro nárok na tzv. zelený bonus pro elektřinu z části B [právnická osoba] [adresa] v důsledku zmíněného rozsudku Krajského soudu v Brně, ale netýká se nároku na podporu z části A této fotovoltaické elektrárny, jejíž licence zůstala soudním rozhodnutím nedotčena. Argumentaci žalobce, že v příslušné licenci nebyla výrobna [právnická osoba] [adresa] „formálně rozdělena“ na podporovanou část A a nepodporovanou část B, odmítl proto, že vady licence části B [právnická osoba] [adresa] nelze vztáhnout i na část A – to by zcela odporovalo rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016. Rozlišení částí [právnická osoba] [adresa] A a B shledal odvolací soud opodstatněným – poukázal i na vyjádření Rady Energetického regulačního úřadu, podle níž bylo v řízení o udělení licence rozhodováno, a z hlediska stavebního jsou části [právnická osoba] [adresa] A a B jasně oddělené, což vyplývá z mapy, která je součástí uvedeného rozsudku ze dne 18.2.2016. Krajský soud v Brně rovněž měl důvod posuzovat udělení licence ([právnická osoba] [adresa] A) a změnu licence ([právnická osoba] [adresa] B) samostatně. Uvedené lze parafrázovat tak, že bylo-li možno část A [právnická osoba] [adresa] považovat za samostatnou část, resp. fungovala-li tato část jako samostatný zdroj, pak není důvodu pro odepření nároku na výplatu zeleného bonusu poté, co soudním rozhodnutím došlo ke zrušení toliko rozhodnutí o změně licence týkající se jiné části [právnická osoba] [adresa]. Podle dovolacího soudu závěr odvolacího soudu není správný z následujících důvodů. Předmětem řízení je nárok na tzv. zelený bonus v období leden až duben 2019. Pro posouzení jeho oprávněnosti je třeba se zabývat tím, zda byly splněny podmínky pro jeho výplatu v uvedeném období. Odvolací soud se mýlí, považuje-li z hlediska splnění podmínek pro výplatu podpory za určující výlučně to, že dotyčným rozhodnutím Krajského soudu v Brně nebyla dotčena původní licence z roku 2010 (resp. že nebylo zrušeno rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o jejím vydání, neboť předmětem řízení nebyla sama licence, ale rozhodnutí o jejím udělení a rozhodnutí o změně). Nebylo zpochybněno, že v roce 2010 vznikl tehdejšímu provozovateli [právnická osoba] [adresa] nárok na výplatu bonusu po udělení licence č. [hodnota] k výrobě elektřiny (šlo o provozovnu [právnická osoba] [adresa] s celkovým instalovaným výkonem 1,363 MW s jedním zdrojem). Oba nalézací soudy vyšly z toho, že v mezidobí od vydání rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 29.9.2010 č. j. 11280-7/2010-ERU, jímž byla udělena licence č. [hodnota], došlo ke změně výrobce, a také došlo „k úpravám jednotlivých zdrojů výrobny“, ale bez dalšího dovodily, že „ve vztahu k části A [právnická osoba] [adresa] žádné změny neproběhly“. Uvedené přitom neobstojí již jen proto, že dne 27.6.2016 vydal Energetický regulační úřad pod č. j. 06942-10/2016-ERU nové rozhodnutí o udělení licence č. [hodnota] změnou číslo [hodnota] tak, že žalovanému byla udělena licence k výrobě elektřiny (den vzniku oprávnění 15.9.2015) o celkovém instalovaném výkonu 7,45864 MW (počet zdrojů 3) s tím, že šlo o provozovny [adresa] I (1 zdroj) a [adresa] II (1 zdroj), a o provozovnu – výrobnu elektřiny [právnická osoba] [adresa] o celkovém instalovaném výkonu provozovny 3,99178 MW (1 zdroj); je proto patrné, že u dotyčné výrobny [právnická osoba] [adresa] došlo k navýšení celkového instalovaného výkonu, a dále není zřejmé, zda v rámci provozovny [právnická osoba] [adresa] šlo o dvě samostatné části jednoho zdroje. Závěr odvolacího soudu, že tzv. část A [právnická osoba] [adresa] fungovala i v předmětném období (po uvedené změně licence) samostatně a odděleně, je proto přinejmenším předčasný, neboť zůstala nevypořádána stěžejní námitka žalobkyně, že žalovaný podmínky pro přiznání nároku na tzv. zelený bonus v předmětné době (po vydání rozhodnutí ze dne 10.8.2015 o změně licence) nesplňoval. Dovolací soud se neztotožňuje s názorem odvolacího soudu, že skutkový závěr, že obě části [právnická osoba] byly provozovány odděleně a samostatně, má v provedeném dokazování spolehlivou oporu, ani s jeho názorem, že pro takový závěr postačuje zjištění, že o těchto částech samostatně rozhodoval soud či Energetický regulační úřad v řízení o udělení licence a stavební úřad při povolení zkušebního provozu. Energetický regulační úřad totiž toto své „zjištění“ založil výlučně na tvrzení žalovaného, jež nepovažoval za sporné, aniž by k němu prováděl jakékoliv dokazování. V odůvodnění dotyčného rozhodnutí je pouze obecně uvedeno, že „to vyplývalo z revizních zpráv předložených k žádosti o licenci nebo její změně“, z čehož ale není patrné, o jaké revizní zprávy šlo a k čemu se konkrétně vztahovaly. Nalézací soudy k tomu žádné dokazování neprovedly, ač žalobkyně existenci dvou samostatných částí výrobny v podané žalobě zpochybnila. Lze shrnout, že právní posouzení otázky splnění podmínek pro přiznání nároku na tzv. zelený bonus v předmětném období je neúplné a tudíž nesprávné. Pro posouzení věci je podstatné, jaký byl stav v rozhodné době. Prozatím bylo zjištěno, že v roce 2016 sice došlo ke zrušení změny původní licence, ale následně bylo vydáno rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 10.8.2015 č. j. 06435-46/2015-ERU o udělení licence pro výrobu elektřiny v provozovně [právnická osoba] [adresa] s jedním zdrojem a s celkovým instalovaným výkonem provozovny 3,99178 MW, přičemž rozhodnutí o „rozdělení na dva samostatné zdroje“ bylo vydáno až dne 9.7.2019 pod č. j. 06753-6/2019-ERU. Součástí posouzení bude zjištění, zda a jakým způsobem došlo k rozšíření instalovaného výkonu provozovny, zda došlo k propojení obou částí v jeden celek (k jejich sloučení), nebo zda šlo o „samostatné části“ v rámci jednoho energetického zařízení či zdroje. Dovolací soud nepřehlédl, že žalobce po zrušení dotyčné změny licence soudem žalovaného uvědomila o nutnosti provedení kroků, jež měly vést k samostatné evidenci pro každou z oblastí zvlášť, tedy že část A [právnická osoba] [adresa] „měla být měřena samostatně“, z rozhodnutí obou nalézacích soudů však není zřejmé, zda a jakým způsobem tyto kroky byly konkrétně a v rámci jakého existujícího připojení realizovány. Teprve na základě těchto zjištění bude možné posoudit, zda z pohledu právní úpravy jde o nárok oprávněný a zda byly splněny podmínky pro výplatu.

18. V podání ze dne 14.10.2024 (č.l. 260) a ze dne 18.11.2024 (č.l. 354) pak žalovaný doplnil svá tvrzení tak, že podrobně popsal průběh licencování výrobny [právnická osoba] [adresa]. Žalovaný uvedl, že obdržel tyto licence:

1. Licence č. [hodnota] ze dne 29.9.2010 - pro část [právnická osoba] [adresa] A o výkonu 1,363 MW, 2. Změna č. [hodnota] licence č. [hodnota] ze dne 10.12.2010 - pro část [právnická osoba] [adresa] B o výkonu 2,640 MW, 3. Licence č. [hodnota] (změna č. [hodnota]) ze 3.11.2014 pro [právnická osoba] [adresa] A a [právnická osoba]. Licence č. [hodnota] ze dne 10.8.2015 pro [právnická osoba] [adresa] A a B, 5. Změna č. [hodnota] licence č. [hodnota] ze dne 27.6.2016 pro [právnická osoba] [adresa] A a B, 6. Změna č. [hodnota] licence č. [hodnota] ze dne 9.7.2019 pro [právnická osoba] [adresa] A a B.

19. Část výrobny [právnická osoba] [adresa] A o výkonu 1,363 MW obdržela licenci č. [hodnota] rozhodnutím ERÚ ze dne 29.9.2010 č. j. 11280-7/2010-ERU, jejímž držitelem byl právní předchůdce žalovaného společnost [právnická osoba] [právnická osoba] (viz příloha č. [hodnota] podání žalované ze 22.5.2019 k ERÚ), jak dokládá licenční spis ERÚ sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU, který byl přezkoumán rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016 č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738. Součástí licenčního spisu je zpráva o výchozí revizi elektrického zařízení č. [hodnota] ze dne 15.9.2010, která byla přezkoumána rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016 č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738. Licence a příslušná revizní zpráva explicitně obstály v soudním přezkumu, když žaloba na zrušení licence podaná Nejvyšším státním zástupcem podle ust. § 66 s. ř. s., byla jako nedůvodná pravomocně zamítnuta výrokem č. II rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016 č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738. Součástí licenčního spisu ERÚ sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU je na č.l. 165-175 zpráva o výchozí revizi elektrického zařízení č. [hodnota] ze dne 15.9.2010. Tato revizní zpráva je výslovně vyhotovena pro „[právnická osoba] [adresa] – část A“ (viz str. 1) a dokládá (viz str. 2 a 3), že jsou zde instalovány fotovoltaické panely typu [název] P-[IBAN] o výkonu 72 Wp v celkovém počtu 18.927 ks o celkovém instalovaném výkonu 1,36274 MW (72 Wp x 18.927 ks).

20. Část výrobny [právnická osoba] [adresa] B o výkonu 2,640 MW obdržela licenci prostřednictvím změny č. [hodnota] licence č. [hodnota] k navýšení celkového instalovaného výkonu na 4,003 MW rozhodnutím ERÚ ze dne 10.12.2010 č. j. 14146-9/2010-ERU, jejímž držitelem byl právní předchůdce žalovaného společnost [právnická osoba] [právnická osoba], jak dokládá licenční spis ERÚ sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU, který byl přezkoumán rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016 č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738. Součástí licenčního spisu ERÚ sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU je zpráva o revizi elektrického zařízení č. 45/F/10 ze dne 23.11.2010 revizního technika [jméno FO], jejímž předmětem byla [právnická osoba] [adresa] – část B, instalovaný výkon 2 639 565 Wp. [jméno FO] revizní zpráva byla posouzena jako vadná rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016 č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738, což bylo důvodem zrušení licence pro část [právnická osoba] [adresa] B, resp. zrušení rozhodnutí ERÚ, kterým byla změněna licence pro navýšení výkonu o novou část [právnická osoba] [adresa] B (viz výrok č. I rozsudku).

21. Právními předchůdci žalovaného [právnická osoba] [Jméno žalovaného A]. byly jednak společnost [právnická osoba] [právnická osoba] (jako první držitel licence [právnická osoba] [adresa]), a dále společnost [právnická osoba] [právnická osoba] (jako druhý držitel licence [právnická osoba] [adresa]). Společnost [právnická osoba] [právnická osoba] zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba] [právnická osoba] v roce 2014. Společnost [právnická osoba] [právnická osoba] zanikla fúzí sloučením s žalovaným [právnická osoba] [Jméno žalovaného A]. jako nástupnickou společností v roce 2015. Na žalovaného [právnická osoba] [Jméno žalovaného A]. přešlo obchodní jmění právních předchůdců společností [právnická osoba] [právnická osoba] a [právnická osoba] [právnická osoba] včetně práv a povinností z licencí [právnická osoba] [adresa] a příslušný nárok na podporu vyplývající z uvedení do provozu v roce 2010, když provozovna [právnická osoba] [adresa] včetně nároku na podporu je výslovně uvedena v projektech fúze sloučením. V souvislosti s fúzí právních předchůdců žalované společností [právnická osoba] [právnická osoba] a [právnická osoba] [právnická osoba] byla pro celou výrobnu [právnická osoba] [adresa], tj. pro obě části A a B, vydána nová licence jako změna č. [hodnota] licence č. [hodnota], a to rozhodnutím ERÚ ze dne 3.11.2014 č. j. 07498-68/2014-ERU, která zahrnuje tři výrobny [právnická osoba] [adresa] I, [právnická osoba] [adresa] II a [právnická osoba] [adresa], přičemž pro výrobnu [právnická osoba] [adresa] je zde evidován celkový instalovaný výkon 3,99178 MW. Důvodem sdružení více výroben pod jednu novou licenci byla skutečnost, že jeden výrobce může držet pouze jednu licenci. K tomu viz podrobně odůvodnění rozhodnutí ERÚ ze dne 3.11.2014 č. j. 07498-68/2014-ERU. V důsledku fúze zanikla původní licence č. [hodnota] ke dni výmazu společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] z obchodního rejstříku dne 14.11.2014. Zánik licence č. [hodnota] neznamená, že by výrobna [právnická osoba] [adresa] pozbyla licenci, neboť zaniklá licence byla nahrazena výše uvedenou novou licencí č. [hodnota] (datum zániku staré licence 14.11.2014 a právní moc udělení nové licence 3.11.2014), takže kontinuita licence [právnická osoba] [adresa] A byla zachována. Součástí licenčního spisu ERÚ sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU je zpráva o pravidelné revizi elektrického zařízení č. R140716 ze dne 25.7.2014, která je výslovně vyhotovena pro „[právnická osoba] [adresa] – část A“ o výkonu „1362,74 kWp“, tj. 1,363 MWp a dokládá, že jsou zde instalovány fotovoltaické panely typu [název] P-[IBAN] o výkonu 72 Wp v celkovém počtu 18.927 ks o celkovém instalovaném výkonu 1,36274 MW (72 Wp x 18.927 ks). Tato revizní zpráva z roku 2014 dokládá, že v části [právnická osoba] [adresa] A nedošlo oproti uvedení do provozu v roce 2010 k žádným změnám. Dále je součástí licenčního spisu ERÚ sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU zpráva o pravidelné revizi elektrického zařízení č. R140717 ze dne 31.7.2014 (viz příloha č. [hodnota] – Licenční spis ERÚ LIC-[č. účtu]-ERU), která je výslovně vyhotovena pro „[právnická osoba] [adresa] – část B“ o výkonu „2629,7 kWp“ (viz str. 1) a nevztahuje se k části [právnická osoba] [adresa] A, ale pouze k části [právnická osoba] [adresa] B, což dokládá, že části [právnická osoba] [adresa] A a B byly v roce 2014 revidovány samostatně. Rozdíl v údaji o celkovém instalovaném výkonu [právnická osoba] [adresa] [adresa],003 MW v původní licenci č. [hodnota] a nově 3,99178 MW v nové licenci č. [hodnota] (změna č. [hodnota]) je dán demontáží malé části fotovoltaických panelů v části [právnická osoba] [adresa] B (parc. č. [hodnota], 6409, 6412, 6411). Část [právnická osoba] [adresa] A zůstala kontinuálně nezměněna, což dokládá protokol ERÚ o ohledání [právnická osoba] [adresa] ze dne 2.10.2014, který byl podkladem tohoto licenčního řízení sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU, a ve kterém je zachycen kontinuální stav části [právnická osoba] [adresa] A (parc. č. [hodnota], 6188, 6189, 6880, 6164) a stav části [právnická osoba] [adresa] B (parc. č. [hodnota], 6409, 6412, 6411). Otázka celkového instalovaného výkonu části [právnická osoba] [adresa] B je rovněž popsána v odůvodnění rozhodnutí ERÚ ze dne 3.11.2014 č. j. 07498-68/2014-ERU. Odůvodnění rozhodnutí ERÚ ze dne 3.11.2014 č. j. 07498-68/2014-ERU mj. dokládá, že ERÚ rozlišoval části [právnická osoba] [adresa] A a B, a že část [právnická osoba] [adresa] A byla revidována odděleně. Vše je uvedeno v licenčním spis ERÚ sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU.

22. V souvislosti s fúzí právního předchůdce žalovaného společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] a žalovaného [právnická osoba] [Jméno žalovaného A]. byla pro celou výrobnu [právnická osoba] [adresa] vydána další nová licence č. [hodnota] rozhodnutím ERÚ ze dne 10.8.2015 č. j. 06435-46/2015-ERU, která opět zahrnuje tři výrobny [právnická osoba] [adresa] I, [právnická osoba] [adresa] II a [právnická osoba] [adresa], přičemž pro výrobnu [právnická osoba] [adresa] je stále evidován celkový instalovaný výkon 3,99178 MW. Nová licence č. [hodnota] byla vydána v návaznosti na fúzi sloučením právního předchůdce žalovaného společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] a [právnická osoba] [Jméno žalovaného A]., což je uvedeno přímo v licenci. Údaj na licenci č. [hodnota] o zahájení licencované činnosti dne 15.8.2015 nemá vliv na kontinuitu nároku na podporu, neboť nárok na podporu vyplývá z uvedení výrobny do provozu v roce 2010, na což nové udělení licence nemá vliv. Vše je uvedeno v licenčním spise ERÚ sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU. Nová licence č. [hodnota] byla vydána v návaznosti na fúzi sloučením právního předchůdce žalované společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] a žalované [právnická osoba] [Jméno žalovaného A]., což je uvedeno přímo v licenci „Oprávnění k licencované činnosti vznikne dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence, nejdříve však dnem zápisu fúze sloučením se zanikající společností [právnická osoba] [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa], do obchodního rejstříku.“. důsledku uvedené fúze zanikla předchozí licence č. [hodnota] ke dni výmazu společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] z obchodního rejstříku dne 15.9.2015 Součástí licenčního spisu ERÚ sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU je zpráva o pravidelné revizi elektrického zařízení č. R140716 ze dne 25.7.2014 pro „[právnická osoba] [adresa] – část A“ o výkonu 1,363 MWp a zpráva o pravidelné revizi elektrického zařízení č. R140717 ze dne 31.7.2014 pro „[právnická osoba] [adresa] – část B“ Jedná se o totožné revizní zprávy, jaké byly použity pro výše uvedenou změnu č. [hodnota] licence č. [hodnota] ze 3.11.2014. Pravidelné revize se provádí ve čtyřletých intervalech. Nové revize prováděny nebyly, neboť důvodem nové licence nebyly změny výrobny, ale pouze fúze držitele licence.

23. Pro celou výrobnu [právnická osoba] [adresa] pro obě části A a B byla vydána změna č. [hodnota] licence č. [hodnota] rozhodnutím ERÚ ze dne 27.6.2016 č. j. 06942-10/2016-ERU, přičemž důvodem byla změna osoby oprávněného zástupce; celkový instalovaný výkonu [právnická osoba] [adresa] zůstává stále stejný 3,99178 MW. Vše uvedeno v licenčním spise ERÚ sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU. Revizní zpráva zde dokládána nebyla, neboť důvodem změny licence nebyly změny výrobny, ale pouze změna osoby odpovědného zástupce.

24. Pro celou výrobnu [právnická osoba] [adresa] pro obě části A a B byla vydána změna č. [hodnota] licence č. [hodnota] rozhodnutím ERÚ ze dne 9.7.2019 č. j. 06753-6/2019-ERU, přičemž důvodem bylo formální rozdělení výrobny [právnická osoba] [adresa] o stále stejném celkovém instalovaném výkonu a nově 3,99178 MW na dva výrobní zdroje o výkonech 1,36274 MW a 2,62904 MW, což odpovídá částem [právnická osoba] [adresa] A a B, což dokládá licenční spis ERÚ sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU. Žalovaný přistoupil k této změně licence v návaznosti na uzavření soudního přezkumu zrušení licence na část [právnická osoba] [adresa] B usnesením Ústavního soudu ze dne 22.5.2019 sp. zn. I. ÚS 3490/16 včetně návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti. Součástí licenčního spisu ERÚ sp. zn. ERÚ LIC-[č. účtu]-ERU je zpráva o revizi elektrického zařízení č. R160604 ze dne 4.6.2016. Tato revizní zpráva je výslovně vyhotovena pro „[právnická osoba] [adresa] – část A“ o výkonu „1362,74 kWp“, tj. 1,363 MWp a dokládá, že jsou zde instalovány fotovoltaické panely typu [název] P-[IBAN] o výkonu 72 Wp v celkovém počtu 18.927 ks o celkovém instalovaném výkonu 1,36274 MW (72 Wp x 18.927 ks). Tato revizní zpráva z roku 2016 dokládá, že v části [právnická osoba] [adresa] A nedošlo oproti uvedení do provozu v roce 2010 k žádným změnám. Uvedená zpráva o revizi elektrického zařízení č. R160604 ze dne 4.6.2016 na str. 2 rovněž dokládá instalaci samostatného obchodního měření pro [právnická osoba] [adresa] A v roce 2016 („1) Rozsah revidovaného zařízení (…) b) Předmětem této revize jsou: Doplnění podružným certifikovaným měření, elektroměrový rozvaděč RE1 umístěný na TS 1 a elektroměrový rozvaděč RE2 umístěný na trafostanici TS2 (…) 2) Dokumentace: (…) Technická zpráva: Obchodní [právnická osoba] měření [adresa] A, zpracoval: [tituly před jménem] [jméno FO]; Upravené výkresy 4E-02 107 D4/1, 4E-02 108D5/1; Potvrzení o ověření stanoveného měřidla v TS1; Potvrzení o ověření-stanoveného měřidla v TS2; Protokol o instalaci/kontrole zapojení elektroměru v TS1; Protokol o instalaci/kontrole zapojení elektroměru v TS2“).

25. Pokud jde o technický stav [právnická osoba] [adresa], žalovaný odkázal na obrázek na str. 12 rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016 č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738 a výkresy přiložené k doplnění žalovaného ze dne 23.5.2019 v řízení před ERÚ. Část [právnická osoba] [adresa] A je kontinuálně umístěna na pozemcích parc. č. [hodnota], 6188, 6189, 6880, 6164 (dříve 5063GP, 5064GP, 5271GP) v k. ú. [adresa]. K problematice číslování pozemků a umístění části [právnická osoba] [adresa] A se vyjadřuje rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016 č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738 na str.

19. Obě části [právnická osoba] [adresa] A a B jsou po celou dobu svého provozu fakticky provozovány jako dva galvanicky oddělené samostatné výrobní zdroje. Předmětný zdroj č. [hodnota] T11 byl nejdříve provozován pouze jako [právnická osoba] [adresa] A a teprve následně byl rozšířen o část B, jak je podrobně rozebráno na str. 10 rozhodnutí Rady ERÚ ze dne 14.10.2020 č. j. 08341-26/2019-ERU. V části [právnická osoba] [adresa] A jsou po celou dobu provozu instalovány fotovoltaické panely typu [název] P-[IBAN] o výkonu 72 Wp v celkovém počtu 18.927 ks o celkovém instalovaném výkonu 1,36274 MW (72 Wp x 18.927 ks), což dokládají příslušné licenční spisy ERÚ a v nich žurnalizované revizní zprávy, dále zpráva o revizi elektrického zařízení č. R160604 ze dne 4.6.2016 pro část [právnická osoba] [adresa] A a rovněž protokol ERÚ o ohledání [právnická osoba] [adresa] ze dne 2.10.2014. Odůvodnění rozhodnutí ERÚ ze dne 3.11.2014 č. j. 07498-68/2014-ERU dokládá, že ERÚ rozlišoval části [právnická osoba] [adresa] [adresa] [adresa] B a že část [právnická osoba] [adresa] A byla revidována odděleně od části [právnická osoba] [adresa] B (srov. příloha č. [hodnota], str. 4 dole: „Ad (i) bezpečnost energetického zařízení byla prokázána předloženými revizními zprávami, a to (…) a pro provozovnu [právnická osoba] [adresa] zprávou o pravidelné revizi elektrického zařízení č. R140716 ze dne 9.7.2014 ([právnická osoba] [adresa] A) a zprávou o pravidelné revizi elektrického zařízení č. R140717 ze dne 17.7.2014 ([právnická osoba] [adresa] B). Uvedené revizní zprávy jsou v souladu s faktickým stavem elektrárny, který správní orgán zjistil z nařízeného ohledání elektrárny ze dne 1.10.2014, 2.10.2014 pro provozovnu [právnická osoba] [adresa] (…).“. V licenčním spisu ERÚ sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU ([právnická osoba] [adresa] A) je založeno rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 20.9.2010 o zkušebním provozu č. 4/2010. Z tohoto rozhodnutí mj. vyplývá, že dne 16.9.2010 proběhla kontrolní prohlídka [právnická osoba] [adresa], přičemž byla dokončena část „lokalita A“, byl položen spojovací zemní kabel mezi „lokalitami A a B“, avšak nebyla dokončena „lokalita B“ (též rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016 č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738, str. 13 a 19). Zkušební provoz byl povolen do 31.12.2010 pouze pro „lokalitu A“, přičemž zprovoznění „lokality B“ bylo odloženo a podmíněno dalším souhlasem stavebního úřadu a příslušnými revizemi (podmínky na str. 2 rozhodnutí o zkušebním provozu). Zprovoznění části [právnická osoba] [adresa] A tedy bylo povoleno a realizováno samostatně, nezávisle na části [právnická osoba] [adresa] B. V licenčním spisu ERÚ sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU ([právnická osoba] [adresa] B) je založeno rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 29.11.2010 o zkušebním provozu č. 6/2010, přičemž zkušební provoz byl povolen do 31.5.2011 pouze pro „lokalitu B“ (rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016 č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738, str. 15, 26, 30). Zprovoznění části [právnická osoba] [adresa] B tedy bylo povoleno a realizováno samostatně až v návaznosti na zprovoznění části [právnická osoba] [adresa] A. Po zrušení licence na část [právnická osoba] [adresa] B výrokem č. I rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016 č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738 a zamítnutí žaloby proti licenci na část [právnická osoba] [adresa] A výrokem č. II, se žalovaný dohodl s operátorem trhu [právnická osoba], že bude pozastavena výplata podpory na elektřinu vyrobenou v části [právnická osoba] [adresa] B (pro dokončení soudního přezkumu zrušení licence k části B) a nadále bude vyplácena pouze podpora na elektřinu vyrobenou v části [právnická osoba] [adresa] A. Za tímto účelem byly v systému [právnická osoba] byly obě části A a B evidovány odděleně, s [právnická osoba] byl dohodnut zvláštní platební režim a bylo instalováno samostatné, certifikované a ověřené měření elektřiny vyrobené v části [právnická osoba] [adresa] A. Existence odděleného měření přitom vyplývá ze skutečnosti, že již od roku 2016 sám [právnická osoba] jako operátor trhu naměřené hodnoty evidoval ve svém systému a na základě toho vykazoval a vyplácel podporu na část [právnická osoba] [adresa] A. Těžko si představit, že by žalovaný vykazoval operátorovi trhu naměřené hodnoty výroby bez reálné existence odděleného měření. Instalace samostatného měření výroby elektřiny v části [právnická osoba] [adresa] A je doložena ve zprávě o revizi elektrického zařízení č. R160604 ze dne 4.6.2016 pro část [právnická osoba] [adresa] A a dále v podkladové dokumentaci této revize (str. 2 bod 2 revizní zprávy). [právnická osoba] [adresa] sestává ze dvou samostatných částí a to jižní části [právnická osoba] [adresa] A s instalovaným výkonem 1362,74 MWp a severní části [právnická osoba] [adresa] B s instalovaným výkonem 2629,04 MWp. V areálu [právnická osoba] [adresa] A jsou dvě kioskové trafostanice TS1 a TS2 a v areálu [právnická osoba] [adresa] B jsou tři kioskové stanice TS3, TS4 a TS5. V [právnická osoba] [adresa] A je navíc spínací stanice SS1, která je společná pro [právnická osoba] [adresa] A i [právnická osoba] [adresa] B. Zde je umístěn rozvaděč R22, který obsahuje měřicí pole s úředně ověřenými transformátory napětí a proudu. Pro obchodní měření typu A (průběhové měření elektřiny s dálkovým přenosem údajů) [právnická osoba] [adresa] A a [právnická osoba] [adresa] B je použito elektroměru umístěného v rozvodnici RP1. Bylo doplněno obchodní měření na NN straně obou trafostanic TS1 a TS2 ve [právnická osoba] [adresa] A s tím, že naměřené hodnoty budou korigovány podle dokumentovaných ztrát na VN transformátorech T1 a T2. Pro tento účel byly zvoleny čtyřkvadrantní elektroměry Landis+Gyr osazené komunikačními moduly GSM/GPRS ve spojení s měřicími transformátory proudu. Pro zpracování dat byla vybrána firma AISE, která zajišťuje monitorování přenosu a umožňuje přístup k datům pro určené uživatele (technická zpráva „Obchodní měření [právnická osoba] [adresa] A“, [tituly před jménem] M. [jméno FO], 31.5.2016). V trafostanici TS1 je instalován elektroměr ZMD410CT44.2407 X/5 3x 58...415V kl.1, 3×230/400 V, 1000/5 [právnická osoba] ks) - výrobní číslo [hodnota] a, Modul CU-P42, komunikační modul GSM/GPRS k LandisGyr (1 ks), Měřicí trafo ASK 81.4, 1000/5 A, 10 VA, Tř. 0,5S (3 ks). V trafostanici TS2 je instalován elektroměr ZMD410CT44.2407 X/5 3x 58...415V kl.1, 3×230/400 V, 1500/5 [právnická osoba] ks) - výrobní číslo [hodnota] (viz příloha č. [hodnota] a 16), a dále Modul CU-P42, komunikační modul GSM/GPRS k LandisGyr (1 ks), Měřicí trafo ASK 81.4, 1500/5 A, 10 VA, Tř. 0,5S (3 ks). Elektroměry i měřicí transformátory proudu byly úředně ověřeny. Společnost [právnická osoba]., jako alianční partner [právnická osoba], provedla instalaci elektroměrů do samostatných venkovních skříní a měřících transformátorů proudu na příslušné přípojnice rozvaděčů NN uvnitř kioskových trafostanic TS1 a TS2 včetně příslušného propojení. Po dodání příslušných SIM karet byla nastavena a odzkoušena komunikace mezi moduly GPS/GPRS a firmou AISE. Společnost DK-[právnická osoba]. provedl na místě instalaci GSM/GPRS modulů, místní odzkoušení komunikace, kontrolu zapojení elektroměrů i měřicích transformátorů proudu vč jejich zaplombování na základě Osvědčení o registraci Českého metrologického institutu. Instalace měření a oživení dálkového přenosu dat proběhla dne 26.5.2016. Nové měření bylo zakresleno do příslušných výkresů Dokumentace pro provádění stavby v části Přípojka 22 kV a trafostanice pro [právnická osoba] [adresa] zpracovaná firmou [právnická osoba]. Fotodokumentace realizace je v technické zprávě „Obchodní měření [právnická osoba] [adresa] A“, [tituly před jménem]M. [jméno FO], 31.5.2016. Instalované elektroměry slouží pro místní měření elektřiny a uchovávají data ve vnitřní paměti po dobu 12 měsíců. Jejich obsluha je popsána v příslušném manuálu. Úřední ověření je platné po dobu 12 let. Dálkové přenosy dat probíhají na jedné straně pro okamžité hodnoty, tj pro údaje z displeje a měsíčních souhrnů naměřených hodnot a straně druhé pro profily, tj pro historii hodinových průběhů po čtvrthodinách (zpráva o revizi elektrického zařízení č. R160604 ze dne 4.6.2016 pro část [právnická osoba] [adresa] A a technická zpráva „Obchodní měření [právnická osoba] [adresa] A“, [tituly před jménem] M. [jméno FO], 31.5.2016 a její přílohy.

26. Žalovaný ve vyjádření ze dne 18.11.2024 (č.l. 558) uvedl, že i kdyby žalovaný zpětně prokázal zavedení samostatného měření pro obě tvrzené části výrobny, nemění to nic na tom, žalovaný nesplnil své zákonné povinnosti změnit údaje obsažené v licenci, která je podkladem pro vznik nároku na podporu. Zdůraznil, že žalovaný neměl v úmyslu provozovat dva zdroje, ale rozšířit jeden původní zdroj, k rozdělení výrobny [právnická osoba] [adresa] na dva samostatné zdroje došlo až dne 9.7.2019, takže nelze dojít k závěru, že by měla výrobna [právnická osoba] [adresa] v dotčeném období dvě samostatné části, jednu podporovanou a jednu nepodporovanou. Kromě toho právní předpisy neumožňují možnost podpory pouze na část výrobního zdroje.

27. Ke zjištění skutkového stavu dle pokynu dovolacího soudu provedl soud důkaz licenčními spisy Energetického regulačního úřadu.

28. Z provedených důkazů soud považuje za prokázaná skutková tvrzení žalovaného z podání ze dne 14.10.2024 (č.l. 260) a ze dne 18.11.2024, tj. že část výrobny [právnická osoba] [adresa] A o výkonu 1,363 MW obdržela licenci č. [hodnota] rozhodnutím ERÚ ze dne 29.9.2010 č. j. 11280-7/2010-ERU, jejímž držitelem byla společnost [právnická osoba] [právnická osoba] Součástí licenčního spisu ERÚ sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU je zpráva o výchozí revizi elektrického zařízení č. [hodnota] ze dne 15.9.2010, která je výslovně vyhotovena pro „[právnická osoba] [adresa] – část A“ a dokládá, že jsou zde instalovány fotovoltaické panely typu [název] P-[IBAN] o výkonu 72 Wp v celkovém počtu 18.927 ks o celkovém instalovaném výkonu 1,36274 MW (72 Wp x 18.927 ks). (Licenční spis ERÚ sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU, který byl přezkoumáván rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016 č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738, výrokem II. byla zamítnuta žaloba Nejvyššího státního zástupce na zrušení této licence. (licenční spis ERÚ sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU)

29. Část výrobny [právnická osoba] [adresa] B o výkonu 2,640 MW obdržela licenci prostřednictvím změny č. [hodnota] licence č. [hodnota] k navýšení celkového instalovaného výkonu na 4,003 MW rozhodnutím ERÚ ze dne 10.12.2010 č. j. 14146-9/2010-ERU, jejímž držitelem byl právní předchůdce žalovaného společnost [právnická osoba] [právnická osoba] Celkový instalovaný výkon 4,003 MW je součtem instalovaného výkonu části [právnická osoba],363 MW a části [právnická osoba],640 MW. Licenční spis ERÚ sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU byl přezkoumán rozsudkem Krajského soudu v Brně z 18.2.2016 č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738. Součástí licenčního spisu ERÚ sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU je zpráva o revizi elektrického zařízení č. 45/F/10 ze dne 23.11.2010, jejímž předmětem byla pouze [právnická osoba] [adresa] – část B. Tato revizní zpráva byla posouzena jako vadná rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016 č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738, což bylo důvodem pro zrušení licence k části [právnická osoba] [adresa] B, resp. zrušení rozhodnutí ERÚ, kterým byla rozšířena licence pro novou část [právnická osoba] [adresa] B výrokem I rozsudku. Tato revizní zpráva se nevztahuje k části [právnická osoba] [adresa] A, ale vztahuje se pouze k části [právnická osoba] [adresa] B o celkovém instalovaném výkonu 2,639.565 MWp (viz str. 1), což dokládá, že části [právnická osoba] [adresa] A a B byly v roce 2010 revidovány samostatně. (licenční spis ERÚ sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU)

30. Právními předchůdci žalovaného [právnická osoba] [Jméno žalovaného A]. byly jednak společnost [právnická osoba] [právnická osoba] jako 1. držitel licence [právnická osoba] [adresa] a dále společnost [právnická osoba] [právnická osoba] jako 2. držitel licence [právnická osoba] [adresa]. Společnost [právnická osoba] [právnická osoba] zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba] [právnická osoba] v roce 2014. Společnost [právnická osoba] [právnická osoba] zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností žalovanou [právnická osoba] [Jméno žalovaného A]. v roce 2015. Na žalovaného [právnická osoba] [Jméno žalovaného A]. přešlo obchodní jmění právních předchůdců společností [právnická osoba] [právnická osoba] a [právnická osoba] [právnická osoba], včetně práv a povinností z licencí [právnická osoba] [adresa] a příslušný nárok na podporu vyplývající z uvedení do provozu v roce 2010 (provozovna [právnická osoba] [adresa] včetně nároku na podporu je uvedena v projektech fúze sloučením). V souvislosti s fúzí společností [právnická osoba] [právnická osoba] a [právnická osoba] [právnická osoba] byla pro celou výrobnu [právnická osoba] [adresa], tj. pro obě části A a B, vydána nová licence jako změna č. [hodnota] licence č. [hodnota] rozhodnutím ERÚ ze dne 3.11.2014 (s právní mocí dne 3.11.2014) č. j. 07498-68/2014-ERU, která zahrnuje tři výrobny [právnická osoba] [adresa] I, [právnická osoba] [adresa] II a [právnická osoba] [adresa], přičemž pro celou výrobnu [právnická osoba] [adresa], která zahrnuje obě části A a B, je zde evidován celkový instalovaný výkon 3,99178 MW (licenční spis ERÚ LIC-[č. účtu]-ERU). Z odůvodnění rozhodnutí ERÚ ze dne 3.11.2014 č. j. 07498-68/2014-ERU vyplývá, že jeden výrobce může držet pouze jednu licenci. V důsledku fúze zanikla původní licence č. [hodnota] ke dni výmazu společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] z obchodního rejstříku dne 14.11.2014. Zaniklá licence byla nahrazena novou licencí č. [hodnota]. Součástí licenčního spisu ERÚ sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU je zpráva o pravidelné revizi elektrického zařízení č. R140716 ze dne 25.7.2014, která je výslovně vyhotovena pro „[právnická osoba] [adresa] – část A“ o výkonu „1362,74 kWp“, tj. 1,363 MWp a dokládá, že jsou zde instalovány fotovoltaické panely typu [název] P-[IBAN] o výkonu 72 Wp v celkovém počtu 18.927 ks o celkovém instalovaném výkonu 1,36274 MW (72 Wp x 18.927 ks), takže v části [právnická osoba] [adresa] A nedošlo oproti uvedení do provozu v roce 2010 k žádným změnám. Dále je součástí licenčního spisu zpráva o pravidelné revizi elektrického zařízení č. R140717 ze dne 31.7.2014 výslovně vyhotovená pro „[právnická osoba] [adresa] – část B“ o výkonu „2629,7 kWp“ a nevztahuje se k části [právnická osoba] [adresa] A, ale pouze k části [právnická osoba] [adresa] B, což dokládá, že části [právnická osoba] [adresa] A a B byly v roce 2014 revidovány samostatně. Rozdíl v údaji o celkovém instalovaném výkonu [právnická osoba] [adresa] [adresa],003 MW v původní licenci č. [hodnota] pro obě části A a B (viz výše) a nově 3,99178 MW v nové licenci č. [hodnota] (změna č. [hodnota]) je dán demontáží malé části fotovoltaických panelů v části [právnická osoba] [adresa] B (parc. č. [hodnota], 6409, 6412, 6411). Část [právnická osoba] [adresa] A zůstala kontinuálně nezměněna, což dokládá i protokol ERÚ o ohledání [právnická osoba] [adresa] ze dne 2.10.2014, ve kterém je zachycen kontinuální stav části [právnická osoba] [adresa] A (parc. č. [hodnota], 6188, 6189, 6880, 6164) a stav části [právnická osoba] [adresa] B (parc. č. [hodnota], 6409, 6412, 6411). Otázka celkového instalovaného výkonu části [právnická osoba] [adresa] B je rovněž popsána v odůvodnění rozhodnutí ERÚ ze dne 3.11.2014 č. j. 07498-68/2014-ERU. Odůvodnění rozhodnutí ERÚ ze dne 3.11.2014 č. j. 07498-68/2014-ERU mj. dokládá, že ERÚ rozlišoval části [právnická osoba] [adresa] A a B, a že část [právnická osoba] [adresa] A byla revidována samostatně („ bezpečnost energetického zařízení byla prokázána předloženými revizními zprávami, a to (…) a pro provozovnu [právnická osoba] [adresa] zprávou o pravidelné revizi elektrického zařízení č. R140716 ze dne 9.7.2014 ([právnická osoba] [adresa] A) a zprávou o pravidelné revizi elektrického zařízení č. R140717 ze dne 17.7.2014 ([právnická osoba] [adresa] B). Uvedené revizní zprávy jsou v souladu s faktickým stavem elektrárny, který správní orgán zjistil z nařízeného ohledání elektrárny ze dne 1.10.2014, 2.10.2014 pro provozovnu [právnická osoba] [adresa] (…).“. (licenční spis ERÚ LIC-[č. účtu]-ERU, rovněž odůvodnění rozhodnutí ERÚ ze dne 15.11.2016 na č. l. 323 soudního spisu, výpis z obchodního rejstříku spol. [právnická osoba] [Jméno žalovaného A]. , [právnická osoba] [právnická osoba] a [právnická osoba] [právnická osoba], Projekt fúze sloučením [právnická osoba] [právnická osoba] a [právnická osoba] [právnická osoba] z r. 2014, Projekt fúze sloučením [právnická osoba] [Jméno žalovaného A]. a [právnická osoba] [právnická osoba] z r. 2015)

31. V souvislosti s fúzí právního předchůdce žalovaného společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] a žalovaného [právnická osoba] [Jméno žalovaného A]. a byla pro celou výrobnu [právnická osoba] [adresa], tj. pro obě části A a B, vydána další nová licence č. [hodnota] rozhodnutím ERÚ ze dne 10.8.2015 s právní mocí dne 2.9.2015 č. j. 06435-46/2015-ERU, která opět zahrnuje tři výrobny [právnická osoba] [adresa] I, [právnická osoba] [adresa] II a [právnická osoba] [adresa], přičemž pro [právnická osoba] [adresa] je stále evidován celkový instalovaný výkon 3,99178 MW. Nová licence č. [hodnota] byla vydána v návaznosti na fúzi sloučením právního předchůdce žalované společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] a žalované [právnická osoba] [Jméno žalovaného A]., což je uvedeno přímo v licenci „Oprávnění k licencované činnosti vznikne dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence, nejdříve však dnem zápisu fúze sloučením se zanikající společností [právnická osoba] [právnická osoba], IČO [IČO], se sídlem [adresa], do obchodního rejstříku.“ V důsledku výše uvedené fúze zanikla předchozí licence č. [hodnota] ke dni výmazu společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] z obchodního rejstříku dne 15.9.2015. Součástí licenčního spisu ERÚ sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU je zpráva o pravidelné revizi elektrického zařízení č. R140716 ze dne 25.7.2014 pro „[právnická osoba] [adresa] – část A“ o výkonu 1,363 MWp a zpráva o pravidelné revizi elektrického zařízení č. R140717 ze dne 31.7.2014 pro „[právnická osoba] [adresa] – část B“, což jsou totožné revizní zprávy, jaké byly použity pro výše uvedenou změnu č. [hodnota] licence č. [hodnota] ze 3.11.2014. (Licenční spis ERÚ LIC-[č. účtu]-ERU, odůvodnění rozhodnutí ERÚ ze dne 3.5.2017 na č.l. 323 soudního spisu a odůvodnění rozhodnutí ERÚ ze dne 15.11.2016 na č.l. 326 soudního spisu).

32. Pro celou výrobnu [právnická osoba] [adresa] pro obě části A a B byla vydána změna č. [hodnota] licence č. [hodnota] rozhodnutím ERÚ ze dne 27.6.2016 č. j. 06942-10/2016-ERU, přičemž důvodem byla změna osoby oprávněného zástupce a celkový instalovaný výkonu [právnická osoba] [adresa] zůstává stále stejný 3,99178 MW. Revizní zpráva zde dokládána nebyla, neboť důvodem změny licence nebyly změny výrobny, ale pouze změna osoby odpovědného zástupce. (Licenční spis ERÚ LIC-[č. účtu]-ERU)

33. Pro celou výrobnu [právnická osoba] [adresa] pro obě části A a B byla vydána změna č. [hodnota] licence č. [hodnota] rozhodnutím ERÚ ze dne 9.7.2019 č. j. 06753-6/2019-ERU, přičemž důvodem bylo formální rozdělení výrobny [právnická osoba] [adresa] o stále stejném celkovém instalovaném výkonu a nově 3,99178 MW na dva výrobní zdroje o výkonech 1,36274 MW a 2,62904 MW, což odpovídá částem [právnická osoba] [adresa] A a B. Žalovaný přistoupil k této změně licence v návaznosti na uzavření soudního přezkumu zrušení licence na část [právnická osoba] [adresa] B usnesením Ústavního soudu ze dne 22.5.2019 sp. zn. I. ÚS 3490/16. Součástí licenčního spisu ERÚ sp. zn. ERÚ LIC-[č. účtu]-ERU je zpráva o revizi elektrického zařízení č. R160604 ze dne 4.6.2016, která je výslovně vyhotovena pro „[právnická osoba] [adresa] – část A“ o výkonu „1362,74 kWp“, tj. 1,363 MWp a dokládá, že jsou zde instalovány fotovoltaické panely typu [název] P-[IBAN] o výkonu 72 Wp v celkovém počtu 18.927 ks o celkovém instalovaném výkonu 1,36274 MW (72 Wp x 18.927 ks). Tato revizní zpráva z roku 2016 opět dokládá, že v části [právnická osoba] [adresa] A nedošlo oproti uvedení do provozu v roce 2010 k žádným změnám a rovněž dokládá instalaci samostatného obchodního měření pro [právnická osoba] [adresa] A v roce 2016 („1) Rozsah revidovaného zařízení (…) b) Předmětem této revize jsou: Doplnění podružným certifikovaným měření, elektroměrový rozvaděč RE1 umístěný na TS 1 a elektroměrový rozvaděč RE2 umístěný na trafostanici TS2 (…) 2) Dokumentace: (…) Technická zpráva: Obchodní [právnická osoba] měření [adresa] A, zpracoval: [tituly před jménem] [jméno FO]; Upravené výkresy 4E-02 107 D4/1, 4E-02 108D5/1; Potvrzení o ověření stanoveného měřidla v TS1; Potvrzení o ověření-stanoveného měřidla v TS2; Protokol o instalaci/kontrole zapojení elektroměru v TS1; Protokol o instalaci/kontrole zapojení elektroměru v TS2“). Dále je součástí licenčního spisu ERÚ sp. zn. LIC-[č. účtu]-ERU zpráva o pravidelné revizi elektrického zařízení č. 20180107NN ze dne 12.7.2018, která je výslovně vyhotovena pro „[právnická osoba] [adresa] – část B“ o výkonu „2628 kWp“ a nevztahuje se k části [právnická osoba] [adresa] A, ale pouze k části [právnická osoba] [adresa] B. (Licenční spis ERÚ LIC-[č. účtu]-ERU)

34. Ze zprávy o pravidelné revizi elektrického zařízení ze dne 18.10.2019 vyplývá, že revizní zpráva je opět výslovně vyhotovena pro „[právnická osoba] [adresa] – část A“ o výkonu „1362,7 kWp“, tj. 1,363 MWp a dokládá, že jsou zde instalovány fotovoltaické panely typu [název] P-[IBAN] o výkonu 72 Wp v celkovém počtu 18.927 ks o celkovém instalovaném výkonu 1,36274 MW (72 Wp x 18.927 ks), tj. shodně jako u všech předchozích revizních zpráv k [právnická osoba] [adresa] A a že v části [právnická osoba] [adresa] A nedošlo oproti uvedení do provozu v roce 2010 k žádným změnám, včetně sporného období leden až duben 2019. Ze zprávy o revizi elektrického zařízení č. R160604 ze dne 4.6.2016 pro „[právnická osoba] [adresa] – část A“ v licenčním spise ERÚ LIC-[č. účtu]-ERU, vyplývá z rozsahu revidovaného zařízení, že předmětem této revize jsou: Doplnění podružným certifikovaným měření, elektroměrový rozvaděč RE1 umístěný na TS 1 a elektroměrový rozvaděč RE2 umístěný na trafostanici TS2 (…) 2) Dokumentace: (…) Technická zpráva: Obchodní [právnická osoba] měření [adresa] A, zpracoval: [tituly před jménem] [jméno FO]; Upravené výkresy 4E-02 107 D4/1, 4E-02 108D5/1; Potvrzení o ověření stanoveného měřidla v TS1; Potvrzení o ověření-stanoveného měřidla v TS2; Protokol o instalaci/kontrole zapojení elektroměru v TS1; Protokol o instalaci/kontrole zapojení elektroměru v TS2“). Podle § 3 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „EZ“) mohou podnikat v energetických odvětvích na území České republiky za podmínek stanovených tímto zákonem osoby pouze na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Licence se dále vyžaduje na výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW určené pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je výrobna elektřiny propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, nebo na výrobu elektřiny vyrobenou ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW včetně, určené pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je ve stejném odběrném místě připojena jiná výrobna elektřiny držitele licence. Podle § 5 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení licence, musí prokázat, že má finanční a technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti. Fyzická nebo právnická osoba žádající o udělení licence je povinna doložit vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti. Není-li žadatel o licence vlastníkem energetického zařízení, je povinen doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným tímto zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. Finanční předpoklady není povinen prokazovat žadatel o licenci na výrobu elektřiny, pokud bude instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny nižší než 200 kW, nebo žadatel o licenci na výrobu tepelné energie, pokud bude instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie nižší než 1 MW. Podle § 7 odst. 9 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona je žadatel o licenci povinen neprodleně ohlásit Energetickému regulačnímu úřadu změny údajů uvedených v žádosti o licenci a v dokladech připojených k žádosti o licenci, které nastaly po podání žádosti o licenci. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona je držitel licence povinen neprodleně oznámit Energetickému regulačnímu úřadu změny podmínek pro udělení licence podle § 5 a všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence podle § 7, předložit o nich doklady a požádat o změnu rozhodnutí o udělení licence. Povinnost předložit doklady a požádat o změnu podle předchozí věty se nevztahuje na změny již zapsané v základních registrech a na nová energetická zařízení provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy a držitele licence na rozvod tepelné energie, která byla vybudována v rámci území, na nichž je příslušný provozovatel energetického zařízení držitelem odpovídající licence. Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy a držitel licence na rozvod tepelné energie oznámí nejpozději do 30. dubna v rámci regulačních výkazů Energetickému regulačnímu úřadu souhrnné změny jím provozovaných energetických zařízení za uplynulý kalendářní rok u nově vybudovaných energetických zařízení, získaných energetických zařízení nebo energetických zařízení, která přestal využívat pro svoji licencovanou činnost, a to včetně odstraněných energetických zařízení na svých vymezených územích. Energetický regulační úřad na základě změn podle předchozí věty zahájí řízení o změně licence z moci úřední. Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů se pro účely tohoto zákona se dále rozumí zdrojem elektřiny výrobna elektřiny nebo její část, která je schopna samostatného provozu a je do provozu uvedena samostatně. Podle dle § 7 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů se právo na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů nebo vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (dále jen „podpora elektřiny“) podle tohoto zákona vztahuje pouze na držitele licence na výrobu elektřiny, který vyrábí elektřinu z podporovaných zdrojů. Podle § 11a odst. 5 z.č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie v případě podpory elektřiny formou zelených bonusů na elektřinu nebo aukčního bonusu je výrobce povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené nebo vypočtené hodnoty a další údaje v členění podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů a předávacích míst výroben elektřiny a jejich evidenci a údaje týkající se identifikace výrobce a výrobny elektřiny a na vyžádání operátora trhu poskytnout další doplňující informace týkající se předávaných údajů; způsob předání údajů, rozsah údajů a termín předání a evidence údajů stanoví prováděcí právní předpis. Podle § 1958 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

35. Po provedeném dokazování dospěl soud i ve světle právního názoru dovolacího soudu k závěru, že rozhodnutí správního orgánu je správné a žaloba žalobce není důvodná. Soud v první řadě na rozhodnutí Energetického regulačního úřadu odkazuje s tím, že se ztotožňuje se závěry správního orgánu, a to jak skutkovými, tak v zásadě s právním posouzením a pro stručnost na ně odkazuje.

36. Pokud jde o vady správního řízení namítané žalobcem či vady žaloby namítané žalovaným, toto řízení je vedeno podle části páté o.s.ř. Podle § 245 o.s.ř. se na řízení užijí přiměřeně ustanovení první až čtvrté části o.s.ř., tedy úprava sporného řízení, z čehož lze dovozovat, že by měla být používána i terminologie sporného řízení včetně označování účastníků řízení (žalobce a žalovaný jako ten, proti komu žaloba směřuje a je povinen plnit; dále vedlejší účastníci coby účastníci, kteří nemají přímý zájem na řízení). Jinak se ale jedná o specifický druh řízení, ve kterém podle mínění soudu I. stupně není možné vydat rozsudek pro zmeškání ani rozsudek pro uznání (srov. § 250i a § 250j o.s.ř.) a je otázkou, zda vůbec v těchto řízeních lze uzavírat i například soudní smír (neboť soud rozhoduje ve věci samé rozsudkem, kterým případně nahradí rozhodnutí správního orgánu, zatímco smír se schvaluje usnesením; na druhou stranu v průběhu řízení lze vzít zpět i návrh na zahájení řízení před správním orgánem a soud usnesením zruší rozhodnutí správního orgánu a řízení zastaví – srov. § 250h o.s.ř.). Dalším specifikem řízení je to, že v něm neprobíhá přezkum rozhodnutí správního orgánu jako ve správním soudnictví, takže soud nemůže zrušit rozhodnutí správního orgánu a věc mu vrátit k dalšímu řízení, nýbrž se pouze vede nové řízení o věci samé a v případě, že soud dospěje k odlišnému závěru než správní orgán, pak vydá nové rozhodnutí, kterým rozhodnutí správního orgánu nahradí. Jelikož se jedná o nové řízení, vede to k řadě procesních otázek (např. zda námitka promlčení uplatněná v řízení před správním orgánem musí být v řízení před soudem vznesena znovu či nikoliv atp.). Jisté je však to, že podkladem, na základě kterého vede soud řízení, je žaloba podaná u soudu, a nikoliv návrh podaný u správního orgánu. Pokud se tedy žalobce domáhal vůči žalovanému zrušení rozhodnutí správního orgánu a zamítnutí návrhu žalovaného podaného u správního orgánu, takovýto postup není možný a žalobce se správně měl domáhat rozsudku, kterým by rozhodl soud tak, že žalobce není povinen zaplatit žalovanému částku podle rozhodnutí správního orgánu. Zároveň je však soud I. stupně přesvědčený, že tato chyba žalobce v petitu žaloby nemá na toto řízení žádný dopad, neboť z obsahu žaloby je zřejmé, čeho se žalobce domáhá a u řízení podle části páté o.s.ř. je soudní praxí dovozováno, že soud není striktně vázán návrhem (ve smyslu jeho petitu), neboť způsob vypořádání vztahu mezi účastníky vyplývá z právního předpisu (srov. § 153 odst. 2 o.s.ř.). Ze specifičnosti řízení podle části páté o.s.ř. však také zároveň vyplývá i to, že soud nezkoumá kvalitu řízení před správním orgánem ani kvalitu rozhodnutí správního orgánu, nýbrž pouze věcnou správnost rozhodnutí správního orgánu; veškeré námitky proti postupu správního orgánu, domnělé vady řízení či formální vady rozhodnutí (nepřezkoumatelnost, chyby odůvodnění atp.) jsou tak irelevantní. Konečně byť žalobce v petitu žaloby výslovně napadá toliko rozhodnutí Rady ERÚ, z obsahu žaloby je zřejmé, že fakticky napadá i rozhodnutí správního orgánu I.stupně, k němuž se rozhodnutí Rady ERÚ jako odvolacího správního orgánu vztahuje. Soud I.stupně tedy nezjistil žádné vady, které by bránily rozhodnutí ve věci samé a ostatně žádné formální vady nezjistil ani odvolací a dovolací soud v předchozím řízení.

37. Po zrušení předchozího rozhodnutí dovolacím soudem soud I.stupně doplnil dokazování o žalovaným navržené licenční spisy, z nichž (z revizních zpráv do nich založených) považuje za bezpečně prokázané, že obě části [právnická osoba] [adresa] (část A a část B) jsou prostorově a stavebně oddělené, samostatně byly vybudovány, povoleny i kolaudovány, samostatně uvedeny do provozu a na obě části byly prováděny revize samostatnými revizními zprávami. Je pravdou, že ani po doplnění dokazování není zřejmé, kdy bylo osazeno samostatné měření pro obě části, resp. zda bylo zachováno po celou dobu, neboť část A byla vybudována a uvedena do provozu dříve, již v roce 2010, takže musela mít měřící zařízení vybudované dříve a tím pádem i zvlášť. Zda bylo měřící zařízení pro část B vybudováno již při uvedení do provozu, anebo až dodatečně v návaznosti na zrušení rozšířené licence rozhodnutím Krajského soudu v Brně ve správním soudnictví z obsahu spisu nevyplývá. Z předložených revizních zpráv vyplývá pouze tolik, že [právnická osoba] [adresa] A měřící zařízení v některých revizních zprávách uvedeno má (např. zpráva o revizi [tituly před jménem][jméno FO] ze 4.6.2016 č. R160604 na č.l. 467), někdy ne (např. zpráva o pravidelné revizi elektrického zařízení č.R140716 [tituly před jménem][jméno FO] ze 25.7.2014, zpráva o revizi elektrického zařízení [právnická osoba] [adresa] část A [jméno FO] ze dne 18.10.2019), v revizní zprávě na [právnická osoba] [adresa] B zmínku o elektroměru soud I. stupně nenašel (např. zpráva o revizi elektrického zařízení NN [jméno FO] ze dne 12.7.2018 na č.l. 470). Žalovaný se k této otázce nevyjádřil a soud ho k tomu ani výslovně nevyzýval (žalovaný by otázku vyřešil např. předložením protokolu o osazení měřícího zařízení – elektroměru), neboť lze předpokládat, že pokud žalobce vyplácel v období předcházejícím spornému období, kterým je leden až duben 2019, podporu pouze na část A, tak zajisté musel mít ověřeno, že vyplácí podporu pouze na elektřinu vyrobenou v části A [právnická osoba] [adresa], jejíž licence nebyla zrušena, a nikoli i za část B, jak se na tom ostatně žalobce se žalovaným domluvili po vydání rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016 č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738 (dopis žalobce ze dne 15.8.2016 adresovaný žalovanému na č.l. 38 spisu). V rozhodném období ledna až dubna 2019 tedy oddělené měření pro obě části [právnická osoba] [adresa] muselo určitě téměř tři roky existovat.

38. Po právní stránce je podstatou sporu otázka, zda lze vyplácet podporu v případě, kdy licence zní na zařízení o jiném výkonu, než fakticky má, popř. zda lze vyplácet podporu pouze na část výrobního zdroje neboli v případech, kdy je zde nesoulad mezi stavem právním a faktickým, neboť taková situace nastala právě v případě žalovaného po vydání rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016 č. j. 62 [právnická osoba]/2013-738 do zjednání nápravy provedené změnou č. [hodnota] licence č. [hodnota] rozhodnutím ERÚ ze dne 9.7.2019 č. j. 06753-6/2019-ERU, přičemž důvodem bylo neformální rozdělení výrobny [právnická osoba] [adresa] o stále stejném celkovém instalovaném výkonu a nově 3,99178 MW na dva výrobní zdroje o výkonech 1,36274 MW a 2,62904 MW, což odpovídá částem [právnická osoba] [adresa] A a B. Soud I.stupně se přiklání k závěru, že na tuto otázku je třeba odpovědět kladně, a to z toho důvodu, že v reálném životě u fotovoltaických elektráren nastávají okamžiky, kdy se právní stav rozchází se stavem faktickým. Na rozdíl od situace, kdy se uvádí nové zařízení do provozu a kdy je třeba striktně trvat na tom, aby výrobna byla fakticky opravdu v tom stavu, v jakém má být podle práva, tj. dle stavebního povolení v souladu s licencí a s platnou a pravdivou revizní zprávou, u již existujícího a provozovaného zařízení dochází k událostem, které fakticky mění momentální parametry výrobny, např. probíhá reklamace či výměna části panelů, část výrobny je mimo provoz kvůli poruše anebo je zničená živelní pohromou. Tyto události mají vliv na parametry výrobny, tj. zejména výkon. Nepochybně se jedná o události dočasné a napravitelné, nicméně zároveň mohou trvat velmi dlouho, srovnatelně jako v případě žalovaného. Upření práva na podporu výrobně, u které by nastala taková situace, se jeví soudu I.stupně jako nesprávné a přinášelo by to v praxi neřešitelné problémy.

39. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný a přísluší mu proto náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení.

40. Náklady řízení žalovaného za první řízení před soudem I.stupně činí 20.570,- Kč a sestávají z odměny za právní pomoc poskytnutou advokátem dle ust. § 9 odst. 4, písm. d) ve spojení s ust. § 7 a 11 odst. 1, písm. a), d) a g) advokátního tarifu za pět hlavních úkonů po 3.100,- Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, zastoupení při jednání soudu dne 7.4.2021, 14.3.2022 a 25.5.2022), 5 paušálních náhrad hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300,- Kč ke každému úkonu právní pomoci, dle ust. § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. z daně z přidané hodnoty ve výši 3.570,- Kč, jíž je právní zástupce žalovaného plátcem. Dále náklady odvolacího řízení ve výši 10.467,- Kč sestávající z odměny advokáta za tři úkony právní pomoci - písemné stanovisko ze dne 26.9.2022 k odvolání žalobce ve věci samé, účast na jednání odvolacího soudu, a to ve výši 3.100,- Kč za každý úkon (§ 11 odst. 1, písm. k) a g) advokátního tarifu, a za písemné stanovisko ze dne 21.11.2022 k odvolání žalobce proti opravnému usnesení poloviční odměna dle § 11 odst. 2, písm. c) advokátního tarifu ve výši 1.550,- Kč. Dále sestává z paušální náhrady hotových výdajů advokáta 3x 300,- Kč a z daně z přidané hodnoty ve výši 1.817,- Kč.

41. Dále náleží žalovanému náhrada nákladů za dovolací řízení a za nové řízení před soudem I.stupně ve výši 18.477,- Kč sestávající z odměny advokáta dle § 7 bodu 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu ve znění účinném do 31.12.2024 za tři úkony právní služby (1. vyjádření k dovolání, 2. vyjádření ze dne 14.10.2022 i ze dne 18.11.2024, neboť jsou obsahově prakticky totožná, 3. účast na jednání dne 18.10.2022) po 3.100,- Kč, a z odměny advokáta dle § 7 bodu 5 ve spojení s § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu ve znění účinném od 1.1.2025 za jeden úkon právní služby po 4.620,- Kč (účast na jednání dne 24.1.2025), tedy 13.920,- Kč. Žalovanému dále náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300,- Kč za tři úkony do 31.12.2024 a po 450,- Kč za jeden úkon po 1.1.2025, tedy 1.350,- Kč, a náhrada DPH, tedy částka 3.207,- Kč (vypočteno z částky 15.270,- Kč).

42. Celkem tak žalovanému náleží na náhradě nákladů řízení částka 49.514,- Kč.

Poučení