16 C 347/2020-209

Rubrum

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Černou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] pro: vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazují - pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], v katastrálním území Mnichovo Hradiště, obec Mnichovo Hradiště, - členský podíl ve spolku„ [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], z. s.“, [IČO], - peněžní prostředky na účtu č. [bankovní účet], vedeném u mBank, S.A., ve výši 16 913,90 Kč, - peněžní prostředky na účtu č. [bankovní účet], vedeném u [právnická osoba], ve výši 246,79 Kč.

II. Do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazují - peněžní prostředky na účtu [číslo] [bankovní účet], vedeném u [anonymizováno] S.A., ve výši 1 061,58 Kč, - peněžní prostředky na účtu č. [bankovní účet], vedeném u [právnická osoba], ve výši 14 068 Kč.

III. Žalobkyni se přikazuje dluh, založený smlouvou o úvěru [číslo] uzavřenou dne [datum] mezi účastníky a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jehož věřiteli jsou na základě smlouvy o postoupení pohledávek pan [příjmení] [příjmení], narozen [datum], a paní [jméno] [příjmení], narozena [datum], a dluh, založený smlouvou o úvěru [číslo] uzavřenou dne [datum] mezi účastníky a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jehož věřiteli jsou na základě smlouvy o postoupení pohledávek pan [příjmení] [příjmení], narozen [datum], a paní [jméno] [příjmení], narozena [datum], oba spočívající v povinnosti uhradit věřitelům peněžní prostředky ve výši celkem za oba dluhy 3 237 085,81 Kč.

IV. Movité věci, které tvořily součást zaniklého společného jmění účastníků, se stávají výlučným vlastnictvím toho z účastníků, který je má ke dni právní moci tohoto rozsudku ve svém držení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání jeho podílu částku 2 667 118,15 Kč, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 57 905 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi doplatek soudního poplatku ze žaloby ve výši 2 895,25 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 388 565,25 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IX. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi náhradu nákladů státu ve výši 4 260 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Návrhem na zahájení řízení, doručeným zdejšímu soudu dne [datum], se žalobkyně domáhá vypořádání zaniklého společného jmění manželů, s tím, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem, který nabyl právní moci dne [datum]. Tvrzení a argumentace žalobkyně 2. Žalobkyně navrhla vypořádat - pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa], vše v k. ú. [obec], - členský podíl ve spolku [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], z. s., [IČO], - zůstatek na účtech vedených na jméno žalovaného a žalobkyně (účty žalobkyně v žalobě označila), - společné závazky vzniklé na základě úvěrových smluv [číslo] a [číslo] uzavřených mezi účastníky a společností [právnická osoba], - částku 1 527 735 Kč, kterou měla ze svých výlučných prostředků (z daru od rodičů) použít na výstavbu rodinného domu a pořízení vybavení domu, - částku 6 987 Kč, kterou zaplatila ze svých výlučných prostředků za pojištění domu, tj. na společný závazek, - částku 8 026 Kč (exekuce za žalovaného exekutorskému úřadu [obec a číslo]) a 2 702 Kč (exekuce za žalovaného, vymáhaná povinnost Vojenskou zdravotní pojišťovnou), které zaplatila ze svých výlučných prostředků za žalovaného na úhradu exekuce vyhlášené na jeho majetek, - částku 589 000 Kč, kterou měla ze svých výlučných prostředků (dar od rodičů) použít na koupi automobilu VW Tiguan, - částku 6 987 Kč a částku 47 177 Kč, které žalobkyně zaplatila soudnímu exekutorovi (Exekutorský úřad Mladá Boleslav) na exekuce vedené pro dluhy žalovaného, poté co byl vydán exekuční příkaz k provedené exekuce prodejem nemovité věci – domu v zaniklém společném jmění manželů.

3. Žalobkyně dále uvedla, že na nemovitostech vázne zástavní právo pro výlučné dluhy žalovaného – částka 179 415,11 Kč s příslušenstvím jako neuhrazená daň žalovaným ke dni [datum] a částka 139 773,5 Kč s příslušenstvím jako neuhrazená daň žalovaným ke dni [datum] (oprávněným je u obou dluhů Česká republika, FÚ pro Středočeský kraj). Tyto dluhy snižují čistou výši ceny nemovitosti a musí být zohledněny v neprospěch žalovaného při výpočtu vypořádacího podílu. Dále na nemovitostech vázne dluh žalovaného pro nezaplacené výživné, který snižuje hodnotu nemovitostí, jež jsou předmětem tohoto řízení. Tvrzení a argumentace žalovaného 4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě předložil seznam aktiv a seznam závazků,„ které manželka ve svém návrhu úmyslně neuvedla“, a navrhl jejich vypořádání. Z tohoto návrhu ale žalovaný ani po výzvě a poučení neuhradil soudní poplatek, soud proto řízení o vzájemném návrhu žalovaného usnesením ze dne 28. 5. 2021, č. j. 16 C 347/2020-88, zastavil.

5. Dále žalovaný uvedl, že klíčové je, že manželka spáchala řadu hluboce nemorálních jednání.

6. Ohledně nemovitostí v [obec] žalovaný uvedl, že je chce přikázat do spoluvlastnictví se žalobkyní, protože žalovaný nemá kde bydlet. Ohledně členského podílu ve spolku ŠKOLKA [příjmení] [příjmení], z. s., uvedl, že školka dříve generovala zisk 160 000 Kč měsíčně, podíl ve spolku má nějakou hodnotu, navrhuje jej ocenit tržní výnosovou metodou. Ohledně tvrzeného vnosu žalobkyně na koupi automobilu VW Tiguan uvedl, že auto bylo koupeno na jeho jméno, prostředky do auta investoval pan [příjmení], šlo o ústní dohodu, kdy žalovaný investoval kolem 500 000 Kč bez DPH na stavební úpravy nemovitostí pana [příjmení] a pan [příjmení] mu za to poskytl peníze na auto. Ohledně tvrzeného vnosu žalobkyně ve výši celkem 1 527 735 Kč žalovaný uvedl, že platby tvrzené žalobkyní nerozporuje, kromě jediné, poslední, která byla uhrazena bez schválení žalovaným, ačkoliv na stavbě byly závady – žalovaný však ani po výzvě soudu neupřesnil, o jakou výši částky se mělo jednat. Žalovaný uznal, že žalovaná uhradila částky 6 987 Kč, 8 026 Kč a 2 702 Kč, částkami byly uhrazeny jeho dluhy, pro které byla vedena exekuce„ na jeho IČ“ avšak jde o kontext, bylo to proto, že žalobkyně vyvedla z jeho účtu peníze na základě zfalšované plné moci, proto nemohl dluhy zaplatit a ocitl se v exekuci. Dokazování a prokázané skutečnosti 7. K projednání věci soud nařídil jednání (§ 115 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).

8. K jednání konanému dne [datum] se žalovaný nedostavil, přestože mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. V době zahájení jednání neměl soud k dispozici žádnou omluvu žalovaného, soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. začal jednat v nepřítomnosti žalovaného. Až v průběhu jednání byla soudu předložena omluva žalovaného, odeslaná datovou schránkou v 8:50 hodin v den jednání, tedy 10 minut před zahájením jednání. Žalovaný uvedl, že byl pozitivně testován na nemoc COVID-19 (což nijak nedoložil) a že se omlouvá z jednání. O odročení jednání žalovaný nežádal, soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. pokračoval v jednání a věc rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

9. Soud provedl důkazy některými listinami, které navrhli účastníci k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). Z provedených důkazů zjistil soud následující skutečnosti:

10. Žalobkyně a žalovaný byli od [datum] manželé, jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 26. 2. 2020, č. j. 9 C 283/2019-89, který nabyl právní moci [datum] (prokázáno rozsudkem).

11. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že účastníci mají v nevypořádaném společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], vše v k. ú. [obec]; nemovitosti zatěžují zástavní práva, zákaz zcizení, byla ohledně nich zahájena exekuce pověřeným soudním exekutorem Mgr. [jméno].

12. Obvyklá cena uvedených nemovitostí byla znaleckým posudkem stanovena na částku 10 700 000 Kč (prokázáno znaleckým posudkem vypracovaným společností [právnická osoba] – znaleckým ústavem v oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, ze dne [datum], [číslo]).

13. Účastníci za trvání manželství nabyli členský podíl ve spolku [anonymizována tři slova], z. s. (soud vzal za své skutkové zjištění toto nesporné tvrzení účastníků podle § 120 odst. 3 o. s. ř.).

14. Společnost [anonymizováno], spol. s r. o., vystavila dne [datum] fakturu na částku 761 813 Kč za VW nový TIGUAN [příjmení] [příjmení]: WVGZZZ5NZHW408307 pro žalovaného, [IČO], jako příjemce (prokázáno fakturou).

15. Pan [příjmení] [příjmení] uhradil dne [datum] částku 761 813 Kč na účet příjemce AUTOTREND, ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno„ VW [příjmení] [příjmení]: WVGZZZ5NZHW408307 – [celé jméno žalovaného]“ (prokázáno potvrzením o provedení transakce). 16. [příjmení] [jméno] [příjmení] uhradila dne [datum] na účet příjemce SCONTO NÁBYTEK částku 114 306 Kč, ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ doplatek kuchyň [celé jméno žalobkyně] M.“ (prokázáno potvrzením o provedení transakce). Pan [anonymizováno] uhradil dne [datum] kartou ve Scontu [obec] částku 50 000 Kč (prokázáno potvrzením o provedení kartové operace). Pan [anonymizováno] uhradil dne [datum] na účet příjemce [jméno] [příjmení] částku 5 000 Kč, ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ doplatek televize [jméno]“ (prokázáno potvrzením o provedení transakce). Pan [anonymizováno] uhradil dne [datum] na účet příjemce [jméno] [příjmení] částku 23 450 Kč, ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ [jméno] pokojík“ (prokázáno potvrzením o provedení transakce). Pan [anonymizováno] uhradil dne [datum] na účet příjemce [celé jméno žalovaného] částku 100 000 Kč, ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ RD [obec]“ (prokázáno potvrzením o provedení transakce). Pan [anonymizováno] uhradil dne [datum] na účet příjemce [celé jméno žalovaného] částku 24 500 Kč, ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ RD [obec] - doplatek“ (prokázáno potvrzením o provedení transakce). Pan [anonymizováno] uhradil dne [datum] na účet příjemce [celé jméno žalovaného] částku 200 000 Kč, ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ RD [obec] - doplatek“ (prokázáno potvrzením o provedení transakce). Pan [anonymizováno] uhradil dne [datum] na účet příjemce [příjmení] částku 170 000 Kč, ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ RD [celé jméno žalovaného] - [obec]“ (prokázáno potvrzením o provedení transakce). Pan [anonymizováno] uhradil dne [datum] na účet příjemce [příjmení] spol. s r. o. panely částku 80 000 Kč, ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ záloha na stropní panely [celé jméno žalovaného]“ (prokázáno potvrzením o provedení transakce). Pan [anonymizováno] uhradil dne [datum] na účet příjemce [anonymizováno] částku 98 643,75 Kč, ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ [celé jméno žalovaného] – doplatek [anonymizováno]“ (prokázáno potvrzením o provedení transakce). Pan [anonymizováno] uhradil dne [datum] na účet příjemce [příjmení] [jméno] částku 149 830 Kč, ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ záloha [číslo] – RD [celé jméno žalovaného]“ (prokázáno potvrzením o provedení transakce). Pan [anonymizováno] uhradil dne [datum] na účet příjemce [příjmení] [jméno] částku 115 500 Kč, ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ 2 – záloha - hrubá stavba [celé jméno žalovaného]“ (prokázáno potvrzením o provedení transakce). Pan [anonymizováno] uhradil dne [datum] na účet příjemce [příjmení] [jméno] částku 100 000 Kč, ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ záloha – hrubá stavba“ (prokázáno potvrzením o provedení transakce). Pan [anonymizováno] uhradil dne [datum] na účet příjemce [příjmení] [jméno] částku 57 500 Kč, ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ [celé jméno žalovaného] - přípojky“ (prokázáno potvrzením o provedení transakce). Pan [anonymizováno] uhradil dne [datum] na účet příjemce [příjmení] [jméno] částku 81 000 Kč, ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ záloha – základová deska – [celé jméno žalovaného]“ (prokázáno potvrzením o provedení transakce). Pan [anonymizováno] uhradil dne [datum] na účet příjemce [příjmení] [jméno] částku 81 000 Kč, ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ 2. záloha – základová deska – [celé jméno žalovaného]“ (prokázáno potvrzením o provedení transakce). Pan [anonymizováno] uhradil dne [datum] na účet příjemce [příjmení] [jméno] částku 77 000 Kč, ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ doplatek – základová deska – [celé jméno žalovaného]“ (prokázáno potvrzením o provedení transakce).

17. Z úvěrové smlouvy [číslo] soud zjistil, že ji uzavřeli dne [datum] účastníci jako klienti a společnost [právnická osoba] V čl. 3 se banka zavázala poskytnout klientům úvěr 500 000 Kč, v čl. 5 smlouvy je uvedeno, že klient bude platit bance z vyčerpané jistiny úvěru úroky ve výši 1,99 % p. a.

18. Z úvěrové smlouvy [číslo] soud zjistil, že ji uzavřeli dne [datum] účastníci jako klienti a společnost [právnická osoba] V čl. 3 se banka zavázala poskytnout klientům úvěr 2 700 000 Kč, v čl. 5 smlouvy je uvedeno, že klient bude platit bance z vyčerpané jistiny úvěru úroky ve výši 1,99 % p. a. 19. [právnická osoba], jako postupitel uzavřela s manželi [příjmení] jako postupníky dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou jim postoupila pohledávky za žalobkyní a žalovaným vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] a z úvěrové smlouvy [číslo] z [datum]. Ve smlouvě je uvedeno, že pohledávku z první úvěrové smlouvy, splatné dne [datum], tvoří jistina 2 384 569,48 Kč a příslušenství, a pohledávku z druhé úvěrové smlouvy, splatné téhož dne, tvoří jistina 388 478,68 Kč a příslušenství. Přílohou smlouvy jsou mj.„ specifikace“ obou úvěrů (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky).

20. Zůstatek na účtu žalovaného č. [bankovní účet] (mBank) ke dni [datum] byl 1 061,58 Kč. Zůstatek na účtu žalobkyně č. [bankovní účet] (mBank) ke dni [datum] byl 16 913,9 Kč (Obojí prokázáno sdělením společnosti [anonymizována dvě slova], ze dne [datum]) Zůstatek na účtu žalobkyně č. [bankovní účet] (Fio banka) ke dni [datum] byl 246,79 Kč (prokázáno sdělením [právnická osoba] banka, a. s ). Zůstatek na účtu žalovaného č. [bankovní účet] ([příjmení] [příjmení]) ke dni [datum] byl 14 068 Kč. Zůstatek na účtu žalovaného č. [bankovní účet] ([příjmení] [příjmení]) ke dni [datum] byl 0 Kč (Prokázáno sdělením společnosti [právnická osoba])

21. Žalobkyně uhradila dne [datum] na účet [číslo] částku 6 987 Kč jako„ [celé jméno žalobkyně] pojištění“ (prokázáno potvrzením o provedení transakce). Žalobkyně uhradila dne [datum] na účet [číslo] částku 6 987 Kč, ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ platba pojištění majetku“ (prokázáno potvrzením o provedení transakce).

22. Žalobkyně uhradila dne [datum] na účet exekučního úřadu částku 8 026 Kč, ve zprávě pro příjemce je uvedeno, že jde o platbu Exekutorskému úřadu Praha 5 za exekuce [celé jméno žalovaného] (Ex 8392/20-25) (prokázáno potvrzením o provedení transakce). Žalobkyně uhradila dne [datum] na účet exekučního úřadu částku 2 702 Kč, ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ vymáhaná povinnost – Vojenská zdravotní pojišťovna“ (prokázáno potvrzením o provedení transakce). Žalobkyně uhradila dne [datum] na účet Exekutorského úřadu Mladá Boleslav částku 47 177 Kč, ve zprávě pro příjemce je uvedeno„ platba exekuce [spisová značka] za J. [celé jméno žalovaného]“; soudní exekutor Mgr. [jméno] vystavil potvrzení o tom, že pohledávka oprávněného a náklady exekuce byly uhrazeny v plné výši dne [datum] z účtu žalobkyně (prokázáno potvrzením o provedení transakce, detailem transakce, potvrzením o zaplacení a skončení exekuce).

23. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou a originálem podacího lístku z [datum]).

24. Provedení ostatních navržených důkazů soud zamítl, neboť skutkový stav, v rozsahu, v jakém bylo jeho objasnění třeba pro rozhodnutí soudu, byl v řízení dostatečně prokázán.

25. Fotografie a komunikace žalobkyně a pana [příjmení] nebylo třeba provádět, neboť tyto důkazy měly prokazovat poměr mezi žalobkyní a panem [příjmení], ten je však pro řešení tohoto případu irelevantní. Další důkazy (výpisy z účtu) žalovaný navrhoval k prokázání svých tvrzení ve vzájemném návrhu, ohledně vzájemného návrhu žalovaného však bylo řízení pravomocně zastaveno.

26. Soud dále neprováděl důkazy navržené žalobkyní k prokázání skutečnosti, že na vypořádávaných nemovitostech váznou zástavní práva pro výlučné dluhy žalovaného ve prospěch finančního úřadu a dále že na nemovitostech vázne dluh žalovaného pro nezaplacené výživné, pro jehož vymáhání byla nařízena exekuce na majetek žalovaného (dotaz na finanční úřad, usnesení soudního exekutora, dotaz na exekutora). Prokázání uvedených skutečností podle soudu není třeba, neboť uvedené skutečnosti nemají vliv na obvyklou cenu nemovitostí (viz dále body 58 - 60 odůvodnění tohoto rozsudku). Závěr soudu o skutkovém stavu 27. Účastníci byli od roku 2011 manželé, od [datum] jsou pravomocně rozvedeni.

28. Za dobu trvání manželství nabyli účastníci pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], vše v k. ú. [obec] a dále členský podíl ve spolku Školka na lodi, z. s .

29. Žalobkyně uhradila ze svých výlučných prostředků (dar od rodičů) částku 761 813 Kč jako cenu za VW Tiguan, který byl koupen za trvání manželství.

30. Žalobkyně uhradila ze svých výlučných prostředků (dary od rodičů) částku celkem 1 527 735 Kč, která byla vynaložena na stavbu rodinného domu ve společném vlastnictví (hrubá stavba, stropní panely, přípojky, základová deska atd.) a na vybavení společné domácnosti (vybavení pokoje pro dceru, kuchyň atd.).

31. Za trvání manželství uzavřeli účastníci dvě úvěrové smlouvy se společností [právnická osoba], pohledávky z uvedených smluv byly postoupeny na manžele [příjmení], zůstatek dluhů ke dni vyhlášení rozsudku činil 3 237 085,81 Kč.

32. Zůstatky na účtech účastníků ke dni rozvodu manželství jsou uvedeny v bodě 20 odůvodnění tohoto rozsudku.

33. Žalobkyně po rozvodu manželství hradila částky, uvedené v bodě [číslo] tohoto rozsudku, na dluhy uvedené tamtéž. Rozhodná právní úprava 34. Protože společné jmění manželů zaniklo za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. z.“), soud posoudil vypořádání společného jmění podle tohoto zákona (k tomu blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017).

35. Podle § 708 odst. 1 věty první o. z., to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“).

36. Podle § 709 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku (odst. 1). Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů (odst. 2). Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev (odst. 3).

37. Podle § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

38. Podle § 736 věty první o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

39. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

40. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Právní posouzení věci soudem Aktiva a pasiva společného jmění manželů, vnosy 41. Společné jmění manželů je tvořeno tím, co nabyli oba manželé nebo jeden z manželů za trvání manželství (kromě zákonných výjimek - § 709 o. z.).

42. Účastníci za trvání manželství nabyli nemovité věci (pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], v katastrálním území Mnichovo Hradiště), movité věci, zůstatky na účtech účastníků a členský podíl ve spolku [anonymizována tři slova], z. s .

43. Pasiva společného jmění manželů tvoří dva dluhy z úvěrů od [právnická osoba] (neboť jde o dluhy převzaté oběma manžely za trvání manželství - § 710 o. z.).

44. Žalobkyně ze svých výlučných prostředků (z daru od rodičů) uhradila kupní cenu za osobní automobil Volkswagen Tiguan, který pořídili účastníci za trvání manželství, na faktuře autosalonu k zaplacení kupní ceny je jméno žalovaného. Soud věc posoudil tak, že automobil se stal součástí společného jmění manželů (pořídil jej žalovaný za trvání manželství), ale kupní cenu uhradila žalobkyně ze svých výlučných prostředků, uhrazená kupní cena je tedy tzv. vnosem (žalobkyně částku vynaložila ze svého výhradního majetku na společný majetek - § 742 odst. 1 písm. c/ o. z.).

45. Žalovaný tvrdil, že kupní cena za automobil, uhrazená otcem žalobkyně panem [příjmení], nebyla darem pro žalobkyni, ale částkou, kterou pan [příjmení] poskytl žalovanému za to, že žalovaný investoval cca 500 000 Kč bez DPH do nemovitosti pana [příjmení]. K prokázání tohoto tvrzení však žalovaný nenavrhl žádné důkazy, a to ani poté, co byl soudem vyzván a poučen podle § 118a o. s. ř. Soud má za prokázané z důkazů navržených žalobkyní (výpis z účtu), že se jednalo o dar od rodičů žalobkyně.

46. Žalobkyně dále ze svých výlučných prostředků (z daru od rodičů) uhradila celkem částku 1 527 735 Kč na stavbu a vybavení domu [adresa] v [obec], který byl ve společném jmění manželů. Uvedenou částku soud rovněž posoudil jako vnos žalobkyně (§ 742 odst. 1 písm. c/ o. z.). Pokud žalovaný uváděl, že poslední platbu na stavbu domu (tedy část z uhrazené celkové částky 1 527 735 Kč, kterou jinak ve zbytku nerozporoval a nezpochybnil) rozporuje, neboť neměla být uhrazena v plné výši, když stavba měla vady – žalovaný toto tvrzení ani po výzvě a poučení soudu podle § 118a o. s. ř. nedoplnil, neupřesnil, o platbu v jaké výši se mělo jednat, z jakého konkrétního důvodu nebyla uvedená částka účelně vynaložena na stavbu nemovitosti, a nenavrhl žádné důkazy k prokázání tohoto svého tvrzení. Tvrzení žalovaného tak zůstalo pouze obecné, nekonkrétní a neprokázané.

47. Dále žalobkyně po rozvodu manželství, před tím, než bylo vypořádáno společné jmění manželů, uhradila dvakrát částku 6 987 Kč ze svých výhradních prostředků za pojištění domu, tj. na společný závazek obou účastníků. Uvedené částky je k návrhu žalobkyně rovněž třeba vypořádat podle § 742 odst. 1 písm. c/ o. z.

48. V řízení byly tedy tvrzeny a prokázány vnosy žalobkyně ve výši 589 000 Kč (na nákup automobilu VW Tiguan), ve výši 1 527 735 Kč (na stavbu a vybavení domu) a dvakrát 6 987 Kč (na pojištění domácnosti). Přikázání majetku a dluhů účastníkům 49. Ohledně nemovitostí, které mají účastníci v nevypořádaném společném jmění manželů (pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], vše v k. ú. [obec]) dospěl soud k závěru, že tyto nemovitosti tvoří jeden funkční celek – jedná se o rodinný dům a pozemky pod ním a kolem něj, sám žalovaný u jednání soudu uvedl, že dům nemá oddělené vstupy. Ze znaleckého posudku plyne, že jde o rodinný dům s jedním nadzemním podlažím, dispozičně řešen jako 5+kk, v domě je jeden kuchyňský kout (v obýváku), jeden vstup.

50. Dále vzal soud v úvahu, že vztahy mezi účastníky řízení nejsou dobré, žalovaný žalobkyni obviňuje z„ nemorálního a zrůdného jednání“, ze zneužití plné moci, z podvodu, z únosu dcery, uvádí, že připravuje podání trestního oznámení na žalobkyni.

51. Vzhledem k výše uvedenému nepovažuje soud za vhodné, aby nemovitosti byly přikázány účastníkům do spoluvlastnictví, jak navrhuje žalovaný. Je zřejmé, že žalovaný a žalobkyně se nejsou schopní dohodnout na společné správě a užívání nemovitostí, dům tvoří jedna bytová jednotka a nebylo by tedy možné, aby účastníci dům užívali zároveň. Vhodné není ani rozdělení nemovitostí, které tvoří jeden funkční celek.

52. Soud proto vyhověl návrhu žalobkyně, aby byly nemovitosti přikázány do jejího vlastnictví, když žalobkyně je ochotná a schopná splácet úvěry, které souvisí s pořízením domu, a vyplatit vypořádací podíl žalovanému.

53. Pokud se týká zůstatků na účtech účastníků, soud vyhověl návrhu žalobkyně, aby byly peněžní prostředky přikázány do vlastnictví tomu z účastníků, na jehož účtu se nacházely ke dni rozvodu manželství – uvedenému návrhu ostatně žalovaný neodporoval.

54. Stejně tak dluhy z obou úvěrových smluv přikázal soud k úhradě žalobkyni dle jejího návrhu, když žalobkyni byly přikázány do vlastnictví nemovitosti, kvůli kterým byly úvěry sjednány, a přikázání dluhů žalobkyni žalovaný neodporoval.

55. Ohledně členského podílu ve spolku dospěl soud k závěru, že je rovněž ve společném jmění manželů, a to analogicky podle § 709 odst. 3 o. z. (obdobně jako podíl v obchodní společnosti nebo družstvu). Členský podíl v zapsaném spolku přikázal soud žalobkyni dle jejího návrhu, ani tomuto žalovaný neodporoval.

56. Ohledně movitých věcí žalobkyně žádala, aby se uplatnilo pravidlo, že movité věci, které tvořily součást zaniklého společného jmění manželů, se stávají výlučným vlastnictvím toho z účastníků, který je má ke dni právní moci rozsudku v držení. Žalovaný se k tomuto nevyjádřil a soud proto tomuto návrhu vyhověl. Obvyklá cena aktiv 57. Ohledně obvyklé ceny nemovitostí (pozemky parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], vše v k. ú. [obec]) ke dni rozhodnutí soudu vyšel soud ze znaleckého posudku znalecké kanceláře [právnická osoba] Tento znalecký posudek soud hodnotil jako úplný, přesvědčivý a řádně odůvodněný, neshledal v něm žádné nejasnosti nebo chyby, ostatně ani účastníci k němu neměli žádné výhrady.

58. Soud při posouzení obvyklé ceny nemovitostí nezohlednil, že na nemovitostech (podle tvrzení žalobkyně) váznou zástavní práva pro výlučné dluhy žalovaného ve prospěch finančního úřadu a dále že na nemovitostech vázne dluh žalovaného pro nezaplacené výživné, pro jehož vymáhání byla nařízena exekuce na majetek žalovaného. Podle žalobkyně uvedené skutečnosti snižují hodnotu nemovitostí, které jsou předmětem vypořádání.

59. Soud přihlédl mj. k § 16c odst. 1 a 2 písm. b) zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, podle nichž – zatěžuje-li nemovitou věc věcné břemeno nebo právo zřízené jinak než jako právo odpovídající věcnému břemenu (dále jen„ závada“), snižuje cena této závady v případě určování ceny nemovité věci její hodnotu. [obec] se oceňuje v závislosti na výši ceny roční újmy vlastníka nemovité věci související s tímto zatížením při zohlednění doby jejího trvání. (odst. 1) – pro účely tohoto zákona se za závadu nepovažuje zástavní právo (odst. 2 písm. c/). Soud tedy vyšel z toho, že zástavní právo není závadou, která by měla vliv na obvyklou cenu nemovitosti.

60. Soud vzal v úvahu rovněž následující: Jestliže na nemovitostech vázne zástavní právo, nebo jsou nemovitosti zatíženy exekucí pro výlučný dluh žalovaného, lze tuto situaci řešit tak, jak už to žalobkyně i učinila (v případě jiných dluhů žalovaného) – tedy úhradou dluhů žalovaného a následným vymáháním dlužných částek po žalovaném. V takovém případě, kdyby byla výše dluhů zohledněna při určení obvyklé ceny nemovitosti, by žalobkyni byly uvedené částky vlastně žalovaným uhrazeny dvakrát (jednou jejich zohledněním při výpočtu výše vypořádacího podílu a podruhé až by žalobkyně jejich úhradu vymáhala po žalovaném).

61. Soud tedy vyšel z toho, že obvyklá cena vypořádávaných nemovitostí ke dni rozhodnutí soudu je 10 700 000 Kč.

62. Dále se soud zabýval obvyklou cenou členského podílu ve spolku [anonymizována tři slova], z. s . 63. [příjmení] je právnickou osobou, jehož hlavní činností může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže. Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku. Zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku (srov. § 217 o. z.).

64. Vzhledem k tomu, že spolek nemůže zisk využívat jinak, než pro spolkovou činnost, tedy případný zisk nelze např. rozdělit mezi členy, dospěl soud k závěru, že obvyklá cena členského podílu ve spolku je nulová. Výpočet výše vypořádacího podílu 65. Při výpočtu výše vypořádacího podílu soud postupoval podle judikatury Nejvyššího soudu (srov. zejm. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2020/2018).

66. Aktiva společného jmění manželů tvoří nemovité věci, movité věci, zůstatky na účtu účastníků a členský podíl ve spolku.

67. Pasiva společného jmění manželů tvoří dva úvěry od Raiffeisenbank.

68. V řízení byly dále tvrzeny a prokázány tzv. vnosy žalobkyně ve výši 589 000 Kč (na nákup automobilu VW Tiguan), ve výši 1 527 735 Kč (na stavbu a vybavení domu) a dvakrát 6 987 Kč (na pojištění domácnosti).

69. Obvyklá cena nemovitých věcí (dvou pozemků včetně rodinného domu v [obec]) je 10 700 000 Kč. Zůstatek na účtech žalobkyně ke dni zániku manželství byl 17 160,69 Kč (16 913,9 + 246,79). Zůstatek na účtech žalovaného ke dni zániku manželství byl 15 129,58 Kč (14 068 + 1 061,58). Celkem tak činí aktiva společného jmění manželů 10 732 290,27 Kč (10 700 000 + 17 160,69 + 15 129,58).

70. Celková výše vnosů žalobkyně je 2 130 709 Kč (589 000 + 1 527 735 + 6 987 + 6 987).

71. Od výchozí částky celkové hodnoty majetku v SJM (10 732 290,27 Kč) soud odečetl jednotlivé vnosy účastníků (celkem 2 130 709 Kč). Takto zjištěná hodnota 8 601 581,27 Kč (10 732 290,27 – 2 130 709) je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků; při rovnosti podílů je to polovina uvedené částky.

72. V projednávané věci nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by opodstatňovaly, aby se soud při vypořádání odchýlil od zásady rovnosti podílů účastníků na společném majetku. 73. [ulice] výše podílu každého z účastníků je proto 4 300 790, 635 Kč (8 601 581,27 Kč / 2).

74. K podílu každého z účastníků je nutno přičíst výši jím provedeného vnosu. K podílu žalobkyně proto soud přičetl částku 2 130 709 Kč. Podíl žalobkyně je proto po zohlednění vnosů 6 431 499, 635 Kč (4 300 790,635 + 2 130 709).

75. Jelikož byly žalobkyni přikázány k úhradě společné dluhy, je žalovaný povinen nahradit žalobkyni částku odpovídající polovině těchto dluhů (protože i na úhradě společného dluhu se účastníci /ve vztahu ke třetí osobě/ podílejí podle dosavadní judikatury stejný dílem). Výše dluhů, které má žalobkyně hradit, je 3 237 085,81 Kč. Podíl žalovaného je proto třeba snížit a podíl žalobkyně zvýšit o 1 618 542, 905 Kč (3 237 085,81 / 2).

76. Vypořádací podíl žalobkyně tedy soud vypočítal tak, že základní podíl, který na každého účastníka připadá (4 300 790,635) zvýšil o hodnotu vnosů žalobkyně (o 2 130 709) a výslednou částku (6 431 499,635) porovnal s hodnotou majetku, který je žalobkyni přikazován (aktiva: 10 700 000 Kč + 16 913,9 Kč + 246,79 Kč; pasiva polovina dluhů: - 1 618 542, 905 Kč; výsledná hodnota majetku přikazovaná žalobkyni je 9 098 617, 785 Kč). Žalobkyně je proto povinna uhradit žalovanému na vypořádacím podílu částku 2 667 118,15 Kč (6 431 499,635 – 9 098 617,785).

77. Stejně tak soud vypočítal odpovídající vypořádací podíl žalovaného. A to tak, že základní podíl, který na každého účastníka připadá (4 300 790,635), snížený o polovinu společných dluhů, přikázaných k úhradě žalobkyni (o 1 618 542,905) soud porovnal s hodnotou majetku, který je žalovanému přikazován (aktiva: 1 061,58 + 14 068). Žalovaný má proto právo na úhradu vypořádacího podílu 2 667 118,15 Kč (4 300 790,635 - 1 618 542,905 - 1 061,58 - 14 068). Úhrada částek, které žalobkyně hradila ze svých výlučných prostředků na výlučné dluhy žalovaného 78. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

79. Platbami ve výši celkem 57 905 Kč (8 026 Kč, 2 702 Kč a 47 177 Kč) uhradila žalobkyně výlučné dluhy žalovaného. Z provedeného dokazování vyplývá, že šlo o dluhy vymáhané exekučně po žalovaném (srov. bod 22 odůvodnění tohoto rozsudku). Žalovaný v řízení netvrdil, že by uvedené dluhy byly součástí společného jmění manželů, nerozporoval, že jde o jeho výlučné dluhy, v případě částek 8 026 a 2 702 Kč u jednání soudu ([datum]) výslovně potvrdil, že byly uhrazeny jeho dluhy, že exekuce byla vedena„ na jeho IČO“.

80. Vzhledem k tomu, že žalobkyně hradila za žalovaného, co měl po právu plnit sám, došlo k bezdůvodnému obohacení žalovaného na úkor žalobkyně (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaný tak musí žalobkyni vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.), tedy částky, které za něj žalobkyně plnila (srov. i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. 28 Cdo 208/2019).

81. Proto soud výrokem VI tohoto rozsudku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 57 905 Kč. Lhůty k úhradě 82. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

83. V nyní posuzovaném případě požádala žalobkyně, aby jí byla k plnění vypořádacího podílu žalovanému poskytnuta lhůta tří měsíců. Vzhledem k tomu, že částka vypořádacího podílu je poměrně vysoká, přes dva a půl milionu, soud uvedenému vyhověl.

84. Delší než standardní třídenní lhůtu pro úhradu částky uvedené ve výroku VI a náhrady nákladů řízení žalobkyně stanovil soud rovněž žalovanému, s ohledem na to, že ani tyto částky nejsou v zanedbatelné výši. Výrok o soudním poplatku 85. Vzhledem k tomu, že požadavek žalobkyně na úhradu částky 57 905 Kč soud posoudil jako samostatný nárok na úhradu bezdůvodného obohacení, bylo třeba z této části žaloby vybrat soudní poplatek (nejedná se v této části o žalobu na vypořádání společného jmění manželů).

86. Soud tedy uložil žalobkyni ve výroku VII tohoto rozsudku k úhradě soudní poplatek ve výši podle položky 1 bod 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků, tj. ve výši 5 % z žalované částky 57 905 Kč.

87. Splatnost soudního poplatku je stanovena v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. j) a § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Náhrada nákladů řízení mezi účastníky 88. Základním pravidlem pro rozhodování o náhradě nákladů řízení o vypořádání společného jmění manželů je zásada úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř., srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1441/11).

89. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

90. Při posuzování úspěchu účastníků je třeba vzít v úvahu výsledek sporu mezi účastníky o jednotlivá sporná tvrzení, mj. o to, které věci náleží do společného jmění a které nikoliv, zejména je-li spor o položky větší hodnoty (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2.2015, sp. zn. 22 Cdo 3331/2014).

91. V nyní posuzované věci byl mezi účastníky spor, komu mají připadnout vypořádávané nemovitosti (zda žalobkyni, nebo oběma účastníkům do spoluvlastnictví); dále o hodnotu členského podílu ve spolku; o to, zda osobní automobil VW Tiguan náležel žalovanému, nebo spadal do společného jmění; zda částka na pořízení tohoto automobilu ve výši 589 000 Kč byla darem pro žalobkyni od jejích rodičů, nebo„ protislužbou“ otce žalobkyně vůči žalovanému; zda dar od rodičů žalobkyně ve výši 1 527 735 Kč byl účelně použit na stavbu a vybavení domu účastníků celý, nebo jen částečně. Ve všech těchto otázkách dal soud po provedeném dokazování a po právním posouzení věci za pravdu žalobkyni. Vzhledem k tomu soud dospěl k závěru, že žalobkyně byla ve věci z procesního hlediska zcela úspěšná, a přiznal jí plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení od žalovaného.

92. Žalobkyně byla úspěšná rovněž v požadavku na zaplacení částky 57 905 Kč.

93. Tarifní hodnotu sporu o vypořádání společného jmění manželů soud stanovil podle § 8 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), podle kterého ve věcech vypořádání společného jmění manželů se vychází z poloviny hodnoty všech jednotlivých věcí, pohledávek a dluhů, které strany učinily předmětem vypořádání.

94. Předmětem vypořádání byly nemovitosti v hodnotě 10 700 000 Kč, zůstatky na účtech ve výši celkem 32 290 Kč a dluhy v celkové výši 3 237 086 Kč. Polovina těchto částek je 6 984 688 Kč ( (10 700 000 + 32 290 + 3 237 086) /2).

95. Podle § 12 odst. 3 advokátního tarifu, při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí.

96. V nyní posuzovaném sporu byly spojeny řízení o vypořádání společného jmění a řízení o úhradu částky 57 905 Kč, celková tarifní hodnota je tedy 7 042 593 Kč (6 984 688 + 57 905).

97. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby tak podle § 7 odst. 1 advokátního tarifu činí 36 500 Kč.

98. Ve věci učinil zástupce žalované následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření k podání žalovaného ze dne [datum], dvakrát účast u jednání ([datum], [datum]), doplnění tvrzení a důkazů k výzvě soudu ze dne [datum], sdělení nových skutečností a důkazů z [datum] (§ 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ advokátního tarifu).

99. Za účast u jednání dne [datum] přiznal soud náhradu za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za účast při jednání, které bylo odročeno bez projednání věci, podle § 14 odst. 2 advokátního tarifu.

100. Doplnění tvrzení a důkazů ze [datum] soud posoudil tak, že náklady na něj nebyly účelně vynaložené, když žalobkyni nic nebránilo, aby svá tvrzení uvedla a důkazy navrhla už ve svém předchozím podání, kterým reagovala na vyjádření žalovaného. Uvedené podání ze [datum] nereagovalo na žádnou novou procesní situaci.

101. Vzhledem k uvedenému přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů za osm a půl úkonů právní služby.

102. Žalobkyně má tedy právo na náhradu částek: a. 310 250 Kč jako mimosmluvní odměna 8,5 x 36 500 Kč Kč, b. paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 9 x 300 Kč, celkem tedy 2 700 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), c. náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z výše uvedených částek ve výši 65 720 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), d. soudní poplatek ve výši 7 000 Kč a 2 895,25 Kč, celkem 9 895,25 Kč.

103. Celkem tak má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení ve výši 388 565,25 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Náhrada nákladů státu 104. O náhradě nákladů státu soud rozhodl v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát v průběhu řízení platil znalecké kanceláři za vyhotovení znaleckého posudku (k ocenění nemovitostí) částku 4 260 Kč. Podle výsledku řízení uložil soud náhradu uvedené částky 4 260 Kč žalovanému (výrok IX tohoto rozsudku). Opravné usnesení – parcelní číslo pozemku ve výroku rozsudku 105. Při vyhlášení rozsudku u jednání dne [datum] soud nedopatřením uvedl ve výroku I rozsudku špatné číslo parcelní pozemku ([číslo]). Jednalo se o chybu v psaní, neboť z provedeného dokazování (z výpisu z katastru nemovitostí) vyplynulo, že žalobci jsou majiteli pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] (viz výše odůvodnění tohoto rozsudku, část o dokazování). Soud proto tuto chybu v psaní opravil opravným usnesením (§ 164 o. s. ř.), které učinil součástí písemného vyhotovení tohoto rozsudku. Ve výroku písemného vyhotovení rozsudku je proto místo nesprávného čísla parcelního ([číslo]) uvedeno správné číslo parcelní [číslo].