16 C 66/2022 - 259

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Bc. Jitky Kubešové a přísedících Antonie Slavíkové a Mirky Novákové ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] c) [Jméno žalobce C], narozená [Datum narození žalobce C] bytem [Adresa žalobce C] d) [Jméno žalobce D], narozený [Datum narození žalobce D] bytem [Adresa žalobce D] kontaktní adresa: [Anonymizováno] všichni zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení 66 000 Kč s příslušenstvím, 249 000 Kč s příslušenstvím, 58 000 Kč s příslušenstvím a 29 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 66 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 66 000 kč ode dne 16. 10. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku ve výši 249 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 249 000 kč ode dne 16. 11. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) částku ve výši 58 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 58 000 kč ode dne 16. 10. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci d) částku ve výši 29 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 29 000 kč ode dne 16. 10. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) na náhradě nákladů řízení částku 45 467,14 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) na náhradě nákladů řízení částku 73 257,34 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) na náhradě nákladů řízení částku 38 805,54 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci d) na náhradě nákladů řízení částku 38 638,14 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobci se podanými žalobami domáhali zaplacení dlužných částek, kdy předmětem nároku žalobců je nárok na zaplacení odměny, přiznané v dohodách o ukončení pracovního poměru. Žalovaná provozovala [Anonymizováno], žalobci pak byli jejími zaměstnanci na různých pracovních pozicích. Žalobci uvedl, že v rámci společnosti žalované byl zaveden systém odměňování, zahrnující rovněž dorovnávání nízkých mezd zaměstnanců. Dorovnání probíhalo jednou za 6 měsíců, s intervaly hodnocení od prosince předchozího roku do května roku následujícího. V průběhu fungování žalované došlo ke změně právní úpravy, vedoucí k omezení výkonu [Anonymizováno] činnosti, když žalovaná nadále nesplňovala podmínky pro [Anonymizováno] činnost. Na základě uvedeného bylo žalovanou rozhodnuto o utlumení činnosti a s tím souvisejícím ukončením pracovních poměrů u žalobců. V rámci ukončení pracovních poměrů žalobců s nimi byla sjednána odměna odpovídající poměrné části pravidelně vyplácených pololetních odměn. Tyto pak byly běžným standardem vypláceným každé pololetí. Dohody o odměnách byly součástí dohod o rozvázání pracovního poměru a za žalovanou je s žalobci uzavřel jednatel žalované a jejich přímý nadřízený [tituly před jménem] [jméno FO].

2. Konkrétně se žalobci domáhali následujícího: Žalobkyně a) se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 10. 3. 2022 domáhala zaplacení částky 66 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné částky ode dne 16. 10. 2021 do zaplacení, spolu s náhradou nákladů řízení. Žalobou uplatněná částka má představovat mimořádnou odměnu, sjednanou v rámci Dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 20. 9. 2021, kterou za žalovanou podepsal její jednatel, [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobkyně byla zaměstnána u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 25. 9. 2020, kdy jako juniorní pracovník vykonávala pomocné práce, následně samostatně zpracovávala [Anonymizováno] na [Anonymizováno] a rovněž vykonávala rozsáhlé překladatelské práce. V rámci dohody o rozvázání pracovního poměru bylo ujednáno že pracovní poměr založený Smlouvou skončí ke dni 30. 9. 2021. V článku IV. Dohody se žalovaná dále zavázala vyplatit žalobkyni mimořádnou odměnu po skončení pracovního poměru, kdy výše této odměny činila částku 66 000 Kč (dále jen „Odměna“). Odměna se pak skládala ze složky, kterou byla dorovnána mzda na hladinu běžných tržních mezd v daném oboru, a dále pak ze složky představující výkonnostní prémii, kterou bylo ohodnoceno pracovní nasazení a výsledky konkrétního zaměstnance. Jednotlivé výše těchto odměn pak byly výsledkem rozhodnutí vedoucího pracovníka, kterým byl v případě divize [Anonymizováno], do které žalobkyně a) spadala, jednatel [tituly před jménem] [jméno FO].

3. V divizi [Anonymizováno] byly mimořádné nenárokové odměny vypláceny zcela pravidelně, vždy za období od 1. 12. do 31. 5. a následně od 1. 6. do 30. 11. příslušného kalendářního roku, a to každé pololetí v obdobné výši, přičemž zaměstnanci tak mohli důvodně očekávat, že jim bude mimořádná pololetní odměna vyplacena.

4. V období měsíců červen až září roku 2021 náležel žalobkyni nárok na hrubou mzdu ve výši 35 000 Kč měsíčně, představovaný 25 000 Kč plynoucími ze smlouvy uzavřené se žalovanou a 10 000 Kč na základě dohody o provedení práce uzavřené se společností [právnická osoba]. Průměrná hrubá mzda žalobkyně (po zohlednění náhrady za dovolenu apod.) tak činila přibližně částku 35 047 Kč. Výše mzdy, na kterou měla žalobkyně a) dosahovat činila částku 45 000 Kč. Takováto výše pak byla ústně sjednána s [tituly před jménem] [jméno FO], jakožto vedoucím divize [Anonymizováno] a jednatelem žalované. Rozdíl mezi očekávanou měsíční hrubou mzdou a průměrnou měsíční hrubou mzdou byl následně dorovnáván prostřednictvím pravidelných mimořádných pololetních odměn, v rámci kterých byla dále vyplácena i prémie, která zohledňovala pracovní výkony žalobkyně (tzv. výkonnostní odměna). Za druhé pololetí roku odpracovala žalobkyně celkem čtyři kalendářní měsíce, přičemž pracovní poměr byl ukončen ke dni 30. 9. 2021. Rozdíl mezi průměrnou hrubou měsíční mzdou a očekávanou mzdou pak představoval částku 9 953 Kč, kdy celková částka k dorovnání mzdy za předmětné období po zaokrouhlení činila částku 40 000 Kč. Spolu s poměrnou částí prémie ve výši 26 000 Kč pak představovala výše mimořádné pololetní odměny částku 66 000 Kč, která byla následně žalobkyni a) přiznána prostřednictvím sjednané dohody o odměně.

5. Vznik nároku žalobkyně dovozuje ke dni skončení pracovního poměru, a to k 30. 9. 2021, nejdéle však ke dni splatnosti mzdy za příslušný měsíc, a tedy k 15. 10. 2021. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala a závazek plynoucí z dohody neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy.

6. Žalobce b) se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 11. 3. 2022 domáhal zaplacení částky 249 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné částky ode dne 16. 11. 2021 do zaplacení a dále náhradu nákladů řízení. Žalobou uplatněná částka má představovat mimořádnou odměnu, sjednanou v rámci Dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 17. 9. 2021. Žalobce byl zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy ve znění dodatku č. [hodnota] ze dne 10. 3. 2021 se sjednaným druhem práce v oblasti účetního a ekonomického poradenství.

7. Dne 17. 9. 2021 uzavřel žalobce s žalovanou, zastoupenou jednatelem [tituly před jménem] [jméno FO], Dohodu o rozvázání pracovního poměru (dále jen „Dohoda“). V rámci této bylo ujednáno, že pracovní poměr založený Smlouvou skončí ke dni 31. 10. 2021. V článku IV. Dohody se žalovaná dále zavázala vyplatit žalobci mimořádnou odměnu po skončení pracovního poměru, kdy výše této odměny činila částku 249 000 Kč (dále jen „Odměna“). Odměna pak u žalobce b) odrážela skutečnost, že žalobce b) v rozhodném období zpracovával [Anonymizováno] pro [Anonymizováno], kdy předmětem [Anonymizováno] byla částka ve výši [Anonymizováno] miliard Kč. Předmětná odměna pak představovala ocenění výsledků práce žalobce b), udělené s ohledem na jeho pracovní vytížení, odbornost a preciznost. Současně s uvedeným převzal žalobce b) na konci měsíce června 2021 roli manažera a vedoucího [Anonymizováno] po [tituly před jménem] [jméno FO]. S převzetím této funkce byla žalobci b) podstatným způsobem navýšena ústně sjednaná mzda.

8. V období měsíců červen až říjen roku 2021 náležel žalobci nárok na hrubou mzdu ve výši 56 000 Kč měsíčně, představovanou částkou 46 000 Kč plynoucí ze smlouvy uzavřené se žalovanou a 10 000 Kč na základě dohody o provedení práce uzavřené se společnosti [právnická osoba]. Průměrná hrubá mzda žalobce (po zohlednění náhrady za dovolenu apod.) tak činila částku 52 065 Kč. Výše mzdy, na kterou měl žalobce b) s ohledem na své pracovní postavení dosahovat činila částku 90 000 Kč. Takováto výše pak byla ústně sjednána s [tituly před jménem] [jméno FO]. Rozdíl mezi tržní měsíční hrubou mzdou a oficiální fixní měsíční hrubou mzdou byla následně dorovnávána prostřednictvím pravidelných mimořádných pololetních odměn, v rámci kterých byla dále vyplácena i prémie, která zohledňovala pracovní výkony žalobce b). Za druhé pololetí roku 2021 odpracoval žalobce b) celkem pět kalendářních měsíců, přičemž pracovní poměr byl ukončen ke dni 31. 10. 2021 rozdíl mezi fixní hrubou měsíční mzdou a očekávanou (sjednanou) mzdou pak představoval částku 37 935 Kč měsíčně, celková částka k dorovnání mzdy za předmětné období pěti měsíců tak po zaokrouhlení činila částku 190 000 Kč. Spolu s poměrnou částí prémie ve výši 59 000 Kč pak představovala výše mimořádné pololetní odměny částku 249 000 Kč, která byla následně žalobci b) přiznána prostřednictvím sjednané Dohody.

9. Vznik nároku žalobce b) je dovozován ke dni skončení pracovního poměru, a to k 31. 10. 2021, nejdéle však ke dni splatnosti mzdy za příslušný měsíc, a tedy k 15. 11. 2021. Žalovaná nárok žalobce ke dni splatnosti nesplnila. Žalobce b) následně zaslal žalované dne 27. 1. 2022 předžalobní výzvu k plnění. Žalovaná na tuto reagovala odpovědí ze dne 3. 2. 2022, ve které uvedla, že nárok žalobce b) odmítá. Ke dni podání žaloby pak žalovaná neuhradila ničeho.

10. Žalobkyně c) se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 22. 3. 2022 domáhala zaplacení částky 58 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné částky ode dne 16. 10. 2021 do zaplacení a dále náhradu nákladů řízení. Žalobou uplatněná částka, má představovat mimořádnou odměnu, sjednanou v rámci Dohody o rozvázání pracovního poměru. Žalobkyně c) byla zaměstnána u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 30. 6. 2021, jakožto asistent [Anonymizováno].

11. Dne 17. 9. 2021 uzavřela žalobkyně c) s žalovanou, zastoupenou [tituly před jménem] [jméno FO], Dohodu o rozvázání pracovního poměru (dále jen „Dohoda“). V rámci této bylo ujednáno, že pracovní poměr založený Smlouvou skončí ke dni 30. 9. 2021. V článku IV. Dohody se žalovaná dále zavázala vyplatit žalobkyni mimořádnou odměnu po skončení pracovního poměru, kdy výše této odměny činila částku 58 000 Kč (dále jen „Odměna“).

12. V období měsíců červenec až září roku 2021 náležel žalobkyni c) nárok na fixně stanovenou hrubou mzdu ve výši 45 000 Kč měsíčně. Výše mzdy, na kterou měla žalobkyně c) dosahovat činila částku 54 000 Kč. Takováto výše pak byla ústně sjednána s [tituly před jménem] [jméno FO]. Rozdíl mezi očekávanou (sjednanou) měsíční hrubou mzdou a fixní měsíční hrubou mzdou byl následně dorovnáván prostřednictvím pravidelných mimořádných pololetních odměn, v rámci kterých byla dále vyplácena i prémie která zohledňovala pracovní výkony žalobkyně c). Za druhé pololetí roku 2021 odpracovala žalobkyně c) celkem tři kalendářní měsíce, přičemž pracovní poměr byl ukončen ke dni 30. 9. 2021. Rozdíl mezi fixní hrubou měsíční mzdou a očekávanou (ústně sjednanou) tržní mzdou pak představoval částku 9 000 Kč, přičemž celková částka k dorovnání mzdy za předmětné období tak činila částku 27 000 Kč. Spolu s poměrnou částí prémie ve výši 31 000 Kč pak představovala výše mimořádné pololetní odměny částku 58 000 Kč, která byla následně žalobkyni c) přiznána prostřednictvím sjednané Dohody.

13. Vznik nároku žalobkyně c) dovozuje ke dni skončení pracovního poměru, a to k 30. 9. 2021, nejdéle však ke dni splatnosti mzdy za příslušný měsíc, a tedy k 15. 10. 2021. Žalovaná nárok žalobkyně c) neuznala a závazek plynoucí z Dohody neuhradila. Žalobkyně dne 22. 2. 2022 zaslala žalované předžalobní výzvu. Žalovaná na tuto reagovala odpovědí ze dne 14. 3. 2022, ve které uvedla, že nárok žalobkyně zcela odmítá, a to v celém rozsahu. Ke dni podání žaloby pak žalovaná neuhradila ničeho.

14. Žalobce d) se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 22. 3. 2022 domáhal zaplacení částky 29 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné částky ode dne 16. 11. 2021 do zaplacení a dále náhradu nákladů řízení. Žalobou uplatněná částka má představovat mimořádnou odměnu, sjednanou v rámci Dohody o rozvázání pracovního poměru. Žalobce byl zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 11. 1. 2021, a to na pozici asistenta [Anonymizováno].

15. Dne 17. 9. 2021 uzavřel žalobce d) s žalovanou, zastoupenou jednatelem [tituly před jménem] [jméno FO], Dohodu o rozvázání pracovního poměru (dále jen „Dohoda“). V rámci této bylo ujednáno, že pracovní poměr založený Smlouvou skončí ke dni 30. 9. 2021. V článku IV. Dohody se žalovaná dále zavázala vyplatit žalobci d) mimořádnou odměnu po skončení pracovního poměru, kdy výše této odměny činila částku 29 000 Kč (dále jen „Odměna“). Odměna pak u žalobce d) reflektovala narůstající odpovědnost i míru úsilí, která často překračovala podmínky sjednané Smlouvou.

16. V období měsíců červen až září roku 2021 náležel žalobci nárok na hrubou mzdu ve výši 40 000 Kč, představovaný částkou 30 000 Kč plynoucí ze smlouvy uzavřené se žalovanou a 10 000 Kč na základě dohody o provedení práce uzavřené se společností [právnická osoba]. Průměrná hrubá mzda žalobce (po zohlednění náhrady za dovolenu apod.) tak činila částku 41 985 Kč. Výše mzdy, na kterou měl žalobce d) dosahovat činila částku 45 000 Kč. Takováto výše pak byla žalobcem d) ústně sjednána s [tituly před jménem] [jméno FO]. Rozdíl mezi očekávanou tržní měsíční hrubou mzdou a fixní měsíční hrubou mzdou byl následně dorovnáván prostřednictvím pravidelných mimořádných pololetních odměn, v rámci kterých byla dále vyplácena i prémie. Za druhé pololetí roku 2021 odpracoval žalobce d) celkem čtyři kalendářní měsíce, přičemž pracovní poměr byl ukončen ke dni 30. 9. 2021. Rozdíl mezi fixní hrubou měsíční mzdou a očekávanou (ústně sjednanou) mzdou pak představoval částku 3 015 Kč a celková částka k dorovnání mzdy po zaokrouhlení činila částku 13 000 Kč. Spolu s poměrnou částí ve formě prémie ve výši 16 000 Kč pak představovala výše mimořádné pololetní odměny částku 29 000 Kč, která byla následně žalobci d) přiznána prostřednictvím sjednané Dohody.

17. Vznik nároku žalobce d) je dovozován ke dni skončení pracovního poměru, a to k 30. 9. 2021, nejdéle však ke dni splatnosti mzdy za příslušný kalendářní měsíc, a tedy k 15. 10. 2021. Žalovaná nárok žalobce d) neuznala, vysoké navýšení mimořádných odměn vyplácených žalobci označila neodůvodněné a závazek plynoucí z Dohody dobrovolně neuhradila. Žalobce d) zaslal žalované dne 8. 3. 2022 předžalobní výzvu k plnění. Ke dni podání žaloby však ani přes tuto výzvu žalovaná neuhradila ničeho.

18. Usnesením soudu ze dne 1. 6. 2023 č.j. 16 C 66/2022-169 bylo rozhodnuto o spojení řízení vedených pod sp. zn. 16 C 73/2022, 16 C 80/2022 a 16 C 81/2022 a o nárocích výše popsaných ke společnému řízení, vedeném pod sp. zn.16 C 66/2022, a to z důvodu hospodárnosti řízení podle § 112 odst. 1 o.s.ř.

19. Žalovaná v rámci svého vyjádření nárok žalobců neuznala, a to ani z části, a navrhla žaloby zamítnout. K projednávané věci uvedla, že žalovaná je právnickou osobou, zajišťující širší spektrum činností, zahrnující činnosti [Anonymizováno], konzultační aj. Žalovaná je členem vzájemně provázané skupiny společností zahrnující společnosti [právnická osoba], IČO [IČO] (dále jen „[Anonymizováno]“), [právnická osoba], IČO [IČO] (dále jen „[Anonymizováno]“) [právnická osoba], IČO [IČO] (dále jen „[Anonymizováno]“)a [právnická osoba]., IČO [IČO] (dále jen „[právnická osoba]“) (vše dále jen „Společnosti“). [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] byli v roce 2021 statutárními orgány či členy statutárních orgánů výše uvedených společností. Zaměstnanci těchto Společností byli zařazení v rámci systému dvou divizí. Divize [Anonymizováno] byla řízena a podléhala vedení jednatelů [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], divize [Anonymizováno], pod kterou byli zařazeni všichni žalobci, podléhala vedení [tituly před jménem] [jméno FO].

20. Těžiště podnikání žalované spočívalo ve [Anonymizováno] činnosti, kdy žalovaná působila jako [Anonymizováno]. V důsledku změny zákona o [Anonymizováno] došlo k významné změně podmínek pro výkon [Anonymizováno] činnosti. Tyto žalovaná nebyla nadále schopná plnit, kdy bylo rozhodnuto, že činnost žalované bude muset být v průběhu roku 2021 ukončena nebo dlouhodobě utlumena. Uvedené potvrdil [tituly před jménem] [jméno FO], kdy v rámci poradny jednatelů dne 2. 7. 2021 současně oznámil svůj záměr ukončit své působení v pozici jednatele, a začít provozovat vlastní podnikatelské aktivity. [tituly před jménem] [jméno FO] na poradě jednatelů současně přijal úkol se všemi zaměstnanci žalované do 31. 12. 2021 ukončit pracovní poměr tak, aby žalované nevznikla povinnost k hrazení odstupného. Na téže poradě bylo usnesením většiny jednatelů žalované vydáno rozhodnutí, že všechny nové smlouvy uzavírané žalovanou musí být schvalovány poradou jednatelů.

21. Žalovaná má za to, že pro uzavření Dohod o rozvázání pracovního poměru a písemné zavázání žalované k výplatě nenárokové mimořádné pracovní odměny neexistoval žádný oprávněný důvod, přičemž tímto způsobem jednal [tituly před jménem] [jméno FO] v rozporu nejen s povinnostmi řádného hospodáře, ale rovněž v rozporu s usnesením plynoucím z porady jednatelů ze dne 2. 7. 2021.

22. Ve vztahu k Odměnám již dříve přiznávaným tak žalovaná zdůraznila, že tyto byly vždy nenárokové, udělované výlučně na základě uvážení příslušných osob, po vyhodnocení výkonu zaměstnance a zejména s přihlédnutím k hospodářským výsledkům za sledované období, kterým bylo kalendářní pololetí. Přiznávány pak byly pouze v případě, že to hospodářská a finanční situace společnosti umožňovala. Neexistovala žádná metodika, žádný způsob výpočtu, jak by tyto odměny měly být stanoveny, výše vždy záležela na rozhodnutí společnosti na konci daného pololetí. Od poloviny roku 2021 směřovala společnost k utlumení činnosti, společnost pouze dokončovala zakázky. Vyplácení odměn zaměstnancům pak nebylo s ohledem na výše uvedené na místě, nadto byly sjednané odměny vysoce nadstandardní. Sjednané odměny pak neodpovídají ani detailní analýze pracovních výkonů těchto jednotlivých zaměstnanců, plynoucí mimo jiné i z vyhodnocení výsledků ze systému [Anonymizováno]. [tituly před jménem] [jméno FO] v rozporu s těmito pravidly smluvně zakotvil mimořádnou odměnu v Dohodách a tuto u jednotlivých zaměstnanců nadto stanovil ve výši zcela neodpovídající dosavadním odměnám a bez návaznosti na hospodářský výsledek společnosti. Žalovaná z uvedených důvodů jednání ve smyslu Dohod považuje za simulované právní jednání, v němž strany pouze předstíraly vůli k provedení výplaty mimořádné odměny za splnění mimořádného pracovního úkolu či v případě žalobců bez stanovení této podmínky, kdy ale skutečná vůle směřovala k neodůvodněnému majetkovému prospěchu žalobců, zejména neoprávněnému vylákání finančních prostředků od žalované, a tedy její úmyslné a cílené poškození.

23. V uvedeném utvrzuje žalovanou i skutečnost, že ke dni 30. 9. 2021 ukončila napříč všemi Společnostmi působení téměř celá divize [Anonymizováno], vedená [tituly před jménem] [jméno FO], kdy obdobným způsobem podalo výpověď z pracovního poměru či uzavřelo Dohodu o jeho ukončení 22 zaměstnanců. Valná část těchto zaměstnanců se pak počínaje říjnem 2021 stala zaměstnanci společností, nově spoluvlastněných a provozovaných [tituly před jménem] [jméno FO], a to společností [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] Ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] a bývalých zaměstnanců divize [Anonymizováno] následně měly být rovněž činěny kroky k převzetí klientely bývalé divize [Anonymizováno] a obecně poškození žalované a ostatních Společností. Kromě snahy o poškození žalované, mělo uvedené jednání zajistit i významný majetkový prospěch nejen žalobcům, ale i samotnému [tituly před jménem] [jméno FO], neboť v důsledku vyplacení mimořádných odměn by tento mohl ve čtvrtém čtvrtletí 2021 svým novým zaměstnancům z bývalé divize [Anonymizováno] vyplácet významně nižší mzdy a hradit tak významně nižší zákonné odvody.

24. Pohledem žalované se tak ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] a bývalých zaměstnanců divize [Anonymizováno] jedná o cílené, organizované jednání s úmyslem vylákat z majetku žalované významný objem finančních prostředků, a způsobit tak škodu v nezanedbatelném rozsahu. Odcházející zaměstnanci divize [Anonymizováno] se pak na tomto jednání zjevně podíleli, neboť museli být srozuměni přinejmenším s tím, že mimořádné odměny nejsou ničím podloženy, jsou nenárokovatelné, neodpovídají zvyklostem ani dosavadní praxi žalované.

25. Ve vztahu k žalobkyni a) je pak přiznaná výše mimořádných odměn nadto zcela nepřiměřená a neodůvodněná, v hrubém rozporu s dobrými mravy, a to zejména s ohledem na skutečnost, že žalobkyně a) byla u žalované zaměstnána na juniorní pozici jako začínající pracovník s fixní zaručenou hrubou mzdou 25 000 Kč. Odměna za tříměsíční pracovní výkon ve výši 66 000 Kč je pak zcela nepřiměřená a hrubě nezasloužená, nadto neodpovídá ani výkazům činnosti žalobkyně a) vyplývajících z interních systémů žalované. Jelikož se žalobkyně na jednání organizovaném [tituly před jménem] [jméno FO] a dalšími zaměstnanci divize [Anonymizováno] podílela, a současně nemohla nevědět, že jeho cíle jsou jiné, než jak mohlo plynout z prostého textu jí podepisovaných dokumentů, jednala tak žalobkyně a) nepoctivě v právním styku a nesmí tak ze svého nepoctivého činu, a protiprávního stavu na jehož vyvolání se podílela, těžit.

26. Částka 249 000 Kč, jíž se žalobce b) domáhá, představuje vysoce nepřiměřenou nenárokovou mimořádnou odměnu, nadto odměnu hrubě neadekvátní kvalifikaci žalobce, pracovnímu postavení a odpovědnosti žalobce za jeho pracovní výkon u žalované. Žalobce b) pro žalovanou odváděl v období červenec – září 2021 z časového hlediska jen průměrné pracovní výkony ve [Anonymizováno] činnosti, když žalobcův tříměsíční pracovní fond byl pro činnost žalované využit pouze z 61,1 % (410, 75 hod. – dle dat systému myTEAM), a tedy nedostatečně efektivně pro účely dosažení tržeb žalované. Žalovaná nárok žalobce neuznala, vysoké navýšení mimořádných odměn vyplácených žalobci označila za bezdůvodné a iracionální a závazek plynoucí z Dohody odmítla uhradit.

27. U žalobkyně c) pak žalovaná zdůraznila zejména postup uzavírání pracovní smlouvy. Tato byla uzavřena 28. 6. 2021, tedy v době, kdy [tituly před jménem] [jméno FO] nesporně věděl o nutnosti utlumit činnost žalované a potřebě postupného rozvazování pracovních poměrů se zaměstnanci žalované. Částka 58 000 Kč, jíž se žalobkyně c) domáhá, představuje vysoce nepřiměřenou nenárokovou mimořádnou odměnu, k níž [tituly před jménem] [jméno FO] žalovanou neoprávněně zavázal. Žalobkyně c) přitom pro žalovanou v rámci období mezi uzavřením a ukončením pracovního poměru v období červenec až září 2021 za žalovanou odváděla jen málo produktivní pracovní výkony, kdy byla pro žalovanou prakticky nepotřebná. V jejím případě se tak jednalo o novou, nepotřebnou pracovní sílu, která pouze zbytečně neefektivně zatíží hospodaření žalované, kdy např. vyplacená mzda nebude dostatečně saturovat nízké tržby apod.

28. Ve vztahu k žalobci d) představuje částka 29 000 Kč, jíž se žalobce d) domáhá, nenárokovou mimořádnou odměnu, nadto odměnu neodpovídající jeho pracovnímu výkonu u žalované. Žalobce d) pro žalovanou odváděl v období červenec – září 2021 z časového hlediska jen významně podprůměrné pracovní výkony, když žalobcův tříměsíční pracovní fond byl pro činnost žalované využit pouze z 49% (přičemž pro výkon znalecké činnosti žalované vynaložil jen 37,2 % pracovního fondu – dle dat systému myTEAM), a tedy zcela nedostatečně a neefektivně pro účely žalované.

29. Jelikož se žalobci na jednání organizovaném [tituly před jménem] [jméno FO] a dalšími zaměstnanci divize [Anonymizováno] podíleli, a současně nemohli nevědět, že jeho cíle jsou jiné, než jak mohlo plynout z prostého textu jimi podepisovaných dokumentů, jednal tak každý z žalobců nepoctivě v právním styku a nesmí tak ze svého nepoctivého činu, a protiprávního stavu na jehož vyvolání se bezprostředně podíleli, těžit.

30. Z úřední činnosti je soudu známo, že mezi žalovanou (resp. [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], a [právnická osoba].) a jejími bývalými zaměstnanci byly zahájeny více než dvě desítky řízení o nárocích bývalých zaměstnanců na zaplacení odměny po skončení pracovního poměru vyplývající z dohody uzavřené s [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaná v rámci své obrany uvádí ve všech řízení totožnou argumentaci a navrhuje k prokázání svého tvrzení výslech 15 svědků (z velké části se jedná o žalobce v řízeních proti žalované). Soud v rámci hospodárnosti a po dohodě se stranami provedl výslech těchto svědků v rámci řízení vedeného pod sp. zn. 16 C 82/2022, kdy s ohledem na množství sporů a velké množství svědků strany souhlasili, že svědci budou vyslýcháni jen v jednom řízení otázkami vztahujícími se ke všem řízením a protokoly z těchto výslechů budou provedeny k důkazu v ostatních řízeních.

31. Soud rovněž provedl v rámci řízení stranami předložené listinné důkazy, na základě kterých učinil následující skutková zjištění: Žalovaná je právnickou osobou, [Anonymizováno], podnikající v oboru ekonomika (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku ze dne 11. 3. 2022), žalovaná uzavřela dne 25. 9. 2020 pracovní smlouvu s žalobkyní a), dne 10. 3. 2021 pracovní smlouvu ve znění dodatku č. [číslo dodatku] s žalobcem b), dne 30. 6. 2021 smlouvu se žalobkyní c) a dne 11. 1. 2021 pracovní smlouvu s žalobcem d) (prokázáno pracovními smlouvami).

32. V rámci porady jednatelů žalované, uskutečněné dne 2. 7. 2021, bylo usnesením většiny jednatelů žalované rozhodnuto, že všechny nové smlouvy uzavírané žalovanou musí být schváleny poradou jednatelů. [tituly před jménem] [jméno FO] s uvedeným rozhodnutím nesouhlasil, kdy v tomto postupu shledával nezákonné omezování výkonu funkce jednatele žalované. V rámci porady zdůraznil, že divize [Anonymizováno] vydělala zhruba 10 mil Kč, kdežto divize [Anonymizováno] zhruba 1 mil. Kč. Odměny všem zaměstnancům divize [Anonymizováno] navrhuje [tituly před jménem] [jméno FO], ostatní jednatelé do odměn, které dosud [tituly před jménem] [jméno FO] pro zaměstnance navrhl nezasahovali. Odměny vyplacené v červnu roku 2021 měly být dle [tituly před jménem] [jméno FO] vyplaceny v podobné výši jako byly vyplaceny v minulém pololetí (prokázáno Zápisem z jednání jednatelů žalované ze dne 2. 7. 2021). Stejné usnesení týkající se uzavírání smluv bylo schváleno rovněž v rámci schůze jednatelů dalších společností, konaných téhož dne (prokázáno Zápisem z jednání jednatelů [právnická osoba] ze dne 2. 7. 2021, Zápisem z jednání jednatelů [právnická osoba] ze dne 2. 7. 2021, Zápisem z jednání jednatelů [právnická osoba] ze dne 2. 7. 2021). [tituly před jménem] [jméno FO] v návaznosti na své oznámení na společné schůzi jednatelů odstoupil dne 10. 9. 2021 z funkce jednatele žalované a z funkce člena představenstva či jednatele všech ostatních Společností. Dne 27. 9. 2021 byl [tituly před jménem] [jméno FO] v návaznosti na uvedené následně odvolán z funkce jednatele žalované (prokázáno přípisy Odstoupení [jméno FO] z funkce jednatele žalované ze dne 10. 9. 2021 a Rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti [právnická osoba] ze dne 27. 9. 2021).

33. Oprávnění k rozhodování o výši odměn a jejich udělování náleželo v rámci divize [Anonymizováno] jednateli [tituly před jménem] [jméno FO], tento pak o principu, způsobu a výši udělování mimořádných odměn průběžně informoval zbylé jednatele prostřednictvím společné emailové komunikace (prokázáno emailovou komunikací mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 10. 1. 2018, a dále emailovou komunikací mezi [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 21. 12. 2018). Zaměstnanecké mimořádné odměny byly vypláceny za období poloviny roku, jednalo se o pravidelně vyplácené pololetní odměny, udělované na podkladě pokynu vedoucího pracovníka příslušné divize, jako nenárokové složky mzdy (prokázáno Čestným prohlášením [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 8. 12. 2021).

34. V případě žalované byly žalobcům, coby odcházejícím zaměstnancům divize D2, jednatelem [tituly před jménem] [jméno FO] přiznány mimořádné odměny v různé výši. Dne 20. 9. 2021 byla ze strany žalobkyně a) podepsána Dohoda o rozvázání pracovního poměru s žalovanou, v rámci předmětné dohody bylo sjednáno skončení pracovního poměru žalobkyně a) ke dni 30. 9. 2021 a současně sjednáno vyplacení poměrné části mimořádné odměny ve výši 66 000 Kč (prokázáno Dohodou o rozvázání pracovního poměru mezi žalovanou a [Jméno žalobce A] ze dne 20. 9. 2021). Žalovaná tento závazek dobrovolně nesplnila, žalobkyně a) z uvedeného důvodu zaslala žalované dne 27. 1. 2022 předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou z uvedeného dne). Žalovaná na výzvu žalobkyně a) odpověděla přípisem ze dne 3. 2. 2022, kterým odmítla nárok uplatněný žalobkyní a) (prokázáno dopisem žalované ze dne 3. 2. 2022).

35. Dne 17. 9. 2021 byla ze strany žalobce b) podepsána Dohoda o rozvázání pracovního poměru s žalovanou, v rámci předmětné dohody bylo sjednáno skončení pracovního poměru žalobce b) ke dni 31. 10. 2021 a současně sjednáno vyplacení poměrné části mimořádné odměny ve výši 249 000 Kč (prokázáno Dohodou o rozvázání pracovního poměru mezi žalovanou a [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 17. 9. 2021). Žalovaná tento závazek dobrovolně nesplnila, žalobce b) z uvedeného důvodu zaslal žalované dne 27. 1. 2022 předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou z uvedeného dne). Žalovaná na výzvu žalobce b) odpověděla přípisem ze dne 3. 2. 2022, kterým uplatněný nárok odmítla (prokázáno dopisem žalované ze dne 3. 2. 2022).

36. Dne 17. 9. 2021 byla ze strany žalobkyně c) podepsána Dohoda o rozvázání pracovního poměru s žalovanou, v rámci předmětné dohody bylo sjednáno skončení pracovního poměru žalobkyně c) ke dni 30. 9. 2021 a současně sjednáno vyplacení poměrné části mimořádné odměny ve výši 58 000 Kč (prokázáno Dohodou o rozvázání pracovního poměru mezi žalovanou a [Jméno žalobce C] ze dne 17. 9. 2021 a e-mailem ze dne 21. 9. 2021). Žalovaná tento závazek dobrovolně nesplnila, žalobkyně c) z uvedeného důvodu zaslala žalované dne 22. 2. 2022 předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou z uvedeného dne). Žalovaná na výzvu žalobkyně c) odpověděla přípisem ze dne 14. 3. 2022, kterým uplatněný nárok odmítla (prokázáno dopisem žalované ze dne 14. 3. 2022).

37. Dne 17. 9. 2021 byla ze strany žalobce d) podepsána Dohoda o rozvázání pracovního poměru s žalovanou, v rámci předmětné dohody bylo sjednáno skončení pracovního poměru žalobce d) ke dni 30. 9. 2021 a současně sjednáno vyplacení poměrné části mimořádné odměny ve výši 29 000 Kč (prokázáno Dohodou o rozvázání pracovního poměru mezi žalovanou a [Jméno žalobce D] ze dne 17. 9. 2021). Žalovaná tento závazek dobrovolně nesplnila, žalobce d) z uvedeného důvodu zaslal žalované dne 8. 3. 2022 předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou z uvedeného dne). Do podání žaloby žalovaná v žádném z výše uvedených případů ničeho neuhradila.

38. V době uzavření dohod, týkajících se ukončení pracovních poměrů zaměstnanců a přiznání mimořádných odměn v druhém pololetí roku 2021, měla žalovaná 3 jednatele, a to [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], kdy dle stanov společnosti, stejně jako výpisu obchodního rejstříku platí, že každý z jednatelů byl oprávněn jednat za žalovanou samostatně (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku žalované v úplném znění).

39. Ve vztahu k přiznávaným odměnám soud zjistil následující skutečnosti: [tituly před jménem] [jméno FO] si nechával zpracovat podklady k přiznání odměn od zaměstnankyně [jméno FO] (prokázáno e-mailem ze dne 9. 12. 2020 a 3. 1. 2021) Tato praxe probíhala ve společnosti dlouhodobě (prokázáno e-mailem ze dne 9. 12. 2014, 10. 1. 2018). Přehled odměn zaměstnanců byl zasílán i jednateli [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] (prokázáno e-mailem 21. 12. 2018). Odměny byly vypláceny v červenci v červnové výplatě (prokázáno výplatní páskou žalobkyně a), b) a c) k 6/2021) a v lednu v prosincové výplatě. Po změně zaměstnavatele pobírala žalobkyně a) hrubou mzdu 39 429 Kč (prokázáno výplatní páskou žalobkyně a) k 10/2021). Po změně zaměstnavatele pobíral žalobce b) hrubou mzdu 90 000 Kč (prokázáno výplatní páskou žalobce b) k 11/2021).

40. Nadto strany označily za nesporné, že žalobkyně a) obdržela za období 06/2021 odměnu ve výši 72 000 Kč, za období 12/2020 odměnu ve výši 10 000 Kč. Žalobce b) obdržel za období 06/2021 odměnu ve výši 298 000 Kč, za období 12/2020 odměnu ve výši 375 000 Kč, za období 06/2020 odměnu ve výši 132 000 Kč a za období 12/2019 odměnu ve výši 128 000 Kč, za období od 6/2019 odměnu ve výši 100 004 Kč. Žalobkyně c) obdržela za období 06/2021 odměnu ve výši 57 000 Kč, za období 12/2020 odměnu ve výši 45 000 Kč, za období 06/2020 odměnu ve výši 39 000 Kč, za období 12/2019 odměnu ve výši 38 000 Kč, za období 06/2019 odměnu ve výši 27 446 Kč, za období 12/2018 odměnu ve výši 50 000 Kč a za období 06/2018 odměnu ve výši 58 000 Kč. Žalobce d) obdržel za období 06/2021 odměnu ve výši 11 000 Kč.

41. Převážná část bývalých zaměstnanců Společností, včetně žalobců navázala bezprostředně po ukončení pracovního poměru k žalované nový pracovní poměr ve společnostech [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba]. Konkrétně žalobkyně a) začala pracovat pro společnost [právnická osoba] od 1. 10. 2021, žalobce b) začal pracovat pro společnost [právnická osoba] od 1. 11. 2021, žalobkyně c) začala pracovat pro společnost [právnická osoba] od 1. 10. 2021 a žalobce d) začal pracovat pro společnost [právnická osoba] od 1. 10. 2021 (prokázáno přípisem České správy sociálního zabezpečení, zaslaným na výzvu soudu dne 14. 6. 2023). [tituly před jménem] [jméno FO] se stal jednatelem společnosti [právnická osoba] dne 20. 10. 2021, stejného dne se stal jednatelem společnosti [právnická osoba]. Jednatelem společnosti [právnická osoba] se stal [tituly před jménem] [jméno FO] dne 4. 12. 2021 (prokázáno úplným výpisem z obchodního rejstříku k uvedeným společnostem).

42. Soud dále v rámci řádného zjištění skutkového stavu provedl důkaz protokolem o jednání před zdejším soudem ze dne 24. 4. 2023 ve sp. zn. 35 C 18/2022. V průběhu tohoto jednání byl proveden výslech svědka [jméno FO], narozeného dne [datum], ze kterého bylo zjištěno, že svědek je bývalým zaměstnancem společnosti [právnická osoba]. Pracovní smlouvou mu byla stanovena fixní mzda, dále dvakrát ročně dostával odměny. Nejprve se tak dělo v hotovosti asi do roku 2016, 2017, předáním ze strany [tituly před jménem] [jméno FO], následně uložením na bankovní účet. Odměny byly vypláceny na podzim před Vánoci a v létě před prázdninami. Z hlediska pololetních odměn se mělo jednat o narovnání výše platů, které byly nízké. Šlo o pohyblivou výši platu, nesjednanou ve smlouvě. Z provedeného výslechu svědkyně, [jméno FO], nar. [datum], bylo zjištěno, že svědkyně je zaměstnankyní společnosti [právnická osoba], jakožto vedoucí sekretariátu. Odměny jsou vypláceny dvakrát ročně, jsou součástí výplaty, a to za červen a prosinec. Počátek jejich získávání je rok 2017, kdy před tímto udělovány nebyly. V otázce jejich výše nikdy neexistoval dokument, kolik by odměna měla činit, odměny nebyly nárokové. Nebyly stanoveny ani žádné úkoly, které by podmiňovaly získání odměny a činily ji tak nárokovou. Z provedeného výslechu svědka, [jméno FO], narozeného [datum], bylo zjištěno, že svědek je rovněž bývalým zaměstnancem společnosti [právnická osoba] a společnosti [právnická osoba]. Na základě pracovních smluv mu byla stanovena fixní mzda, poukazovaná na bankovní účet. Mimořádné doplatky obdržel svědek v roce 2020 a 2021, kdy se jednalo o sjednané dorovnání mezd. Ve vztahu k odměnám svědek uvedl, že se jednalo spíše o doplacení mzdy než charakter prémie. Z hlediska určení konkrétní částky měla tato odrážet nabyté finanční prostředky společnosti a její schopnost jejich dalšího rozdělení mezi své zaměstnance. Z provedeného výslechu svědka, [jméno FO], narozeného [datum], bylo zjištěno, že svědek je aktuálně zaměstnán u společnosti [právnická osoba], na pozici manažera auditorského týmu, jako seniorní zaměstnanec. Jeho mzda je pevně stanovena pracovní smlouvou, v současné době jsou dále zavedeny odměny, které začaly být vypláceny asi v roce 2017, 2018, tyto však nejsou nárokové. Odměny, vyplácené pololetně, se kolem roku 2020 pohybovaly ve výši kolem jedné třetiny platu. Mimořádné odměny nebyly dohodnuty, neexistoval ani interní předpis, který by je jakkoliv zakotvoval. O odměnách rozhodoval výlučně vedoucí příslušné divize. Svědek působil v divizi [Anonymizováno], pod působností [tituly před jménem] [jméno FO]. Divize fungovaly autonomně. Divizi [Anonymizováno] vedl pan [jméno FO], který pak rozhodoval v mzdových otázkách svých lidí.

43. Soud dále provedl dále důkaz protokolem o jednání před zdejším soudem ze dne 3. 5. 2023 ve sp. zn. 29 C 69/2022. Z provedeného výslechu jednatele žalované, [tituly před jménem] [jméno FO], bylo ve vztahu k projednávané věci soudem zjištěno, že přibližně v roce 2017 zavedli systém pololetních odměn, představující určitou formu participace zaměstnanců na hospodářském výsledku Společností. Jejich vyplácení bylo rozhodovací pravomocí vedoucího dané divize. Uvedené odměny byly zachyceny ve výplatních páskách a zápočtových listech. Společnosti byly děleny na tři divize, první byla vedena [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], druhá [tituly před jménem] [jméno FO], třetí přestavovala sekretariát a nevýkonnou složku. Uvedený systém se promítl průřezově do všech Společností. Jednotlivé divize působily autonomně a vzájemně do své řídící činnosti nezasahovaly, a to zejména v oblasti příjímání nových zaměstnanců, výplaty mezd či určování výše mimořádných odměn. Systém mimořádných odměn byl zaveden v druhém pololetí roku 2017, jednalo se o formu odměn navázaných na hospodářský výsledek Společností. Z provedeného výslechu svědkyně, [jméno FO], bylo ve vztahu k projednávané věci soudem zjištěno, že tato pracuje od roku 2007 ve společnosti [právnická osoba], která poskytovala do roku 2022 účetní služby společnosti UAS. Rovněž působila ve společnosti PAS na základě dohody o provedení práce. Z této činnosti zná [jméno FO]. [jméno FO]. K otázce odměn zaměstnanců svědkyně sdělila, že tyto byly vypláceny pololetně (odměny účtovala), když odměny v červnové výplatě se vyplácely v červenci a odměny v prosincové výplatě dále v lednu. Začaly se vyplácet asi v polovině roku 2017, protože v roce 2016 dosáhla společnost dobrého výsledku. Z provedeného výslechu jednatele žalované, [jméno FO]. [jméno FO], bylo ve vztahu k projednávané věci soudem zjištěno, že mimořádné odměny se začaly vyplácet na přelomu roku 2017-2018. Přistupováno k odměnám pak mělo být za předpokladu dobré ekonomické situace Společností. Jedná se o pololetní systém s vyplácením v měsících lednu a červenci. Do přelomu roku 2017- 2018 odměny vypláceny nebyly, neboť tomuto neodpovídaly hospodářské výsledky Společností. Zavedení odměn bylo pak odrazem vyšších požadavků zaměstnanců na lepší odměňování, a snahou jednatelů k zajištění stabilizace a spokojenosti zaměstnaneckého týmu. Podmínkou pro vyplácení odměn je však nadále hospodářský výsledek Společností.

44. Soud dále provedl dále důkaz protokolem o jednání před soudem prvního stupně ze dne 16. 1. 2024 ve sp. zn. 16 C 82/2022, a to konkrétně výslechem svědkyně [jméno FO], žalobce b) [tituly před jménem] [jméno FO], žalobkyně a) [tituly před jménem] [jméno FO], žalobce d) [tituly před jménem] [jméno FO], kdy všichni žalobci v uvedeném řízení byli vyslechnuti jako svědci.

45. Z provedeného výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci řízení sp. zn. 16 C 82/2022 bylo ve vztahu k projednávané věci soudem zjištěno, že svědek pracoval u žalované 7 let. Pracovní poměr skončil v říjnu roku 2021. V roce 2022 vešel v účinnost nový zákon o [Anonymizováno], na základě čehož musela žalovaná ukončit svou činnost, neboť nesplňovala zákonné podmínky. Od června roku 2021 začal svědek vést [Anonymizováno], nedošlo však ke změně pracovní smlouvy a skutečnost, že mu bylo svěřeno vedení [Anonymizováno] rovněž není písemně evidována. Na vedení [Anonymizováno] byl domluven ústně s [tituly před jménem] [jméno FO], ústně byly vedeny i veškeré další dohody týkající se dorovnávání mzdy apod. Veškeré ústní dohody považoval za platné. První schůzka ve vztahu k ukončení znalecké činnosti proběhla v druhé polovině září, na této svědek prezentoval záměr, že skončí pracovní poměr tří zaměstnanců, a to v září a v případě jeho pracovního poměru bude tento ukončen v říjnu. Jednatel [tituly před jménem] [jméno FO] se schůzky nezúčastnil. Ostatní jednatelé [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] ničeho nenamítali. První schůzky se kromě svědka a dalších zaměstnanců zúčastnila i žalobkyně c), paní [jméno FO] a žalobce d), pan [jméno FO]. Druhá schůzka se měla konat na konci září, předmětem bylo sdělení, že zaměstnancům nebude vyplácena odměna z podepsaných dohod. Na jeho dotaz, či jsou tyto dohody neplatné, jednatelé společnosti uvedli, že nikoliv, pouze nesouhlasí s výši odměny. Veškeré pracovní otázky řešil se zaměstnanci divize [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO]. Se zaměstnanci uzavíral i dohodu o ukončení pracovního poměru. Po ukončení pracovního poměru vstoupil svědek do pracovního poměru u společnosti [právnická osoba], kde mu bylo [tituly před jménem] [jméno FO] nabídnuta možnost nástupu, a to po skončení pracovního poměru u žalované. V otázce odměňování žalobce sdělil že hrubou mzdu měl stanovenou v pracovní smlouvě, tato byla stanovena velmi nízká. S [tituly před jménem] [jméno FO] byla ústně sjednána vyšší mzda, tato byla pravidelně dorovnávána, a to prostřednictvím odměn. Dorovnání hrubé mzdy stejně jako prémiová část byla pak vždy na úvaze [tituly před jménem] [jméno FO]. Veškeré dohody, týkající se odměňování, probíhaly ústní formou. Po převzetí funkce vedoucího [Anonymizováno] se svědek domluvil s [tituly před jménem] [jméno FO] na mzdě ve výši 90 000 Kč. Na schůzkách, kde probíhala ústní dohoda, nebyla přítomná žádná třetí osoba. Odměny za rok 2021, které mu byly přiznány na základě dohody o rozvázání pracovního poměru, se vztahovaly k délce pěti měsíců, a to měsíců od června do října. Z hlediska hodnoceného pololetí se nejednalo o standardní kalendářní rok, ale o období od prosince do května a následně od června do listopadu. Výplata za takto stanovené období období byla pak posunutá o jeden měsíc a byla pak vyplácena vždy v červencové a lednové výplatě. Žádný vnitřní předpis společnosti, který by řešil výplatu odměn neexistoval. Sekvence prosinec až květen a červen až listopad byla standardní pro divizi [Anonymizováno]. Divize byly nezávislé i z hlediska tohoto nastavení. Svědek evidoval zakázky zpracované u žalované, tyto vkládal do systému, precizně vyplňoval hodinové zakázky, a další zakázky, na kterých se podílel, zároveň byla možnost vyplňovat administrativní činnost, toto již činil sporadicky. Ve vztahu k systému evidencí práce do systému [Anonymizováno] žádný konkrétní pokyn o vyplňování nikdy neobdržel. Vyplňování si vedl každý zaměstnanec individuálně a každý z týmů, který byl součástí divize [Anonymizováno], vyplňování v systému vedl rozdílným způsobem. Možnou žádost o navýšení základní mzdy svědek neuplatnil, neboť s ohledem na ústní dohodu s [tituly před jménem] [jméno FO] a fungování této dohody ve smyslu přiznávání mimořádných odměn, neviděl pro tento krok žádný důvod. K otázce své mzdy svědek uvedl, že tato byla ve vztahu ke standardům v daném oboru velmi podprůměrná, byla nízká, pokud by měl obdržet pouze tuto mzdu, u žalované by nepracoval. Z hlediska hospodářských výsledků v posledním období před odchodem svědek sdělil, že tyto výsledky byly více než dobré, obrat žalované činil 8 až 9 milionů, zisk pak asi 2 miliony. V posledních dvou letech se jednalo o největší dosažený obrat.

46. Z výslechu svědkyně [Jméno žalobce A] v rámci řízení sp. zn. 16 C 82/2022 bylo ve vztahu k projednávané věci zjištěno, že svědkyně pracovala na základě dohody o provedení práce u společnosti [právnická osoba], a současně na základě hlavního pracovního poměru u žalované, v obou případech od 1. 10. 2020 do 30. 9. 2021 Po ukončení pracovního poměru u žalované svědkyně nastoupila do [právnická osoba], kde byla zaměstnána do května roku 2022. Ohledně okolností odchodu od žalované svědkyně sdělila, že jí byla nabídnuta dohoda o ukončení pracovního poměru, protože [Anonymizováno] činnost žalované měla skončit. Dohodu jí navrhl [tituly před jménem] [jméno FO], podepsaná byla [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž ona ji podepsala asi 20. nebo 21. září po svém návratu z dovolené. Sjednaná mimořádná odměna představovala odměnu z dohody o provedení práce, odměnu z hlavního pracovního poměru a dorovnání mzdy dle předchozí ústní dohody. Svědkyně nikdy nežádala o změnu pracovní smlouvy, neshledávala k tomu důvod, neboť systém dorovnávání mezd vždy fungoval. Z hlediska mimořádných odměn a dorovnávání mezd se vždy jednalo o ústní dohodu, vyplynulou z osobního, ústního jednání s [tituly před jménem] [jméno FO]. Prémiová složka by měla být stanovena s ohledem na výkon, konkrétní parametry však svědkyně neznala. Pracovní smlouva žádné ujednání o odměnách neobsahovala. Rovněž neexistoval žádný vnitřní předpis, který by se týkal výplaty mimořádných odměn. Nabídku práce ve společnosti [právnická osoba] svědkyně obdržela v září roku 2021 od paní [tituly před jménem] [jméno FO], tato jí kontaktovala telefonicky. [tituly před jménem] [jméno FO] práci ve společnosti [právnická osoba] svědkyni sám nikdy nenabídl. Písemná dohoda, o tom že svědkyni bude dorovnána mzda neexistuje, vše bylo projednáváno ústně. Poslední dohodnutá výše mzdy, 45 000 Kč, byla stanovena formou nabídky ze strany [tituly před jménem] [jméno FO], na schůzce v červnu roku 2021. Na této schůzce zhodnotili dosavadní mzdu svědkyně a na této částce se domluvili. Z hlediska zaznamenávání úkolů v systému [Anonymizováno] svědkyně řádně vyplňovala všechna data, práci na zakázkách včetně administrativního času. Z hlediska způsobu vyplňování a práce se systémem nebyla zaškolována. Mimořádné odměny byly pololetního charakteru, z hlediska časového vymezení od listopadu do května a od května do listopadu. Tuto informaci si svědkyně odnesla ze schůzek s [tituly před jménem] [jméno FO]. Svou základní mzdu, stanovenou pracovní smlouvou, svědkyně hodnotila jako nízkou, nedostatečnou. Pokud by nebyla v dohodě sjednána mimořádná odměna svědkyně současně uvádí, že by nebyla ochotna ukončit pracovní poměr dohodou. Svědkyně nebyla nikterak informována o tom, že by [tituly před jménem] [jméno FO] nemohl uzavřít dohodu o ukončení pracovního poměru. Veškeré personální a mzdové otázky vždy řešil [tituly před jménem] [jméno FO].

47. Z provedeného výslechu svědka [Jméno žalobce D] v rámci řízení sp. zn. 16 C 82/2022 bylo ve vztahu k projednávané věci soudem zjištěno, že svědek byl u žalované zaměstnán od ledna 2021 do září 2021, v rámci [Anonymizováno] činnosti [Anonymizováno]. Pracovní poměr byl z jeho strany ukončen, neboť mu bylo známo společnost není nadále schopna pokračovat ve své činnosti. Na základě toho svědek uzavřel dohodu o rozvázání pracovního poměru. Kdo mu uzavření dohody navrhnul si svědek nepamatoval. Z hlediska mimořádné odměny se jednalo o dorovnání mzdy, ale přesný způsob výpočtu svědek neznal. Jako zaměstnanci měli v pracovních smlouvách nastavenou nižší mzdu. Dorovnání mzdy bylo založené na ústní dohodě s [tituly před jménem] [jméno FO]. Mělo se jednat o dorovnání mzdy do výše mzdy tržní. Z hlediska časového rámce byla odměna vyplácena jednou za půl roku, sledované období trvalo od prosince do května. O plánovaném odchodu [tituly před jménem] [jméno FO] ze společnosti svědek nevěděl, ani tuto skutečnost nikterak neřešil. Svědek uvedl, že si nepamatuje, že by mu bylo sděleno, že dohody budou uzavírat jiné osoby než [tituly před jménem] [jméno FO]. Naopak to byl jednatel [tituly před jménem] [jméno FO], kdo řešil veškeré personální a mzdové záležitosti pro své zaměstnance. Odměnou by měla být dorovnána mzda, aby se vyrovnala mzdě tržní. Tržním mzda pak měla činit 45 000 Kč až 50 000 Kč. Svou [Anonymizováno] činnost svědek řádně evidoval, zadával svou práci do systému [Anonymizováno], a to nejenom práci na zakázkách, ale i dovolenou a administrativní činnosti. Svědek o ukončení pracovního poměru u žalované jednal s [tituly před jménem] [jméno FO]. Současně svědek uvedl, že by nebyl ochoten uzavřít dohodu o ukončení pracovního poměru bez sjednání mimořádné odměny.

48. Z provedeného výslechu svědkyně [jméno FO] v rámci řízení sp. zn. 16 C 82/2022 bylo ve vztahu k projednávané věci soudem zjištěno, že svědkyně byla jako asistent auditora zaměstnána na hlavní pracovní poměr ve společnosti [právnická osoba] a dále na základě dohody o provedení práce u společnosti [právnická osoba]. Po ukončení svého působení ve společnosti [právnická osoba] nastoupila do společnosti [právnická osoba], rovněž na seniorní pozici asistenta auditora. Ukončit pracovní poměr ve společnosti [právnická osoba] (a [právnická osoba]) se rozhodla v červenci 2021, a to na základě zjištění, že se ze společnosti chystá odejít část zaměstnanců i část vedení. V okamžiku, kdy se rozhodla k odchodu, nevěděla, kam nastoupí. Po podání výpovědi v srpnu roku 2021 kontaktovala [tituly před jménem] [jméno FO] s otázkou, kam on sám přechází. K nástupu do společnosti [právnická osoba] se domluvila na konci září roku 2021, uzavření smlouvy proběhlo v tomtéž čase. Ve společnosti [právnická osoba] svědkyně uzavřela dohodu o mzdových podmínkách, a to přibližně 14 dní po podání výpovědi. Dohoda jí byla předložena [tituly před jménem] [jméno FO] a představovala pojistku, že svědkyně splní všechny předepsané úkoly a současně pojistku, že jí bude za poměrně zkrácené období vyplacena odměna (rovněž poměrná část), která představovala dorovnání platu. Částka, uvedená v dohodě, pak odpovídá tomu, co měla svědkyně dostat v rámci dorovnání mzdy. Dorovnávání mzdy pak bylo založeno na tom, že mzda, stanovená ve smlouvě, byla nízká, neodpovídala jejímu věku a zkušenostem, proto byla pololetně dorovnávána na výši, která byla pro svědkyni akceptovatelná. Bez dorovnávání mzdy by svědkyně ve společnosti nepracovala. Dorovnávání bylo sjednáváno ústně na schůzkách s [tituly před jménem] [jméno FO], které se konaly i za přítomnosti [tituly před jménem] [jméno FO]. Žádná písemná dohoda o dorovnávání mzdy neexistuje, vše bylo založené na ústní dohodě. Tato praxe pak trvala řadu let. Ujednání o výplatě mimořádných odměn neexistuje ani v pracovní smlouvě ani v rámci vnitřních, interních předpisů. Z hlediska skladby odměny tato obsahovala zejména dorovnání mzdy, zcela výjimečně složku prémií. Částka určená v dohodě o rozvázání pracovního poměru byla pak určena poměrně za dobu čtyř měsíců tak, aby mzda vycházela na 45 500 Kč měsíčně. Pokud jde o období vyplácení odměn nejedná se o standardní kalendářní pololetí, ale o pololetí stanovené od prosince do května a dále od června do listopadu. Uvedený způsob jí vysvětlil [tituly před jménem] [jméno FO], jednalo se o standard divize [Anonymizováno]. Z hlediska zaškolení v systému [Anonymizováno] si svědkyně nevybavuje žádné oficiální školení. O jeho fungování byla informována od [tituly před jménem] [jméno FO]. Do systému zaznamenávala jak produktivní, tak i neproduktivní činnost, včetně dovolené a školení.

49. Soud dále provedl dále důkaz protokolem o jednání před soudem prvního stupně ze dne 18. 1. 2024 ve sp. zn. 16 C 82/2022, a to konkrétně výslechem svědků [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO].

50. Z provedeného výslechu svědkyně [jméno FO] v rámci řízení sp. zn. 16 C 82/2022 bylo ve vztahu k projednávané věci soudem zjištěno, že svědkyně pracovala na hlavní pracovní poměr na pozici asistenta auditora, od 1. 7. 2020 do září 2021 u společnosti [právnická osoba] a dále na dohodu o provedení práce ve společnosti [právnická osoba]. Po ukončení pracovního poměru nastoupila do společnosti [právnická osoba]. Před odchodem ze společnosti uzavřela dohodu o mzdových podmínkách, kdy v rámci této byly stanoveny úkony, které měla před odchodem dokončit. Z hlediska mimořádné odměny v rámci dohody o mzdových podmínkách se jednalo o dorovnání mzdy a část osobního ohodnocení. Mzda uvedená ve smlouvě byla nižší než mzda, na kterou měla být její práce ohodnocena, odměnami byla tato mzda za předem dané období dorovnávána. Pracovní poměr byl uzavřen s [tituly před jménem] [jméno FO]. Mzda, uvedená v pracovní smlouvě, byla sjednána v rámci pracovního pohovoru. Současně s nástupem bylo svědkyni sděleno, že jim bude mzda dorovnána, taková měla být praxe. Z hlediska období, za které se dorovnávalo, jde o období prosinec až květen a dále červen až listopad. Výši dorovnávané částky se dozvěděla svědkyně vždy na pololetním pohovoru, který se konal s [tituly před jménem] [jméno FO] a s [tituly před jménem] [jméno FO]. Pohovor se pak konkrétně týkal odměn a vyhodnocení její dosavadní práce za dané období zpětně. Svědkyně si nebyla vědoma existence jakéhokoliv dokumentu ani interního předpisu týkajícího se dorovnávání mzdy. Svědkyně se nedomáhá odměny přiznané v rámci dohody u soudu s odůvodněním, že to není tak velká částka, aby jí žalovala. Svědkyně zaznamenávala svou činnost do systému [Anonymizováno], konkrétně zaznamenávala hodiny strávené na zakázkách, a to včetně neproduktivních hodin, školením si není jistá. Nebyla nikdy zaškolována v užívání programu [Anonymizováno], informace týkající se užívání dostala pouze od paní [jméno FO] a pana [jméno FO]. O tom že společnost bude ukončovat činnost se svědkyně dozvěděla někdy v létě roku 2021. Po podání výpovědi se obrátila jsem na [tituly před jménem] [jméno FO] s dotazem na případné navázání další spolupráce. Sám jí nabídku nikdo nedal, pracovní smlouvu ve společnosti [právnická osoba] uzavírala s [tituly před jménem] [jméno FO]. Nastoupila 1. 10. 2021 na pozici asistenta auditora. Atmosféra ve společnosti před jejím odchodem při ukončení pracovního poměru byla velmi napjatá a nekomfortní, z lidského hlediska to bylo velmi nepříjemné, nepřemýšlela že by ve společnosti nedále zůstala. O skutečnosti že by [tituly před jménem] [jméno FO] nemohl uzavírat smlouvy se svými zaměstnanci svědkyně nevěděla.

51. Z provedeného výslechu svědka [jméno FO] v rámci řízení sp. zn. 16 C 82/2022 bylo ve vztahu k projednávané věci soudem zjištěno, že svědek byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] na pozici auditora, a to na hlavní pracovní poměr od ledna 2021 září 2021. Pracovní smlouvu se společností [právnická osoba] uzavřel s [tituly před jménem] [jméno FO]. Ve stejném období pracoval současně na dohodu o provedení práce pro společnost [právnická osoba], kde vykonával konzultační práce v oblasti daňové. V červenci roku 2021 se dozvěděl, že řídící pracovníci nadále nebudou pokračovat ve svém působení ve společnosti. Zaměstnance působící v divizi [Anonymizováno] svědek prakticky neznal, z uvedených důvodů svědek rovněž neviděl důvod pokračovat ve svém působení ve společnosti. Pracovní poměr u obou společností ukončil na základě výpovědi předané do rukou [tituly před jménem] [jméno FO]. Následně S [tituly před jménem] [jméno FO] uzavřel dohodu o mzdových podmínkách, kdy tuto považoval do jisté míry na nadbytečnou. Znění dohody připravil s největší pravděpodobností [tituly před jménem] [jméno FO]. Dohoda obsahovala nárok na prémie za období čtyř měsíců od června do září 2021. Jednalo se o částku 17 000 Kč, přičemž ale svědek neměl žádné dorovnání mzdy, a v jeho případě se jednalo čistě o prémiovou složku za odpovídající období, tedy za měsíce, které dosud odpracoval ale nebyly vyhodnoceny. V jeho případě tak šlo o jinou formu odměny než u ostatních kolegů, kteří měli sjednanou nižší mzdu. Svědek měl od počátku nastavenou relativně vysokou mzdu, obdobnou jako u předchozího zaměstnavatele, a tak v rámci pravidelných odměn přicházela nebo byla přidělována pouze část prémií, ale nikoliv dorovnání. Odměny byly udělovány za období od prosince do května a dále od června do listopadu. Po ukončení pracovního poměru nastoupil ve společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba]. Nabídku na práci u těchto společností od nikoho nedostal. Když se dozvěděl o ukončení činnosti vedoucích pracovníků čekal, zda s ním bude dál jednat někdo ze společnosti [právnická osoba], to se však nestalo. Na konci září mluvil s [tituly před jménem] [jméno FO], kterého se ptal, kde bude pokračovat. [tituly před jménem] [jméno FO] se svědkem na základě jeho zájmu následně navázal spolupráci a domluvil se na podepsání pracovní smlouvy k 1. 10. 2021. Po podání výpovědi svědek uzavřel již zmíněnou dohodu o mzdových podmínkách. V rámci této byly stanoveny úkoly, které měly být dokončeny před ukončením pracovního poměru ve společnosti [právnická osoba]. Všechny tyto úkoly měly být dle svědka splněny a měly tak být řádně dokončeny. Svědek vykazoval pracovní činnost v systému, který k tomu byl určen, a to podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, včetně dovolené a školení. V práci se systémem [Anonymizováno] ho nikdo nezaškoloval, poučili ho pouze kolegyně. Svědek nebyl nikterak informován o tom, že by [tituly před jménem] [jméno FO] nemohl uzavírat smlouvy se svými zaměstnanci, jak tomu bylo dříve, a tato skutečnost mu tak nebyla známá.

52. Z provedeného výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci řízení sp. zn. 16 C 82/2022 bylo ve vztahu k projednávané věci soudem zjištěno, že svědek byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba], kde pracoval na[Anonymizováno]hlavní pracovní poměr od září 2003 do září 2021, dále pak rovněž na základě dohody o provedení práce pro společnost [právnická osoba]. Působil jako podepisující auditor, měl za úkol provedení auditu a dokončení zakázek, působil rovněž jako manažer zakázek, kdy měl za úkol svěřené zakázky řídit, organizovat a konzultovat s odpovědným auditorem. Po ukončení svého působení v obou společnostech nastoupil do společnosti [právnická osoba], a to od října roku 2021, zde je jednatelem a zakládajícím společníkem (společnost zakládal na začátku roku 2021). Svědek dlouhodobě nesouhlasil se způsobem řízení společnosti, nefungovala komunikace s vedením společnosti, obecně bylo fungování dlouhodobě nevyhovující. Členům představenstva toto sdělil a oznámil i svůj záměr nepokračovat ve svém působení ve společnosti. Své působení ukončil výpovědí, následně dostal i okamžité zrušení pracovního poměru. Svou výpověď předal [tituly před jménem] [jméno FO], záměr odejít řešil i s [tituly před jménem] [jméno FO]. S [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] nijak nemluvil, celkově spolu divize nekomunikovaly. Ve společnosti [právnická osoba] pracoval na pozici asistenta auditora, později auditora. Pracovní smlouvu uzavíral s [tituly před jménem] [jméno FO]. Se stanovenou mzdou nebyl spokojen, ale za předpokladu půlročního dorovnávání ji přijal. Pokud by však toto nebylo naplněno, spolupráci by ukončil. Dorovnání spočívalo v doplacení mzdy na standardní úroveň. Této se mzda uvedená ve smlouvě neblížila, když byla velmi nízká, nedostatečná. Dorovnávání pak představovalo srovnání do výše mzdy standardní, přičemž tato dohoda byla po dobu trvání jeho působení ve společnosti pravidelně dodržována. Konkrétní výše dorovnání a případná prémie vycházela v ústních pohovorů s [tituly před jménem] [jméno FO], které jejich vyplácení předcházely. Pohovory probíhaly jednou za půl roku, v prosinci a v červnu. V rámci těchto byly sděleny případné připomínky k práci, probírala se mzda a její dorovnání - zpětně. Dále bylo řešeno, co se očekává v dalším pololetí, a to z hlediska pracovní činnosti, tak i na to navazujícího dorovnání mzdy. K uzavírání dodatků ke smlouvě nedocházelo, vše fungovalo na principu ústní dohody - gentlemanské dohody. Pokud by nedošlo ke splnění a dorovnání nedostal, okamžitě by skončil. Pohovory probíhaly v červnu a prosinci, odměny dostávali ve mzdě za červen a ve mzdě za prosinec. Určující období pro jejich vyplácení bylo od prosince do května a dále od června do listopadu - nejednalo se tak o standardní kalendářní pololetí. Po podání výpovědi byla s [tituly před jménem] [jméno FO] uzavřena rovněž Dohoda o mzdových podmínkách. Smyslem a účelem byla motivace k ukončená práce a dokončení spisů. Částku uvedenou ve své dohodě považuje svědek v plné výši za dorovnání mzdy za poměrné období čtyř měsíců. Dalším důvodem k uzavření měla být nejistota a obava z nevyplacení odpovídající poměrné odměny. Podmínění splněním dalších úkolů představuje formu férového jednání a snahu o řádné ukončení závazků společnosti před odchodem svědka ze společnosti. Předchozí dorovnávání bylo rovněž podmiňováno plněním úkolů, uvedené pak bylo zhodnocováno v rámci pololetních pohovorů. Svou činnost svědek zaznamenával a uváděl v systému [Anonymizováno], vykazoval práci na zakázkách (zpravidla fixních), režii, dovolenou a školení, a to občas i zpětně. Ke konci působení svědka ve společnosti byla atmosféra a komunikace velmi zvláštní a velmi vyhrocená. Ve společnosti [právnická osoba] se svědkem následně na pozici společníků navázali spolupráci [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], když tato přirozeně vyplynula po ukončení jejich působnosti ve společnostech [právnická osoba].

53. Z provedeného výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci řízení sp. zn. 16 C 82/2022 bylo ve vztahu k projednávané věci soudem zjištěno, že svědkyně pracovala ve společnosti [právnická osoba] jako asistent auditora, zpočátku na hlavní pracovní poměr, rovněž pracovala ve společnosti [právnická osoba] jako daňový poradce, a to na základě dohody o provedení práce. Výpověď podala ke dni 31. 7. 2021. Následně byla svědkyni [tituly před jménem] [jméno FO] nabídnuta spolupráce na jedné zakázce, s ukončením nejdéle ke konci roku 2021 - pro společnost [právnická osoba]. Důvodem pro rozhodnutí o ukončení pracovního poměru bylo sdělení nadřízených pracovníků, [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], o odchodu ze společnosti. S divizí [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] svědkyně neudržovala žádný kontakt. Odchod osob, kterým věřila, spolu se skutečností, že odcházela valná část zaměstnanců divize [Anonymizováno] pak byl důvodem rozhodnutí svědkyně k ukončení pracovního poměru ve společnosti. O odchodu vedoucích pracovníků se dozvěděla průběhu léta 2021, tedy dříve, než podala výpověď. Nabídka pracovního angažmá po skončení ve společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] následně přišla ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], a to poté co se jich svědkyně sama ptala, zda neví o nějakém angažmá. To jí bylo nabídnuto až na opakovaný dotaz ve formě nástupu do společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba]. Uzavření smlouvy bylo svědkyni nabídnuto někdy v průběhu srpna 2021, samotnou smlouvu následně podepsala 1 10. 2021. Současně s výpovědí z pracovního poměru svědkyně i uzavřela dohodu o mzdových podmínkách, kdy jedním z důvodů byl zájem na zajištění dorovnání mzdy. Takovýto postup byl pravidlem či zvyklostí v rámci divize [Anonymizováno], a to v rámci pololetních intervalů. Tento postup svědkyně chápala tak, že sjednána byla určitá mzda, a tato se dorovnávala z hlediska toho, jak byl zpětně hodnocen její výkon a reálný přínos. Uvedené nebylo nikde písemně zachyceno, skutečnost, že toto je praxí jí byla potvrzena ze strany kolegů rovněž ze strany osob, se kterými uzavírala pracovní smlouvu. Výše dorovnání se měnila, a to s ohledem na odpracovanou dobu, kdy s délkou se měla navyšovat. Výše a rozsah dorovnávání byla založená na pravidelných pohovorech s vedením, [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Na těchto se svědkyně vždy dozvěděla konkrétní částku, kterou jí měla být prostřednictvím Mimořádná odměna, sjednaná v rámci dohody o mzdových podmínkách, pak měla představovat do jisté míry předmětné dorovnání za časovou výseč, zkrácené období. Mzda svědkyně, sjednaná ve smlouvě, byla nízká, bez pravidelného dorovnávání by nebyla svědkyně ochotna takovýto pracovní poměr uzavřít. Z hlediska vyplácení byly mimořádné odměny vypláceny tak, aby se to stihlo do Vánoc, vypláceny byly tedy v prosinci, kdy poslední měsíc daného hodnotícího období byl listopad. Další pololetí byl prosinec až květen, kdy vyplacení bylo v červnu, tedy za květnovou mzdu. Svědkyně si nevybavuje složení mimořádných odměn, tedy zda zahrnovaly i nějaké typy bonusů či benefitů. Je možné, že v rámci obdržených odměn mohla být i drobná odměna, jakási prémie, ale primárně se vždy jednalo o dorovnání mzdy. Pracovní smlouvu ve společnosti [právnická osoba] se svědkyní uzavíral [tituly před jménem] [jméno FO] nebo [tituly před jménem] [jméno FO], ve společnosti [právnická osoba] [tituly před jménem] [jméno FO]. Zda uzavírala jakékoliv dodatky k pracovní smlouvě si svědkyně nepamatuje. Zda pracovní smlouva obsahovala ujednání o výplatě mzdových prostředků nad rámech základním mzdy si svědkyně nevybavuje. O skutečnosti, že by měla společnost [právnická osoba] nebo [právnická osoba] nějaký interní předpis o výplatě odměn nad rámec základní mzdy svědkyně neví. V dohodě o mzdových podmínkách bylo kromě mimořádné odměny ve výši asi 80 tisíc Kč vymezeno dále několik podmínek, které mají být splněny smyslu uzavření vyjmenovaných auditorských spisů. Svědkyně uvedla, že uvedené úkoly byly z její strany kompletně dokončené, kdy ví pouze o jediném spise, který nebyl dokončen, a to z důvodu na straně klienta. Svědkyně vykazovala svou činnost v systému [Anonymizováno], a to zejména zakázky fakturované hodinově. Vykazovala i neproduktivní časy, dovolenou i školení. Instrukce k manipulaci se systémem získala od kolegů, když nastoupila a ani později školení na používání systému myTEAM nikdy neměla. Po podání výpovědi byla atmosféra ve společnosti špatná, výkon práce probíhal pod velkým nátlakem, zadávání úkolů probíhalo nestandardně brzkých ranních hodinách s krátkými lhůtami k plnění, současně zaměstnancům chodila vyjádření od právníku společnosti obviňování z páchání trestné činnosti. Ze strany společnosti, vyjma nabídky od [tituly před jménem] [jméno FO], neproběhla žádná komunikace, která by směřovala k prodloužení spolupráce ve společnosti [právnická osoba] nebo [právnická osoba]. Svědkyně nebylo nikterak oznámeno, že by [tituly před jménem] [jméno FO] nemohl uzavírat se svými zaměstnanci jakékoli dohody, uvedené tak svědkyně nevěděla. Svědkyně nevykonávala žádnou činnost pro společnosti [právnická osoba] či [právnická osoba] před nástupem dne 1. 10. 2021.

54. Z provedeného výslechu svědka [jméno FO] v rámci řízení sp. zn. 16 C 82/2022 bylo ve vztahu k projednávané věci soudem zjištěno, že svědek byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] a společnosti [právnická osoba], kde přes 15 let pracoval na pozici daňového poradce a asistenta auditora. Své působení ve společnosti ukončil v září roku 2021, prostřednictvím podané výpovědi. Tuto podal on sám. Ze společnosti se rozhodl odejít v roce 2021, kdy hlavní motivem byla skutečnost, že společnost opouštěl rovněž jeho přímý nadřízený, [tituly před jménem] [jméno FO] a značná část jeho kolegů. Uvedené se dozvěděl od [tituly před jménem] [jméno FO] a kolegů. Kromě výpovědi uzavřel i dohodu týkající se mzdových podmínek. Tato dohoda byla uzavřena v srpnu 2021, kdy hlavní motivací a důvodem pro její uzavření bylo zasmluvnění dokončení zakázek a dále nároku na odměnu na dorovnání mzdy. Mzda, uvedená v pracovní smlouvě, byla následně dorovnána v rámci pravidelných mimořádných odměn. Tyto byly poskytovány na základě společného pohovoru s vedením, a to za předchozí období měsíců. V rámci uvedeného pohovoru bylo svědkovi sděleno, kolik doposud na dorovnání dostával, jaká částka bude obdržena, tedy jaká bude výše dorovnání mzdy. Tato částka se samozřejmě měnila v dlouhodobém horizontu, kdy se jednalo o lineární, konstantní nárůst. Vyplácenou odměnu svědek pak vždy vnímal pouze jako dorovnání, nad dalšími složkami nepřemýšlel. Uvedený postup bral jako jakési pravidlo, se kterým počítal. Dorovnání se poskytovalo vždy jednou za půl roku, na základě předchozího společného rozhovoru s [tituly před jménem] [jméno FO]. Rozdíl mezi sjednanou měsíční mzdou a mzdou po dorovnání hodnotí svědek jako signifikantní, kdy třeba 40 % představovalo dorovnání. O existenci jakéhokoliv interního předpisu, který by řešil výplatu mimořádných odměn, svědek neví. O skutečnosti, že by v pracovní smlouvě existovalo jakékoliv ustanovení o vyplácení mimořádných odměn nebo jakýchkoliv částek nad rámec sjednané mzdy si svědek není vědom. Za dobu trvání pracovního poměru svědek uzavřel několik dodatků k pracovní smlouvě, kdy změna v dodatcích pak spočívala v navýšení mzdy. V případě dorovnávání se pak jednalo o pozitivní očekávání vzhledem k předchozímu období. Mimořádná odměna ani její výše nebyla nikde písemně zachycena. Písemné sjednání v srpnu 2021 mělo být pak výsledkem invence ze strany [tituly před jménem] [jméno FO], který předložil znění dohody o mzdových podmínkách svědkovi. V rámci dohody bylo uvedeno uvedená výše mimořádné odměny, která odpovídala poměrně části dříve obdržené odměny, současně s tím byla odměna vázána ukončením v dohodě uvedených zakázek. Svědek považoval dohodu za férovou, kdy reálně se pouze ústní dohoda promítla do písemné formy. Sám svědek uzavřel dvě dohody o mzdových podmínkách, jednu se společností [právnická osoba], kde je uvedena mimořádná odměna ve výši 69 000 Kč a dále společnosti [právnická osoba] Kde je uvedena částka 33 0000 Kč. Uvedená částka představovala kromě samotného dorovnání odměnu za odvedenou práci a dokončení úkolů, jednalo se pak o poměrnou část odpovídající zkrácenému období. Úkoly vymezené v dohodách svědek do 30. 9 2021 splnil. Svědek vykazoval svou práci ve společnosti v rámci systému [Anonymizováno], zde pak byly vykazovány primárně zakázky fakturované hodinově, kdy tyto musely být vykazovány skutečně precizně, odlišně od zakázek, které byly fakturovány paušálně. Vykazovány byly rovněž administrativní činnosti a další činnosti, které se nedaly podřadit pod konkrétní zakázky, vykazovány byly rovněž školení, či dovolené. Pro společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] začal svědek pracovat v říjnu 2021, před tímto datem žádnou činnost pro tyto společnosti nevykonával. Pracovní angažmá ve společnostech [právnická osoba] a [právnická osoba] mu bylo nabídnuto [tituly před jménem] [jméno FO], asi v srpnu nebo září 2021, návrh pracovní smlouvy pak obdržel koncem září 2021. Podpis pracovní smlouvy zajišťoval [tituly před jménem] [jméno FO], v září roku 2021, tedy ještě za trvání pracovního poměru svědka ve společnosti [právnická osoba]. Po podání výpovědi neproběhla jakákoliv komunikace s vedením společnosti. Svědkovi nebylo známo, že by [tituly před jménem] [jméno FO] nebyl oprávněn uzavírat dohody se zaměstnanci.

55. Soud dále provedl dále důkaz protokolem o jednání před soudem prvního stupně ze dne 12. 11. 2023 ve sp. zn. 16 C 82/2022, a to konkrétně výslechem svědků [tituly před jménem] [adresa], [jméno FO], [Jméno žalobce C] (žalobkyně c) vyslechnuta v uvedeném řízení v pozici svědkyně), [jméno FO] a [jméno FO].

56. Z provedeného výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci řízení sp. zn. 16 C 82/2022, bylo ve vztahu k projednávané věci soudem zjištěno, že svědek u žalované dlouhodobě působil jako samostatně jednající jednatel. V rámci své pozice řešil personální politiku a staral se o klientské portfolio aj. Jednatelem žalované pak není od září roku 2021, kdy rezignoval na svou funkci. Důvody rezignace spočívaly zejména v dlouhodobých neshodách a nedorozumění s dalšími jednateli, kdy nedošlo ke konsensu týkajícího se dalšího fungování všech společností. Tyto představovala skupina poradenských společností, kdy poradenskou činnost vykonávaly společnosti [právnická osoba], jako auditorská firma, [právnická osoba], jako [Anonymizováno], [právnická osoba], jako účetní kancelář a [právnická osoba], jako daňová kancelář. Tento soubor společností byl dlouhodobě fakticky rozdělený na dvě firmy, které jednatelé označovali jako divize [Anonymizováno] a divize [Anonymizováno]. Divize působily autonomně, přičemž vzájemná provázanost či spolupráce prakticky neexistovala. Jediné, co měly společného, byly rizika a peněžní prostředky. V dubnu 2021 svědek oslovil [tituly před jménem] [jméno FO], s návrhem řešení dlouhodobě nefunkční situace, kdy v tomto duchu byl podán podnět několika zaměstnanců, kteří rovněž dlouhodobě nesouhlasili s fungováním společnosti. Svědek vyzval k nepokračování v dosavadním způsobu fungování s tím, že navrhl transparentní způsob právního rozdělení na dvě nezávislé, majetkově oddělené společnosti. Uvedený návrh byl ze strany dalších jednatelů hrubě odmítnout někdy v červenci roku 2021, přičemž v návaznosti na to svědek oznámil, že jeho další setrvání v tomto modelu již není možné, a tak hodlá rezignovat ze všech výkonných pozic ve společnosti a nebude nadále pracovat ani se jinak pracovně podílet na žalované. Po ukončení působení u žalované a v dalších společnostech odešel svědek do auditorské společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] a posléze do [Anonymizováno] [právnická osoba]. V těchto společnostech se stal i společníkem. O záměru rezignovat na svou funkci svědek kromě zbylých jednatelů informoval i klienty, neboť podle auditorských standardů se mění osoba podepisujícího auditora. Reakce podřízených v rámci divize [Anonymizováno] na uvedený vývoj byla, že část z nich se rozhodla rovněž odejít, neboť do té doby prakticky nepřišli do kontaktu se zbylými jednateli ani zaměstnanci první divize. S ohledem na skutečnost, že ještě před svědkem oznámilo odchod několik z předních zaměstnanců v rámci divize [Anonymizováno], konkrétně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], znamenala tato situace významnou změnu a nejistotu v dalším fungování. Na základě uvedeného se valná většina zaměstnanců divize [Anonymizováno] rozhodla rovněž ukončit své působení u žalované dalších společností. [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] vyjádřili záměr ukončit své působení ve společnosti již na podzim roku 2020. Divizi [Anonymizováno] vedl svědek sám, kdy zde fungoval jako samostatný jednatel, přijímal zaměstnance, řešil otázku personální i mzdovou, rozhodoval o tom, jakou mzdu zaměstnancům nabídne, jaká mzda bude sjednána či otázku navýšení mzdy v průběhu trvání pracovního poměru. Zde byl pak svědek vázán ve společnosti zavedeným způsobem, kdy mzdy byly dorovnávány na jejich obvyklou úroveň jednou za půl roku, tedy mzdy byly dorovnávány s ohledem na jejich nastavení, a to formou pololetních odměn, kdy cílem bylo dosáhnout výše mzdy pro danou pozici obvyklou na trhu. K určení správné, odpovídající výše svědek používal externí zdroje, využíval informací z trhu od jiných auditorských firem a současně měl velmi dobře vedený excelovský soubor, ve kterém dopočítával toto mzdové dorovnání. Mimořádné odměny svědek vypočítával na základě podkladů předkládaných od [tituly před jménem] [jméno FO]. Činil tak vždy za období prosinec až květen, aby tato informace byla připravena pro červnové mzdy, které se vyplácely v červenci, dále pak za období červen až listopad opět, aby vyplacení bylo připraveno pro měsíc prosinec. Pokud jde o dohody o mzdových podmínkách a přiznání mimořádných odměn, tyto uzavíral na základě uvedeného principu a dlouhodobě užívané praxe, kdy cílem bylo dorovnání mzdy a případné udělení prémie. Výše mimořádné odměny pak představovala srovnání smluvně sjednané mzdy se mzdou tržní v daném odvětví, a dále částka představující reálnou odměnu nebo prémii, vázanou na určitý výkon nebo kvalitní plnění práce, uvedené pak v poměrné výši odpovídající odpracovanému období 3-4 měsíců. Popsaný systém vycházel z pravidel, které nastavili [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] v roce 2003. Od této doby kontinuálně každý půlrok docházelo k pravidelnému vyplácení odměn, kdy od roku 2003 až do prosince 2017 byly tyto odměny vypláceny v hotovosti. Jednalo se tak o dlouhodobou tradici ve skupině těchto společností.

57. Z provedeného výslechu svědkyně [jméno FO] v rámci řízení sp. zn. 16 C 82/2022, bylo ve vztahu k projednávané věci soudem zjištěno, že svědkyně pracovala ve společnosti [právnická osoba] od roku 2012 do listopadu 2021. Následně přešla do společnosti [právnická osoba]. Ve společnosti [právnická osoba] spadala do Divize [Anonymizováno], do týmu [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], kdy tito byli jejími přímými nadřízenými. Po jejich rozhodnutí opustit společnost se svědkyně rozhodla společnost rovněž opustit. O skutečnosti, že opouštějí společnost, svědkyni v době před podáním výpovědi informoval [tituly před jménem] [jméno FO]. Současně svědkyni informoval, kam odcházejí a nabídl jí angažmá ve společnosti, kam sami směřovali - společnosti [právnická osoba]. Zde pak svědkyně nastoupila v říjnu 2021. Výpověď z pracovního poměru svědkyně sepsala sama, dle nalezeného vzoru, komu ji předala, si již nepamatuje. Kromě pracovního poměru u společnosti [právnická osoba] pracovala svědkyně na dohodu o provedení práce u společnosti [právnická osoba]. Mzda uvedená v pracovní smlouvě byla pravidelně dorovnávána do mzdy na trhu běžné a pro svědkyni přijatelné. Dorovnávání probíhalo v intervalech jednou za půl roku, a to na základě dohody s [tituly před jménem] [jméno FO]. O uvedeném pak nebyla sepsána žádná smlouva, či dodatek smlouvy. Dorovnávání ve formě mimořádných odměn dle svědkyně není možné najít ani v interním předpisu ani směrnici. O skutečnosti, že odchází větší množství zaměstnanců, svědkyně věděla, situaci spolu přirozeně komunikovali. Svůj odchod ze společnosti [právnická osoba] s klienty společnosti nikterak neprobírala. Ve společnosti [právnická osoba] se svědkyně setkává i s bývalými klienty společnosti [právnická osoba], na jejichž zakázkách pracuje. K dalším jednatelům společnosti [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] nemá svědkyně žádný vztah, společně nikterak nekomunikovali. Svou práci a výkony na jednotlivých zakázkách svědkyně zaznamenávala v systému [Anonymizováno], evidována pak byla i nemoc, dovolená a školení. O fungování a práci se systémem byla svědkyně informována na začátku pracovního poměru, uvedené pak svědkyně považuje za jakési interní školení. Pracovní smlouvu uzavíral se svědkyní [tituly před jménem] [jméno FO], zvyšování a dorovnávání mzdy bylo probíráno rovněž s [tituly před jménem] [jméno FO]. V srpnu 2021 uzavřela následně svědkyně dohodu o mzdových podmínkách. Text dohody byl svědkyni předložen buď [tituly před jménem] [jméno FO] nebo [tituly před jménem] [jméno FO]. Stalo se tak po podání výpovědi svědkyní. Mimořádná odměna stanovená v dohodě má dle svědkyně představovat dorovnání mzdy, poměrnou částku za tři měsíce práce svědkyně. V dohodě byla svědkyně rovněž zavázána ke splnění vymezených úkolů. Svědkyně pak uzavřela všechny auditorské spisy, vyjma těch, kdy tomu bylo zabráněno ze strany klienta. Odměny stanovené ve smlouvě se svědkyně nedomáhá, kdy je aktuálně na mateřské dovolené a tuto nechce zatěžovat soudním sporem. Odměna byla vyplácena pravidelně, v souladu s ústní dohodou, vždy tak bylo poskytováno dorovnání mzdy. V opačném případě by svědkyně nebyla ochotná pracovat pro společnost [právnická osoba] ani další společnosti, neboť ve smlouvě sjednaná mzda byla příliš nízká - na úrovni juniorního, nástupního platu. Období, za které se posuzovaly odměny, bylo do určité míry posunuté, nebylo to od ledna do června a od července do prosince.

58. Z provedeného výslechu svědkyně [Jméno žalobce C] v rámci řízení sp. zn. 16 C 82/2022 bylo ve vztahu k projednávané věci soudem zjištěno, že svědkyně pracovala od října roku 2017, jako asistent auditora na částečný úvazek pro společnost [právnická osoba]. Následně ukončila pracovní poměr ve společnosti [právnická osoba] a 30. 6. 2021 nastoupila do společnosti [právnická osoba] na plný úvazek na poslední tři měsíce. Pracovní smlouvu se svědkyní podepisoval [tituly před jménem] [jméno FO]. S ohledem na ukončování činnosti [Anonymizováno] v důsledku změny právní úpravy, ukončila k září roku 2021 svědkyně pracovní poměr u společnosti [právnická osoba]. [tituly před jménem] [jméno FO] následně svědkyni informoval o možnosti přejít do společnosti [právnická osoba]. Svědkyně tuto možnost přijala. K okamžiku uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru dne 17. 9. 2021 měla svědkyně zajištěno místo ve společnosti [právnická osoba]. Veškeré smlouvy a dohody uzavírala svědkyně výlučně s [tituly před jménem] [jméno FO]. Ostatní členy představenstva o svém záměru opustit společnost neinformovala, předpokládala komunikaci mezi členy představenstva. Smlouvu ve společnosti [právnická osoba] se svědkyní uzavřela jednatelka [tituly před jménem] [jméno FO]. Dohodu o rozvázání pracovního poměru u žalované připravil a svědkyni předložil [tituly před jménem] [jméno FO]. V dohodě byla uvedena částka 58 000 Kč, jako mimořádná odměna svědkyně. Tato odpovídala zvyklostem ve společnosti, kdy po celou dobu jejího působení ve společnostech byly vypláceny pololetní odměny. Odměna uvedená v dohodě o rozvázání pracovního poměru odpovídala poměrné části 3 měsíců, po které byla svědkyně u žalované zaměstnána. Řídícími pracovníky ve vztahu ke svědkyni byl [tituly před jménem] [jméno FO], po jeho odchodu [tituly před jménem] [jméno FO] a paní [jméno FO]. Před odchodem ze společnosti [právnická osoba] dokončila svědkyně všechny [Anonymizováno], u kterých to bylo z její strany možné. Svou činnost svědkyně zaznamenávala v rámci systému [Anonymizováno]. Evidovány byly zejména hodinově fakturované zakázky, zaznamenávány byly ale i administrativní práce, dovolená a školení. Školení či instruktáž k vyplňování v rámci systému [Anonymizováno] svědkyně neměla, informace získávala od ostatních kolegů. Jednatelé [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] do činnosti svědkyně a divize [Anonymizováno] nezasahovali, vztah k nim má svědkyně neutrální. Částka 58 000 Kč, uvedená v dohodě, představovala poměrnou část mimořádné odměny, tato pak nebyla podmíněna splněním úkolů či jinak. Poměrná část odpovídala 3 měsícům, červenci, srpnu a září, kdy byla svědkyně zaměstnaná u společnosti [právnická osoba]. Uvedený způsob odměňování fungoval od roku 2017 a není důvod, aby tomu poslední 3 měsíce bylo jinak. Odměna, byla nadto výsledkem ústní dohody (pravidelných pohovorů) s [tituly před jménem] [jméno FO], ten svědkyni sdělil, že existuje mzda uvedená ve smlouvě, a následně půlroční odměny, v rámci kterých je mzda dorovnávána. Pohovory se konaly vždy jednou za půl roku, měsíc před vyplacením odměn. Odměny ve formě dorovnání mzdy pak vycházely z dokumentu excelu, dle kterého [tituly před jménem] [jméno FO] při jejich stanovování vycházel. Pokud jde o období, za které byly odměny udělovány, toto nebyl standardní kalendářní půlrok, ale bylo posunuté o měsíc.

59. Z provedeného výslechu svědkyně [jméno FO] v rámci řízení sp. zn. 16 C 82/2022 bylo ve vztahu k projednávané věci soudem zjištěno, že svědkyně pracovala ve společnosti [právnická osoba] od srpna 2017, následně nastoupila do společnosti [právnická osoba]. Aktuálně je na mateřské dovolené. Důvodem odchodu bylo, že ze společnosti odcházel pan [jméno FO] a pan [jméno FO]. Současně s tím byla svědkyně na začátku těhotenství. Atmosféra ve společnosti byla po podání velkého množství výpovědí velmi nepříjemná, a to až tak, že měla obavy z možného potratu. Po podání výpovědi se proto ptala, kam odchází pan [jméno FO] a jestli je možnost u něho dál pracovat. [tituly před jménem] [jméno FO] následně svědkyni nabídl možnost nástupu do společnosti [právnická osoba]: Svou výpověď svědkyně podala do rukou [tituly před jménem] [jméno FO]. Ve společnosti [právnická osoba] je zaměstnána jako asistent auditora. Ve společnosti [právnická osoba] svědkyně pracuje pro klienty, kteří byli i klienty, pro které pracovala, i když byla zaměstnaná ve společnosti [právnická osoba]. Dohodu o mzdových podmínkách podepsala svědkyně 31. 7. 2021, v této byla sjednána i mimořádná odměna a seznam úkolů, které se zavazovala splnit před odchodem ze společnosti [právnická osoba]. Úkoly uvedené v dohodě definoval [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Z hlediska mimořádných odměn, tyto dostávali zaměstnanci divize [Anonymizováno] vždycky, pravidelně v půlročních intervalech. Odměny byly koncipovány tak, že vždy v lednu proběhl pohovor, kde se hodnotil výkon za předchozí období. [tituly před jménem] [jméno FO] měl jakousi tabulku, ze které vycházel a následně sděloval, co je odměnou a jaké je dorovnání mzdy. Odměna byla tvořena dvěma částkami, dorovnáním a odměnou samotnou. Ke mzdě, uzavřené ve smlouvě, nebyly se svědkyní uzavřeny žádné dodatečné písemné dohody. Část odměny svědkyně vždy vnímala jako ohodnocení za odvedenou práci. Odměny nebyly nikdy prezentovány jako odraz toho, jak se společnosti daří nebo nedaří. Složka dorovnání pak byla ze strany svědkyně očekávána, kdy uvedené jí bylo potvrzeno i ze strany kolegů při nástupu do společnosti. Ve společnosti (divizi [tituly před jménem] [jméno FO]) se jednalo o dlouhodobý zvyk, pravidlo. Bez tohoto by mzda sjednaná ve smlouvě nebyla dostatečná a svědkyně by pro společnost nadále nepracovala. Poté, co se značná část zaměstnanců divize [Anonymizováno] rozhodla ze společnosti odejít, se atmosféra ve společnosti významně zhoršila, na zaměstnance byl vyvíjen značný tlak, svědkyně si připadala jako trestanec, měla obavy z narušení těhotenství a možné ztráty dítěte. I z tohoto důvodu se rozhodla, že je na místě odejít. Pokud jde o komunikaci ve společnosti, svědkyně komunikovala výlučně s [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. [tituly před jménem] [jméno FO] ani [tituly před jménem] [jméno FO] svědkyni nikdy nezadávali žádnou práci.

60. Z provedeného výslechu svědkyně [jméno FO] v rámci řízení sp. zn. 16 C 82/2022 bylo ve vztahu k projednávané věci soudem zjištěno, že svědkyně byla zaměstnána ve společnosti [právnická osoba] a dále u společnosti [právnická osoba]. Aktuálně je pak zaměstnankyní společnosti [právnická osoba]. Ze společnosti [právnická osoba] svědkyně odešla na konci září 2021, a to na základě podané výpovědi. Před odchodem ze společnosti byla svědkyni vyplácena mzda na měsíční bázi, která byla každého půl roku dorovnávána do dohodnuté výše. Tak toto bylo ve společnosti nastaveno již v době, kdy svědkyně do společnosti nastoupila a fungovalo to až do jejího odchodu. Pokud jde o mimořádnou odměnu, tato částka ve výši 140 000 Kč nebo 149 000 Kč odpovídala z hlediska propočtu předchozí odměně/dorovnání v poměrné části odpovídající čtyřem měsícům. Složení mimořádné odměny - ta finální částka představovala většinou dorovnání, přičemž součástí byla i odměna, kdy ta ale nebyla tak vysoká. Celková částka byla výsledkem posezení s [tituly před jménem] [jméno FO]. Ten svědkyni sdělil, na jakou částku měsíčně dorovnává mzdu a kolik jí bude vyplaceno celkem na půlročním dorovnání mzdy. Návrh na uzavření dohody o mzdových podmínkách, týkající se mimořádné odměny, přednesl prvně [tituly před jménem] [jméno FO]. Svědkyni zpočátku vůbec nenapadlo, s ohledem na předchozí zkušenosti a firemní praxi, že by jí mzda neměla být dorovnána, toto považovala za samozřejmost. O tom, že [tituly před jménem] [jméno FO] odchází ze společnosti, jí řekl on sám, a to někdy v červnu nebo červenci roku 2021. Na základě uvedeného se ho svědkyně ptala na to, kam odchází a případnou možnost práce v této společnosti. Mezi uvedenými dotazy bylo určité krátké časové rozmezí, kdy se svědkyně chtěla rozmyslet, co bude dále dělat. V době, kdy podala svědkyně výpověď, ještě nevěděla, kde bude dále zaměstnána. Smlouvu se společností [právnická osoba] podepsala svědkyně až v srpnu či září 2021, a to nejspíš s [tituly před jménem] [jméno FO]. Dohoda o mzdových podmínkách byla svědkyni předložena ze strany [tituly před jménem] [jméno FO]. Ten uvedl, že chce mít jistotu, že bude svědkyni plat mzda dorovnána na výši, na kterou je zvyklá. Částka, uvedená v dohodě, byla stanovena v poměrné výši oproti té, která byla vypočtena v prosinci 2020. Součástí dohody byl i seznam podmínek, které mají být splněny, jejich seznam vytvářel a vkládal do dohody [tituly před jménem] [jméno FO]. Vedoucím pracovníkem řídícím svědkyně byl [tituly před jménem] [jméno FO] a samozřejmě [tituly před jménem] [jméno FO]. S [tituly před jménem] [jméno FO] svědkyně nikdy nepracovala, s [tituly za jménem] [jméno FO] jen velmi okrajově na několika zakázkách v řádu jednotek. Pokud jde o smlouvu u společnosti [právnická osoba], svědkyně nastoupila do společnosti jako student na dohodu o provedení práce, následně po roce na plný úvazek jako asistent auditora, po třech letech došlo z hlediska mzdy k navýšení z 24 000 na 27 000 Kč měsíčně, kdy s touto smlouvou svědkyně ze společnosti odcházela. V mezidobí se z asistenta auditora svědkyně vypracovala na pozici manažera a dále samostatného auditora, přičemž mzda uvedená ve smlouvě však zůstala neměnná. Reálně se pak i s ohledem na profesní růst, a na základě dohod s [tituly před jménem] [jméno FO] měnila a navyšovala, a to právě prostřednictvím dorovnání mzdy. Svědkyně tak neměla důvod společnost opouštět, neboť zde byla praxe, kdy dvakrát do roka - v prosinci za období červen až listopad a v červnu za období prosinec až květen - docházelo k dorovnání smluvně zakotvené mzdy. Vyplácení těchto odměn bylo sice nenárokové, nebylo tedy zakotveno ve smlouvě, jednalo se však o dlouholetou praxi, standard, na který byla svědkyně zvyklá. Složení, tedy výši dorovnání a případnou prémii/odměnu se svědkyní probíral [tituly před jménem] [jméno FO] na společných schůzkách. Na těchto bylo vždy zhodnoceno, co se povedlo případně i to, co je nevyhovující. Bylo jí řečeno, jaká částka jí bude poskytnuta v rámci dorovnání, jaká v případě odměny. Z hlediska dorovnání tato představovala dorovnání mzdy do mzdy obvyklé. Při stanovování vycházel [tituly před jménem] [jméno FO] z vlastních excelových tabulek. Kdyby svědkyně nedostávala dorovnání ve formě odměn, nebyla by ochotná ve společnosti zůstávat, neboť částka uvedená ve smlouvě naprosto neodpovídala kvalifikaci svědkyně. Dorovnání pak nikdy nebylo podmiňováno tím, zda a jak se společnosti daří či nedaří, alespoň toto nebylo nikdy od [tituly před jménem] [jméno FO] uváděno. Před odchodem svědkyně ze společnosti byla atmosféra ve společnosti velmi nepříjemná, zahrnovala i úkony připomínající osobní prohlídky, schůze se nahrávaly, celkově byla situace hodně nepříjemná. Z hlediska zaznamenávání své pracovní činnosti svědkyně využívala krom dalšího i systém [Anonymizováno], do systému svědkyně vyplňovala konkrétní zakázky, od kdy do kdy na dané zakázce pracuje, v případě hodinové fakturace podrobně zaznamenávala, co konkrétně dělala, zaznamenávány byly i vícepráce. Vyplňovaly se i neproduktivní časy jako je dovolená i školení. Pokud jde o vstupní instruktáž, jak vyplňovat úkony do systému [Anonymizováno], toto přišlo s praxí, na způsob svědkyně přicházela postupně, výslovné školení neproběhlo.

61. Po provedeném dokazování měl soud skutkový stav za prokázaný, a proto dále neprovedl účastníky navrhované důkazy ve smyslu výslechu [tituly před jménem] [jméno FO], opakovaného výslechu [tituly před jménem] [jméno FO], výslechu [tituly před jménem] [jméno FO], paní [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a paní [jméno FO], pana [jméno FO] a pana [jméno FO]. Provedení těchto důkazů soud shledal jako nadbytečné a jejich doplnění s ohledem na zachování hospodárnosti a procesní ekonomie zamítl. [jméno FO] měla být vyslechnuta k prokázání tvrzení, za jaké období byly mimořádné odměny vypláceny a jak bylo odměňování zaměstnanců nastaveno, přesto její odměňování bylo odlišné od odměňování ostatních zaměstnanců, soud proto její výslech shledal nadbytečný. Ve vztahu k paní [jméno FO] byl již v řízení provedeno k důkazu její čestné prohlášení. Opakovaný výslech [tituly před jménem] [jméno FO] soud rovněž neshledal za odůvodněný. Strany se v rámci pracovněprávních soudních řízení vedených u zdejšího soudu dohodly, že výslechy budou pro jejich objemnost provedeny v rámci jednoho vybraného řízení. V rámci tohoto řízení byl vyslechnut i [tituly před jménem] [jméno FO]. Stranám tak bylo umožněno pokládat dotazy týkající se i ostatních řízení. [tituly před jménem] [jméno FO] se k výslechu dostavil a na otázky odpovídal. Ostatně soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaná (či jiné společnosti patřící do provázané skupiny) vede s [tituly před jménem] [jméno FO] další soudní spory, mimo jiné o porušení péče řádného hospodáře. [tituly před jménem] [jméno FO] tak již v průběhu svého výslechu několikrát využil svého práva odepřít výpověď na podanou otázku z důvodu nebezpečí trestního stíhání. Soud nemá za to, že by opakovaný výslech přinesl nová zjištění. Současně soud zamítl návrh žalované na účastnický výslech jednatelů žalované – [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. K uvedenému důkaznímu prostředku se přistupuje jen v případě, že dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak. Soud v rámci řízení provedl obsáhlé množství důkazů – výslechu svědků, jejich výslechy byly vzájemně konzistentní a doplňovali či odpovídali předloženým listinným důkazům. Soud proto rovněž nepřistoupil k výslechu navržených účastníků. Co do závěru o skutkovém stavu pak soud odkazuje na dílčí skutková zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu. Soud v rámci svého hodnocení přihlédl i ke skutečnosti, že většina vyslýchaných svědků jsou žalobci v jiných soudních řízení proti jiné společnosti patřící do skupiny společností žalované. Soud však vycházel i z předložených listinných důkazů, kdy tyto listiny jsou ve vzájemném souladu s vyjádřením svědků. Soud tak svědkům v rámci jejich výslechu uvěřil. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná zjištění, která by měla vliv na projednávanou věc.

62. Projednávanou věc je třeba posuzovat podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zák. práce“) a dále podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o.z.“) ve znění ke dni uzavření jednotlivých dohod o rozvázání pracovního poměru, jako i podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen jako „z.o.k.“).

63. Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jeden nebo více jednatelů (§ 194 odst.1 z.o.k.); jednatele jmenuje valná hromada [§ 190 odst. 2 písm. c) z.o.k.]. Jmenování jednatele do funkce, jakož i ukončení výkonu jeho funkce se zapisují do obchodního rejstříku (srov. § 120 odst.1 o. z.); zápis má deklaratorní povahu.

64. Zápisy do obchodního rejstříku spočívají na principu publicity, který působí ve formálním a materiálním smyslu. Formálním principem publicity se vyjadřuje, že obchodní rejstřík je přístupný každému a že každý má právo do něho nahlížet a pořizovat si kopie a výpisy. Princip materiální publicity znamená, že údaje zapsané v obchodním rejstříku jsou právně účinné navenek i v případě, že neodpovídají skutečnému stavu, jsou-li splněny podmínky uplatnění principu materiální publicity. Jinak řečeno, skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne, ke kterému byl zápis proveden; ode dne provedení zápisu se nikdo nemůže dovolávat toho, že mu zapsané skutečnosti nebyly známy. Zároveň platí obráceně, že dokud skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku nejsou vymazány nebo změněny, jsou účinné vůči každému a nikdo se nemůže dovolávat vůči jednajícímu, že zápis v obchodním rejstříku již neodpovídá skutečnosti, ledaže by jednající nejednal v důvěře v zápis v obchodním rejstříku, protože mu rozpor se skutečností byl znám. Rozhodující je tedy důvěra v aktuální stav zápisu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. dubna 2018, sp. zn. 21 Cdo 2646/2016).

65. V projednávané věci má soud za prokázané, že jednatelem žalované ke dni podepsání všech dohod o rozvázání pracovního poměru, jejichž součástí byla dohoda o mimořádné odměně byl mimo [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] i [tituly před jménem] [jméno FO]. [tituly před jménem] [jméno FO] byl odvolán z funkce jednatele až dne 27. 9. 2021. Způsob jednání byl u žalované stanoven tak, že každý jednatel zastupuje společnost ve všech věcech samostatně. V řízení bylo současně prokázáno, že zaměstnanci divize [Anonymizováno] jednali o všech pracovních věcech právě s [tituly před jménem] [jméno FO]. Mnozí s ním rovněž podepisovali samotnou pracovní smlouvu. S ohledem na prokázaný skutkový stav ohledně vztahu mezi žalobci a [tituly před jménem] [jméno FO] soud nemá pochybnosti, že žalobci se důvodně domnívali, že mohou uzavřít s [tituly před jménem] [jméno FO] dohodu o mimořádné odměně. Ostatně o pracovních záležitostech nikdo z divize [Anonymizováno] s ostatními 2 jednateli žalované nekomunikoval. V řízení bylo prokázáno, že porady jednatelů jednotlivých společnosti, při kterém bylo odhlasováno, že nové dohody a smlouvy mohou být uzavírány jen po poradě jednatelů, se žádný z žalobců neúčastnil. Nebylo ani prokázáno, že by se o takovém rozhodnutí z porady jednatelů dozvěděli před podpisem dohody o mimořádné odměně jiným způsobem. Rozhodnutí přijaté na poradě nebylo ani zapsáno do obchodního rejstříku. Soud tak poukazuje na princip materiální publicity, kdy zbývající jednatelé žalované se nemohou dovolávat neplatnosti podepsané dohody o mimořádné odměně pouze z důvodu přijatého rozhodnutí na poradě jednatelů, když skutečnost o samostatném jednání jednatelů nebyla z obchodního rejstříku vymazána či změněna.

66. Při svém účastnickém výslechu sám [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že divize působily autonomně, vzájemně do svých činností nezasahovaly, zejména v oblasti přijímání nových zaměstnanců, výplaty mzdy či určování výše mimořádných odměn. Soud tak má za to, že nemůže jít k tíži žalobců, když s [tituly před jménem] [jméno FO] podepsali dohody o rozvázání pracovního poměru jejíž součástí je i dohoda o mimořádné odměně. A zcela vůbec nemůže jít k tíži žalobkyně c), že s ní [tituly před jménem] [jméno FO] uzavřel pracovní smlouvu v době útlumu činnosti společnosti, když [tituly před jménem] [jméno FO] spravoval divizi [Anonymizováno], jak vyplývá k výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] a z obchodního rejstříku nevyplývá opak. Žalobkyně c) se tak v rámci zachování principu materiální publicity mohla domnívat, že [tituly před jménem] [jméno FO] je oprávněn žalovanou samostatně zastupovat při uzavírání pracovní smlouvy.

67. Zaměstnanci přísluší za práci vykonanou v pracovním poměru pro zaměstnavatele, který není uveden v ustanovení § 109 odst. 3 zák. práce, za podmínek stanovených v zákoníku práce mzda, nestanoví-li zákoník práce nebo zvláštní právní předpis jinak (srov. § 109 odst. 1 zák. práce). Mzda se poskytuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků (srov. § 109 odst. 4 zák. práce); za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda (srov. § 110 odst. 1 zák. práce).

68. Mzda se sjednává v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, popřípadě ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem (srov. § 113 odst. 1 zák. práce). Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet (srov. § 113 odst. 3 zák. práce). Zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis (srov. § 113 odst. 4 zák. práce).

69. Z judikatury Nejvyššího soudu dále vyplývá, že mzda může být stanovena nejen písemně, ale také ústně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co chtěl zaměstnavatel projevit (konkludentně), neboť zákoník práce s nedodržením písemné formy mzdového výměru nespojuje jeho neplatnost (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2014 sp. zn. 21 Cdo 4002/2013). Soud se s ohledem na tvrzení žalobců podpořené výslechem svědků tak zabýval, jak byla sjednána mzda za výkon jejich práce.

70. V projednávané věci žalobci (a současně i vyslýchaní svědci z pohledu svých zaměstnaneckých poměrů) uvedli, že s žalovanou podepsali pracovní smlouvu, jejíž součástí bylo i ujednání výše mzdy. Nikoliv jen určení způsobu výpočtu mzdy ale její nominální hodnota. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že se zaměstnanci divize [Anonymizováno] (kam patřili i žalobci) uzavíral pracovní smlouvu [tituly před jménem] [jméno FO]. Přestože někteří svědci vypověděli, že bylo praxí již při nástupu si sjednat s [tituly před jménem] [jméno FO] tzv. dorovnávání mzdy a zasmluvnit pouze mzdu nižší, než za jakou byly ochotni pracovat, neposuzuje soud takové dorovnání mzdy za konkludentní sjednání mzdy, neboť výše tohoto dorovnání nebyla zaměstnancům známa, odvíjela se od pololetních diskuzí s [tituly před jménem] [jméno FO]. Nelze tak hovořit o stanovení výše mzdy konkludentním způsobem nevzbuzujícím pochybnost. Projevil-li totiž účastník výslovně určitou svou vůli prostřednictvím uzavřené pracovní smlouvy jejíž součástí je sjednání výše mzdy, je nepřípustné dovozovat, že by snad konkludentně vyjádřil vůli opačnou (srov. Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2014 sp. zn. 21 Cdo 3165/2013). Soud tak z provedeného dokazování dovodil, že vůlí [tituly před jménem] [jméno FO], zastupujícího při jednání žalovanou, bylo stanovit mzdu v samotné pracovní smlouvě. Výplatu dorovnávání mezd označovanou jako odměny soud posuzuje jako nenárokovou složku mzdy – tzv. prémii. Ostatně i téměř všichni vyslýchaní svědci uvedli, že odměny byly nenárokové.

71. Z výslechu svědků má soud rovněž za prokázané, že [tituly před jménem] [jméno FO] vyplácel svým podřízeným zaměstnancům v rámci Divize [Anonymizováno] doplatek mzdy, který se označoval za odměny. O doplatku mzdy pak vypověděli kromě žalobců i např. pan [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a další. Další vyslýchaní zaměstnanci ([jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]) přiznávali, že jim byly vypláceny pololetní odměny. Přestože se pan [jméno FO] nezmiňoval při svém výslechu o dorovnávání mezd, nedovozuje z toho soud pro rozhodnutí ve věci významné skutkové zjištění, neboť pan [jméno FO] působil v divizi [Anonymizováno], tedy nikoliv pod panem [tituly před jménem] [jméno FO], v jehož divizi byla praxe jiná. Ve vztahu k odměnám má soud za prokázané, že odměny byly nenárokové a nevypovídal o nich žádný interní předpis.

72. Přestože jednatelé žalované, [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], v rámci svého výslechu uvedli, že základní podmínkou pro vyplácení odměn je hospodářský výsledek Společností, nelze odhlédnout od skutečnosti, že zaměstnancům divize [Anonymizováno] – žalobcům – byla vyplácena odměna každý rok a o výši odměny nerozhodovali výše uvedení jednatelé, ale jednatel [tituly před jménem] [jméno FO]. [tituly před jménem] [jméno FO] nenavrhoval výši odměn pouze podle hospodářského výsledku společnosti, nýbrž dlouhodobě podle své vnitřní úvahy o spravedlnosti odměňování svých podřízených a jelikož do rozhodování o odměnách zbývající jednatelé nezasahovali, není dle názoru soudu hospodářský výsledek žalované v roce 2021 významným ukazatelem pro určení výše odměn.

73. Z celého dokazování pak soud nabyl dojmu, že ve společnosti nebyl jednotný přístup k zaměstnancům, co se týkalo zaměstnanců pracujících v divizi [Anonymizováno] a v divizi [Anonymizováno]. Důvodem toho bylo, že každou divizi vedl jiný jednatel společnosti, který jednal samostatně. Ze zápisu o poradě jednatelů společností vyplynulo, že [tituly před jménem] [jméno FO] rozhodoval v rámci divize [Anonymizováno] zcela nezávisle na souhlasu ostatních jednatelů. Současně soud v rámci dokazování zjistil, že odměny byly zaměstnancům udělovány dlouhodobě, kdy naopak nebylo zjištěno, že by zbývající 2 jednatelé zamezili v minulosti výplatě těchto odměn. Ostatně rozdělení ve společnosti demonstruje i skutečnost, že většina vyslýchaných svědků – bývalých zaměstnanců – nikdy s jednateli [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] nemluvila. Samostatnost [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci celé divize [Anonymizováno] pak vygradovala v uzavření jednotlivých dohod o mimořádné odměně. Soud se přiklání k výpovědi některých svědků, kteří uvedli, že písemné stvrzení mimořádné odměny bylo výjimečné, dříve se tak nikdy nestalo, a bylo tak činěno k zajištění jistoty zaměstnanců, že odměny jim budou vyplaceny i po odchodu [tituly před jménem] [jméno FO].

74. Ve vztahu k jednotlivým námitkám žalované vznesených v průběhu řízení pak soud dále uvádí, že na rozdíl od žalované neshledal v ukončení pracovního poměru žalobců úmyslné a cílené poškození žalované, a to ani s ohledem na skutečnost, že od žalované odešlo ve stejný okamžik 22 zaměstnanců. Soud v tomto bodě poukazuje zejména na to, že žalovaná zajišťovala mimo jiné i [Anonymizováno] činnost a v důsledku změny zákona o [Anonymizováno] došlo ke změně podmínek pro výkon [Anonymizováno] činnosti, které žalovaná nebyla nadále schopná plnit. Současně bylo vedením žalované rozhodnuto, že uvedená činnost společnosti bude muset být v průběhu roku ukončena nebo dlouhodobě utlumena. Lze tak logicky předpokládat, že by zaměstnancům mohla být následně pro jejich nadbytečnost dána výpověď, případně se toho mohli tito zaměstnanci obávat. Soud tak nepovažuje rozhodnutí těchto zaměstnanců odejít ze společnosti za skutečnost prokazující dohodu s jednatelem společnosti [tituly před jménem] [jméno FO] o úmyslném a cíleném poškození žalované. Ve vztahu k zaměstnancům, kteří neparticipovali na [Anonymizováno] činnosti žalované bylo zjištěno, že tito zaměstnanci často reagovali na odchod svých kolegů ze zaměstnání jako i na odchod svého nadřízeného (např. [jméno FO] nebo [jméno FO]) a vzhledem k nulovým vazbám na zaměstnance divize [Anonymizováno] či zbývající jednatele žalované necítili důvod setrvat ve společnosti.

75. Soud současně nepřihlédl k argumentaci žalované, že odcházející zaměstnanci divize [Anonymizováno] se pak na simulovaném právním jednání zjevně podíleli s [tituly před jménem] [jméno FO], neboť „museli být srozuměni přinejmenším s tím, že mimořádné odměny nejsou ničím podloženy, jsou nenárokovatelné, neodpovídají zvyklostem ani dosavadní praxi žalované“. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že zaměstnanci pravidelně získávali půlroční odměny, které byly v podobné výši, nelze tak jednoznačně dojít k závěru, že přiznání odměn neodpovídá zvyklostem společnosti. Ostatně i žalovaná ve svých tvrzeních přiznala, že vypláceli zaměstnancům pololetní odměny. Pouhá skutečnost, že zaměstnanci věděli, že odměny nejsou podloženy zejména pak žádnou vnitřní směrnicí, k čemuž směřovaly i otázky žalované v rámci výslechu svědků, nezakládá neplatnost uzavřené dohody o odměně. Stejně tak vědomost zaměstnanců, že odměny jsou nenárokovatelné nemůže vést k závěru o simulovaném právním jednání, neboť nárokovatelnými se odměny staly až uzavřenou dohodou o odměně. Nelze zaměstnancům dávat k tíži, že vědomi si skutečnosti, že jejich přímý nadřízený, jenž jim dosud odměny přiznával, odchází ze společnosti, souhlasili s uzavřením dohody o odměně v písemné podobě pro zajištění jistoty v její vyplacení. Ostatně skutečnost, že zaměstnanci si byly vědomi toho, že odměny byly nenárokové, vyplývá i z provedeného dokazování - výslechu svědků, současně však svědci uvedli, že se v případě vyplácení odměn jednalo o dlouholetou praxi.

76. Žalovaná dále poukazovala na skutečnost, že navržené odměny neodpovídají využití pracovního fondu žalobců činností pro žalovanou neboli, že žalobci vykázali průměrné či podprůměrné pracovní výkony v systému [Anonymizováno]. Soud má však za to, že pouze skutečnost, že žalobci dle dat systému [Anonymizováno] vynaložili prací pro žalovanou z pracovního fondu čas nedosahující 100 % nezakládá dle názoru soudu úvahu o neplatnosti uzavření dohody o odměně. Nadto bylo v provedeném dokazování prokázáno, že zaměstnanci divize [Anonymizováno] nebyly oficiálně zaškolováni, jak mají údaje do systému vyplňovat. Zpravidla byly „zaškoleni“ jiným zaměstnancem, nikoliv však ze strany vedení společnosti či ze strany společnosti poskytující služby [Anonymizováno]. Většina svědků uvedla, že se snažila zanést do systému všechny položky pečlivě, včetně školení a dovolené, avšak nelze pominout, že oficiální zaškolení zaměstnanců neproběhlo. S ohledem na uvedené, soud ani neprováděl dokazování tím směrem, aby objasnil, jaké využití pracovního fondu vykazuje systém [Anonymizováno] pro období předcházející, za které byly rovněž žalobcům vyplaceny odměny. Současně soud zdůrazňuje, že s žalobci byla sjednána odměna bez vazby na splnění úkolů (na rozdíl od jiných žalobců v rámci soudních řízení vedených u zdejšího soudu) nebo na dodržení jiných podmínek. Výši odměny tak nelze s vykázanou činností v systému [Anonymizováno] spojovat.

77. Z provedeného dokazování rovněž vyplynulo, že mnozí svědci, kteří po skončení pracovního poměru u žalované následně nastoupili do společnosti propojené s [tituly před jménem] [jméno FO], obdrželi na mzdě v novém zaměstnání vyšší finanční prostředky, než jaké měly smluvené s žalovanou. Soud tak neshledává za oprávněnou ani argumentaci žalované, že [tituly před jménem] [jméno FO] mohl tak svým novým zaměstnancům vyplácet „významně nižší mzdu“ a že tito zaměstnanci „mohli vědět“ jaké jsou cíle [tituly před jménem] [jméno FO].

78. Dále má soud za prokázané, že mnoho zaměstnanců žalované a souvisejících společností začalo po skončení pracovního poměru pracovat ve společnostech [tituly před jménem] [jméno FO]. Nelze však dojít k závěru, že [tituly před jménem] [jméno FO] všechny tyto zaměstnance přesvědčil, aby šli pracovat do těchto společností. V mnohých případech byla práce v těchto společnostech zaměstnancům nabídnuta jinými osobami než [tituly před jménem] [jméno FO], například [tituly před jménem] [jméno FO] nebo [tituly před jménem] [jméno FO]. Byly však i případy, kdy svědkovi nabídl novou práci sám [tituly před jménem] [jméno FO] (např. [jméno FO]).

79. V projednávané věci tak žalobci podepsali s tehdejším jednatelem žalované [tituly před jménem] [jméno FO] dohody o přiznání mimořádných odměn. Odměny doposavad vyplacené neměly charakter konkludentně sjednané mzdy ale nenárokové složky mzdy, která byla však vyplácena každé pololetí. Přiznané mimořádné odměny navazovaly na předchozí praxi vyplácení mimořádných odměny v půlročních intervalech. Výše sjednaných odměn byla každý půl rok podobná a v průběhu času rostla. Soud přihlédl k tvrzení svědků, že odměna rostla s ohledem na trh práce a stoupající zkušenosti zaměstnanců. Odměnu sjednanou v dohodě s žalobcem d) a c) soud shledává jako vyšší, než byla doposavad těmto zaměstnancům vyplácena, ve vztahu k žalobcům a) a b) však sjednaná odměna v poměru odpovídá vyplaceným odměnám v minulosti. Ve vztahu k žalobkyni c) nelze dle názoru soudu klást žalobkyni c) k tíži, že byla přijata v době útlumu činnosti žalované. Soud z provedeného dokazování neshledal, že by snad žalobkyně c) si byla vědoma interní situace žalované v době uzavírání smlouvy. Žalobkyni c) tak nelze klást ani k tíži skutečnost, že byla pro žalovanou nepotřebnou pracovní silou zatěžující hospodaření žalované – jak žalovaná ve svém vyjádření nazvala. Žalobci d), a) současně uvedli, že bez ujednání o výplatě mimořádné odměny by dohodu o ukončení pracovního poměru nepodepsali. S ohledem na výše uvedené zjištěné skutečnosti, však soud nemá za to, že by sjednané dohody o výplatě odměn byly neplatné a sjednáním těchto odměn v písemné formě se z nenárokové složky mzdy stal pro žalobce složka mzdy, kterou mohou nárokovat.

80. S ohledem na výše uvedené soud shrnuje, že [tituly před jménem] [jméno FO] jako jednatel žalované měl právo uzavřít se zaměstnanci dohodu o výplatě odměny a bylo na něm, jak přihlédne k jejich pracovnímu výkonu při stanovení výše odměny. Pokud výše odměny dle žalované neodpovídá pracovnímu výkonu žalobců podle systému [Anonymizováno], je třeba zdůraznit, že žalobci si nesjednali vyplacení odměn ve vztahu k plnění stanovených úkolů či jiným povinnostem. Z provedeného dokazování soud nezjistil, že by zaměstnanci věděli, že nesmí uzavřít dohody o odměnách s [tituly před jménem] [jméno FO]. [tituly před jménem] [jméno FO] byl jednatelem společnosti s oprávněním jednat za společnost samostatně. Uvedený způsob jednání byl uveden i v obchodním rejstříku, nadto všichni zaměstnanci o všech pracovních věcech jednali právě s [tituly před jménem] [jméno FO] jako se svým nadřízeným, který tak zastupoval žalovanou. Z výslechu svědků má soud za prokázané, že žalobci se zbývajícími dvěma jednateli žalované mluvili jen v několika málo případech či vůbec.

81. Uvedené nezakládá dle názoru soudu pochybnost o zjištěném skutkovém stavu. Jistou nestandardnost lze spatřovat ve skutečnosti, že od žalované a souvisejících společností ve skupině s žalovanou odešlo 22 zaměstnanců, kdy téměř všichni začali pracovat okamžitě po skončení jejich pracovního poměru ve společnosti u [tituly před jménem] [jméno FO]. Dalším bodem by pak byla vyšší odměna stanovená v dohodě o mimořádné odměně, než žalobci dosud dle praxe dostávali. Ve vztahu k prvnímu bodu však již soud uvedl na základě provedeného dokazování, že žalobci a s nimi i další zaměstnanci (vystupující v tomto řízení na pozici svědků) nezačali ve společnosti [tituly před jménem] [jméno FO] pracovat na jeho popud. Nabídku práce dostali v některých případech i od jiných osob. V některých případech rovněž došlo k podání výpovědi, aniž by zaměstnanec věděl, kam nastoupí. V chování zaměstnanců lze tak spatřovat určitou diverzitu, ze které soud dovozuje, že se nejednalo o jednání pod společným úmyslem. Ve vztahu k bodu druhému je nutné zdůraznit, že ačkoliv soud shledal sjednanou odměnu vyšší, než byla dosavadní praxe nezakládá to ani po spojení s ostatními zjištěnými skutečnostmi závěr odůvodňující označení dohody o vyplacení mimořádné odměny za neplatnou či zdánlivou. Soud neshledal uzavřené dohody o vyplacení odměn za simulované právní jednání.

82. Soud tak vyhověl žalobě, když žalobcům přiznal žalovanou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1968 o. z. a § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. běžícím ode dne splatnosti mzdy jíž měla být odměna součástí.

83. O nákladech řízení v soudním řízení žalobkyně [Jméno žalobce A], sp. zn. 16 C 66/2022, ve fázi před spojením věci, rozhodl soud dle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), a žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, přiznal požadovanou náhradu nákladů řízení ve výši 45 467,14 Kč. Tato je tvořena z částky 3 300 Kč za zaplacený soudní poplatek, mimosmluvní odměny advokáta za 4 úkony právní služby před spojením věcí podle § 11 odst. 1 po 3 740 Kč a dále 1 úkon podle § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 1 870 Kč (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. předžalobní výzva ze dne 3. 2. 2022, 3. návrh ve věci samé- žaloba ze dne 10. 3. 2022, 4. vyjádření žalobce- replika k vyjádření žalované ze dne 23. 8. 2022, 5. vyjádření žalobce ze dne 21. 11. 2023), mimosmluvní odměny advokáta za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po spojení věcí po 7 952 Kč za úkon (1. vyjádření žalobců- společná replika k vyjádření žalované ze dne 10. 11. 2023, 2. účast na jednání před soudem dne 22. 2. 2024), kdy uvedená odměna byla v souladu s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu odpovídajícím způsobem ponížena o 20 %, náhradou hotových výdajů advokáta za uvedených 7 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a náhrady za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 7 345,14 Kč.

84. O nákladech řízení v soudním řízení žalobce [Jméno žalobce B], sp. zn. 16 C 73/2022, ve fázi před spojením věci, rozhodl soud dle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), a žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, přiznal požadovanou náhradu nákladů řízení ve výši 73 257,34 Kč. Tato je pak tvořena z částky 12 450 Kč za zaplacený soudní poplatek, mimosmluvní odměny advokáta za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 po 9 300 Kč a dále 1 úkon podle § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 4 650 Kč (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. předžalobní výzva ze dne 27. 1. 2022, 3. návrh ve věci samé- žaloba ze dne 11. 3. 2022, 4. vyjádření žalobce ze dne 23. 8. 2022- replika k vyjádření žalované), mimosmluvní odměny advokáta za 2 úkony právní služby po spojení řízení podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 7 952 Kč, (1. vyjádření žalobců- společná replika k vyjádření žalované ze dne 10. 11. 2023, 2. účast na jednání před soudem dne 22. 2. 2024), kdy uvedená odměna byla v souladu s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu odpovídajícím způsobem ponížena o 20 %, náhradou hotových výdajů advokáta za uvedené 6 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a náhrady za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 10 553,34 Kč.

85. O nákladech řízení v soudním řízení žalobkyně [Jméno žalobce C], sp. zn. 16 C 80/2022, ve fázi před spojením věci, rozhodl soud dle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), a žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, přiznal požadovanou náhradu nákladů řízení ve výši 38 805,54 Kč. Tato je následně tvořena z částky 2 900 Kč za zaplacený soudní poplatek, mimosmluvní odměny advokáta za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 po 3 420 Kč a dále 1 úkon podle § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 1 710 Kč (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. předžalobní výzva ze dne 22. 2. 2022, 3. návrh ve věci samé- žaloba ze dne 22. 3. 2022, 4. vyjádření žalobce ze dne 23. 8. 2022 - replika k vyjádření žalované), mimosmluvní odměny advokáta za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 7 952 Kč, (1. vyjádření žalobců- společná replika k vyjádření žalované ze dne 10. 11. 2023, 2. účast na jednání před soudem dne 22. 2. 2024), kdy uvedená odměna byla v souladu s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu odpovídajícím způsobem ponížena o 20 %, náhradou hotových výdajů advokáta za uvedené 6 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a náhrady za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 6 231,54 Kč.

86. O nákladech řízení v soudním řízení žalobce [Jméno žalobce D], sp. zn. 16 C 81/2022, ve fázi před spojením věci, rozhodl soud dle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.), a žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, přiznal požadovanou náhradu nákladů řízení ve výši 38 638,14 Kč, složenou z částky 1 450 Kč za zaplacený soudní poplatek, mimosmluvní odměny advokáta za 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 po 2 260 Kč a dále 1 úkon podle § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 1 130 Kč (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. předžalobní výzva ze dne 8. 3. 2022, 3. návrh ve věci samé- žaloba ze dne 22. 3. 2022, 4. vyjádření žalobce ze dne 23. 8. 2022- replika k vyjádření žalované, 5. účast na jednání ze dne 13. 3. 2023, 6. vyjádření žalobce- doplnění důkazních návrhů na výzvu soudu- ze dne 12. 4. 2023), mimosmluvní odměny advokáta za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 a odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu po 7 952 Kč, (1. vyjádření žalobců- společná replika k vyjádření žalované ze dne 10. 11. 2023, 2. účast na jednání před soudem dne 22. 2. 2024), kdy uvedená odměna byla v souladu s odstavcem 4 odpovídajícím způsobem ponížena o 20 %, náhradou hotových výdajů advokáta za uvedených 8 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a náhrady za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 6 454,14 Kč.

87. Povinnost k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení