16 C 73/2021 - 439

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro 576 897 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky 86 457 Kč s 15 % smluvním úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení a co do částky 40 202,50 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 169,07 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 586 763 Kč od [datum] do [datum], z částky 300 000 Kč od [datum] do [datum], z částky 200 000 Kč od [datum] do [datum], z částky 33 807 Kč od [datum] do [datum], z částky 62 783 Kč od [datum] do [datum] a z částky 180 307 Kč od [datum] do [datum], z částky 93 850 Kč od [datum] do [datum], z částky 22 169,07 Kč od [datum] do zaplacení, částku 356 143,50 Kč, částku 4 800 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba žalobkyně, aby jí byla žalovaná povinna zaplatit částku 71 680,93 Kč s 15 % smluvním úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 185 991,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 576 897 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] rámcová kupní smlouva ve spojení s všeobecnými obchodními podmínkami. Žalovaná potvrdila při podpisu rámcové kupní smlouvy a při podpisu všeobecných obchodních podmínek, že se seznámila s obsahem těchto listin. Žalobkyně v rámci předmětu svého podnikání uzavřela předmětnou rámcovou kupní smlouvu, když předmětem této kupní smlouvy bylo stanovení základních podmínek mezi účastníky, na základě kterých žalobkyně prodává a žalovaná kupuje zboží. Ze smlouvy vyplývalo, že žalovaná má možnost zakoupit u žalobkyně zboží v jejich prodejních místech na fakturu se splatností 30 dnů od jejího vystavení. Žalobkyně prodala žalované na základě jejích dílčích požadavků zboží, a to vodoinstalační materiál, dle faktur, a to faktura č. [hodnota] ze dne [datum] na částku 586 763 Kč splatná dne [datum], nedoplatek 300 000 Kč, dne [datum] uhrazeno 286 763 Kč, faktura č. [hodnota] ze dne [datum] na částku 33 807 Kč splatná dne [datum], faktura č. [hodnota] ze dne [datum] na částku 180 307 Kč splatná [datum], faktura č. [hodnota] ze dne [datum] na částku 62 783 Kč splatná dne [datum]. Žalobkyně tak dodala žalované zboží v celkové hodnotě 863 660 Kč, po částečné úhradě žalovaná dluží žalobkyni částku 576 897 Kč. Dne [datum] podepsala žalovaná uznání dluhu, jehož součástí bylo saldokonto faktur vydaných žalobkyní ze dne [datum], ve kterém žalovaná uznala co do důvodu a do výše svůj dluh vůči žalobkyni vyplývající i z výše uvedených faktur. Přes výzvu žalovaná tyto faktury neuhradila. Žalobkyně dále požadovala úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky dle čl. 9 všeobecných obchodních podmínek a dále úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Z dlužné částky 586 763 Kč požadovala smluvní pokutu za období od [datum] do [datum] v částce 240 506,65 Kč z částky 300 000 Kč od [datum] do [datum], tj. 36 900 Kč, z částky 33 807 Kč od [datum] do [datum], tj. 16 024,52 Kč, z částky 180 307 Kč od [datum] do [datum], tj. 83 842,76 Kč, z částky 62 783 Kč od [datum] do [datum], tj. 16 072,45 Kč, celkem požadovala smluvní pokutu v částce 396 346 Kč po zaokrouhlení. Žalobkyně dále požadovala náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v souladu s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v celkové výši 4 800 Kč, tj. 4x 1 200 Kč.

2. Žalobkyně pak svým podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobu zpět co do částky 96 590 Kč s ohledem na to, že po podání žaloby dne [datum] uhradila žalovaná žalobkyni dvě z žalovaných faktur, a to fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] na částku 33 807 Kč splatnou [datum] a fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] na částku 62 783 Kč splatnou [datum]. Žalobkyně pak zpětvzetí žaloby doplnila podáním ze dne [datum], kterým vzala žalobu zpět včetně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení z částky 33 807 Kč a z částky 62 783 Kč, když tyto částky byly dne [datum] uhrazeny. Okresní soud v Olomouci pak usnesením, č. j. [spisová značka], ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum], řízení částečně zastavil v rozsahu částky 96 590 Kč s úrokem ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení z částky 33 807 Kč a z částky 62 783 Kč a zároveň rozhodl o vrácení poměrné části soudního poplatku v částce 3 864 Kč.

3. Žalobkyně pak svým podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobu částečně zpět v rozsahu částky 100 000 Kč včetně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, když žalobkyně zaúčtovala tuto částku jako částečnou úhradu faktury č. [hodnota], když nedoplatek u této faktury pak činí částku 200 000 Kč. Okresní soud v Olomouci pak usnesením, č. j. [spisová značka], ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum], řízení částečně zastavil v rozsahu částky 100 000 Kč s úrokem ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení z částky 100 000 Kč a zároveň rozhodl o vrácení poměrné části soudního poplatku v částce 4 000 Kč.

4. Dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 200 000 Kč, včetně smluvního úroku z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení z částky 200 000 Kč. O tomto částečném zastavení pak bylo rozhodnuto ve výroku I. rozsudku Okresního soudu v Olomouci, č. j. [spisová značka], ze dne [datum], když tento rozsudek v této části nabyl právní moci [datum].

5. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 86 457 Kč, včetně smluvního úroku z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení z částky 86 457 Kč, a dále vzala zpět smluvní pokutu z této částky 86 457 Kč za období od [datum] do [datum], tj. co do částky 40 202,50 Kč. Soud v tomto rozsahu řízení zastavil v souladu s ust. § 96 odst. 1, 3 občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

6. Žalovaná se k žalobě písemně vyjádřila v odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu, když tvrdila, že nárok žalobkyně neuznává ani co do důvodu ani co do výše. Žalobkyně tvrdila, že spolu s žalovanou dne [datum] uzavřely rámcovou kupní smlouvu ve spojení se všeobecnými obchodními podmínkami. Žalovaná popírá, že by k uzavření rámcové kupní smlouvy došlo a uzavření této smlouvy činila žalovaná spornou. Popírala, že by statutární orgán žalované [jméno FO] rámcovou kupní smlouvu uzavřel. Žalovaná s žalobkyní spolupracovala, odebírala od ní vodoinstalační materiál. Materiál, který však převzala, uhradila. Dále však žalovaná tvrdila, že žádné uznání dluhu vůči žalobkyni nepodepsala a dluh neuzná. Vyjádření doplnila podáním ze dne [datum]. Tvrdila, že [jméno FO] smlouvu neuzavřel a nepodepsal ani rámcovou kupní smlouvu, ani všeobecné obchodní podmínky. Žalovaná neuznávala fakturu č. [hodnota] na částku 180 307 Kč, a to ani částečně, když tvrdila, že plnění tak, jak je tam uvedeno, nebylo žalované dodáno. Na ostatních fakturách je podpis žalované i razítko, když tyto sloužily zároveň jako dodací listy. Na této faktuře podpis a razítko chybí. Chybí dodací list a potvrzení o převzetí zboží. Dále tvrdila do protokolu o jednání ze dne [datum], že fakturou je účtována odbočka kameninová v ceně 2 809 Kč za 1 kus za dodávku 4 kusů, a přestože součin počtu kusů a jednotkové ceny činí 11 236 Kč, žalobkyně fakturou účtuje a k úhradě požaduje částku 79 390,80 Kč, a tedy fakturovaná částka neodpovídá prakticky vůbec ničemu.

7. Žalobkyně se k těmto námitkám vyjádřila podáním doručeným soudu [datum], kdy tvrdila, že pokud jde o fakturu č. [hodnota] na částku 180 307 Kč, byla dne [datum] zaslána e-mailem objednávka na dodání materiálu na stavbu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa]. Z obsahu objednávky vyplývá, že žalovaná si objednala u žalobkyně mimo jiné kameninovou rouru v e-mailu označenou v délce 32,5 m a odbočku kameninovou v e-mailu označenou v počtu 4 kusů. Žalobkyně zboží dodala žalované prostřednictvím společnosti [právnická osoba]. Tato na výše uvedené zboží vystavila žalobkyni fakturu a na základě této faktury žalobkyně vystavila žalované uvedenou fakturu na částku 180 307 Kč. K tvrzení, že žalovaná podepsala rámcovou kupní smlouvu a všeobecné obchodní podmínky, pak uváděla i e-mailovou komunikaci mezi účastníky.

8. Okresní soud v Olomouci pak rozhodl rozsudkem, č. j. [spisová značka], ze dne [datum], kde žalobě vyhověl, stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení a rozhodl o nákladech státu. Rozsudek byl zrušen k odvolání žalované na základě usnesení Krajského soudu v [adresa] – pobočka v Olomouci, č. j. [spisová značka], ze dne [datum], mimo výroku I., který nabyl právní moci [datum]. Odvolací soud uložil Okresnímu soudu, aby v novém řízení vyzval žalobkyni, aby doplnila skutková tvrzení k tomu, zda v době tvrzeného uzavírání předmětné dílčí kupní smlouvy byla mezi účastníky účinná předmětná rámcová kupní smlouva a na základě jakých skutkových okolností došlo k její prolongaci, dále žalobkyni vyzve k doplnění okolností uzavření tvrzené realizační kupní smlouvy, tj. kdy, kým a jakým způsobem byla učiněna oferta, co bylo jejím obsahem a kdy, kým a jakým způsobem byla akceptována, a pečlivě bude zkoumat, pokud dospěje k závěru, že kupní smlouva byla uzavřena, k tomu, zda kupní smlouva byla uzavřena včetně ujednání o kupní ceně (její výši) či zda účastníci měli vůli kupní smlouvu uzavřít i bez určení kupní ceny (§ 2085 odst. 2 OZ). Pokud by skutková tvrzení žalobkyně stran určení kupní ceny zboží směřovala ke smluvní domněnce obsažené ve VOP o tom, že sjednaná (dohodnutá) cena je cena uvedená na faktuře, neopomene okresní soud podrobit toto ujednání testem jeho platnosti s ohledem na základní zásady, na nichž je založeno občanské právo (občanský zákoník), a to i s ohledem na rovné postavení účastníků občanskoprávního vztahu. Pokud by v řízení bylo prokázáno, že účastníci měli vůli kupní smlouvu uzavřít i bez určení kupní ceny, popř. by byl učiněn závěr, že kupní smlouva nebyla uzavřena, platí, že okresní soud bude zjišťovat obvyklou cenu zboží (tj. v daném místě a čase), když lze akceptovat závěr, že zboží bylo žalované (ve prospěch žalované) dodáno. Dále se odvolací soud vyjádřil k námitce žalované uplatněné v řízení, a to včetně odvolacího, stran toho, že sporné vyúčtování (faktura 3119026302) obsahuje chyby v součtu či součinu zboží. Z předmětné faktury vyplývá, že žalobkyně uváděla (bráno zleva) označení zboží, jeho množství, sazbu daně, prodejní cenu, slevu, Netto/MJ, DPH, Netto. U položky roura kameninová DN 300x2500 je množství uváděno 13 ks, sazba daně 21 %, prodejní cena 3 738, sleva -17,13 %, Netto 3 097, DPH 8 456,45 a Netto 40 268,80 Kč, z čehož tedy vyplývá, že z původní ceny 3 738 Kč bez DPH byla poskytnuta sleva 17,13 %, že jednotková cena po slevě činila 3 097,60 Kč a cena bez daně za 13 ks tohoto zboží činila 40 268,80 Kč. Obdobně početně správné je rovněž uvedení u položky roura kameninová DN 400/2500 či položky přeprava k faktuře. Jiná je však situace u položky odbočka kameninová DN 300/200/90°, kdy množství je uváděno 4 ks, daň 21 %, prodejní cena 2809, sleva – bez vyplnění, Netto/MJ 19847,70, daň 16672 a netto cena 79390 Kč, z čehož vyplývá že jednotková cena uvedeného zboží je ve vyúčtování uvedena zásadně rozdílně. Pokud pak okresní soud dále tuto námitku žalované odmítl s argumentací výsledku výpovědi jednatele žalované, že pokud by nebylo přihlíženo k prodejní ceně, pak součiny vycházejí a dále pak o nějakém technickém pochybení při tisku faktur, pak takovou argumentaci okresního soudu nelze akceptovat, když tato vůbec nevysvětluje to, proč na faktuře je cena jedné položky uvedena dvakrát, nadto v zásadním rozdílu, kdy vyšší cena, která byla vyúčtována, byla sedminásobkem ceny nižší. Pochybnosti o správnosti účtované ceny uvedeného zboží a o nedostatečném vysvětlení ze strany žalobkyně, pak u okresního soudu měla rovněž vyvolat skutková zjištění o ceně, za kterou žalobkyně toto zboží nakoupila 1 759,50 Kč/ks (viz faktura společnosti [právnická osoba].) versus prodejní ceně 19 847,70 Kč/ks v předmětné sporné faktuře a zjištění o ceně stejného zboží, které žalobkyně žalované v krátké době před tvrzeným sporným obchodem prodávala (viz faktura 3119019588). Všechny tyto okolnosti pak měly u okresního soudu vyvolat právě primární otázku, zda a jakým způsobem byla mezi účastníky sjednána kupní cena a jak výše uvedeno, k tomuto tvrzení měl okresní soud žalobkyni vést. Dále se měl Okresní soud v Olomouci zabývat otázkou přiměřenosti a případného snížení pokuty ve smyslu zákonných a judikatorních kritérií, které krajský soud ve svém rozhodnutí uvedl. Bude nutno řešit otázku, zda mezi účastníky bylo ujednání o smluvní pokutě s ohledem na časovou účinnost rámcové kupní smlouvy účinné na jednotlivé kupní smlouvy, z nichž žalobkyně odvozuje nároky na smluvní pokuty, řešit otázku splatnosti a prodlení. Mělo by být zjištěno, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit a na základě jakých úvah žalobkyně byla stanovena, jaké konkrétní zájmy žalobkyně měla chránit a dále zjistit důvody nezaplacení kupních cen v dohodnuté době. Dále se soud bude zabývat tím, zda žalobkyni neuhrazením kupních cen vznikla škoda, v jaké přibližné výši a v čem přesně by měla spočívat.

9. Na základě závěrů odvolacího soudu poučil soud zástupce žalobkyně u jednání dne [datum] a vyzval ho k doplnění tvrzení, aby doplnil skutková tvrzení, která rámcová kupní smlouva byla mezi účastníky účinná, pokud by v době uzavírání předmětné dílčí smlouvy byla mezi účastníky účinná rámcová kupní smlouva ze dne [datum], jakým způsobem došlo k její prolongaci tak, aby měla platit i na obchody, které jsou předmětem řízení. Dále nechť doplní skutková tvrzení k doplnění okolností uzavření tvrzených realizační kupní smluv, to je kdy, kým a jakým způsobem byla učiněna oferta, co bylo jejím obsahem a kdy, kým a jakým způsobem byla akceptována. Pokud by bylo tvrzeno, že účastníci měli vůli kupní smlouvy uzavřít i bez určení kupní ceny, je nutno, aby žalobkyně tvrdila, jaká je obvyklá cena zboží v daném místě a čase. Doplnit skutková tvrzení v případě, že by se rámcová kupní smlouva na dané kupní smlouvy nevztahovala, ohledně úroku z prodlení se zaplacením jednotlivých obchodních případů, tedy jednotlivých realizovaných kupních smluv. Dále je nutno, aby navrhla důkazy na prokázání těchto doplněných tvrzení. Dále je nutno, aby žalobkyně doplnila tvrzení ve vztahu ke smluvní pokutě, zda u jednání o smluvní pokutě mělo dopadat na jednotlivé kupní smlouvy, a to s ohledem na dobu trvání rámcové kupní smlouvy ze dne [datum]. I k tomuto je nutno, aby žalobkyně navrhla důkazy na prokázání těchto tvrzení. Soud poučil zástupce žalobkyně o následcích nesplnění této výzvy, tedy možnosti vydání věcně nepříznivého rozhodnutí. K tomuto doplnění tvrzení pak stanovil lhůtu jednoho měsíce. Na toto poučení reagoval zástupce žalobkyně u jednání tak, že uvedl, že rámcová kupní smlouva mezi účastníky ze dne [datum] byla uzavřena na dobu stanovenou ve smlouvě, tedy do konce roku, v němž byla podepsána. Jiná rámcová smlouva mezi účastníky nebyla podepsána ani uzavřena. Žalobkyně ani žalovaná neučinily žádné písemné oznámení o tom, že trvají na ukončení této smlouvy. Smluvní vztahy mezi účastníky probíhaly i v roce 2019, a to jak bezhotovostním stykem, tak na základě jednotlivých faktur. S ohledem na bod 4 rámcové kupní smlouvy ze dne [datum] má žalobkyně za to, že popsaným způsobem došlo k prolongaci smluvního vztahu mezi účastníky i v roce 2019. Následkem pokračující rámcové kupní smlouvy platily podmínky a obsah jednak rámcové kupní smlouvy, jednak VOP, které se vztahovaly k rámcové kupní smlouvě. Od platnosti těchto dokumentů odvozuje žalobkyně nárok jak na smluvní úrok z prodlení, tak nárok na smluvní pokutu. Pokud se jedná o samotný způsob obchodování mezi účastníky, resp. zaměstnanci obou účastníků, kteří realizovali za účastníky jednotlivé obchodní případy, tyto probíhaly na základě buď ústních, nebo písemných objednávek. Teprve až podáním doručeným soudu dne [datum] pak žalobkyně doplnila tvrzení dle shora uvedené výzvy. Ve vztahu k rámcové kupní smlouvě v podstatě v tomto podání zopakovala tvrzení uvedená do protokolu o jednání dne [datum]. Dále zopakovala tvrzení týkající se jednotlivých faktur. Tvrdila, že oprávněnost nároků byla osvědčena nejenom důkazy k jednotlivým vystaveným fakturám (u kterých zpětně byly dohledány podklady), ale dále i opakovanými uznáními dluhů ze strany žalované vůči žalobkyni, včetně sjednaných splátkových kalendářů, dále jednotlivými inventarizacemi podmínek, a mimo jiné i úhradou finančních částek, které vyplývaly ze založených faktur, vyjma faktury č. [hodnota]. Jednotlivá uznání, včetně splátkových kalendářů, které žalovaná i tak neplnila, dále jednotlivé inventarizace pohledávek a v neposlední řadě i samotné úhrady jsou a byly projevy jednání žalované směřující k uznání svého dluhu vůči žalobkyni. Ve vztahu ke smluvní pokutě žalobkyně uvedla, že tato byla uzavírána z důvodů a funkce preventivní a sankční. Žalobkyně v rámci své obchodní činnosti zejména prodává zboží jednotlivým kupujícím, v tomto případě i žalované, a hodnota prodávaného zboží se u žalobkyně ročně blíží nebo přesahuje částku jedné miliardy korun. Žalobkyně je tak nucena na zakoupení zboží, které následně prodává, mít dostatečný finanční kapitál, ze kterého bude řádným způsobem hradit své finanční závazky svým dodavatelům, aby na straně jednotlivých kupujících, a v tomto případě i žalované, nedocházelo k porušování platebních povinností na základě jednak dodaného a prodaného zboží, a následně vystavených faktur, tak pro tyto účely se sjednávaly a sjednávají instituty smluvní pokuty. Splatnost jednotlivých faktur vyplývá z rámcové kupní smlouvy ze dne [datum], a to z bodu 2. a byla stanovena na 30 dnů ode dne jejího vystavení. Okolnosti důvodů nezaplacení žalovaných faktur nejsou žalobkyni známy, avšak žalobkyně nezavdala u žalovaných faktur jedinou okolnost nebo příčinu, proč by žalovaná neměla splnit uhrazení jednotlivých žalovaných faktur ve stanovené lhůtě. Žalobkyně má za to, že sjednaná výše smluvní pokuty je a byla přiměřená obvyklým obchodním zvyklostem a byla a je v souladu s ustálenou judikaturou. Rovněž žalobkyně neshledává důvody k uplatnění moderačního práva ze strany soudu ke vznesenému nároku smluvní pokuty.

10. Žalovaná se k tomuto doplnění vyjádření vyjádřila, a to podáním doručeným soudu [datum], kdy uvedla, že nadále tvrdí, že obchodní vztah žalobkyně k žalované v roce 2019 již nespadal pod rámcovou kupní smlouvu ze dne [datum]. Přes čl. 4 žalovaná namítala, že toto ustanovení o automatické prolongaci závaznosti rámcové kupní smlouvy je neplatné pro jeho neurčitost. Buď je smlouva uzavřena na dobu určitou a uplynutím doby končí nebo na dobu neurčitou, např. s výpovědní dobou. Smluvní formulace použitá v rámcové kupní smlouvě činí z doby závaznosti této smlouvy neurčité ustanovení o skutečné délce závaznosti. Navíc je smluvně dojednáno, že podmínky obnovení ze závaznosti rámcové kupní smlouvy je, že kupující v režimu rámcové kupní smlouvy a VOP, zboží dále odebírá. Žalovaná tvrdí, že v režimu rámcové kupní smlouvy po uplynutí doby závaznosti žádné zboží neodebírala, tudíž k prodloužení obligační závaznosti ani dojít nemohlo. Dále odkazovala na obchodní podmínky, které v čl. I. uváděly, že konkretizace zboží se bude uskutečňovat zpravidla na podkladě požadavků kupujícího uplatňovaných e-mailem, osobně, telefonicky či písemně. Žalovaná činí nesporným, že objednávky ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] byly objednávky učiněné [jméno FO], osobou k takovýmto objednávkám oprávněnou. Žalovaná tyto objednávky nezpochybňuje, když je po dodání zboží uhradila. Dále odkazovala na průběh uzavírání kupních smluv ve VOP, s tím, že uváděla, že ani jedno z uvedených ustanovení obchodních podmínek nebylo v rámci obchodní spolupráce v roce 2019 mezi žalobkyní a žalovanou dodrženo. Jakékoli dodávky, které se uskutečnily v roce 2019, pak podle žalované nespadaly, a ani se neřídily rámcovou kupní smlouvou, ani všeobecnými obchodními podmínkami. Tím, že sama žalobkyně nedodržovala podmínky kontraktace, které si sama žalobkyně vymínila v rámcové kupní smlouvě a VOP, které si sama žalobkyně vytvořila a obchodním partnerům předkládala k podpisu. Svým chováním jednoznačně projevila vůli, že se podmínkami rámcové kupní smlouvy ani všeobecnými obchodními podmínkami nechce vázat a tyto dodržovat. Dále se vyjadřovala k jednotlivým fakturám a učinila sporným, když u faktury č. [hodnota] uváděla, že je nemyslitelné, že by žalovaná objednala materiál v květnu 2019 a byl jí doručen až v srpnu 2019. K faktuře č. [hodnota] měla žalobkyně tvrdit, že touto fakturou byly vyúčtovány objednávky žalované ze dne [datum] a [datum], kdy objednávky byly učiněny na základě nabídky NA/2019/2263. Nabídka podle žalované byla vystavena [datum] a její platnost a závaznost vypršela [datum]. Objednávky činěné v září 2019 pak byly činěny na základě objednávky neúčinné. Touto fakturou byla vyúčtována pouze cena vodovodní trubky v délce 204 m. Předmětnými objednávky bylo objednáno zboží mnohem více, na faktuře toto uvedeno není. Dle tvrzení žalované z tohoto vyplývá, že uvedené objednávky a uvedená nabídka k faktuře č. [hodnota] nepatří a že nabídkou nebo jednotlivými objednávkami není prokázáno ve vztahu k této faktuře nic a jedná se pouze o pokus o překlenutí důkazní nouze. K faktuře č. [hodnota] dle žalované nebyla nikdy ze strany žalobkyně žádná nabídka, navíc bylo touto fakturou účtováno neexistující plnění, na což žalovaná poukázala a žalobkyně v této části vzal svůj žalobní návrh částečně zpět. U faktury č. [hodnota] žalobkyně žádnou nabídku nevytvořila. Žalovaná ve svém podání ze dne [datum] sdělila, že při vystavení faktury č. [hodnota] ze dne [datum], jejíž vymáhání je předmětem žaloby, došlo k číselnému pochybení při ustanovování jednotkové ceny u zboží tam uvedeného. Toto pochybení žalobkyně zjistila na základě výslovného upozornění žalované. Žalovaná zjistila, že jí v průběhu spolupráce žalobkyně několikrát nesprávně účtovala dodané zboží tak, že v jednotlivých fakturách, pouze u některých položek, byla celková cena dodaného zboží nesprávná a byly účtovány vyšší kupní ceny. Žalovaná tak u jednání dne [datum] započetla vůči nároku žalobkyně částku 139 835,73 Kč, když tvrdila, že žalobkyně úmyslně žalované vystavila 9 faktur, ve kterých úmyslně uvedla početně nesprávnou kupní cenu, kterou žalovaná uhradila. Tímto postupem se žalobkyně bezdůvodně obohatila úmyslným způsobem minimálně o částku 139 835,73 Kč. Rozdíly zjistila na těchto fakturách: Na faktuře 31180002366 účtovala žalobkyně žalované na kupní ceně více o 4 358,53 Kč. Na faktuře 3118005291 účtovala žalobkyně žalované na kupní ceně více o 29 336,40 Kč. Na faktuře 3118011521 účtovala žalobkyně žalované na kupní ceně více o 8 636 Kč. Na faktuře 3119009779 účtovala žalobkyně žalované na kupní ceně více o 1 818 Kč. Na faktuře 3119009780 účtovala žalobkyně žalované na kupní ceně více o 1 960 Kč. Na faktuře 3119019588 účtovala žalobkyně žalované na kupní ceně více o 1 976 Kč. Na faktuře 3119017383 účtovala žalobkyně žalované na kupní ceně více o 23 245 Kč. Na faktuře 3119026302 účtovala žalobkyně žalované na kupní ceně více o 68 154,80 Kč. Na faktuře 3119026833 účtovala žalobkyně žalované na kupní ceně více o 351 Kč. Součet takto zcela zjevně neoprávněně vyúčtovaného zboží učinila žalovaná předmětem zápočtu proti zůstatku žalované částky. K vrácení této částky pak žalovaná přípisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyni, když tato výzva byla zaslána žalobkyni do datové schránky dne [datum]. Touto výzvou požadovala vrácení neoprávněně vyúčtovaných kupních cen v celkové výši 71 680,93 Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení této výzvy. Na tuto výzvu reagoval zástupce žalované podáním ze dne [datum].

11. K tomuto se vyjádřila žalobkyně podáním doručeným soudu dne [datum], kdy tvrdila, že vylučuje, že by při vystavování faktur jakémukoli obchodnímu partnerovi a dále i ve vymezení devíti fakturách, které citovala žalovaná, nikdy úmyslně neúčtovala nesprávné ceny. Potvrdila, že vystavila žalované jednotlivé faktury, které žalovaná rozporuje. Obecně uvedla, že na fakturách je uveden soubor jednotlivých druhů zboží, včetně jeho počtu. U jednotlivých položek zboží a množství, kde je uvedena ve 4. sloupci sleva, je správnost všech údajů patrná. U položek zboží, u kterých není ve 4. sloupci uvedena sleva v %, platí jako jednotková hodnota zboží částka, která je uvedena v 5. sloupci označeném jako „Netto/MJ“. U těchto jednotlivých druhů položek, u kterých není uvedena sleva, neplatí a neplatila nikdy hodnota uvedená v 3. sloupci jako prodejní cena, a to z toho důvodu, že u jednotlivých zboží se vyskytuje asi 10 druhů, které jsou od sebe odlišné. Žalobkyně při vystavování jednotlivé faktury uvádí správnou jednotkovou cenu toho, kterého druhu zboží až v 5. sloupci. Pracovníci žalované nikdy nerozporovali nesprávnost ve vystavených fakturách žalobkyně jak co do popisu druhu prodávaného zboží, tak do množství prodaného zboží, včetně jednotkových cen jednotlivých druhů zboží uvedených ve sloupci 4 jednotlivých vystavených faktur. Dále se vyjadřovala k dalším fakturám a účtování zboží na těchto fakturách. Vyjádřila se konkrétně k faktuře č. [hodnota] na částku 140 344 Kč. Žalovaná v postavení zhotovitele realizovala v rozhodném období pro žalobkyni dílo. V rámci provádění tohoto díla průběžně vystavovala faktury žalobkyni, jak vyplývá z faktury č. [hodnota], která byla zaslána dne [datum] pracovnici žalované [jméno FO], jednateli žalobkyně [právnická osoba] a součástí tohoto emailu je i faktura č. [hodnota], kterou vystavovala žalobkyně žalované na částku 140 344 Kč. Při vystavování faktury č. [hodnota] na celkovou částku 141 747 Kč žalovaná účtovala žalobkyni zboží z faktury č. [hodnota] a k původně fakturované částce 140 344 Kč účtovala marži necelé jedno %, což ve výsledku činilo částku 141 746 Kč. Odkazovala dále na označení žalované a její změnu názvu. Dále se vyjadřovala k jednotlivým fakturám, které měly být nesprávně účtovány. Dále u jednání dne [datum] vznesla námitku promlčení nároku, když uváděla, že promlčecí lhůta je 3letá a počala běžet prvního dne, kdy se žalovaná mohla dozvědět o vzniku bezdůvodného obohacení ze strany žalobkyně vůči žalované v rámci jednotlivých vystavených faktur, které žalovaná předložila soudu a které žalovaná uhradila žalobkyni. Dále namítala, že úkon směřující k započtení pohledávky z bezdůvodného obohacení, který žalovaný učinil v průběhu řízení, aniž předtím vyzval žalobkyni k jejímu zaplacení, nemohl mít žádné právní účinky a způsobit zánik pohledávky.

12. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má prokázáno z rámcové kupní smlouvy ze dne [datum], že byla uzavřena smlouva mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako kupující, když předmětem této smlouvy je možnost kupující zakoupit u prodávající zboží v jeho prodejních místech na fakturu s dobou splatnosti 30 dnů od jejího vystavení. V bodě 8 pak bylo dále dohodnuto, že vztah se bude řídit i všeobecnými podmínkami žalobkyně s tím, že tyto jsou nedílnou součástí rámcové kupní smlouvy. Z všeobecných obchodních podmínek ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně jako prodávající a kupující, tj. žalovaná, a dále ručitel [jméno FO], narozený [datum], se dohodli, že účelem těchto všeobecných obchodních podmínek je to, že tyto upravují základní podmínky, za kterých prodávající prodává a kupující kupuje zboží. V bodě II. byla uvedena cena zboží, dále zde bylo dohodnuto, jaký je způsob dodání zboží, nebezpečí škody na zboží. V bodě IX. byly dohodnuty smluvní sankce, kde bylo dohodnuto, že nezaplatí-li kupující řádně a včas dohodnutou kupní cenu, je kupující povinen zaplatit prodávajícímu smluvní úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky. Nezaplatí-li kupující řádně a včas dohodnutou kupní cenu, je kupující povinen zaplatit prodávajícímu smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý i započatý den prodlení.

13. Z faktury č. [hodnota] vystavené dne [datum], splatné [datum], bylo prokázáno, že žalobkyně dodala žalované zboží na faktuře za celkovou částku 576 763 Kč, s tím, že na faktuře bylo potvrzeno převzetí dne [datum] s podpisem [jméno FO]. Z faktury č. [hodnota] vystavené dne [datum], splatné [datum], bylo prokázáno, že žalobkyně dodala žalované zboží na faktuře za celkovou částku 33 807 Kč. Z faktury č. [hodnota] vystavené dne [datum], splatné [datum], bylo prokázáno, že žalobkyně dodala žalované zboží na faktuře za celkovou částku 62 783 Kč, s tím, že na faktuře bylo potvrzeno převzetí dne [datum] s podpisem [jméno FO].

14. Z objednávky učiněné prostřednictvím e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná objednávala materiál na stavbu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], když součástí objednávky byla roura kameninová DN300x2500 C TKL160, 32,5 m, a odbočka kameninová DN300/200/90o, 4 kusy. Z faktury vystavené společností [právnická osoba]., žalobkyni č. [hodnota] ze dne [datum] splatné [datum] bylo zjištěno, že tato mimo jiné dodala žalobkyni trubku hrdlovou standart 13 kusů a odbočku kameninovou 4 kusy, včetně dalšího zboží za celkovou částku 81 456,29 Kč. Z faktury č. [hodnota] vystavené dne [datum], splatné [datum], bylo prokázáno, že žalobkyně dodala žalované zboží na faktuře za celkovou částku 180 307 Kč. Na faktuře není potvrzení o převzetí faktury. [adresa], které mělo být dodáno přímým závozem s popisem [Anonymizováno], mělo být dodáno zboží dle výdejky FV/2019/71137 a dodacího listu FV/2019/38711, sklad přefakturace [Anonymizováno] a mělo být dodáno roura kameninová DN300x2 500 C TKL160, 13 kusů, prodejní cena 3 738 Kč, Netto/MJ 3 097,60 Kč, DPH 8 456,45, Netto 40 268,80 Kč, přeprava k vydané faktuře 5 000 Kč, odbočka kameninová [IBAN]/200/90o, 4 kusy, prodejní cena 2 809 Kč, Netto/MJ 19 847,70 Kč, DPH 16 672,07, Netto 79 390,80 Kč, celkem Netto 124 659,60 Kč. Dle dodacího listu FV/2019/38712, výdejka FV/2019/71139, sklad přefakturace [Anonymizováno], bylo zjištěno, že na faktuře je uvedeno zboží roura kameninová [IBAN]/2500mm C [IBAN], 4 kusy, prodejní cena 6 618 Kč, Netto/MJ 6 088,56 Kč, Netto 24 354,24 Kč, celkem Netto 24 354,24 Kč, celkem Brutto 180 307 Kč.

15. Z inventarizace pohledávek k [datum] bylo tvrzeno, že ze strany žalované byly odsouhlaseny pohledávky včetně faktury č. [hodnota] na částku 180 307 Kč.

16. Z uznání dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uznala vůči žalobkyni co do důvodu a co do výše dluh ve výši 866 133 Kč z titulu odkoupení zboží od žalobkyně a následně vystavených faktur za odebrané a odkoupené zboží. Dluh ve výši 866 133 Kč měl vyplývat ze saldo konta faktur ze dne [datum], který je nedílnou součástí uznání dluhu. Žalovaná se zavázala dluh na jistině uhradit věřiteli v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 30 000 Kč splatných vždy k 30. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem listopadem 2020. Z přílohy k tomuto uznání dluhu saldo konto k [datum] bylo zjištěno, které faktury v jaké výši nebyly uhrazeny, když je zde uvedena i faktura č. [hodnota] na částku 180 307 Kč.

17. Z výpisu z účtu žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že ze strany žalované byla uhrazena částka 286 763 Kč na úhradu faktury 31119019588. Z faktury – opravného daňového dokladu, že dne [datum], splatné [datum], č. [hodnota], bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila tuto fakturu na částku – 86 457 Kč žalované jako opravu chybně účtované ceny z faktury č. [hodnota].

18. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě částky 739 486 Kč. Ze saldo konta ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná vystavila žalobkyni přehled neuhrazených faktur, kdy k uvedenému dni byla neuhrazena částka ve výši 739 486 Kč. Z dopisu jednatele žalované zástupci žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento uvedl, že částka 739 486 Kč bude uhrazena do [datum]. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento opětovně upomínal žalovanou o úhradu částky 739 486 Kč.

19. U faktury č. [hodnota] ze dne [datum] byla dle tvrzení žalované vyúčtována částka vyšší o celkem 4 358,53 Kč. Z této faktury pak bylo zjištěno, že byla vystavena ze strany žalobkyně jako dodavatele vůči společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. (původní označení žalované) dne [datum], splatná [datum]. Faktura byla vystavena na částku 140 343,14 Kč. U položky TZK-Q1360/1060 B zákryt.deska je u množství uveden 1 ks, daň 21 %, prodejní cena 1 670 Kč, Netto/MJ 3 063,99 Kč, DPH 643,44 Kč, Netto 3 063,99 Kč. U položky vodoměrná šachta dno 1 ks, DPH 21 %, prodejní cena 3 625 Kč, Netto/MJ 5 813,54 Kč, DPH 1 220,84 Kč, Netto 5 813,54 Kč. Dále položka, která je nečitelná 2 ks, DPH 21 %, prodejní cena 150 Kč, Netto/MJ 538 Kč, DPH 225,96 Kč, Netto 1 076 Kč. Dále z faktury bylo zjištěno, že se týkala zakázky FV 2018/1586 a dle přehledu faktur byla uhrazena [datum].

20. U faktury č. [hodnota] dle tvrzení žalované žalobkyně účtovala na kupní ceně více o 29 336,40 Kč. Z této faktury pak bylo zjištěno, že žalobkyně jako dodavatel vystavila žalované uvedenou fakturu dne [datum], faktura byla splatná [datum]. Na faktuře byla účtována položka otvor šachtového dna [IBAN]/250, 12 ks, daň 21 %, prodejní cena 21, Netto/MJ 2 465,70 Kč, DPH 6 213,56 Kč, Netto 29 588,40 Kč. Z faktury bylo zjištěno, že se týkala zakázky FV 2017/44479 a nebylo zjištěno, kdy byla uhrazena.

21. U faktury č. [hodnota] dle tvrzení žalované žalobkyně účtovala na kupní ceně více o 8 636 Kč. Z této faktury pak bylo zjištěno, že žalobkyně jako dodavatel vystavila žalované uvedenou fakturu dne [datum], faktura byla splatná [datum]. Na faktuře byly účtovány položky otvor šachtového dna [IBAN]/150, 4 ks, daň 21 %, prodejní cena 21, Netto/MJ 236 Kč, DPH 198,24 Kč, Netto 944 Kč. Na faktuře byla účtována položka otvor šachtového dna [IBAN]/150, 6 ks, daň 21 %, prodejní cena 21, Netto/MJ 282 Kč, DPH 355,32 Kč, Netto 1 692 Kč. Na faktuře byla účtována položka otvor šachtového dna [IBAN]/150, 1 ks, daň 21 %, prodejní cena 21, Netto/MJ 236 Kč, DPH 49,56 Kč, Netto 236 Kč. Na faktuře byla účtována položka otvor šachtového dna [IBAN]/150, 5 ks, daň 21 %, prodejní cena 21 %, Netto/MJ 282 Kč, DPH 296,10 Kč, Netto 1 410 Kč. Na faktuře byla účtována položka otvor šachtového dna [IBAN]/150, 14 ks, daň 21 %, prodejní cena 21 %, Netto/MJ 356 Kč, DPH 1 046,64 Kč, Netto 4 984 Kč. Z faktury bylo dále zjištěno, že se týkala zakázky FV 2018/9527 a byla uhrazena [datum].

22. U faktury č. [hodnota] dle tvrzení žalované žalobkyně účtovala na kupní ceně více o 1 818 Kč. Z této faktury pak bylo zjištěno, že žalobkyně jako dodavatel vystavila žalované uvedenou fakturu dne [datum], faktura byla splatná [datum]. Na faktuře byla účtována položka B125 bez odv., 2 ks, daň 21 %, prodejní cena 1 899 Kč, Netto/MJ 2 808 Kč, DPH 1 179,36 Kč, Netto 5 616 Kč. Z faktury bylo zjištěno, že se týkala zakázky FV 2019/15247 a byla uhrazena [datum].

23. U faktury č. [hodnota] dle tvrzení žalované žalobkyně účtovala na kupní ceně více o 1 960 Kč. Z této faktury pak bylo zjištěno, že žalobkyně jako dodavatel vystavila žalované uvedenou fakturu dne [datum], faktura byla splatná [datum]. Na faktuře byly účtovány položky TBS-Q 1200/900/500, nástavec k vodoměrné šachtě, 2 ks, daň 21 %, prodejní cena 3 590 Kč, Netto/MJ 4 570 Kč, DPH 1 919,40 Kč, Netto 9 140 Kč. Z faktury bylo zjištěno, že se týkala zakázky FV 2019/16066 a byla uhrazena [datum]. U faktury č. [hodnota] dle tvrzení žalované žalobkyně účtovala na kupní ceně více o 1 976 Kč. Z této faktury pak bylo zjištěno, že žalobkyně jako dodavatel vystavila žalované uvedenou fakturu dne [datum], faktura byla splatná [datum]. Na faktuře byly účtovány položky proklad dřevěný, 6 ks, daň 21 %, prodejní cena 6,50 Kč, Netto/MJ 1 590 Kč, DPH 1 919,40 Kč, Netto 9 140 Kč. Na faktuře byly účtovány položky mazivo na kameninu 1000 g (HECKL), 5 ks, DPH 21 %, prodejní cena 160, Netto/MJ, 185 Kč, DPH 194 Kč, Netto 925 Kč. Na faktuře byly účtovány položky paleta keramo 120/50, 3 ks, 21 %, prodejní cena 400, Netto /MJ 500 Kč, DPH 315 Kč, Netto 1 500 Kč. Z faktury bylo zjištěno, že se týkala zakázky FV 2019/19981 a byla uhrazena [datum].

24. U faktury č. [hodnota] dle tvrzení žalované žalobkyně účtovala na kupní ceně více o 23 245 Kč. Z této faktury pak bylo zjištěno, že žalobkyně jako dodavatel vystavila žalované uvedenou fakturu dne [datum], faktura byla splatná [datum]. Na faktuře byly účtovány položky vložka DN 400/100 kamenina PUR tř. 160, 3 ks, daň 21 %, prodejní cena 570 Kč, Netto/MJ 680 Kč, DPH 428,40 Kč, Netto 2 040 Kč. Na faktuře byly účtovány položky otvor šachtového dna DN 200/150, 2 ks, daň 21 %, prodejní cena 21, Netto/MJ 236 Kč, DPH 99,12 Kč, Netto 472 Kč. Na faktuře byly účtovány položky nástupnice čedičem, 3 ks, daň 21 %, prodejní cena 21, Netto/MJ 1 680 Kč, DPH 1 058,40 Kč, Netto 5 040 Kč. Na faktuře byly účtovány položky radiální R 500/3‘ - čedič, 9 ks, daň 21 %, prodejní cena 21, Netto/MJ 370 Kč, DPH 699,30 Kč, Netto 3 330 Kč. Na faktuře byly účtovány položky radiální R 700/24‘ - čedič, 9 ks, daň 21 %, prodejní cena 21 Kč, Netto/MJ 341 Kč, DPH 644,49 Kč, Netto 3 069 Kč. Na faktuře byly účtovány položky kamenina DN 300, 3 ks, 21 %, 21 cena prodejní, Netto/Mj 3 850 Kč, DPH 2 425,50 Kč, Netto 11 550 Kč. Z faktury bylo zjištěno, že se týkala zakázky FV 2019/24792 a byla uhrazena [datum].

25. U faktury č. [hodnota] dle tvrzení žalované žalobkyně účtovala na kupní ceně více o 68 154,80 Kč. Z této faktury pak bylo zjištěno, že žalobkyně jako dodavatel vystavila žalované uvedenou fakturu dne [datum], faktura byla splatná [datum]. Na faktuře byly účtovány položky odbočka kameninová DN 300/200/90o, 4 ks, daň 21 %, prodejní cena 2 809 Kč, Netto/MJ 19 847,70 Kč, DPH 16 672,08 Kč, Netto 79 390,80 Kč.

26. U faktury č. [hodnota] dle tvrzení žalované žalobkyně účtovala na kupní ceně více o 351 Kč. Z této faktury pak bylo zjištěno, že žalobkyně jako dodavatel vystavila žalované uvedenou fakturu dne [datum], faktura byla splatná [datum]. Na faktuře byly účtovány položky otvor šachtového dna DN 300/150, 1 ks, daň 21 %, prodejní cena 21, Netto/MJ 372 Kč, DPH 78,12 Kč, Netto 372 Kč. Z této faktury bylo zjištěno, že se týkala zakázky FV 2019/40190 a byla uhrazena [datum].

27. Z přehledu zakázek za roky 2018-2024 byl zjištěn rozsah spolupráce žalobkyně s žalovanou a k fakturám, které byly předmětem zápočtu, bylo z tohoto přehledu zjištěno, jakých zakázek se týkaly a kdy byly uhrazeny.

28. Z výzvy k vrácení neoprávněně vyúčtovaných kupních cen, bylo zjištěno, že zást. žalované vyzýval žalobkyni k vrácení částky 71 680,39 Kč, které žalobkyně měla nesprávně vyúčtovat z faktur, které byly ve výzvě uvedeny. Výzva k vrácení byla ze dne [datum] a žalobkyně měla vrátit částku do sedmi dnů od doručení výzvy. Z potvrzení o dodání do datové schránky žalobkyně, bylo zjištěno, že výzva byla žalobkyni doručena dne [datum].

29. Z výpovědi jednatele žalobkyně [adresa] jako účastníka řízení bylo uvedeno ve vztahu k faktuře č. [hodnota], že na prvním řádku je uvedena nesmyslná nabídková cena, s tím, že řádná cena je uvedena pod sloupcem Netto cena. Na tom řádku žádný špatný součet není, prodejní cena je tam špatně, protože neexistuje. Pod položkou prodejní cena by měla být uvedena nula u obou položek kameninového zboží.

30. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] bylo prokázáno, že je zaměstnankyní žalobkyně od roku 2016, kdy pracovala na pozici fakturantky a od [datum] je zaměstnaná jako mzdová účetní. Ve vztahu k žalované měla na starosti uzavření rámcové kupní smlouvy a žalované zasílala faktury na odebrané zboží. Měla k dispozici vzor rámcové kupní smlouvy, kde doplnila údaje na pokyn některého z jednatelů žalobkyně. Zaslala poštou obě vyhotovení bez podpisu na adresu sídla předmětné společnosti, tedy i žalované. Podepsání smlouvy urgovala u paní [jméno FO]. Neví, kdo žalobkyni smlouvu donesl nebo jak se k žalobkyni dostala. Nebyla přítomna podpisu smlouvy ze strany jednatele žalované. S paní [jméno FO] komunikovala proto, že na ni dostala kontakt od jednatele žalobkyně a tato byla u žalované kontaktní osobou pro zasílání faktur. Inventarizaci faktur odsouhlasení zasílala zaměstnankyně žalobkyně paní [jméno FO]. Ze strany žalované nebyla žádná faktura rozporována. Datum na rámcové kupní smlouvě bylo uvedeno v době, kdy byla smlouva vypracována. Když jednala s paní [jméno FO], uváděla, že chce, aby smlouva byla podepsána jednatelem žalované. Uvedla, že firmy od žalobkyně dostávají faktury hned po odebrání zboží na email. K cenám na faktuře se nedokázala svědkyně vyjádřit.

31. Ze znaleckého posudku a výslechu znalce [tituly před jménem] [adresa], znalce z oboru písmoznalectví, bylo prokázáno, že tento zkoumal určení pravosti sporných podpisů, které mají znít na jméno [jméno FO] na rámcové kupní smlouvě ze dne [datum], všeobecných obchodních podmínkách k této smlouvě, ručitelském prohlášení ze dne [datum] a uznání dluhu ze dne [datum]. Znalec dospěl k závěru, že sporný podpis, který má znít na jméno [jméno FO], napsaný na lince podpisové doložky „[právnická osoba]., [jméno FO] – jednatel na straně 2 rámcové kupní smlouvy“ ze dne [datum] je pravým podpisem jednatele žalované [jméno FO], narozeného [datum], bytem [adresa]. Dále znalec uvedl, že sporný podpis, který má znít na stejné jméno napsaný na lince podpisové doložky „[právnická osoba]., [jméno FO] – kupující“ na straně 6 „všeobecných obchodních podmínek k výše uvedené rámcové kupní smlouvě“ ze dne [datum] je pravým podpisem jednatele žalované. V ostatních případech, tedy pokud jde o podpis, který má znít na jméno jednatele žalované [jméno FO] napsaný na lince podpisové doložky „[jméno FO] – ručitel“ na straně 2 rámcové kupní smlouvy ze dne [datum] není pravým podpisem jednatele žalované, ale jedná se o smyšlený padělek podpisu. Stejně tak podpis na lince podpisové doložky „[jméno FO] – ručitel“ na straně 6 všeobecných obchodních podmínek k výše uvedené rámcové kupní smlouvě ze dne [datum] není pravým podpisem jednatele žalované, jedná se o smyšlený padělek podpisu. Další sporný podpis, který má znít na jméno [jméno FO] napsaný na lince podpisové doložky „ručitel“ na ručitelském prohlášení ze dne [datum], není pravým podpisem jednatele žalované, jedná se o smyšlený padělek podpisu. Dále sporný podpis jednatele žalované napsaný na lince podpisové doložky „[právnická osoba]., [jméno FO] – jednatel“ na uznání dluhu ze dne [datum] není pravým podpisem jednatele žalované, jedná se o smyšlený padělek podpisu.

32. Po takto provedeném dokazování byl dle názoru soudu zjištěn tento skutkový stav. Mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] rámcová kupní smlouva, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky dále jen VOP. Přestože ze strany žalované bylo rozporováno, že rámcovou kupní smlouvu a všeobecné obchodní podmínky nepodepsal jednatel žalované, ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [adresa] bylo prokázáno, že podpis na této rámcové kupní smlouvě je pravým podpisem jednatele žalované. Stejně tak bylo z tohoto posudku prokázáno, že jednatel žalované podepsal všeobecné obchodní podmínky k této rámcové kupní smlouvě. Rámcová kupní smlouva měla podle čl. 4 být uzavřena na dobu určitou do konce kalendářního roku, v němž byla podepsána. Byla dohodnuta prolongace této smlouvy, s tím, že k této podle názoru soudu došlo, když obchodní spolupráce mezi účastníky nadále pokračovala, jak bylo prokázáno z faktur, které byly předmětem tohoto sporu a dále také z přehledu obchodní spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou za období let 2018-2024. Součástí všeobecných obchodních podmínek pak bylo ustanovení týkající se ceny zboží uvedené v bodě II. obchodních podmínek. V případě odběru z přímé dodávky bylo dle názoru prokázáno, co se přímou dodávkou rozumí, že je to odběr zboží přímo od výrobce nebo dodavatele prodávajícího do místa určeného kupujícím. Cena zboží se stanoví na základě dohody smluvních stran individuálně pro každou dodávku, a to e-mailem, faxem nebo písemně. V případě pochybností platí, že cena zboží byla dohodnuta ve výši uvedené v nabídce prodávajícího nebo není-li nabídka v potvrzení objednávky prodávajícím nebo není-li ani potvrzení objednávky ve faktuře vystavené prodávajícím. Dále bylo prokázáno z faktur, které byly předmětem žaloby, že žalobkyně vystavila žalované faktury na zboží, které posléze žalovaná uhradila, proto došlo ke zpětvzetí žaloby ve vztahu k úhradě těchto faktur. Bylo zjištěno, že rozpor mezi účastníky byl pouze u faktury č. [hodnota], vystavené dne [datum], splatné [datum], na částku 180 307 Kč. Žalovaná rozporovala kupní cenu na této faktuře v rozsahu částky 68 154,80 Kč. Na základě tohoto tvrzení žalované, že došlo k neoprávněnému účtování ceny, pak žalobkyně vzala částečně zpět co do částky 86 457 Kč podáním ze dne [datum], tedy ještě ve větším rozsahu, než rozporovala žalovaná. Na základě tedy těchto provedených důkazů má tedy soud za to, že byla uzavřená rámcová kupní smlouva, bylo v rámci všeobecných obchodních podmínek ujednáno, jakým způsobem bude stanovena, případně dohodnuta cena zboží, a bylo prokázáno, že smlouva se vztahovala i na obchody uzavřené po účinnosti této smlouvy. Jakým způsobem došlo k uzavření kupní smlouvy, bylo prokázáno i z výpovědi svědkyně [jméno FO], s tím, že tato na základě pokynů některého z jednatelů vyplnila rámcovou kupní smlouvu a zaslala poštou obě vyhotovení na adresu sídla předmětné společnosti. K ní se pak smlouva dostala podepsaná. Nevěděla již jakým způsobem, nebyla přítomna podpisu smlouvy ze strany jednatele žalované. Z výpovědi této svědkyně bylo také prokázáno, že faktury byly žalované (i jiným firmám) zasílány ne email vždy ihned po odebrání zboží.

33. Bylo také prokázáno, že součástí všeobecných obchodních podmínek bylo ujednání o smluvním úroku z prodlení a dále o smluvní pokutě, když tedy i tato ujednání se na dané případy vztahovala. Na základě toho pak žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu, když bylo prokázáno, že faktura č. [hodnota] ze dne [datum], která byla vystavena na částku 586 763 Kč, byla splatná [datum]. Na tuto fakturu bylo dne [datum] ze strany žalované uhrazeno 286 763 Kč, jak bylo prokázáno z výpisu z účtu žalobkyně. Žalobkyně pak vyúčtovala u této faktury smluvní pokutu ve výši 243 506,65 Kč, a to z částky 586 763 Kč od [datum] do [datum] a z částky 300 000 Kč, tj. tedy zbytku nezaplacené faktury, od [datum] do [datum] 36 900 Kč. Z faktury č. [hodnota] splatné [datum] na částku 33 807 Kč pak žalovaná vyúčtovala smluvní pokutu do [datum] od splatnosti faktury na částku 16 024,52 Kč. Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] na částku 180 307 Kč splatnou dne [datum] pak žalobkyně vyúčtovala od splatnosti do [datum] smluvní pokutu ve výši 83 842,76 Kč. Tuto pak vzala částečně zpět a na úhradu této smluvní pokuty vzala částečně zpět v rozsahu částky 40 202,50 Kč, když došlo k částečnému zpětvzetí této faktury v rozsahu částky 86 457 Kč na základě dobropisu, faktury – opravného daňového dokladu ze dne [datum] č. [hodnota]. Dále žalobkyně požadovala smluvní pokutu u faktury č. [hodnota] ze dne [datum] na částku 62 783 Kč splatnou [datum] za období od [datum] do [datum], celkem 16 072,45 Kč. Celkem na smluvní pokutě požadovala bez započtení zpětvzetí částku 396 346 Kč. Bylo prokázáno, že smluvní pokuta byla mezi účastníky dohodnuta stejně jako smluvní úrok z prodlení v čl. IX. VOP, které byly součástí rámcové kupní smlouvy ze dne [datum].

34. Dále bylo dle názoru soudu prokázáno z výzvy žalované zaslané žalobkyni dne [datum], že žalovaná vyzývala žalobkyni k vrácení částky 71 680,93 Kč, když na této výzvě byly uvedeny faktury, u kterých mělo ke špatnému vyúčtování kupní ceny dojít. Z těchto faktur pak bylo prokázáno, kdy byly vystaveny, na jakou částku a jaká částka byla nesprávně účtována a kdy byly jednotlivé faktury uhrazeny, aby byla zjištěna doba úhrady těchto faktur, když tato byla zjištěna v přehledu jednotlivých obchodů mezi žalobkyní a žalovanou za roky 2018-2024.

35. Soud dále nepřihlížel k výpovědi jednatele žalobkyně [adresa], který ve své výpovědi tvrdil, že na faktuře č. [hodnota] je na prvním řádku uvedena nesmyslná nabídková cena, s tím, že řádná cena má být uvedena pod sloupcem Netto cena, pak tam žádný špatný součet není. Nevěděl, jakým způsobem byla sdělena prodejní cena zákazníkovi. To, že cena na této faktuře byla účtována špatně, pak dle názoru soudu bylo prokázáno i ze samotného jednání žalobkyně, která vystavila dobropis k této faktuře dne [datum] na částku 86 457 Kč a v tomto rozsahu vzala žalobu zpět. Soud neprováděl ani výslech jednatele žalované [jméno FO], neboť na tomto návrhu zástupce žalobkyně netrval.

36. Podle § 2048 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), sjednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

37. Podle § 2051 o. z., nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

38. Podle § 2079 odst. 1 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

39. Podle § 609 o. z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

40. Podle § 617 odst. 1 o. z., i po uplynutí promlčecí lhůty se strana může dovolat svého práva při obraně proti právu uplatněnému druhou stranou, pokud se obě práva vztahují k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným co do účelu v závislosti na sobě.

41. Podle § 617 odst. 2 o. z., i po uplynutí promlčecí lhůty se strana může dovolat svého práva při započtení, pokud mohlo být k započtení přistoupeno kdykoli před uplynutím promlčecí lhůty.

42. Podle § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky.

43. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda se na uvedené obchodní případy vztahuje rámcová kupní smlouva ze dne [datum] a všeobecné obchodní podmínky, které byly součástí této smlouvy. Na základě provedeného dokazování touto smlouvou, včetně jeho všeobecných obchodních podmínek, a s ohledem i na závěry znaleckého posudku byla smlouva uzavřena mezi účastníky, s tím, že, jak vyplývá i ze závěrů odvolacího soudu, i tento dospěl k závěru, že smlouva byla uzavřena mezi účastníky a byla uzavřena do konce roku 2018. S ohledem na tuto skutečnost se dále soud zabýval, zda došlo k naplnění podmínek smlouvy v té části, kde bylo uvedeno, že pokud po uplynutí uvedené doby nebude uzavřena smlouva nová a prodávající nebo kupující do ukončení platnosti smlouvy písemně neoznámí, že trvají na jejím ukončení, a kupující bude zároveň pokračovat v odběru zboží, prodlužuje se doba trvání vždy o jeden rok. Na základě toho, že v řízení nebylo prokázáno (ostatně ani žádný z účastníků tuto skutečnost netvrdil), že by došlo k písemnému oznámení, že někdo z účastníků trvá na jejím ukončení, nedošlo z tohoto důvodu k ukončení rámcové smlouvy. Je nutno dále konstatovat, že kupující, tj. žalovaná, nadále pokračovala v odběru zboží, prodlužuje se doba trvání vždy o jeden rok. To, že žalovaná pokračovala v odběru zboží, vyplývá i z faktur, které byly předmětem žaloby a byly ze strany žalované postupně uhrazeny. To, že žalovaná dále pokračovala v odběru zboží, vyplývá také z přehledu faktur vydaných za období od roku 2018 až do roku 2024, která potvrzuje obchodní činnost mezi účastníky. V roce 2018 žalobkyně vystavila na žalovanou 90 faktur, v roce 2019 celkem 92 faktur. V období od roku 2018 do roku 2024 celkem 291 faktur.

44. Pokud tedy soud dospěl k závěru, že se na uvedené obchodní případy, které byly předmětem řízení, vztahuje rámcová smlouva a všeobecné obchodní podmínky, zabýval se soud také tím, jaká byla vůle stran ve vztahu k ujednání ohledně kupní ceny. Dle názoru soudu vyplývá z všeobecných obchodních podmínek, jakým způsobem se stanovuje cena odebraného zboží. Výsledkem toho je, že není-li jiné písemné dohody, je ujednáno, že cena zboží se určuje při odběru ze skladu (prodejny) prodávajícího v návaznosti na nabídku prodívajícího, nebyla-li předložena nabídka nebo v pochybnostech platí, že cena byla sjednána ve výši uvedené ve faktuře. Při tzv. odběru přímé dodávky (odběr od výrobce/dodavatele do místa určeného kupujícím), se cena stanoví na základě dohody smluvních stran individuálně pro každou dodávku (e-mailem, faxem, písemně). V případě pochybností platí, že cena byla dohodnuta ve výši uvedené v nabídce prodávajícího nebo není-li nabídka z potvrzení objednávky prodávajícím nebo není-li ani potvrzení objednávky ve faktuře vystavené prodávajícím. Dle pokynu odvolacího soudu má okresní soudu podrobit toto ujednání testem platnosti s ohledem na základní zásady, na nichž je založeno občanské právo, (občanský zákoník), a to i s ohledem na rovné postavení účastníků občanskoprávního vztahu. Soud při posuzování projevu vůle stran vycházel i z např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 5281/2016, ze dne 25. 4. 2017, který v právní větě uvedl: “Základním hlediskem pro výklad právního jednání je podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 úmysl jednajícího (popřípadě – u vícestranných právních jednání – společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v ustanovení § 556 odst. 2 o. z. a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.“ Při zavedené praxi mezi účastníky z této jednoznačně vyplývá, že v případě jejich obchodních vztahů docházelo k určení ceny dle všeobecných obchodních podmínek, když dle názoru soudu tato skutečnost vyplývá z provedeného dokazování, zejména z faktur, které byly předmětem řízení, a také z přehledu faktur za období let 2018-2024, které kopírují jednotlivé obchodní případy uzavřené mezi účastníky řízení. Z tohoto dokazování bylo dle názoru soudu jednoznačně prokázáno, že žalobkyně, vyjma několika případů, které byly řešeny, dále faktury, které jí byly vystaveny, vždy uhradila, tedy akceptovala tu skutečnost, že zboží jí bylo dodáno, akceptovala cenu stanovenou na těchto fakturách a tuto dle přehledu faktur uhradila, mimo sporné faktury 3119026302, kterou žalovaná rozporovala a ve vztahu k této faktuře pak nakonec žalobkyně přistoupila k tomu, že vzala žalobu v rozsahu této faktury zpět, když akceptovala, že cena nebyla řádně vyúčtována. S ohledem na množství obchodních případů mezi účastníky je pak možno akceptovat, jaká vůle stran z tohoto vyplývá, jde o zavedenou praxi mezi oběma stranami, když k obchodním případům docházelo i předtím, než došlo k nezaplacení faktur, které byly předmětem žaloby, a obchodní spolupráce pokračovala mezi účastníky i po podané žalobě. Žalovaná ostatně všechny nároky uznala, mimo faktury 3119026302, a tyto posléze uhradila. Je tedy možno akceptovat tvrzení žalobkyně, že byl zaveden takový postup mezi účastníky, který odpovídá rámcové kupní smlouvě a všeobecným obchodním podmínkám, a to i v otázce stanovení ceny zboží. Soud nedospěl k závěru, že by ujednání ohledně stanovení ceny mělo být vůči žalované porušením rovného postavení účastníky občanskoprávního vztahu. Pokud by žalovaná cenu stanovenou ze strany žalobkyně neakceptovala, mohla ji rozporovat, což se však nestalo, pouze v jednom případě u shora uvedené faktury. Následně pak sama žalobkyně akceptovala nesprávnost výpočtu ceny zboží a v tomto rozsahu pak vzala žalobu zpět. Tedy s ohledem na zavedenou praxi mezi účastníky má soud za to, že došlo k řádnému uzavření jednotlivých kupních smluv na základě uzavřené rámcové kupní smlouvy a všeobecných obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí této smlouvy.

45. Žalovaná v průběhu řízení vznesla námitku započtení částky 139 835,73 Kč, když tato částka vznikla neoprávněným a nesprávným účtováním kupních cen na fakturách, které žalovaná specifikovala. Na faktuře 31180002366 účtovala žalobkyně žalované na kupní ceně více o 4 358,53 Kč. Na faktuře 3118005291 účtovala žalobkyně žalované na kupní ceně více o 29 336,40 Kč. Na faktuře 3118011521 účtovala žalobkyně žalované na kupní ceně více o 8 636 Kč. Na faktuře 3119009779 účtovala žalobkyně žalované na kupní ceně více o 1 818 Kč. Na faktuře 3119009780 účtovala žalobkyně žalované na kupní ceně více o 1 960 Kč. Na faktuře 3119019588 účtovala žalobkyně žalované na kupní ceně více o 1 976 Kč. Na faktuře 3119017383 účtovala žalobkyně žalované na kupní ceně více o 23 245 Kč. Na faktuře 3119026302 účtovala žalobkyně žalované na kupní ceně více o 68 154,80 Kč. Na faktuře 3119026833 účtovala žalobkyně žalované na kupní ceně více o 351 Kč. K tomu dále vyzvala žalobkyni přípisem ze dne [datum] k vrácení neoprávněně účtovaných kupních cen, když podle zprávy o doručení do datové schránky žalobkyně bylo prokázáno, že tato výzva byla doručena žalované [datum]. V této výzvě však žalovaná požadovala vrácení neoprávněně vyúčtovaných kupních cen dle výše uvedených faktur pouze ve výši 71 680,93 Kč. Bylo prokázáno, že na tuto výzvu reagoval zástupce žalované dopisem ze dne [datum], kdy tento nárok odmítal a odkazoval na skutečnosti uvedené v řízení, které dokladovaly oprávněnost a správnost fakturovaných částek, které žalovaná rozporovala. Dále byla vznesena námitka promlčení tohoto nároku s ohledem na to, že promlčení mělo běžet od prvního dne, kdy žalovaná se mohla dozvědět o vzniku bezdůvodného obohacení ze strany žalobkyně vůči žalované v rámci jednotlivých vystavených faktur. Dle názoru soudu však promlčecí doba začala běžet od doby, kdy došlo k úhradě těchto faktur ze strany žalované, když až úhradou těchto faktur, ve kterých mělo dojít k nesprávnému vyúčtování, dochází ke vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalované. Ve vztahu k faktuře č. [hodnota] vznesla žalovaná protinávrh v částce 4 358,53 Kč. Faktura byla vystavena k zakázce FV 2018/1586 a z přehledu faktur, který byl předložen ze strany žalobkyně, o spolupráci mezi účastníky za roky 2018-2024 bylo prokázáno, že tato faktura byla zaplacena [datum]. Ode dne [datum] tedy běžela tříletá promlčecí doba, a tato byla ukončena [datum]. U faktury č. [hodnota] vznesla žalovaná protinávrh v částce 29 336,36 Kč. U této faktury nebylo zjištěno, kdy byla uhrazena, ale s ohledem na další skutečnosti má soud za to, že i tento nárok by byl promlčen. U faktury č. [hodnota] byla vznesena námitka započtení v částce 8 636 Kč a faktura se týkala zakázky FV 2018/9527, když z uvedeného přehledu bylo zjištěno, že byla uhrazena [datum]. Promlčecí doba začala běžet [datum] a k promlčení by mělo dojít [datum]. U faktury č. [hodnota] vznesla žalovaná námitku započtení v částce 1 818 Kč. Faktura se týkala zakázky FV 2019/15247 a bylo prokázáno, že faktura byla uhrazena [datum]. [datum] tedy začala běžet promlčecí doba a tato by skončila [datum]. U faktury č. [hodnota] byla vznesena námitka započtení v částce 1 960 Kč. Faktura se týkala zakázky FV 2019/16066 a byla zaplacena [datum]. Promlčecí doba tedy začala běžet od [datum] a skončila by [datum]. U faktury č. [hodnota] byla vznesena námitka započtení v částce 1 976 Kč a faktura se týkala zakázky FV 2019/19981 a byla uhrazena [datum]. Od [datum] tedy začala běžet promlčecí doba a tato by měla skončit [datum]. U faktury č. [hodnota] byla vznesena námitka započtení 23 245 Kč a faktura se týkala zakázky FV 2019/24792. Byla zaplacena [datum], promlčení doba tedy začala běžet [datum] a měla by skončit [datum]. U faktury č. [hodnota] vznesla žalovaná námitku započtení v částce 351 Kč. Faktura se týkala zakázky FV 2019/40190 a byla uhrazena [datum]. Promlčecí doba začala běžet od [datum] a měla by tedy skončit [datum]. Bezdůvodné obohacení vzniklo z toho důvodu, když žalobkyně plnila bez právního důvodu, neboť jí nebylo poskytnuto protiplnění v rozsahu předaného zboží. Nicméně dle názoru soudu je promlčení vyloučeno s ohledem na ustanovení shora citovaného § 617 o. z. Je nesporné dle názoru soudu, že žalovaná se dovolává svého práva na vydání bezdůvodného obohacení při obraně proti právu (nároku) uplatněného druhou stranou. Je také podle názoru soudu nesporné, že se obě práva vztahují k téže smlouvě, a to rámcové kupní smlouvě ze dne [datum], když tato se na předmětný vztah účastníků použije, jak je uvedeno shora v závěrech ohledně platnosti rámcové kupní smlouvy a všeobecných obchodních podmínek, které byly součástí této smlouvy, na vztah mezi účastníky. Pokud se tedy vzájemná práva vztahují na shodnou smlouvu, jak je tomu v tomto případě, uplynutí promlčecí lhůty nevede k tomu, že by se strana nemohla dovolat vzájemného práva v rámci obrany proti návrhu druhé strany v řízení před soudem. Námitku promlčení vzájemného práva soud neposoudí jako důvodnou. Proto dle názoru soudu je promlčení nároku vyloučeno, a soud se dále zabýval oprávněností započtení tohoto nároku žalovanou vůči žalobkyni.

46. Soud se také zabýval tím, zda vyúčtování, které bylo provedeno na jednotlivých fakturách, bylo provedeno řádně, či nikoli. S ohledem na zjištění z jednotlivých faktur, která žalovaná rozporovala, u jednotlivých položek je pravdou, že tak, jak jsou tyto jednotlivé položky na fakturách uvedeny, neodpovídají prostému součtu počtu kusů prodejní ceně. Žalovaná v reakci na toto tvrzení uvedla, že v jednotlivých fakturách je uveden soubor jednotlivých druhů zboží, včetně jeho počtu. U položek zboží, u kterých není ve 4. sloupci uvedena sleva v procentech, platí jako jednotková hodnota zboží částka, která je uvedena v 5. sloupci označeném jako „Netto/MJ“. U těchto jednotlivých druhů položek, u kterých není uvedena sleva, neplatí a neplatila nikdy hodnota uvedená v 3. sloupci nazvaném jako prodejní cena. Toto tvrzení však nijak nevysvětluje, proč by neměla být prodejní cena brána jako cena, od které by se měla odvíjet hodnota zboží. Sloupec označený jako „Netto/měrná jednotka“ nemůže dle názoru soudu nahradit jednoznačně uvedenou prodejní cenu v 3. sloupci. Pokud v tomto směru žalovaná odkazovala na výslech jednatele žalované, že pokud by nebylo přihlíženo k prodejní ceně, pak součiny vycházejí a došlo k technickému pochybení při tisku faktur, pak k tomuto nelze přihlížet, když nějaké technické pochybení při tisku faktur nemůže jít k tíži žalované. V tomto směru je možno odkázat i na upozornění odvolacího soudu, který na závěr bodu 11 uvádí, že pochybnosti o správnosti účtované ceny uvedeného zboží a o nedostatečném vysvětlení žalobkyně, pak u okresního soudu měla rovněž vyvolat skutková zjištění o ceně, za kterou žalobkyně toto zboží zakoupila, 1 759,50 Kč/ks (viz. Faktura společnosti [právnická osoba].), versus prodejní ceně 19 847,70 Kč/ks v předmětné sporné faktuře. Je nutno také akceptovat tu skutečnost, na kterou upozornila žalovaná, že v rozsahu těchto námitek pak vzala žalobkyně podáním doručeným soudu dne [datum] žalobu částečně v rozsahu zpět, když toto částečné zpětvzetí žaloby se mělo týkat předmětné faktury, která byla předmětem námitek žalované. Zpětvzetí žaloby odůvodnila tím, že jednatel žalobkyně zjistil, že u vystavování faktury č. [hodnota] ze dne [datum] na částku 180 307 Kč došlo k číselnému pochybení při stanovování jednotkové ceny u zboží „odbočka kameninová DN 300/200/90o“. Z tohoto důvodu žalobkyně vystavila dne [datum] fakturu – opravný daňový doklad, VS [var. symbol], na částku – 86 457 Kč se splatností [datum]. V souvislosti s vystavením uvedené faktury – opravného daňového dokladu pak zaslala žalovaná žalobkyni přípis, ve kterém ji informuje o pochybení s tím, že původní faktura bude nadále evidována jako neuhrazená pouze do částky 93 850 Kč. I tato skutečnost potvrzuje to, že docházelo k pochybením při stanovování cen zboží a jejího vyúčtování. Ve vztahu ke stanovování cen při uzavírání jednotlivých dílčích obchodů je pak nutno odkázat na odůvodnění shora, které se týká postupu při stanovení ceny zboží podle rámcové smlouvy a všeobecných obchodních podmínek.

47. Soud nepřihlížel ani k námitce žalobkyně, kterou vznesla ve vztahu, že započtení, které učinila žalovaná, by bylo objektivně pravdivé co do důvodu, a to v rozsahu nesprávně účtovaných jednotkových cen, když namítala, že takové započtení je vyloučeno ze zákona a v tomto směru odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Odo 1642/2006, ze dne 25. 2. 2009, když podle žalované vyplývá úkon směřující k započtení pohledávky z bezdůvodného obohacení, který žalovaný učinil v průběhu řízení, aniž předtím vyzval žalobkyni k jejímu zaplacení, nemohl mít žádné právní účinky a způsobit zánik žalované pohledávky, když zápočet nesplatné pohledávky na pohledávku splatnou jednostranným úkonem věřitele je ze zákona vyloučen. Dle názoru soudu žalovaná, byť až po této námitce, vyzvala žalobkyni k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 71 680,93 Kč, a to dopisem ze dne [datum], který byl žalobkyni doručen, jak vyplynulo z potvrzení, dne [datum]. Splatnost byla stanovena ve lhůtě 7 dnů od doručení této výzvy a byla tedy dle názoru soudu žalovaná povinna tuto částku uhradit do [datum]. Od [datum] je pak v prodlení se zaplacením této částky. Při přihlédnutí k této námitce započtení pak soud žalobu zamítl, jak vyplývá z výroku III. rozsudku, včetně požadovaného smluvního úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení.

48. V odvolacím řízení pak žalovaný vznesl námitky ve vztahu k ujednání smluvních podmínek s ohledem na tu skutečnost, že pro případ prodlení má být žalovaná zavázána k zaplacení smluvního úroku ve výši 15 % a ještě k tomu smluvní pokuty ve výši 0,1 %. Takové ujednání by znamenalo sankci přesahující 45 % ročně, která je v rozporu s dobrými mravy a veřejným pořádkem. Z toho bylo dovozeno, že je nutno, aby soud posuzoval tyto námitky a posuzoval i tu skutečnost, že je nutno se vypořádat s námitkou žalované vznesenou v odvolacím řízení, že sjednanou smluvní pokutu shledává nepřiměřenou. Soud tedy posuzoval, zda výše smluveného úroku z prodlení a smluvní pokuta ve výši sazby 0,1 % denně z dlužné částky vedle sebe obstojí, či je tato výše, pokud by byla posuzována dohromady v rozporu s dobrými mravy. Pokud jde o smluvní úrok z prodlení ve výši 15 % ročně, soud dospívá k závěru, že samostatně takto stanovený úrok není v rozporu s dobrými mravy, když pouze o určitou výši přesahuje běžný úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády v rozhodném období roku 2019 činil úrok z prodlení 9,75 % v prvním pololetí a 10 % v druhém pololetí. Proto smluvní úrok z prodlení ve výši 15 % i s přihlédnutím na množství obchodů, které byly v rozhodném období mezi účastníky učiněny a výši těchto jednotlivých obchodních případů, není možné dospět k závěru, že by úrok z prodlení v této výši byl v rozporu s dobrými mravy.

49. Ve vztahu ke smluvní pokutě žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že sjednaná smluvní pokuta, která vyplývá z čl. IX. VOP, a to k tíži žalované v postavení kupující, byla dohodnuta z důvodu funkce preventivní a sankční. Žalobkyně v rámci své obchodní činnosti zejména prodává zboží jednotlivým kupujícím, v tomto případě žalované, a hodnota prodávaného zboží se u žalobkyně ročně blíží nebo přesahuje částku jedné miliardy korun. Žalobkyně je tak nucena na zakoupení zboží, které následně prodává, mít dostatečný finanční kapitál, ze kterého bude řádným způsobem hradit své finanční závazky svým dodavatelům, aby na straně jednotlivých kupujících nedocházelo k porušování platebních povinností na základě jednak dodaného a prodaného zboží, a následně vystavených faktur, tak pro tyto účely se sjednávaly a sjednávají instituty smluvní pokuty. Dále odkazovala na splatnost jednotlivých faktur uvedenou v rámcové kupní smlouvě ze dne [datum]. Uváděla, že sjednaná výše smluvní pokuty je a byla přiměřená obvyklým obchodním zvyklostem a byla a je v souladu s ustálenou judikaturou. Neshledávala důvody k uplatnění moderačního práva ze strany soudu ke vznesenému nároku smluvní pokuty. Soud pak v rámci těchto doplněných tvrzení a provedených důkazů posuzoval přiměřenost smluvní pokuty. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022, uzavřel, že přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 OZ se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též k okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné. Postup soudu při moderaci smluvní pokuty podle § 2051 OZ lze rozlišit na následující fáze (kroky). V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. OZ nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ. Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši (spravedlivou in concreto) se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Je přitom limitován výší škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje. Aby tedy soud mohl posoudit (ne)přiměřenost nároku ze smluvní pokuty, musí si nejprve prostřednictvím výkladu ujednání o smluvní pokutě podle § 555 a násl. OZ ujasnit, jakou funkci měla daná smluvní pokuta (in concreto) plnit, neboť v závislosti na tom, jaké funkce plní, sleduje smluvní pokuta různé zájmy stran a pro posouzení přiměřenosti tak budou rozhodující též odlišné aspekty. Nepodaří-li se soudu cestou subjektivního výkladu objasnit, k jaké funkci smluvní pokuty vůle stran směřovala (co strany hodlaly ujednáním docílit), lze v rámci objektivního výkladu (§ 556 odst. 1 věta druhá o. z.) podpůrně využít dále popsaných vodítek. Primárně lze vyjít z předpokladu, že každá smluvní pokuta se vyznačuje preventivní (nátlakovou) funkcí, neboť vytváří na dlužníka dodatečný nátlak (nad rámec samotného obligačního účinku rezultujícího ze smlouvy), aby smluvní povinnosti dostál, respektive ji neporušil. Smluvní pokuta může dále plnit výlučně paušalizační funkci (paušalizace náhrady škody, dále též jen „paušalizační smluvní pokuta“), nebo výlučně funkci sankční (dále též jen „sankční smluvní pokuta“), případně dílem funkci sankční a dílem paušalizační. U paušalizační (alespoň zčásti) smluvní pokuty musí patřit mezi rozhodující okolnosti pro úvahu o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty výše vzniklé škody. Nelze proto přijmout názor zastávaný částí české literatury a vycházející z judikatorních závěrů formulovaných v režimu obchodního zákoníku, že škoda, která věřiteli skutečně vznikla v důsledku porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou, nehraje pro úvahy o moderaci žádnou roli. Rozsah škody, kterou věřitel utrpěl v důsledku porušení smluvní povinnosti a k jejíž kompenzaci pokuta cílí, tedy zásadně určuje míru, v jaké byl narušen jeho zájem. Svou roli však mohou hrát i okolnosti, které by činily případný nárok na náhradu škody, byť zčásti neopodstatněným (např. spoluzavinění, porušení povinnosti věřitele zakročit k odvrácení škody). U ryze sankční smluvní pokuty naopak výše škody významnou okolností není. Z hlediska zjišťování skutkového stavu se výše vzniklé škody stává ve sporu o uhrazení smluvní pokuty relevantní teprve tehdy, je-li soudu z tvrzení stran a běžného chodu věcí zřejmé, že je ve zjevném nepoměru ke smluvní pokutě. Vzhledem k tomu, že moderace je možná jen tehdy, je-li tu výrazný nepoměr mezi vzniklou škodou a smluvní pokutou, která měla odpovídat jiné předpokládané výši škody, není třeba, aby výše škody byla přesně vyčíslena. Řízení, jehož předmětem je nárok ze smluvní pokuty, se nemůže stát složitým a dlouhým sporem o výši vzniklé škody. S přihlédnutím k tomu, že při moderaci je posuzována přiměřenost nároku též vzhledem k okolnostem, jaké zde byly při porušení smluvní povinnosti, případně k okolnostem, které mají v porušení povinnosti svůj původ, přičemž právě porušením smluvní povinnosti vzniká právo věřitele požadovat smluvní pokutu, jeví se jako odpovídající vztahovat účinky rozhodnutí soudu o moderaci k době vzniku nároku na smluvní pokutu, jehož nepřiměřenost byla posuzována.

50. Z uvedeného vyplývá, že smluvní pokuta, která byla mezi účastníky uzavřena ve VOP, má jednoznačně funkci preventivní a sankční, jak to tvrdila žalobkyně. S ohledem na činnost žalobkyně, která přeprodává zboží, které nakupuje, je nutné, aby byla dodržována splatnost za prodané zboží, která byla stanovena v rámci rámcové kupní smlouvy a byla stanovena na 30 dnů ode dne vystavení faktury. Je možno přihlédnout k námitce žalované, že takovýmto způsobem stanovená splatnost je problematická, když z tohoto ustanovení není jasné, kdy se o splatnosti jednotlivých vystavených faktur měla žalovaná dozvědět. Nicméně tento rozpor byl dle názoru soudu vyvrácen výpovědí svědkyně [jméno FO], která potvrdila, že faktury dostávají firmy od žalobkyně hned po odebrání zboží na e-mail. Toto vyplývá také z ujednání z čl. 2 rámcové kupní smlouvy, kde žalovaná výslovně uvedla, že souhlasí se zasíláním faktur elektronickou formou na e-mailovou adresu, která je tam uvedena. Není zde tedy pouze uvedena splatnost faktur, ale je zde i uveden způsob, jakým se má faktura dostat k žalované. Svědkyně potvrdila, že takto bylo u žalobkyně postupováno. Pak je tedy možno při stanovení výše smluvní pokuty vycházet ze splatnosti jednotlivých faktur. Soud se tedy dále zabýval konkrétními okolnostmi smluvního vztahu mezi účastníky s přihlédnutím k těmto zjištěným funkcím smluvní pokuty. Tato preventivní funkce neboli donucovací pak dle názoru soudu vyplývá i to, že pokud tedy není hrozbou smluvní pokuty žalovaná donucena k úhradě dlužné částky po splatnosti, nastupuje tedy funkce sankční, aby donutila žalovanou k úhradě dlužné částky. Dle názoru soudu smluvní pokuta tak, jak byla stanovena, není nepřiměřeně vysoká, a to v sazbě 0,1 % denně, a to s ohledem na velký rozsah obchodních případů mezi účastníky. Nebylo prokázáno v řízení, z jakého důvodu nebyla ze strany žalované dlužná částka vyplývající z jednotlivých faktur uhrazena, šlo pravděpodobně o to, že žalovaná v této určité době neměla k dispozici finanční prostředky, s tím, že o úhradě finančních prostředků jednala, když žalovaná v reakci na předžalobní výzvu uvedla, že dlužná částka by měla být uhrazena do [datum]. Soud nepřistoupil ke snížení smluvní pokuty, byť tato se jeví dosti vysokou ve své celkové výši, ale tak tomu bylo z toho důvodu, jak dlouho trvalo prodlení žalované, nikoli protože by sazba smluvní pokuty byla nepřiměřená. Soud také přihlížel k výši zajišťované povinnosti, když posuzoval tu skutečnost, že žalobkyně byla v prodlení, a to po splatnosti jednotlivých faktur s částkou 576 890 Kč, a smluvní pokuta činila v tomto případě částku 356 143,50 Kč, ale jak bylo uvedeno, bylo to způsobeno zejména dlouhou dobou po splatnosti jednotlivých částek, která v době vyčíslení smluvní pokuty činila dobu necelých dvou roků. Takže i k přihlédnutím k těmto okolnostem, soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě bylo řádné a soud neshledává sjednanou smluvní pokutu jako nepřiměřenou a nejsou tak dány ani podmínky pro její moderaci. Proto dle názoru soudu obstojí jak smluvní úrok z prodlení, tak i smluvní pokuta a soud tyto přiznal tak, jak byly ze strany žalobkyně požadovány od doby splatnosti jednotlivých faktur, případně částečné úhrady jednotlivých faktur.

51. Po částečných zpětvzetích a započtení částky 71 680,93 Kč jako protinávrhu žalované pak soud stanovil žalobkyni povinnost zaplatit částku 22 169,07 Kč, včetně smluvního úroku z prodlení, a částky 356 143,50 Kč jako smluvní pokuty.

52. Dále žalobkyně požadovala úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v souladu s ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v celkové výši 4 800 Kč, tj. čtyřikrát 1 200 Kč. I tento nárok pak byl žalované přiznán, když byla požadována úhrada ze čtyř obchodních případů, které byly samostatně účtovány.

53. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 185 991,65 Kč, přičemž tato částka představuje 67,5 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,75 % a úspěchu žalované v rozsahu 16,25 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 32 799 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 973 443 Kč sestávající z částky 12 220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 6 110 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 12 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 11 820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 11 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 10 620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 5 310 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne [datum], z částky 10 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 10 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 10 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 10 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 9 160 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 9 160 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 9 160 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 4 580 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne [datum] včetně osmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 10 328,13 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 291,43 Kč za 135 ujetých km v částce 891,43 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,1 l/100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 291,43 Kč za 135 ujetých km v částce 891,43 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,1 l/100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 584,23 Kč za 135 ujetých km v částce 1 184,23 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,1 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 510,97 Kč za 135 ujetých km v částce 1 110,97 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,1 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 544,19 Kč za 135 ujetých km v částce 1 144,19 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 548,57 Kč za 135 ujetých km v částce 1 148,57 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 557,31 Kč za 135 ujetých km v částce 1 157,31 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 191 848,13 Kč ve výši 40 288,11 Kč. Dále byla přiznána částka 7 160,36 Kč za zbytek zálohy z 8 000 Kč, kterou žalobkyně zaplatila na znalecký posudek, když částku 839,64 Kč je povinna zaplatit státu na náhradě nákladů řízení státu, jak o tom bude rozhodnuto v doplnění rozsudku. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za úkony, které učinil, a to za úkon částečného zpětvzetí žaloby ze dne [datum], když k tomuto částečnému zpětvzetí došlo z důvodů na straně žalobkyně, a není proto důvod, aby tento úkon byl žalobkyni, resp. jejímu zástupci, přiznán. Nebyl také přiznán jeden úkon za doplnění skutkových tvrzení ze dne [datum], když tato skutková tvrzení byla doplněna po lhůtě, která byla zástupci žalobkyně stanovena, když lhůta nebyla dodržena více jak 5 měsíci. Zároveň soud nepřiznal úkon a cestovné za jednání k Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum], když toto jednání muselo být odročeno s ohledem na pozdní zaslání doplnění skutkových tvrzení. Soud nepřistoupil k tomu, aby přiznal náklady žalované, ale nepřiznal žalobkyni nárok za tento úkon. Stejně tak nebyla přiznána náhrada za jeden úkon vyjádření ke skutkovým tvrzení ze dne [datum], když v tomto případě šlo o to, že těmito vyjádřeními žalobkyně nebo její zástupce nesdělil žádné nové závažné skutečnosti, než které dosud opakoval. Nebyla také přiznána náhrada jednoho úkonu za závěrečný návrh ze dne [datum], když tento dle názoru soudu nemá charakter písemného podání ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Písemný závěrečný návrh není podle ustálené judikatury ničím jiným než prostředkem k zajištění přesné protokolace či usnadnění protokolace závěrečného návrhu zástupce účastníka u jednání soudu a nepředstavuje tak samostatný úkon právní služby.

Poučení