16 C 336/2018 - 499

Rubrum

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Traxlerovou v právní věci žalobce: [Jméno žalobce] proti žalované: [Jméno žalované] o zaplacení částky 16 048,50 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 16 048,50 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 83 176 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen zaplatit státu na nákladech řízení částku 30 097,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Českých Budějovicích.

Odůvodnění

1. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení částky 16 048,50 Kč s příslušenstvím s tím, že ke dni [datum] byl vlastníkem vozidla [Anonymizováno], RZ: [SPZ]. Žalovaná byla k témuž dni vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [Jméno advokáta], na LV č. [hodnota] pro obec [Jméno advokáta] a k. ú. [jméno FO]. V noci z [datum] na [datum], resp. dne [datum] v[Anonymizováno]brzkých ranních hodinách měl žalobce zaparkovaný svůj vůz na pozemku parc. č. [Anonymizováno] zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [Jméno advokáta], na LV č. [hodnota] pro obec [Jméno advokáta] a k. ú. [jméno FO], který je ve vlastnictví žalobce a jeho manželky. V této době došlo k pádu vzrostlého stromu na pozemku žalované, který spadl na sousední pozemek manželů [jméno FO], kde bylo zaparkované vozidlo žalobce. Předmětný strom žalované poškodil osobní automobil žalobce. Žalobce zajistil opravu poškozeného vozidla v celkové výši 16 048,50 Kč, jak vyplývá z přiloženého daňového dokladu. Žalobce se obrátil na žalovanou s žádostí o náhradu škody spočívající v nákladech na opravu vozidla v částce 16 000 Kč. Ta však jeho požadavek odmítla. Žalobce následně přistoupil na nabídku žalované na úhradu částky 8 000 Kč s tím, že ale navíc požaduje nahradit alespoň část nákladů právního zastoupení, které byl nucen vynaložit. K dohodě mezi účastníky však nedošlo. Vedle dlužné jistiny je požadován také zákonný úrok z prodlení od 1. 4. 2018 do zaplacení.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Považovala za nesporné, že je vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] (zahrada), na kterém stál strom, k jehož pádu došlo dne [datum]. Oproti žalobci tvrdí, že nedošlo k pádu celého stromu, pouze k jeho části. Žalovaná nebyla svědkem daného incidentu, neví přesný čas, kdy k němu došlo a zda se tak stalo zcela nezávisle na lidské vůli či naopak lidským přičiněním. Žalovaná na rozdíl od žalobce neměla možnost seznámit se se stavem věci na místě. Poté, co dne [datum] kolem dvanácté hodiny přijela na zahradu, se spadlá část stromu nenacházela v pozici zachycené na fotografiích žalobce, nýbrž byla oddělena a položena na pozemku žalované. Žalované tak byla odepřena možnost posoudit příčinu pádu, tedy zda k němu došlo zcela nezávisle na lidské vůli či naopak lidským přičiněním, místo dopadu či jeho samotný následek. Žalovaná ani nemůže potvrdit, že vozidlo žalobce skutečně stálo v okamžiku pádu části stromu na místě, jak je zachyceno na fotografiích, v den incidentu nebyl mezi pozemkem žalobce a pozemkem žalované plot. Žalovaná má za to, že žalobcem předložené listinné důkazy neprokazují, že skutečně došlo k pádu části stromu na vozidlo žalobce, ani že pádem části stromu bylo způsobeno nějaké poškození vozidla či dokonce poškození, které si vyžádalo opravu v rozsahu provedeném žalobcem. Žalobce rovněž neprokazuje, že by se případné poškození nenacházelo na vozidle již dříve. Žalobce tedy nikterak neprokazuje příčinnou souvislost mezi pádem stromu a tvrzeným poškozením vozidla. Žalobce rovněž nespecifikuje konkrétní poškození vozidla, není zřejmé, zda žalobcem vynaložené náklady na opravu byly vůbec vynaloženy účelně. I kdyby taková škoda žalobci vznikla způsobem, jak tvrdí, namítá žalovaná, že za vznik takové škody není odpovědná, neboť ničeho nezanedbala, neporušila žádnou právní povinnost, a to včetně obecné prevenční povinnosti. K pádu došlo nezávisle na její vůli vlivem působení přírodních živlů, konkrétně orkánu Herwart. Žalovaná se o svůj strom pravidelně starala, pokud by byl strom očividně ve špatném stavu, nelze předpokládat, že by žalobce pod ním běžně parkoval své vozidlo. Žalovaná poukázala na to, že v pátek [datum] zveřejnil [jméno FO] hydrometeorologický ústav výstrahu č. [Anonymizováno] platnou pro celou Českou republiku od neděle [datum] 00.00 hodin do 19.00 hodin téhož dne. Obsahem výstrahy bylo upozornění, že v noci ze soboty [datum] na neděli [datum] bude postupně zesilovat západní vítr a lze očekávat materiální škody na velkém území, omezení v dopravě, výpadky elektrického proudu, polomy v lesích i ohrožení životů. Český hydrometeorologický ústav doporučil mimo jiné neparkovat auta pod stromy, nezdržovat se v blízkosti větších stromů a nechodit do lesa. Bouře, jež zasáhla nejen Českou republiku, nýbrž celou střední Evropu, byla později pojmenována jako orkán Herwart. Pojem se stal obecně známým a podle meteorologů se jednalo o nejničivější bouři od roku 2007. Žalovaná má za to, že žalobce porušil prevenční povinnost, když zaparkoval své vozidlo v blízkosti stromu žalované, s ohledem na závažnost předpovědi. Z výpisu maximálních nárazů větru zpracovaného ČHMÚ vyplývá, že v lokalitě [adresa], tj. v lokalitě, kde se nachází zahrada žalované, naměřila meteorologická stanice dne [datum] velmi silný vítr, který postupně zesiloval až na rychlost vichřice, intenzity vichřice dosáhl v 7.50 hodin. Žalovaná není tedy odpovědná za případnou škodu, neboť její vznik a rozsah nemohla rozhodně předvídat, iniciačním momentem pádu části stromu byla nepříznivá povětrnostní situace.

3. Svým podáním ze dne 3. 5. 2019 pak žalobce doplnil svá tvrzení tak, že k poškození vozidla došlo výlučně v důsledku pádu stromu dne [datum] v brzkých ranních hodinách v době před 7:30 hodin s poukazem na tabulku Českého hydrometeorologického ústavu, kdy žalobce poukazuje na to, že k razantnějším nárazům větru došlo v dané lokalitě až v 7:50 hodin a později a žalobce rovněž poukazuje na to, že tyto nárazy větru nepoškodily žádné jiné stromy ani na pozemku žalované ani na pozemku žalobce. Žalobce má rovněž za to, že odpovědnost za škodu jde za žalovanou také proto, že ta odstranila ze svého pozemku plot a spoléhala na to, že nedojde ke vzniku škody. Dále žalobce tvrdí, že k poškození vozidla došlo výlučně v důsledku pádu větve stromu. Syn žalobce zaparkoval vozidlo na obvyklé místo před dům večer dne [Anonymizováno]. a vozidlo bylo bez poškození, až do okamžiku škodní události s ním nebylo nikterak manipulováno.

4. Soud rozhodnutím ze dne 22. 1. 2021, č. j. [spisová značka] žalobu zcela zamítl, přiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení a uložil žalobci uhradit náklady státu. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací svým usnesením ze dne 31. 8. 2021, č. j. [spisová značka] rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Současně zavázal zdejší soud závazným právním názorem k výkladu vzájemného vztahu a interpretace ust. § 2937 a § 2900 o. z., procesního postupu dle ust. § 132 o. s. ř. ve vztahu k hodnocení důkazů, dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ve vztahu k nutnosti realizace poučovací povinnosti soudem prvního stupně.

5. Dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav: Z daňových dokladů č. [hodnota] ze dne 6. 11. 2017, č. [hodnota] ze dne 24. 11. 2017, č. [hodnota] ze dne 23. 11. 2017, č. [Anonymizováno] ze dne 24. 11. 2017 a č. [Anonymizováno] ze dne 18. 12. 2017 se zjišťují náklady na opravu vozidla [Anonymizováno], RZ: [SPZ], ve výši 13 422 Kč a cena náhradních dílů ve výši 2 626,50 Kč. Z technického průkazu předmětného vozidla se zjišťuje, že jeho vlastníkem je od 1. 8. 2011 žalobce. Výzvou ze dne 19. 3. 2018 byla žalovaná právní zástupkyní žalobce vyzvána k poskytnutí náhrady škody na předmětném vozidle v důsledku pádu stromu dne 29. 10. 2017 ve výši 16 048,50 Kč. Z dopisů ze dne 31. 3. 2018, ze dne 5. 4. 2018, ze dne 24. 4. 2018, ze dne 12. 4. 2018 a 20. 4. 2018 se podává průběh komunikace právních zástupců účastníků ohledně daného incidentu.

6. Z fotografií předložených stranou žalující se zjišťuje odlomení větve stromu, která se částečně nachází na kapotě předmětného vozidla a dále viditelný rozsah poškození spočívající v promáčklé kapotě a levém blatníku.

7. Z novinových článků Českých novin a Českobudějovického deníku ze dne 30. 10. 2017 se zjišťuje informace o nedělní vichřici Herwart v Česku, který si vyžádal nejen hmotné škody, ale i oběti na životech, Jihočeský kraj nevyjímaje. Silný vítr lámal stromy, jihočeští hasiči v neděli likvidovali více než 600 událostí spojených se silným větrem, polámané stromy omezovaly i dopravu na železnicích. Dle zpráv měl vítr skoro sílu orkánu, na Blatensku naměřili 114,48 km/hod., orkán začíná od 118 km/hod.

8. K žádosti žalované pak e-mailem ze dne 11. 10. 2018 sdělil zaměstnanec Krajského ředitelství Hasičského záchranného soboru Jihočeského kraje v Českých Budějovicích informaci, že ze dne 28. 10. na 29. 10. 2017 prošla územím Jihočeského kraje větrná smršť doprovázená silným přívalovým deštěm. Ta zasáhla i České Budějovice, během uvedené doby bylo ohlášeno na 780 událostí s tím spojených. Okres České Budějovice zasáhlo 157 událostí, z nich 51 v k. ú. [Jméno advokáta]. Z celkového počtu 780 bylo 600 událostí klasifikováno jako technická pomoc odstranění stromu. Na území Českých Budějovic bylo těchto událostí 25, v okresu České Budějovice pak 107. V ostatních případech se jednalo o odstranění nebezpečných stavů, uvolněné části střech apod. Byla připojena rovněž mapa s místy vyznačení těchto událostí.

9. Z výpisu desetiminutových maximálních nárazů větru pro lokalitu[Anonymizováno][adresa] v období od 23.00 hodin dne [datum] do 13.00 hodin dne [datum] poskytnutého k žádosti žalované [jméno FO] hydrometeorologickým ústavem dne 14. 9. 2018 se zjišťují jednotlivé naměřené hodnoty s tím, že z průvodního dopisu vyplývá, že kolem poledne dne [datum] byl naměřen maximální náraz větru o rychlosti 24,7 m/s, který na Beaufortově stupnici nárazu odpovídá síle vichřice (20,8 m/s a vyšší). Nárazy o rychlosti vichřice byly naměřeny ve většině meteorologických stanic v Jihočeském kraji. Český hydrometeorologický ústav tedy předpokládá, že vítr v nárazech na [adresa] přechodně zesiloval až na rychlost vichřice. V pátek dne [datum] vydal Český hydrometeorologický ústav výstrahu č. PWI 2017/95 před extrémně silným větrem pro celou ČR od neděle [datum] 00:00 hodin do 19:00 hodin téhož dne. Nejsilnější vítr je předpovídán v poledních a odpoledních hodinách s rychlostí 11-16 m/s, s nárazy 25-35 m/s, ojediněle až 35 m/s (125 km/h). Výstrahou je předpovídán jev s extrémním stupněm nebezpečí, lze očekávat materiální škody, omezení v dopravě, výpadky elektrického proudu, polomy v lesích i ohrožení životů. Je nutno zajistit okna, dveře, upevnit volně uložené předměty, zabezpečit skleníky, jeřáby apod., omezit pohyb venku a jízdy autem, nezdržovat se v okolí starších budov, větších stromů a nechodit do lesa. Dále se doporučuje neparkovat auta pod stromy. Vzhledem k očekávaným srážkám bude v rozmáčeném terénu docházet k vyvracení stromů.

10. Z fotografií předložených žalovanou se zjišťuje poloha a stav rozřezaného stromu na jejím pozemku.

11. Z odborné dendrologické zprávy [jméno FO] ze dne 30. 4. 2019 se zjišťuje, že byla vypracována pouze na základě předložených fotografií, když k vypracování znaleckého posudku by znalec musel strom fyzicky vidět. Zpracovatel zprávy se měl vyjádřit k tomu, zda k oddělení spadlé části stromu slivoně švestky došlo samovolně v důsledku špatného stavu stromu, či se jednalo o jinou příčinu. Zpracovatel měl k dispozici fotografie pořízené v den, kdy k oddělení stromu došlo, tedy dne [datum], a fotografie pořízené dne 28. 3. 2018. Zpracovatel odborné zprávy dochází k závěru, že stav rozlomeného stromu před jeho rozlomením byl velmi dobrý, výška jeho rozvětvení na dva dílčí kmeny od země byla zcela běžná pro tento druh dřeviny, z fotografií je zřejmé, že na několika místech došlo v minulých letech k odřezání bočních větví značných rozměrů, a to správným způsobem, řezné plochy byly ošetřeny nátěrem bílé barvy, všechny se dobře hojily a nebyly napadeny dřevokaznými houbami. Odstraněním těchto větví došlo k výraznému odlehčení koruny, s vysokou pravděpodobností lze stanovit, že dřevo hlavního kmene i dřevo obou dílčích kmenů bylo zcela zdravé a bez hniloby. Hnilobu už zpravidla způsobuje dřevokazná houba Ohňovec ovocný a již při malém napadení na zasaženém stromě vyrůstají různě velké plodnice této houby, tyto však nejsou vidět na žádném z předložených snímků. Švestka tedy s vysokou pravděpodobností nebyla napadena houbou. Přesnou příčinu rozlomení nelze za žádných okolností již v současnosti určit, avšak z dostupných fotografií lze s naprostou určitostí stanovit, že k rozlomení švestky nemohlo dojít samovolně, tedy pouze vahou své zredukované koruny a rovněž nemohlo dojít k selhání jejího zdravého kmene. Vlastnostmi zdravého švestkového dřeva jsou zejména pevnost, tvrdost a houževnatost. Rozlomení švestky tedy musel vyvolat nějaký vnější činitel, tím mohl být úmyslný čin nějakého pachatele nebo extrémní povětrnostní okolnost. Úmyslný čin však zpracovatel zprávy vylučuje, neboť by jej bylo nutno provést za pomoci silného lana, několika osob nebo motorového vozidla. Vzhledem k tomu, že v lokalitě [adresa] se v době události vyskytoval silný vítr, dosahující síly vichřice a také přívalový déšť (auto na dvou snímcích je mokré, stejně jako okolní terén a plastová káď je plná vody), dospěl zpracovatel zprávy k závěru, že rozlomení švestky způsobila větrná událost podpořená přívalovým deštěm. 12. [jméno FO] vypověděl, že i když jeho dendrologická zpráva obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků podání vědomě nepravdivého znaleckého posudku, vzhledem k podkladům, dost nekvalitní fotodokumentaci, nemohl vypracovat znalecký posudek, jen dendrologickou zprávu. Pro zpracování posudku by musel vidět strom a sám si pořídit fotografie, nebo by muselo být foceno to, co by jako znalec chtěl vidět. Současně však si stojí za vším, co uvedl ve své zprávě, to bylo z fotografií evidentní a vše co napsal, je s ohledem na jeho zkušenosti pravda. Ostatně se znaleckým posudkem se rozchází pouze v otázce výskytu hniloby. Uvedl, že z fotografií, kde je dobře vidět na dřevo, vyplývá, že tam hniloba nebyla, navíc nebyly viditelné plodnice, ani stopy po nich, ačkoliv u ohňovce ovocného se plodnice objevují už v raném stádiu. Proto tam nebyla podstatná hniloba, která by měla zásadní vliv na pevnost větvení nebo stromu celkově. K defektu větvení vypověděl, že zvenčí opticky vypadá vždy skoro stejně, ale je tam obrovská variabilita, až když se to rozřízne nebo rozlomí, je to překvapivě různé. Že je tam zarostlá kůra, lze tvrdit až ve chvíli rozlomení. Strom, který má defekt větvení se to snaží svými mechanismy vyztužit, aby to snížil. Vytváří kalusy, jde o houževnaté, mimořádně pevné dřevo. V posuzovaném případě defekt větvení nesnižoval nijak výrazně pevnost srůstu. Proto znalec [jméno FO] za důvod odlomení považuje mimořádnou povětrnostní událost. Dále uvedl, že poměrně často řeší následky různých událostí. Při posuzované události došlo v obci [adresa][Anonymizováno](mezi [adresa]) ke stavu, kdy v parku zůstaly stát defektní stromy téměř bez poškození a zlámaly se a padly stromy zdravé. K pozuzovanému stromu uvedl, že viděl jen fotografie, při výslechu mu byly předloženy další fotografie, o kterých prohlásil, že tyto dříve neviděl a pokud by je měl, byl by ještě důraznější ve svých závěrech v dendrologické zprávě, že strom nebyl napaden hnilobou. Z fotografií stromu z r. 2015 a 2017, které založil do svého posudku znalec [jméno FO], [jméno FO] dovodil, že v mezidobí došlo k nějakému ořezání, strom má vzhled obvyklý pro udržované zahradní stromy. Švestky v tomto věku mají dost často chudé vrcholy, které poukazují na hnilobu, na napadení ohňovcem ovocným. Znalec vrcholy posuzovaného stromu hodnotí jako vitální, v pořádku, protože je nikdo evidentně neořezával. Dále vysvětlil, že hniloba způsobuje úbytek vodivých pletiv, která transportují vodu nahoru do koruny. Když jsou prohnilá, tak zásobují nižší partie a ty vrcholové usychají. To platí o všech stromech, pokud znalec vidí, že strom má suché špičky, ví, že je něco buď v kmeni nebo v kořenech, protože jsou porušena vodivá pletiva. Korunu na fotografii shledává vitální, nic tam nechybí, netrčí tam nic suchého (suché znamená, že opadají drobné větvičky a trčí tam nějaká větev). Proto znalec dovozuje, že strom neměl rozvinutou hnilobu v kmeni a nebyla poškozena nebo omezena vodivá pletiva, že vrcholové partie jsou dobře zásobené vodou. Znalec s výhradou toho, že není klimatolog, nicméně vychází ze své zkušenosti, popsal, že na zahradě mohlo dojít ke kaňonovému efektu, kdy se vítr ve zúženém místě zrychlí a zesílí se jeho působení, poukázal na vzrostlé túje o domy. Ohledně tekutiny, která olepí pod stromem zaparkované auto znalec vypověděl, že jde o medovici. Jde o produkt mšic, které žijí na listech a větvičkách stromů v době vegetace, sají mízu a jejich výměty jsou sladké a padají dolů a vytvoří ten povlak. Neexistuje přímá úměra mezi kondicí stromu a množstvím mšic, výskyt mšic je každý rok jiný, někdy pomíjiví, jindy kalamitní. Pak doplnil, že mšice si samozřejmě raději vybírají zdravý strom, který má více mízy, ta je jejich potravou. Nejvíc to tedy kape z těch vitálních stromů. Ohledně péče o strom znalec uvedl, že z fotografií bylo zřejmé, že v dolní části kmene se vyskytovaly různě staré řezy. Ty byly provedeny správným způsobem, nad to dokonce natřeny zřejmě latexovým nátěrem. Odříznutím větve se přeruší cévy, tedy otvory do dřeva, kudy mohou vnikat spory dřevokazných hub, nátěr takovému vniknutí zamezí. Dále znalec poukázal na to, že všechny řezy na fotografiích jsou hladké, celoplošné, bez vpadlin, odříznuté větve tedy nebyly vyhnilé. Ohledně stáří posuzovaného stromu vyslýchaný uvedl, že je odhaduje na 40 – 50 let. Takové stáří přirovnal k věku člověka kolem čtyřicítky, tedy v plné síle s tím, že životnost švestky může být klidně 80 let. Ke své kvalifikaci v oboru dendrologie uvedl, že se oboru věnuje od svých 16 let, dnes je mu 65. Absolvoval lesnické učiliště, střední školu, vysokou školu na lesnické fakultě. Také působil ve výzkumném ústavu ekologie lesa, učil na lesnické fakultě v Brně, kde mimo jiné vyučoval i mechanické vlastnosti dřeva. Od 90. let se věnuje také arboristice, tedy stromům, až dosud po těch stromech leze a vyšetřuje je. Také se stal znalcem (průkaz znalce je z r. 2011), už před tím psal posudky. V této souvislosti poukázal na to, že jeho znalosti jsou nejen teoretické, ale především praktické získané jak při kácení stromů, ořezávání i řešení následků různých událostí.

13. Svědkyně [jméno FO], manželka žalobce, vypověděla, že v neděli brzy ráno, někdy po 7:00 hodině, chtěl syn odjet nakoupit a když vyšel ven, tak zjistil, že mají rozbité auto, protože na něj spadl ze sousedního pozemku strom. Byl namačkaný předek auta a strana auta. Šlo o švestku, kdy se ten strom rozlomil, a větve spadly na auto. Byl to starý strom obrostlý mechem nebo lišejníky, moc nerodil a větev, která směřovala k nim, byla suchá už pár let. Stav stromu s žalovanou nikdy v minulosti neřešili, svědkyně se s ní nebaví. Sousedi tam vždycky přijedou jen na chvíli. Svědkyně potvrdila, že na fotografiích, které jí byly předloženy a jsou v přílohové obálce strany žalující, je zachyceno právě poškozené vozidlo v důsledku pádu větve. Strom se na sousedním pozemku nacházel už před rokem 1988-89, kdy se tam stěhovali a ještě před tím, když stavěli. Před tou událostí nebylo předmětné vozidlo nějak poškozené. Svědkyně připustila, že se možná z rádia dozvěděla o výstraze, že se blíží vichřice, poukázala však na dobu, která již uplynula s tím, že si na to přesně nevzpomíná. Svědkyně nevěděla přesně, zda na autě byl kmen nebo jen větve. Odkazovala se na fotografie. Co se na zahradě dělo poté, svědkyně neví, byla už doma. Svědkyně také potvrdila, že sbírala plody z toho stromu a házela je do popelnice. Na předmětném místě, tedy pod stromem, parkují poměrně často, popř. parkují v garáži. V daný den neparkovali v garáži, protože tam měli nějaké věci a auto by se tam už nevešlo. Svědkyně si nevzpomíná, že by v minulosti někdo na sousední zahradě pečoval o stromy.

14. Svědek [Jméno žalobce], syn žalobce, vypověděl, že danou dobu přijel večer, zaparkoval auto, kde ho standardně parkuje už léta a šel spát. Ráno chtěli koupit rohlíky a zjistil, co se stalo, takže volal matku a ta, když viděla, co se stalo, odešla. Potom svědek s otcem větev odstranili. Svědek jel nakoupit, odpoledne pak přijela sousedka a začali to řešit. K dotazu soudu pak svědek upřesnil, že samozřejmě pořizoval také fotografie předtím, než začali s větví hýbat a potvrdil, že se jedná o fotografie založené ve spise v přílohové obálce strany žalující. Kontaktovat sousedku nemohli, protože na ni neměli žádný kontakt s tím, že ona na svoji zahradu jezdí nárazově, navíc svědek nepředpokládal v rámci sousedských vztahů, že by se věc dostala až k soudu. Svědek s otcem odtáhli větev na zahradu sousedky, protože tam nebyl plot, a když se odpoledne dostavila, tak jí řekli, co se stalo. Ukázali jí fotky a pomohli jí ten strom rozřezat a sklidit s tím, že pak tam ještě přijeli [jméno FO] a paní [jméno FO] se vyjádřila v tom smyslu, že žalovaná rok přemýšlí, že odstraní ten strom a teď je to uklizené za půl hodiny. Svědek potom řekl žalované, že nechá auto opravit, ona jim také nabízela někoho známého. Svědek auto nedal schválně do autorizovaného servisu, aby to nebylo tak drahé. Pokud jde o předmětný strom, tak šlo o švestku, když začali stavět asi před třiceti lety, tak už tehdy byl ten strom velký. Svědka nikdy v minulosti nenapadlo, že by se ten strom mohl zlomit, pokud by ho to napadlo, tak by samozřejmě auto na tom místě neparkoval, zároveň se vyjadřuje tak, že pokud by takhle uvažoval, jestli mu něco spadne na auto, tak nemůže zaparkovat nikde. V garáži zaparkovat nemohl, protože tam měli věci. S žalovanou nikdy v minulosti neřešil, že by se ten strom měl pokácet. Věci v garáži měli proto, že jim praskla v domě voda a měli v garáži tedy nábytek z celého přízemí s tím, že k pádu stromu došlo koncem října nebo začátkem listopadu a voda jim praskla někdy v září. Mají více aut a jedno předtím obvykle stálo v garáži, jedno u toho stromu. Svědek si nevzpomněl, jaké bylo ten večer, kdy auto zaparkoval, počasí, nepršelo, připustil, že možná foukal vítr, protože tím argumentuje žalovaná v řízení. Pokud jde o rozsah poškození auta, pak byl poškozen levý předek, tedy kapota, levý přední blatník, sloupek mezi sklem a levými předními dveřmi, kryt od zrcátka, plast mezi kapotou a předním sklem a lišta dveří. Potvrdil, že rozsah poškození je zachycen na fotografiích z přílohové obálky žalobce. Pokud jde o fotografie ve spise na č. l. 49 a 51, pak se jedná o identický kmen, avšak fotografie musely být pořízeny v jiné době, protože už je tam vidět plot. [jméno FO] byl stav kmene, když ho odklízel, na to už si svědek nevzpomněl. Nevzpomněl si ani na to, zda strom plodil či nikoli. Pak si vzpomněl, že když sekal trávu, tak se na zemi občas vyskytovaly nějaké švestky. Svědek vypověděl, že tehdy jel brzy ráno, myslí si kolem 7:00 hodiny, do Penny pro rohlíky, které chtěl k snídani, potom ale vlastně nikam nejel, když měl rozbité auto. Auto před poškozením nevykazovalo žádné známky poškození, bylo úplně zdravé. Svědkovi je známo, že na pozemku sousedky byli v minulosti lidé, co jí ořezávali stromy, nějaká firma, zda to bylo před pádem nebo po tom, na to už si svědek nevzpomněl. Svědek potvrdil, že zaparkoval auto přesně na tom místě, jak je zachyceno na fotografiích, a to v sobotu večer v 10:00 hodin nebo v 11:00 hodin. Pokud jde o stav předmětného stromu, tak se jím svědek v minulosti nikdy nezaobíral. Svědek si nevzpomněl, že by v inkriminovaný čas přes ČR přešla vichřice, pak připustil, že asi něco zaslechl v rádiu. Pokud jde o stav stromu, dodatečně si svědek vzpomněl, že dřív, když parkoval auto pod tímto stromem, měl na autě mízu, v posledních letech se mu však toto už nedělo.

15. Při druhém výslechu se svědek [jméno FO] ml. vyjádřil ke stavu porostu na zahradě žalované tak, že každý rok v létě tam sekal trávu a těch švestek tam bylo „hafo“. Proto než šel síct švestky nasbíral do kýble, ale poslední roky tam bylo pár švestek, mohly spadnout i z vedlejší větve. Svědek však nevidí důvod, proč by se měl starat o parcelu sousedky. Ke stáří stromů svědek vypověděl, že už když byl malý kluk (dnes je mu 43 let), tak už tam ty stromy byly. Svědek přesně neví, jaké stromy na zahradě jsou, ale nejsou to mladé stromy. Posuzovaný strom byl už velký, neví, jestli když začali stavět nebo když se tam v osmdesátém osmém nebo devátém stěhovali. Dále uvedl, že žalovaná jezdila na zahradu většinou o víkendu, osobně nezaznamenal, zda tam chodil někdo se o stromy starat, poukázal však na to, že přes týden je v práci, pracuje v zahraničí, doma je jen o víkendech. K odstraněnému plotu uvedl, že žalovaná nepřijala žádná opatření, která by chybějící plot nahradila. Žalovaná je neinformovala o tom, jaké má být počasí, ostatně neměli na sebe ani kontakty, jen se zdravili. Pod stromem žalobkyně svědek parkoval opakovaně 16 let, mimo jiné i proto, aby rodiče měli volný příjezd do garáže. Svědek s ohledem na to, že v garáži byly věci a nejezdilo se do ní, potvrdil, že v inkriminovaný den mohl zaparkovat i jinde, nevidí však důvod proč. Popřel, že by měl informaci o výstraze před silným větrem. Dle svědka však odstranění plotu nemá souvislost s budováním garáže, garáž tam stojí podstatně déle, než co se zboural plot.

16. Svědkyně [jméno FO], sestra žalované, vypověděla, že v inkriminovaný den přijela na pozemek sestry, protože jí matka tehdy volala, že se odlomila větev. Když přijeli na pozemek, byla větev u stromu na pozemku žalované, manžel ruční pilou rozřezal větev, pak požádali souseda a ten pomocí motorové pily porazil strom a rozřezal na větší polena, vše odnosili na kraj zahrady. V minulosti svědkyně s žalovanou stav stromu neřešila, ani o něm v ten daný den nehovořila. Svědkyni je známo, že její sestra zve jednou za rok nebo za dva firmu za účelem údržby zahrady. O stromy žalované se staral pan [jméno FO], následně tedy i v roce 2017 pak pan [jméno FO]. Svědkyně neviděla auto, které mělo být poškozeno, potvrdila, že se v té době dělal nový plot, starý byl odstraněn, takže to tam bylo rozhrabané. Pokud jde o stav stromu, svědkyně jej považovala za normální zdravý strom, rodil švestky. Když chtěla žalovaná strom porazit, tak manžel svědkyně s ním začal třást s tím, že tomu stromu nic není, ale žalovaná ho chtěla porazit, aby už se nic dalšího nestalo. Svědkyni je rovněž známo, že v té době se přehnala vichřice, protože i oni jeli na chatu na kontrolu, protože od soboty probíhala hlášení, aby si lidé zabezpečili svůj majetek. Svědkyně také ohledně předložených fotografií potvrdila, že jde o identickou větev, kterou odklízeli s tím, že pokud byla dotazována na bílé skvrny, dle svědkyně jde o lišejníky. Je to běžná věc u ovocných stromů a ničemu to nevadí, jak jí sdělil pan [jméno FO].

17. Svědek [jméno FO], švagr žalované, vypověděl shodně jako manželka, že přijeli v předmětný den v říjnu 2017 na zahradu žalované s tím, že předtím byli také na své chatě zkontrolovat následky silného větru, který byl už předem médii avizován s tím, že on svojí pilou odřezal slabší části větve, ale neměl lepší nářadí, tak potom za pomoci souseda odstranili celý strom s tím, že svědek potvrdil, že se mu strom nejevil, že by byl špatný, byly z něj dokonce i nějaké švestky, nicméně protože došlo k ulomení větve, tak byl svědek toho názoru, že do dvou let by ten strom stejně odešel, proto se porazil najednou. Svědek potvrdil, že dle jeho názoru byl strom v pořádku, plodil, jezdili si tam pro švestky, žalovaná se o zahradu také starala, protože vlastně i v minulosti ho požádala, aby jí odvezl nějaké odřezané větve. Ani on si nevybavoval, že v době, kdy přijeli na zahradu žalované, by tam bylo poškozené auto. Také na předložených fotografií potvrdil, že jde o identickou větev, kterou odklízeli.

18. Žalobce při svém účastnickém výslechu vypověděl, že 29. spadl z pozemku žalované na jejich auto rozlomený strom, počasí tehdy nebylo hezké, ale nebylo zas tak výjimečné. Strom byl řadu let viditelně špatný. Větev, která přesahovala na jejich pozemek, byla suchá a už nerodila. Dále vysvětlil důvody, proč auto, které obvyklé parkují v garáži, zůstalo venku, když uvedl shodné důvody jako jeho syn. Vztahy s žalovanou byly normální sousedské, rok nebo dva před událostí řešili předmětný strom, že usychá a vadne. Žalovaná zřejmě nechtěla ten strom porazit, dokud alespoň ta jedna polovina rodila. Žalobce připustil, že mohl parkovat na svém pozemku i na jiném místě. Mohl parkovat na místě mezi jejich domem a domem sousedním, také případně před garáží, kde by situace z hlediska pádu stromu byla jiná. Pak připustil, že i tam byly jiné stromy a hrozil by jejich pád. Pokud by parkoval na druhé straně, tak i tam stojí vzrostlá lípa, která by mohla spadnout. Žalobce rovněž potvrdil, že v inkriminovanou dobu tam nebyl plot, který by tu větev možná zachytil s tím, že se s žalovanou dohodli, že on si postaví garáž a místo části plotu bude zeď garáže a žalovaná si tady udělá nový plot, který tím pádem udělá kratší. V době, kdy došlo k ulomení větve, měli žalobci doma čtyři auta s tím, že pouze jedno bylo zaparkované v garáži a další dvě auta byla zaparkovaná na zahradě za barákem. Žalobce rovněž potvrdil, že když syn večer zaparkoval auto doma, bylo zcela nepoškozené. O předmětné vichřici se žalobce dozvěděl až zpětně.

19. Při svém druhém výslechu žalobce ohledně stavu porostu na zahradě žalované uvedl, že stromy byly asi staré, protože když začali stavět, tak už ten strom byl, než postavili, strom zestárnul, málo rodil, stoprocentně byl nefunkční. Větev, která byla nad nimi byla suchá, nebyla vůbec olistěná. Poukázal na to, že dříve bylo auto pod stromem zavoskované nebo od mízy, poslední roky bylo auto čisté, jen bylo špinavé od listí. Žalobce nezaznamenal na stromech nějaký čerstvý řez, není zas tak všímavý. Po odstranění plotu žalovaná neumístila na zahradu místo toho jinou zábranu. K době, která uplynula od odstranění plotu k jeho vybudování, uvedl žalobce, že neví, bylo to více než měsíc. Popřel, že by odstranění plotu souviselo s garáží, ta je na druhé straně zahrady, plot byl starý, padalo tam pletivo. K dotazu, zda žalovaná pečovala o strom, žalobce potvrdil, že někdy tam nějaké zahradníky měla, neví však přesně kdy. K dotazu, co dělali, uvedl, že ořezávali stromy nebo štípali nebo neví.

20. Žalovaná při svém účastnickém výslechu vypověděla, že ze zpráv věděla dopředu, že bude vichřice. Na svoji zahradu jezdí často, od jara do podzimu, několikrát týdně. V inkriminovaný den jela na zahradu ji zkontrolovat. V první chvíli si tam ničeho nevšimla, viděla odštípnutou větev a všimla si poškozeného auta. To tam vlastně stálo umyté, až následně si všimla promáčklin, pak se o tom bavila s oběma [jméno FO] s tím, že obě strany zjistí, zda mají pojištění a vyměnili si telefonní číslo. Následně přijela sestra s manželem. Švagr ji ujišťoval, když chytil za ten strom, že nic dalšího nespadne. Žalovaná ale chtěla pro jistotu ten strom porazit, což udělali společně s [jméno FO]. Žalovaná se necítila zodpovědná za to odlomení. Strom neviděla jako rizikový. Povolila [jméno FO] postavit garáž a taky uvažovala zhruba v místech, kde byla švestka, postavit svoji garáž, takže v minulosti se domluvili s [jméno FO], že s výstavbou budou souhlasit, v této souvislosti možná zaznělo, že bude třeba švestku porazit, žalovaná však popřela, že by se bavili s [jméno FO] o tom, že švestka je suchá, spíš naopak. Když žalovaná mluvila o poražení, tak jí pan [jméno FO] řekl, ať ji nechá být, že vlastně ještě budou švestky. Když pan [jméno FO] postavil garáž, tak vlastně slíbil, že tam umístí sloupek a přitáhne k němu původní plot, což ale neudělal. Pokud jde o péči o stromy, pak žalovaná se vyjádřila tak, že o ně pečuje normálně, stříhá je v únoru, hlavně menší větve a postupně s věkem si přizvala firmy, nyní pana [Anonymizováno], předtím tam byl pan [jméno FO]. Pokud jde o úpravy v roce 2017, tehdy odřízli se zetěm jednu větev, která zasahovala k sousedům, ta byla suchá. Byla to větev z té švestky, která se pak odlomila, poté si žalovaná všimla, že není olistěná. Kdyby si tehdy žalovaná myslela, že i ta delší větev je suchá, tak by ji uřízli také. Pokud jde o odborné firmy, tak v roce 2017 byl na její zahradě také pan [jméno FO]. Zahradu si prohlédl, ale domluvili se, že ořez udělají až v roce 2018 s tím, že nebyla vhodná doba, protože mrzlo. Nutnost jakéhokoli pořezu kvůli bezpečnosti s panem [Anonymizováno] žalovaná neřešila s tím, že podle ní tam nebyla taková nutnost. Pokud jde o údržbu prováděnou panem [Anonymizováno], tak ten tam byl asi v roce 2013 a 2015. Mezitím si stromy žalovaná řezala sama, a to zejména malé větve. Pokud jde o fotografie, které byly pořízeny následně, bylo to poté, kdy obdržela výzvu od právní zástupkyně protistrany. Tehdy se snažila žalovaná ten strom nějak poskládat, protože dřevo nechala přes zimu ležet. V mezidobí také jednala s [jméno FO], nabídla jim svého známého karosáře. [jméno FO] mladší to odkýval, ale pak už na to nereagoval. Následně jí ukázal, kolik celkem oprava stála. Žalovaná si to chtěla v klidu promyslet a poradit se s právníky. [jméno FO] mladší ji řekl, že když nezaplatí, tak to dá k soudu. Protože si žalovaná myslela, že auto je pana [jméno FO] staršího, tak se ho na to ptala a on jí řekl, ať se o to nestará. Nabídla [jméno FO] polovinu té celkové částky, pouze z důvodu sousedských vztahů, rozhodně se necítila odpovědná. Plot z hranice pozemku odstranila žalovaná v září 2017. Švestka před odlomením neměla viditelné poškození, odlomená větev měla předtím listy.

21. Ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno] znaleckého ústavu [Anonymizováno] ze dne 21. 4. 2020 se uvádí, že z dodaných podkladů není zřejmé, zda k selhání stromu došlo v souvislosti s nějakou další událostí, např. při silnějším větru. Pokud jde o předmětnou dřevinu slivoň švestku, pak obecně tyto špatně odolávají dřevokazným houbám. Typický parazit ovocných dřevin způsobuje bílou hnilobu dřeva, výskyt hniloby je pak závažným rizikem, které zvyšuje možnost selhání napadené části. Vizuálně lze výskyt hniloby zjistit pouze tehdy, jsou-li patrné plodnice či viditelně rozložené dřevo. Pokud je hniloba či dutina tzv. uzavřena, tedy neproniká na povrch stromu, nejsou přítomny plodnice hub či jiné znaky jejich přítomnosti, je detekce hniloby a jejího rozsahu obtížná, vyžaduje speciální vybavení a pro lajka je správné zhodnocení téměř nemožné. Pokud jde o konkrétní strom, pak z předložených fotografií je možné strom označit za vitální, s málo sníženou vitalitou (znalec připouští možnou chybu). Zdravotní stav a stabilita stromu na fotografiích je zřetelně nízká. Je patrná hniloba kmene a hlavního větvení, které je navíc defektní, kdy je patrná známka větvení s vrostlou kůrou. Jde o větvení, kdy spojení větví je narušeno vrstvou kůry, která mezi ně vrůstá a tím se zvyšuje pravděpodobnost selhání. Pro objektivní zhodnocení je však nutno uvést, že pokud nebyly přítomny plodnice dřevokazné houby, což na žádné z dodaných fotografií není patrné, vizuální zjištění přítomnosti hniloby nemuselo být zvláštně pro lajka možné. Vizuálně patrný byl pouze defekt větvení, jehož nebezpečnost pro nepoučenou osobu nemusí být zcela zřejmá. Ze znaleckého posudku důvod selhání nelze spolehlivě určit z důvodu neznalosti doby a podmínek selhání. Pokud k selhání došlo za běžných klimatických podmínek, je důvodem selhání přítomnost hniloby a rozklad dřeva a tím mechanické oslabení stromu spojené s defektem ve větvení. Při výslechu se pak znalec ještě vyjádřil k otázce běžných klimatických podmínek, kdy odkázal na tzv. větrné mapy pro dotčenou lokalitu, tu odhadl na oblast jedna nebo dva, kde je vymezená hrabiční hodnota, tzv. padesátiletého větru kolem 22-25 m/s, který už je vlastně představován velmi silným větrem, kdy dochází k lámání větví. Dále mimo jiné vypověděl, že význam mohly mít i dlouhodobé poryvy, i když nedosahují kritické rychlosti. Rovněž je rozhodující vzdálenost místa, kde došlo k selhání stromu od místa, kde byla rychlost větru měřena s tím, že tyto rozdíly mohou být jak pozitivní, tak negativní. Dle znalce příčiny selhání jsou obě, a to jak vítr, tak stav stromu, kdy za situace, kdy byl vítr nadprůměrně silný, pak by bylo možné dojít k závěru, že převažující příčinou byl právě vítr, pokud by tomu tak nebylo, pak z logiky věci dle znalce vyplývá, že nadprůměrně silným parametrem byl defekt větvení. Ke stáří stromu uvedl znalec, že životnost se pohybuje v rozmezí dvaceti až padesáti let. Dále se znalec vyjádřil v tom smyslu, že význam má i to, že neviděl strom fyzicky, na základě fotografií nelze s jistotou říci, zda převažující vliv měl vítr nebo stav stromu. Pokud jde o defekt větvení, pak dle znalce běžný člověk, který není obeznámen s otázkou mechaniky stromu, tak by nemusel poznat, že se jedná o nějakou zhoršenou situaci. Znalec rovněž potvrdil, že k odlomení větve došlo právě v místě defektu větvení, který se na stromě nacházel roky. Pokud by se na hranici pozemků nacházel plot, pak dle znalce by částečně mohl zachytit padající větev.

22. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalce z oboru meteorologie, ze dne 3. 2. 2023 vyplývá, že v inkriminované době od půlnoci do poledne dne [datum] bylo v posuzované lokalitě větrné počasí doprovázené občasnými slabými srážkami. Průměrná rychlost větru byla 51,5 km/h (14,3 m/s), což odpovídá sedmému stupni Beaufortovy stupnice. Šlo o prudký vítr, jehož silové účinky se projevují tak, že se ohýbají celé stromy a chůze proti větru je nesnadná, průměrný směr větru byl západní. V časovém intervalu 6.10 – 8.00 hod. byla průměrná rychlost větru 16,9 m/s, maximální náraz dosáhl v čase 7.50 hod. hodnoty 24,3 m/s, za celé sledované období byla průměrná rychlost 14,3 m/s, maximální náraz 24,7 m/s v čase 12.20 hod. Ohledně lámání větví dle Beaufortovy stupnice znalec uvedl, že stupnici je třeba chápat orientačně a projevy se budou lišit podle místního hlediska a charakteru (stáří, hustota atd.) vegetace. K lámání větví dle BS tak může docházet již při stupni 8, při stupni 9 pak k vyvracení a dle charakteru stromu (tloušťka větví) nelze vyloučit ulomení větve ani při 7. stupni, neboť dochází k ohýbání stromů. V časovém intervalu 6.10 – 8.00 hod. byl průměrný směr větru 258° (západní), za celé sledované období pak byl 268° (západní). Ve vztahu k posuzovanému stromu s ohledem na směr větru, konfiguraci zástavby, relativní otevřenost prostoru znalec uzavřel, že byly dány „dobré“ předpoklady pro možné lámání větví, případně stromů. Dále uzavřel, že srážky s ohledem na jejich úhrny nemohly být příčinou ulomení větve a jiné meteorologické faktory mající vliv na lámání větví a stromů se v místě nevyskytly. K vlivu umístění stromu na jeho lámání znalec uvedl, že vedle fyzikální podstaty proudění mají modifikaci proudění v reálné krajině na svědomí aerodynamické překážky, tedy celková prostorová konfigurace zemského reliéfu (budovy a podobné objekty, charakter, výška a stáří vegetace, konfigurace zástavby včetně komunikační sítě, případně orientace a sklon svahů). Pro posuzovanou lokalitu je typická významná aerodynamická drsnost reliéfu. Možná modifikace proudění zde byla a je charakterizována vznikem turbulentních vírů, výraznou sbíhavostí proudnic, je třeba zdůraznit vznik a projevy tzv. kaňonového efektu. To vše jsou faktory uplatňující se v dotčené lokalitě. Prostorové umístění stromů obecně tak ovlivňuje jejich náchylnost k lámání větví. V konkrétním případě poloha posuzovaného stromu spolu se zjištěnými parametry proudění vytvářely předpoklad pro zlomení větví a podobné jevy.

23. Ze znaleckém posudku č. [Anonymizováno] znaleckého ústavu [Anonymizováno] ze dne 12. 7. 2023, který měl s ohledem na shora uvedené závěry ZP znalce [jméno FO] určit, co bylo převažující příčinou rozlomení posuzovaného stromu, resp. jakým způsobem toto rozlomení ovlivnila aktuální meteorologická situace a jakým způsobem zjištěný defekt větvení, se podává závěr znalce, že za dominantní příčinu selhání považuje lokálně zvýšené zatížení větrem a poškození stromu je příčinou selhání sekundární. Současně znalec poukázal na skutečnost, že k jednoznačnému vyjádření nejsou dostatečná data týkající se stavu stromu před jeho selháním. Svůj závěr tak znalec opřel o ZP [tituly před jménem] [jméno FO] a o [tituly před jménem] [jméno FO], které poukazují na zvýšenou rychlost větru s tím, že při zkoumání směru větru mohlo hrát roli i stanoviště stromu a urychlující vliv budovy. Oba zdroje potvrzují, že reálná situace na daném stanovišti se mohla lišit od celkové situace popsané daty ČHMU. Přítomnost defektu však dle znalce není nezanedbatelným parametrem. Na druhé straně znalec uvádí, že zůstává dost parametrů, které již není možné ověřit, jako je např. rozsah hniloby, stav stromu před pádem, ale i rozsah defektu. Dále se znalec vyjádřil k jednotlivým položeným otázkám. Na otázku jakým nárazům větru odolává hlavní kosterní větvení zdravého stromu – slivoň švestka uvedl, že lze odpovědět pouze teoreticky a obecně, vstupuje sem příliš mnoho faktorů. Obecně je zde použito zatížení stanovené pomocí normy pro výpočet zatížení staveb. Pro větrnou oblast II je stanovena referenční (limitní, základní modelová) rychlost větru 25 m/s. Je však třeba zohlednit směr větru, tedy závětří nebo naopak zrychlení až o 60% původní rychlosti větru; nelze stanovit jednoznačně určitou rychlost větru jako kritickou, bez zohlednění konkrétní situace. Dále znalec potvrdil, že hniloba kmene a hlavního větvení, které je navíc defektní má vliv na pevnost a stabilitu stromu.

24. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] při svém výslechu vypověděl ohledně významu maximální rychlosti větru a k významu umístění posuzovaného stromu v zástavbě, že maximální hodnota je zásadní, výše nárazu odpovídá stavu, kdy mohlo dojít k ulomení té větve, i když je pravda, že k maximálnímu nárazu 24,3 došlo později. Desetiminutové hodnoty jsou průměrné hodnoty za 10 minut, 24,3 je hodnota průměrná, náraz tak určitě neměl nižší hodnotu. Hodnoty 14 -15 m/s v nárazech odpovídají 7. stupni Beuforta, což může způsobit ulomení, ale nemusí. Potom tam byla rychlost o 10 km vyšší, dostáváme se na 9. stupeň. K dotazu ohledně maximálního nárazu větru v čase do 7.20 hod. znalec uvedl, že maximum bylo 16,6, což už je hodnota poměrně výrazná, to je mezi sedmým a osmým stupněm Beauforta, blížíme se hraniční hodnotě, tedy i hodnoty před časem 7.20 hod. nevylučují tu událost, epizodu, která se stala. Proudění vzduchu tam bylo permanentně velmi vysoké, krátkodobé výkyvy hodnot nejsou patrné, jsou patrné po tom zesílení, v čase kolem 7.40 a později. Pokud jde o desetiminutová měření, přístroje jsou nastaveny tak, aby každé dvě vteřiny monitorovaly situaci a pak sestavují průměr, tzn. hodnoty mohly být skokově vyšší, pak to dá nějaký průměr, který se zaznamená a o něm se nediskutuje. Také je potřeba vzít v úvahu lokální podmínky, např. to, že hodnoty se mohou zvyšovat v důsledku sbíhavosti a rozbíhavosti vzduchových částic, jak probíhají terénem a právě v oblastech s nějakou v tomto případě zástavbou, kde vertikální členitost je velmi výrazná, může docházet k okamžitému zesílení na úplně jiné hodnoty. Na základě podkladů, které měl znalec k dispozici, došel k závěru, že k navýšení bez problémů mohlo dojít. V tomto je znalec ve shodě se zprávou [tituly za jménem] [jméno FO]. K extrémnímu zatížení se vyjádřil tak, že dle naměřených hodnot se dá od 9. hodiny předpokládat s vysokou pravděpodobností. Zopakoval, že velký vliv měla téměř s jistotou budova. Funguje to tak, že okolo překážek se zvýší rychlost a je dost dobře možné, že vzhledem k vanutí větru a k pozici domu mohlo dojít k lokální turbulenci a zároveň zvýšení rychlosti větru až o 60% (místo 20 by tam bylo 32 m/s). Roli hrál i charakter proudění, v inkriminované době byl víceméně vyrovnaný, větry šly prakticky neustále ze západního kvadrantu, nápor tam byl permanentní.

25. Zástupce znaleckého ústavu – [tituly za jménem] ve svém doplňujícím výslechu vypověděl, že se často stává, pokud na strom přicházejí impulzy větru, dochází k postupnému oslabování a narušování struktury. Nemusí to být tak, že přijde poryv větru a strom se zlomí, ale přijde větší, který ho postupně nějakým způsobem, trvalým zatěžováním, cyklickým zatěžováním dovede až k selhání. Pokud ta situace trvala několik hodin, je naprosto reálné, že strom mohl selhat i při slabším větru. K otázce existence hniloby, kterou zpochybnil v dendrologické zprávě [jméno FO]. [jméno FO], znalec uvedl, že s největší pravděpodobností houba, která tam mohla parazitovat, je nejspíš ohňovec ovocný, což je agresivní patogen, který ten rozklad způsobil relativně rychle. To, že nejsou na stromě vidět plodnice, ještě neznamená, že tam neprobíhá infekce, že v něm nebyla hniloba. Na druhou stranu z toho, co vidí z fotodokumentace, není možné to ani potvrdit ani vyloučit. Znalec si myslí dle fotografií, že dřevo je narušené. Podle toho, jakou má barvu, resp. jsou na něm takové bílé vrstvy, dle znalce by to mohly být známky přítomnosti hniloby, s jistotou to bohužel nemůže říct, také proto, že fotografie nejsou příliš kvalitní. Současně uvedl, že svůj závěr o převažující příčině rozlomení činil také na základě těchto fotografií. Je běžné, že ohňovec napadá švestky nebo slivoně obecně a je to poměrně častá situace, zvlášť u starších stromů, ale nemusí být nutně přítomny plodnice. Je ale obvyklé, že se vytváří. K defektu větvení znalec uvedl, že defekt může vznikat kdykoliv v rámci života stromu. Defekty mohou být na stromě přítomny bez problémů desítky let. Negativní vnímání tohoto defektu je vlastní péči o dřeviny, v ovocnářství se většinou takové záležitosti neřeší, sleduje se více produkce než to, jestli se lámou větve nebo je hezká. Nemuselo by to být vnímáno jako defekt, ale jako nějaké jiné větvení. Pokud větev méně plodí, má méně listů, může to být tzv. mrtvice (apoplexie), kdy se větev odpojí. Nemusí to souviset s tím defektem, protože defekt nepostihuje fyziologickou část stromu. Olistění, velikost listů, plození závisí na tom, jestli se do toho místa dostanou voda a živiny, což ten defekt neomezí. On omezuje jenom to mechanické napojení dvou větví, spíš to spolu nesouvisí. K závěru v posudku, že zdravý strom by měl vydržet rychlost větru 28,75 m/s vysvětlil, že tato hodnota by měla prezentovat limitní zatížení v dané větrné oblasti, jde o modelové zatížení. K dotazu na naměřené hodnoty uvedl, že hodnoty nad 12 m/s už odpovídají větru, který s tím stromem může poměrně dost silně pohnout a celý interval od páté do jedné hodiny je opravdu extrémní zatěžování, mohlo docházet k poměrně velkým zatížením v konstrukci stromu. K dotazu upřesnil, že dle jeho názoru mezi pátou a šestou mohlo, ale nemuselo docházet k extrémnímu zatížení, od šesté spíš ano, spíš mělo s tím, že není aerodynamik, je to otázka spíše na [jméno FO] velký, hniloba tam nebyla rok, bylo to určitě déle. K „olepení, znečištění“ skla auta zaparkovaného pod strom znalec uvedl, že jde o medovici mšic, sladká šťáva, kterou mšice vypudí. S výhradou toho, že není odborník na hmyz, uvedl, že podkorní hmyz potřebuje slabý strom, aby mohl překonávat jeho ochranné bariéry, u mšic je naopak potřeba, aby ten list byl vitální, protože pak dostávají dostatek živin. Dle znalce není souvislost mezi „olepeným autem“ a kondicí stromu.

26. Podle ust. § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

27. Podle ust. § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

28. Podle ust. § 2937 odst. 1 o.z., způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že je jí vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.

29. V daném případě se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 16 000 Kč s příslušenstvím představující náhradu škody na jeho osobním automobilu, která vznikla tím, že v noci z 28. 10. 2017 na 29. 10. 2017 nebo v ranních hodinách se odlomila větev stromu (švestky), který se nacházel na pozemku žalované. Žalovaná částka představuje náklady, které žalobce vynaložil na opravu vozidla. Žalovaná nerozporovala, že v dané době došlo k odlomení větve ze stromu na jejím pozemku, avšak pokud tím žalovanému vznikla škoda, což žalovaná rovněž rozporuje (poukazuje na to, že při jejím příjezdu na místo neležela větev na vozidle žalobce, ale odtažená na její zahradě a nemohla tak posoudit, zda vozidlo stálo v době odlomení na místě dopadu ani případný rozsah poškození, když z fotografií nevyplývá, že před odlomením větve bylo vozidlo nepoškozené), není za takovou škodu odpovědná, neboť k odlomení větve došlo v důsledku vyšší moci, když v danou dobu se přes ČR přehnala vichřice Herwart.

30. Soud posoudil nárok žalobce podle shora citovaných ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že ze stromu (slivoně švestky) nacházející se na pozemku žalované v noci z [datum] na [datum] nebo nejpozději v dopoledních hodinách dne [Anonymizováno] se odlomila větev, která poškodila vozidlo ve vlastnictví žalobce. Odlomení větve bylo mezi účastníky nesporným. Že odlomená větev spadla na vozidlo žalobce vyplývá z jím předložených fotografií a tuto skutečnost potvrzují oba svědci, syn i manželka žalobce a sám žalobce účastnickým výslechem. Současně v řízení nevyšlo najevo, že by škoda vznikla jinak. Ostatně i sama žalovaná ve své výpovědi uvedla, že když přijela na zahradu, všimla si později, že auto má promáčkliny, že se strany domlouvaly na možnosti uhradit škodu z pojištění a že žalovaná nabízela žalobci kontakt na karosáře. Tyto okolnosti svědčí o tom, že nikdo nepochyboval, že k poškození vozu došlo v důsledku pádu větve. V této souvislosti je pak nedůvodná námitka strany žalované, že žalobce neprokázal, že před pádem větve bylo vozidlo nepoškozené. Pokud by totiž škoda na autě měla vzniknout dříve nebo jinak, než jak tvrdí žalobce, pak v tomto směru důkazní břemeno nepochybně tíží žalovanou. Nic takového však v řízení nevyšlo najevo, naopak ze shodných výpovědí [jméno FO] podpořených předloženými fotografiemi má soud za prokázané, že vozidlo žalobce bylo poškozeno pádem předmětné větve. S ohledem na shora citovaná ust. § 2937 a § 2900 o. z. pak bylo třeba zjistit, zda větev spadla sama od sebe v důsledku špatného stavu stromu, jak tvrdil žalobce, či zda se na jejím odlomení převažující měrou podílel vnější činitel, extrémní klimatické podmínky, jak tvrdila žalovaná. K tomu byla provedena řada důkazů, z nich vyšlo najevo, že v inkriminovanou dobu, tedy v noci z [datum] na [datum] a ještě během dne se přes Českou republiku přehnal předem avizovaný silný vítr místy dosahující síly vichřice, který způsobil značné škody na majetku a který byl následně v médiích pojmenován jako vichřice Herwart. Tyto skutečnosti vyplývají z výstrahy ČHMÚ ze dne [datum], z výpisu desetiminutových maximálních nárazů větru v lokalitě [adresa], z novinových článků informujících o této události a také ze Znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Extrémní povětrnostní podmínky potvrzují také svědci, sestra a švagr žalované, kteří vypověděli, že z tohoto důvodu jeli zkontrolovat také svou chatu. Žalobkyně ve své výpovědi rovněž potvrdila, že již dopředu zaznamenala výstrahu ČHMÚ a svědkyně [jméno FO] alespoň připustila, že něco slyšela z rádia. V této souvislosti je vhodné zdůraznit, že soud hodnotí výpovědi svědků (rodinných příslušníků) a výpovědi účastníků s ohledem na jejich zainteresovanost ve věci zdrženlivě. Z jejich výpovědí je zřejmá určitá zaujatost, neobjektivnost, kdy žalobce i svědci strany žalující povětrnostní podmínky bagatelizují (na počasí si nevzpomněli nebo nebylo nijak vyjímečné, nevěnovali mu pozornost, možná věděli o výstraze ČHMÚ, popř. se o všem dozvěděli až v neděli večer ve zprávách). Na druhou stranu tito svědci přesně věděli, v kolik hodin ráno v ten den vstávali a co chtěli k snídani. Naopak žalovaná a svědci strany žalované pochopitelně o výstraze věděli, byly jim známy škody i z jiných míst a neměli pochybnosti o příčině odlomení větve a o tom, v jakém stavu strom byl. Svědci žalobce neměli pochybnosti o tom, že strom byl starý, shnilý, suchý, neplodil a nevěděli, či se nezajímali o to, jak se žalovaná o strom starala. Naopak svědci žalované strany nepochybovali o tom, že strom byl zdravý, olistěný, plodil švestky a žalovaná se o něj řádně starala. Na základě všech těchto důkazů (i přes určitou rezervovanost k výpovědím účastníků a jejich rodinných příslušníků) lze učinit závěr, že v posuzované době nepanovaly na zahradách účastníků běžné povětrnostní podmínky, o nichž v prvním posudku hovořil znalecký ústav, ale podmínky naopak extrémní. Pokud jde o možnost lámání stromů a větví za těchto povětrnostních podmínek, vyšel soud především ze znaleckého posudku znalce [jméno FO] a z jeho výpovědi. Z něj vyplývá, že od půlnoci do poledne dne [datum] dosahovala průměrná rychlost větru v dané lokalitě 14,3 m/s, což odpovídá sedmému stupni Beaufortovy stupnice. Šlo o prudký vítr, při němž se ohýbají celé stromy. V časovém intervalu 6.10 – 8.00 hod., kdy žalobce tvrdí, že nejpozději v této době (resp. v době do 7.30 hod.) došlo k odlomení větve, dosahovala průměrná rychlost větru dokonce hodnoty 16,9 m/s, což je na hranici sedmého a osmého stupně Beaufortovy stupnice, tedy i hodnoty před časem 7.20 hod. nevylučují událost, která se stala, maximální náraz dosáhl v čase 7.50 hod. hodnoty 24,3 m/s. Současně znalec uvedl, že k lámání větví může docházet již při stupni osm, při stupni devět pak k vyvracení stromů a nelze vyloučit ulomení větve ani při sedmém stupni, neboť dochází k ohýbání stromů. Dále uvedl, že zásadní je také místní hledisko. K dané lokalitě uvedl, že zde vanul také v časovém intervalu 6.10 – 8.00 hod. západní vítr a s ohledem na umístění stromu a konfiguraci zástavby byly dány „dobré“ předpoklady pro možné lámání větví, případně stromů, neboť s ohledem na aerodynamickou drsnost reliéfu typickou pro danou oblast mohlo docházet k modifikaci proudění, vzniku turbulentních vírů a k projevům tzv. kaňonového efektu, jinými slovy v konkrétním případě poloha posuzovaného stromu spolu se zjištěnými parametry proudění vytvářely předpoklad pro zlomení větví a podobné jevy. Při výslechu pak znalec uvedl, že pokud jde o desetiminutová měření, přístroje jsou nastaveny tak, aby každé dvě vteřiny monitorovaly situaci a pak sestavují průměr, tzn. hodnoty mohly být i skokově vyšší. Opětovně poukázal na význam lokálních podmínek, kdy velký vliv měla budova a vzhledem k vanutí větru a k pozici domu mohlo dojít k lokální turbulenci a zároveň zvýšení rychlosti větru až o 60%.

31. Vzhledem k závěru [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru meteorologie se specializací klimatologie o tom, že v posuzovanou dobu a v posuzované lokalitě meteorologické podmínky umožňovaly lámání větví, bylo potřeba posoudit, zda tyto podmínky zapříčinily odlomení větve a jakou měrou, či převažující podíl na odlomení měl stav samotného stromu a větev se odlomila sama od sebe, v důsledku příčin spočívajících v samotné povaze věci, v daném případě v důsledku hniloby a defektu větvení. K tomu byly v řízení provedeny důkazy dendrologickou zprávou [jméno FO]. [jméno FO] a jeho výslechem a znaleckými posudky [Anonymizováno], včetně výslechu znalce. Pokud jde o samotné hodnocení těchto důkazů, tyto soud stejně jako všechny ostatní hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech. Dendrologická zpráva, která byla zpracována znalcem z oboru ochrany přírody se specializací na dendrologii a posuzování dřevin [jméno FO]. [jméno FO] nehodnotí soud jako znalecký posudek i přesto, že obsahuje doložku znalce ve smyslu ust.§ 127a o. s. ř. o tom, že si je znalec vědom trestněprávních následků podání vědomě nepravdivého znaleckého posudku, a to především proto, že sám zhotovitel této zprávy v úvodu uvedl, že není schopen vypracovat seriózní a validní znalecký posudek jen na základě předložených fotografií. Pro jeho vypracování je nezbytné, aby znalec strom fyzicky viděl, mohl si jej prohlédnout, změřit a provést detailní prohlídku. Na druhou stranu je třeba vzít v potaz, že se zpráva vyjadřuje k odborným otázkám spadajícím do oboru a specializace zpracovatele zprávy, který byl zároveň jmenován znalcem a je oprávněn vykonávat znaleckou činnost. Obsah dendrologické zprávy lze považovat za odborné vyjádření, byť nejde o odborné vyjádření orgánu veřejné moci dle § 127 odst. 1 věta první o. s. ř. Její závěry mají pro soud z hlediska důkazního stejnou váhu jako znalecké posudky, které rovněž odpovídají na odborné otázky. Dle § 125 o. s. ř. za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, mimo jiné též zprávy a vyjádření fyzických a právnických osob. Současně judikatura soudů dovodila, že odborná vyjádření nemají sama o sobě nižší důkazní sílu než znalecké posudky. Nejde sice o znalecký posudek, ale listinný důkaz, svou povahou se však znaleckému posudku blíží, proti odbornému vyjádření mohou účastníci vznést všechny námitky, které by jim příslušely proti znaleckému posudku (k tomu např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]). Stejné pak platí i o provedeném výslechu [jméno FO]. [jméno FO], který byl vyslechnut za účelem vysvětlení závěrů své dendrologické zprávy. Nešlo tedy o podání znaleckého posudku ústně do protokolu, což má význam pouze z hlediska nároku na znalečné, jeho výslech má však stejnou důkazní sílu jako výslech znalce znaleckého ústavu.

32. Pokud jde o stav stromu a převažující příčinu rozlomení, pak jak [jméno FO]. [jméno FO] tak znalecký ústav (přes určitou obtížnost vyvodit odborné závěry z důvodu nemožnosti prohlédnout si fyzicky předmětný strom) došli ke shodnému závěru v tom, že hnilobu slivoně švestky způsobuje Ohňovec ovocný, u něhož je obvyklé, že tvoří poměrně brzy plodnice a oba se shodli, že na žádné z předložených fotografií takové plodnice viditelné nejsou. Zatímco [jméno FO]. [jméno FO] byl přesvědčen, že dřevo posuzovaného stromu je naprosto zdravé, bez hniloby, znalecký ústav zejména dle zbarvení dřeva (bílých vrstev) dovodil přítomnost hniloby kmene a hlavního větvení, které je navíc defektní. Na druhé straně ve druhém znaleckém posudku znalecký ústav uvedl, že zůstává dost parametrů, které již nelze ověřit, mezi nimi uvádí rozsah hniloby a rozsah defektu. Navíc při svém výslechu zástupce znaleckého ústavu uvedl, že dle fotografií, kdy větev leží na autě by o hnilobě neuvažoval, vidí ji pouze na fotografiích pořízených až po půl roce, kdy strom ležel v trávě, znalec je však přesvědčen, že hniloba nemohla vzniknout až v této době. K defektu větvení [jméno FO]. [jméno FO] uvedl, že opticky vždy vypadá stejně, je tam však obrovská variabilita, že je kůra zarostlá, lze tvrdit až po rozlomení s tím, že strom s tímto defektem se jej snaží svými mechanismy vyztužit, vytváří kalusy. Znalecký ústav k defektu větvení uvedl, že není zanedbatelným parametrem, na druhé straně defekt větvení uvádí mezi parametry, jejichž skutečný rozsah není možné již ověřit. [jméno FO]. [jméno FO], tak znalecký ústav se rovněž vyjádřili k příčině rozlomení. [jméno FO]. [jméno FO] s ohledem na své závěry o uspokojivém stavu stromu nepochyboval o tom, že jedinou příčinou je vnější činitel, silný vítr. Znalecký ústav považoval s ohledem na závěry znalce [jméno FO] za dominantní příčinu selhání lokálně zvýšené zatížení větrem a poškození stromu považoval za sekundární příčinu selhání. S ohledem na shora uvedené soud dochází k závěru, že z obou důkazů vyplývá, že posuzovaná větev se neodlomila sama od sebe, tedy pouze (nebo alespoň v převažující míře) v důsledku vlastností stromu (hniloby či defektu větvení), když příčinou selhání (dle [jméno FO]. [jméno FO] výlučnou, dle znaleckého ústavu převažující) je zvýšené zatížení větrem. Případnou odpovědnost žalované za škodu je tak třeba posuzovat v intencích ust. § 2900 a násl. o. z.

33. Soud proto poučil žalobce, aby označil důkazy k prokázání tvrzení, že žalovaná zanedbala náležitou péči o strom, náležitý dohled nad věcí. Žalobce ve svém podáním ze dne 24. 1. 2024 zopakoval svou dosavadní argumentaci, kdy zejména poukázal na to, že posuzovaný strom měl vizuálně patrný významný defekt větvení, tedy větev měla být zavčasu odstraněna. V této souvislosti poukázal na to, že pan [jméno FO] v roce 2017 byl na prohlídce veškeré zeleně, ovšem žádné prořezy neprovedl, protože mrzlo. Prořezy se tak realizovaly až po škodní události. Defekt větvení však byl patrný již několik let před tím. Žalobce v této souvislosti poukázal na to, že k pokácení švestky došlo záhy poté, co se větev odlomila, žalovaná již neváhala a nechtěla riskovat další vznik škody. Dále žalobce poukázal na posudek znaleckého ústavu, v němž je uvedeno, že zdravotní stav a stabilita stromu je zřetelně nízká, je patrná hniloba kmene a hlavního větvení, které je navíc defektní (větvení s vrostlou kůrou) a na závěr téhož posudku, že zdravý strom musí unést nárazy větru 25 m/s, avšak v inkriminovaný den všechny nárazy větru zaznamenané v době do odlomení větve se pohybují kolem hodnoty 16,6 m/s. Navíc strom byl dlouhodobě méně vitální, jak potvrdil žalobce i jeho syn ve svých výpovědích. Žalobce poukázal na obdobný případ vedený pod sp. zn. [spisová značka], kde příčinou selhání byl defekt větvení a extrémní zátěž větrem byla doprovodným faktorem. Žalovaná tak dle žalobce prokazatelně zanedbala péči o předmětný strom, kdy poslední prořez byl realizován dva roky před škodní událostí a navíc žalovaná odstranila plot na hranici pozemku vedoucí v místě, kam spadla větev. V neposlední řadě žalobce poukázal na zjištění z výpovědi znalce [Anonymizováno], že k odlomení větve došlo v místě defektu, že defekt byl patrný již několik let a že by si toho všiml nejen odborník, ale i laik. Dále znalec uvedl, že přítomnost plotu na daném místě by patrně zamezila vzniku tak razantních škod, zbrzdil by pád větve. V závěru podání pak žalobce k důkazu uvedl všechny tři znalecké posudky, výslechy znalců a výslech žalobce a jeho syna.

34. S ohledem na shora cit. ust. § 2900 o. z. bylo tedy potřeba posoudit, zda žalovaná učinila vše k zamezení vzniku škody, myšleno vše, co lze po ní důvodně (spravedlivě) očekávat. Mantinely pro požadavky řádné péče o stromy pro vlastníky pozemků, na nichž stromy rostou, vymezila především judikatura Nejvyššího soudu. Z ní vyplývají závěry, že vlastník pozemku je povinen řádně pečovat o porosty rostoucí na jeho pozemku a dbát o to, aby byla provedena opatření zamezující či snižující možnost vzniku škody na zdraví, na majetku a jiných hodnotách a pokud již škoda hrozí, učinit opatření k jejímu odvrácení. Odpovídá tak za škodu na vozidle, jestliže ji způsobil havarijní stav stromu při běžné údržbě zjistitelný, kdy vlastník zanedbal údržbu stromu, resp. jí vůbec neprováděl, zatímco vlastník vozidla odstavil na místě tomu účelu běžně používanému a neporušil při tom dopravní předpisy (rozhodnutí NS sp. zn. 25 Cdo 1435/2013). Stejně tak lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2471/2000, dle kterého vlastník pozemku je povinen dbát i o to, aby na něm byla provedena opatření zamezující či snižující možnost vzniku škody pádem stromu na sousední pozemek. Na druhou stranu však platí, že vlastník nemá z hlediska tzv. generální prevence absolutní povinnost počínat si tak, aby za všech okolností byla vyloučena možnost pádu stromu či jeho větví, nýbrž je povinen postupovat při správě svého majetku natolik obezřetně, jak lze vzhledem ke konkrétní situaci na něm rozumně požadovat (rozhodnutí NS sp. zn. 25 Cdo 2508/2012). Z těchto judikatorních závěrů vyplývá, že na jedné straně je vlastník povinen spravovat svůj majetek tak, aby nedocházelo ke škodám na majetku jiných osob, tato jeho povinnost není neomezená a případné porušení této jeho povinnosti je potřeba vždy posuzovat ve vztahu ke konkrétním okolnostem daného případu.

35. Z tohoto důvodu soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem, který by stanovil, jak má probíhat řádná péče o strom. Soud má za to, že řádnou péči o strom či její zanedbání je třeba posuzovat s ohledem na konkrétní okolnosti případu, tedy s ohledem na poměry v daném místě, na chování účastníků a jejich vědomost, schopnosti a možnosti, nikoliv tím, jak by měla žalovaná postupovat v ideálním případě podle pravidel, která ex post stanoví znalec. Stejně tak soud neprovedl důkaz dokumentem „Standardy péče o přírodu a krajinu, který předložil žalobce, také pro nadbytečnost. Soud z webových stránek www.natur.cz, na něž dokument odkazuje, zjistil, že tyto Standardy jsou doporučením stanovujícím parametry výstupů a technický popis postupů jednotlivých činností v oblasti péče o přírodu a krajinu a slouží jako podklad pro zadávání, kontrolu, přebírání prací financovaných z dotačních programů a jsou podkladem, který má sloužit ke zkvalitnění prováděných prací. Soud neshledává žádnou souvislost s projednávanou věcí.

36. Ze skutkových tvrzení žalobce vyplývá, že spatřuje zanedbání náležitého dohledu žalované v tom, že neodstranila ze své zahrady nebo minimálně neprovedla prořez stromu, když jeho zdravotní stav a stabilita byly zřetelně nízké, byla patrná hniloba a strom měl vizuálně patrný defekt větvení, strom byl dlouhodobě méně vitální. Pokud jde o stav posuzovaného stromu, pak k tomu odkazuje soud na skutkové závěry uvedené shora (odst. 34). Jednak ze znaleckého posudku [Anonymizováno], na který žalobce poukazuje, nelze takový závěr nepochybně učinit. Znalec sice uvádí, že na dřevě je patrná hniloba a defekt větvení, současně však poukazuje na to, že rozsah těchto vad nelze vzhledem k absenci stromu přesně určit. K tomu současně uvádí, že vizuálně lze výskyt hniloby zjistit, pouze jsou-li patrné plodnice či viditelně rozložené dřevo, pro laika je správné zhodnocení téměř nemožné. Defekt větvení byl dle znalce sice vizuálně patrný, avšak nebezpečnost pro nepoučenou osobu nemusí být zcela zřejmá. Z uvedeného tak vyplývá, že nejenže rozsah hniloby a defektu větvení nebylo možno již prokázat a tak dovodit rozsah poškození stromu (takový, jaký tvrdí žalobce), navíc tyto skutečnosti nemohla žalovaná při běžné péči o strom, kterou lze od ní spravedlivě požadovat, odhalit a případně provést opatření. Žalobce poukazuje na to, že poslední prořez stromů na zahradě žalované byl proveden v roce 2015 a pak až po škodní události, neboť odborník, kterého si k tomu žalovaná přizvala, pan [jméno FO], v roce 2017 prořez neprováděl, protože mrzlo. K tomu soud uvádí, že neprovedení prořezu samo o sobě neprokazuje, že byl takový prořez potřebný, spíše svědčí o tom, že žádná potřeba zjištěna nebyla. Pokud žalobce poukazuje na to, že strom neplodil, byl málo olistěný a odkazuje na výslech žalobce a jeho syna, pak oba skutečně toto potvrzují. V této souvislosti však nelze odhlédnout od jisté tendenčnosti jejich výpovědi s ohledem na jejich zainteresovanost na výsledku sporu, jak popsáno shora. Současně některé zjištěné skutečnosti svědčí spíše o opaku. Konkrétně ačkoliv oba potvrzují špatný stav stromu, zároveň uvedli, že sbírali švestky pod stromem, uvedla to i svědkyně [jméno FO]. Také svědci [jméno FO] vypověděli, že si jezdili k žalované pro švestky. V neposlední řadě sama skutečnost, že svědek [jméno FO] parkoval běžně pod strom své auto, svědčí spíše o tom, že strom nevykazoval viditelné známky poškození. [jméno FO] žalobce, tak jeho manželka shodně vypověděli, že bydlí v domě od roku 1988-1989, kdy předtím dům stavěli a už tehdy byl strom vzrostlý, takže lze dovodit, že strom byl stáří minimálně 35 let, na druhou stranu nelze odhlédnout od vyjádření znalce, který uvedl, že životnost se pohybuje v řádu 20-50 let, a to ještě neznamená, že by strom nemohl růst i nadále. Vyslýchaný [jméno FO]. [jméno FO] dokonce připouštěl „možnou životnost stromu 80 let“ a kondici posuzovaného stromu přirovnal k produktivnímu věku čtyřicátníka. Že se žalovaná o strom starala, a to i za pomoci odborníků, vyplývá jak z její výpovědi, tak z výpovědi svědků, nejen její sestry a švagra, ale také z výpovědi žalobce i jeho syna. Všichni potvrdili, že viděli jiné osoby ořezávat větve. Také z předložených fotografií vyplývá, že na stromech byly prováděny řezy. Na tuto skutečnost poukazuje také [jméno FO]. [jméno FO] ve své dendrologické zprávě, když tuto péči hodnotí jako správně a odborně prováděnou. Důvodná není ani námitka žalobce, že žalovaná odstranila ze svého pozemku plot, což ovlivnilo také způsobenou škodu. Z důkazů, zejm. účastnických výslechů a výslechu syna žalobce vyplynulo, že k odstranění plotu došlo krátce před škodnou událostí z důvodu budování nového oplocení, když staré bylo částečně poškozeno také v důsledku stavby garáže žalobcem na hranici sousedících pozemků účastníků, proto tuto skutečnost nelze klást k tíži žalované. Navíc oplocení pozemku primárně neznamená opatření k zamezení padání větví na sousední pozemek, jde spíše o ohraničení pozemku a zamezení vnikání např. zvířat na sousední pozemek. Soud tak neshledává souvislost s případným porušením prevenční povinnosti pečovat o strom. V neposlední řadě, pokud žalobce s odkazem na závěry posudku znaleckého ústavu poukazuje na to, že zdravý strom by měl unést nárazy větru o rychlosti 25 m/s a do doby odlomení větve byly naměřeny hodnoty výrazně nižší, čímž dovozuje, že strom zdravý nebyl, pak k tomu soud uvádí, že znalec při výslechu uvedl, že uvedená hodnota prezentuje limitní zatížení, jde o modelové zatížení. Pokud na strom přicházejí impulzy větru, dochází k postupnému oslabování a narušování struktury. Nemusí to být tak, že přijde poryv větru a strom se zlomí, ale přijde větší, který ho postupně, trvalým, cyklickým zatěžováním dovede až k selhání. Navíc nalec [jméno FO] při svém výslechu uvedl, že v místě, kde se strom nacházel, mohlo dojít s ohledem na proudění vzduchu a okolní zástavbu ke zvýšení rychlosti větru až o 60%.

37. S ohledem na všechny tyto skutečnosti a provedené důkazy dospěl k soud k závěru, že v daném případě žalovaná postupovala tak, jak lze od ní spravedlivě požadovat, nezanedbala tedy svou povinnost předcházet škodám, a proto neodpovídá za škodu, která vznikla žalobci na jeho vozidle odlomením větve z jejího stromu. Vzhledem k tomu, že soud nedovodil odpovědnost žalované za vzniklou škodu, nebylo potřeba zabývat se výší uplatňované škody a soud žalobu zamítl.

38. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když soud přiznal plně procesně úspěšné žalované jejich náhradu. Náklady řízení tvoří odměna právního zástupce žalované za 29 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání odporu, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne 22. 3. 2019, dne 14. 6. 2019 - 2 úkony, dne 7. 8. 2019 – 2 úkony, dne 4. 10. 2019, dne 15. 1. 2021, dne 22. 1. 2021 – úkonu, 31. 8. 2021 – úkonu, 10. 6. 2022, 29. 11. 2023, 24. 4. 2024, 13. 9. 2024, 6. 12. 2024, vyjádření ve věci dne 2. 5. 2019, dne 13. 6. 2019, dne 26. 9. 2019, dne 23. 6. 2020 a dne 10. 8. 2020, 15. 7.2021, 22. 4. 2022, 18. 5. 2023, 6. 9. 2023, 13. 2. 2024, 20. 10. 2024, další porada s klientem dne 22. 4. 2022 a dne 27. 11. 2023) po 1 780 Kč a náhrada jeho hotových výdajů ve výši 30 režijních paušálů po 300 Kč. Právnímu zástupci žalované rovněž náleží náhrada za promeškaný čas za 32 hodin po 100 Kč, náhrada za účast u jednání dne 22. 7. 2021, které bylo odročeno bez projednání – úkonu a také cestovní náhrada za cestu ke čtyřem soudním jednání z Prahy do Českých Budějovic a zpět osobním automobilem [Anonymizováno], RZ: [SPZ]. Při ujeté vzdálenosti 4x300 km a kombinované spotřebě pohonných hmot 6,4 l/100 km činí základní náhrada a náhrada za spotřebované pohodné hmoty celkem 4x1874 Kč dle vyhl. č. 358/2019 Sb. Žalovaná rovněž vynaložila náklady na dvě zprávy Českého hydrometeorologického ústavu, na dendrologickou zprávu znalce [jméno FO] a vyjádření [jméno FO] v celkové výši 10 970 Kč, když tyto doložila příslušnými fakturami. Náklady řízení žalované činí tedy celkem 83 176 Kč.

39. O nákladech státu rozhodl soud podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. Náklady státu tvoří znalečné za vyhotovení znaleckého posudku, které bylo znaleckému ústavu Mendelova univerzita v Brně přiznáno rozhodnutím zdejšího soudu ze dne 18. 5. 2020 č. j. [spisová značka] ve výši 4 900,50 Kč, usnesením ze dne 24. 11. 2023, č. j. [spisová značka] ve výši 10 701,24 Kč a dále znalečné za výslech znalce ve výši 3 238,66 Kč přiznané znaleckému ústavu usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 2. 2021 č. j. [spisová značka]. Dále stát hradil znalečně přiznané znalci [tituly před jménem] [jméno FO] usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 3. 2023, č. j. [spisová značka] v částce 9 790 Kč a náhradu hotových výdajů [jméno FO]. [jméno FO] ve výši 1 467 přiznanou usnesením ze dne 24. 1. 2025, č. j. [spisová značka]. Náklady státu tak činí částku 30 097,40 Kč.

Poučení