16 C 43/2018

Rubrum

Okresní soud Praha - západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1) [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa] 2) [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa], oba zastoupeni: Mgr. [jméno] [příjmení], advokátka se sídlem [adresa] o vyklizení nemovitosti a vzájemném návrhu žalovaných na určení vlastnictví takto:

Výrok

I. Pokud se žalobce po soudu domáhal, aby rozhodl tak, že žalovaní jsou povinni vyklidit a vyklizený předat k rukám žalobce pozemek p. [číslo] v k.ú. a obci [obec], okres [okres], žaloba se zamítá.

II. Určuje se, že vlastníky pozemků p. [číslo] v k.ú. a obci [obec], okres [okres] v jejich společném jmění manželů jsou žalovaní [číslo] [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa], a [číslo] [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa].

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným plnou náhradu nákladů řízení v částce, 308.698,84 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal vyklizení nemovitosti pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Uvedl, že žalovaní manželé [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného] jsou společnými vlastníky pozemku mimo jiné parc. [číslo] v k.ú. [obec], který bezprostředně souvisí s pozemkem žalobce. Žalobce nechal zpracovat geometrické zaměření svého pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], které dokonce již i v minulosti poskytl žalovaným. Z tohoto zaměření a z faktického stavu věci vyplynulo, že na označeném pozemku žalobce je umístěno oplocení žalovaných. Tímto oplocením je jakožto jeden celek ohrazen pozemek žalobce a pozemek žalovaných p. [číslo] v k.ú. [obec] a žalovaní tudíž užívají pozemek žalobce. Přitom oplocení by správně mělo být umístěno na hranici obou sousedících pozemků. Žalovaní tedy užívají pozemek žalobce neoprávněně, a proto žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalované, aby bez zbytečného odkladu oplocení odstranili, pozemek vyklidili a vyklizený jej předali k rukám žalobce. Žalovaní toto neučinili a z těchto důvodů tedy podává žalobu.

2. Žalovaní k věci uvedli, že se žalobou nesouhlasí. Dne [datum] uzavřeli jako kupující kupní smlouvu s [titul] [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] jako prodávajícími, jejímž předmětem byla pozemková parcela č. st. 761 se zastavěnou plochou – objekt k bydlení, jehož součástí je stavba [adresa] a pozemková parcela [číslo] ovocný sad, resp. zahrada, vše v k.ú. [obec]. Vlastnické právo bylo na základě předmětné kupní smlouvy vloženo ve prospěch žalobců rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha - západ [číslo jednací] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. V době, kdy prodávající předmět koupě žalovaným jako zájemcům ukazovali, i následně jako kupujícím předali, byl již pozemek okolo rodinného domu oplocen a to do třech světových stran úplně, tj. plot byl vystavěn v plné výši a co do jižní hranice byly hotovy betonové základy plotu. V této podobě byl pozemek žalovaným prodán a plot je stále na svém místě a zjistitelný při místním šetření. Žalobci svou rodinný dům s oplocenou zahradou od koupě v roce 1997 v plném rozsahu a v dobré víře drží, užívají a starají se o něj opravami, zvelebováním zahrady, nakládají s ním zejména tím, že jej pronajímají. Za celé popsané období od roku 1997 do roku 2017 nebyly vzneseny ze strany žalobce či jeho předchůdců žádné námitky či nároky. Teprve dne [datum], tedy téměř po dvaceti letech pokojného užívání, vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalované, aby předmětný pozemek vyklidili. Je třeba zdůraznit, že parcela [číslo] jak žalovaní zjistili, byla vytvořena až geometrickým plánem, evidenčně zaevidovaným dne [datum], tj. od roku 1997 do roku 2011 parcela vůbec neexistovala. Dále žalovaní podali vzájemný návrh na určení, že jsou vlastníky předmětné pozemkové parcely [číslo] v k.ú. a obci [obec]. Svůj vzájemný návrh odůvodnili skutečnostmi uvedenými shora a tím, že na základě shora uvedené kupní smlouvy, tedy právního jednání, se stali žalovaní vlastníky nemovité věci, kterou převzali a jako věc vlastní ji začali fakticky ovládat. Uvedenou nemovitou věc získali žalobvaní včetně veškerého příslušenství a součástí jak stála a ležela. Součástí nemovité věci byl již zhotovený plot, jak je uvedeno výše do tří světových stran a betonové základy pro oplocení ve směru na jih, a na tyto betonové základy žalovaní umístili dřevěný plot, tyto již v době koupě a několik let předtím tvořily hranici pozemku. Žalovaní svůj rodinný dům s oplocenou zahradou o koupě v roce 1997 v plném rozsahu a v dobré víře drží, užívají, starají se o něj opravami, zvelebováním zahrady, nakládají s ním zejména tím, že jej pronajímají, nerušeně bezstarostně a bez jakýchkoliv pochybností o jejich vlastnickém právu oba žalovaní předmětný dům s pozemkem užívají od jeho nabytí v roce 1997. Vlastnické právo k pozemku je chráněno též institutem vydržení podle § 1089 o.z., když podle § 1091 odst. 2 o.z. je k vydržení vlastnického práva k nemovitým věcem potřebná nerušená držba trvající 10 let.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození] je zapsán jako vlastník pozemku parc. [číslo] o výměře 33 m2 v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Horoměřice (důkaz: výpis z KN [list vlastnictví] obec a k.ú. [obec]). Žalovaní [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalované] jsou zapsáni v katastru nemovitostí jako vlastníci nemovitosti parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec] na [list vlastnictví] (důkaz: výpis z KN [list vlastnictví] obec a k.ú. [obec]). Celý komplex bytových rodinných domů zvaný„ Oáza [obec]“ byl projektován podle jednoho projektu na počátku ´90 let (důkaz: projektová dokumentace). Geometrickým plánem ze dne [datum] byl původně jeden pozemek rozdělen na jednotlivé pozemky, na kterých následně proběhla jednotná výstavba (důkaz: geometrický plán inženýra [příjmení] ze dne [datum]). Geodet Ing. [jméno] [příjmení] vyměřil jednotlivé parcely, provedl záznam podrobného měření změn, provedl vytyčovací náčrt, to vše v říjnu 1991 (důkaz: shora uvedený geometrický plán, záznam podrobného měření změn, vytyčovací náčrt). Následně po vyměření byla celá takto vyměřená plocha celého komplexu rodinných domů Oáza [obec] oplocena a na toto bylo získáno stavební povolení ze dne [datum] (důkaz: stavební povolení na oplocení areálu Oáza). [ulice] společnost, která stavěla předmětné rodinné domy vystavěla nejprve na jižním okraji předmětného areálu, tedy na sporné hranici, plot, jako zcela první před zahájením výstavby na samém počátku výstavby (důkaz: svědecká výpověď Ing. [jméno] [příjmení]). Tento jednotný plot byl rovný bez jakýchkoliv výkusů (důkaz: svědecká výpověď Ing. [jméno] [příjmení], svědecká výpověď [jméno] [jméno]). Samotná výstavba probíhala s komplikacemi, kdy za situace, že společnosti, které stavěli předmětné nemovitosti, různě krachovaly, následně si domy dostavovali jednotliví stavebníci (důkaz: svědecká výpověď Ing. [jméno] [příjmení], svědecká výpověď [jméno] [jméno]). Dne [datum] uzavřel jako prodávající [jméno] [příjmení] s kupujícími [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] kupní smlouvu na pozemek parc. [číslo] rozestavěného domu se st. p. [anonymizováno]. Součástí kupní smlouvy je i geometrický plán s vyměřením předmětného pozemku a dále stavební dokumentace k předmětnému rodinnému domu (důkaz: kupní smlouva s přílohami). Následně manželé [příjmení] prodali předmětnou nemovitost žalovaným a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. V době koupi nemovitosti žalovanými v roce 1997, byl již samotný dům dostavěný a zařízený s upravenou zahradou, zároveň byl pozemek oplocen z bočních stran k sousedům; co se týká zadní jižní strany, pak zde byla podezdívka pro plot, která byla betonová (důkaz: svědecká výpověď [jméno] [celé jméno žalovaného]). Skutečnost, že zadní plot, tedy jižní oplocení celého areálu, bylo již vyměřeno a vykolíkováno v roce 1991 nebo 1992, a zadní ploty byly postaveny podle původního zaměření v jedné linii, potvrdila i svědkyně [jméno] [příjmení], která je bezprostřední sousedkou pozemku žalovaných (důkaz: svědecká výpověď [jméno] [příjmení]).

4. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: Žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození] je zapsán jako vlastník pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Horoměřice Žalovaní [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalované] jsou zapsáni v katastru nemovitostí jako vlastníci nemovitosti parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec] na [list vlastnictví]. Celý komplex bytových rodinných domů zvaný„ Oáza [obec]“ byl projektován podle jednoho projektu na počátku ´90 let. Geometrickým plánem ze dne [datum] byl původně jeden pozemek rozdělen na jednotlivé pozemky, na kterých následně proběhla jednotná výstavba. Geodet Ing. [jméno] [příjmení] vyměřil jednotlivé parcely, provedl záznam podrobného měření změn, provedl vytyčovací náčrt, to vše v říjnu 199. Následně po vyměření byla celá takto vyměřená plocha celého komplexu rodinných domů Oáza [obec] oplocena a na toto bylo získáno stavební povolení ze dne [datum] [ulice] společnost, která stavěla předmětné rodinné domy vystavěla nejprve na jižním okraji předmětného areálu, tedy na sporné hranici, plot, jako zcela první před zahájením výstavby na samém počátku výstavby. Tento jednotný plot byl rovný bez jakýchkoliv výkusů. Samotná výstavba probíhala s komplikacemi, kdy za situace, že společnosti, které stavěli předmětné nemovitosti, různě krachovaly, následně si domy dostavovali jednotliví stavebníci. Dne [datum] uzavřel jako prodávající [jméno] [příjmení] s kupujícími [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] kupní smlouvu na pozemek parc. [číslo] rozestavěného domu se st. p. [anonymizováno]. Součástí kupní smlouvy je i geometrický plán s vyměřením předmětného pozemku a dále stavební dokumentace k předmětnému rodinnému domu. Následně manželé [příjmení] prodali předmětnou nemovitost žalovaným a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. V době V době koupi nemovitosti žalovanými v roce 1997, byl již samotný dům dostavěný a zařízený s upravenou zahradou, zároveň byl pozemek oplocen z bočních stran k sousedům; co se týká zadní jižní strany, pak zde byla podezdívka pro plot, která byla betonová. Skutečnost, že zadní plot, tedy jižní oplocení celého areálu, bylo již vyměřeno a vykolíkováno v roce 1991 nebo 1992, a zadní ploty byly postaveny podle původního zaměření v jedné linii, potvrdila i svědkyně [jméno] [příjmení], která je bezprostřední sousedkou pozemku žalovaných.

5. Soud provedl i další důkazy než ty, které uvedl shora. Nevyvodil z nich však žádné skutkové závěry kromě těch, o kterých podrobně uvede níže.

6. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů, výpovědí svědků, případně účastníka - žalovaného 1).

7. Co se týká hodnocení listinných důkazů, tak v těchto soud včetně dokumentace nezjistil nic, co by ho mohlo vést k závěru, že se nejedná o pravé listiny, že se jedná o falza. Soud z těchto listin vycházet mohl. Co se týká výpovědi svědků, je třeba říci, že se utvořily dvě skupiny, resp. to, co uváděli svědci [příjmení], [jméno], [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného], bylo zcela ve shodě s tím, co zároveň uváděl účastník – tedy žalovaný 1) [celé jméno žalovaného]. Zároveň tyto výpovědi byly zcela v souladu s tím, co soud zjistil z listinných důkazů, tedy že se jednalo o jednotný projekt výstavby, že na počátku ´90 let byl celý pozemek jednotně vyměřen, rozdělen, následně že byl areál oplocen především pak na jižní straně, tedy na té straně, kde právě je spor mezi účastníky. Zároveň z těchto výpovědí bylo také zjištěno a svědci v tom byli ve shodě včetně vyslechnutého účastníka, že uvedené oplocení bylo v jednotné linii. Zároveň všichni svědci potvrdili, že až do vyhotovení geometrického plánu v roce 2007, se kterým byli následně postupně seznamováni, v žádném případě nevěděli, že vlastnická hranice a faktické oplocení se liší a neprochází jednou čárou. V tomto směru se jednoznačně lišila výpověď svědka [jméno] [příjmení], který ve věci vypovídal nepravdu. Z jeho výpovědi je i zřejmý motiv, kdy tento vedl jiný spor s žalovanými. Nutno uvést, že všichni svědci – [příjmení], [jméno], [příjmení] a [příjmení] – jsou vlastníky jednotlivých domů v jedné linii v předmětné lokalitě. Přesto se však výpovědi těchto svědků výrazně lišily od výpovědi svědka [příjmení]. Pak bylo zřejmé, že někdo z nich hovoří nepravdu. Skutečnost, že svědek [příjmení] hovoří nepravdu, vyplynula z provedeného důkazu fotografiemi ze spisu sp. zn. 18 C 196/2011, kdy tyto fotografie pořídli žalobci, kteří žalovali žalované, kteří jsou žalováni i v tomto řízení. Jedná se tedy o důkaz, který vznikl bez ohledu na tvrzení a zájem žalovaných. Jedná se o fotografie, které prokazovaly, že i svědek [příjmení] měl plot ve stejné linii jako všichni ostatní, měl dokonce dva ploty rovnoběžné vedle sebe, což výslovně popřel při výslovném dotazu právní zástupkyně žalovaných. Motiv k takovémuto vědomému lhaní byl zřejmý, musel by vysvětlovat, z jakého důvodu postavil dva ploty, kdy je zároveň zřejmé, že vnější plot je zcela v jedné linii se všemi ostatními ploty všech sousedů, tak jak o tom uváděli další svědci [příjmení], [jméno], [příjmení] i syn účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného]. Za těchto okolností pak soud vycházet z výpovědi svědka [příjmení] nemohl (důkaz: fotografie plotu ze spisu sp. zn. [spisová značka] na [číslo listu], [anonymizováno] a 125). Soud všechny svědky i účastníky vyslechl osobně a pečlivě zkoumal jejich verbální i mimoverbální komunikaci při jejich výslechu. Na takovouto nezastupitelnost osobního výslechu účastníků a svědků, jejich vizuální i akustickou observaci a na velký význam při zjištění skutkového stavu nejednou upozornil ve své judikatuře Nejvyšší soud ČR (Viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka])

8. Při samotném právním posouzení věci se soud zabýval několika skutečnostmi. Jednou z nich byl i vzájemný velikostní poměr jednotlivých pozemků, jejich tvar a vzájemná souvislost. Jak již je uvedeno ze shora provedeného dokazování a nesporného tvrzení účastníků, žalovaní jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec]. Tento pozemek má výměru 413 m2. Naproti tomu u pozemku, který je předmětem řízení parc. [číslo] o výměře [výměra], se jedná o úzký pruh pozemku, který se táhne po celé jižní linii pozemku žalovaných. Zde soud odkazuje na ustálenou judikaturu a to např. na rozhodnutí [spisová značka], kde je uvedeno:„ Pokud se nabyvatel nemovitost chopí držby části parcely, kterou nekoupil, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i této části. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr plochy koupeného a skutečně drženého pozemku.“ Dále soud odkazuje na judikát [spisová značka], kde je mimo jiné uvedeno:„ Ve prospěch dobré víry držitele pozemku svědčí i to, že nabytý a držený pozemek tvoří ohrazený ucelený funkční celek, pozemek byl připlocen k pozemku právních předchůdců držitele, přičemž přístup na něj byl možný jen z nemovitosti držitele.“ K tomu soud dále uvádí, že jak již uvedl shora, připlocený pozemek byl po celou dobu připlocen k pozemku hlavnímu, který nabyli žalovaní v kupní smlouvě. Poměr velikostí pozemků je zcela jasný. [příjmení] pozemek je pouhým zlomkem celkového pozemku žalovaných a to i včetně dalšího pozemku, na kterém stojí rodinný dům. Jedná se tedy o pouhý úzký a dlouhý pás, který bez geometrického vyměření, bez skutečně odborných znalostí a především odborných prostředků, nelze ve skutečnosti v terénu vůbec spatřit a rozlišit. Když žalovaní manželé [celé jméno žalovaného] zakoupili nemovitost od svých právních předchůdců, byl již předmětný pozemek zaplocen, vymezen a nemohli mít pochyb o tom, že tento pozemek naprosto nijak neohraničený od jejich vlastního pozemku, je součástí předmětného prodeje a součástí nemovitostí.

9. Soud zde odkazuje na další soudní judikaturu týkající se vydržení a to např. na rozhodnutí NS ČR ze dne 7.6.2007 sp. zn. [spisová značka]:„ Nabyl-li někdo na základě převodní smlouvy vlastnictví k určitému řádně označenému pozemku, nemůže si při uplatňování vydržení pozemku sousedního započítat dobu, po kterou jej měl v držbě jeho právní předchůdce, jestliže již ten sousední pozemek vydržel.“ Dále případně na rozhodnutí NS ČR ze dne 11.10.2011 sp. zn. [spisová značka]:„ Oprávněný držitel si může započítat do doby nezbytné k vydržení věci či práva dobu oprávněné držby svého právního předchůdce jen, pokud ten sám věc či právo nevydržel. Jestliže věc vydržel již právní předchůdce žalobce uplatňujícího své vlastnictví k věci z titulu vydržení, může žalobce nabýt vlastnictví k věci vydržením jen její oprávněnou držbou po celou vydržecí dobu; zápočet doby právního předchůdce je v takovém případě logicky vyloučen.“ 10. Jak soud zjistil z provedeného dokazování, tak i právní předchůdci žalovaných – tedy manželé [jméno] a [příjmení] [příjmení] - byli jako vlastnicí v dobré víře, přebírali oplocený pozemek, který byl již zaplocen a to i v jižní části, a to kupní smlouvou z roku 1994. Již v té době na sporné jižní linii všech pozemků v ulici v jednotném projektu Oáza, byla jednotná linie jižní hranice, takže ani manželé [příjmení] nemohli být v pochybnostech o hranicích pozemku, tedy že i sporný pozemek je součástí jejich vlastnictví, kterého nabyli kupní smlouvou ze dne [datum]. Od roku 1994 tedy běžela vydržecí doba v délce 10 let v souladu s tehdejšími i současnými předpisy jak vyplývají z občanského práva. Jak manželé [příjmení] tak manželé [celé jméno žalovaného] byli v dobré víře. Jednalo se o oprávněné držitele a zároveň za situace, kdy následně manželé [příjmení] v roce 1997 nemovitost prodali, tedy před uplynutím 10 leté vydržecí doby, pak si mohou manželé [celé jméno žalovaného] jako noví nabyvatelé započíst jejich běh vydržecí doby tak, jak je uvedeno v § 1092 o.z. a zároveň vzhledem k tomu, že manželům [příjmení] neuplynula celá vydržecí doba, lze právě dle § 1092 o.z. postupovat a jejich vydržecí dobu započíst, jak o tom uvádějí shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu. Za těchto okolností pak vydržecí doba manželům [příjmení] uplynula nejpozději k roku 2004.

11. Ohledně dobré víry právního předchůdce manželů [příjmení] [jméno] [příjmení] soud žádné dokazování nevedl, je však zřejmé, že i jemu svědčila dobrá víra, když jak vyplynulo z provedeného dokazování, byl celý velký pozemek vyměřen jednotně, následně vykolíkován a oplocen z jižní sporné části již na samém počátku výstavby. Pro samotné rozhodnutí však toto význam již nemá, když je zřejmé, že žalovaní vydrželi předmětnou nemovitost nejpozději k roku 2004. Teprve v roce 2007 byl vyhotoven geometrický plán [číslo] 2007, který byl následně vložen na katastrální úřad dne [datum] (důkaz: předmětný geometrický plán). Teprve tehdy se postupně mohli jednotliví vlastníci dotčených pozemků seznamovat s chybou předchozích měření a vznikem jednotlivých oddělených pozemků, jako např. předmětného pozemku parc. [číslo].

12. V dalším pak soud plně odkazuje na závěrečnou řeč právní zástupkyně žalovaných, která s odkazem na jednotlivou soudní judikaturu uvedla:„ Nejvyšší soud již judikoval a pro tento případ jsou plně použitelné následující závěry:„ V případě rozporu mezi právním stavem evidovaným v katastru nemovitostí a stavem skutečným musí soud vycházet ze skutečného stavu”. Zejména pak platí, že zpřesněním evidenčních údajů katastru o geometrickém a polohovém určení hranice pozemku a výměře parcely nedochází ke změně právních vztahů k pozemku (§ 19a odst. 5 katastrálního zákona), a dále, že„ vymezení parcely je jen evidenční záležitostí a nemůže nic měnit na vlastnickém právu k pozemku” (rozsudek NS ČR [spisová značka]), přičemž Pozemek je definovaný jako část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhu pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků, je předmětem občanskoprávních vztahů; nemusí být vždy totožný s parcelou, nýbrž může zahrnovat více parcel, popř. části různých parcel, nebo naopak být částí parcely jediné” (§ 27 písm.a) katastrálního zákona, resp. Rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka]).

13. Žalovaní již podle kupní smlouvy, kterou uzavřeli s manžely [příjmení], s ohledem na geometrický plán, dle kterého vznikl tehdy převáděný pozemek, touto kupní smlouvou nabyli pozemek v rozsahu, do kterého nyní spadá nově evidovaná parcela [číslo], jako jejíž vlastník je nyní zapsán žalobce. V roce 2011 v katastru nově provedené„ vymezení parcely je jen evidenční záležitostí a nemůže nic měnit na vlastnickém právu k pozemku” (NS ČR 22 Cdo 2271/2006). Vlastnické právo k pozemku žalovaných, dané skutečným stavem (koupí a též vydržením), nemohlo být dotčeno pouze (chybnou) evidenční událostí.

14. Ze zprávy ke geometrickému a polohovému určení pozemku parc. [číslo] [číslo] v k.ú. [obec] vypracované Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] plynou tyto závěry, které shora uvedené jasně dokazují:

15. Geometrický rozměr pozemku parcelní [číslo] (dle oplocení – 3 body a jednoho dopočteného bodu v SZ rohu pozemku) odpovídá geometrickému rozměru uvedenému na geometrickém plánu [číslo] 1991 (jde o geometrický plán na vznik tohoto pozemku). Stejně tak vypočtená výměra dle oplocení odpovídá výměře uvedené na geometrickém plánu [číslo] 1991.

16. Zapsáním parcely [číslo] došlo k rozporu s platným geometrickým a polohovým určením pozemku [číslo]. Sporná parcela [číslo] leží celým svým obsahem (rozuměj 33m2) v ploše pozemku parcely [číslo] manželů [příjmení].

17. Ze shora uvedeného plyne, že se žalovaní stali vlastníky pozemku (jehož součástí je od r. 2017 sporná parcela) již na podkladě kupní smlouvy uzavřené s manžely [příjmení].

18. Žalovaní se stali vlastníky sporné parcely [číslo] v k.ú. [obec] rovněž na základě dalšího samostatného nabývacího důvodu vlastnického práva, a to na základě vydržení, neboť žalovaní (a jejich předchůdci) již prokazatelně minimálně od roku 1994, kdy bylo postaveno stávající oplocení, pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] užívají v nezměněném rozsahu; od roku 2011 je v rámci tohoto pozemku – zahrady, evidenčně vymezena parcela [číslo] k.ú. [obec].

19. Nesporně mezi účastníky, avšak i odbornou expertizou Ing. [příjmení] bylo prokázáno, že parcela parc. [číslo] v k.ú. [obec] leží celým svým obsahem v rámci oploceného pozemku žalovaných.

20. Z výpovědí svědků i žalovaného, z doložené fotodokumentace bylo prokázáno, že žalovaní v daném rozsahu užívají svůj pozemek v hranicích postaveného oplocení nerušeně cca 20 let. Plot pozemku žalovaných již v době koupě byl postavený a navazoval v zadní linii (na jižní hranici) na ostatní ploty, což potvrdili slyšení svědkové, zejména svědek [jméno], [příjmení], [příjmení]. Žalovaní se takto u jim manžely [příjmení] odevzdaného - oploceného - pozemku chopili držby a v dobré víře jej dále drželi. Výpovědi těchto svědků byly v otázce plotů v zadní linii naprosto konzistentní, a to i přesto, že se jednalo o svědky navržené žalobcem (svědci [anonymizováno] a [příjmení]) i žalovanými (svědkyně [anonymizováno]). Žalovaní na tomto místě odkazují na svůj podaný vzájemný návrh, vyjádření k žalobě i na další svá písemná podání, a to zejména, pokud jde o judikaturu vyšších soudů.

21. Z již uváděné judikatury vztahující se k danému případu na tomto místě zmiňujeme zejména: Nejvyšší soud judikoval, že roli při posouzení dobré víry hraje zejména otázka znatelnosti vlastnické hranice v terénu, například existence hraničních bodů, plotu či zdi ([spisová značka]). Navíc, v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu byla zavedena vyvratitelná právní domněnka existence oprávněné držby, přičemž neoprávněnou držbu musí vždy prokazovat ten, kdo na ni poukazuje ([spisová značka]).

22. Nejvyšší soud také judikoval a pro tento případ platí, že„ V případě rozporu mezi právním stavem evidovaným v katastru nemovitostí a stavem skutečným musí soud vycházet ze skutečného stavu” (NS ČR [spisová značka]) a dále, že„ Uplatnění nároku vlastníka u soudu nemůže bránit skutečnost, že jako vlastník je v katastru nemovitostí zapsána jiná osoba než on. Vlastnické právo k nemovitosti, která se zapisuje do katastru nemovitostí, nelze sice bez vkladu do katastru převést, avšak existence tohoto práva není na údajích katastru závislá” (NS ČR [spisová značka]).

23. Z judikatury dále považujeme za důležité uvést rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kde Nejvyšší soud ČR judikoval, že„ Při zvažování dobré víry držitele, který se chopil držby i části pozemku sousedícího s pozemkem v jeho vlastnictví, je též třeba přihlédnout k postoji vlastníka takto držené části sousedního pozemku; pokud léta užívání části svého pozemku držitelem trpěl, je třeba vyjít z toho, že ani on nepředpokládal, že předmětem držby souseda je i část jeho pozemku.“ I pokud by byla celá záležitost soudem posouzena bez ohledu na tehdy přípustné odchylky tak, že se právní předchůdci žalovaných chopili držby většího pozemku, než jim náleželo, je třeba zohlednit, že vlastník sousedního pozemku nikdy v době od roku 1991 (kdy byl pozemek parc. [číslo] spolu s ostatními pozemky v lokalitě vytýčen), ani po stavbě pevného oplocení v roce 1994, až do roku 2017 žalované nekontaktoval a nevyzval je např. k vyklizení části jimi drženého pozemku apod. Z toho lze v souladu s výše uvedenou judikaturou učinit závěr, že ani vlastník sousedního pozemku nepovažoval nejprve vytýčením trubkami a následně zděným plotem určenou hranici vlastnického práva žalovaných za jakkoli spornou, a to po celou dobu cca 26 let.

24. Pro úplnost a z opatrnosti dodáváme, že se Nejvyšší soud ČR vyslovil také k otázce, kdy by se někdo omylem chopil držby části sousedního pozemku, přičemž judikatura Nejvyššího soudu ČR považuje za přijatelnou dokonce i situaci, kdy se vlastník ujme k užívání většího pozemku, než mu náleží, a to dokonce i o 50 a více % (!). V rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], publikovaném v Souboru pod č. C [číslo], sv. [anonymizováno], Nejvyšší soud ČR uvedl:„ Stává se, že kupující se ujme na základě různých skutečností držby pozemku o větší výměře, než jaký koupil. Nejde-li o naprosto podstatné překročení výměry, může jít o stav, kdy kupující ani při zachování obvyklé opatrnosti nemusel mít pochybnosti o svém právu. Pokud se však chopí držby plochy více než dvojnásobné, tyto pochybnosti objektivně měl mít“. Dále rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka]:„ Samotná okolnost, že se kupující chopil užívání pozemku o výměře 358 m2, zatímco v kupní smlouvě byla uvedena výměra 266 m2, nemusí ještě znamenat, že by kupující nebyl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem celého drženého pozemku, neboť nejde o tak rozsáhlé překročení výměry pozemku, které by muselo být na zřejmé (nejsou-li tu zvláštní okolnosti, ze kterých se jednoznačně podává, že toto překročení při zachování obvyklé opatrnosti zřejmé být mohlo a mělo).“ 25. Pozemek žalovaných parc. [číslo] v k.ú. [obec] má výměru [výměra], sporná parcela [číslo] má výměru [výměra]. I kdyby se tak, pouze hypoteticky, právní předchůdci žalovaných (manželé Medenicovi) chopili držby pozemku ve větším rozsahu, než by jim náleželo (což se ale nestalo), nemohli to v dané době nijak poznat, a to nejenom s ohledem na výměru a tvar pozemku, ale zejména s ohledem na tehdejší možnosti zaměření pozemku v terénu, tehdejší (ne) přesnost map, tehdejší přípustné odchylky, ale také s ohledem na navazující linii plotů dalších sousedů. [obec] víra ohledně této držby by tak i v této hypotetické eventualitě u právních předchůdců žalovaných byla bezesporu dána. U žalovaných by potom byla i v takovém případě dobrá víra rovněž dána, a to o to více, že vstoupili do právního stavu, který tu již byl v době, kdy nemovitosti kupovali, několik roků dán, jednalo se o stav po celou dobu pokojný a neměnný.

26. Zdůrazňujeme, že v 90.letech minulého století, kdy byly pozemky vyměřeny a vykolíkovány, neexistovaly současné možnosti digitálního měření a vedení katastru a již ze samotného tvaru a výměr pozemku parc. [číslo] parcely [číslo] v k.ú [obec] je zřejmé, že žalovaní nemohli nijakým způsobem poznat, že by betonové základy plotu postavené na jižní hranici jejich pozemku neměly být postavené správně. [jméno] víru žalovaných je tedy v tomto směru nutno posuzovat optikou tehdejší doby, nikoli z pohledu současných technologických možností přesného zaměření. Nehledě na to, že z expertizy Ing. [příjmení] plyne, že k pochybení při zaměření pozemků nedošlo k roce 1991, kdy došlo k zaměření pozemků v dané lokalitě určených k výstavbě rodinných domů v rámci projektu OAZA, ale že k pochybení došlo až následně geometrickým plánem zapsaným do katastru nemovitostí v roce 2011, který vůbec v rozporu s příslušnými předpisy nerespektoval, že k zaměření pozemků v lokalitě došlo původně odečtením z mapy v měřítku 1: [číslo] s přesností bodů kódu kvality 8 (tj. mezní polohová chyba 2,83 m). Jak uvedli i slyšení svědci [příjmení], [jméno] i [příjmení], nikdo z nich neměl v době, kdy se stavělo oplocení, nejmenšího tušení, že by v lokalitě mělo být cokoli v tomto směru špatně. O tomto se poprvé dozvěděli svědci [jméno] a [příjmení] až v souvislosti s „ rozparcelováním“ a prodejem navazujících stavebních pozemků na jižní straně, což bylo dle svědků v době cca před 8-9 lety. Dokonce ani v době, kdy měl být zpracováván geometrický plán, který byl do katastru nemovitostí zapsán v roce 2011 a kterým vznikly ony sporné úzké pruhy pozemků, nebyl nikdo ze svědků, ani žalovaní, o této skutečnosti zpraven, nebylo prováděno žádné zaměření za účasti stávajících vlastníků apod. Vše bylo provedeno tzv. v tichosti.“ (citováno ze závěrečné řeči žalovaných).

27. Co se týká tvrzení žalobce, že žalovaní nemohou vydržet předmětný pozemek, když jim nemůže svědčit právo na celý pozemek, když se plot nenachází na hranici pozemku, k tomu soud uvádí, že předmětný pozemek parc. [číslo] tak jak vyplývá z přiložených geometrických plánů, je jasně vymezen na bočních stranách ploty oddělujícími jednotlivé zahrady, na straně jižní pak plotem, o kterém se žalovaní domnívali, že je hranicí jejich pozemku, a na straně severní faktickou, avšak v terénu neznatelnou, vlastnickou hranicí mezi pozemkem [číslo] a pozemkem [číslo] ve vlastnictví žalovaných. Takto byl předmětný pozemek [číslo] i vyměřen, je to zcela logické, když po bočních stranách se jedná o sousedskou hranici vymezenou ploty pokračující v pomyslné linii vlastnických hranic mezi jednotlivými sousedy. Zároveň na jižní straně tvoří hranici právě předmětné oplocení, o kterém se žalovaní domnívali, že se jedná zároveň o vlastnickou hranici a na severní části vlastnickou hranici mezi předmětným pozemkem a vlastním pozemkem žalovaných. Tato skutečnost ostatně vyplývá z odborného prohlášení Ing. [jméno] [příjmení], odborné způsobilého geodeta – listiny, která byla čtena k důkazu (důkaz: zpráva ke geometrickému a polohovému určení pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] k.ú. [obec] včetně jednotlivých příloh situačních plánů a geometrických plánů).

28. Na shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení občanského zákoníku platného a účinného v době (v souladu s přechodnými ustanoveními) kdy došlo k rozhodování soudu, tedy zákona č. 89/2012 Sb.

29. Dle ust. § 1089 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví (odst. 1). Nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby (odst. 2). Dle ust. § 1090 o.z. k vydržení se vyžaduje pravost držby, aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou (odst. 1), nabyl-li zůstavitel nepravou držbu, nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědic i kdyby držel poctivě. To platí obdobně i pro všeobecného právního nástupce právnické osoby (odst. 2). Dle ust. § 1091 odst. 2 o.z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající 10 let. Dle ust. § 1092 o.z. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jejího předchůdce.

30. Jak vyplývá ze shora uvedených skutečností s ohledem na zjištěný skutkový stav, žalovaní byli se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jsou vlastníky předmětného pozemku (§ 1089 o.z.), zároveň i jejich právní předchůdci v takovéto dobré víře byli (§ 1092 o.z.) a zároveň uplynula nepřetržitá držba trvající 10 let (ust. § 1091 odst. 2 o.z.), a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. uvedeného rozsudku a určil, že žalovaní jsou vlastníky předmětného pozemku parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec]. Zároveň soud zamítl žalobu ve výroku I., aby žalovaní byli povinni vyklidit a vyklizený předat žalobci předmětný pozemek, když rozhodl o tom, že vydrželi vlastnictví. 31. nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšným žalovaným přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 308 698,84 Kč. V odůvodnění soud zcela odkazuje na vyčíslení požadované náhrady nákladů řízení tak, jak je předložila právní zástupkyně žalovaných, z nichž soud cituje níže: 32. „ Náhrada nákladů řízení je požadována s ohledem na ustanovení § 12 odst.4 vyhl.č. 177/1996 Sb., když v případě žalovaných jde o právní zastoupení dvou osob. Za tarifní hodnotu je brán dle § 12 odst.3 vyhl.č. 177/1996 Sb. počínaje 5.níže uvedeným úkonem součet tarifních hodnot – spojení žaloby na vyklizení (tarifní hodnota [číslo] - Kč dle § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb. vycházeje z hodnoty věci) a žaloby na určení vlastnického práva (tarifní hodnota [číslo] - Kč dle § 9 odst.4 písm.b) vyhl.č. 177/1996 Sb.) U úkonů [číslo] je tarifní hodnotou [číslo] - Kč (dle hodnoty pozemku, o jehož vyklizení jde) 1, u úkonu [číslo]. částka [číslo] - Kč dle § 9 odst.4 písm.b) vyhl.č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů řízení žalovaným, je požadována v celkové výši 308.698,84 Kč, jak je níže a v příloze tohoto podání rozepsáno, a to za tyto úkony právní služby (celkem 19 úkonů):

1. Příprava, převzetí věci, první porada s klientem 2. Nahlížení do soudního spisu 3. Písemné vyjádření žalovaných k žalobě na vyklizení ([datum])

4. Sepis a podání vzájemného návrhu – o určení vlastnického práva ([datum])

5. Písemné vyjádření žalovaných k vyjádření žalobce ([datum])

6. Ústní jednání u soudu [datum]

7. Jednání s protistranou [datum]

8. Ústní jednání u soudu [datum]

9. Písemné doplnění skutkových tvrzení a důkazů [datum]

10. Písemné podání ve věci samé – vyjádření k podání protistrany [datum]

11. Ústní jednání u soudu [datum]

12. Ústní jednání u soudu [datum]

13. Ústní jednání u soudu [datum]

14. Nahlížení do soudního spisu [datum]

15. Písemné vyjádření ke svědecké výpovědi sv.Kyntery [datum]

16. Ústní jednání u soudu [datum]

17. Ústní jednání u soudu [datum]

18. Sepis a podání písemného závěrečného návrhu ([datum])

19. Ústní jednání u soudu [datum]

33. V souladu s ust. § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb. náleží ke každému úkonu právní služby náhrada hotových výdajů – režijní paušál ve výši 300 - Kč tj. celkem za režijní paušály 19 x 300 - Kč = [číslo] - Kč. Cestovné a náhrada za ztrátu času jsou požadovány za 9 cest z [obec] do [obec] a zpět (jednání u nadepsaného soudu ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a nahlížení do soudního spisu [datum]), vždy 45km jedna cesta tam (90km cesta tam a zpět), vždy 45minut na jedné cestě tam tj. 2 půlhodiny (4 půlhodiny jedna cesta tam a zpět). V podrobnostech výpočtu odkazuji na přiloženou přílohu. K vyúčtovaným částkám je přičtena částka odpovídající DPH, neboť jsem plátcem této daně. Doklad o tom, že jsem plátcem DPH, je rovněž přílohou tohoto podání. K náhradě požadují žalovaní i jimi zaplacený soudní poplatek ve výši [číslo] - Kč.“ Jednotlivé položky pak právní zástupkyně žalovaných zahrnula do přehledné tabulky. Soud v plném rozsahu na toto vyčíslení nákladů odkazuje. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení