16 Co 309/2022- 142

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Milana Chmelíčka a soudkyň Mgr. Zdeňky Burdové a Mgr. Jitky Stibralové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] adresa pro doručování [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o náhradu nemajetkové újmy, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve vyhovujícím výroku II. v napadené části mění tak, že se žaloba ohledně částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. od [datum] do zaplacení zamítá. II. [role v řízení] je povinna nahradit žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně řízení co do zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení zastavil (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), žalobu co do zaplacení částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítl (výrok III.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám jeho právního zástupce do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení náhrady škody spočívající v nákladech právního zastoupení ve výši [částka], nemajetkové újmy za výkon vazby ve výši [částka] a nemajetkové újmy [částka] za nezákonné rozhodnutí, vše v souvislosti s nezákonně vedeným [anonymizována dvě slova] proti jeho osobě u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce uváděl zásahy do osobního, rodinného, pracovního a společenského života. V důsledku vazby přišel o zaměstnání a v důsledku vedeného [anonymizována dvě slova] po dobu 8 let si nemohl najít jinou práci. Došlo rovněž k poškození psychického zdraví žalobce. 3. [role v řízení] vyhověla nárokům po podání žaloby co do částky [částka] včetně DPH, pokud jde nárok na náhradu obhajného, co do částky [částka], pokud jde o nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nezákonné rozhodnutí o vazbě. Ohledně požadavku žalobce na odškodnění nemajetkové újmy za nezákonné [anonymizována dvě slova] [role v řízení] pouze po podání žaloby konstatovala, že bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, za což se žalobci omluvila, když toto konstatování považovala za dostačující. Dále [role v řízení] odškodnila žalobce částkou [částka] představující zadostiučinění za nepřiměřenou délku [anonymizována dvě slova].

4. Soud prvního stupně vyšel z nesporných tvrzení účastníků o tom, že žalobce předběžně uplatnil svůj nárok u žalované dne [datum] z nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] u [název soudu] a [role v řízení] stanoviskem ze dne [datum] uznala nárok pouze částečně viz bod výše.

5. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku detailně popsal průběh posuzovaného [anonymizováno] řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], a to jak co do chronologie úkonů účastníků řízení i ve věci rozhodujících orgánů, tak ohledně podstatného obsahu těchto úkonů, na což odvolací soud pro stručnost svého rozhodnutí plně odkazuje – bod 26. napadeného rozsudku (o průběhu namítaného řízení a správnosti skutkových zjištění soudu prvního stupně v tomto směru nebylo ostatně mezi účastníky sporu).

6. Po provedeném dokazování měl soud prvního stupně za prokázané, že v příčinné souvislosti s vedením [anonymizováno] řízení došlo u žalobce k zásahům obecné dopady spojené většinou s každým [anonymizována dvě slova], tj. stres, nervozita, pocit nejistoty, obavy z odsouzení, poruchy spánku. V průběhu [anonymizována dvě slova] se dočasně zhoršily projevy [anonymizováno], s níž se žalobce léčil již od mládí, a psychické problémy, se kterými se léčil již před zahájením [anonymizována dvě slova]. Nebylo prokázáno, že by žalobce kvůli [anonymizována dvě slova] přišel o jakoukoliv práci. [anonymizována dvě slova] mělo zásah do rodinného života, kdy se v důsledku jeho zahájení krátkodobě rozešel se svojí družkou, avšak v jeho průběhu byl jejich vztah narovnán, dokonce došlo i k narození dalších dvou potomků.

7. Soud prvního stupně rovněž zjistil, že ke dni [datum] měl žalobce v opisu rejstříku trestů celkem 5 záznamů, a to pro odsouzení ze dne [datum] pro spolupachatelství [anonymizována tři slova] dle § 235 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákona a [anonymizována dvě slova] ublížení na zdraví dle § 221 odst. 1 tr. zákona, kdy mu byl uložen trest odnětí svobody ve výměře 2 let s podmíněným odkladem výkonu na zkušební dobu 3 let (žalobce se osvědčil), pro odsouzení ze dne [datum] pro spolupachatelství [anonymizována dvě slova] ublížení na zdraví dle § 221 odst. 1 tr. zákona, kdy mu byl uložen trest odnětí svobody ve výměře 18 měsíců s podmíněným odkladem výkonu na zkušební dobu 3 let (žalobce se osvědčil), pro odsouzení ze dne [datum] pro [anonymizována dvě slova] výtržnictví dle § 202 odst. 1 tr. zákona, kdy mu byl uložen trest odnětí svobody ve výměře 6 měsíců s podmíněným odkladem výkonu do [datum], pro odsouzení ze dne [datum] pro [anonymizována dvě slova] ublížení na zdraví dle § 222 odst. 1 tr. zákona, kdy mu byl uložen souhrnný trest odnětí svobody (při zrušení trestu uloženého dne [datum]) ve výměře 6 let a 6 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou; z výkonu trestu odnětí svobody byl žalobce podmíněně propuštěn dne [datum] se zkušební dobou 5 let, pro odsouzení ze dne [datum] pro [anonymizována tři slova] dle § 235 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákona, kdy mu byl uložen trest odnětí svobody ve výměře 2 let s podmíněným odkladem výkonu na zkušební dobu 3 let.

8. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud prvního stupně uzavřel s odkazem na § 1 odst. 1, § 5, § 7 odst. 1, [ustanovení pr. předpisu], o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich [anonymizováno] (notářský řád), v platném znění (dále jen„ OdpŠk“), že rozsudek zprošťující obžaloby podle § 226 písm. c) trestního řádu je rozhodnutí, jež ruší účinky zahájeného [anonymizována dvě slova], činí rozhodnutí, jimiž bylo [anonymizována dvě slova] zahájeno ve smyslu odškodňovacího zákona a pouze pro jeho účely„ nezákonným“, čímž zakládá nejen nárok na náhradu škody, ale i odškodnění nemajetkové újmy ve smyslu § 1, 2 a násl. OdpŠk. Odpovědnostní titul představovaný nezákonným (nedůvodným) [anonymizována dvě slova] byl tedy v posuzované věci dán.

9. Soud prvního stupně ohledně nároku na nemajetkovou újmu se v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR [spisová značka] se zabýval povahou [anonymizováno] věci, délkou [anonymizováno] řízení a následky způsobené v osobnostní sféře žalobce. Žalobce byl stíhán pro [anonymizována dvě slova] dle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku, za který mu hrozilo uložení trestu odnětí svobody ve výměře 2 až 8 let. Soud prvního stupně měl za to, že s tímto zločinem bývá spojeno sice společenské odsouzení, ale nikoliv tak silné jako např. v případě [anonymizována dvě slova] proti životu a zdraví. Zmínil, že žalobce měl již s [anonymizováno] řízením poměrně bohaté zkušenosti, když byl v minulosti již pětkrát soudně trestán, a dokonce vykonal mnohaletý trest odnětí svobody. [anonymizována dvě slova] tak na žalobce muselo působit dle soudu prvního stupně méně intenzivněji než na osobu, která se do střetu s orgány činnými v [anonymizováno] řízení dostane poprvé. [anonymizována dvě slova] tedy trvalo téměř 8 let. Přestože podanou žalobou se žalobce náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení nedomáhal, v rámci předběžného projednání tak učinil a bylo mu poskytnuto zadostiučinění v částce [částka]. Dobu osmi let, po které předmětné [anonymizována dvě slova] trvalo a po kterou mohlo na žalobce negativně působit, označil soud prvního stupně za objektivně dlouhou, a délku [anonymizována dvě slova] považoval za kritérium, které intenzitu nemajetkové újmy zvyšuje. Žalobce dle soudu prvního stupně netvrdil a z provedených důkazů nevyplynulo, že by [anonymizována dvě slova] mělo být vůči němu zahájeno a dále vedeno svévolně či šikanózně. Skutek, pro který byl žalobce stíhán, se stal, žalobce byl usvědčován jedním ze svědků, sám žalobce navíc s orgány činnými v [anonymizováno] řízení nespolupracoval a skutečnost, že měl být v době skutku někde jinde, k čemuž měl navíc existovat svědek, po dobu vazebního [anonymizováno] nesdělil. Orgány činné v [anonymizováno] řízení tak měly důvod [anonymizováno] řízení vůči žalobci vést. [příjmení] posouzení shromážděných důkazů pak bylo na soudu, který své povinnosti dostál a žalobce pro neprokázání, že by zažalovaný skutek spáchal on, obžaloby zprostil. Pokud jde o dopady [anonymizována dvě slova] do osobnostní sféry žalobce, provedenými důkazy byly dle soudu prvního stupně prokázány obecné dopady spojené většinou s každým [anonymizována dvě slova], tj. stres, nervozita, pocit nejistoty, obavy z odsouzení, poruchy spánku. Žalobce trpěl psychickými problémy, se kterými se i nadále léčí, byť zřejmě s menší intenzitou, než se snažil prezentovat, jak vyplynulo ze sdělení [anonymizováno] [příjmení], ale i výpovědi svědkyně [příjmení]. Současně však z provedeného dokazování vyplynulo, že psychickými problémy žalobce trpěl již před zahájením [anonymizována dvě slova] a že již v této době se léčil na [anonymizováno] u [anonymizováno] [příjmení]. V průběhu [anonymizována dvě slova] se psychické problémy zhoršily, jak vyplynulo z výslechů svědků i žalobce, dočasně se zhoršily i projevy [anonymizováno]. Provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by žalobce přišel kvůli [anonymizována dvě slova] o práci řidiče nebo že by přišel o jakékoliv zaměstnání. Ani sám žalobce, ani slyšení svědci nebyli dle soudu prvního stupně schopni jednoznačně uvést, zda byl žalobce zaměstnán bezprostředně před zahájením [anonymizována dvě slova], resp. v době vzetí do vazby a zahájení [anonymizována dvě slova], a zda o toto zaměstnání přišel právě z důvodu [anonymizována dvě slova]. Žalobce a svědci se shodli pouze na tom, že před zahájením [anonymizována dvě slova] žalobce pracoval, neshodli se však na tom, kdy přesně a zejména kde měl být zaměstnán. Určitě to však nebylo na pozici řidiče, jak žalobce uváděl v žalobě, když žalobce (zřejmě kvůli epilepsii, o které se však v žalobě nezmínil) nemá ani řidičské oprávnění. Soud prvního stupně uznal, že probíhající [anonymizována dvě slova] a jeho délka komplikovaly žalobci shánění nového zaměstnání, a to i po skončení [anonymizována dvě slova]. Avšak na druhou stranu poukázal, že v hledání zaměstnání žalobce též omezuje jeho [anonymizována dvě slova], a to nejen psychické problémy, které byly umocněny předmětným [anonymizována dvě slova], ale i [anonymizováno], kterou žalobce trpí od svého mládí. Úspěšnému hledání zaměstnání pak dle názoru soudu prvního stupně bránila též též [anonymizováno] minulost žalobce, která však s předmětným [anonymizována dvě slova] nijak nesouvisí a nelze ji přičítat k tíži státu. V souvislosti s předmětným [anonymizována dvě slova] a vzetím do vazby se se žalobcem rozešla jeho dlouholetá družka, se kterou měl nezletilého syna, neboť nevěřila žalobcově nevině a zejména tomu, že se nebude opakovat již jednou prožitá situace, kdy na žalobce se synem čekala, až se vrátí z výkonu trestu odnětí svobody. Jednalo se však o rozchod poměrně krátkodobý, v řádu několika měsíců Vztah žalobce a jeho družky nebyl [anonymizována dvě slova] dlouhodobě poškozen, po skončení [anonymizováno] se urovnal. Ještě v době [anonymizována dvě slova] si pořídili další dva potomky (resp. druhý syn se narodil dva dny po pravomocném skončení [anonymizována dvě slova]), avšak v důsledku [anonymizováno] podstatně později, než měli (zejména družka žalobce) v úmyslu. Ke skutečnosti, že byl žalobce stíhán vazebně, soud prvního stupně v rámci hodnocení nemajetkové újmy způsobené [anonymizována dvě slova] nepřihlížel, když odškodnění nemajetkové újmy způsobené výkonem vazby se žalobce domáhal samostatně.

10. Soud prvního stupně měl za to, že v důsledku [anonymizována dvě slova] vznikla žalobci nezanedbatelná nemajetková újma, kterou je dle názoru soudu prvního stupně nutno nahradit v penězích, když pouhé konstatování porušení práva a omluva nejsou dostatečné. Při úvaze o výši přiměřeného zadostiučinění, kterého by se žalobci v daném případě mělo dostat, vycházel soud prvního stupně z rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2, které specifikoval délkou [anonymizována dvě slova], povahou [anonymizováno] věci a následky v osobnostní sféře žadatelů, v bodu 62. napadeného rozsudku, na něž odvolací soud rovněž pro stručnost odkazuje.

11. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že přiměřenou výší zadostiučinění je částka [částka], když současně zohlednil, že se žalobci dostalo též konstatování porušení práva a omluvy a že se mu též dostalo samostatného odškodnění za nepřiměřenou délku řízení. Ohledně nároku žalobce na zaplacení nákladů řízení ve výši [částka] dospěl k závěru o důvodnosti zažalovaného nároku pouze co do částky [částka], a ohledně nároku nemajetkové újmy za výkon vazby ve výši [částka] považoval odškodnění poskytnuté žalovanou za dostačující.

12. Ve výroku IV. soud prvního stupně rozhodl o nákladech řízení dle [ustanovení pr. předpisu]“) za použití § 146 o.s.ř. Žalobce měl 91,01 % úspěch, v ponížené procentuální výši žalobcova úspěchu náleží žalobci náhrada nákladů řízení ve výši [částka], kterou soud prvního stupně podrobně specifikoval v bodu 76. rozsudku, na nějž odvolací soud opět pro stručnost odkazuje. 13. [role v řízení] napadla rozsudek soudu prvního stupně v jeho výrocích II. a IV. včasným a přípustným odvoláním co do částky [částka], představující přiměřenou satisfakci za nezákonné [anonymizována dvě slova] s odůvodněním, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí rovněž spočívá na nesprávném právním posouzení věci. [role v řízení] nesouhlasila se závěry soudu prvního stupně o dopadech nezákonného [anonymizována dvě slova] do jednotlivých sfér života žalobce a měla za to, že konstatování porušení práva a poskytnutá omluva, je satisfakcí zcela dostačující a přiměřenou. Soud prvního stupně nezohlednil, že po celou dobu svého vazebního [anonymizováno] žalobce nespolupracoval, když až po propuštění z vazby si vzpomněl, že existuje svědek, který mu může potvrdit alibi. Poukázala na to, že žalobce již byl 5x pravomocně odsouzen. Dále, že soud prvního stupně nedostatečně zohlednil to, že žalobci se již dostalo odškodnění za nepřiměřeně dlouhé [anonymizována dvě slova]. Zdůraznila, že žalobce nepřišel v důsledku [anonymizována dvě slova] o práci, psychickými problémy trpěl již před zahájením [anonymizována dvě slova]. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku II tak, že se žaloba o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím zamítá a zároveň žalobci uložil zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

14. Žalobce se k odvolání žalované nevyjádřil.

15. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a to v mezích podaného odvolání (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). Poté dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné.

16. Odvolací soud doplnil dokazování dle § 213a o. s. ř. o rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], ze kterého se podává, že tímto rozsudkem bylo rozhodnuto o nároku poškozeného rovněž za nezákonné [anonymizována dvě slova]. Poškozený byl spoluobžalovaný ve stejné věci jako žalobce u Obvodního soudu pro Prahu pod sp. zn. [spisová značka], rovněž pro [anonymizována dvě slova] spáchaný ve spolupachatelství, rovněž zproštěn obžaloby dle § 226 písm. c) trestního řádu, taktéž stejná délka [anonymizována dvě slova]. V řízení nebylo prokázáno, že by [anonymizována dvě slova] jako takové vyvolalo zásadní negativní zásahy v osobnostní sféře poškozeného, zásahy ve sféře rodinné a finanční poškozený vázal na výkon vazby a v rámci finančního zadostiučinění požadovaného za výkon vazby tyto zásahy soud samostatně zohlednil. Poškozený byl rovněž pro stejnou či obdobnou [anonymizována dvě slova] již 3x pravomocně odsouzen. Soud shledal, že odpovídající kompenzací je zde konstatování nezákonného rozhodnutí. Rozsudek je pravomocný.

17. Dále odvolací soud předestřel při odvolacím jednání další rozhodnutí týkající se odškodnění za nezákonné [anonymizována dvě slova], a to rozsudek Městského soudu v Praze ve věci pod sp. zn. [spisová značka]. Nezákonné [anonymizována dvě slova] se týkalo poškozeného, který byl stíhán pro [anonymizována dvě slova] a rovněž byl osobou v minulosti trestně odsouzenou. Nebyly soudem shledány zásahy ve sféře pracovní, když tyto měly původ v jiných skutečnostech, a u tamního poškozeného byly prokázány zásahy, spočívající zejména ve stresu z [anonymizována dvě slova]. Opět soud jako postačující shledal konstatování porušení práva. Dále předestřel rozsudek Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], kdy se jednalo o poškozeného stíhaného pro [anonymizována dvě slova] loupeže, a i v tomto případě bylo shledáno jako dostačujícím zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva. Zásahy na straně poškozeného byly vyvolány primárně vazbou, rovněž se jednalo o osobu dříve opakovaně trestně odsouzenou a soud neshledal závažnější zásahy vyvolané samotným [anonymizována dvě slova] jako takovým.

18. Odvolací soud uvádí, že z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené sdělením obvinění je třeba posuzovat podle § 7 a § 8 OdpŠk jako škodu resp. újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka])[anonymizováno] Odvolací soud přitom, stejně jako soud prvního stupně, uzavřel, že nárok žalobce na úhradu nemajetkové újmy, která mu vznikla v důsledku tohoto nezákonného rozhodnutí, je objektivně dán. Uvedený názor odvolacího soudu vychází z judikatury Ústavního soudu ČR, dle které„ …ústavněprávní základ nároku jednotlivce na náhradu škody v případě [anonymizována dvě slova], které je skončeno zproštěním obžaloby, je třeba hledat nejen v ustanovení čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, ale v obecné rovině především v čl. 1 odst. 1 Ústavy [země], tedy v principech materiálního právního státu. Má-li být stát skutečně považován za materiální právní stát, musí nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů, kterým státní orgány nebo orgány veřejné moci přímo zasahují do základních práv jednotlivce. Nelze totiž přehlédnout, že stát nemá svobodnou vůli, nýbrž je povinen striktně dodržovat právo v jeho ideální (škodu nepůsobící) interpretaci. Na jednu stranu je jistě povinností orgánů činných v [anonymizováno] řízení vyšetřovat a stíhat [anonymizována dvě slova], na druhou stranu se stát nemůže zbavit odpovědnosti za postup těchto orgánů, pokud se posléze ukáže jako postup mylný, zasahující do základních práv. V takové situaci není rozhodné, jak orgány činné v [anonymizováno] řízení vyhodnotily původní podezření, ale to, zda se jejich podezření v [anonymizováno] řízení potvrdilo. Jak již Ústavní soud v minulosti také judikoval, každé [anonymizováno] řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt [anonymizována dvě slova] je zátěží pro každého obviněného. Již samotné [anonymizována dvě slova] výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění "liché", což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl [anonymizována dvě slova]“ (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. [ústavní nález], sp. zn. [ústavní nález], sp. zn. [ústavní nález], či sp. zn. [ústavní nález]).

19. Soud prvního stupně se správně v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], zabýval při stanovení výše či formy přiměřeného zadostiučinění zabýval povahou [anonymizováno] věci, délkou [anonymizována dvě slova], a především dopady [anonymizována dvě slova] do osobnostní sféry žalobce.

20. Odvolací soud vzal na zřetel výše citovanou judikaturu včetně kritérií, která pro stanovení charakteru resp. výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným [anonymizována dvě slova] vymezil [název soudu], a poté dospěl k závěru, že stanovení odškodnění nemajetkové újmy ve formě peněžní satisfakce soudem prvního stupně bylo nesprávné.

21. Délka [anonymizováno] stíhání. Odvolací soud má za to, že soud prvního stupně neprávně považoval nepřiměřenou délku [anonymizována dvě slova] žalobce v délce téměř 8 let za kritérium, které intenzitu nemajetkové újmy zvyšuje. Soud prvního stupně nezohlednil, že žalobce se souběžně domáhal nároku na náhradu újmy způsobené nepřiměřenou délkou [anonymizována dvě slova], přičemž za nepřiměřenou délku [anonymizována dvě slova] byl již žalovanou odškodněn. Při posouzení tohoto nároku již bylo přihlédnuto ke zvýšenému významu řízení pro poškozeného žalobce. Z tohoto důvodu již neplatí, že při posouzení nároku na odškodnění za nezákonné [anonymizována dvě slova] musí být délka řízení rovněž zohledněna (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí]). Soud prvního stupně tak nemohl duplicitně hodnotit délku [anonymizováno] řízení jakožto závažnou v rámci vyhodnocení nároku na nemajetkovou újmu, způsobenou nezákonným [anonymizována dvě slova]. Délka [anonymizováno] řízení nesvědčí zde pro přiznání finančního zadostiučinění.

22. Povaha [anonymizováno] věci. Žalobce byl stíhán pro [anonymizována dvě slova], což je obecně druh [anonymizována dvě slova], který způsobuje společenské odsouzení, ne však takové jako u [anonymizována dvě slova] apod. Dále [anonymizováno] žalobce je však nutno vykládat v kontextu předchozích odsouzení žalobce, který byl již dříve pravomocně odsouzen 2x za [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], 2x za [anonymizována dvě slova] ublížení na zdraví, a dále za [anonymizována dvě slova] výtržnictví. Nelze v posuzovaném případě dospět k závěru, že opakované [anonymizována dvě slova] pro [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] by čistě pro povahu této [anonymizována dvě slova] mělo působit u žalobce zásadnější zásahy, neboť pro shodnou, respektive obdobnou [anonymizována dvě slova] byl již 5x pravomocně odsouzen. Žalobce měl s [anonymizována dvě slova] bohatou zkušenost, oproti bezúhonnému poškozenému. Čistě pro povahu [anonymizována dvě slova] odvolací soud nedospěl k závěru o poskytnutí finančního zadostiučinění.

23. Následky v osobní sféře. Soud prvního stupně učinil ucelená skutková zjištění ohledně následků [anonymizována dvě slova] žalobce. Byly zjištěny pouze obecné dopady spojené většinou s každým [anonymizována dvě slova], tj. stres, nervozita, pocit nejistoty, obavy z odsouzení, poruchy spánku. Psychickými problémy žalobce trpěl již před zahájením [anonymizována dvě slova]. Je pravdou, že v průběhu [anonymizována dvě slova] došlo k jejich zhoršení, a i ke zhoršení [anonymizováno], kterou trpěl od mládí. Toto zhoršení však bylo přechodného rázu. Odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, neuvěřil, že došlo k zásahům ve sféře pracovní, když tyto lze primárně přičítat předchozím pěti pravomocným odsouzením žalobce a dříve vykonanému trestu odnětí svobody a zároveň tomu, že žalobce trpí [anonymizována dvě slova]. Žalobce nemohl v souvislosti s [anonymizována dvě slova] přijít o práci řidiče, když bylo zjištěno, že ani nevlastní řidičský průkaz. Ohledně zásahů do osobního života je pravdou, že žalobce se s družkou krátkodobě rozešli, avšak jednalo o rozchod krátkodobý, jejich vztah nebyl dlouhodobě narušen, naopak v průběhu [anonymizována dvě slova] došlo k početí dalších jejich dvou potomků. Odvolací soud nemá tak za to, že [anonymizována dvě slova] zanechalo následky v rodinném životě žalobce. [anonymizována dvě slova] žalobce nebylo medializováno. K tomu, že žalobce byl stíhán vazebně, odvolací soud shodně se soudem prvního stupně v rámci hodnocení nemajetkové újmy způsobené [anonymizována dvě slova] nepřihlížel, když odškodnění nemajetkové újmy způsobené výkonem vazby se žalobce domáhal samostatně. Ani toto nejzásadnější kritérium tak nehovoří ve prospěch přiznání zadostiučinění ve formě finanční, neboť následky v osobní sféře žalobce nebyly zásadní či trvalé.

24. Konečně musí odvolací soud zdůraznit stejně jako soud prvního stupně, že [anonymizována dvě slova] nebylo vedeno vůči žalobci svévolně či šikanózně. Skutek, pro který byl žalobce stíhán, se stal, žalobce byl usvědčován jedním ze svědků, žalobce s orgány činnými v [anonymizováno] řízení nespolupracoval a skutečnost, že měl být v době skutku někde jinde, k čemuž měl navíc existovat svědek, po dobu vazebního [anonymizováno] nesdělil. Orgány činné v [anonymizováno] řízení tak měly důvod [anonymizováno] řízení vůči žalobci vést.

25. Při posuzování odpovídajícího zadostiučinění přitom odvolací soud neopominul též vycházet z rozsudku Nejvyššího soudu ČR [spisová značka] který formuluje tzv. zásadu proporcionality spočívající ve srovnání dané věci s obdobnými případy resp. s jinými případy s přihlédnutím k jejich odlišnostem.

26. Odvolací soud má za téměř totožný případ - odškodnění ve věci poškozeného (spoluobžalovaného v téže [anonymizováno] věci) u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka]. Poškozený byl stíhán pro stejný [anonymizována dvě slova], byl zde stejný důvod zproštění, stejná délka [anonymizována dvě slova], nebyly rovněž shledány významné následky v osobnostní sféře poškozeného. Poškozený byl na rozdíl od žalobce pouze 3x pravomocně odsouzen. Za další obdobné případy odvolací soud shledává rozhodnutí uváděné v bodě 17. rozsudku, kdy vždy šlo o poškozené s [anonymizováno] minulostí, nebyly shledány u poškozených výrazné zásahy do osobnostních práv. Poškození byli stíháni jednak pro [anonymizována dvě slova], jednak pro [anonymizována dvě slova] loupeže. Ve všech případech soudy shledaly jako odpovídající zadostiučinění ve formě konstatování nezákonného rozhodnutí. Jako samostatné kritérium u posledních porovnávaných případů nehodnotil odvolací soud délku průběhu [anonymizováno] řízení, neboť jak uvedeno výše, za tuto byl již žalobce odškodněn samostatným nárokem.

27. Odvolací soud po porovnání s těmito srovnatelnými případy dospěl k závěru, že je nesprávný závěr soudu prvního stupně o přiznání finančního odškodnění, kdy je zcela postačující pouze konstatování nezákonného rozhodnutí. Absence výrazných zásahů v osobnostní sféře na straně žalobce již sama o sobě i bez porovnání s jinými případy odůvodňuje poskytnutí zadostiučinění pouze ve formě konstatování porušení práva. Přiznání peněžitého zadostiučinění by nebylo přiměřené. Má-li být přistoupeno k peněžité náhradě, stanoví věta druhá odstavce 2 § 31a OpdŠk povinnost přihlédnout k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Jde o normu s relativně neurčitou hypotézou, vyžadující, aby soud s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti každého individuálního případu sám vymezil okolnosti významné pro určení výše náhrady. Základním vodítkem pro určení vhodné formy satisfakce je podmínka, že se musí jednat o zadostiučinění přiměřené, tedy takové, které poskytne poškozené osobě vhodnou a zároveň účinnou nápravu. Zvažovány proto budou muset být zejména dopady nezákonného rozhodnutí do osobnostní sféry poškozeného, nepříznivost jejich vlivu na pověst poškozeného, jeho dosavadní způsob života a podobně. Na druhou stranu zadostiučinění nemá ve vztahu ke státu sankční charakter, jenž by stát motivoval k prevenci vzniku nesprávného úředního postupu. (srov. rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či usnesení NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

28. Soudní rozhodnutí zmiňována soudem prvního stupně jako srovnatelná v bodě 62. napadeného rozhodnutí nejsou dle odvolacího soudu relevantní pro posouzení vzniklé nemajetkové újmy v tomto případě. Jednalo se o poškozené, jejichž [anonymizováno] minulost byla bezúhonná, jednalo se o poškozené s jiným sociálním zázemím, o úspěšného podnikatele, či významného odborníka, kteří přišli o svoji práci. Pomoc [anonymizována dvě slova] vyhledat až v souvislosti s [anonymizována dvě slova].

29. Na závěr odvolací soud poukazuje na to, že forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), což v daném případě odvolací soud neshledal.

30. S ohledem na veškeré výše uvedené důvody odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a rozsudek soudu prvního stupně změnil v napadené části výroku II. tak, že se žaloba ohledně částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. od [datum] do zaplacení zamítá.

31. O nákladech řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 2 o. s. ř.) rozhodl odvolací soud ve výroku II. podle poměru úspěchu ve věci (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 2 o. s. ř. v kombinaci s § 146 odst. 2 větou prvou i druhou o. s. ř.). Předmětem řízení byly tři samostatné nároky, a to-nárok na náhradu škody v podobě nákladů obhajoby s tarifní hodnotou ve výši [částka] dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené výkonem vazby s tarifní hodnotou ve výši [částka], nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené [anonymizována dvě slova] s tarifní hodnotou ve výši [částka] dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu. Žalobce byl procesně úspěšný co do částky [částka] (plněno žalovanou po zahájení řízení), částky [částka] na obhajném, co do částky [částka] a [částka] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]), neúspěšný ve výši [částka] (žalobce vzal žalobu zpět) a ve výši [částka] (žaloba zamítnuta). Žalobce úspěšný do částky [částka], tj. do 91 % předmětu řízení, do částky [částka], tj. do 9 % předmětu řízení, byla úspěšná [role v řízení], a žalobce tak má právo na náhradu 82 % svých nákladů. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, vznikly v řízení náklady v celkové výši [částka], tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], 2x odměnou právního zástupce za 2 úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby) dle § 7 bodu 6. advokátního tarifu á [částka] (tarifní hodnota [částka]), 1x odměnou právního zástupce za 1 úkon právní služby (sepis částečného zpětvzetí žaloby ze dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu ve výši [částka] (tarifní hodnota [částka]), 1x odměnou právního zástupce za 1 úkon právní služby (účast na jednání soudu dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu ve výši [částka] (tarifní hodnota [částka]), 2x odměnou právního zástupce za 2 úkony právní služby (účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu [částka] (tarifní hodnota [částka]), paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 6 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, DPH ve výši 21 %. Odvolací soud pak přiznal žalobci náhradu 82 % jeho nákladů za řízení před soudem prvního stupně, tedy částku [částka]. Poté z této částky odečetl [částka], neboť [role v řízení] byla plně úspěšná v odvolacím řízení. Výše [částka] odpovídá paušální náhradě hotových výdajů za 3 úkony po [částka] (odvolání, příprava k odvolacímu jednání, účast na odvolacím jednání) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady žalobce činí [částka].

Poučení