16 Co 184/2024 - 88
Citované zákony (24)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 10 odst. 1 § 142 odst. 1 § 206 § 212 § 212a odst. 1 § 212a odst. 3 § 212a odst. 5 § 213 odst. 1 § 213 odst. 2 § 219
- o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), 458/2000 Sb. — § 11e § 50 odst. 2 § 51 odst. 1 písm. b § 62 odst. 1 písm. b § 72 odst. 2 § 74 odst. 1 písm. b
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 4 § 419 § 588 § 1811 § 1811 odst. 1 § 1813 § 1815 § 2900
Rubrum
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců Mgr. Dušana Broulíka a Mgr. Davida Mařádka v právní věci žalobkyně: [Anonymizováno] [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0], [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0], [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0], [Anonymizováno] o zaplacení 29 212,02 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 29. 4. 2024, č. j. 28 C 18/2024-52, takto:
Výrok
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích II a III potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 30. 10. 2023 uplatnila proti žalované pohledávky v celkové výši 29 212,02 Kč s úroky z prodlení. V návrhu tvrdila, že uzavřela se žalovanou dne 8. 3. 2022 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na jejímž základě dodávala žalované zemní plyn od 24. 3. 2022 do odběrného místa na adrese [adresa], [adresa]. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců od data 24. 3. 2022. V souvislosti s touto smlouvou se domáhala tří dílčích nároků, a to i) částky 2 404,08 Kč (vyúčtovaná cena odebraného plynu za dobu od 24. 2. 2022 do 8. 12. 2022 ve výši 2 754,08 Kč spolu se smluvní pokutou ve výši 400 Kč za prodlení s placením záloh, po odečtení zaplacených záloh ve výši 750 Kč), ii) smluvní pokuty ve výši 10 800 Kč za předčasné ukončení a iii) smluvní pokuty ve výši 100 Kč z důvodu prodlení s úhradou faktury. K pohledávce z titulu smluvní pokuty za předčasné ukončení žalobkyně v návrhu uvedla, že dne 8. 12. 2022 v souladu s energetickým zákonem ukončila dodávku plynu, poněvadž žalovaná nezaplatila zálohy za měsíce červenec až říjen 2022, a přípisem ze dne 12. 12. 2022 odstoupila od smlouvy. Jde tudíž o smluvní pokutu za dobu zbývající do zániku závazku uplynutím doby - od prosince 2022 do března 2025 - tedy za 27 měsíců po 800 Kč ponížené o polovinu v celkové výši 10 800 Kč. Žalobkyně totiž standardně uzavírá se svými zákazníky smlouvy na dodávku zemního plynu na dobu neurčitou nebo na dobu určitou. Volbu typu smlouvy činí zákazník. Informace o podmínkách a cenách včetně vlastních formulářů smluv jsou k dispozici na webových stránkách žalobkyně v souladu se zákonnou informační povinností a také ve všech zákaznických kancelářích. Pro smlouvy na dobu určitou je se zákazníkem vždy sjednán produkt, který na rozdíl od ceníku Standard (pro smlouvy na neurčito) garantuje určitou nižší jednotkovou cenu plynu po celou dobu trvání závazku. Zákazník má vždy možnost porovnat si jednotlivé nabídky, a to jednak v rámci nabídek žalobkyně, jednak na trhu s nabídkami jiných dodavatelů. U smluv na dobu určitou žalobkyně proti těmto benefitům utvrzuje smluvní pokutou, že zákazník dodrží sjednanou dobu trvání závazku. Ujednání o smluvních pokutách pokrývá širokou řadu skutkových podstat. Smluvní pokuta, která je určena násobkem stanovené částky a počtem měsíců následujících po měsíci, kdy došlo k naplnění konkrétní skutkové podstaty, představuje paušalizovanou náhradu škody, která může žalobkyni vzniknout neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného plynu. Žalobkyně totiž u smluv na dobu určitou plyn pro zákazníka nakupuje předem, pro celou sjednanou dobu na volatilních velkoobchodních trzích, a to na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby podle energetické legislativy. Jen tak totiž může zaručit pevnou cenu po sjednanou dobu. Pro případ uhrazení smluvní pokuty se ve smlouvě vzdává nároku na náhradu škody, jež by pokutu převyšovala. V odvětví energetiky je běžnou praxí uzavírání smluv na dobu určitou i neurčitou, stejně jako uplatňování smluvních pokut. V tomto případě účastníci ujednali pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, smluvní pokutu ve výši 800 Kč pro kategorii domácnost za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od [Anonymizováno] do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace). V případě zákazníka zařazeného do nejnižšího pásma ročního odběru dle ceníku obchodníka se částky smluvních pokut snižují o polovinu.
2. Žalobkyně dále v návrhu tvrdila, že uzavřela se žalovanou dne 3. 3. 2022 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu od 29. 3. 2022 do odběrného místa na adrese [adresa], [adresa]. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců. V souvislosti s touto smlouvou se domáhala tří dílčích nároků, a to i) částky 840,86 Kč (vyúčtovaná cena dodané elektřiny za dobu od 29. 3. 2022 do 6. 1. 2023 ve výši 5 340,86 Kč spolu se smluvní pokutou ve výši 200 Kč za prodlení s placením záloh, po odečtení zaplacených záloh ve výši 4 700 Kč), ii) částky 667,08 Kč (vyúčtovaná cena dodané elektřiny za dobu od 7. 1. 2023 do 20. 3. 2023 ve výši 467,08 Kč spolu se smluvní pokutou ve výši 200 Kč za prodlení s placením záloh a předchozí faktury) a iii) smluvní pokuty ve výši 14 400 Kč za předčasné ukončení. K pohledávce z titulu smluvní pokuty za předčasné ukončení žalobkyně v návrhu uvedla, že dne 20. 3. 2023 v souladu s energetickým zákonem ukončila dodávku elektřiny, poněvadž žalovaná nezaplatila zálohu za měsíc leden 2023 a dále fakturu variabilní číslo [hodnota], a přípisem ze dne 2. 4. 2023 odstoupila od smlouvy. Jde tudíž o smluvní pokutu za dobu zbývající do zániku závazku uplynutím doby - od března 2023 do září 2024 - tedy za 18 měsíců po 800 Kč v celkové výši 14 400 Kč. Žalobkyně totiž standardně uzavírá se svými zákazníky smlouvy na dodávku elektřiny na dobu neurčitou nebo na dobu určitou. Volbu typu smlouvy činí zákazník. Informace o podmínkách a cenách včetně vlastních formulářů smluv jsou k dispozici na webových stránkách žalobkyně v souladu se zákonnou informační povinností a také ve všech zákaznických kancelářích. Pro smlouvy na dobu určitou je se zákazníkem vždy sjednán produkt, který na rozdíl od ceníku Standard (pro smlouvy na neurčito) garantuje určitou nižší jednotkovou cenu elektřiny po celou dobu trvání závazku. Zákazník má vždy možnost porovnat si jednotlivé nabídky, a to jednak v rámci nabídek žalobkyně, jednak na trhu s nabídkami jiných dodavatelů. U smluv na dobu určitou žalobkyně proti těmto benefitům utvrzuje smluvní pokutou, že zákazník dodrží sjednanou dobu trvání závazku. Ujednání o smluvních pokutách pokrývá širokou řadu skutkových podstat. Smluvní pokuta, která je určena násobkem stanovené částky a počtem měsíců následujících po měsíci, kdy došlo k naplnění konkrétní skutkové podstaty, představuje paušalizovanou náhradu škody, která může žalobkyni vzniknout neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny. Žalobkyně totiž u smluv na dobu určitou elektřinu pro zákazníka nakupuje předem, pro celou sjednanou dobu na volatilních velkoobchodních trzích, a to na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby podle energetické legislativy. Jen tak totiž může zaručit pevnou cenu po sjednanou dobu. Pro případ uhrazení smluvní pokuty se ve smlouvě vzdává nároku na náhradu škody, jež by pokutu převyšovala. V odvětví energetiky je běžnou praxí uzavírání smluv na dobu určitou i neurčitou, stejně jako uplatňování smluvních pokut. V tomto případě účastníci ujednali pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, smluvní pokutu ve výši 800 Kč pro kategorii domácnost za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od [Anonymizováno] do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace). V případě zákazníka s distribuční sazbou D01d nebo C01d se částky smluvních pokut snižují o polovinu.
3. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
4. Okresní soud napadeným rozsudkem návrhu vyhověl ohledně částky 4 012,02 Kč s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 404,08 Kč za dobu od 3. 1. 2023 do zaplacení, z částky 840,86 Kč za dobu od 2. 2. 2023 do zaplacení a z částky 667,08 Kč za dobu od 17. 5. 2023 do zaplacení (výrok I), zatímco ohledně smluvních pokut ve výši 10 800 Kč a 14 400 Kč žalobu zamítl (výrok II), současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Zamítavou část napadeného rozsudku soud prvního stupně odůvodnil tím, že nedošlo k platnému sjednání smluvní pokuty. Vyšel z toho, že předmětný závazkový vztah mezi účastníky má povahu spotřebitelského vztahu. Podle názoru okresního soudu přitom není ustanovení o smluvní pokutě ve smyslu § 1811 odst. 1 o. z. formulováno jasně a srozumitelně, neboť sice bylo umístěno v části smlouvy označené jako „smluvní sankce“, ale na zadní straně smlouvy, malým písmem, komplikovaně a nesrozumitelně, což by již samo o sobě bylo důvodem absolutní neplatnosti tohoto ujednání podle § 588 o. z. Primárně ovšem okresní soud vystavěl zamítnutí žaloby na závěru, že k ujednání o smluvní pokutě za předčasné ukončení nelze přihlížet jako k ujednání nepřiměřenému ve smyslu § 1813 o. z. Úvahu o nepřiměřenosti ujednání zakládající významnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch žalované jako spotřebitele založil na tom, že konstruuje povinnost žalované hradit částku v paušální výši za každý měsíc za dobu, po kterou měl trvat původně sjednaný závazkový vztah, přestože žalovaná neměla povinnost čerpat plyn a elektřinu. Smluvní pokuta tak postrádá funkci kompenzační. Dále přihlédl k tomu, že žalobkyně může od smlouvy odstoupit a nárokovat smluvní pokutu již po dvou nezaplacených zálohách, ačkoliv výše záloh nevypovídá nic o skutečné spotřebě, tudíž k odstoupení od smlouvy dochází bez vazby na množství odebraného plynu či elektřiny a výši dluhu. Žalobkyně naopak není ani při porušení základních povinností stíhána smluvní pokutou. Výše smluvní pokuty není sjednávána individuálně ve vazbě na sjednanou výši záloh, resp. předpokládaný objem dodaného plynu nebo elektřiny. Okresní soud nadto dovodil, že žalobkyni nemůže předčasným ukončením dodávek vzniknout ani hypotetická škoda, neboť nasmlouvanou elektřinu a plyn např. může prodat jiným zákazníkům, s tím, že je na podnikateli, aby nesl přiměřenou míru rizika ztráty, přičemž toto riziko nesmí přenášet smluvními pokutami na spotřebitele. Okresní soud poukázal rovněž na článek 12 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944, o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, který pro případ ukončení smlouvy na dobu určitou ze strany spotřebitele umožňuje, aby dodavatel energie sjednal poplatek za předčasné ukončení smlouvy, ovšem tyto poplatky musí být přiměřené a nesmějí přesáhnout přímou hospodářskou ztrátu, kterou dodavatel nebo účastník trhu vykonávající služby agregace utrpěl v důsledku vypovězení smlouvy zákazníkem, včetně nákladů na případné investice v rámci balíčku nebo na služby, které již byly zákazníkovi poskytnuty jako součást plnění smlouvy. Důkazní břemeno týkající se výše přímé hospodářské ztráty přitom podle této směrnice nese dodavatel. V daném případě se nemůže jednat o řádně vypočtenou hospodářskou ztrátu, protože výše smluvní pokuty je u všech zákazníku stejná a není nijak provázána s výši sjednaných záloh ani s předpokládaným množstvím odebraného plynu a elektřiny.
5. Proti zamítavé části rozsudku podala odvolání žalobkyně, která nesouhlasila s argumentací soudu prvního stupně. Zdůraznila, že z hlediska aplikace § 1813 o. z. je třeba posoudit nejen, jestli smluvní ujednání zakládá nerovnováhu, ale rovněž to, zda je tato nerovnováha v rozporu s požadavkem přiměřenosti a zda je významná, což soud prvního stupně neučinil. V tomto případě účastníci ujednali v části označené jako „smluvní sankce“ pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, smluvní pokutu ve výši 800 Kč pro kategorii domácnost za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od [Anonymizováno] do konce doby trvání smlouvy. V bezprostředně navazující části smlouvy „prohlášení zákazníka“ žalovaná výslovně prohlásila, že uzavřením smlouvy na dobu určitou získává výhodu v podobě jistoty nezvýšení ceny plynu a elektřiny po sjednanou dobu, oproti které však stojí povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu s náhradoškodovou funkcí v případě zapříčinění předčasného ukončení smlouvy. Současně byla žalovaná poučena, jaké činnosti je žalobkyně nucena konat v souvislosti se smlouvou uzavíranou na dobu určitou oproti smluvním vztahům na dobu neurčitou a jaké škody žalobkyni vznikají v důsledku předčasného ukončení smlouvy na dobu určitou. Nedůvodné jsou rovněž pochybnosti okresního soudu ohledně jasnosti a srozumitelnosti předmětného ujednání. Písmo použité ve smlouvě není o nic méně čitelné než běžně užívaná písma např. na obalech potravinových výrobků. Žalobkyně zveřejňuje formuláře smluv na svých webových stránkách. Předmětné ustanovení je stejně jako celá smlouva napsáno ve spisovném českém jazyce a gramaticky správně. Lze legitimně očekávat, že spotřebitelé v České republice ve 21. století umí číst a jsou schopni porozumět textu v úředním jazyce. Textace není o nic složitější, než je jazyk, jímž jsou standardně psány v ČR právní předpisy. Žalobkyně poukázala na ust. § 4 o. z., které platí i pro právní vztahy se spotřebiteli a které znamená, že každý může důvodně očekávat v právním styku, že jedná s osobou nadanou rozumem průměrného člověka, která jej užívá s běžnou péčí a opatrností. Dle žalobkyně je tak ujednání o smluvní pokutě zcela srozumitelné v tom smyslu, že v případě nedodržení doby trvání smlouvy z důvodů na straně zákazníka, bude žalobkyně požadovat uhrazení smluvní pokuty. Soud prvního stupně dospěl k nesprávnému skutkovému zjištění, že žalobkyně není ani při porušení základních povinností stíhána smluvní pokutou. Z obou uzavřených smluv naopak vyplývá, že smluvní pokuta zajišťující povinnosti žalované je vyvažována reciproční smluvní pokutou utvrzující povinnosti žalobkyně, pokud neoprávněně přeruší dodávku do odběrného místa zákazníka. Účel smluvní pokuty nejde proti hypotéze smluvní pokuty, neboť v případě opakovaného porušení smluvených platebních povinností se zákazník/žalovaná dopouští neoprávněného odběru elektřiny či plynu ve smyslu ust. § 51 odst. 1 písm. b) a § 74 odst. 1 písm. b) energetického zákona. Není tak na vůli žalobkyně, zda při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností přeruší dodávku energií a od smlouvy odstoupí, ale je to jediná možnost, jak může zvrátit protiprávní stav, a je to i její zákonná povinnost ve smyslu povinnosti předcházet škodám podle § 2900 o. z. Žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019 s tím, že podle právního názoru vyjádřeného v tomto rozhodnutí smluvním stranám zákon nebrání, aby si ujednaly vznik práva na smluvní pokutu jak ve vazbě na porušení právní povinnosti, tak i na další právní skutečnost včetně odstoupení od smlouvy věřitelem pro porušení povinnosti dlužníkem. Navíc v daném případě je vznik práva na smluvní pokutu vázán na ukončení dodávky, nikoli na odstoupení od smlouvy, jak mylně dovozuje soud prvního stupně. Žalobkyně dále vytýkala okresnímu soudu, že zcela pominul veškeré výhody, které se žalované dostaly uzavřením smluv na dobu určitou, a to zejména pevné ceny plynu a elektřiny po sjednanou dobu trvání smlouvy. Okresním soudem zmiňovanou evropskou směrnici aplikovat v projednávané věci nelze, protože nemá jednak přímou účinnost a jednak reguluje situace, kdy se spotřebitel sám rozhodne smlouvu předčasně ukončit, nikoli případy, kdy poruší své povinnosti a zaviní neoprávněný odběr. U odvolacího jednání žalovaná dodala, že předmětné ujednání o smluvní pokutě je transparentní a přiměřené, a poukázala v tomto směru na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 16 Co 107/2024 a 57 Co 107/2024 a na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci sp. zn. 69 Co 147/2024. Žalobkyně navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadené části zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, případně jej změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl.
6. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.
7. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací [§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] přezkoumal u odvolacího jednání prvostupňový rozsudek v napadené části výroku, včetně řízení předcházejícího jeho vydání (podle pravidel uvedených v § 206, § 212 a § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.
8. Prvostupňový soud dospěl na základě provedených důkazů ke správným skutkovým zjištěním, která tudíž odvolací soud jako správná přejímá a pro stručnost na ně v plné šíři odkazuje. V zájmu úplnosti skutkových zjištění ohledně stylizace smlouvy a klíčového ujednání i jejich typografického řešení odvolací soud zopakoval důkazy provedené prvostupňovým soudem v podobě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 8. 3. 2022 a smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 3. 3. 2022 (§ 213 odst. 1, odst. 2 o. s. ř.).
9. V části smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 8. 3. 2022 označené jako „smluvní sankce“ si účastníci sjednali následující: „Strany utvrzují řádné plnění významných povinností dle Smlouvy pokutami. Zákazník je povinen uhradit [Anonymizováno] pokutu určenou jako násobek částky 800 pro kat. Domácnost či 4 000 Kč pro kat. Maloodběratel a počtu kalendářních měsíců, vč. započatých a nedokončených, následujících po dni ukončení nebo přerušení dodávky od [Anonymizováno] do konce sjednané doby trvání Smlouvy (nebo Prolongace), pokud: (i) opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost dle Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti, a zda následně dojde k odstoupení od Smlouvy ze strany [Anonymizováno]), nebo (ii) způsobí nemožnost dodávky ze strany [Anonymizováno], nebo (iii) učiní bez souhlasu [Anonymizováno] či bez důvodu na její straně jakýkoli projev vůle směřující k předčasnému ukončení Smlouvy či změně dodavatele v rozporu se závazkem na dobu určitou dle Smlouvy (bez ohledu na to, vůči komu byl učiněn, zda se tak stalo opožděně, zda trpěl vadami, či na to, jak a kým je Smlouva/dodávka následně ukončena; za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručená výpověď Smlouvy na dobu určitou ke sjednanému dni jejího ukončení ve spojení se změnou dodavatele). Je-li Zákazník v nejnižším pásmu ročního odběru dle Ceníku, shora uvedené částky pokut o odstupného se snižují o . Učiní-li Zákazník shora uvedený projev vůle v průběhu třetího roku od účinnosti Smlouvy, nejde o porušení Smlouvy a shora uvedená pokuta za předčasné ukončení Smlouvy/dodávky se mění na odstupné a jeho výše činí čtvrtinu shora uvedených částek pokut. Zákazník se zprostí povinnosti úhrady pokuty dle (iii), pokud svůj projev vůle včas odvolá/vezme zpět a odstraní jeho následky vůči [Anonymizováno]. Zákazník je povinen bez zbytečného odkladu poskytnout [Anonymizováno] součinnost nezbytnou k zahájení dodávky na základě Smlouvy, zejména nečinit právní či jiná jednání bránící v plnění takového jejího závazku (vč. provedení změny dodavatele), vyjma těch, k nimž je oprávněn ze zákona. V případě porušení této povinnosti je Zákazník povinen zaplatit [Anonymizováno] poutu 3 000 Kč pro kat. Domácnost a 10 000 Kč pro kat. Maloodběratel. Stejnou pokutu je povinen uhradit Zákazník, který uvede [Anonymizováno] v omyl tím, že ukončí Smlouvu dohodou nebo výpovědí dle § 11e EZ, a v rozporu s důvodem v ní uvedeným bude v OM pokračovat v odběru u jiného dodavatele. Zákazník je povinen zaplatit [Anonymizováno] pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této Smlouvy přesahující 10 dní. Nárok na úrok z prodlení v zákonné výši tím není dotčen. Zákazník je povinen vyúčtovanou pokutu uhradit ve lhůtě platné pro splatnost vyúčtování dle OP. Pokuty zahrnují též příp. náhradu škody vzniklou [Anonymizováno] v důsledku porušení utvrzené povinnosti Zákazníkem (vyjma škody dle čl. 7.
2. OP). V případě Zákazníka kat. Maloodběratel má [Anonymizováno] vedle práva na pokutu též právo na náhradu škody vyplývající z porušení téže povinnosti v rozsahu převyšujícím uhrazenou pokutu. [Anonymizováno] je povinna uhradit Zákazníkovi se splat. 30 dnů od doručení výzvy pokutu 3 000 Kč, pokud z důvodu výhradně na její straně: (i) neprovede změnu dodavatele/nezahájí dodávku dle Smlouvy, (ii) dojde k přerušení dodávky do OM Zákazníka na základě její neoprávněné žádosti, a dále pokutu 100 Kč v případě prodlení více než 10 dní s vrácením přeplatku nad 500 Kč. Tím není dotčeno právo Zákazníka na náhradu škody převyšující uhrazenou pokutu. Zákazník bere na vědomí, že v případě nedodržení standardů kvality dodávek má na žádost nárok na náhrady dle vyhl. Č. 545/2006 Sb. Pokuty/náhrady nejsou započitatelné oproti pohledávkám [Anonymizováno]. Ustanovení tohoto o násl. článku jsou účinná dnem platnosti Smlouvy.“ V pasáži „Prohlášení zákazníka“ žalovaná vzala na vědomí, že se jí dostává nižší ceny zafixované na sjednanou dobu a že pro ni žalobkyně zajistí plyn předem na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby, což znamená, že v případě předčasného zrušení závazku jí může neodebráním takto zajištěného plynu vzniknout škoda v důsledku volatilních cen na velkoobchodním trhu včetně zajištění měnového rizika, marně vynaložených akvizičních/provizních nákladů a dodatečných admin. nákladů.
10. V části smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 3. 3. 2022 označené jako „smluvní sankce“ si účastníci sjednali následující: „Strany utvrzují řádné plnění významných povinností dle Smlouvy pokutami. Zákazník je povinen uhradit [Anonymizováno] pokutu určenou jako násobek částky 800 pro kat. Domácnost či 4 000 Kč pro kat. Podnikatel a počtu kalendářních měsíců, vč. započatých a nedokončených, následujících po dni ukončení nebo přerušení dodávky od [Anonymizováno] do konce sjednané doby trvání Smlouvy (nebo Prolongace), pokud: (i) opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost dle Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti, a zda následně dojde k odstoupení od Smlouvy ze strany [Anonymizováno]), nebo (ii) způsobí nemožnost dodávky ze strany [Anonymizováno], nebo (iii) učiní bez souhlasu [Anonymizováno] či bez důvodu na její straně jakýkoli projev vůle směřující k předčasnému ukončení Smlouvy či změně dodavatele v rozporu se závazkem na dobu určitou dle Smlouvy (bez ohledu na to, vůči komu byl učiněn, zda se tak stalo opožděně, zda trpěl vadami, či na to, jak a kým je Smlouva/dodávka následně ukončena; za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručená výpověď Smlouvy na dobu určitou ke sjednanému dni jejího ukončení ve spojení se změnou dodavatele). V případě zákazníka s distribuční sazbou D01d nebo C01d dle Ceníku se pokuty dle předchozí věty snižují o . Zákazník se zprostí povinnosti úhrady pokuty dle (iii), pokud svůj projev vůle včas odvolá/vezme zpět a odstraní jeho následky vůči [Anonymizováno]. Zákazník je povinen bez zbytečného odkladu poskytnout [Anonymizováno] součinnost nezbytnou k zahájení dodávky na základě Smlouvy, zejména nečinit právní či jiná jednání bránící v plnění takového jejího závazku (vč. provedení změny dodavatele), vyjma těch, k nimž je oprávněn ze zákona. V případě porušení této povinnosti je Zákazník povinen zaplatit [Anonymizováno] poutu 3 000 Kč pro kat. Domácnost a 10 000 Kč pro kat. Podnikatel. Stejnou pokutu je povinen uhradit Zákazník, který uvede [Anonymizováno] v omyl tím, že ukončí Smlouvu dohodou nebo výpovědí dle § 11e EZ, a v rozporu s důvodem v ní uvedeným bude v OM pokračovat v odběru u jiného dodavatele. Zákazník je povinen zaplatit [Anonymizováno] pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této Smlouvy přesahující 10 dní. Nárok na úrok z prodlení v zákonné výši tím není dotčen. Zákazník je povinen vyúčtovanou pokutu uhradit ve lhůtě platné pro splatnost vyúčtování dle OP. Pokuty zahrnují též příp. náhradu škody vzniklou [Anonymizováno] v důsledku porušení utvrzené povinnosti Zákazníkem (vyjma škody dle čl. 7.
2. OP). V případě Zákazníka kat. Podnikatel má [Anonymizováno] vedle práva na pokutu též právo na náhradu škody vyplývající z porušení téže povinnosti v rozsahu převyšujícím uhrazenou pokutu. [Anonymizováno] je povinna uhradit Zákazníkovi se splat. 30 dnů od doručení výzvy pokutu 3 000 Kč, pokud z důvodu výhradně na její straně: (i) neprovede změnu dodavatele/nezahájí dodávku dle Smlouvy, (ii) dojde k přerušení dodávky do OM Zákazníka na základě její neoprávněné žádosti, a dále pokutu 100 Kč v případě prodlení více než 10 dní s vrácením přeplatku nad 500 Kč. Tím není dotčeno právo Zákazníka na náhradu škody převyšující uhrazenou pokutu. Zákazník bere na vědomí, že v případě nedodržení standardů kvality dodávek má na žádost nárok na náhrady dle vyhl. Č. 540/2005 Sb. Pokuty/náhrady nejsou započitatelné oproti pohledávkám [Anonymizováno]. Ustanovení tohoto o násl. článku jsou účinná dnem platnosti Smlouvy.“ V pasáži „Prohlášení zákazníka“ žalovaná vzala na vědomí, že se jí dostává nižší ceny zafixované na sjednanou dobu a že pro ni žalobkyně zajistí elektřinu předem na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby, což znamená, že v případě předčasného zrušení závazku jí může neodebráním takto zajištěné elektřiny vzniknout škoda v důsledku volatilních cen na velkoobchodním trhu včetně zajištění měnového rizika, marně vynaložených akvizičních/provizních nákladů a dodatečných admin. nákladů.
11. Výše jmenované důkazy odvolací soud vyhodnotil jako zákonné, pro meritum případu relevantní, věrohodné, vzájemně souladné a odpovídající též ostatním důkazům a skutkovým tvrzením žalobkyně. Další důkazy neprovedl, protože nebyly navrženy a ani v zákonném smyslu nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.
12. Při právní kvalifikaci případu se odvolací soud řídil těmito úvahami. Účastníci mezi sebou založili jednak závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu [§ 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „e. z.“)] a jednak závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 e. z.). Žalobkyně jako obchodnice s plynem a elektřinou na základě těchto smluv plnila svou povinnost a dodávala žalované jako zákaznici plyn a elektřinu do odběrného místa. Šlo v obou případech o právní vztah podnikatel - spotřebitel, protože zatímco žalobkyně smlouvu uzavřela jako obchodní korporace zapsaná do obchodního rejstříku v rámci svého podnikání, žalovaná tak učinila mimo rámec jakéhokoli podnikání (ani jedna ze smluv neobsahuje jakýkoliv údaj, který by byť jen naznačoval, že žalovaná uzavírá smlouvu jako podnikatel); za účelem uspokojení základní potřeby dodávky energií (§ 1810 ve spojení s § 419 o. z.). Podle § 1813 první věty o. z. se „má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.“ Podle § 1815 o. z. se „k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.“ V těchto ustanoveních o. z. je provedena směrnice Rady č. 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (dále jen směrnice), v jejímž duchu je nutno o. z. vyložit. V tomto ohledu analýza smluvního ujednání zahrnuje ověření, zda: a) jde o smluvní ujednání, jež b) zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, přičemž c) jde o nerovnováhu v neprospěch spotřebitele a d) tato nerovnováha je v rozporu s požadavkem přiměřenosti.[footnoteRef:1] Podle čl. 3 směrnice je smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají ze smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Zároveň platí, že podmínka je vždy považována za nesjednanou individuálně, pokud byla sepsána předem a spotřebitel tak nemohl mít žádný vliv na obsah podmínky. Podle čl. 5 směrnice v případě smluv, v nichž jsou všechny nebo některé podmínky nabízené spotřebiteli předloženy písemně, musí být tyto podmínky sepsány jasným a srozumitelným jazykem. Jasnost a srozumitelnost má přitom dvě roviny: formální a obsahovou.[footnoteRef:2] Co se týče otázky, odporuje-li nerovnováha práv či povinností ve spotřebitelův neprospěch požadavku přiměřenosti (tedy právnímu principu poctivosti – objektivní dobré víry), pak podle judikatury SDEU je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy.[footnoteRef:3] Ze směrnice též plyne, že při hodnocení kritéria přiměřenosti je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávacích pozic (např. odbornost stran), zda měl spotřebitel nějakou pohnutku k tomu, aby souhlasil s danou smluvní podmínkou a zda zboží bylo dodáno nebo služby poskytnuty na jeho zvláštní objednávku. Požadavek přiměřenosti může být podnikatelem naplněn, jestliže jedná poctivě a přiměřeně s druhou stranou, jejíž oprávněné zájmy musí vzít v úvahu. Obsah smlouvy má být rozumně odůvodněn. [1: viz Hulmák, M. Kontrola cenových ujednání ve spotřebitelských smlouvách. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 12 – 38. ] [2: Viz Hulmák, M., a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část § 1721 - § 2054. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2014, str. 410 a 428.] [3: Viz rozsudek ESD ze dne 14. 3. 2013, Mohamed Aziz, C-415/11.]
13. Odvolacímu soudu je z úřední činnosti (např. věc sp. zn. 16 Co 61/2021) známo, že žalobkyně dříve ve svých smluvních vzorech používala jinou pasáž pojednávající o smluvních sankcích; smluvní vzory prošly v tomto směru poměrně výraznou změnou k lepšímu. Především v tom, že je celá pasáž nazvána jednoznačně „Smluvní sankce,“ což v průměrně bdělém spotřebiteli nemůže vzbudit sebemenší pochybnost o jejím účelu. To také snižuje problematičnost typografické úpravy, kdy je ujednání stále tvořeno jednolitým tokem drobného textu zahrnujícím více skutkových podstat smluvní pokuty. Ostatně, takto je upravena celá strana smlouvy, která je přitom stranou první. Žalobkyně také – a to prvostupňový soud především pominul – smluvně převzala povinnost zaplatit žalované smluvní pokuty ve čtyřech různých případech: nezahájení dodávky, protiprávního přerušení dodávky, odepření změny dodavatele a prodlení s vrácením přeplatku. Tedy pro situaci nesplnění základních a ze zákazníkova pohledu klíčových smluvních povinností, čímž se vzájemná práva a povinnosti znatelně vyrovnávají. Smluvní pokuty uložené žalované pak zahrnují též náhradu škody způsobené porušením takto utvrzené povinnosti, což je ve prospěch žalované. Žalobkyně dále vypustila problematickou část ujednání o pokutě v důsledku uzavření dohody o zániku závazku a následného odběru od jiného dodavatele [tedy v jistém smyslu pro případ výkonu práva žalované rozvázat závazek ze smlouvy dohodou a přejít k jinému dodavateli, zaručenému v obecné rovině v § 28 odst. 1 písm. e) § 62 odst. 1 písm. b) e. z.]. Zpřesnila též ujednání o „uvedení [Anonymizováno] v omyl“ tak, že dává smysl. Totiž odkazem na § 11e e. z., podle nějž, „zaniklo-li zákazníkovi … vlastnické nebo užívací právo k odběrnému místu, je oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu.“ Ujednání se tedy již jednoznačně vztahuje na situaci, kdy zákazník lživě vysvětluje nutnost zrušení závazku zánikem práva k odběrnému místu. Žalobkyně též podstatně zjednodušila a zpřehlednila formulaci celé pasáže, kdy jsou výše a výpočet prvních smluvních pokut uvedeny hned na začátku a za nimi již následuje výčet konkrétních skutkových podstat. Jednotlivé pasáže první strany smlouvy jsou přitom smysluplně řazeny. Smluvní sankce hovoří o případech porušení smlouvy, takže je pochopitelné, že představuje teprve pátou pasáž v pořadí, přičemž vzhledem ke své délce by nedávalo smysl a bylo stěží proveditelné, aby byla jako obsahově do jisté míry související jaksi „vložena“ do oddílu „Uzavření a trvání smlouvy.“ Všechny smluvní pokuty jsou sjednány písemně, s jasným vysvětlením výpočtu. Na rozdíl od soudu prvního stupně má proto odvolací soud za to, že ujednání o smluvních pokutách je v obou smlouvách formulováno jasně a srozumitelně ve smyslu § 1811 o. z.
14. Přes výše konstatovanou změnu k lepšímu dospěl odvolací soud vzhledem k dalším zjištěným okolnostem souvisejícím se samotným věcným obsahem ujednání o smluvní pokutě k závěru, že se jedná v kontextu s obsahem celé smlouvy o ustanovení nepřiměřené. Odvolací soud plně uznává, že žalobkyně má legitimní důvod požadovat, aby žalovaná platila kupní cenu za odebraný plyn a elektřinu a aby po celou dobu, na kterou byl smluvní vztah sjednán, byly smluvní podmínky ze strany žalované dodržovány. Stejně tak odvolací soud nezpochybňuje oprávněnost požadavku žalobkyně na utvrzení některých povinností ze strany žalované smluvní pokutou. Pokud by byly smluvní pokuty sjednány ve smlouvách transparentně, jasně a srozumitelně, v přiměřené výši a současně byly vyváženy obdobnými právy spotřebitele, bylo by možno je akceptovat, což ostatně tento odvolací soud deklaroval již ve svém rozsudku ze dne 19. 5. 2021, č. j. 16 Co 61/2021-88 a nemá důvod na tomto přístupu cokoli měnit. S ohledem na zákonný požadavek přiměřenosti ujednání ve spotřebitelských smlouvách však nelze akceptovat, aby „jednotková“ (měsíční) výše smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy byla vyšší než sjednaná výše měsíčních záloh (plyn: smluvní pokuta 400 Kč za každý měsíc x zálohy 250 Kč měsíčně; elektřina: smluvní pokuta 800 Kč za každý měsíc x zálohy Kč měsíčně), tj. vyšší než celková cena za předpokládaný objem dodaného plynu a elektřiny. Náhradoškodová funkce smluvní pokuty je v projednávané nesmyslně nadsazená, kdy si lze stěží představit, že škoda, která by měla být žalobkyni způsobena předčasným zrušením závazku v důsledku „volatilních cen na velkoobchodním trhu včetně zajištění měnového rizika, marně vynaložených akvizičních/provizních nákladů a dodatečných admin. nákladů“, bude dokonce vyšší než celková kupní cena za předpokládaný objem dodaného plynu a elektřiny. Právě v tomto ohledu se tato konkrétní posuzovaná věc liší od věcí posuzovaných Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. 16 Co 107/2024 a 57 Co 107/2024 a Krajským soudem v Ostravě, pobočkou v Olomouci pod sp. zn. 69 Co 147/2024, ve kterých byla naopak „jednotková“ výše smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy nižší než sjednaná výše měsíčních záloh. Taková smlouva je vskutku nevyvážená a v konečném důsledku způsobuje významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Uvedenou nerovnováhu není způsobilá vyvážit ani nižší než standardní cena plynu a elektřiny v rámci produktové řady Optimal a jistota nezvýšení ceny po sjednanou dobu.
15. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadeném II výroku ve věci samé, byť z poněkud jiných důvodů, jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně souvisejícího výroku III o náhradě nákladů řízení.
16. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., a protože procesně úspěšné žalované v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly (žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila, ani se nedostavila k odvolacímu jednání), rozhodl, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nemá.
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.