16 C 67/2022 - 149

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozená [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozený [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované A] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] o zdržení se zásahů do práva odpovídajícímu služebnosti a o oplocení pozemku takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná 1. a žalovaný 2. byli povinni společně a nerozdílně vyklidit všechny movité věci v jejich vlastnictví nacházející se na pozemku parc. č. [číslo], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je objekt k bydlení č. p. [číslo], jak je zapsáno na LV č. [hodnota], v katastrálním území [adresa], obci [adresa] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se zamítá.

II. Žalovaná 1. a žalovaný 2. jsou povinni zdržet se vstupů na pozemek parc. č. [číslo] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], a to včetně objektu k bydlení č. p. [číslo], který je součástí pozemku parc. č. [číslo] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], a průchodů přes pozemek parc. č. [číslo] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], a to včetně objektu k bydlení č. p. [číslo], který je součástí pozemku parc. č. [číslo] v katastrálním území [adresa], obec [adresa].

III. Žaloba, aby žalovaná 1. a žalovaný 2. byli povinni se zdržet umisťování movitých věcí na pozemek parc. č. [číslo], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, zapsaný na LV č. [hodnota], v katastrálním území [adresa], obci [adresa] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to včetně objektu k bydlení č. p. [číslo], který je součástí pozemku parc. č. [číslo] v katastrálním území [adresa], se zamítá.

IV. Žalovaná 1. a žalovaný 2. jsou povinni zdržet se jednání, kterým by bránili žalobkyni ve vstupu na nezastavěnou část pozemku parc. č. [číslo] v katastrálním území [adresa], obec [adresa] a v užívání této nezastavěné části.

V. Žaloba, aby žalovaný 2. byl povinen pozemek parc. č. [číslo] druh pozemku ostatní plocha, způsob využití jiná plocha, v katastrálním území [adresa] a obci [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota] vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], oplotit v části mezi jihozápadním rohem stavby č. p. [číslo], objektu bydlení, která je součástí pozemku parc. č. [číslo], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území [adresa] a obci [adresa], zapsanou na LV č. [hodnota] vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a severozápadním rohem stavby bez č. p., garáže, která je součástí pozemku [číslo], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území [adresa] a obci [adresa], zapsanou na LV č. [hodnota] vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to zděným plotem o výšce nejméně 1,2 m, umístěným při hranici s pozemkem parc. č. [hodnota], druh pozemku ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace, v katastrálním území [adresa] a obci [adresa], zapsaný na LV č. [hodnota] vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], s dřevěnými neprůhlednými vraty o šířce 1 m na jižním konci plotu, se zamítá.

VI. Žaloba, aby žalovaný 2. byl povinen zdržet se snímání pozemku parc. č. [číslo], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území [adresa] a obci [adresa], zapsaného na LV č. [hodnota], kamerou umístěnou na pozemku parc. č. [číslo], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří v katastrálním území [adresa] a obci [adresa], zapsaném na LV č. [hodnota], se zamítá.

VII. Žalovaná 1. je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 1/5 celkových nákladů řízení žalobkyně, tj. částku 27 421 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

VIII. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 2. na náhradu nákladů řízení 1/7 celkových nákladů řízení žalovaného 2., tj. částku 8 887 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného 2.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou po změnách, které byly připuštěny, domáhala po žalovaných 1. a 2., aby se zdrželi jednání popsaných ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně darovací smlouvou a Smlouvou o zřízení věcného břemene služebnosti bytu a služebnosti požívacího práva ze dne [datum] uzavřenou mezi ní a panem [jméno FO], darovala svému vnukovi nemovité věci – pozemek parc. [číslo], jehož součástí je (tehdy rozestavěná) stavba garáže bez č. p./č. e., pozemek parc. [číslo], jehož součástí je objekt bydlení č. p. [číslo], zapsaných na LV [číslo] pro katastrální území [adresa], obec [adresa]. Touto smlouvou pro ni byla v čl. VI. zřízena služebnost bytu a služebnost požívacího práva k pozemku parc. č. [číslo] v rozsahu tam uvedeném. Služebný pozemek byl následně rozdělen na pozemek parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo] (ve zkratce „služebný pozemek“, „služebné pozemky“). Dále žalobkyně popsala genezi vlastnických vztahů k uvedeným nemovitým věcem, jejichž vlastníkem byla od konce roku [číslo] žalovaná 1. až do chvíle, kdy se vlastníkem služebného pozemku stal žalovaný 2., který je také výlučným vlastníkem pozemku parc. č. [číslo], jehož součástí je stavba č. p. [číslo], rodinný dům, který s oběma služebnými pozemky sousedí. Žalovaný 2. a žalovaná 1. jsou v druhovském poměru a mají spolu děti. Pokud se jedná o vztahy se žalovanými, tak žalobkyně uvedla, že žalovaní, zejména žalovaný 2., nebyli již od koupě nemovitostí ochotni respektovat její služebnost a chtěli se do domu sami nastěhovat. K možnosti nastěhovat se do domu žalobkyně odkázala na rozsudek Okresního soudu ve FrýdkuMístku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým byla dceři žalobkyně, paní [jméno FO], uložena povinnost vyklidit služebný pozemek, včetně rodinného domu, a povinnost strpět výkon práva z věcného břemene. Žalobkyně zpočátku tolerovala zásahy žalovaných do služebnosti, například v srpnu [rok] si žalovaní nastěhovali do I. patra domu plný nákladní automobil svých věcí, ač k tomuto neměli souhlas žalobkyně. Situace se podle žalobkyně změnila v okamžiku, kdy žalovanému 2. na počátku roku [rok] skončila zkušební doba podmíněného trestu, od této chvíle se chování žalovaných vůči ní rapidně zhoršovalo, začali být arogantní a hrubí, má z nich strach, protože je invalidní, chodí o dvou francouzských holích a nemůže se tak účinně bránit.

2. K žalobním nárokům uvedla, že žalovaní v současnosti opakovaně a neoprávněně zasahují do jejích práv, a to jak v podobě vstupů na služebný pozemek a do rodinného domu, tak i v podobě skladování věcí na služebném pozemku. Zaprvé žalovaní opakovaně vnikají na služebný pozemek včetně rodinného domu, přecházejí přes něj či na něm setrvávají. Žalovaní do domu vstupovali za pomocí klíčů. Žalovaní dne [datum] bez povolení žalobkyně vstoupili neoprávněně do domu, začali ho procházet a natáčet na mobilní telefon, přisvojili si i několik lékařských zpráv od žalobkyně. Dne [datum] žalovaný 2. se svým bratrem [jméno FO] bez souhlasu žalobkyně vstoupili na služebný pozemek a zbořili plot na pozemku parc. č. [číslo] a část cihel uskladnili na služebném pozemku. Žalovaný 2. vstoupil na služebný pozemek dne [datum] a požadoval po žalobkyni sundání prádla ze šňůry, aby mohl přes pozemek chodit a vozit materiál, což nakonec s bratrem učinili a tento zásah trval přibližně po dobu 4,5 hodin. Žalovaná 1. dne [datum] a dne [datum] bez souhlasu žalobkyně vstoupila na služebný pozemek. Na pozemek se žalovanými vstupovaly i další osoby, a to ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a dne [datum]. Dne [datum] žalovaný 2. přes služebný pozemek přemisťoval stavební materiál YTONG, který uskladnil na pozemku parc. č. [číslo], čímž zastavěl okno žalobkyně. S ohledem na četnost těchto zásahů pak nelze než očekávat, že k obdobnému jednání bude docházet i v budoucnu. Žalovaní mohou stavební materiál dopravovat přes pozemek žalovaného 2., konkrétně z [adresa], kde jsou daleko širší vrata. Zadruhé žalovaní skladují věci na služebném pozemku bez souhlasu žalobkyně, jedná se konkrétně o bílé cihly ze zbouraného zděného plotu, OSB desku, v prostoru mezi rodinným domem a domem žalovaného 2. se nachází spoustu věcí od žalovaného 2. Zatřetí žalovaní brání žalobkyni ve vstupu na služebný pozemek. Žalovaní označili růžovým sprejem domnělou hranici mezi služebným pozemkem a pozemkem parc. č. [číslo], vytrhali dlaždice z části chodníku vedoucího od dveří rodinného domu na zahradu. Dále před dveře domu umístili dřevěný sloupek, který byl nahrazen železnou tyčí, tak, že dveře šly otevřít pouze z malé části, čímž znemožnili žalobkyni vyjít z domu na zahradu. Jediným myslitelným účelem umístění kůlu bylo zabránění vstupu na zahradu, protože jiný vstup na zahradu žalobkyně nemá a s ohledem na svůj stav není schopná lézt na zahradu oknem. Pokud se žalovaní snažili dlažbu vedoucí od domu do zahrady označit za stavbu ve smyslu stavebního práva, která není součástí věcného břemene, považovala takové tvrzení za zcela absudrdní. Žalobkyně dále uvedla, že jí žalovaní poničili šňůry na prádlo a tyto nebezpečně umístili (nastražili) před dveře domu. Rovněž dochází k tomu, že žalovaní na ni opakovaně volají policii a dělají jí naschvály. Začtvrté se žalobkyně také domáhala obnovení plotu u pozemku parc. č. [číslo], který dne [datum] žalovaní zbořili bez jakéhokoliv povolení úřadu. Tímto postupem žalobkyně přišla o veškeré své soukromí, neboť služebný pozemek a pozemek parc. č. [číslo] sousedí s veřejnou komunikací, po které procházejí lidé a tito nyní vidí do zahrady, navíc je obecně známo, že v této lokalitě se zdržují narkomani, proto se žalobkyně necítí bezpečně. Žalobkyně sama nemůže plot postavit, protože hranice mezi služebným pozemkem a pozemkem parc. č. [číslo] zasahuje do dveří domu, kterými žalobkyně vychází na zahradu. Zapáté se žalobkyně domáhala po žalovaném 2., aby se zdržel snímání služebného pozemku kamerou, která je umístěna na pozemku parc. č. [číslo]. Kamera snímá část pozemku parc. č. [číslo] na kterém se pohybuje žalobkyně. Jestliže kamera zabírá zeleň, nachází se na služebném pozemku a žalovaný 2. ji nemůže snímat. Softwarové zastínění je pouze účelové, udělané pro účely posledního jednání soudu a je poměrně snadné natočení kamery či její umístění změnit, žalobkyně si tak nikdy nemůže být jistá tím, zda ji kamera náhodou nesnímá. Žalovaný 2. může kameru umístit např. na garáž, snímaná plocha by byla stejná a žalobkyni by to neomezovalo. Námitku žalovaných o nároku na spoluužívání služebného pozemku žalobkyně označila za protiprávní a pouze ukazující naléhavou potřebu meritorního rozhodnutí o vztazích mezi ní a žalovanými, jak požadovala touto žalobou, dokládá taky hrozící zásah do jejího věcného břemene. jediným záměrem žalovaných je poškození žalobkyně a omezení jejího věcného břemene.

3. Žalovaní se žalobou nesouhlasili a navrhovali její zamítnutí. Žalobkyně změnou žaloby vůbec nereflektovala, že výlučným vlastníkem služebného pozemku parc. č. [číslo] je žalovaný 2. a přesto se žalobkyně domáhá uložení povinností i žalované 1. Pokud se týká vyklizení movitých věcí žalovaní argumentovali zejména tím, že žalobkyně věci nespecifikovala a ani neprokázala, že by takové věci byly ve vlastnictví žalovaných, proto o této povinnosti rozhodnout nelze, navíc na služebném pozemku se jejich věci ke dni podání žaloby nenacházely a ani se nenachází. Movité věci již před podáním žaloby společně vyklidili. Žalovaný 2. ke stavebním pracím na budově č. p. [číslo] přistoupil z důvodu žalobkyní namítané vlhkosti v domě [číslo] a neměl jinou možnost, než stavební materiál dopravovat přes část pozemku parc. č. [číslo], v části mimo zahradu užívanou žalobkyní, a to v místě, kde se nachází dlažba. Pokud se stavební materiál na služebném pozemku nacházel, pak to bylo po dobu několika minut, než byl přemístěn na pozemek žalovaného 2. Žalovaní rovněž odkázali na zákonnou úpravu umožňující vlastníkovi služebného pozemku jej po přiměřenou dobu užívat pro účely stavebních prací, o kterých svědčí i fotodokumentace předložená žalobkyní. Tímto jednáním tak nedošlo k žádné újmě na o právech žalobkyně. Žalovaní do domu č. p. [číslo] vstoupili po předchozí písemné výzvě žalobkyně za účelem kontroly stavu a užívání nemovitých věcí. Následné vstupy do domu byly realizovávány po opakovaných žádostech o umožnění prohlídky, které nejsou pro nesoučinnost žalované realizovány ani v zákonném režimu dvou prohlídek za rok v rozsahu dvou hodin. Navíc žalobkyně tvrdila dotčení na svých právech zásahem ze dne [datum], ale žalobu podala až téměř po dvou letech od uvedeného zásahu, v tomto směru je evidentní, že v době podání žaloby ani v průběhu řízení tvrzený stav netrvá. Ohledně povinnosti oplotit pozemek žalovaní uvedli, že ke zbourání plotu došlo v době, kdy byl vlastníkem pozemku parc. č. [číslo] pan [jméno FO], služebnost k němu nikdy zřízena nebyla, proto se žalobkyně ani nemůže domáhat jeho obnovení. Žalovaní nejsou povinni stavět plot mezi jejich pozemky, ve smyslu zákona tedy pozemky nejsou ve vlastnictví odlišných osob a nemůže na stavbu plotu dopadat ustanovení § 1027 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“). Rovněž žalobkyně nemá podle žalovaných aktivní legitimaci k podání takové žaloby, protože již v žalobě tvrdí, že k zásahům dochází z pozemku náležejícímu [právnická osoba], nikoliv z pozemků žalovaných. Pokud se týká bránění vstupu na zahradu, tak takového jednání se žalovaní nedopouští, když rozsah zřízené služebnosti je žalobkyni zachován, k čemuž doložili fotodokumentaci, kde je vyznačen průběh hranice mezi pozemky parc. č. [číslo]. Žalovaní se pohybovali a pohybují pouze po části, kde se žádná zahrada nenachází, žalobkyně má části, kde se nachází zahrada, oplocené. Žalovaná 1. se nikdy takového jednání nedopustila. Ke kamerovým záznamům žalovaní předložili sdělení Úřadu pro ochranu osobních údajů a dále záznam z kamery dokládající softwarové odstínění, pročež mají za to, že kamerou umístěnou na pozemku žalovaného 2. nepřiměřeně nezasahují do práv žalobkyně. V průběhu stavebního řízení, kde se řešila také problematika úžlabí mezi budovami č. p. [číslo], vč. průběhu hranice, vedeného u Magistrátu města [adresa] bylo zjištěno, že žalobkyně si na části pozemku parc. č. [číslo] postavila neoprávněnou stavbu, přístavbu budovy č. p. [číslo], která tak není součástí zřízené služebnosti. K tomu žalovaní předložili znalecký posudek Ing. [jméno FO]. Podle žalovaných je to žalobkyně, kdo se proti nim dopouští šikanózního výkonu práva, i státní zástupce se v rámci usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka] k jejich názoru přiklonil, když uvedl, že žalobkyně zveličila celé jednání žalovaných, jehož intenzita nebyla nikterak závažná. Vztahy mezi účastníky se nezhoršily v souvislosti s uplynutím zkušební doby podmíněného odsouzení žalovaného 2., ale pramení z postojů žalobkyně. Žalobkyně taky na jejich pozemcích neoprávněně uskladňuje věci, pořizuje si kamerové záznamy. Žalovaní se snažili o nalezení vhodného řešení situace, a to jak ve formě oplocení jednotlivých pozemků, tak ve formě vybudování samostatných bytových jednotek v domě č. p. [číslo], ani jeden z návrhů nebyl žalobkyní akceptován. Žalovaná 1. (tehdy vlastnice pozemku parc. č. [číslo], nyní žalovaný 2.) se jako vlastník ocitla z důvodu nevstřícného postoje žalobkyně v situaci, kdy nemůže kontrolovat stav domu bez toho, aniž by žalobkyně poskytla patřičnou součinnost, žalobkyně svým užíváním domu způsobuje škody, jak vyplynulo i ze znaleckého posudku Ing. [jméno FO]. V důsledku jejího jednání vzniká hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněné osoby a bylo by proto namístě, aby došlo ke zrušení či omezení věcného břemene. Věcné břemeno pro žalobkyni nebylo zřízeno jako služebnost výlučná bez možnosti spoluužívání, oprávněný z věcného břemene má povinného omezovat co možná nejméně a v případě sporu je třeba služebnosti vykládat spíše v neprospěch oprávněného. Právě proto žalovaní uvedli, že vhledem k tomu, že ve smlouvě o zřízení věcného břemene není uvedeno výslovné výlučné právo žalobkyně užívat předmětné pozemky, vyplývá ze zákonné dikce oprávnění žalovaných tyto spoluužívat V neposlední řadě mají žalovaní za to, že postup žalobkyně je založen na tzv. předsudečném násilí, což potvrzuje i vyjadřování žalobkyně, která podává příslušným správním orgánům.

4. Soud ve věci nařídil jednání, u kterých provedl dokazování účastníky navrženými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti.

5. Ze stejnopisu notářského zápisu sepsaného dne [datum] sp. zn. [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně jako dárkyně a oprávněná z věcného břemene se dohodla s [jméno FO], jako obdarovaným a povinným z věcného břemene, že mu daruje jako svému vnukovi nemovité věci, a to pozemek parc. č. [hodnota], jehož součástí byla rozestavěná stavba, pozemek parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba objektu k bydlení č. p. [číslo], v k. ú. [adresa], obec [adresa], a že obdarovaný tyto nemovité věci přijímá do svého výlučného vlastnictví. Zároveň povinný z věcného břemene touto dohodou v článku VI. zřídil žalobkyni, své babičce, bezúplatně služebnost bytu a služebnost požívacího práva na pozemek parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. p. [číslo], a to v rozsahu jednak doživotního a bezplatného užívání stavby č. p. [číslo], tj. k užívání všech bytových i nebytových částí tohoto objektu a veškerého příslušenství a součástí tohoto objektu, přijímání návštěv ve všech denních a nočních hodinách na jakoukoliv dobu, včetně spotřebovávání vody, elektřiny, tepla a plynu, a jednak doživotního a bezplatného užívání a vstupování na pozemek parc. č. [hodnota] zdržování se na něm, využívání je za účelem zřízení zahrady, pěstování ovoce, zeleniny, vysazování okrasných stromů a okrasných keřů, braní plodů (tj. ovoce a zeleniny), které si na tomto pozemku vypěstuje, jakož i v právu chovu drobného domácího zvířectva v neomezeném počtu a dále k obhospodařování a k braní výnosu z půdy a plodů z ovocných rostlin a stromů. Dále bylo ujednáno, že toto právo jsou povinni respektovat také právní nástupci povinného z věcného břemene, neboť přechází spolu s vlastnictvím nemovitých věci na nabyvatele.

6. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno FO], jako prodávající, se dohodla se žalovanou 1., jako kupující, že se jí zavazuje odevzdat pozemek parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. p. [číslo], v k. ú. [adresa] a umožnit žalované 1. nabýt k němu vlastnické právo, oproti závazku žalované 1. zaplatit prodávající kupní cenu 650 000 Kč. Ve smlouvě je v článku IV. uvedeno, že na nemovité věci vázne věcné břemeno žalobkyně spočívající ve služebnosti bytu a služebnosti požívacího práva na dobu jejího života.

7. Informacemi o pozemku z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že jako výlučný vlastník pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], jehož součástí je stavba garáže, která je však umístěna i na pozemku parc. č. [číslo], a pozemku parc. č. [číslo] je pan [jméno FO]. U pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] je jako výlučný vlastník zapsán žalovaný 2. Ke dni [datum] byla jako výlučný vlastník pozemku parc. č. [číslo] zapsána žalovaná 1., která měla zapsané vlastnické právo na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky ke dni [datum] (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 41). Účastníci následně u jednání učinili nesporným, že aktuálně je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. [číslo] žalovaný 2. a pan [jméno FO] aktuálně vlastní pozemkem parc. č. [číslo].

8. Rozsudkem Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo prokázáno, že soud vyhověl žalobě žalobkyně a uložil [jméno FO], jako žalované, vyklidit pozemek parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. p. [číslo] v k. ú. [adresa] a uložil jí povinnost strpět výkon věcného břemene služebnosti bytu a požívacího práva, a to s odkazem na to, že žalobkyně je oprávněná z věcného břemene ke všem nemovitostem jako celku a pokud žalovaná výkon tohoto věcného břemene netrpí a bez souhlasu žalobkyně bydlí v uvedené stavbě, neoprávněně zasahuje do práva žalobkyně, neboť pokud žalobkyni svědčí právo užívání celého bytu, nemá vlastník bytu nadále právo byt užívat. [jméno FO] byla v době rozhodování soudu výlučným vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. p. [číslo] v k. ú. [adresa], své vlastnické právo nabyla na základě smlouvy uzavřené ve formě notářského zápisu ze dne [datum], sp. zn. [číslo], kterou uzavřela s prodávajícím [jméno FO].

9. Ze záběrů oplocení z aplikace Google maps a z aplikace Mapy.cz soud zjistil, kde byl umístěný bývalý zděný plot mezi budovou č. p. [číslo] a přilehlou garáží.

10. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno FO] (č. l. 36-40) soud zjistil, že byl vypracován na základě objednávky žalované 1. za účelem zjištění příčin výskytu vlhkosti v domě č. p. [číslo] a předběžného návrhu postupu na odstranění tohoto stavu. Více soud z tohoto posudku nezjišťoval, když závěry v němu uvedené nemohou mít vliv na skutkové a právní posouzení věci.

11. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno FO] vypracovaného ke dni [datum] (č. l. 94-98), ze kterého soud zjistil, že na jedné z fotografií (č. l. 96v druhá v pravém sloupci a na č. l. 100) se nachází přístavba domu č. p. [číslo].

12. Korespondencí mezi zástupci účastníků (č. l. 35, 42-48) soud zjistil, že zástupci komunikovali o zpřístupnění služebného pozemku a budovy a taktéž o tom, zda žalobkyně svým užíváním služebnosti činí škodu na nemovité věci. Korespondence obsahuje předžalobní upomínku datovanou dnem [datum].

13. Z fotografie na l. č. 53 bylo zjištěno, že se jedná o možná vstup na pozemek nacházející se za domem č. p. 327, a to z [adresa].

14. Z fotografií kamer na č. l. 63 soud nic nezjišťoval, když v průběhu řízení došlo k novému umístění kamery.

15. Z informací Úřadu pro ochranu osobních údajů (č. l. 107-108) soud zjistil, že se jedná o reakci na stížnost na kameru na pozemku žalovaného 2., ve které úřad pouze obecně uvedl pravidla pro provozování kamerového záznamu, mezi nimiž je i to, že kamera musí být nastavena přiměřeně a adekvátně, tj. nastavena na sledování chráněné nemovitosti a nesmí nepřiměřeně zasahovat veřejné prostranství v okolí nad rámec nezbytný pro identifikaci případného útočníka.

16. Fotografie na č. l. 27-29 verte vyobrazují věci nacházející se na služebné nemovité věci, jakož i na okolních pozemcích. Žalovaní zde zaznačili průběh hranic mezi jednotlivými pozemky. Na jedné fotografii je zachycena branka vedoucí na pozemkem parc. č. [číslo] (což vyplývá z předloženého geometrického plánu), která je zablokována kusem dřeva.

17. Videozáznamem ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaní tohoto dne vstoupili do domu č. p. [číslo], žalovaná 1. odnesla do vrchního patra, kde měli se žalovaným 2. uskladněny svoje věci (žalovaný 2. v pokoji ve vrchním patře na záznamu říká „tady jsou naše věci“), modrý pytel s věcmi, dále si dům prohlídli, komunikovali s žalobkyní ohledně dýchání stěn, věcí v domě, svícení apod. Žalovaný 2. argumentoval tím, že on zde má přístup z titulu práv majitele. Na videozáznamu [datum] je pak debata mezi žalovaným 2. a žalobkyní o zpřístupnění (zřejmě služebné) parcely, kdy žalobkyně toto povolit nechce.

18. Na fotografiích, které připojila žalobkyně a které jsou datovány v různých dnech měsíců duben, září, říjen a listopad [rok], lze vidět oba žalované spolu s dalšími osobami, jak se pohybují po služebném pozemku (procházejí od [adresa] směrem k pozemku parc. č. [číslo]. Na fotografiích datovaných [datum] se nacházejí zmiňované Ytongy. Na fotkách z dubna [rok] se mají nacházet sutiny plotu. Na fotkách je rovněž zachycen dřevěný a následně kovový kůl zapíchnutý v pozemku [číslo], o kterém se zmiňuje žalobkyně.

19. Ze záznamu z kamery místěné na pozemku žalovaného 2. soud zjistil, že v místě, kde se nachází pozemek parc. č. [číslo] se nachází „zastínění“ přes něhož nejde na pozemek vidět. V rohu záznamu se nachází zeleň, která je zřejmě na služebném pozemku, nicméně přes ni nejde vidět a v tuto chvíli se na toto místo přes zeleň zjevně nejde dostat pro běžné užívání.

20. Spor mezi žalobkyní a žalovanými byl rovněž řešen v trestněprávní a následně přestupkové rovině. Proti žalovaným bylo usnesením ze dne [datum] zahájeno trestní stíhání pro spáchání přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 trestního zákoníku ve formě spolupachatelství, kterého se měli dopustit tím, že dne [datum] okolo 9:00 hodin vstoupili do domu [adresa] s vědomím, že žalobkyně má na užívání domu a přilehlého pozemku věcné břemeno a v domě setrvali i přes nesouhlas žalobkyně a její opakované výzvy k opuštění domu (č. l. 92-94 připojeného přestupkového spisu). Z protokolů o výslechu obou žalovaných ze dne [datum] (č. l. 125-128 a 114118 připojeného přestupkového spisu) vzal soud k předmětu řízení za prokázané pouze to, že žalovaní si šli do domu mimo jiné (prohlédnutí stavu domu) vyzvednout své věci, a to jak dne [datum], tak žalovaná 1. i dne [datum], které zde měli umístěné, přičemž žalovaný 2. ze vstupu dne [datum] pořídil videozáznam, který předložil policejnímu orgánu a který byl proveden i v tomto řízení. Okresní státní zástupce však usnesení zrušil a uložil policejnímu orgánu znovu jednat a rozhodnout (usnesení na č. l. 133-135 připojeného přestupkového spisu) s odkazem na subsidiaritu trestní represe. Státní zástupce totiž seznal, že žalobkyně jednání žalovaných zveličila, jeho intenzita však nebyla nikterak závažná, žalovaní se v domě nacházeli po dobu pouhých 5 minut, navíc za přítomnosti žalobkyně, žalovaní žalobkyni nevyhrožovali a do domu vstoupili po přechozím vyrozumění žalobkyně SMS zprávou, tudíž jednali v mezích ospravedlnitelného zájmu na uchování hodnoty domu, který v té době vlastnila žalovaná 1. Věc byla nakonec policejním orgánem odevzdána k projednání přestupku (č. l. 148-150 připojeného přestupkového spisu). Magistrát města [adresa] usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], věc odložil, neboť došlé oznámení neodůvodňovalo zahájení řízení o přestupku nebo předání věci (č. l. 152-153 připojeného přestupkového spisu). Správní orgán uvedl, že žalovaní nenaplnili znaky skutkové podstaty přestupku, nebylo zde úmyslné jednání, tj. činit žalobkyni něco schválně, když jako vlastník domu měla žalovaná 1. právo zajistit technický stav domu a případné častější návštěvy je nutno řešit občanskoprávní cestou.

21. Pro závěr soudu pak byl klíčový geometrický plán s vytyčením hranic pozemků a umístění stavby č. p. [číslo], který žalovaní předložili u jednání dne [datum] (č. l. 89) a ze kterého soud zjistil, kudy probíhají hranice jednotlivých pozemků, vč. pozemku služebného, který byl rozdělen na pozemek parc. č. [číslo]. Z geometrického plánu je naprosto zřetelné, že budova č. p. [číslo] spolu s přístavbou je postavena až do hranice s pozemkem parc. č. [číslo], její balkón dokonce zasahuje nad pozemek parc. č. [číslo]. Z nákresu je také vidět, kde se nachází dveře na zahradu na parc. č. [číslo], jsou umístěny tak, že jejich levá třetina (při pohledu od zahrady) se nachází mezi hranicemi pozemků parc. č. [číslo].

22. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic, co by přispělo k objasnění skutkového stavu věci. Soud neprováděl dokazování stran poškození domu č. p. [číslo], když tato problematika není předmětem řízení, pokud žalovaní mají za to, že žalobkyně zneužívá věcného břemene, dává jim zákon možnosti, jak svá práva bránit. Nebylo rovněž prováděno dokazování ohledně šikanózního výkonu práva a předsudečného násilí vůči etniku žalovaných, když obsahem žaloby je zasahování do služebnosti žalobkyně a pokud soud v některé části žalobě vyhoví, tak pouze z toho důvodu, že žalovaní do práva žalobkyně zasahují neoprávněně. Lze uvést, že pokud mají žalovaní za to, že žalobkyně svými písemnými projevy v jiných řízení, zasahuje do jejich osobnostních práva, dává jim právo opět možnosti, jak se takovému jednání žalobkyně bránit. Soud v žalobních tvrzeních neshledal nic, co by svědčilo pro šikanózní výkon práva žalobkyně, která se pouze domáhá toho, aby do jejího věcného břemene nebylo zasahováno, navíc žalovaní většinu zásahů fakticky u jednání a v jejich podáních učinili nespornými.

23. Po takto provedeném dokazování a poté, co soud provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech, přičemž přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný 2. je ke dni rozhodnutí v katastru nemovitostí zapsán jako výlučný vlastník pozemku parc. č. [číslo], jehož součástí je stavba č. p. [číslo]. U pozemku parc. č. [číslo] je jako vlastník veden [jméno FO]. Původním vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] (v průběhu doby byl pozemek rozdělen na parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo]) byla žalobkyně, která jej prostřednictvím písemné dohody darovala svému vnukovi, který jí v této dohodě zároveň zřídil věcné břemeno služebnosti bytu a služebnosti požívacího práva na pozemek parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba objektu k bydlení č. p. [číslo], v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Rozsah byl definován jako právo doživotního a bezplatného užívání stavby č. p. [číslo], tj. k užívání všech bytových i nebytových částí tohoto objektu a veškerého příslušenství a součástí tohoto objektu, přijímání návštěv ve všech denních a nočních hodinách na jakoukoliv dobu, včetně spotřebovávání vody, elektřiny, tepla a plynu, a jednak jako právo doživotního a bezplatného užívání a vstupování na pozemek parc. č. [číslo], zdržování se na něm, využívání je za účelem zřízení zahrady, pěstování ovoce, zeleniny, vysazování okrasných stromů a okrasných keřů, braní plodů (tj. ovoce a zeleniny), které si na tomto pozemku vypěstuje, jakož i v právu chovu drobného domácího zvířectva v neomezeném počtu a dále k obhospodařování a k braní výnosu z půdy a plodů z ovocných rostlin a stromů. Toto právo nebylo podle citované dohody ničím omezeno a bylo stanoveno, že jsou ho povinni respektovat také právní nástupci povinného z věcného břemene, neboť přechází spolu s vlastnictvím nemovitých věci na nabyvatele.

24. Následně došlo k tomu, že v roce [rok] vnuk žalobkyně pozemek parc. č. [hodnota] převedl na paní [jméno FO], která jej následně dle dohody ze dne [datum] prodala žalované 1., přičemž ji v písemné dohodě upozornila, že na pozemku vázne pro žalobkyni věcné právo služebnosti bytu a služebnosti požívacího práva na dobu života žalobkyně. Poté došlo k rozdělení pozemku parc. č. [hodnota] na pozemky parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo]. Žalovaní se v průběhu řízení bránili možností pozemek parc. č. [číslo], jakož i dům č. p. [číslo] spoluužívat. Až v průběhu dokazování bylo prostřednictvím situačního plánku zjištěno nejen kudy probíhá hranice pozemku parc. č. [číslo] ve vztahu k okolním pozemkům, ale i to, že dům č. p. [číslo], který je součástí pozemku parc. č. [číslo] je postaven tak, že svou částí (balkonem) zasahuje nad pozemek parc. č. [číslo], přičemž stěna jeho přístavby zhruba kopíruje hranici pozemků parc. č. [číslo]. Přístavba se u domu č. p. [číslo] nacházela již před datem [datum], tedy před dohodou o zřízení věcného břemene.

25. Na pozemku parc. č. [číslo] ani v domě č. p. [číslo] se movité věci žalovaných nenacházejí. Věci se zde nacházely (v I. patře domu), ale ty byl již před podáním žaloby vyklizeny. Na hranici pozemku parc. č. [číslo], v místě mezi přístavbou domu č. p. [číslo] a garáží na pozemku parc. č. [číslo], byl v minulosti postaven plot z cihel, který byl ještě před podáním žaloby zbořen. Nebylo prokázáno, že zmíněný plot, jehož postavení se žalobkyně touto žalobou také domáhá, by se kdykoliv nacházel na některém ze služebných pozemků, tedy ani na pozemku parc. č. [číslo]. V měsících duben, září, říjen a listopad [rok] žalovaní, někdy i s dalšími osobami, několikrát vstoupili a prošli po pozemku parc. č. [číslo], a to v části směřující od [adresa] k domu na pozemku parc. č. [číslo]. Dne [datum] se na služebném pozemku nacházely Ytongy, které žalovaní ještě ten den odklidili. Ytongy nacházející se před okny domu č. p. [číslo] se nacházely na pozemku parc. č. [číslo]. Dne [datum] žalovaní vstoupili do domu č. p. [číslo], žalovaná 1. odnesla do vrchního patra, kde měli se žalovaným 2. uskladněny svoje věci (žalovaný 2. v pokoji ve vrchním patře na záznamu říká „tady jsou naše věci“), modrý pytel s věcmi, dále si dům prohlídli, komunikovali s žalobkyní ohledně dýchání stěn, věcí v domě, svícení apod. Žalovaný 2. argumentoval tím, že on zde má přístup z titulu práv majitele. Proti žalovaným bylo v souvislosti se vstupem do domu dne [datum] vedeno trestní stíhání pro spáchání přečinu porušování domovní svobody, protože do domu vstoupili přes nesouhlas žalobkyně a její opakované výzvy k opuštění domu zde setrvali po dobu 5 minut. Žalovaní si šli do domu mimo jiné (prohlédnutí stavu domu) vyzvednout své věci, a to jak dne [datum], tak žalovaná 1. i dne [datum], které zde měli umístěné. Věc byla odevzdána k projednání přestupku a nakonec odložena, když podle správního orgánu žalovaní nenaplnili znaky skutkové podstaty přestupku, nebylo zde úmyslné jednání.

26. V pozemku parc. č. [číslo] při hranici s pozemkem parc. č. [číslo] byl zapíchnutý dřevěný a následně kovový kůl, o kterém se zmiňuje žalobkyně a přes který žalobkyně nemohla naplno otevřít jediné dveře vedoucí z domu č. p. [číslo] na pozemek parc. č. [číslo]. Toto umístění kůlu žalovaní nijak neodůvodnili. Na plotě na pozemku parc. č. [číslo] má žalovaný umístěnou kameru snímající i část pozemku parc. č. [číslo], která je však v tomto místě odstíněna (rozmazaná), případně snímá hustou vegetaci.

27. Podle § 1042 o. z. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

28. Podle § 1027 o. z. může soud na návrh souseda a po zjištění stanoviska stavebního úřadu uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků.

29. Podle § 1257 odst. 1 o. z. věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

30. Podle § 1258 o. z. služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

31. Podle § 1259 o. z. kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; § 1040 až 1043 se použijí obdobně.

32. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce ve smyslu citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Nejprve je potřeba uvést, že žalobkyně užívá pozemek parc. č [číslo], jehož součástí je dům č. p. [číslo], a pozemek parc. č. [číslo] na základě platně zřízeného věcného břemene. Toto věcné břemeno je zřízeno jako věcné právo, je zapsáno v katastru nemovitostí a váže se k osobě žalobkyně (osobní věcné břemeno), a postihuje tudíž každého vlastníka pozemků parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo] (původně pozemek parc. č. [hodnota]). Předmětem věcných břemen obecně nemusí být věc jako celek, ale může jím být pouze určitá vymezená část. V tomto konkrétním případě smlouva neomezovala věcné břemeno jen na určitou část služebného pozemku, tudíž jej zatěžuje jako celek (dnes oba celé pozemky parc. č. [číslo] a [číslo]), nikoliv jen místo, kde je zahrada (ne dlažba), jak se mylně domnívali žalovaní.

33. Konkrétní rozsah práv a povinností je dán právní skutečností, která vznik služebnosti zakládá, tedy v našem případě smlouvou ze dne [datum], kterou žalobkyně uzavřela se svým vnukem [jméno FO]. Posouzení, co je potřebné k výkonu služebnosti, je nutné učinit v závislosti na individuálních podmínkách a konkrétní služebnosti. Základním rysem služebností je tedy skutečnost, že vlastník zatížené věci zůstává pasivní, jinak je tomu u reálných břemen, kde se vyžaduje aktivita vlastníka zatížené věci. Pokud se žalovaní bránili tím, že rozsah věcného břemene má být vykládán spíše úžeji než šířeji, pak lze uvést, že tato rozhodovací praxe, která se promítla do věty druhé § 1258 o. z. se vztahuje pouze na věcná břemena, u nichž nebyl ujednán rozsah, nebo nebyl rozsah ujednán dostatečně určitým způsobem. Teprve v takovém případě je dána vyvratitelná právní domněnka, že je rozsah nebo obsah služebnosti spíše menší než větší. V projednávaném případě je však ve smlouvě ze dne [datum] konkrétně v článku VI. dostatečně určitě definován rozsah věcného břemene, jedná se jednak o doživotní a bezplatné užívání stavby č. p. [číslo], tj. užívání všech bytových a nebytových částí objektu, veškerého příslušenství a součástí. Již z tohoto ustanovení smlouvy vyplývá, že žalobkyně má nárok užívat celou budovu č. p. [číslo], bez výjimky, tudíž žalovaní ani jiní budoucí vlastníci nemají právo budovu č. p. [číslo] spoluužívat. Kromě toho přístavba domu č. p. [číslo] zde prokazatelně stála již před uzavřením darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene a je tudíž naprosto jasné, že bylo vůli stran vztáhnout věcné břemeno i na tuto část budovy (jinak by toto bylo ve smlouvě zcela jistě vyloučeno). Stejně tak žalovaným ani jiným vlastníkům služebných pozemků nenáleží spoluužívání pozemků samotných (jejich venkovních částí). Výše uvedený článek VI. dostatečně určitě stanovuje také doživotní a bezplatné užívání a vstupování na pozemek parc. č. [hodnota] (nyní [číslo]), zdržování se na něm a využívání jej za účelem zřízená zahrady atd. Jestliže je věcné břemeno ujednáno dostatečně určitě a zároveň neobsahuje možnost zatížené pozemky spoluužívat s vlastníkem, platí, že se jedná o výlučné užívání. O tomto výkladu zřízeného věcného břemene neměl soud v projednávané věci žádné pochyby. Ostatně tomu nasvědčuje i rozhodnutí ve věci sp. zn. [spisová značka]. Z obsahu smlouvy o zřízení věcného břemene pak jednoznačně vyplývá, že povinností vlastníka služebného pozemku je povinnost strpět výkon ujednaných práv žalobkyně, tedy nezasahovat do nich. V případě, že tedy věcné břemeno spočívá ve výlučném užívání věci (což je tento případ), může se oprávněný domáhat zdržení se neoprávněných zásahů.

34. S ohledem na znění § 1259 o. z. má oprávněný z věcného břemen, v případě, že vlastník pozemku nerespektuje povinnost strpět nebo se zdržet určitého jednání, právo domáhat se ochrany prostřednictvím negatorní žaloby (§ 1042 o. z.), jejímž prostřednictvím si může respektování sjednaného rozsahu služebnosti povinným vynutit. Taková žaloba může směřovat nejen proti vlastníkovi povinného pozemku, ale i jiným osobám, protože ochrany se lze domáhat vůči každému, kdo do práv z věcného břemene zasahuje (srov. § 1259 a § 1042 o. z.). Negatorní žalobu lze uplatnit tehdy, pokud rušení oprávněného z věcného břemene ze strany rušitele trvá, resp. pokračuje, anebo tam, kde sice již ustalo, avšak existuje konkrétní nebezpečí jeho opakování v budoucnu. Oprávněný se také může domáhat vyklizení služebných nemovitých věcí prostřednictvím § 1040 o. z.

35. Jelikož je smlouva evidována a věcné břemeno je zapsáno v katastru nemovitostí, měli žalovaní možnost se s jeho obsahem seznámit a popřípadě i zvážit nabytí nemovitých věcí takto zatížených, pokud je i přesto nabyli, musí se zdržet jednání, kterým by žalobkyni výkon jejího věcného břemen rušili. Ochrana prostřednictvím negatorní žaloby je poskytována i jednáním, jejichž opakování s určitou mírou pravděpodobnosti znovu hrozí. Ve vztahu k žalované 1., která v době rozhodnutí nebyla vlastníkem pozemku parc. č. [číslo], bylo možné o žalobě rozhodnout a vyhovět jí (nebo samozřejmě nevyhovět), a to s odkazem na shora uvedené, protože bylo prokázáno, že žalovaná 1. do výkonu práva z věcného břemene rovněž zasahovala.

36. Výrokem pod bodem I. soud zamítl žalobu ve vztahu k návrhu žalobkyně na vyklizení movitých věcí ze služebného pozemku parc. č. [číslo], když v průběhu řízení nebylo prokázáno, že by se na služebných pozemcích, případně v domě č. p. [číslo], jakékoliv věci náležející žalované 1. a žalovanému 2., případně třetím osobám, nacházely. K vyklizení movitých věcí, které byly umístěny v rodinném domě č. p. [číslo], došlo již před podáním žaloby a v řízení pak bylo provedeným dokazování, zejména fotografiemi v komparaci s předloženým geometrickým plánem, vyvráceno tvrzení žalobkyně, že věci žalovaných se na služebných pozemcích nacházejí [věci mají uložené na pozemcích žalovaného 2.].

37. Výrokem pod bodem II. soud vyhověl žalobě a uložil žalovaným 1. a 2., aby se zdrželi vstupu a průchodů přes služebné pozemky. V řízení žalobkyně prokázala a žalovaní to ani nepopírali, že vstupují zejména na služebný pozemek parc. č. [číslo], když se tímto způsobem dostávají k nemovitým věcem žalovaného 2., byť přístup k nim mají zajištěn i přes vlastní pozemek. Taktéž bylo prokázáno, že v minulosti žalovaní několikrát vstoupili do domu č. p. [číslo]. Jelikož žalovaní soustavně namítali možnost spoluužívání nemovitých věcí, je již z tohoto zřejmé, že existuje důvodná obava, že své jednání spočívající ve vstupech na služebné pozemky budou opakovat. Rovněž zde hrozí obava z opakování popsaného jednání, když žalovaní ve svém počínání nevnímají zásah do práva žalobkyně, když opakovaně uvádějí, že vstupovali na místa, kde není zahrada, pohybovali se jen po chodníku apod. Vstup za účelem kontroly nemovité věci je pak jiným případem a nelze se jej v souladu s právem domoci tak, že osoba kontrolující napíše SMS osobě kontrolované, že přijde kontrolovat. Musí se jednat o povolení a pokud souhlas dán není, upravuje právní řád způsob, jak se takové kontroly domoci.

38. Pokud se týká výroku označeného pod bodem III. rozsudku, pak se žalobkyně domáhala po žalovaném 1. a žalované 2. zdržení se umisťování movitých věcí na služebný pozemek. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaní měli na pozemku parc. č. [číslo] umístěny své věci, s výjimkou věcí, které byly uskladněny v domě, které však byly na podkladě výzvy zástupce žalobkyně z domu vyklizeny. Zde soud neshledal pravděpodobnost opakování neoprávněného jednání žalovaných, když od doby minulé již k opakovanému ukládání věcí nedošlo a ani v průběhu řízení (z tvrzení žalovaných) nevyplývalo, že by si chtěli skladovat věci přímo v domě či na pozemku užívaném žalobkyní. Umisťování movitých věcí na pozemku parc. č. [číslo] (mimo dům) nebylo prokázáno vůbec, naopak bylo prokázáno, že věci byly, případně jsou, umístěny na pozemcích, které nejsou služebným pozemkem, a to se týká i Ytongů. Pokud by z fotografií předložených žalobkyní mohlo vyplývat, že Ytongy byly dne [datum] umístěny na pozemku parc. č. [číslo], jednalo se pouze o přechodnou dobu, než byly přemístěny mimo služebný pozemek. Tento jediný zásah, trvající navíc několik minut, soud neshledal natolik zásadním, aby mohl požívat ochrany prostřednictvím negatorní žaloby. Nic k umisťování jiných movitých věcí v řízení prokázáno nebylo, a to ani předloženými fotografiemi u posledního jednání. Soud tedy nemá za to, že zde hrozí nebezpečí opakování a nelze žalobkyni v tomto směru vyhovět.

39. Soud vyhověl žalobě i ve vztahu k bránění vstupu na služebný pozemek (výrok IV.), když v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že na pozemku parc. č. [číslo] byla v minulosti umístěna nejprve dřevěná a následně kovová tyč, a to v místě hranice s pozemkem [číslo], čímž byl žalobkyni ztížen přístup na služebné pozemky, když s ohledem na umístění dveří přístavby domu p. č. [hodnota], je nemohla žalobkyně zcela otevřít a vyjít ven. Z judikatury sice vyplývá, že není-li rozsah a obsah služebnosti přesně sjednán, může povinný za účelem ochrany majetku, popř. i jiné právem chráněné hodnoty (např. života a zdraví apod.) učinit i jednostranně nezbytná opatření k ochraně těchto hodnot omezující výkon služebnosti; tato omezení však musí být přiměřená; nesmí tedy podstatně ztížit nebo přímo znemožnit oprávněnému výkon služebnosti. Popsané jednání ale nemělo pro žalované žádný jiný význam než uškodit žalobkyni, když umístěním tyče nemohli sledovat žádný svůj oprávněný zájem, a to ani zájem na řádném užívání svých nemovitých věcí (pozemku parc. č. [právnická osoba] ohledem na vztahy mezi účastníky, soud žalobě vyhověl, když shledal, že hrozí opakování popsaného jednání, čemuž odpovídá i změna tvrzení žalovaných, kteří se pokoušeli přesvědčit soud, že dlaždice nacházející se na služebném pozemku, nejsou nezastavěnou částí pozemku, na kterou se věcné břemeno vztahuje. takové tvrzení je zcela absurdní, a i v případě, že chodník je stavbou dle veřejného práva, neznamená, že je zastavěnou částí dle soukromého práva. V kontextu tohoto výroku soud pro úplnost uvádí, že upřesnění výroku provedené žalobkyní u posledního jednání není změnou žaloby, ale pouze „jiným“ popisem části pozemku, kde se žalobkyně snaží dostat.

40. Žalobkyně se dále domáhala po žalovaném postavení plotu na místo mezi domem č. p. [číslo] a stavbou garáže, a to v rozsahu uvedeném ve výroku tohoto rozsudku, přičemž svůj nárok zakládala na tvrzení, že plot zabrání vnikání osob z komunikace na [adresa] a poskytne jí navíc soukromí, které jeho zbořením ztratila. Jak bylo dokazováním zjištěno, plot, který žalobkyně požaduje, nelemuje hranici pozemku parc. č. [číslo], ani tomu tak v minulosti nebylo. Plot naopak odděloval komunikaci[Anonymizováno][adresa], která je ve vlastnictví třetí osoby a pozemek parc. č. [číslo], jehož vlastníkem je žalovaný 2. Povinnost oplotit pozemek zakotvenou v § 1027 o. z. však lze uložit pouze vlastníkovi pozemku, na kterém vznikají imise, tzn. imise musí pocházet z pozemku, který má být oplocen. Z uvedeného vyplývá, že pokud na pozemku souseda žádné imise mající vliv na pozemek žadatele nevznikají, nelze mu povinnost oplotit pozemek uložit. V případě, že přes pozemek takového souseda imise pouze pronikají, ale svůj původ mají na pozemku třetí osoby, má soused povinnost dle § 1012 a § 1013 o. z. a je pak čistě na jeho uvážení, jakým způsobem zajistí, aby žádající nebyl ve svém vlastnickém právu rušen. Jelikož na pozemku žalovaného 2., který by měl být oplocen, imise ani dle tvrzení žalobkyně nevznikají, nebylo možné návrhu žalobkyně v tomto směru vyhovět a žaloba byla zamítnuta.

41. Konečně pokud se týká té části žaloby, kterou se žalobkyně domáhala „zákazu rušení kamerou“, tak v řízení nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalovaný 2. má na plotě na pozemku parc. č. [číslo] umístěnou kameru jejíž zorný úhel zabírá i část služebného pozemku parc. č. [číslo]. Soud proto vyzval žalovaného 2., který se bránil tím, že kamera nesnímá služebný pozemek, resp., že zde existuje zastínění v této části zorného úhlu, aby tuto skutečnost prokázal. Pokud by totiž kamera snímala nepřetržitě služebný pozemek, považoval by soud tento zásah do práva žalobkyně za zcela nepřiměřený. Žalovaný 2. však předloženým krátkým záznamem z kamery prokázal, že část záznamu v místě, kde se nachází služebný pozemek, je odstíněna, záběr je rozmazán. S ohledem na uvedené soud shledal, že zde aktuálně neexistuje zásah do práva žalobkyně, před kterým by bylo nutné její právo na nerušený výkon věcného břemene rozhodnutím soudu bránit. Nelze opomenout, že zastíněním se žalovaní bránili od počátku, v čemž lze shledat rozdíl právě mezi tímto zásahem a zásahy ve formě vstupů a služebné pozemky a bránění vstupů na ně.

42. Žalovaní svou obranu proti žalobě postavili také na poškozování nemovitých věcí žalobkyní, jakož i na tvrzeném negativním postoji žalobkyně vůči jejich etniku. Soud se již vyjadřoval k tomu, z jakého důvodu neprováděl dokazování stran negativního postoje k etniku a ničení nemovitostí žalobkyní, když má za to, že ani jedno z tímto řízením nesouvisí a žalobkyně nepožaduje žalobou nic, co by nepožadovala po jiném vlastníku, který by byl jiného etnika. Soud rovněž neshledal důvodnou námitku žalovaných, že žalobkyně vykonává své právo šikanózním způsobem, když pouze z žalobních požadavků je zřejmé, že žalobkyně se pouze domáhá svých práv, které jí ze služebnosti náleží, nedomáhá se ničeho, co by bylo mimo rámec možnosti, či něčeho zcela nesmyslného.

43. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Jelikož se na straně žalovaných nejednalo o nerozlučné společenství, rozhodl soud o náhradě nákladů mezi žalobkyní a žalovanou 1. a mezi žalobkyní a žalovaným 2. zvlášť. Již z výroku tohoto rozsudku je zřejmé, že každá ze stran měla úspěch částečný. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované 1. zdržení se celkem 5 jednání (vyklizení věci, neumisťování věci, zdržení se vstupů a průchodů na pozemek a zdržení se bránění vstupu). Žalobkyně byla úspěšná, co do tří z pěti požadavků, tj. vstupy a průchody přes pozemek a bránění vstupu, žalovaná 1. byla úspěšná ve dvou z pěti požadavků (vyklizení věcí a neumisťování věcí). Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně byla úspěšnějším účastníkem a má proto nárok na úhradu 1/5 účelně vynaložených nákladů řízení. Po žalovaném 2. se žalobkyně domáhala celkem 7 požadavků (vyklizení věci, neumisťování věci, zdržení se vstupů a průchodů na pozemek a zdržení se bránění vstupu, oplocení pozemku, snímání kamerou) a byla úspěšná, co do tří ze sedmi požadavků, tj. vstupy a průchody přes pozemek a bránění vstupu. Žalovaný 2. byl naopak úspěšnějším účastníkem, když žaloba ve vztahu k němu byla zamítnuta, co do čtyř ze sedmi požadavků, tj. vyklizení věcí a neumisťování věcí, oplocení, snímání kamerou) a má proto nárok na úhradu 1/7 účelně vynaložených nákladů řízení.

44. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“). Náklady řízení žalovaného 2. činí celkem 62 210 Kč a se stávají z odměny za zastupování advokátem dle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 9 odst. 3 písm. c) AT a § 12 odst. 3, odst. 4 AT ve výši 44 520 Kč za 10 úkonů právní služby učiněné zástupkyní žalovaného 2. [příprava a převzetí zastoupení vyjádření k žalobě z [datum], nahlédnutí do spisu [datum], účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] vyjádření ze dne [datum] a účast u jednání dne [datum]] po 4 240 Kč (tarifní hodnota třikrát 35 000 Kč, a to za nárok týkající se vyklizení věcí, zdržení se jednání a postavení plotu, snížená o 20 %) a 1 poloviční úkon za účast u přípravného jednání dne [datum] (§ 11 odst. 2 písm. g AT) po 2 120 Kč, dále částkou 3 300 Kč jako jedenáct režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT za každý provedený úkon, dále cestovným za cestu zástupkyně žalovaného 2. k soudu z [adresa] do FrýdkuMístku a zpět dne [datum] (studium spisu) v délce celkem [hodnota] km osobním automobilem značky Honda o kombinované spotřebě 5,4 l/100 km benzínu, celkem 398 Kč (náhrada za cestovné 263 Kč při základní sazbě 4,7 Kč/km, náhrada za palivo 135 Kč při ceně 44,50 Kč/l), za cestu dne [datum] a dne [datum] stejný vozidlem na stejné trase za celkem 832 Kč (dvakrát náhrada za cestovné 291 Kč při základní sazbě 5,20 Kč/km, dvakrát náhrada za palivo 125 Kč při ceně 41,20 Kč/l) za cesty dne [datum], [datum] a dne [datum] stejný vozidlem na stejné trase za celkem 1 290 Kč (třikrát náhrada za cestovné 314 Kč při základní sazbě 5,60 Kč/km, dvakrát náhrada za palivo 116 Kč při ceně 38,20 Kč/l), za tyto jízdy náleží náhrada za promeškaný čas dle § 14 AT za 12 půlhodin, celkem 1 200 Kč, to vše, vyjma náhrady za palivo (ve kterém je DPH již zahrnuta), včetně 21% DPH z částky 50 807 Kč, tj. ve výši 10 670 Kč, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupkyně žalovaného 2. jako registrovaný plátce DPH. Žalovanému 2. nebyla přiznána náhrada za úkon právní služby spočívající v jednání s protistranou dne [datum], když k tomu žalovaný 2. nepředložil žádné potvrzení. Jelikož má žalovaný 2. právo na náhradu nákladů pouze v rozsahu 1/7 celku, soud zavázal žalobkyni, aby žalovanému 2. na náhradu nákladů řízení zaplatila částku 8 887 Kč.

45. Celkové náklady řízení žalobkyně činí 137 107 Kč a jsou představovány zaprvé zaplacenými soudními poplatky ve výši 6 000 Kč a 2 000 Kč a zadruhé náklady právního zastoupení žalobkyně tvořené odměnou advokáta dle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 9 odst. 3 písm. c) AT a § 12 odst. 3 AT ve výši 100 700 Kč za 18 úkonů právní služby učiněné zástupcem žalobkyně žalovaného [převzetí zastoupení zahrnující první poradu, žaloba, další porada dne [datum], replika k vyjádření žalovaných ze dne [datum], další porada dne [datum], rozšíření žaloby ze dne [datum], další porada dne [datum] a dne [datum], změna žaloby ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], další porada dne [datum], účast u jednání dne [datum], další porada dne [datum], doplnění žaloby ze dne [datum], další porada dne [datum], replika k vyjádření žalovaných ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] a dne [datum]] a po 5 300 Kč (viz shora) a 2 poloviční úkony za účast u přípravného jednání dne [datum] (§ 11 odst. 2 písm. g AT) a účast u jednání soudu, při kterém došlo jen k vyhlášení rozsudku dne [datum] po 2 650 Kč, dále částkou 6 000 Kč jako dvacet režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT za každý provedený úkon, včetně 21% DPH z částky 106 700 Kč, tj. ve výši 22 407 Kč, kterou je povinen z přiznané odměny odvést zástupce žalobkyně jako registrovaný plátce DPH. Jelikož má žalobkyně právo na náhradu nákladů pouze v rozsahu 1/5 celku, soud zavázal žalovanou 1., aby žalobkyni na náhradu nákladů řízení zaplatila částku 27 421 Kč. Pokud se týká úkonu představujícího poradu s klientkou ze dne [datum] má soud za to, že tato porada je součástí prvního úkonu – příprava a převzetí věci. Co se týče ostatních vyúčtovaných porad s klientkou, jak shora uvedeno, považoval je soud za účelné, když se vždy konaly bezprostředně před učiněním vyjádření, rozšíření žaloby či účastí u jednání soudu.

46. Lhůta k plnění byla v nákladových výrocích stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal podmínky.

Poučení