16 C 42/2017 - 392

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Adélou Němečkovou, LL.M., ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 630 777 Kč a peněžitého důchodu s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 298 311 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 16. 6. 2016 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 332 466 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 16. 6. 2016 do zaplacení, zamítá.

III. Žaloba se v části, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 288 912 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 187 370 Kč od 1. 3. 2017 do zaplacení, zamítá.

IV. Žaloba se v části, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení peněžitého důchodu (měsíční renty) ve výši 18 737 Kč s účinností od 1. 7. 2017 do doby přiznání starobního důchodu žalobci či dosažení věku 65 let, a to vždy k 15. dni příslušného měsíce, zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 soudní poplatek ve výši 2 984 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu ve výši 27 501 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu ve výši 9 663 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 9.7.2017 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 630 777 Kč označené jako „nemajetková újma“, dále 288 912 Kč představující kapitalizovaný peněžitý důchod za období od 18.3.2016 až 31.6.2017 a dále peněžitého důchodu (měsíční renty) ve výši 18 737 Kč s účinností od 1.7.2017 do doby přiznání starobního důchodu žalobci či dosažení věku 65 let. Na výzvu soudu při jednání dle §118a odst. 1 o.s.ř. dne 25.7.2024, aby opravil vady podání a specifikoval, co představuje jím žalovaná částka 630 777 Kč, žalobce uvedl, že se jedná o ztížení společenského uplatnění (viz č.l. 315).

2. Svůj návrh žalobce odůvodnil tak, že dne [datum]2015 došlo k dopravní nehodě, při které žalobci vznikla újma, když vozidlem RZ [SPZ], řízeným [jméno FO] (škůdcem) došlo k úrazu žalobce, který měl trvalé a vážné následky. Žalobce byl ode dne nehody [datum] do 17. 3. 2016 v dlouhodobé pracovní neschopnosti v důsledku dopravní nehody, následně byl žalobci od 18. 3. 2017 přiznán invalidní důchod II. stupně ve výši 8 963 Kč. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení doplatku náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 630 777 Kč vypočtené znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] dle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví vzaté občanskoprávním a obchodním kolegiem Nejvyššího soudu na vědomí pod sp. zn. Cpjn 14/2014 ze dne 12.3.2014 (dále jen „Metodika“), představující rozdíl mezi částkou 1 137 063 Kč stanovenou za základě ohodnocení dle znaleckého posudku ze dne 21. 5. 2016, zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem z oboru zdravotnictví, stanovení nemateriální újmy na zdraví, a pojistného plnění vyplaceného žalovanou před podáním žaloby ve výši 506 286 Kč.

3. Žalobce uvedl, že žalovaná uhradila před podáním žaloby na jím uplatněné nároky náhradu za bolest ve výši 5 137 Kč, ztížení společenského uplatnění ve výši 506 286 Kč, ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti 108 898 Kč, náklady na vypracování znaleckého posudku ve výši 4 500 Kč a škodu na vozidle ve výši 16 628 Kč.

4. Žalobce po poučení soudu dle §118a odst. 1 o.s.ř. (č.l. 268) uvedl ve svém podání z 14.1.2024 (č.l. 270), že před dopravní nehodou dne [datum] 2015 bez omezení pracoval, věnoval se aktivně sportu, hrál fotbal, věnoval se turistice, neužíval trvale žádnou medikaci. Po dopravní nehodě žalobce nebyl schopen bez dopomoci vstát z lůžka, přejít místnost, činit běžné úkony jako je osobní hygiena. Manželka žalobce čerpala neplacené volno, doprovázela ho na lékařské kontroly, pomáhala mu se sebeobsluhou a rehabilitací. Žalobce zůstal trvale limitovaný v hybnosti a mobilitě, nesnese dlouhé sezení či stání, bolesti se staly chronickými a trvají dodnes. Žalobce se nemůže věnovat volnočasovým aktivitám, kterým se věnoval před dopravní nehodou, je omezen v trávení volného času, např. na dovolené, ztratil „chuť do života“, neboť nemá možnosti jako dříve stran realizace plánů a lepší budoucnosti. Žalobce byl nucen odejít ze svého původního zaměstnání, protože nebyl fyzicky schopný ji vykonávat, měl problém sehnat zaměstnání, zvlášť poté, co mu byl v březnu r. 2019 vystaven kladný posudek o invaliditě II. stupně.

5. Ke zjištěnému výhřezu ploténky L4/5 v roce 2013 žalobce ve svém podání z 14.1.2024 (č.l. 270) uvedl, že vertebroalgický syndrom aktivně řešil s odborníky bez nutnosti invazivního zásahu či chirurgického zákroku, léčil se v letech 2013 – 2014, absolvoval rehabilitace a fyzioterapii, před dopravní nehodou pokračoval v dodržování režimových opatření, spočívající zejména v ergonomii práce a pohybu a udržovacím cvičení, před dopravní nehodou neměl žádné vážnější obtíže.

6. Dále žalobce požadoval zaplatit kapitalizovaný peněžitý důchod za období od 18.3.2016 až 31.6.2017 ve výši 288 912 Kč a dále peněžitý důchod (měsíční rentu) ve výši 18 737 Kč s účinností od 1.7.2017 do doby přiznání starobního důchodu žalobci či dosažení věku 65 let, tedy ušlý výdělek po skončení pracovní neschopnosti dle ust. § 2952 a § 2963 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.), což odůvodnil tím, že předmětná dopravní nehoda vyřadila žalobce z pracovního života, byl mu přiznán invalidní důchod II. stupně, nemohl být zaměstnán u stávajícího zaměstnavatele a v důsledku utrpěného zranění poklesla jeho pracovní schopnost. Požadovaná výše nároku 18 737 Kč měsíčně představuje rozdíl mezi vypláceným invalidním důchodem a předpokládanou mzdou žalobce, jenž by dosahoval u svého tehdejšího zaměstnavatele, společnosti [právnická osoba]., kde měl být žalobce, nebýt nehody dne [datum] 2015, zaměstnán.

7. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobcem uplatněné nároky neuznala, uznala pouze nároky, které žalobci před podáním žaloby vyplatila. Za nesporné označila, že došlo k popsané dopravní nehodě dne [datum] 2015 v katastru obce [adresa], kterou zavinil řidič nákladního vozidla tov. zn. [tovární značka], RZ: [SPZ] s přívěsem zn. [Anonymizováno], RZ: [SPZ], které bylo v době dopravní nehody pojištěno u žalované. Při dopravní nehodě utrpěl žalobce, který seděl v odstaveném vozidle tov. zn. [tovární značka], podvrtnutí a natažení bederní páteře. Žalovaná z titulu pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla uhradila žalobci jím uplatněné nároky na náhradu za bolest, ztížení společenského uplatnění, ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, nákladů na vypracování znaleckého posudku a škodu na vozidle. Žalovaná dále učinila nesporným, že žalobci vyplatila na nárok za ztížení společenského uplatnění částku ve výši 506 286 Kč.

8. Žalovaná namítala, že podvrtnutí a natažení bederní páteře je patologický stav, který vede jen k dočasnému zhoršení bolestivého páteřního syndromu, nezanechává však trvalé posudkově významné následky u osob, které onemocněním bederní páteře před úrazem netrpěly. Žalovaná poukázala na to, že žalobce již před dopravní nehodou trpěl od roku 2013 onemocněním bederní páteře, a to výhřezem bederní meziobratlové ploténky L4/5, což vyplývá ze zdravotní dokumentace předložené žalobcem.

9. K náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti žalovaná uvedla, že žalobci byl přiznán rozhodnutím ČSSZ invalidní důchod pro invaliditu II. stupně, neboť jeho pracovní schopnost poklesla o 50 %, tedy nedošlo k zániku, ale pouze ke snížení pracovní schopnosti. Rovněž namítla absenci příčinné souvislosti mezi invaliditou II. stupně žalobce (snížením pracovní schopnosti) a předmětnou dopravní nehodou, neboť z předložené zdravotní dokumentace vyplývá, že žalobce již od r. 2013 trpěl chronickým vertebrogenním algickým syndromem LS páteře, a tyto páteřní potíže jsou důsledkem těžkých degenerativních patologických změn. Při úrazu žalobce došlo pouze k podvrtnutí a natažení bederní páteře bez poranění kostěných struktur, úraz nevedl k výhřezu meziobratlové ploténky, neboť tímto onemocněním trpěl žalobce již před úrazem, a to od r. 2013, kdy se léčil konzervativně. Následná operace dne [datum] 2015, při níž došlo k odstranění odlomené části meziobratlové ploténky L4/5, byla pouze pokračováním, resp. změnou předchozí konzervativní léčby. Dále uvedla, že žalobce trpí dalšími obecnými onemocněními. Žalovaná rovněž namítala, že žalobce neprokázal, že u něj došlo k poklesu výdělku, když v době dopravní nehody měl se zaměstnavatelem uzavřen pracovní poměr na dobu určitou do 30. 4. 2015, dodatkem z 17. 3. 2015 byl pracovní poměr prodloužen opět na dobu určitou do 30. 9. 2015. Žalovaná sporovala oprávněnost tohoto nároku jako celku i jeho výši.

10. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti:

11. Mezi stranami bylo nesporné, že dne [datum] 2015 došlo k dopravní nehodě v katastru obce [adresa], kterou zavinil řidič nákladního vozidla tov. zn. [tovární značka], RZ: [SPZ] s přívěsem zn. [Anonymizováno], RZ: [SPZ], které bylo v době dopravní nehody pojištěno u žalované. Rovněž bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaná ve vztahu k žalovanému nároku na ztížení společenského uplatnění uhradila žalobci částku ve výši 506 286 Kč.

12. Z lékařské zprávy z [datum] 2013 (č.l. 42) bylo zjištěno že v lednu r. 2013 žalobce při posunování palety cítil bolesti v zádech po „lupnutí“.

13. Z lékařské zprávy z [datum] 2013 (č.l. 41) bylo zjištěno, že žalobce podstoupil CT vyšetření – LS páteře, s diagnózou – bulging disku L4/5, zvýrazněný mediálně-paramediálně doleva sestupnou extrusí disku, o basi 14mm, do hloubky 6-6,5 , s kraniokaudál. rozsahem 12 mm, působící tlak. změny na levostr. kořen L5, naléhání na dur. vak z levé ventrolater. strany, v.s. i levostr. S1.

14. Z lékařské zprávy z [datum] 2013 [tituly před jménem] [jméno FO] - rehabilitace, masáže, cvičení, (č.l. 41 p.v.) bylo zjištěno, že žalobce na terapii reagoval pozitivně, s poměrně dobrým efektem, doporučuje v pravidelné rehabilitaci pokračovat.

15. Z lékařské zprávy z [datum] 2014 [tituly před jménem] [jméno FO] (č.l. 41 p.v.) bylo zjištěno, že od 5. 1. 2014 pokračuje žalobce v rehabilitaci, terapie je plánována po dobu min. 2 měsíců.

16. Z posudku o invaliditě (č.l. 8) žalobce ze dne [datum]2016 č.j. [Anonymizováno][Anonymizováno]bylo zjištěno, že orgán sociálního zabezpečení dospěl k závěru, že žalobce trpí chronickým LS sy s postižením kořene L5, iritační léze, stav po poranění páteře s kompresí L5 4.3.2015, operace 26.3.2015, extirpace hernie disku L4/5 vlevo, foraminotomie, dekomprese kořene L5 vlevo posterolaterálně, koxartróza oboustranně, syndrom bolesti na hrudi – SKG 2.12.2015 bez významných stenoz v koronárním řečišti, supravertikulární a komorová exasystollie dle Holter EKG 11/2015, diabestes mellitu II. typu – dg 1/2016, jedná se o invaliditu druhého stupně, z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost posuzovaného o 50 %, den vzniku invalidity 28. 1. 2016, a dále, že v rámci posudkového zhodnocení bylo zjištěno, že posuzovaný trpí chronickým vertebrogenním algickým syndromem LS páteře, zhoršení obtíží po úraze [datum]2015 – poranění páteře s kompresí L5, neurologický nález z 28.1.2016: svalová dysbalance v krajině pánve, RTG koxartróza I.-II. stupně bilat, počínající dekalcinace skeletu, zjištěn diabetes mellitus II. typu, posuzovaný má limitovaný pracovní potenciál. Bolestivý syndrom páteře hodnocen s ohledem na nález neurologa jako středně těžký v horní hranici procentního rozpětí, navýšeno pro ostatní choroby podílející se na poklesu pracovního potenciálu. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posuzovaného je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. /pozn. soudu: tj. středně těžké funkční postižení, závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervu, popř. symptomatologie neurogenního močového měchýře, se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny/, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %, vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 vyhl. zvyšuje hodnota o 10 %, tj. celkově 50 %.

17. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum] 2016 (č.l. 15an.) soud zjistil, že znalec vycházel z podkladů předaných zadavatelem – mj. z lékařské zprávy z vyšetření CT – Radiodiagnostické oddělení Nemocnice [adresa] ze dne [datum] 2013 se závěrem: m. j. bulging disku L4/5 zvýrazněný mediálně-paramediálně doleva sestupnou extruzí disku, o basi 14 mm do hloubky 6-6,5 mm s kraniokaudálním rozsahem 12 mm, působící tlakové změny na levostranný kořen L5, naléhání na durální vak z levé ventrolaterální strany, v .s. i na levostranný S 1; 11. 3. 2015 vyšetřen MRI: v etáži L4/5 mediální až levostranná paramediální až preforaminální extruze disku sestupné povahy s kompresí thekálního vaku a odstupujícího kořene L5 vlevo. V lednu 2013 žalobce pocítil při posunování palety bolesti v zádech po „lupnutí“, několik týdnů měl bolesti v zádech, během května 2013 se potíže zhoršily, začala propagace bolestí do levé dolní končetiny po zevní straně až do lýtka, žalobce vyšetřen [tituly před jménem] [jméno FO] provedeno CT, zjištěný výhřez plotny L4/5 vlevo, léčen konzervativně, dlouhodobě rehabilitoval. Stav se zklidnil, nosil bederní pás, byl prakticky bez potíží, normálně pracoval, věnoval se koníčkům, dlouhodobě pravidelně cvičil. Po dopravní nehodě dne [datum] 2015 zpočátku konzervativní terapie, doplněno vyšetření MRI, neurochirurgy indikována operace, které se podrobil dne [datum] 2015, pooperační průběh hladký, bez komplikací, následná dlouhodobá rehabilitace, nyní již cvičí sám, pro přetrvávající potíže 13. 4. 2016 kontrolní MRI, zatím doporučen konzervativní postup, operace při zhoršení. Žalobce subjektivně ujde po rovině od 500 do 2000 metrů, vadí mu chůze ze svahu, ze schodů, má bolesti, někdy obtížně vstává, musí pomalu z lehu do stoje, špatně se ohýbá, má problém přenášet i lehká břemena, mívá křeče, nevydrží delší dobu stát ani sedět, musí spát se skrčenýma nohama v úlevové poloze, cítí změny počasí, občas má otoky nártu levé nohy, špatně se ohýbá, pro bolest nedřepne, z kleku vstává s bolestí, má bolesti při otáčení v posteli, omezil koníčky – turistiku, kynologii, hledání kovů, musel nahradit vanu sprchovým koutem. Ze zdravotních pomůcek žalobce užívá bederní pás, který si nakládá do auta či jiných dopravních prostředků k prevenci následků otřesů a k prevenci prochlazení. Žalobce je soběstačný s limity, domácí život celkem zvládá, hlavní oblasti života v normě, v běžném sociálním a občanském životě nepociťuje zvláštní limity mimo výše uvedených, ve společenském životě též. Již před dopravní nehodou [datum] 2015 se žalobce od roku 2013 léčil pro levostranný LS syndrom na základě výhřezu meziobratlové ploténky, před úrazem byl bez větších obtíží, pracoval, necítil zvláštní omezení, věnoval se koníčkům, individuálně rehabilitoval a používal preventivně bederní pás při jízdě dopravními prostředky. V důsledku nehody došlo k náhlému zhoršení potíží spojených s výhřezem, trauma při nehodě lze charakterizovat jako natažení či podvrtnutí bederní páteře, nedošlo k poranění kostěných struktur, nehoda vedla k manifestaci dříve přítomného a takřka odeznělého LS syndromu, který musel být operován. Přes prakticky totožný nález na vyšetření CT z roku 2013 a MRI po nehodě lze konstatovat, že nehoda [datum] 2015 byla jednoznačnou příčinou zhoršení zdravotního stavu žalobce. Dříve přítomná omezení, tj. nálezem na LS páteři před nehodou, je v posudku zohledněna – dle metodiky je hodnoceno zhoršení oproti předchozímu stavu, v tomto případě lze výchozí stav obecně charakterizovat jako omezení funkce – postižení páteře – lehké. Datum ustálení zdravotního stavu žalobce je stanoveno na [datum] 2016, facilitátor, který znalec vzal v úvahu při posouzení aktivit a participace dle Metodiky, je bederní pás. Celkový rozsah ztížení společenského uplatnění znalec ohodnotil na 12,64 % a uplatnil modifikační koeficient ve výši 15 % z důvodu lehkého postižení krajiny LS páteře před úrazem, jehož výška je střední hodnota rozmezí na stupni lehká obtíž…. 5 – 24 %. (pozn. soudu – znalec nad rámec požadovaného vyčíslil ZSÚ dle % ohodnocení a znalcem učiněné modifikace na částku 1 137 063 Kč).

18. Z výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] (č.l. 365) bylo zjištěno, že znalec setrvává na závěrech svého znaleckého posudku, jednalo se o jeden z prvních znaleckých posudků, který na Metodiku vypracovával. Předchorobí žalobce ve svém znaleckém posudku zhodnotil, omezení funkce postižení páteře hodnotil jako lehké, tedy lehká obtíž v rozmezí 5 – 24 %, přičemž z tohoto rozmezí uplatnil ve svém posudku modifikační koeficient ve výši 15 %. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že co se týče nálezu na grafických vyšetření žalobce týkající se vyhřezlé ploténky, tyto jsou prakticky totožné. [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že když žalobce byl schopen pracovat v rámci středně těžké práce, z toho znalec usuzuje, že žalobce měl před dopravní nehodou pouze lehké zdravotní obtíže. Znalec dále uvedl, že žalobce již od r. 2013 věděl, že má vyhřezlou ploténku. K facilitátoru, který znalec ve svém posudku uvažoval, [tituly před jménem] [jméno FO] specifikoval, že se jednalo o fixační bederní pás. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dále vypověděl, že v r. 2013 bylo u žalobce provedeno vyšetření CT a byl zjištěn výhřez plotny L4/5.

19. Ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví různá se zvláštní specializací – chirurgie a traumatologie, stanovení nemateriální újmy na zdraví z [datum] 2018 (č.l. 89) je uvedeno, že k výhřezu (extruzi) elastického středu meziobratlové ploténky L4/5 došlo až při dopravní nehodě dne [datum] 2015. Datum ustálení zdravotního stavu žalobce je stanoveno na [datum] 2016. Žádný facilitátor, který by znalec vzal v úvahu při posouzení aktivit a participace dle Metodiky, není uveden. Celkový rozsah ztížení společenského uplatnění znalec ohodnotil na 11,21 % a uplatnil modifikační koeficient ve výši 15 % z důvodu degenerativních změn páteře před dopravní nehodou. (pozn. soudu – znalec nad rámec požadovaného vyčíslil ZSÚ dle % ohodnocení a znalcem učiněné modifikace v penězích na částku 1 008 435 Kč).

20. Z výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] (č.l. 132) vyplynulo, že nález z CT vyšetření žalobce z nemocnice [adresa], kde je popsán bulging a rovněž roztržení (extruse) disku, považuje za nejednoznačný, a dále uvedl, že dle jeho názoru nemá facilitátor – bederní pás žádný zásadní vliv na posuzování domén, proto jej nepromítl do svého znaleckého posudku.

21. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] (č.l. 126) (bez připojeného data, razítka, podpisu znalce a bez znalecké doložky) vyplývá, že znalec žalobce pro účely vyčíslení % výše ztížení společenského uplatnění osobně nevyšetřil, vycházel pouze z doložené zdravotnické dokumentace a posudku [tituly před jménem] [jméno FO], dospěl k celkovému rozsahu ztížení společenského uplatnění znalec ve výši 5,63 % a uplatnil modifikační koeficient ve výši 15 % z důvodu předchorobí. (pozn. soudu – znalec rovněž vyčíslil ZSÚ dle % ohodnocení a znalcem učiněné modifikace na částku 506 286 Kč).

22. Z ústavního znaleckého posudku č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] (č.l. 221an.) bylo zjištěno, že z CT vyšetření žalobce z 24.6.2013 byl zjištěn výhřez plotny L4-5 vlevo – bulging disku L4/5 zvýrazněný mediálně-paramediálně doleva sestupnou extrusí disku, přičemž se jedná o nález významné patologie, který lze interpretovat jako výhřez meziobratlové ploténky do páteřního kanálu způsobující tlakové změny na nervovém kořenu L5 vlevo. Dále bylo zjištěno znaleckým ústavem z propouštěcí zprávy z hospitalizace žalobce na neurologickém oddělení Nemocnice [adresa] od 4. do 22. 3. 2015, že se žalobce léčí s výhřezem bederní ploténky, nosí bederní pás. V lékařské zprávě po převozu RZP žalobce dne [datum]2015 do nemocnice bylo uvedeno, že se léčí s výhřezem bederní ploténky, nosí bederní pás, dne [datum]2015 předán do péče neurochirurgického oddělení [Anonymizováno] [adresa] – celkem uzavřeno jako posttraumatická recidiva iritačně zánikového kořenového syndromu L5 vlevo na podkladě mediální až levostranné preforaminální hernie disku L4/5. Znalecký ústav ve svém znaleckém posudku dospěl k závěru, že žalobce měl před dopravní nehodou prokazatelně vyhřezlou ploténku L4/5, což bylo prokázáno CT vyšetřením v 6/2013, tedy zjištěná extruze (výhřez) ploténky L4/5 nebyla způsobena předmětným úrazem dne [datum]2015, byla jen poté opět prokázána. V přímé souvislosti s poraněním bederní páteře při dopravní nehodě je u žalobce vznik lehkého zánikového posttraumatického syndromu s dominující poruchou kožního čití – senzitivní forma zánikového kořenového syndromu L5. V dalším průběhu bylo dne 13.4.2016 provedeno nové vyšetření bederní páteře magnetickou resonancí, které ukázalo degenerativní změny meziobratlových plotének, zúžení páteřního kanálu a pooperační změny ve výši z/5 – stav po hemilaminektomii (odstranění části obratlového oblouku, nutné pro získání přístupu k vyhřezlé ploténce) a jizvení v okolí kořene. Znalecký ústav ve svém znaleckém posudku poukázal na to, že facilitátor – bederní pás žalobce nosil již před nehodou, a z medicínského hlediska šlo o úraz lehký, který vedl k podvrtnutí bederní páteře a úrazové horšení výhřezu meziobratlové ploténky mezi 4. a 5. bederním obratlem. Za trvalý následek žalobce způsobený v příčinné souvislosti s dopravní nehodou ze dne [datum]2015 znalecký ústav označil poruchu hybnosti bederního páteře středního stupně a kořenový iritační syndrom (trvalé dráždění míšního kořene) L5 vlevo. Znalecký ústav dále dospěl k závěru, že základní porucha zdravotního stavu, pro kterou byl žalobce uznán invalidním, není přímým následkem při dopravní nehodě, neboť lumboischialgie vlevo byly zjištěny již v roce 2013, žalobce používal bederní ortézu (bederní pás) a ve zdravotní dokumentaci je uvedeno, že přetrvává léčení pro tyto obtíže. Z propouštěcí zprávy z hospitalizace na neruologickém oddělení Nemocnice [adresa] od [datum] do [datum] 2015 rovněž vyplývá, že se žalobce léčí s výhřezem bederní ploténky a nosí bederní pás. Ani ostatní onemocnění, pro která byl stupeň invalidity žalobce zvýšen, nemají původ v této nehodě. V ústavním znaleckém posudku je rovněž uvedeno, že se zpracované znalecké posudky nedostatečně vypořádaly s tím, že výhřez meziobratlové ploténky byl prokazatelně přítomný již před nehodou, a nemůže tak být jejím následkem, což se týká i následné operace páteře. Podle mechanizmu úrazu šlo o úraz lehký, který vedl k podvrtnutí bederní páteře. Vyšetření magnetickou resonancí dne [datum] 2016 ukázalo pooperační změny (stav po hemilaminektomii a jizvení v okolí kořene) a také lehké degenerativní změny na ostatních bederních meziobratlových ploténkách. U žalobce je nadále přítomno degenerativní onemocnění bederní páteře s postižením více meziobratlových plotének.

23. Z doplnění ústavního znaleckého posudku z [datum]2024 (pozn. soudu – zodpovězení otázek) na čl. 281an. bylo zjištěno, že znalci ze znaleckého ústavu ve své odpovědi na písemně položené otázky setrvali na svých stanoviscích uvedených v posudku, tedy, že byl před dopravní nehodou u žalobce prokázán výhřez ploténky L4/5 s tlakem na míšní kořen L5 vlevo, šlo tedy o shodný klinický nález při postižení prokázaném dvěma zobrazovacími metodami, jako při vyšetření magnetickou rezonancí bederní páteře 11. 3. 2015, kde je uveden stejný nález – v etáži L4/5 mediální až levostranná preforaminální extruse disku sestupné povahy, s kompresní thekálního vaku a odstupu kořene L5 vlevo. Z doplňku se dále podává, že bolestivý páteřní syndrom je chronické degenerativní onemocnění, které se projevuje atakami zhoršení, které trvají týdny až měsíce, a následným klidovým obdobím. První doloženou ataku měl žalobce v lednu r. 2013, trvala několik měsíců, stav se po léčbě zklidnil. Další ataka byla vyvolána předmětným úrazem, rozdíl byl v tom, že léčba byla chirurgická. Po operaci byla zhoršená hybnost bederní páteře, objektivní neurologický nález byl poměrně malý.

24. Z výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze znaleckého ústavu - [Anonymizováno] (č.l. 316) bylo zjištěno, že znalec na závěrech ústavního znaleckého posudku trvá. Extruse disku L4/5 (výhřez ploténky) je zjištěn již na CT vyšetření z června r. 2013, tj. před dopravní nehodou. Následkem nehody bylo u žalobce způsobeno zhmoždění nervu, postižení kořene a chronické dráždění, jednalo se o senzitivní poškození, přičemž nebyla porušena motorická funkce kořene a v důsledku nehody došlo k trvalému následku u žalobce, a to k poškození 5. bederního nervu, které je v oblasti cítivé. Klinický nález v podobě vyhřezlé meziobratlové ploténky L4/5 byl stejný před i po dopravní nehodě. Znalci ze znaleckého ústavu žalobce nevyšetřovali, neboť by mohl být zjištěn stav pouze po operaci, nikoli po úrazu, proto vycházeli z lékařské zdravotní dokumentace. Žalobce nosil bederní pás před nehodou, žil s tím, že má vyhřezlou ploténku. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] odmítl závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO], že by došlo k „protruzi“, neboť z lékařské zprávy z r. 2013 jednoznačně vyplývá, že došlo k extruzi (výhřezu) a dále, že si to [tituly před jménem] [jméno FO] vysvětluje po svém, přestože to z lékařské zprávy nevyplývá. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dále vypověděl, že k žádnému poškození hrudi nebo hlavy při nehodě žalobce nedošlo, žalobce žádné psychické potíže neměl, nikomu je neuváděl, nález na koronárních tepnách byl normální nález přiměřený věku. Co se týče cukrovky, tu má žalobce od r. 2016 po akutním zánětu slinivky. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dále vypověděl, že žalobce nikdy nebyl shledán dočasně pracovně neschopným pro páteřní obtíže, ale pro jiné zdravotní obtíže. Co se týče mechanismu úrazu při dopravní nehodě, jednalo se svou povahou z hlediska traumatologického o úraz lehký. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ze znaleckého ústavu vypověděl, že výhřez ploténky je celoživotní onemocnění, které s sebou přináší vlny zhoršení a zklidnění, pacient žije s tím, že má vyhřezlou ploténku. Ke své osobě znalce [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že má 2 atestace, jednak ze všeobecného lékařství a z posudkového lékařství a je znalcem zabývajícím se pracovními úrazy a nemocemi z povolání a posudkového lékařství. Znalecký kolektiv byl tvořen [tituly před jménem] [jméno FO], posudkovým lékařem, [tituly před jménem] [jméno FO], neurologem, a [tituly před jménem] [jméno FO], což je ortoped – traumatolog, všichni byli zaměstnanci na katedře posudkového lékařství.

25. Z předžalobní výzvy z 29.5.2016 (č.l. 23) bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 1 308 492 Kč ve lhůtě do 15. 6. 2016.

26. Z pracovní smlouvy z 4. 3. 2014 (č.l. 29) mezi žalobcem (zaměstnancem) a spol. [právnická osoba]. bylo zjištěno, že žalobce měl sjednaný pracovní poměr na dobu určitou od 4. 3. 2014 do 31. 3. 2015 na pozici mistr údržby.

27. Z dohody o změně pracovní smlouvy z 17. 3. 2015 (č.l. 31) bylo jištěno, že pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 30. 9. 2015.

28. Ze mzdového listu žalobce (na č.l. 36) byl zjištěn počet odpracovaných dnů žalobce u zaměstnavatele v období od března 2014 do prosince 2014, kdy žalobce odpracoval každý měsíc od 19 do 23 dnů v daném měsíci, a byl zjištěn průměrný výdělek (pozn. soudu – soud tyto blíže nespecifikuje s ohledem na právní posouzení).

29. Z rozhodnutí Úřadu práce z [datum] dubna 2016 (č.l. 141) č.j. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobci byla přiznána podpora v nezaměstnanosti od 18. 3. 2016 ve výši 14 115 Kč měsíčně po dobu prvních dvou měsíců, 10 858 Kč měsíčně po dobu dalších dvou měsíců a 9 772 Kč měsíčně po zbývající podpůrčí dobu 8 měsíců.

30. Z pracovní smlouvy (č.l. 146) mezi žalobcem (zaměstnancem) a spol. [právnická osoba]. z 15. 6. 2018 bylo zjištěno, že se žalobcem byl sjednán pracovní poměr na dobu určitou od 15. 6. 2018 do 31. 12. 2018.

31. Z dodatku k pracovní smlouvě (č.l. 148) z 31. 12. 2018 bylo zjištěno, že se pracovní poměr žalobce (dle předchozího bodu) sjednává do 31. 12. 2019.

32. Z účastnického výslechu žalobce (č.l. 340) bylo zjištěno, že problémy se zády trpěl již od první poloviny r. 2013, tzv. mu „ruplo“ v zádech při zvedání palety, rozhodl se řešit léčbu konzervativně, chodil k fyzioterapeutce [tituly před jménem] [jméno FO] v [Anonymizováno], a to jednou až dvakrát za měsíc. [tituly před jménem] [jméno FO] ho naučila cviky, které potom doma s manželkou cvičil, nebyla mu navrhována operace. Následkem pravidelného cvičení se mu zdravotní stav zlepšil, pracoval bez omezení. Žalobce dále vypověděl, že v průběhu r. 2013 mu [tituly před jménem] [jméno FO] naordinovala nošení fixačního bederního pásu, fixační bederní pás žalobce používal na delší cesty automobilem, zhruba jednou za měsíc, při práci ve studené hale nosil zahřívací bederní pás. Žalobce vypověděl, že bezprostředně před nehodou zdravotní obtíže neměl, jel z práce, když se dopravní nehoda stala. Žalobce vypověděl, že trpí po dopravní nehodě chronickými bolestmi v páteři, nejen v bederní páteři, usíná v nepřirozené poloze s rukou pod hlavou, hlavně na podzim a na jaře 5x až 6x v měsíci mívá křeče v noci, bolest mu vystřeluje do dolní končetiny, ráno poté musí procvičovat a bolest následně přetrvává 2-3 dny, také zakopává, přičemž tyto zdravotní obtíže před nehodou neměl. Žalobce vypověděl, že od doby ustáleného zdravotního stavu byl nucen předělat koupelnu z vany na sprchu, protože se ve vaně není schopen sám vykoupat, má problémy s postelí, není schopen si sám ostříhat nehty na noze, nosí boty na zip, dělá mu problém naskládat nádobí do myčky, již není schopen měnit kola u auta ani vymalovat, neshrabe listí, nevyluxuje. Žalobce uvedl, že před nehodou cvičil psy, hrál fotbal, věnoval se turistice, od doby ustáleného zdravotního stavu už absolvuje pouze krátké vycházky. Žalobce dále vypověděl, že občas nosí fixační bederní pás, když se nehlídá a něco přežene, dále na delší trasy automobilem nosí nafukovací límec okolo krku, tento mu byl předepsán na rehabilitaci v [Anonymizováno].

33. Soud vyšel ze shodných tvrzení stran ohledně těch skutečností, které mezi nimi byly nesporné, zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

34. Dne [datum] 2015 došlo k dopravní nehodě (dále také jen „dopravní nehoda“) v katastru obce [adresa], kterou zavinil řidič nákladního vozidla tov. zn. [tovární značka], RZ: [SPZ] s přívěsem zn. [Anonymizováno], RZ: [SPZ], které bylo v době dopravní nehody pojištěno u žalované. Žalobce utrpěl již před dopravní nehodou v r. 2013 výhřez ploténky L4/5, což bylo prokázáno CT vyšetřením v 6/2013, léčil se konzervativně, tj. cvičením a rehabilitací, nebyl zásadním způsobem omezen v pracovní činnosti. Při dopravní nehodě dne [datum] 2015 došlo u žalobce k podvrtnutí bederní páteře a úrazovému zhoršení výhřezu meziobratlové ploténky mezi 4. a 5. bederním obratlem (tj. L4/5), v důsledku čehož žalobce podstoupil operaci. Následkem dopravní nehody bylo žalobci způsobeno zhmoždění nervu, postižení kořene a chronické dráždění, jednalo se o senzitivní poškození. V důsledku dopravní nehody došlo k trvalému následku u žalobce, a to k poškození 5. bederního nervu, které je v oblasti cítivé. Klinický nález u žalobce v podobě zjištěné extruze (výhřezu) ploténky L4/5 byl před i po dopravní nehodě stejný, což bylo prokázáno CT vyšetřením z [datum]2013 a MRI vyšetřením po dopravní nehodě z [datum]2015. Výhřez (extruze) ploténky L4/5 u žalobce tedy nebyl způsoben úrazem ze dne [datum] 2015. Žalobce před i po dopravní nehodě nosil fixační bederní pás, a to občasně, například při delší jízdě dopravním prostředkem. Žalovaná uhradila žalobci na ztížení společenského uplatnění částku ve výši 506 286 Kč.

35. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

36. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném ke dni 28.2.2018, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému, mimo jiné, způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal.

37. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

38. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

39. Podle § 2927 odst. 1 o. z., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu; stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

40. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

41. Podle § 2963 odst. 1 o.z., po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu. Dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám.

42. K nároku na ztížení společenského uplatnění soud I. stupně uvádí:

43. Předně soud I. stupně poukazuje na skutečnost, že dle konstantní judikatury může být příčinou škody může pouze taková okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 25 Cdo 3585/2007). V projednávané věci soud shledal za prokázané, že předmětná nehoda byla podstatnou příčinou následku vzniklého u žalobce z titulu překážky lepší budoucnosti, tj. ztížení společenského uplatnění, a to v rozsahu podrobněji specifikovaného níže.

44. Nemajetková újma vyvolaná ublížením na zdraví má být odčiněna v penězích plně, případně podle zásad slušnosti, přičemž však zákon nestanoví žádná konkrétní kritéria, která má zvažovat soud rozhodující o náhradě za bolest, ztížení společenského uplatnění či další nemajetkové újmy. Za účelem objektivizace a medicínské klasifikace vytrpěných újem na zdraví byl vypracován systém označovaný jako Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (§2958o.z.) (dále jen „Metodika“), jejíž základní východiska byla publikována pod Rc 63/2014Sb. Postup v ní popsaný má plnit zákonný princip slušnosti (§2958 věta druhá o.z.) i požadavek legitimního očekávání (§13 o.z.). (viz usnesení NS ze dne 25.1.2017, sp. zn. 6 Tdo 1791/2016 (TrR 2/2018)). Tento systém je založen na upravené metodice Světové zdravotnické organizace (WHO), nazvané v české verzi Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (ICF), a to tak, aby u trvalých zdravotních následků, ztěžujících poškozenému společenské uplatnění, bylo možno lékařskou diagnostikou vyjádřit a objektivizovat nepříznivé dopady zdravotních potíží do všech životních činností člověka a ve srovnání s jinými případy kvalifikovat rozsah omezení či vyřazení poškozeného z různých sfér společenského zapojení (takový systém označil za vhodný i Ústavní soud v nálezu ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. I ÚS 3122/2015, viz body 24. a 25.). Součástí takového přístupu je i tzv. objektivizace (personalizace) výpočtem zjištěné částky, tedy její individuální úprava s ohledem na konkrétní poměry poškozeného, zejména věk, rozsah a kvalitu předchozího společenského zapojení, případně další významné okolnosti uvedené v § 2957 OZ. (viz rozsudek NS z 15. 12. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1361/2021 (Rc 90/2022) Postup popsaný v Metodice Nejvyššího soudu má plnit zákonný princip slušnosti (§ 2958 věta druhá OZ) i požadavek legitimního očekávání (§ 13 OZ).

45. Pokud jde o výše specifikovanou Metodiku, soud I. stupně je si vědom, že se jedná o právně nezávaznou, a pouze doporučenou metodiku Nejvyššího soudu, na jejímž podkladě jsou znalci z příslušného oboru vypracovávány znalecké posudky, avšak považuje ji za vhodný způsob objektivizace vytrpěných újem poškozeného na zdraví za současného splnění zákonného principu slušnosti a posouzení individuálních okolností daného případu, a současně i naplnění požadavku legitimního očekávání. V tomto směru soud I. stupně poukazuje na skutečnost, že znalci z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, nepřísluší, aby na základě Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle §2958 o.z.) sám stanovil a určil částku náhrady za ztížení společenského uplatnění, neboť je to soud, kdo stanoví její výši podle předem daných kritérií. Účelem znaleckého posudku je vytvořit pro soud dostatečně podrobný, strukturovaný a pochopitelný skutkový podklad, obsahující odborný lékařský závěr o míře vyřazení poškozeného z životních činností definovaných v Metodice tak, aby soud mohl učinit právní závěr o výši náhrady za nemajetkovou újmu. (viz Usnesení NS ze dne 30. 9. 2017, sp.zn. 8 Tdo 190/2017(Rt39/2018).

46. V projednávané věci byly vypracovány celkem čtyři znalecké posudky, z toho tři znalecké posudky se zaměřením primárně na stanovení celkového procenta obtíží posuzovaného (žalobce) dle Metodiky, k nimiž došlo v důsledku škodní události, a dále ústavní znalecký posudek posuzující mimo jiné příčinnou souvislost mezi vznikem škody a následky ve vztahu k žalovanému nároku.

47. Pokud jde o znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] doložený žalovanou, k tomu soud uvádí, že z tohoto znaleckého posudku a v něm uvedených závěrů nevycházel, a to z několika důvodů. Předně nebyl tento znalecký posudek doložen soudu v řádné podobě, tedy s podpisem a razítkem znalce, rovněž absentovala znalecká doložka. Za zásadní nedostatek soud považoval také tu skutečnost, že [tituly před jménem] [jméno FO] žalobce osobně nevyšetřil a při stanovení výše ztížení společenského uplatnění dle Metodiky vycházel pouze z listinných podkladů, aniž by existovala jakákoli překážka pro provedení tohoto vyšetření. Soud proto v souladu s judikaturou z tohoto listinného důkazu nevycházel a neučinil z něho žádné závěry.

48. Co se týče znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], znalce ustanoveného soudem, soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že není možné vycházet ani z tohoto znaleckého posudku a jeho závěrů, neboť [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl ve svém znaleckém posudku k závěru odporujícímu zdravotní lékařské dokumentaci žalobce, když posoudil, že k výhřezu (extruzi) ploténky L4/5 došlo v příčinné souvislosti s dopravní nehodou. Při svém výslechu u soudu znalec [jméno FO] uvedl, že nález z CT vyšetření žalobce z r. 2013, kde je výslovně uveden závěr o sestupné extrusi disku L4/5, považuje za nejednoznačný, tento jeho názor byl však vyvrácen ústavním znaleckým posudkem, a rovněž i znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] doloženým žalobcem. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] i znalci ze znaleckého ústavu dospěli ke shodnému a jednoznačnému závěru, tedy, že žalobce již před předmětnou dopravní nehodou utrpěl v r. 2013 výhřez ploténky L4/5, kdy extruse disku (výhřez ploténky) byla prokázána CT vyšetřením ze dne [datum]2013, a tento nález prokazatelně vyplývá i ze samotné lékařské zprávy z tohoto CT vyšetření, kterou měl soud rovněž k dispozici a kde je uvedený závěr o výhřezu ploténky (extrusi disku) L4/5 rovněž popsán. Znalec ze znaleckého ústavu rovněž při svém výslechu u soudu vysvětlil, že výhřez ploténky je celoživotní onemocnění, které se vyznačuje tzv. atakami, tedy pacient tímto onemocněním bude trpět již po celý život, a může se střídat období bez zdravotních obtíží s atakami, kdy se onemocnění projeví. Rovněž se soud I. stupně neztotožňuje s vyjádřením znalce [tituly před jménem] [jméno FO], že na posuzování domén nemá žádný zásadní vliv užití facilitátoru – fixačního bederního pásu, který žalobce nosí, když právě zhodnocení míry a stupně obtíží dle Metodiky závisí nejen na kapacitě (tj. schopnosti vykonat činnost bez pomůcky), ale i na výkonu (tj. schopnosti vykonat činnost s příslušnou pomůckou, tj. s použitím facilitátoru), na základě čehož je zjištěn kvalifikátor (tj. stupeň či procento omezení). Pokud jde o facilitátor, k tomu soud I. stupně uvádí, že se jedná o zdravotnickou pomůcku, která zlepšuje výkon hendikepované osoby, a slouží k co největšímu znovuzařazení poškozeného do života, k udržení co nejvyšší úrovně jeho samostatnosti a k uplatnění ve všech sférách života, jichž se může účastnit. Při posouzení míry obtíží je tedy nezbytné zohlednit užívání facilitátoru (v daném případě fixačního bederního pásu), když jako zdravotnická pomůcka umožňuje žalobci lepší zapojení do rodinného či společenského života. (srovnej rozsudek NS ze dne 20.10.2020, sp. zn. 25 Cdo 357/2019).

49. Soud I. stupně proto při posuzování vzniku a výše ztížení společenského uplatnění vycházel ze zbývajících odborných podkladů, a to ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a podpůrně i ze závěrů ústavního znaleckého posudku, kdy soud doplňuje, že znalecký ústav neměl oprávnění posuzovat nemajetkovou újmu dle Metodiky, avšak ústavní znalecké závěry byly důležité z hlediska posouzení příčinné souvislosti mezi příčinou (dopravní nehodou) a následkem (zdravotními obtížemi vzniklými v důsledku dopravní nehody) za současného zohlednění předchorobí žalobce. Soud v tomto směru zdůrazňuje, že je vždy nutno posuzovat rozdíl mezi stavem před poškozením zdraví (tzv. předchorobí) a po poškození, neboť jen za tento rozdíl škůdce, v tomto případě žalovaná pojišťovna, odpovídá. Právě posouzení předchorobí a míry zdravotních obtíží žalobce v předchorobí bylo v daném případě zásadní, protože zde soud nemohl vyjít z obvyklé hodnoty 100 %, tedy, že by žalobce (poškozený) neměl žádné zdravotní obtíže související s následným poškozením zdraví, neboť bylo v řízení prokázáno, že žalobce již od ledna 2013 měl vyhřezlou ploténku L4/5. Tento nález byl prokázán vyšetřením CT z [datum]2013, přičemž prakticky totožný nález (vyhřezlou ploténku) měl žalobce i na vyšetření MRI (magnetické rezonance) z [datum]2015, tedy po dopravní nehodě. Soud při posuzování předchorobí vyšel z provedených důkazů, účastnického výslechu žalobce, jakož i závěrů znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Mzdovým listem za r. 2014 bylo prokázáno, že žalobce pracoval, nebyl v dlouhodobé pracovní neschopnosti, tedy ho zdravotní obtíže spojené s výhřezem ploténky z r. 2013 neomezovaly výrazným způsobem v pracovní činnosti. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém znaleckém posudku posoudil předchorobí žalobce, kdy omezení daná nálezem na LS páteři před nehodou ve svém posudku zohlednil a charakterizoval jako omezení funkce postižení páteře – lehké a z tohoto důvodu modifikoval jím uvedenou výslednou částku snížením o 15 % (tj. vycházel z výchozí hodnoty nikoli 100 %, nýbrž 85 %). Soud poukazuje na to, že se jedná o právní otázku, nikoli odbornou, tedy soud není výší této modifikace vázán. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] při svém výslechu k výši modifikace uvedl, že posoudil omezení funkce postižení páteře jako lehké, čemuž odpovídá hodnocení od 5 do 24 %, přičemž v rámci své znalecké úvahy dospěl k výši 15 %. Soud k tomuto uvádí, že po důkladném zvážení všech okolností daného případu dospěl k závěru, že ačkoli se ztotožňuje se závěrem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] v tom smyslu, že se u žalobce jednalo o lehké omezení v rámci předchorobí, tedy odpovídající 5-24% modifikaci, nelze se ztotožnit s výši této modifikace tak, jak ji vyčíslil znalec. Jak vysvětlil znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ze znaleckého ústavu při svém výslechu, výhřez ploténky je celoživotní onemocnění, které s sebou přináší vlny zhoršení a zklidnění, pacient žije s tím, že má vyhřezlou ploténku, s tím rovněž souvisí také zdravotní omezení z tohoto onemocnění vyplývající. Soud proto dospěl k závěru, že výše modifikace vzhledem k předchorobí žalobce činí 24 % (tj. výchozí hodnota nikoli 100 %, nýbrž 76 % z dané částky), tedy při horní hranici lehkého omezení funkce postižení páteře.

50. Pro úplnost ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] soud ještě dodává, že mírné formální nedostatky znaleckého posudku co se týče formuláře pro výpočtu odškodnění byly překlenuty výslechem znalce při jednání, kdy byl dán široký prostor žalované doptat se na jednotlivé posuzované domény, a současně soud přihlédl ke skutečnosti, že uvedený znalecký posudek byl vypracován již v r. 2016, tj. v počátcích nového způsobu odškodňování, tedy nelze přistupovat k posudku tak formalisticky jako k nově vzniknuvším znaleckým posudkům dle Metodiky.

51. Pokud jde o hodnocení věrohodnosti účastnické výpovědi žalobce, k tomu soud uvádí, že již ze své podstaty má účastnická výpověď obecně menší váhu v porovnání se svědeckou výpovědí, a to s ohledem na příp. následky nepravdivé výpovědi. Žalobce výslech svědků nenavrhl, soud je proto neprováděl. Pro soud bylo zásadní zjistit skutkový stav co se týče způsobu života a aktivit/participací na společenském životě žalobce před a po předmětné dopravní nehodě. Z verbálního a nonverbálního vyjadřování žalobce při jeho výslechu soud nenabyl dojmu, že by žalobce ve své účastnické výpovědi uváděl nepravdu, byť je zřejmá osobní zainteresovanost žalobce na věci. Soud proto pro zjištění předchorobí a poúrazového stavu vycházel i z jiných provedených důkazů, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech s účastnickou výpovědí a ostatními důkazy.

52. Pokud jde o datum ustálení zdravotního stavu, soud vzal z provedeného dokazování a znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] za prokázané, že k ustálení zdravotního stavu žalobce došlo dne [datum] 2016, tj. po jednom roce od úrazu žalobce utrpěného při dopravní nehodě dne [datum] 2015 (jak tomu ostatně bývá zpravidla i v jiných případech).

53. Pro stanovení výše ztížení společenského uplatnění se vychází z rámcové částky v roce ustálení zdravotního stavu. Tato částka vyjadřuje pomyslné 100 % vyřazení poškozeného ze společenského života a je vyjádřena pomocí 400násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného. (viz rozsudek NS z 15. 12. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1361/2021, Rc 90/2022 či nález ÚS sp. zn. I. ÚS 2221/22). Pro rok 2016, kdy k ustálení zdravotního stavu došlo, činí výchozí rámcová částka 10 586 800 Kč. Při zohlednění předchorobí (viz předchozí body) soud vypočítal výchozí rámcovou částku sníženou o 24 %, tj. odpovídající 76 % (100 % – 24 %) z částky 10 586 800 Kč, tj. částku 8 045 968 Kč.

54. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém znaleckém posudku vypočetl celkové obtíže žalobce ve výši 12,64 % odpovídající z posuzovaných kapitol D4 – Pohyblivost ve výši 5,29 %, D5 – Péče o sebe ve výši 1,76 %, D6 – Život v domácnosti ve výši 2,86 %, D8 – Hlavní oblasti života ve výši 1,20 % a D9 – Život komunitní, sociální a občanský ve výši 1,52 %.

55. Soud I. stupně v souladu s judikaturou (např. rozsudek NS ze dne 16. 12. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2843/2020 či nález ÚS sp. zn. I. ÚS 1010/22) nepřejímal automaticky míru obtíží zjištěnou znalcem, ale naopak sám posoudil uvedené kapitoly, kdy na základě důkladného posouzení, provedeného dokazování a zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že celková míra obtíží žalobce, pokud jde o ztížení společenského uplatnění, je v rozsahu 10 %, tedy o něco nižší, než jakou vypočetl znalec. Soud dospěl k závěru, že kapitoly D4 – Pohyblivost ve výši 5,29 %, D6 – Život v domácnosti ve výši 2,86 % a D8 – Hlavní oblasti života ve výši 1,20 % hodnocené znalcem, odpovídají zjištěným obtížím žalobce na základě provedeného dokazování a zjištěného skutkového stavu, tedy tyto kapitoly a jejich výši ponechal beze změny. Soud se však neztotožnil s hodnocením domény D5 znalce, tedy péče o sebe, kdy znalec ve svém znaleckém posudku zahrnul tyto obtíže/domény: D510 – sám se umýt, D520 – péče o části těla a D 540 – Oblékání, vše vyčíslené 0,59 % (tj. obtíže korigované vahou). Soud poukazuje na to, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce měl problémy se sám umýt nebo se obléknout. V rámci svého účastnického výslechu (kdy soud poukazuje na skutečnost, že musel vycházet primárně pouze z něj, neboť žalobce jiné důkazy k prokázání svých tvrzení týkajících se způsobu života a aktivit/participací na společenském životě před a po předmětné dopravní nehodě ani v průběhu 7let trvajícího soudního řízení nenavrhl, vyjma důkazů týkajících se pracovního zapojení žalobce) na tuto otázku (viz č.l. 342) žalobce pouze uváděl problémy při obouvání bot, v důsledku čehož nosí boty na zip, a dále, že si neostříhá sám nehty na noze. Nebylo však prokázáno, do jaké míry tyto obtíže měl či neměl již před dopravní nehodou, a o kolik tedy došlo ke zhoršení stavu oproti předchorobí, proto soud po zvážení všech skutečností korigoval výši % zjištěných obtíží na 0,35 %. Soud v tomto směru poukazuje na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], v němž se uvádí, že žalobce je soběstačný s limity a domácí život celkem zvládá, proto soud na základě zjištěných skutečností korigoval výši % obtíží, jak uvedeno shora. Soud se dále neztotožnil s hodnocením znalce [tituly před jménem] [jméno FO], pokud jde o doménu D9 – Život komunitní, sociální a občanský, v rámci kterého znalec ohodnotil doménu D920 – Rekreace a volný čas ve výši 1,52 % (% obtíže korigované vahou), kdy soud dospěl k závěru, že odpovídající je korekce na 0,3 % zjištěných obtíží. Soud v tomto směru opětovně poukazuje na nedostatečné prokázání participace žalobce, pokud jde o rekreaci či volný čas v rozsahu, který znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém znaleckém posudku uváděl, tj. že žalobce omezil koníčky – turistiku, kynologii, hledání kovů. Žalobce při svém účastnickém výslechu uváděl pouze omezení turistiky a že před nehodou cvičil psy (bez bližších podrobností), nikoli další koníčky, přičemž omezení koníčků nebylo prokázáno jinými provedenými důkazy nad rámec toho, co žalobce v rámci svého účastnického výslechu vypověděl. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] dále vyplývá, že žalobce v běžném sociálním a občanském životě nepociťuje zvláštní limity mimo výše uvedených, ve společenském životě též, proto soud výše uvedené zohlednil a snížil % obtíže, jak výše uvedeno. Výsledná celková míra obtíží proto činí 10 % (D4 – 5,29; D5- 0,35; D6- 2,86; D8 – 1,20; D9 – 0,3 = 10 %). Z částky po zohlednění předchorobí (tj. ze základní náhrady snížené o předchorobí, tj. 8 045 968 Kč – viz bod 49. a 52.) proto činí míra obtíží vyjádřená v penězích po zaokrouhlení na celé Kč částku 804 597 Kč. Soud dospěl k závěru, že tuto zjištěnou částku nebylo třeba dále jakýmkoli způsobem modifikovat (např. z důvodu stupně společenského zapojení žalobce či věku, když nebyla prokázána participace vymykající se normě obvyklého zapojení do společenského života a žalobci bylo ke dni ustálení zdravotního stavu 52 let (pozn. soudu- soud I. stupně je si vědom nálezu sp. zn. I. ÚS 1010/22, kdy však setrvává na tom, že i věk je ve vztahu k posouzení participace poškozeného na společenském životě za současného zohlednění každého případu individuálně žádoucí zohledňovat, přičemž se při tomto závěru opírá i o bod 47 nálezu ÚS sp. zn. I. ÚS 2410/23), neboť okolnosti odůvodňující navyšování či snižování přísl. částky nebyly v řízení zjištěny.

56. Vzhledem k tomu, že žalovaná uhradila žalobci před podáním žaloby na ztížení společenského uplatnění částku 506 286 Kč, zbývá k úhradě částka 298 311 Kč, jak ve výroku I. uvedeno. Co do zbytku žalovaného nároku z titulu ztížení společenského uplatnění byla žaloba zamítnuta (výrok II.). Vzhledem k tomu, že se jedná o nárok, jehož výše se odvíjí od znaleckého posudku, resp. od výše určené soudem, měl žalobce i přes zamítavý výrok II. v této části týkající se ztížení společenského uplatnění ve věci plný úspěch. (viz blíže bod 62.)

57. Pokud jde o žalobcem nárokovaný peněžitý důchod, tedy ušlý výdělek po skončení pracovní neschopnosti, ve výši 288 912 Kč za období od 18. 3. 2016 do [Datum narození advokáta]) ve výši 18 737 Kč s účinností od 1. 7. 2017 do doby přiznání starobního důchodu žalobci či dosažení věku 65 let, soud má na základě provedeného dokazování za to, že tento nárok žalobce není po právu, když v řízení bylo prokázáno, že pracovní neschopnost ani invalidita žalobce, nevznikla v důsledku úrazu způsobeného dopravní nehodou a v příčinné souvislosti s ním. K tomu soud poukazuje na závěry ústavního znaleckého posudku, v němž znalecký ústav dospěl k závěru, že základní porucha zdravotního stavu, pro kterou byl žalobce uznán invalidním, není přímým následkem při dopravní nehodě, neboť výhřez bederní ploténky L4/5 a lumboischialgie vlevo byly zjištěny již v roce 2013. Žalobce již od r. 2013 používal bederní ortézu - fixační bederní pás, což potvrdil i v rámci své účastnické výpovědi, v níž uvedl, že používal občasně jak fixační bederní pás, který mu předepsala v r. 2013 [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci rehabilitace, tak i zahřívací bederní pás. Ve zdravotní dokumentaci žalobce z r. 2013 je uvedeno, že přetrvává léčení pro tyto obtíže. Z propouštěcí zprávy z hospitalizaci na neurologickém oddělení Nemocnice [adresa] od [datum] do [datum] 2015 rovněž vyplývá, že se žalobce léčí s výhřezem bederní ploténky a nosí bederní pás. Ani ostatní onemocnění, pro která byl stupeň invalidity žalobce zvýšen, nemají původ v této nehodě. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dále vypověděl, že žalobce nikdy nebyl shledán dočasně pracovně neschopným pro páteřní obtíže, ale pro jiné zdravotní obtíže. Vzhledem k tomu, že výhřez meziobratlové ploténky byl prokazatelně přítomný u žalobce již před nehodou, nemůže být proto jejím následkem. Následkem dopravní nehody dne [datum]2015 došlo k částečnému zhoršení již existujících zdravotních obtíží, jak blíže popsáno shora, avšak klinický nález zjištěný na CT vyšetření v r. 2013 (před nehodou) a magnetické rezonanci v r. 2015 (po nehodě) zůstal stejný. Při kontrolním vyšetření magnetickou rezonancí dne [datum] 2016 byly zjištěny u žalobce pooperační změny (stav po hemilaminektomii a jizvení v okolí kořene) a také lehké degenerativní změny na ostatních bederních meziobratlových ploténkách, jedná se však o degenerativní onemocnění bederní páteře s postižením více meziobratlových plotének, které nevznikly v příčinné souvislosti s předmětnou dopravní nehodou a tedy není dána příčinná souvislost mezi poškozením zdraví žalobce v důsledku dopravní nehody a následkem, tedy zdravotními obtížemi, pro které byl žalobce uznán invalidním. Z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že žaloba v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení peněžitého důchodu, tj. náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, a to jak v kapitalizované výši, tak i formou peněžitého důchodu - měsíční renty, není důvodná, a proto žalobu v této části zamítl (výrok III. a IV.).

58. Pro úplnost soud uvádí, že v důsledku dopravní nehody dne [datum]2015 došlo u žalobce k částečnému zhoršení jeho zdravotních obtíží, jak uvedeno v podrobnostech shora, avšak tyto následky byly již zohledněny při posouzení nároku týkajícího se ztížení společenského uplatnění, proto je nelze zohledňovat duplicitně, neboť z právního hlediska je v daném případě zásadní posouzení, zdali zdravotní obtíže, pro které byl žalobce uznán invalidním, vznikly v příčinné souvislosti a tedy jsou přímým následkem či nikoli, což znalecký ústav odmítl, a soud se s tímto názorem i s ohledem na provedené dokazování zcela ztotožnil.

59. K námitkám žalobce, který se snažil zpochybnit závěry ústavního znaleckého ústavu, soud uvádí následující. Předně soud poukazuje na skutečnost, že pokud jde o pozastavení činnosti znaleckého ústavu od 8. 2. 2023, tak toto nemá vliv na podaný znalecký posudek, který byl zadán na základě usnesení č.j. 16 C 42/2017-185 ze dne 1.12.2020, tedy ještě v době, kdy znalecký ústav disponoval příslušným znaleckým oprávněním. Je bez právního významu, že znalecký posudek byl soudu dodán až 2. 6. 2023. Soudu je z úřední činnosti známo, že zejména znalecké ústavy jsou velmi pracovně vytíženy, a mnohdy bývá i tato vysoká pracovní vytíženost spolu se změnou právních předpisů důvodem pro ukončení či pozastavení činnosti znalců či znaleckých ústavů. Ani případně udělené pořádkové pokuty soudem za nesplnění termínu v jiném řízení, na které žalobce poukazoval, nemají žádný vliv na kvalitu posuzovaného znaleckého posudku či odbornost znalců. Pokud jde o „doplnění znaleckého posudku“, pak soud uvádí, že jednalo pouze o zodpovězení otázek (pozn. soudu – v návaznosti na to, že se znalci k nařízenému jednání nedostavili, proto byly otázky soudem zaslány písemně, kdy následně byl i nadále požadován výslech, který byl proveden), nadto není v tomto doplnění uvedeno nic, co by nebylo již součástí předchozího podaného znaleckého posudku, pouze byly znalci zodpovězeny položené dotazy. Soud dále poukazuje na skutečnost, že následně došlo na jednání k výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze znaleckého ústavu, který bez ohledu na již pozastavenou činnost znaleckého ústavu byl oprávněn tento výslech absolvovat, obhájit ústavní znalecký posudek, a strany měly rovněž možnost opětovně položit své dotazy. Soud poukazuje na to, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ze znaleckého ústavu přesvědčivě obhájil závěry uvedené ve znaleckém posudku, své závěry zdůvodnil a tyto rovněž odpovídaly lékařským zprávám. Z důvodu opakovaných dotazů ze strany žalobce rovněž znalec ze znaleckého ústavu vysvětlil obsah lékařské zprávy z CT vyšetření z r. 2013 tak, aby pro všechny přítomné (laiky) byl obsah zprávy srozumitelný a bylo postaveno navzdory nesouhlasu žalobce na jisto, že k výhřezu meziobratlové ploténky L4/5 u žalobce došlo již v r. 2013, a nikoli jako následek dopravní nehody. Tyto závěry uvedené v ústavním znaleckém posudku mají oporu v lékařské dokumentaci, jsou s ní v souladu, a soud se s nimi ztotožnil.

60. Soud I. stupně rovněž při posuzování závěrů ústavního znaleckého posudku vzal v potaz, že znalecký ústav nedisponoval oprávněním, pokud jde o odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví - v daném případě tedy k posuzování výše a míry obtíží ztížení společenského uplatnění - proto při posuzování tohoto nároku vycházel z jiných důkazů, zejména ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], jak uvedeno shora, který příslušným oprávněním disponuje.

61. Pokud jde o žalobcem namítanou nedostatečnou erudici či nesprávnou specializaci znalců ze znaleckého ústavu podílejících se na vypracování ústavního znaleckého posudku, soud tuto námitku neshledal důvodnou. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] při svém výslechu uvedl, že má 2 atestace, jednak ze všeobecného lékařství a z posudkového lékařství a je znalcem zabývajícím se pracovními úrazy a nemocemi z povolání a posudkového lékařství. Znalecký kolektiv byl tvořen [tituly před jménem] [jméno FO], posudkovým lékařem, [tituly před jménem] [jméno FO], neurologem, a [tituly před jménem] [jméno FO], což je ortoped – traumatolog, všichni byli zaměstnanci na katedře posudkového lékařství, jak znalec [tituly před jménem] [jméno FO] při svém výslechu uvedl. Soud k tomuto uvádí, že již samotná specializace (atestace) posudkové lékařství [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucího katedry posudkového lékařství IPVZ, obsahuje mj. posudkovou činnost zaměřenou na zjišťování zdravotního stavu a funkčního hodnocení posuzovaného, hodnocení zdravotního stavu ve vztahu k práci a jiným činnostem, posudkové činnosti v důchodovém a nemocenském pojištění, státní sociální podpoře, sociální péči a politice zaměstnanosti, kdy znalec s touto specializací je dle informací Ministerstva zdravotnictví ke specializační náplni: posudkové lékařství schopen vyhotovit kvalifikovaný posudek ze všech oblastí lékařské posudkové činnosti, schopen stanovit potřebné lékařské nálezy, které jsou podstatné pro posouzení zdravotního stavu, schopen jejich interpretace a praktické aplikace při hodnocení zdravotního stavu podle příslušných ustanovení právních předpisů, schopen formulace posudkových závěrů, jakož i klinického vyšetření a závěrů z oblasti interní, chirurgické a neurologické. Nadto žalobce žádné námitky proti ustanovenému znaleckému ústavu a odbornosti/odvětví neměl, tyto vznášel až v návaznosti na zpracovaný ústavní znalecký posudek a jeho závěry, se kterými žalobce nesouhlasil.

62. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V řízení byly uplatněny dva hlavní nároky, náhrada za ztížení společenského uplatnění žalobce a náhrada za ztrátu na výdělku (v kapitalizované formě a ve formě měsíční renty – peněžitého důchodu). Pokud jde o žalobcem uplatněný první nárok týkající se ztížení společenského uplatnění, pak soud v této souvislosti uvádí, že posouzení a vyčíslení záviselo jak na znaleckých posudcích, tak na úvaze soudu (srov. analogicky § 142 odst. 3 o.s.ř.), tedy lze žalobce (i přes částečné zamítnutí) pro účely náhrady nákladů řízení považovat za plně úspěšného s nárokem na odčinění ztížení společenského uplatnění. V druhém nároku byl žalobce zcela neúspěšný, nicméně taktéž posouzení nároku na náhradu na ztrátu na výdělku záviselo výhradně na znaleckém zkoumání. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.).

63. O zaplacení soudního poplatku (výrok VI.) soud rozhodl podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., v platném znění, dle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Vzhledem k tomu, že žalobce byl osvobozen od placení soudního poplatku za žalobu dle § 11 odst. 2 písm. d) zák. č. 549/1991 Sb., přičemž dle pol. 3 písm. b) Sazebníku poplatků činí soudní poplatek za návrh na zahájení řízení s návrhem na náhradu nemajetkové újmy převyšující částku 200 000 Kč 1% z této částky, tedy z přiznané částky činí soudní poplatek částku 2 984 Kč.

64. Dále soud rozhodl o nákladech řízení státu, který v tomto řízení platil náklady na znalecké dokazování, a to znalečné znalce [tituly před jménem] [jméno FO] za podaný znalecký posudek ve výši 7 950 Kč dle usnesení č.j. 16 C 42/2017-103 z 3.9.2018, dále znalečné za výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO] při jednání dle usnesení č.j.: 16 C 42/2017-138 z 23.4.2019 ve výši 1 525 Kč, dále znalečné znaleckému ústavu [Anonymizováno] za podaný znalecký posudek ve výši 24 749 Kč dle usnesení č.j. 16 C 42/2017-239 z 12.6.2023, dále znalečné shora uvedenému znaleckému ústavu ve výši 9 680 Kč dle usnesení č.j. 16 C 42/2017-303 z 26.4.2024 a znalečné za účast pověřeného znalce [tituly před jménem] [jméno FO] na jednání ve výši 7 260 Kč dle usnesení č.j. 16 C 42/2017-327 z 12.8.2024, celkem tedy byla vyplacena částka ve výši 51 164 Kč. Na zálohách byla žalobcem uhrazena částka 10 000 Kč (č.l. 275, 278) a 4 000 Kč (č.l. 339 a 356), tj. celkem 14 000 Kč. Z rozpočtových prostředků soudu tak bylo uhrazeno 37 164 Kč.

65. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. platí, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu specifikované shora soud rozdělil mezi účastníky řízení podle jejich úspěchu ve věci, kdy žalobce byl 100 % pokud jde o nárok na ztížení společenského uplatnění ve výši 298 311 Kč (tj. bez ohledu na zbytek zamítané části týkající se ZSU), avšak pokud jde o druhý nárok žalobce, tj. částky 288 912 Kč a dále měsíční renty (peněžitého důchodu), kdy pro zjištění této výše soud kapitalizoval rentu ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. v částce 1 686 330 Kč (18 737 Kč/měs. od 1.7.2017 do 3.1.2025, tj. x 12 měs. x 7,5 let), tedy co se týče druhého nároku v celkové výši 1 975 242 Kč byla úspěšná žalovaná. Soud rozhodl o povinnosti hradit náhradu nákladů řízení státu dle úspěchu ve věci, když žalobce byl úspěšný v rozsahu 26 % (po zaokrouhlení na celá %), tedy je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 27 501 Kč (tj. odpovídající 74 %). Žalovaná byla úspěšná v rozsahu 74 %, tedy je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 9 663 Kč, která představuje 26 % z jejich celkové výše.

66. Soud pro úplnost k nákladům řízení vzniklých státu uvádí, že se jedná o finanční prostředky vynaložené z rozpočtových prostředků soudu nad rámec složených záloh na provedení důkazu, které jsou nákladem účastníka, a tedy se do nákladů řízení státu nezapočítávají. Vzhledem k tomu, že soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.), se tyto náklady účastníka (tj. žalobce) s druhým účastníkem (tj. žalovaným) nevypořádávají. Složené zálohy částečně pokryjí finanční prostředky vynaložené z rozpočtových prostředků soudu na náklady řízení (znalečné dle bodu 64. – v celkové výši 51 164 Kč), a o tyto částky složených záloh žalobcem v celkové výši 14 000 Kč, jsou proto náklady řízení vzniklé státu, které jsou ukládány k úhradě účastníkům dle míry jejich úspěchu ve věci, nižší ( 51 164 – 10 000 – 4 000 = 37 164 Kč).

67. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Poučení