16 Co 107/2024 - 57

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců Mgr. Dušana Broulíka a Mgr. Davida Mařádka ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupená advokátem [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený dne [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 0/0], [anonymizováno] [anonymizováno] [Anonymizováno] o zaplacení částky 23 200 Kč o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 13. 12. 2023, č. j. 21 C 317/2023-26 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 23 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 9 251 Kč k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta se sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne [Anonymizováno] se žalobkyně jako obchodnice s elektřinou proti žalovanému coby svému někdejšímu zákazníkovi domáhala zaplacení výrokem I. specifikované částky jako smluvní pokuty za předčasné ukončení dodávky elektřiny a zrušení závazku ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [Anonymizováno]. Žalobu zdůvodnila tím, že žalovanému na základě zmíněné smlouvy dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], pro potřeby domácnosti a žalovaný elektřinu odebíral. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců ode dne [Anonymizováno] s možností automatické prolongace. Dne [Anonymizováno] však došlo k ukončení dodávky, poněvadž žalovaný inicioval změnu dodavatele. Jde tudíž o smluvní pokutu za dobu zbývající do zániku závazku uplynutím doby - od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] - ve výši 800 Kč za každý měsíc, tedy v celkové výši 23 200 Kč. Žalobkyně totiž standardně uzavírá se svými zákazníky smlouvy na dodávku elektřiny na dobu neurčitou nebo na dobu určitou. Volbu typu smlouvy činí zákazník. Informace o podmínkách a cenách včetně vlastních formulářů smluv jsou k dispozici na webových stránkách žalobkyně v souladu se zákonnou informační povinností a také ve všech zákaznických kancelářích. Pro smlouvy na dobu určitou je se zákazníkem vždy sjednán produkt, který na rozdíl od ceníku Standard (pro smlouvy na neurčito) garantuje určitou niší jednotkovou cenu elektřiny po celou dobu trvání závazku. Zákazník má vždy možnost porovnat si jednotlivé nabídky, a to jednak v rámci nabídek žalobkyně, jednak na trhu s nabídkami jiných dodavatelů. U smluv na dobu určitou žalobkyně proti těmto benefitům utvrzuje smluvní pokutou, že zákazník dodrží sjednanou dobu trvání závazku. Ujednání o smluvních pokutách pokrývá širokou řadu skutkových podstat. Smluvní pokuta, která je určena násobkem stanovené částky a počtem měsíců následujících po měsíci, kdy došlo k naplnění konkrétní skutkové podstaty, představuje paušalizovanou náhradu škody, která může žalobkyni vzniknout neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny. Žalobkyně totiž u smluv na dobu určitou elektřinu pro zákazníka nakupuje předem, pro celou sjednanou dobu na volatilních velkoobchodních trzích, a to na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby podle energetické legislativy. Jen tak totiž může zaručit pevnou cenu po sjednanou dobu. Pro případ uhrazení smluvní pokuty se ve smlouvě vzdává nároku na náhradu škody, jež by pokutu převyšovala. V odvětví energetiky je běžnou praxí uzavírání smluv na dobu určitou i neurčitou, stejně jako uplatňování smluvních pokut. V tomto případě účastníci ujednali pro případ, kdy zákazník bez souhlasu obchodnice učiní právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému zrušení závazku ze smlouvy, smluvní pokutu ve výši 800 Kč pro kategorii domácnost za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od [Anonymizováno] do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace).

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Okresní soud napadeným rozsudkem žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl, že nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Dospěl přitom ke skutkovým zjištěním, že účastníci uzavřeli dne [Anonymizováno] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro kategorii domácnost pro odběrné místo na adrese [adresa]. Žalovaný se zavázal platit za dodanou elektřinu zálohy ve výši 1 200 Kč měsíčně. Smlouva byla účinnou od [Anonymizováno]. Podle ostatních ujednání, uvedených na první straně smlouvy, účastníci smlouvu uzavřeli na dobu určitou 30 měsíců s možností jejího prodloužení o 24 měsíců, nevypoví-li jedna ze stran závazek nejpozději 20. den před ukončením doby jeho trvání. V části označené jako smluvní sankce je uvedeno, že „smluvní strany utvrzují řádné splnění významných povinností dle smlouvy pokutami. Zákazník je povinen uhradit [Anonymizováno] pokutu určenou jako násobek částky 800 Kč pro kategorii domácnost a 4 000 Kč pro kategorii podnikatel a počtu kalendářních měsíců, vč. započatých a nedokončených, následujících po dni ukončení nebo přerušení dodávky od [Anonymizováno] do konce sjednané doby trvání smlouvy (nebo prolongace), pokud (ii) způsobí nemožnost dodávky ze strany [Anonymizováno], (iii) nebo učiní bez souhlasu [Anonymizováno] či bez důvodu na její straně jakýkoli projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy či změně dodavatele v rozporu se závazkem na dobu určitou dle smlouvy (bez ohledu na to, vůči komu byl učiněn, zda se tak stalo opožděně, zda trpěl vadami, či na to, jak a kým je smlouva/dodávka následně ukončena; za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručená výpověď smlouvy na dobu určitou ke sjednanému dni jejího ukončení ve spojení se změnou dodavatele.“ Před uzavřením smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému písemné informace, že smlouva bude uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od účinnosti smlouvy s automatickou prolongací o 24 měsíců, s pevně sjednanou cenou za dodávku komodity po dobu trvání smlouvy (bez prodloužení) a o ceně v dalším období. Dále informaci o lhůtě pro oznámení o nepokračování závazku. Tyto informace nehovoří o sankcích, o pokutě ani o její výši v situaci tzv. předčasného ukončení smlouvy. Ve vyúčtování č. [hodnota] ze dne [Anonymizováno] žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 23 200 Kč se splatností [Anonymizováno] Smluvní pokutu vypočetla za dobu 29 měsíců po 800 Kč, neboť k neoprávněnému ukončení došlo dne [Anonymizováno], přitom konec doby určité byl sjednán na [Anonymizováno]. Dne [Anonymizováno] zadal jiný obchodník s elektřinou elektronicky žádost o změnu dodavatele. Žalobkyně neeviduje výpověď ze strany žalovaného. Ke dni [Anonymizováno] byla ukončena dodávka. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši celkem [hodnota] Kč, zahrnující též částku ve výši 23 200 Kč.

4. Okresní soud právně kvalifikoval ujednání o smluvní pokutě jako nepřiměřené ujednání, k němuž se nepřihlíží (§ 1815 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen o. z.), protože je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně zpravidla pro kategorii domácnost sjednává tyto smluvní pokuty ve výši 400 Kč měsíčně, kterou soud považuje za již dostatečně preventivní, sankční i kompenzační. Žalobkyně navíc před uzavřením smlouvy neinformovala žalovaného o tom, že za nesplnění smluvních povinností považuje i předčasné zrušení závazku žalovaným pro případ změny dodavatele.

5. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání, které zdůvodnila tím, že bezprostředně za pasáží pojednávající o smluvních sankcích ve smlouvě následuje pasáž „Prohlášení zákazníka,“ v níž žalovaný deklaroval, že uzavřením smlouvy na dobu určitou získává výhodu v podobě jistoty nezvýšení ceny elektřiny po sjednanou dobu, oproti které však stojí povinnost uhradit smluvní pokutu s funkcí náhrady škody v případě zapříčinění předčasného zrušení závazku. Současně zde byl žalovaný poučen, jaké činnosti je žalobkyně nucena konat oproti smluvním vztahům uzavíraným na neurčito a jaké škody jí vznikají v důsledku rozvázání závazku před sjednaným dnem. Soud prvního stupně nepodrobil ujednání komplexnímu testu přiměřenosti předvídanému zákonem. Měsíční záloha činila 1 200 Kč. Žalovaný by tak za dalších 29 měsíců zaplatil na zálohách 34 800 Kč.

6. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

7. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací [§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.)] po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a že je přípustné, přezkoumal na jednání napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

8. Prvostupňový soud dospěl na základě provedených důkazů ke správným skutkovým zjištěním, která tudíž odvolací soud jako správná přejímá a pro stručnost na ně v plné šíři odkazuje. V zájmu úplnosti skutkových zjištění ohledně stylizace smlouvy a klíčového ujednání i jejich typografického řešení odvolací soud zopakoval důkazy provedené prvostupňovým soudem v podobě smlouvy a komunikace s [právnická osoba]. (§ 213 odst. 1, odst. 2 o. s. ř.), z nichž navíc vyplynulo, že účastníci obě výše zmíněné smluvní pokuty sjednali i pro případ, kdy žalovaný „(i) opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost dle Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k odstoupení od Smlouvy ze strany [Anonymizováno])… V případě zákazníka s distribuční sazbou D01d nebo C01d dle Ceníku se pokuty dle předchozí věty snižují o . Zákazník se zprostí povinnosti úhrady pokuty dle (iii), pokud svůj projev vůle včas odvolá/vezme zpět a odstraní jeho následky vůči [Anonymizováno]. Zákazník je povinen bez zbytečného odkladu poskytnout [Anonymizováno] součinnost nezbytnou k zahájení dodávky na základě Smlouvy, zejména nečinit právní či jiná jednání bránící v plnění takového či jiného jejího závazku (vč. provedení změny dodavatele), vyjma těch, k nimž je oprávněn ze zákona. V případě porušení této povinnosti je Zákazník povinen zaplatit [Anonymizováno] poutu 3 000 Kč pro kat. Domácnost a 10 000 Kč pro kat. Podnikatel. Stejnou pokutu je povinen uhradit Zákazník, který uvede [Anonymizováno] v omyl tím, že ukončí Smlouvu dohodou nebo výpovědí dle § 11e EZ, a v rozporu s důvodem v ní uvedeným bude v OM pokračovat v odběru u jiného dodavatele. Zákazník je povinen zaplatit [Anonymizováno] pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této Smlouvy přesahující 10 dní… Pokuty zahrnují též případnou náhradu škody vzniklou [Anonymizováno] v důsledku porušení utvrzené povinnosti… [Anonymizováno] je povinna uhradit Zákazníkovi se splat. 30 dnů od doručení výzvy pokutu 3 000 Kč, pokud z důvodu výhradně na její straně: (i) neprovede změnu dodavatele/nezahájí dodávku dle Smlouvy, (ii) dojde k přerušení dodávky do OM Zákazníka na základě její neoprávněné žádosti, a dále pokutu 100 Kč v případě prodlení více než 10 dní s vrácením přeplatku nad 500 Kč. Tím není dotčeno právo Zákazníka na náhradu škody převyšující uhrazenou pokutu… Pokuty nejsou započitatelné oproti pohledávkám [Anonymizováno].“ V pasáži „Prohlášení zákazníka“ žalovaný vzal na vědomí, že se mu dostává nižší ceny zafixované na sjednanou dobu a že a že pro něj žalobkyně zajistí elektřinu předem na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby, což znamená, že v případě předčasného zrušení závazku jí může neodebráním takto zajištěné elektřiny v důsledku volatilních cen vzniknout škoda. Účastníci sjednali distribuční sazbu D02d. Výše jmenované důkazy odvolací soud vyhodnotil jako zákonné, pro meritum případu relevantní, věrohodné, vzájemně souladné a odpovídající též ostatním důkazům a skutkovým tvrzením žalobkyně. Další důkazy neprovedl, protože nebyly navrženy a ani v zákonném smyslu nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

9. Při právní kvalifikaci případu se odvolací soud řídil těmito úvahami. Účastníci mezi sebou založili závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále jen e. z.). Žalobkyně jako obchodnice s elektřinou na základě této smlouvy plnila svou povinnost a dodávala žalovanému jako zákazníkovi elektřinu do odběrného místa (§ 50 odst. 2 první věta e. z.). Šlo o právní vztah podnikatel - spotřebitel, protože zatímco žalobkyně smlouvu uzavřela jako obchodní korporace zapsaná do obchodního rejstříku v rámci svého podnikání, žalovaný tak učinil mimo rámec jakéhokoli podnikání; za účelem uspokojení základní potřeby dodávky energií (§ 1810 ve spojení s § 419 o. z.). Podle § 1813 první věty o. z. se „má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.“ Podle § 1815 o. z. se „k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.“ V těchto ustanoveních o. z. je provedena směrnice Rady č. 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (dále jen směrnice), v jejímž duchu je nutno o. z. vyložit. V tomto ohledu analýza smluvního ujednání zahrnuje ověření, zda: a) jde o smluvní ujednání, jež b) zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, přičemž c) jde o nerovnováhu v neprospěch spotřebitele a d) tato nerovnováha je v rozporu s požadavkem přiměřenosti.[footnoteRef:1] Podle čl. 3 směrnice je smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají ze smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Zároveň platí, že podmínka je vždy považována za nesjednanou individuálně, pokud byla sepsána předem a spotřebitel tak nemohl mít žádný vliv na obsah podmínky. Podle čl. 5 směrnice v případě smluv, v nichž jsou všechny nebo některé podmínky nabízené spotřebiteli předloženy písemně, musí být tyto podmínky sepsány jasným a srozumitelným jazykem. Jasnost a srozumitelnost má přitom dvě roviny: formální a obsahovou.[footnoteRef:2] Co se týče otázky, odporuje-li nerovnováha práv či povinností ve spotřebitelův neprospěch požadavku přiměřenosti (tedy právnímu principu poctivosti – objektivní dobré víry), pak podle judikatury SDEU je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy.[footnoteRef:3] Ze směrnice též plyne, že při hodnocení kritéria přiměřenosti je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávacích pozic (např. odbornost stran), zda měl spotřebitel nějakou pohnutku k tomu, aby souhlasil s danou smluvní podmínkou a zda zboží bylo dodáno nebo služby poskytnuty na jeho zvláštní objednávku. Požadavek přiměřenosti může být podnikatelem naplněn, jestliže jedná poctivě a přiměřeně s druhou stranou, jejíž oprávněné zájmy musí vzít v úvahu. Obsah smlouvy má být rozumně odůvodněn. [1: viz Hulmák, M. Kontrola cenových ujednání ve spotřebitelských smlouvách. 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2020, s. 12 – 38. ] [2: Viz Hulmák, M., a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část § 1721 - § 2054. Komentář. 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2014, str. 410 a 428.] [3: Viz rozsudek ESD ze dne 14. 3. 2013, [jméno FO], C-415/11.]

10. Odvolacímu soudu je z úřední činnosti (např. věc sp. zn. 16 Co 61/2021) známo, že žalobkyně dříve ve svých smluvních vzorech používala jinou pasáž pojednávající o smluvních sankcích; smluvní vzory prošly v tomto směru poměrně výraznou změnou k lepšímu. Především v tom, že je celá pasáž nazvána jednoznačně „Smluvní sankce,“ což v průměrně bdělém spotřebiteli nemůže vzbudit sebemenší pochybnost o jejím účelu. To také snižuje problematičnost typografické úpravy, kdy je ujednání stále tvořeno jednolitým tokem drobného textu zahrnujícím více skutkových podstat smluvní pokuty. Ostatně, takto je upravena celá strana smlouvy, která je přitom stranou první. Žalobkyně také – a to prvostupňový soud především pominul – smluvně převzala povinnost zaplatit žalovanému smluvní pokuty ve čtyřech různých případech: nezahájení dodávky, protiprávního přerušení dodávky, odepření změny dodavatele a prodlení s vrácením přeplatku. Tedy pro situaci nesplnění základních a ze zákazníkova pohledu klíčových smluvních povinností, čímž se vzájemná práva a povinnosti znatelně vyrovnávají. Smluvní pokuty uložené žalovanému pak zahrnují též náhradu škody způsobené porušením takto utvrzené povinnosti, což je ve prospěch žalovaného. Žalobkyně dále vypustila problematickou část ujednání o pokutě v důsledku uzavření dohody o zániku závazku a následného odběru od jiného dodavatele [tedy v jistém smyslu pro případ výkonu práva žalovaného rozvázat závazek ze smlouvy dohodou a přejít k jinému dodavateli, zaručenému v obecné rovině v § 28 odst. 1 písm. e) e. z.]. Zpřesnila též ujednání o „uvedení [Anonymizováno] v omyl“ tak, že dává smysl. Totiž odkazem na § 11e e. z., podle nějž, „zaniklo-li zákazníkovi … vlastnické nebo užívací právo k odběrnému místu, je oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu.“ Ujednání se tedy již jednoznačně vztahuje na situaci, kdy zákazník lživě vysvětluje nutnost zrušení závazku zánikem práva k odběrnému místu. Žalobkyně též podstatně zjednodušila a zpřehlednila formulaci celé pasáže, kdy jsou výše a výpočet prvních smluvních pokut uvedeny hned na začátku a za nimi již následuje výčet konkrétních skutkových podstat. Jednotlivé pasáže první strany smlouvy jsou přitom smysluplně řazeny. Smluvní sankce hovoří o případech porušení smlouvy, takže je pochopitelné, že představuje teprve pátou pasáž v pořadí, přičemž vzhledem ke své délce by nedávalo smysl a bylo stěží proveditelné, aby byla jako obsahově do jisté míry související jaksi „vložena“ do oddílu „Uzavření a trvání smlouvy.“ Všechny smluvní pokuty jsou sjednány písemně, s jasným vysvětlením výpočtu. Jednotková výše žalované pokuty, 800 Kč, je s ohledem na ostatní smluvní pokuty, na výši záloh a jejich stejnou frekvenci zcela přiměřená. Způsob výpočtu nadto reflektuje okolnost, že se žalovaný zavázal odebírat elektřinu za nižší pevnou cenu po určitou dobu, takže čím dříve přivodí předčasný zánik závazku, tím citelnější ekonomické důsledky to pro žalobkyni může mít. A to s ohledem na výše vysvětlenou ekonomickou motivaci této pokuty, o jejíž pravdivosti nemá odvolací soud důvod pochybovat. Je koneckonců obecně známo, že velkoobchodní ceny elektřiny v daném období silně oscilovaly a je evidentní, že nízká fixní cena musí být něčím vykoupena. Výpočet žalované pokuty tuto reciprocitu přirozeně zohledňuje a je plně v souladu s požadavkem přiměřenosti, aby žalovaný byl volán k odpovědnosti pro sjednané případy předčasného zrušení závazku - v míře odstupňované podle času zbývajícího do uplynutí doby určité a tedy množství neodebrané elektřiny. Odvolací soud pak nesouhlasí s názorem soudu prvostupňového o právní relevanci neinformování o pokutách před uzavřením smlouvy; ani § 11 odst. 1 písm. b) bod 1. e. z., ani § 1811 odst. 2 o. z. obchodníkovi s elektřinou výslovně neukládají předsmluvní informační povinnost co do smluvních sankcí. Ostatně, naprosto pasivní žalovaný se nebránil tím, že by neměl možnost si smlouvu před uzavřením přečíst.

11. Dané smluvní ujednání je tedy ve smyslu výše citovaných ustanovení přiměřené a nezakládá ani významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele. Žalobkyně pokutu správně vypočítala a žalovaného vyzvala k zaplacení, její pohledávka se stala splatnou. Proto odvolací soud výrokem I. napadený rozsudek změnil tak, že žalobě v plné šíři vyhověl [§ 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř.].

12. Výrok II. odpovídá § 224 odst. 1, odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Odvolací soud napadený rozsudek změnil, pročež musel znova rozhodnout o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Náhrada sestává ze soudního poplatku za řízení před soudem prvního stupně ve výši 928 Kč, za odvolací řízení ve výši 1 160 Kč a z náhrad vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále jen a. t.). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby až do žaloby včetně soud stanovil částkou 300 Kč [§ 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodem 2.], paušální náhradu hotových výdajů částkou 100 Kč za úkon [§ 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t.]. Za další úkon právní služby v podobě odvolání a účasti na jednání před odvolacím soudem pak náleží mimosmluvní odměna v sazbě 2 060 Kč [§ 14b odst. 3 ve spojení s § § 8 odst. 1, 7 bodem 5. a. t.] a paušální náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč [§ 14b odst. 3, odst. 5 písm. b) a. t.]. Odvolací soud tedy aplikoval snížené sazby, protože je mu z úřední činnosti známo, že v těchto právně i skutkově jednoduchých věcech žalobkyně opakovaně podává žaloby na zaplacení částky do 50 000 Kč lišící se prakticky jen osobou žalovaného, rozhodným obdobím a výší pokuty. Jednotlivé úkony tudíž měly spíše charakter administrativní, než individualizované právní služby. Protože je zástupce žalobkyně plátcem DPH, připočítal odvolací soud k náhradě též 1 243,20 Kč jako náhradu za DPH [§ 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř. a s § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.]. Celková náhrada tedy činí 9 251 Kč. Žalovaný má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

13. úkon právní služby ustanovení a. t. mimosmluvní odměna náhrada hotových výdajů převzetí a příprava zastoupení § 11 odst. 1 písm. a) 300 Kč 100 Kč předžalobní upomínka § 11 odst. 1 písm. d) 300 Kč 100 Kč žaloba § 11 odst. 1 písm. d) 300 Kč 100 Kč odvolání § 11 odst. 1 písm. k) 2 060 Kč 300 Kč účast na jednání § 11 odst. 1 písm. g) 2 060 Kč 300 Kč 14. Lhůty k zaplacení odvolací soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k délce času, který měl žalovaný na splnění svých dluhů před zahájením řízení i během něj a k jeho pasivnímu postoji k věci.

Poučení