16 Co 294/2022- 352

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jitky Stibralové a soudců Mgr. Zdeňky Burdové a JUDr. Milana Chmelíčka ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o zaplacení odškodnění, k odvolání žalobce a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I., II., IV. potvrzuje.

II. Ve výroku III. se rozsudek mění jen tak, že výše nákladů činí [částka], jinak se potvrzuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu co do zaplacení částky ve výši [částka] zamítl (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám jeho právního zástupce do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), a dále povinnost žalované zaplatit [země] - Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náhradu nákladů státu ve výši, která bude určena samostatným usnesením (výrok IV.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení náhrady škody spočívající v nákladech právního zastoupení ve výši [částka] a nemajetkové újmy ve výši [částka], která mu měla vzniknout v souvislosti s nezákonně vedeným [anonymizována dvě slova] proti jeho osobě u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce uváděl zásahy do své cti a pověsti, včetně profesní, poškození rodinného zázemí a poškození psychického [anonymizováno]. Poukázal, že souběžně s tímto [anonymizována dvě slova], bylo vedeno i jiné jeho [anonymizována dvě slova], které bylo rovněž nezákonné, za které žalobce taktéž uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy, v současné době je projednáváno Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka].

3. Žalovaná vyhověla nárokům po podání žaloby co do částky [částka] včetně DPH, pokud jde nárok na náhradu obhajného, co do částky [částka], pokud jde o nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, když v této částce zohlednila vedlejší řízení vedené před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], probíhající od [datum rozhodnutí] do [datum], v období od [datum] do [datum] se předmětná řízení prolínala. Žalobce ve vedlejším řízení projednávajícím nemajetkovou újmu z tohoto řízení tvrdil a prokazoval taktéž podobné zásahy do osobnostních sfér, které již byly odškodněny, konstatovala, že není možné odškodňovat tytéž následky dvakrát, a odškodnila celkem období pouhých 14 měsíců, které se s vedlejším řízením neprolínaly ve výši [částka] za měsíc nezákonného [anonymizována dvě slova], tedy v částce [částka]. Žalovaná taktéž vyhověla žalobcem vznesenému nároku na omluvu, která byla zaslána k jeho rukám.

4. Soud prvního stupně usnesením č. j. [číslo jednací] ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí] částečně zastavil řízení, co do zaslání omluvy a co do částky [částka], představující nárok na náhradu nákladů obhajoby a nemajetkové újmy ve výši [částka], neboť žalobce vzal v tomto rozsahu žalobu zpět.

5. Soud I. stupně vyšel z nesporných tvrzení účastníků, že žalobce předběžně uplatnil svůj nárok u žalované [anonymizováno] [datum] u žalované z nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] u [název soudu] a žalovaná stanoviskem ze [anonymizováno] [datum] přiznala nárok na obhajné ve výši [částka], omluvu a částku [částka] jakožto přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Dále z nesporných tvrzení účastníků o průběhu [anonymizováno] řízení vedeného proti žalobci, které bylo zahájeno usnesením Útvaru pro odhalování [anonymizována tři slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací] TČ- [rok] [číslo] pro sdělení obvinění pro zločiny pokusu podvodu podle § 21 odst. 1, § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 odst. 1 trestního zákoníku a dále pokusu [anonymizována dvě slova] výhody při zadávání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 21 odst. 2, § 256 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 odst. 1 trestního zákoníku, podání obžaloby [anonymizováno] [datum] pro [anonymizováno] podvodu spáchaného ve spolupachatelství ve stádiu pokusu a pro [anonymizována dvě slova] výhody při zadávání veřejné zakázky při veřejné soutěži, veřejné dražbě dle shora uvedených zákonných ustanovení, vydání rozhodnutí [název soudu] ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jímž byli obžalovaní (mimo jiné žalobce) zproštěni obžaloby ve smyslu § 226 písm. b) trestního řádu a následné zamítnutí usnesením Městského soudu v Praze ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] odvolání, které bylo podáno v neprospěch obviněných.

6. Po provedeném dokazování měl soud prvního stupně za prokázané, že v příčinné souvislosti s vedením [anonymizováno] řízení došlo k zásahům do finanční sféry žalobce, negativně se [anonymizována dvě slova] projevilo v jeho [anonymizována dvě slova] (především [anonymizováno]), rodinném životě, taktéž v životě pracovním, a to z výslechu žalobce, jeho manželky, jeho kamaráda [jméno] [jméno]. Proti žalobci bylo vedeno i [anonymizováno] řízení před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], probíhající od [datum rozhodnutí] do [datum], v období od [datum] do [datum] souběžně s namítaným řízením. Toto řízení bylo rovněž shledáno za nezákonné pro vydání nezákonného rozhodnutí, žalobce byl stíhán pro obdobnou [anonymizována dvě slova].

7. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud prvního stupně uzavřel s odkazem na § 1 odst. 1, § 5, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, 31a odst. 1, 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen„ OdpŠk“), že rozsudek zprošťující obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu je rozhodnutí, jež ruší účinky zahájeného [anonymizována dvě slova], činí rozhodnutí, jimiž bylo [anonymizována dvě slova] zahájeno ve smyslu odškodňovacího zákona a pouze pro jeho účely„ nezákonným“, čímž zakládá nejen nárok na náhradu škody, ale i odškodnění nemajetkové újmy ve smyslu § 1, 2 a násl. OdpŠk. Odpovědnostní titul představovaný nezákonným (nedůvodným) [anonymizována dvě slova] je tedy v posuzované věci dán.

8. Soud prvního stupně ohledně nároku na nemajetkovou újmu v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR [spisová značka] se zabýval povahou [anonymizováno] věci, délkou [anonymizováno] řízení a následky způsobené v osobnostní sféře žalobce. Žalobce byl stíhán pro [anonymizována dvě slova] s hrozící [anonymizováno] sazbou v trvání dvou až osm let, byl osobou bezúhonnou, proto dle soudu prvního stupně hrozilo žalobci spíše uložení podmíněného trestu odnětí svobody, nežli trestu nepodmíněného. [anonymizována dvě slova] trvalo čtyři roky a jeden měsíc (od [datum] do [datum]). Následky způsobené [anonymizováno] řízením v osobnostní sféře žalobce svědci i žalobce dle soudu prvního stupně popisovali jako následky vzniklé v souvislosti s oběma (do jisté míry souběžně probíhajícími) trestními řízeními. Soud prvního stupně dovodil, že právě v důsledku vedení dříve zahájeno nezákonného [anonymizována dvě slova] vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře, došlo k tvrzenému zásahu do rodinných vztahů žalobce, který vyústil v podání žádosti o rozvod ze strany manželky na počátku roku [rok], následně byla však stáhnuta, k finančním problémům s ohledem na obstavení účtů žalobce, provedení domovních prohlídek v prostorách firmy žalobce. Rovněž soud prvního stupně v důsledku dříve zahájeného [anonymizována dvě slova] shledal zásahy do dobrého jména a cti a pověsti žalobce a taktéž jeho firmy s ohledem na doložené dopisy ohledně odstoupení od obchodních smluv (ještě před datem vydání usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] žalobce v této věci). Žalobce pak dle soudu prvního stupně pak sám v rámci účastnické výpovědi popsal, že především první [anonymizována dvě slova] bylo první ranou, která žalobce zasáhla, druhé pak pouze umocnilo vedení řízení vedlejšího, když po druhém zahájení [anonymizována dvě slova] začal uvažovat o případné sebevraždě a byl následně nucen vyhledat [anonymizována dvě slova], neboť již nevěřil, že by došlo ke zproštění obžaloby. Zásahy do osobnostních sfér proto dle soudu prvního stupně do určité míry nebylo možné oddělit, pokud jde o právě projednávané [anonymizováno] řízení. Přesto soud prvního stupně dovodil, že žalobcova čest a pověst utrpěla i v důsledku právě umocněného druhého [anonymizována dvě slova], neboť došlo k odlivu přátel, kamarádů, zavržení ze strany sousedů a taktéž manželčiny rodiny, včetně manželky samotné, která v jeho nevinu postupně s narůstajícím tlakem okolí a policejním vyšetřováním přestala věřit. Soud prvního stupně měl za prokázané, že žalobce v důsledku obou trestních [anonymizováno] trpěl finančním tlakem, musel si půjčovat od nejbližších, aby pokryl obživu své rodiny a podnikatelské závazky, především finanční blokace majetku a účtu žalobce a taktéž povinnost žalobce hradit již vzniklé závazky.

9. Při úvaze o výši přiměřeného zadostiučinění, kterého by se žalobci v daném případě mělo dostat, vycházel soud prvního stupně z rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2, které specifikoval délkou [anonymizována dvě slova], povahou [anonymizováno] věci a následky v osobnostní sféře žadatelů, v bodech 25. a 35. napadeného rozsudku, na něž odvolací soud pro stručnost odkazuje.

10. Soud prvního stupně vzal při rozhodování rovněž v potaz [anonymizováno] řízení vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích proti žalobci, kdy měl za to, že v souvislosti s tímto [anonymizována dvě slova] vznikla žalobci výraznější nemajetková újma. Soud prvního stupně nesouhlasil s názorem žalované, že by se v případě těchto dvou trestních [anonymizováno] žalobce mělo jednat o újmu jedinou a že by za dobu, kdy se tato [anonymizována dvě slova] časově překrývala, mělo být žalobci poskytnuto pouze jedno odškodnění. Obě [anonymizována dvě slova] spolu věcně souvisela, avšak dle soudu prvního stupně probíhala samostatně u jiných orgánů činných v [anonymizováno] řízení a taktéž s jiným průběhem. Žalobce vnímal obě [anonymizována dvě slova] do určité míry odděleně, spojoval však s nimi ve větší míře shodné následky. Dle názoru soudu prvního stupně bylo na místě posuzovat každé z trestních řízení a z nich plynoucí újmy samostatně a případné překryvy zohlednit právě v odlišení jednotlivých následků, které lze přičíst tomu kterému [anonymizována dvě slova]. Při stanovení výše zadostiučinění vycházel z částky cca [částka] za měsíc předmětného [anonymizována dvě slova] (na základě srovnatelných případů), v celkové výši [částka]. V této částce zohlednil i dřívější období vyšetřování ve smyslu nálezu Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze [anonymizováno] [datum]. Soud prvního stupně tak přiznal ve výroku I. dosud nezaplacenou částku [anonymizována dvě slova] a ve výroku II. žalobu co do částky [částka] zamítl.

11. Ve výroku III. soud prvního stupně rozhodl o nákladech řízení dle [ustanovení pr. předpisu]“) za použití § 146 o.s.ř. Žalobce byl úspěšný co do nároku na náhradu škody v částce [částka], co do částky [částka] úspěšným nebyl, byl však úspěšný co do merita věci nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění, když rozhodnutí o výši plnění o tomto nároku záviselo na úvaze soudu. Žalobce měl 89 % úspěch (tarifní hodnota 527 591 ([částka] + [částka]). Žalobci náleží náhrada nákladů za právní zastoupení, za úkony právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ AT“) - příprava a převzetí právního zastoupení, podání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby, účast na jednání soudu [anonymizováno] [datum], [datum] a [datum], za úkon á [částka], 6x režijní paušál á [částka] dle § 13 odst. 4 AT za tytéž úkony právní služby, cestovné za cestu vykonanou osobním automobilem Volkswagen Sharan [anonymizováno] 7 [anonymizováno], průměrná spotřeba 5,4 l [číslo] km, sazba za používání motorového vozidla [částka], cena motorové nafty podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve výši 33,60 [spisová značka] do [datum rozhodnutí], dle vyhlášky [číslo] cena navýšena na 47,10 [spisová značka] a sazba za používání motorového vozidla navýšená [částka] km, celková částka za cestovné v datech konání jednání soudu [částka], náhrada za promeškaný čas na trase cesta [obec] – [obec] a zpět v datech 24. 2., 12. 5. a [datum] jedna cesta [částka], 2:57 hodin, v celkové výši [částka], náhrada hotových výdajů – ubytování z data [datum] na [datum] v částce [částka] a z [datum] na [datum] v částce [částka], zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] (částečně byl soudní poplatek ve výši [částka] vrácen po částečném zpětvzetí žaloby usnesením čj. [číslo jednací] ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí]), to vše vyjma soudního poplatku zvýšené o 21 % řádně doloženého DPH advokáta, celkově tedy při plném úspěchu ve sporu by žalobci náležela náhrada nákladů řízení ve výši [částka], v ponížené procentuální výši jeho úspěchu pak ve výši [částka].

12. Pod výrokem IV. pak ve smyslu § 148 o.s.ř. rozhodl soud prvního stupně o povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení.

13. Žalobce napadl rozsudek soudu I. stupně v jeho výrocích I. a II. včasným a přípustným odvoláním s odůvodněním, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobce má za to, že soud prvního stupně řádně zjistil skutkový stav. Namítl, že soud prvního stupně sice formálně uvedl, že v částce odškodnění zohlednil i dřívější období vyšetřování, ale při jednoduchém výpočtu je zřejmé, že odškodnění bylo vypočítáno za pouhou dobu [anonymizována dvě slova]. Úkony [anonymizováno] řízení, prověřování žalobce ze strany vojenské policie probíhaly již od roku [rok]. Vojenská policie začala v rámci prověřování možné [anonymizováno] činnosti žalobce podnikat kroky, které měly zásadní negativní dopad na vybudovanou dobrou pověst [právnická osoba] s.r.o., [IČO] a jejího jednatele - žalobce. Újma vznikla žalobci mnohem dříve než až sdělením. Tyto okolnosti by se měly promítnout i do posuzované délky nezákonného [anonymizována dvě slova]. Dále namítl, že soud prvního stupně shledal přiměřenou pouze částku ve výši [částka], přitom pouze stroze konstatoval, že tuto částku považuje za přiměřenou, žalobci blíže nezdůvodnil proč. Poukázal na nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález], ve kterém uvedl, aby soudy pečlivě zkoumaly, zda není na místě se od dosavadní praxe odchýlit a zvážit, zda dosavadní praxe poskytuje adekvátní odškodnění. Žalobce má za to, že v jeho případě není poskytnuté odškodnění ve výši, v jaké bylo přiznáno, dostačující a neodškodňuje adekvátně následky nezákonného [anonymizována dvě slova], a to poškození osobní pověsti podnikatele, osobní pověsti, rodinného zázemí, [anonymizována dvě slova]. Rovněž má žalobce za to, že soud prvního stupně měl přihlédnout k inflaci peněz, pokud je rozsudek 3 roky starý, je zcela legitimní zvýšit náhradu minimálně o 20 %. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

14. Žalovaná napadla rozsudek soudu I. stupně v jeho výroku I. a nákladového výroku IV. včasným a přípustným odvoláním rovněž s odůvodněním, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci, dále, že soud prvního stupně nepřihlédl k tvrzeným skutečnostem žalovanou nebo k jí označeným důkazům; řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů zčásti k nesprávným skutkovým zjištěním. Žalovaná namítla, že soud prvního stupně bez bližšího odůvodnění přiznal žalobci finanční zadostiučinění s odkazem na následky, které jsou dle provedeného dokazování zcela zjevně přičitatelné dřívějšímu [anonymizována dvě slova] žalobce. Bylo přiznáno pouze s odkazem na to, že zahájením druhého v tomto řízení odškodňovaného [anonymizována dvě slova] došlo k umocnění problémů žalobce, toto odůvodnění je vzhledem k obecnosti nepřezkoumatelné. Závěry soudu prvního stupně jsou v rozporu s provedeným dokazováním (výslechem žalobce a svědků). Žalovaná poukazuje na to, že žalobce uvedl, že cit.:„ Mně strašně dalo to první [anonymizováno], a to druhé [anonymizováno] to už byla taková jenom tečka z milosti.“ Odstoupení od uzavřených smluv, blokace účtů, domovní prohlídky a s tím související finanční problémy se vztahují k dříve zahájenému [anonymizována dvě slova] žalobce. K rodinným problémů žalovaná namítla, že dle rozsudku Okresního soudu ve [obec] č. j. [číslo jednací] žalobce i jeho manželka shodně uvedli, že společnou domácnost nevedou od již [anonymizováno] [rok], tedy před zahájením [anonymizována dvě slova]. Z provedeného dokazování (zejm. výslech žalobce a p. [příjmení]) pak vyplynulo, že ke zklidnění rodinné situace došlo ještě před zahájením [anonymizována dvě slova], k rozvodu manželství žalobce nedošlo a žalobci se v červnu [rok] narodilo druhé dítě. K otázce tvrzeného poškození pověsti žalobce, pak žalovaná doplňuje, že případné negativní reakce okolí žalobce nelze též dávat do příčinné souvislosti s odpovědnostním titulem, neboť byly jednak před zahájením [anonymizována dvě slova] a jednak za případné reakce třetích osob, které se v rozporu se zásadou presumpce neviny rozhodly řídit předsudkem, žalovaná ani nemůže nést žádnou odpovědnost a nelze je klást k tíži žalované. Dále upozorňuje na to, že případ žalobce nebyl medializován. Žalovaná má stále za to, že totožné následky není na místě odškodňovat duplicitně. Při výpočtu náhrady nákladů řízení nebylo zohledněno, že žalobce vzal žalobu částečně zpět co do částky [částka] a řízení bylo v této části zastaveno. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil ve vyhovujícím výroku I. tak, že žalobu zamítne a žalované přizná právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

15. Žalovaná se k odvolání žalobce vyjádřila tak, že žalobce nerozlišuje mezi oběma odpovědnostními tituly a domáhá se duplicitního odškodnění totožných následků. Dále odkázala na odůvodnění svého odvolání.

16. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a to v mezích podaného odvolání (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). Poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné a odvolání žalované je důvodné pouze, co se týče nákladového výroku III.

17. Odvolací soud doplnil dokazování dle § 213 odst. 4 ve spojení s § 213a o. s. ř. o usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] žalobce ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], z jehož odůvodnění se podává, že v [anonymizováno] věci byly vyhodnoceny odposlechy pořízené při prověřování žalobce na základě příkazu Okresního soudu v Táboře sp. [značka automobilu] [rok] ze [anonymizováno] [datum]. Dále o rozsudek [název soudu], sp. zn. [spisová značka], ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], ze kterého se podává, že tímto rozsudkem byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu, kdy v odůvodnění se podává, že soud nemohl použít nařízené odposlechy u žalobce pro procesní pochybení v přípravné řízení. [anonymizována dvě slova] žalobce se týkalo dodávky trakčních řetězů pro [anonymizována dvě slova]. V [anonymizováno] řízení byl proveden vyšetřovací pokus, který ukázal, že předmětný řetěz byl plně způsobilým výrobkem a použitelný pro potřeby armády. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce chtěl v souvislosti se zadáním veřejné zakázky způsobit škodu. Naopak nápad vyvinout trakční řetězy pro [příjmení] [příjmení] po jejich dvou nehodách se škodou kolem 50 mil. Kč byl vynikající nápad, který měl zabránit, aby armádě vznikla další škoda, žalobce tedy jednal v co nejlepším úmyslu. [příjmení] samozřejmě obchodní jednání své společnosti k dosažení zisku, avšak ne k nezákonnému prospěchu. Nebyla naplněna tak rovněž skutková podstata [anonymizována dvě slova].

18. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] se podává, že žalobce byl stíhán u Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře, pod sp. zn. [spisová značka] v souvislosti s dodávkou pneumatik pro [anonymizována dvě slova] od [datum] do [datum]. Soud rozhodoval o odškodnění za nezákonné [anonymizována dvě slova] žalobce. Dospěl k závěru o výši přiměřeného zadostiučinění v částce [částka]. Z odůvodnění se dále podává, že žalobce s manželkou nevedli od [anonymizováno] [rok] společnou domácnost, manželka podala v roce [rok] žádost o rozvod manželství, krizi však kvůli dětem překonali a [anonymizováno] [datum] se jim narodil druhý potomek. Žalobce byl jediným jednatel společnosti [právnická osoba], společnost obchodovala s [anonymizována dvě slova], k vypovězení smluv docházelo v první polovině roku [rok]. Žalobci byly zabaveny veškeré finanční prostředky, rodině pomáhala matka žalobce, rodina manželky žalobce se od nich odvrátila. Žalobce byl na tom fyzicky špatně, bral [anonymizováno], od prosince [rok] navštěvoval [anonymizováno] ambulanci. V roce [rok] proběhla domovní prohlídka u žalobce, u které byl přítomen mimo manželky i jeho dvouletý syn. Žalobce byl zadržen na chatě na [anonymizováno], kde měl právě setkání s obchodními partnery. Soud zde dospěl k závěru, že [anonymizována dvě slova] zasáhlo osobní a rodinný život žalobce, včetně ekonomické úrovně rodiny, narušilo vztahy k širší rodině, k přátelům, sousedům. Mělo dopady do psychického rozpoložení žalobce, jeho [anonymizována dvě slova], osobní pohody a prožívání radosti ze života a zasáhlo i oblast pracovní, profesní a podnikatelskou. Soud měl za prokázané, že nebýt [anonymizována dvě slova] žalobce, nedošlo by s pravděpodobností hraničící s jistotou k utlumení podnikání [právnická osoba] s.r.o. Soud uvěřil, že žalobce skutečně zamýšlel spáchat sebevraždu, čemuž zabránil malý syn, který se vzbudil, když se s ním přišel rozloučit.

19. Nejprve se odvolací soud zaměřil na odvolací námitky žalobce vážící se k závěrům soudu prvního stupně ohledně výše nemajetkové újmy spojené s nezákonným [anonymizována dvě slova]. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené sdělením obvinění je třeba posuzovat podle § 7 a § 8 OdpŠk jako škodu resp. újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či rozsudek Nejvyššího soudu ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Odvolací soud přitom, stejně jako soud prvního stupně, uzavřel, že nárok žalobce na úhradu nemajetkové újmy, která mu vznikla v důsledku tohoto nezákonného rozhodnutí, je objektivně dán. Uvedený názor odvolacího soudu vychází z judikatury Ústavního soudu ČR, dle které„ …ústavněprávní základ nároku jednotlivce na náhradu škody v případě [anonymizována dvě slova], které je skončeno zproštěním obžaloby, je třeba hledat nejen v ustanovení čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, ale v obecné rovině především v čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, tedy v principech materiálního právního státu. Má-li být stát skutečně považován za materiální právní stát, musí nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů, kterým státní orgány nebo orgány veřejné moci přímo zasahují do základních práv jednotlivce. Nelze totiž přehlédnout, že stát nemá svobodnou vůli, nýbrž je povinen striktně dodržovat právo v jeho ideální (škodu nepůsobící) interpretaci. Na jednu stranu je jistě povinností orgánů činných v [anonymizováno] řízení vyšetřovat a stíhat [anonymizována dvě slova], na druhou stranu se stát nemůže zbavit odpovědnosti za postup těchto orgánů, pokud se posléze ukáže jako postup mylný, zasahující do základních práv. V takové situaci není rozhodné, jak orgány činné v [anonymizováno] řízení vyhodnotily původní podezření, ale to, zda se jejich podezření v [anonymizováno] řízení potvrdilo. Jak již Ústavní soud v minulosti také judikoval, každé [anonymizováno] řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt [anonymizována dvě slova] je zátěží pro každého obviněného. Již samotné [anonymizována dvě slova] výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění "liché", což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl [anonymizována dvě slova]“ (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. [ústavní nález], sp. zn. [ústavní nález], sp. zn. [ústavní nález], či sp. zn. [ústavní nález]).

20. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou [anonymizována dvě slova], které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 OdpŠk, jenž je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a jenž tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vychází především z povahy [anonymizováno] věci, z délky [anonymizována dvě slova], a především dopadů [anonymizována dvě slova] do osobnostní sféry poškozené osoby, jak správně posoudil soud I. stupně. Jak dále vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], skutkové vymezení újmy způsobené nezákonnými rozhodnutími je významné i z hlediska dokazování, neboť zatímco v případě nepřiměřené délky řízení se újma na straně poškozeného presumuje, musí být újma založená jinou skutečností prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoli osoba, která by byla danou skutečností postižena, a šlo by tedy o notorietu, kterou dokazovat netřeba.

21. Odvolací soud vzal na zřetel výše citovanou judikaturu včetně kritérií, která pro stanovení charakteru resp. výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným [anonymizována dvě slova] vymezil Nejvyšší soud ČR, a poté dospěl k závěru, že odškodnění nemajetkové újmy v rozsahu rozhodnutí soudu prvního stupně je dostatečné. Odvolací soud přitom vyšel, po doplnění dokazování, ze zjištění, že [anonymizováno] žalobce trvalo celkem 4 roky a 2 měsíce ([anonymizována dvě slova] žalobce bylo zahájeno [anonymizováno] [datum] a ukončeno usnesením Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], nabyl právní moci téhož [anonymizováno]), přičemž s ohledem na zjištěný rozsah a charakter dokazování není možno dovodit, že by se jednalo o řízení nepřiměřeně dlouhé. Po celou tuto dobu žalobce nepochybně žil s vědomím tohoto [anonymizována dvě slova], což mělo zcela jistě dopad do jeho [anonymizováno] sféry. Nadto se jednalo o osobu do té doby bezúhonnou, která probíhající [anonymizována dvě slova] vnímá logicky úkorněji než osoba, která má již s [anonymizována dvě slova] své zkušenosti (obdobně viz též např. nález Ústavního soudu ČR ze [anonymizováno] [datum], sp. zn. [ústavní nález]). Žalobce nebyl stíhán pro [anonymizována dvě slova] mající působící ve společnosti zvlášť opovržlivě, jako je [anonymizováno], ublížení na [anonymizováno] s těžkými následky apod.).

22. Soud prvního stupně učinil celkem ucelená skutková zjištění ohledně následků [anonymizována dvě slova] žalobce. Odvolací po doplnění dokazování rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] má za to, že tyto následky zjištěné soudem prvního stupně, již souvisely s [anonymizována dvě slova] žalobce u Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře, které bylo zahájeno již [datum], a vznikly před zahájením odškodňovaného [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [právnická osoba], jejíž byl žalobce jednatelem a majitelem, byly odstoupením ukončeny zakázky, došlo k výraznému utlumení podnikání společnosti, byl obstaven žalobci majetek, byl zadržen, byla provedena domovní prohlídka za přítomnosti jeho dvouletého syna, žalobce začal trpět nespavostí, změnou nálad, musel vyhledat v roce [rok] odbornou [anonymizována dvě slova], bral [anonymizováno]. Žalobce s manželkou nevedli od [anonymizováno] [rok] společnou domácnost, manželka podala v roce [rok] žádost o rozvod manželství, krizi však kvůli dětem překonali a [anonymizováno] [datum] se jim narodil druhý potomek. Byl tedy již tímto prvním zahájeným [anonymizována dvě slova] zasažen velmi výrazně osobní a rodinný život žalobce, včetně ekonomické úrovně rodiny, byly dopady do psychického rozpoložení žalobce, jeho [anonymizována dvě slova], osobní pohody a prožívání radosti ze života a velmi výrazně byla zasažena i oblast profesní a podnikatelská. K tomuto odvolací při posuzování následků odškodňovaného [anonymizována dvě slova] přihlížel. Odvolací soud má za to, že následky po zahájení odškodňovaného [anonymizována dvě slova] ve [anonymizována dvě slova] žalobce se ještě víc prohloubily, žalobce byl stále medikován, dokonce pomýšlel na sebevraždu. Je pravdou, že rodinný život se urovnal. Žalobci se již před zahájením [anonymizována dvě slova] narodil druhý potomek, byla stažena žádost o rozvod manželkou, žijí spolu a tvoří rodinu. Podnikání [právnická osoba] s.r.o. se však již nenastartovalo. I v průběhu tohoto odškodňovaného [anonymizována dvě slova] byl zasažen žalobce ekonomicky, pracovně, byl bez potřebných finančních prostředků. Dále pak je také třeba zohlednit, že žalobce nebyl omezen na svobodě, protože nebyl stíhán vazebně, a že psychická zátěž spojená s hrozbou trestu nebyla ovlivněna hrozbou vysokého resp. dlouhotrvajícího trestu odnětí svobody s ohledem na to, že do té doby se jednalo o osobu zcela bezúhonnou. Žalobce v důsledku [anonymizována dvě slova] neztratil svoji rodinu. [anonymizována dvě slova] žalobce nebylo medializováno, alespoň o tom, žádné důkazy žalobce nenabídl.

23. Odvolací soud nesouhlasí s názorem žalované, že by se v případě obou uvedených trestních [anonymizováno], mělo jednat o újmu jedinou a že by za dobu, kdy se tato [anonymizováno] časově překrývala, mělo být žalobci poskytnuto pouze jedno odškodnění. Je sice pravdou, že obě [anonymizováno] spolu typově věcně souvisela, avšak probíhala samostatně, u jiných orgánů činných v [anonymizováno] řízení a zejména s jiným průběhem. Podstatné pak je, že zejména žalobce, jehož nemajetková újma je nyní odškodňována, vnímal obě [anonymizováno] odděleně a spojoval s nimi (částečně) rozdílné následky, kdy odškodňované [anonymizována dvě slova] bral tak, že následky se zejména spočívající v jeho [anonymizováno], pověsti, a to i profesní, ve sféře majetkové ještě více prohloubily, nebít tohoto [anonymizována dvě slova].

24. Újmu vzniklou žalobci je pak dle názoru odvolacího soudu nutno nahradit v penězích, když pouhé konstatování porušení práva, resp. vydání nezákonného rozhodnutí, a omluva nejsou dostatečné. Soud v daném směru akcentoval zejména povahu [anonymizováno] činnosti, pro kterou byl žalobce stíhán, a z ní plynoucí hluboký pocit křivdy a šíři prokázaných následků v jednotlivých sférách života žalobce.

25. Odvolací soud poté, kdy veškeré okolnosti dané věci znovu zvážil a výše podrobně rozebral, uzavřel, že náhrada nemajetkové újmy ve výši [částka] poskytnuté žalobci je v tomto případě dostačující, i s ohledem na níže uvedené.

26. Při posuzování odpovídajícího zadostiučinění přitom odvolací soud neopominul též vycházet z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který formuluje tzv. zásadu proporcionality spočívající ve srovnání dané věci s obdobnými případy resp. s jinými případy s přihlédnutím k jejich odlišnostem. Odvolací soud oproti soudu prvního stupně srovnal věc s rozsudkem Městského soudu v Praze, č.j. [číslo jednací], ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], který považuje prosrtovnání za zvlášť vhodný. V dané věci byl poškozený stíhán pro [anonymizováno] podvodu ve stádiu pokusu, za nějž mu hrozil trest odnětí svobody až 10 let, s ohledem na charakter podnikatelských a obchodních aktivit jím ovládaných společností byl kladen vysoký požadavek na bezúhonnost (veřejné zakázky pro [anonymizována dvě slova]), [anonymizováno] i [anonymizována dvě slova] vyplývající ze stresu v souvislosti s [anonymizována dvě slova] podstatně ovlivnily jeho pracovní aktivity (jak vyplynulo z výpovědi jeho přátel a zaměstnanců), poškozený byl osobou společnosti (veřejnosti) známý. Délka řízení trvalo 36 měsíců. Následky v osobnostní sféře poškozeného byly takové, že se uzavřel do sebe, byl to pro něj těžký úder, který vnímal velmi intenzivně zejména pro jeho dobrou pověst v profesním životě, došlo k narušení jeho psychického a fyzického [anonymizováno], přestal chodit do společnosti i do práce, přestože byl předtím považován za workoholika, z aktivního podnikavého člověka se stal vyhaslý, vykolejený člověk, bez zájmu o cokoliv, měl poruchy spánku, došlo u něho k výraznému zhoršení atopického ekzému. Do rodinných vztahů [anonymizována dvě slova] významným způsobem nezasáhlo. Poškozený nebyl omezen na svobodě. [anonymizována dvě slova] bylo výrazně celorepublikově medializováno. Poškozený obdržel finanční zadostiučinění [částka] [anonymizováno] Odvolací soud má za to, že jde o velmi srovnatelný případ, kdy oba poškození měli podnikání se specializací na zakázky pro [anonymizována dvě slova] a byli [anonymizováno] v souvislosti s touto činností, u obou došlo k utlumení podnikatelských aktivit a bylo zasaženo jejich [anonymizováno] zdraví. Odvolací soud však přihlédl k tomu, že srovnávací případ byl velmi významně medializován na celorepublikové úrovni, dále že u žalobce již bylo dříve zahájeno srovnatelné [anonymizována dvě slova] a následky v osobnostní sféře již započaly právě s tímto dříve zahájeným [anonymizována dvě slova]. Odvolací soud má tak za to, že žalobci náleží přiznané odškodnění v nižší výši než ve srovnávaném případě, a to i s přihlédnutím k inflaci od roku [rok]. K námitce žalobce, že soud prvního stupně v částce odškodnění nezohlednil i dřívější období vyšetřování odvolací soud uvádí, že má za to, že dřívější období vyšetřování bylo řádně zhodnoceno a odškodněno již v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka], kdy přípravné řízení se překrývalo s tímto [anonymizována dvě slova].

27. K odkazu žalobce na nález Ústavního soudu, sp. zn. [ústavní nález] ze [anonymizováno] [datum] odvolací uvádí, že v této posuzované věci orgány činné v [anonymizováno] řízení poškozeného před zahájením [anonymizována dvě slova] šetřily, věděl o tom, vytvářely nátlak i na manželku poškozeného, která těsně před zahájením [anonymizováno] řízení spáchala sebevraždu před zahájením [anonymizována dvě slova], poškozenému se výrazně zhoršilo [anonymizováno]. Skutkové okolnosti případu byly tak jedinečné, že je byly soudy povinny zohlednit, aby dostály požadavkům na spravedlivý proces. I sám Ústavní soud uvádí, že se bude jednat o výjimku, nikoli pravidlo, neboť uvedl, nedeklaruje, že jednotlivcům vzniká bez dalšího náhrada či přiměřené zadostiučinění za jakoukoliv újmu jim způsobenou postupem orgánů činných v [anonymizováno] řízení nehledě na jeho fázi a výsledek; takové posouzení přísluší především obecným soudům v každém jednotlivém případě.

28. S ohledem na všechny tyto skutečnosti odvolací soud, pokud se jedná o napadený výrok I. a II. napadeného rozsudku a související nákladový výrok IV. dle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

29. Dále se odvolací soud zabýval odvolací námitkou žalované ohledně závěrů soudu I. stupně, že při výpočtu náhrady nákladů řízení nebylo zohledněno, že žalobce vzal žalobu částečně zpět. Odvolací soud odvolání žalované v této části shledal důvodným. Žalobce byl úspěšný ohledně náhrady škody co do částky [částka], co do částky [částka] úspěšným nebyl, vzal po podání žaloby požadavek na náhradu škody v celém rozsahu zpět, úspěšný byl dále ohledně nároku náhradu přiměřeného zadostiučinění (tarifní hodnota [částka], srov. usnesení Nejvyššího soudu ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Úspěch soud prvního stupně správně určil ve výši 89 %. Žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši [částka], která sestává z odměny za 3 účelně vynaložené úkony právní služby po [částka] z tarifní hodnoty 527 591 ([částka] + [částka]), a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby soudu a částečné zpětvzetí žaloby, poté za 3 účelně vynaložené úkony právní služby pouze po [částka] z tarifní hodnoty [částka] (předmětem řízení již jen nárok na náhradu nemajetkové újmy) za účast u jednání [anonymizováno] [datum], [datum] a [datum], vše podle § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a k) AT, z paušální náhrady hotových výdajů za 6 úkonů právní služby po [částka] podle § 13 odst. 1, 4 AT, z náhrady za promeškaný čas zástupce žalobce ve výši [částka] podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT, z náhrady cestovních výdajů zástupce žalobce ve výši [částka], ubytování ve výši [částka] a [částka] a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., když odvolací pro stručnost odkazuje na bod 39. napadeného rozsudku ohledně odůvodnění náhrady za promeškaný čas, cestovného a ubytování, dále zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]. Celková náhrada nákladů řízení před soudem I. stupně činí [částka], v poníženém poměru úspěchu pak [částka].

30. Odvolací soud tak napadený nákladový výrok III. rozsudku změnil dle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. jen ohledně výše nákladů řízení.

31. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., když v odvolacím řízení nebyl se svým odvoláním úspěšný žádný z účastníků.

Poučení