16 Co 119/2024 - 100

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců Mgr. Dušana Broulíka a Mgr. Davida Mařádka v právní věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0], [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0], [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0], [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0], [Anonymizováno] o zaplacení 77 106 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. února 2024, č. j. 81 C 395/2022-68 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 10 938,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem], advokáta, se sídlem [Anonymizováno], [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v Ostravě dne 29. 7. 2022 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 77 106 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že si u žalované na základě telefonické objednávky (následně stvrzené e-mailem ze dne 22. 3. 2022) objednal vyložení 3 ks betonových panelů jeřábem AC40 na stavbě jeho rodinného domu. Pracovník žalované se dne 22. 3. 2022 dostavil na místo. Při vykládce druhého ze tří panelů však došlo k nehodě, kdy se vykládaný panel uvolnil, spadl a poškodil se. Při pádu pak poškodil i poslední třetí panel a došlo také k poškození nákladního vozidla a ke zranění osoby [jméno FO]. Po samotné nehodě byl žalobce kontaktován zástupcem žalované, panem [jméno FO], který po něm žádal, aby mu objednávku zaslal ještě písemně. Tomu žalobce vyhověl a odeslal mu objednávku e-mailem ze dne 22. 3. 2022 v čase 18:38 hodin. Žalovaná při plnění svého smluvního závazku způsobila žalobci škodu, která spočívá v poškození 2 ks panelů. Dle cenové nabídky činila cena dvou poškozených panelů částku 77 106 Kč vč. DPH. Žalovaná byla dne 21. 6. 2022 vyzvána k zaplacení vzniklé škody, lhůta k plnění uplynula dne 28. 6. 2022. V průběhu řízení doplnil, že telefonickou objednávku s žalovanou učinil někdy v průběhu měsíce února 2022. Pokud jde o konkrétní práce, které byly předmětem objednávky, jednalo se o naložení betonových kusů z korby přistaveného nákladního vozidla, včetně tedy jejich upevnění k jeřábu, jejich přemístění pomocí jeřábu nad místo složení a následné složení na místo, které určil, když se jednalo o strop mezi přízemím a prvním patrem budoucího rodinného domu. Může zcela vyloučit, že by předmětem objednávky nebyly vazačské práce. Pod takzvanými jeřábnickými službami si představoval, že prostě žalovaná zajistí vyložení a složení panelů včetně všech doprovodných činností a úkonů, které s tím souvisí. Ze strany žalované se jednalo již o druhé plnění na dané stavbě, neboť již předtím vykládala první várku dodaných panelů. Jeho objednávka přitom byla úplně stejná. Tehdy ani nyní po něm nikdo nepožadoval, aby cokoliv vázal. Rozdíl byl jenom v tom, že v případě projednávané kauzy dorazil pracovník žalované [jméno FO] sám, přičemž tehdy ještě s kolegou. V prvním případě [jméno FO] zavazoval popruhy a kolega obsluhoval jeřáb, ve druhém případě pak sám [jméno FO] zavazoval popruhy a následně obsluhoval jeřáb. Jeho role při obou vykládkách spočívala pouze v tom, že ukazoval, kde mají být panely složené. Ani v obou případech vykládky přítomný [jméno FO] neprováděl žádné vazačské ani jeřábnické práce. Posléze žalobce doplnil, že původně jeřábnické práce dělala jiná firma, která však neměla na předmětné panely jeřáb a žalobci sdělila, že se pokusí někoho sehnat. Na základě toho pak byl žalobce telefonicky kontaktován, nyní už ví, že se jednalo o [jméno FO]. Domluvili si spolu termín na místě stavby, kdy přijelo auto s nápisem [právnická osoba] a on [jméno FO] sdělil, co je zapotřebí. [jméno FO] si prošel stavbu, ukázal mu jeřábnický plán, chtěl vědět detaily ohledně váhy panelu. Přeměřoval vzdálenosti, vytýčil trasu, kde by se to zvedalo. Zeptal se ho, zda používají ocelové řetězy, když mu řekl, že tak se to nedělá, že se to dělá popruhy a že pokud bude chtít, tak přivezou nové popruhy. Žalobce neměl důvod provádět vazačské práce. Tyto prováděl [jméno FO] sám, žalobce pouze pomáhal dle pokynů [jméno FO] umísťovat popruhy v místě, když tyto popruhy již uvazoval [jméno FO] sám a vše si vždy zkontroloval. Pokud jde o příčinu pádu, pak jeden z popruhů, které panely držely, se protrhl, panel pak zůstal zavěšený na zbývajícím druhém popruhu a na druhé straně se naklonil zčásti na korbu auta a zčásti na zem. V případě první vykládky a rovněž v případě vykládky prvního panelu u druhé vykládky se panely zvedaly rovnoměrně. V případě vykládky druhého panelu jedna strana se zvedala dříve a až poté, kde byla zvednutá o 30, 40 až půl metru, se začala zvedat druhá strana. Na toto máváním upozornil jeřábníka, ten se vyklonil a řekl, že je to dobrý. Dva až tři dny po incidentu upozornil policii na to, že viděl v okně, kde byl polystyren poškozený, jako by tam panel zavadil. Žalobce si u žalované objednal vyložení panelů jeřábem, když tuto povinnost žalovaná nesplnila, ať už proto, že došlo ke špatnému uvázání nebo porušení povinnosti při zvedání panelu jeřábem.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že s nárokem uplatněným žalobou nesouhlasí a navrhovala zamítnutí žaloby. Je pravdou, že žalobce si u žalované objednal jeřábnické práce a za tímto účelem na místo vykládky určené žalobcem zaměstnanec žalované [jméno FO] přistavil požadovaný jeřáb. Žalovaná se však zavázala poskytnout žalobci pouze jeřábnické práce. Příčinou poškození panelu ovšem nebylo provádění těchto jeřábnických prací, nýbrž vadné provedení vazačských prací (to je vadné upevnění břemene k jeřábu), které na místě prováděl sám žalobce společně se svým známým [jméno FO]. Zvedání břemene se skládá v podstatě ze dvou činností, jednak jsou to ty vlastní jeřábnické práce a jednak jsou to práce vazačské. Pro obě tyto činnosti je třeba mít odlišná oprávnění, jsou vykonávány odlišnými osobami, když jeřábník musí sedět v jeřábu, nemůže běhat kolem břemene a uvazovat jej. Z technické normy ISO 12480-1 vyplývá jednoznačně ve vztahu k jeřábníkovi, že jeřábník je zodpovědný za správné ovládání jeřábu v souladu s požadavky výrobce, vždy se musí řídit pouze pokyny vazače signalisty. Skutečnost, že jeřábník musí být kompetentní ve vázání břemen a znalosti dorozumívacích znamení nezakládá odpovědnost jeřábníka za uvázání břemene. Tato odpovědnost je ryze na vazači, který je odpovědný za uvázání a odvázání břemene a za použití vhodných příslušenství pro zdvihání v souladu s navrženým postupem manipulace. V případě druhého panelu nastal problém v momentě, kdy toto břemeno bylo zdviháno a bylo úkolem vazače dát jeřábníkovi pokyn stůj, pokyn polož břemeno. Vazač to zjevně neudělal. To, že vázací prostředky správně fungují na zvedaném břemeni, to nemůže ovlivnit jeřábník, proto tam je osoba vazače. Škodu si žalobce způsobil sám, tím že porušil povinnosti při vázání břemene a při organizaci a dohledu nad zvedáním tohoto břemene, když si zřejmě nevšiml toho, že popruh vyskočil z podložky, která tam byla právě proto, aby nedošlo k přetržení popruhu a v důsledku toho k tomuto přetržení došlo.

3. Okresní soud v Ostravě jako soud prvního stupně rozsudkem identifikovaným v záhlaví rozhodl tak, že žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 77 106 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 29. 6. 2022 do zaplacení, zamítl (výrok I.) a zavázal žalobce zaplatit žalované náhradu nákladů řízení (výrok II.). V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že má v řízení za prokázané, že dne 22. 3. 2022 žalovaná prostřednictvím svého zaměstnance [jméno FO] prováděla dílo na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo, jejímž předmětem byla vykládka tří kusů betonových panelů jeřábem AC40 z korby nákladního automobilu dopravce na stavbu žalobce, jako objednatele díla, na adrese [adresa]. V rámci policejního vyšetřování události z 22. 3. 2022 podal vysvětlení ředitel úseku montážních mechanismů žalované [jméno FO], který obecně popsal postup žalované společnosti při objednávání jeřábnické práce, když vazačské práce jejich divize nezajišťuje a požadují jejich zajištění po klientovi. Pokud by měl zákazník zájem i o vazačské práce, musí si o tuto službu říct. V daném případě žalobce převzal příkaz k jízdě, ve kterém je uvedeno poučení, že objednatel odpovídá za práci kvalifikovaných vazačů a rovněž svým podpisem potvrdil všeobecné dodací podmínky, ze kterých vyplývá, mimo jiné, odpovědnost objednatele za práci kvalifikovaných vazačů, technické vyřešení úvazků, určení vázacích míst a způsobů uvázání břemene, zpracování technologického postupu zvedacích operací a samotné provedení vazačských prací. Rovněž výpověďmi svědků [jméno FO] a [jméno FO] bylo v řízení prokázáno, že vazačské práce nebyly předmětem smlouvy o dílo. V řízení bylo prokázáno výpověďmi svědků a policejním spisem, že při vykládání betonových panelů byly použity popruhy dodané žalovanou, když veškeré použité popruhy a řetězy měly potřebné certifikáty a dle norem a certifikátů byly použité vazačské prostředky dostačující k jejich použití. V řízení bylo nesporné, že při výkladce panelu 22. 3. 2022 na místě vykládky byli přítomni žalobce, jeho pomocník [jméno FO], zaměstnanec žalované [jméno FO] (jeřábník), a dále řidič dopravce, který se na překladu panelů z korby nákladního automobilu na stavbu žalobce nepodílel. S výjimkou výpovědí svědka [jméno FO] bylo všemi dalšími důkazními prostředky v řízení prokázáno, že na vazačských pracích se podílel žalobce spolu s [jméno FO], když zaměstnanec žalované [jméno FO] se na vazačských pracích nepodílel. Tato skutečnost je uvedena i v úředním záznamu Policie České republiky z 22. 3. 2022, dle kterého žalobce uvedl, že lana uvazoval on a pan [jméno FO] s tím, že vlastní stavební firmu a jeřáb s jeřábníkem byli objednáni pouze na vyzvednutí, nikoliv na uvázání trámů. Rovněž [jméno FO] bezprostředně po dané události, a to 23. 3. 2022, do úředního záznamu o podání vysvětlení uvedl, že řidič jeřábu dodal pouze textilní pás a zbytek prací vykonávali s žalobcem, a to včetně umísťování vložek proti poškození textilního pásu. V řízení byli vyslechnuti policisté, kteří sepisovali předmětné úřední záznamy, a to [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], kteří jednoznačně uvedli, že to, co je uvedeno v úředních záznamech, odpovídá výsledku jejich šetření a tomu, co daná osoba uvedla. [tituly před jménem] [jméno FO] dále uvedl, že s [jméno FO] dne 23. 3. 2022 v nemocnici hovořil po předchozím souhlasu lékaře, když pan [jméno FO] na něj z hlediska zdravotního stavu působil tak, že vnímal, odpovídal na otázky, věděl, o čem se baví a neměl s tím žádný problém, rozuměl mu, pamatoval si na danou událost. Nevzpomněl si, že by si stěžoval na bolesti nebo na to, že je pod nějakými léky, pokud by toto uvedl, pak by se to v úředním záznamu o podání vysvětlení objevilo. Pokud tedy svědek [jméno FO] ve své svědecké výpovědi uvedl, že se na vazačských pracích nepodílel, je tato část jeho svědecké výpovědi vyhodnocena jako účelová a v kontextu ostatních provedených důkazů jako nepravdivá. Na základě výše uvedeného okresní soud uzavřel, že ke škodě na majetku žalobce došlo v důsledku nesprávně provedených vazačských prací, které prováděl žalobce spolu s [jméno FO], když nebylo v řízení prokázáno, že by se žalovaná prostřednictvím svého zaměstnance na těchto pracích podílela, když pravděpodobně v důsledku nesprávně umístěné ochrany popruhu došlo při překládce druhého z překládaných panelů k protržení popruhu a následnému uvolnění přepravovaného panelu z popruhu. Nebyla tedy prokázána odpovědnost žalované za vzniklou škodu. V řízení nebylo prokázáno, že by zaměstnanec žalované [jméno FO] při manipulaci s jeřábem porušil některou z povinností, které jsou uloženy českou technickou normou ISO 12480/1. Okresní soud si byl vědom toho, že českou technickou normu vydává Česká agentura pro standardizaci a česká technická norma nemá charakter dokumentu závazného ze zákona, upravuje však povinnosti bezpečného používání jeřábu, a případné porušení povinnosti jeřábníka dle této normy by mohlo mít za následek dovození spoluúčasti na vzniklé škodě. Pod bodem 5.4 této normy jsou uvedeny povinnosti vazače a pod bodem 5.3 této normy jsou uvedeny povinnosti jeřábníka. Vazač je zodpovědný za uvázání a odvázání břemene a za použití vhodných příslušenství pro zdvihání v souladu s navrženým postupem manipulace a je zodpovědný za zahájení pohybu jeřábu a břemene. Jeřábník se vždy musí řídit pouze pokyny vazače/signalisty, když jedinou výjimkou je, když dostane v případě nebezpečí znamení „stůj“ od jiné osoby. Z této české státní normy tedy vyplývá odpovědnost vazače za uvázání, odvázání břemene a zahájení pohybu jeřábu a břemene. Pokud jde o tvrzení žalobce, že odpovědnost žalované, kromě špatně prováděných vazačských prací, vyplývá i ze špatně prováděných jeřábnických prací, když v případě vykládky předmětného panelu se jedna strana zvedala dříve a až poté, kdy byla zvednuta o 30, 40 až půl metru, se začala zvedat druhá strana, okresní soud uzavřel, že v případě prokázání tohoto tvrzení žalobce by bylo možné dovodit porušení povinností jeřábníka, upravené v článku 11. 2. 1 české státní normy ISO 12480-1, který upravuje postup při zvedání břemene, žalobce však v řízení nenavrhl žádné důkazy k prokázání tohoto tvrzení o takovéto manipulaci s předmětným panelem ze strany jeřábníka. Svědek [jméno FO] uvedl, že při překládce předmětného druhého panelu šlo vše standardně, nedošlo k naklonění panelu. Žalobce neoznačil žádný důkaz k prokázání svých tvrzení. Okresní soud uvedl, že žalobce ani právní zástupce žalobce se jednání dne 22. 2. 2024 bez omluvy neúčastnili a nemohli být tak ze strany soudu poučeni dle § 118a) odst. 3 občanského soudního řádu a nemohli tak být vyzváni k navržení důkazů k prokázání tohoto tvrzení, když okresní soud byl připraven žalobci příslušené poučení poskytnout. V této souvislosti okresní soud uvedl, že žalobcem byl navržen jeho účastnický výslech, tento však byl navržen k prokázání tvrzení ohledně toho, že předmětem smlouvy o dílo byly i vazačské práce a k tvrzení, že vazačské práce prováděl pouze zaměstnanec žalované [jméno FO], když toto sporné tvrzení bylo vyvráceno jinými důkazními prostředky (§ 131 odst. 1 občanského soudního řádu), když k prokázání sporného tvrzení ohledně průběhu jeřábnických prací při překládce druhého přepravovaného panelu tento důkaz navržen nebyl. Na základě výše uvedeného okresní soud uzavřel, že žaloba není důvodná, když nebyla v řízení prokázána odpovědnost žalované za vzniklou škodu. Z tohoto důvodu okresní soud v tomto rozhodnutí nevyhodnotil svá skutková zjištění vztahující se k výši škody a uplatnění nároku u žalované.

4. Proti rozsudku podal odvolání žalobce, který namítal, že okresní soud neúplně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl všechny navržené důkazy, dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Okresní soud nevyslechl žalobce jako účastníka řízení, kdy tento důkaz navrhl k tvrzením, jakým způsobem došlo k uvolnění břemene a vzniku škody. Dále jím má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí okresního soudu. Okresnímu soudu vytkl, že dospěl ke zcela nesprávným skutkovým závěrům, že si objednal pouze jeřábnické práce, nikoliv vazačské. U žalované učinil toliko telefonickou objednávku, kdy požadoval po žalované, aby mu vyložila a složila panely, které přiveze na stavbu rodinného domu autodopravce. Nebyla tedy vůbec řeč o tom, jestli žalovaná provede jeřábnické práce i vazačské práce anebo pouze jeřábnické. Takto s žalovanou vůbec nekomunikoval. Předmětem smlouvy tedy bylo vyložení panelů z vozidla a následné jejich složení na stavbě rodinného domu. Laicky to bral tak, že žalovaná přijede s jeřábem a vyloží panely, aniž by se musel o něco starat. Pokud jde o potvrzení Všeobecně dodacích podmínek, tak tyto od žalované obdržel až emailem dne 23. 3. 2022, tedy ex post po události, jako reakci na email ze dne 22. 3. 2022 v čase 18:38 hod., tedy rovněž po události. Učinil tak v dobré víře, protože jej kontaktoval zástupce žalované [jméno FO] s tím, že zjistili, že nemají v systému zaevidovanou předchozí objednávku a jestli by mohl alespoň takto emailem potvrdit to, co bylo objednáno telefonicky dříve. Nadiktoval mu přitom, jak by měl email znít. Následně email odeslal. V reakci na tento email pak pan [jméno FO] odeslal email, jehož přílohou byly Všeobecné dodací podmínky. Emailová objednávka však nemůže nic změnit na tom, co bylo před tím písemně objednáno. Okresní soud na jednu stranu konstatuje, že žalovaná neměla provádět vazačské práce, ale že si u něj objednal jen práci s jeřábem, ačkoliv současně učinil skutkové zjištění, že žalovaná si na místo přivezla vlastní popruhy, pomocí kterých panely k jeřábu byly připevněny. V prvém případě byli na místě 2 pracovníci žalovaného, což svědek [jméno FO] ve své výpovědi potvrdil. Podruhé již přijel [jméno FO] sám. V prvém případě si vše udělali oba pánové sami. Žalobce ani pan [jméno FO] nic nevázali. V druhém případě už dělal [jméno FO] jeřábníka i vazače. Po žalobci pouze chtěl, aby mu pomohl umístit popruhy na místo na panelech. Byl to ale vždy on, kdo si uvázání dokončil a zkontroloval. [jméno FO] ve své výpovědi uvedl, že popruhy byly umístěny správně. Kdyby si to neověřil, nemohl by jako zkušený jeřábník panely vůbec zvednout. Měl také tu výhodu, že je jak vazač, tak jeřábník. Na místě samém žádný příkaz k jízdě ani jiný dokument žalované nepotvrzoval, a to ani v prvém ani druhém případě. Jestliže to byla žalovaná, která prostřednictvím svých pracovníků přivezla na místo jeřáb i s popruhy, následně panely upevnila, přenesla a složila, není možné učinit závěr o tom, že si neobjednal vazačské práce. Okresní soud pak dále činí skutkový závěr, že došlo k nesprávně provedeným vazačským pracím. Takový závěr ale také nemá oporu v provedeném dokazování. Ve svém podání ze dne 13. 2. 2023 navrhl účastnický výslech k tvrzením, jaký způsobem probíhala vykládka 3 ks panelů. Tento důkaz proveden nebyl. Pokud měl okresní soud za to, že tímto důkazem není možné takové tvrzení prokázat, měl žalobce o tomto poučit, což se však nestalo. Okresní soudu dospěl k závěru, že žalovaná není odpovědná za vzniklou škodu, s čímž nesouhlasí, když žalovaná nese odpovědnost za škodu z provozní činnosti. Důkazní břemeno tak měla žalovaná, nikoliv žalobce. S ohledem na výše uvedené žalobce navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

5. Žalovaná k odvolání žalobce uvedla, že provedeným dokazováním bylo jednoznačně prokázáno, že žalobce (společně se svým pomocníkem [jméno FO]) při předmětné události dne 22. 3. 2022 práce spočívající v uvázání zvedaného břemene (tj. vazačské práce) fakticky prováděli. Tato skutečnost vyplývá jak z výslechu svědka [jméno FO], tak (především) z úředních záznamů sepsaných příslušníky Policie ČR na místě v den, kdy k události došlo, tak poté v průběhu vyšetřování věci (zejm. vysvětlení podané [jméno FO] následující den po události, tj. 23. 3. 2022, a následně dne 24. 5. 2022). Také z vysvětlení podaného [tituly před jménem] [jméno FO] a výslechu svědka [jméno FO] vyplynulo, že žalovaná standardně vazačské práce neposkytuje a tyto musí být zákazníkem vždy zvlášť vyžádány. Ostatně není ani prakticky možné, aby svědek [jméno FO] v tutéž chvíli ovládal jeřáb a zároveň uvazoval zvedané břemeno (jak také vyplynulo ze svědeckých výpovědí), uvázání břemene tedy nutně musela provádět další osoba, odlišná od jeřábníka. Pokud tedy žalobce (a p. [jméno FO]) zvedané břemeno uvazovali, je lhostejné, z jakého důvodu tak činili, zda žalobce vazačské práce u žalované objednal společně s jeřábnickými pracemi či nikoliv, či zda v předchozím případě vykládku břemene u žalobce prováděli dva pracovníci žalované, zatímco v projednávaném případě pouze jeden. Z provedeného dokazování přitom nevyplývá ani to, že by se žalobce proti skutečnosti, že za žalovanou se na místo dostavil pouze jeřábník, jakkoliv ohradil nebo že by provádění vazačských prací odmítl. Závěr, že příčinou pádu zvedaného břemene byly chybně provedené vazačské práce [chybné umístění gumové vložky pod jeden z textilních pásů (popruhů)], taktéž vyplývá z úředních záznamů sepsaných v rámci vyšetřování vedeného Policií ČR. Povinnost nahradit škodu vzniklou z provozu vzniká v případě, že škoda byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Pokud však v projednávaném případě vzniklá škoda neměla svou příčinu v manipulaci s jeřábem, ale v jednání jiné osoby (v tomto případě přímo žalobce), není aplikace odpovědnosti za škodu z provozní činnosti podle názoru žalované na místě. Vzhledem k výše uvedenému žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení.

6. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací [§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)] po zjištění, že odvolání žalobce proti rozsudku soudu prvního stupně (okresního soudu) bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu, jakož i řízení jemu předcházející se zřetelem k ustanovení § 206 odst. 2 a § 212 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Okresní soud dospěl na základě provedených a správně (v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř.) vyhodnocených důkazů ke správným skutkovým zjištěním a jeho skutková zjištění mají oporu v provedeném dokazování. Odvolací soud skutková zjištění okresního soudu, popsaná v bodech 7-16 odůvodnění napadeného rozsudku, jako správná a úplná přejímá.

8. Obecně je třeba uvést, že skutková zjištění a závěry jsou v první řadě věcí okresního soudu, před kterým byly důkazy provedeny. To odpovídá zásadám ústnosti, přímosti a bezprostřednosti, kdy povinností (okresního) soudu je provedené důkazy hodnotit podle § 132 o. s. ř. na základě své úvahy. Odvolací soud pak v rámci přezkumné činnosti může zasáhnout do výsledku činnosti okresního soudu při hodnocení důkazů pouze tehdy, jestliže způsob, jak k němu okresní soud dospěl, neodpovídá postupu vyplývajícímu z § 132 o. s. ř. Za chybu při vytváření skutkových závěrů okresního soudu může být proto považováno pouze, pokud okresní soud vezme v úvahu skutečnosti, které z dokazování ani z přednesů účastníků nevyplývají, ani nevyšly při řízení jinak najevo, dále pokud opomene hodnotit skutečnosti, které vyplynuly z dokazování nebo které vyšly za řízení najevo jinak, a pokud neprovede navrhované důkazy, přestože byly navrženy důvodně. Chybou rovněž je, jestliže v hodnocení důkazů, popř. poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které vyšly najevo jinak, z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, eventuálně věrohodnosti, je logický rozpor, nebo jestliže hodnocení důkazů odporuje § 133 až § 135 o. s. ř. Nelze-li okresnímu soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry. Jinak řečeno, hodnocení důkazů, a tedy ani skutkové zjištění jako jeho výsledek, nesmí odvolací soud napravovat z jiných, než výše uvedených důvodů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2017 sp. zn. 21 Cdo 1472/2017).

9. V posuzované věci odvolací soud neshledal při zjišťování skutkového stavu a hodnocení důkazů ze strany okresního soudu žádné pochybení ve shora uvedeném směru, což platí i pro hodnocení svědecké výpovědi [jméno FO], když v odůvodnění napadeného rozsudku náležitě objasnil, proč považoval tuto svědeckou výpověď za nevěrohodnou. Odvolací soud proto neshledal na vyhodnocení výsledků dokazování okresním soudem nic excesivního.

10. Po právní stránce je projednávanou věc třeba posuzovat podle ustanovení § 2586 a násl., § 2894 a násl. zejména § 2913 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 4. 1. 2023 (dále jen o. z.), kdy odvolací soud se zcela ztotožňuje s právními závěry okresního soudu, jak jsou popsaná v bodech 23-24 odůvodnění napadeného rozsudku, která byla reprodukována shora, a pro stručnost na ně odkazuje.

11. Pokud se týká odvolání žalobce, tak znova opakuje námitky, se kterými se již vypořádal okresní soud. Skutečnost, že v prvém případě (únor 2022) přijeli dva zaměstnanci žalované, a žalobce se na vazačských pracích nepodílel, nevylučuje, že dne 22. 3. 2023 si u žalované objednal toliko jeřábnické práce. Žalobce se totiž nikterak nevyjadřuje, proč, pokud si na den 22. 3. 2022 objednal u žalované jeřábnické i vazačské práce, neodmítl dne 22. 3. 2022 práci žalované, když přijel [jméno FO] sám, a nedomáhal se příjezdu dalšího zaměstnance žalované (vazače). Na těchto závěrech nemění ničeho, že žalovaná ([jméno FO]) dne 22. 3. 2022 přivezla (zapůjčila) vázací popruhy, když z vlastnictví vázacích popruhů nelze bez dalšího dovodit, kdo měl provádět vazačské práce. Odvolací soud nemohl přehlédnout, že bezprostředně po události dne 22. 3. 2022 žalobce i [jméno FO] do úředních záznamů Policie ČR uvedli, že břemeno uvazovali sami. Odvolací soud shodně s okresním soudem považuje úřední záznamy Policie ČR za autentické, neshledal důvod, proč by jejich pisatelé prap. [tituly před jménem] [jméno FO] a prap. [jméno FO] je měli nějakým způsobem zkreslovat či měnit. Ostatně žalobce žádný takový důvod ani neuvedl. Žalobce sice v podání ze dne 13. 2. 2023 navrhl svůj účastnický výslech k prokázání tvrzení, že předmětem smlouvy o dílo byly i vazačské práce a k tvrzení, že vazačské práce prováděl pouze zaměstnanec žalované [jméno FO], avšak k prokázání tvrzení ohledně průběhu jeřábnických prací při překládce druhého přepravovaného panelu tento důkaz navržen nebyl. Okresní soud proto nepochybil (nezatížil řízení vadou) pokud žalobce jako účastníka řízení nevyslechl. Ostatní sporná tvrzení byla vyvrácena jinými důkazními prostředky (§ 131 odst. 1 o. s. ř.), kdy žalobce se k ústnímu jednání před okresním soudem dne 22. 2. 2024 bez omluvy nedostavil a nemohl tak být ze strany soudu poučen dle § 118a) odst. 3 o. s. ř. k navržení důkazů k prokázání průběhu jeřábnických prací při překládce druhého přepravovaného panelu. Povinnost nahradit škodu vzniklou z provozní činnosti vzniká v případě, že škoda byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Pokud však jako v projednávané věci vzniklá škoda neměla svou příčinu v manipulaci s věcí při ní použitou (jeřábem), ale v jednání jiné osoby (žalobce), není aplikace odpovědnosti za škodu z provozní činnosti na místě.

12. Vzhledem ke všemu výše uvedenému byl rozsudek okresního soudu (soudu prvního stupně) shledán ve výroku o věci samé jako věcně správný a jako takový byl v souladu s ustanovením § 219 o. s. ř. potvrzen, včetně jeho nákladové části, která odpovídá výsledku sporu, kdy v podrobnostech odvolací soud odkazuje na bod 25. odůvodnění rozsudku okresního soudu.

13. O náhradě nákladů odvolacího řízení účastníků bylo rozhodnuto v souladu s § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla v odvolacím řízení zcela procesně úspěšná, a proto jí byly přiznány požadované náklady odvolacího řízení v celkové výši 10 938,40 Kč. Náklady odvolacího řízení spočívají ve 2 úkonech právní služby – sepis vyjádření k odvolání a účast u jednání a 4 220 Kč podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., příslušného počtu režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalobce zavázán zaplatit náklady odvolacího řízení k rukám zástupce žalované, a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Poučení