16 Co 73/2024 - 228

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců Mgr. Dušana Broulíka a Mgr. Davida Mařádka v právní věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený dne [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] 00 Ostrava proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený dne [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 0/0] o určení vlastnického práva o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 17. ledna 2024, č.j. 40 C 39/2022-174, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 8 228 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokáta, se sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v Opavě dne [datum] se žalobce domáhal určení, že pozemek parc. č. [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. [Anonymizováno] a pozemek parc. č. [hodnota] – zahrada, to vše v katastrálním území [adresa], zapsané pro toto katastrální území na listu vlastnictví číslo [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], jsou v jeho vlastnictví. Uvedl, že darovací smlouvou ze dne [datum] převedl na žalovaného vlastnické právo k uvedeným nemovitostem. Předmět daru byl již v době převodu zatížen věcným břemenem bytu, zřízeným ve prospěch matky žalobce, respektive babičky žalovaného, [jméno FO], která má dle darovací smlouvy ze dne [datum] právo užívat celé přízemí rodinného domu (I. NP). K předmětu daru bylo darovací smlouvou z [datum] současně zřízeno věcné břemeno bytu (pro celé první patro rodinného domu, tj. II. NP) a věcné břemeno spoluužívání ve prospěch žalobce a jeho manželky, [jméno FO]. Dne [datum] se žalovaný se svou rodinou přistěhoval do rodinného domu a po souhlasu [jméno FO] užíval část přízemí rodinného domu. Po nastěhování žalovaného do rodinného domu došlo k přepisu dodávek elektrické energie a plynu na manželku žalovaného, [jméno FO]. Rodinný dům byl vytápěn kotlem na tuhá paliva, dále se v domě nacházel plynový kotel, který rovněž sloužil k vytápění rodinného domu. V období prvního čtvrtletí roku 2022 žalovaný uzamkl kotel na tuhá paliva, a to tak, že tento kotel zajistil řetězem, kterým kotel omotal a řetěz zajistil zámkem, aby nebylo možné kotel užívat k vytápění rodinného domu. Žalovaný současně z plynového kotle, umístěného ve sklepě rodinného domu, ve stejné době demontoval ovládací součástky, odpojil stávající termostat a napojil přenosný termostat, který však měl uzamčený ve svém pokoji, čímž bylo žalobci, jeho manželce i [jméno FO] znemožněno plynový kotel užívat a regulovat s ním vytápění domu. Plynový kotel byl sice funkční, ohříval vodu, ale termostat, kterým by bylo možno teplotu v domě regulovat, měl u sebe pouze žalovaný. Žalovaný topení ovládal sám a dle vlastního uvážení. Aby žalobce v domě zajistil alespoň nějaké vytápění během zimních měsíců, zejména s ohledem na svou starou matku, svépomocí někdy v únoru či březnu instalovaný řetěz přeřezal a odstranil. Do 14 dní poté žalovaný opět na kotel instaloval řetěz s kladkou. Žalobce rovněž po nějaké době ovládací součástky plynového kotle našel a znovu je instaloval. Hned následující den ovládání žalovaný opět odstranil a ovládání na plynovém kotli chybí dosud. Dne [datum] se žalovaný se svou rodinou z rodinného domu odstěhoval. Po svém odstěhování žalobce úmyslně ponechal uzamčené prostory, k nimž měla právo užívání [jméno FO], čímž jí znemožnil užívání těchto prostor v přízemí rodinného domu. Součástí těchto uzamčených prostor byla i spíž, kde měla [jméno FO] uskladněny potraviny. [jméno FO] opakovaně žádala žalovaného o zpřístupnění spíže, tento jí několikrát přístup po odemknutí umožnil, poté vždy prostory uzamknul, naposledy [datum]. I poté [jméno FO] žalovaného opakovaně telefonicky žádala o otevření spíže, žalovaný však na tyto telefonáty nereagoval, proto si [jméno FO] musela zajistit prostřednictvím [právnická osoba] v [adresa] zámečníka, který na její náklady uzamčené prostory zpřístupnil. Po odstěhování [jméno FO] odmítla přehlásit energie zpět na žalobce. Žalovaný po svém odstěhování z rodinného domu docílil toho, že dne [datum] byl v rodinném domě demontován plynoměr a dne [datum] byl demontován v rodinném domě elektroměr. V důsledku uvedeného byl dům odpojen od dodávek plynu a od elektrické energie. Tímto jednáním žalovaný uvedl všechny uživatele rodinného domu do šokující situace, kdy museli řešit péči o [jméno FO] (roč. [Anonymizováno]), kdy nebylo možné zajistit její potřeby. Až díky argumentaci žalobce ohledně práva věcného břemene byl plyn asi po desetidenním odpojení připojen zpět, v této souvislosti byl žalobce nucen zajistit provedení revize plynové přípojky a plynového kotle. Obdobně byla po několika dnech obnovena dodávka elektrické energie do rodinného domu. Náklady na spotřebu elektrické energie a plynu za období do odpojení byly žalobcem uhrazeny [jméno FO] až [datum], tedy až poté, kdy mu [jméno FO] předložila na základě opakované výzvy jeho právního zástupce vyúčtování. Žalobce uvedl, že od [datum] plynový kotel netopí vůbec, přičemž je přesvědčen, že žalovaný nechal kotel nastavený jen na ohřev vody, tzn. přepnul ho do letního režimu. Plynový kotel tak dosud netopí a bez ovládacích knoflíků jej nelze zprovoznit tak, aby topil. Ani na opakovanou žádost žalobce vznesenou na jednání žalovaný ovládací součástky plynového kotle nevydal. Stávající stav je zejména s ohledem na věk [jméno FO] velmi vážný, protože pokud se topí pouze kotlem na tuhá paliva, přes noc přirozeně netopí, v domě je chladno, totéž ráno. Tento stav je naprosto nevyhovující. Aby žalobce zajistil alespoň nějaké vytápění domu, asi v polovině října 2022 opětovně přeřezal řetěz na kotli na tuhá paliva. Dne [datum] žalovaný z kotle na tuhá paliva odstranil plechová dvířka čistícího prostoru a současně odstranil komínová dvířka, aby jej žalobce nemohl užívat k vytápění domu. Žalobce situaci neprodleně řešil tak, že si nechal u souseda vyrobit a instalovat nová komínová i čistící dvířka, neboť kotel na tuhá paliva je jediným zdrojem vytápění domu. Své chování žalovaný dovršil tím, že před vstupem do domu, v garáži a ve sklepě nashromáždil a skladuje nesčetné množství harampádí a věcí, které znemožňují žalobci a jeho rodině dům pokojně užívat (v zimě není možné odklízet sníh, hrozí přemnožení krys, sousedům stávající situace vadí). Žalovaný dále v průběhu měsíce října 2022 úmyslně a opakovaně poškodil elektroinstalaci v rozvaděči v garáži, v důsledku čehož byl v garáži odpojen přívod elektrické energie. Elektroinstalaci musel opakovaně a na náklady žalobce opravovat soused žalobce, pan Krzikala. Žalobce má za to, že ze strany žalovaného se jedná o dlouhodobé jednání vedené s úmyslem znepříjemnit život žalobci i ostatním členům rodiny, kteří dům užívají, poškodit je, bránit jim ve spokojeném životě a vytápění domu. V souhrnu je intenzita popsaného jednání vysoká. Žalobce je přesvědčený, že žalovaný se vůči němu, jeho manželce [jméno FO] i [jméno FO] choval a dosud chová tak, že hrubě porušuje dobré mravy. Proto žalobce dopisem ze dne [datum] adresovaným žalovanému svůj dar odvolal a vyzval žalovaného k vrácení daru.

2. Žalovaný navrhoval žalobu zamítnout, když dne [datum] předmětnou nemovitost a pozemek daroval své manželce [jméno FO], s čímž svého otce (žalobce), [jméno FO] i [jméno FO] písemně obeznámil. Tato skutečnost vzbudila v žalobci zlost a nevraživost. Žalobce a jeho žena [jméno FO] ani jednou nezaplatili za svůj odběr energií v rodinném domě, v důsledku čehož došlo k demontáži plynoměru i elektroměru, a rodinný dům zůstal bez dodávek energií. Žalovaný se žalobce několikrát ptal, kdy hodlají zaplatit za energie, ale žalobce mu řekl, že s ním žádnou smlouvu nemají, a že nebudou nic platit. Na to mu žalovaný sdělil, že ať se nediví, že dům bude odpojen od dodávek. Totéž žalovaný sdělil i [jméno FO], ale po ní žádné platby nepožadoval. [jméno FO] se mu snažila dát 5 000 Kč, ale po konzultaci s manželkou jí žalovaný řekl, že žádné peníze nechce, a nechal je na komodě v domě v předsíni. Co se týče vstupu do rodinného domu, jedná se o stavební materiál určený k rekonstrukci domu. Stavební materiál nebrání a neomezuje vstup do domu. Nějaké věci v létě odstranil, přičemž se dozvěděl, že žalobce s těmito jeho věcmi před domem manipuloval. Když v domě bydleli, žalobce manželce žalovaného při ranní hygieně vypínal teplou vodu. Z tohoto důvodu žalovaný kontaktoval policii a tam mu řekli, že si má kotel zabezpečit. Proto v prvním čtvrtletí 2022 demontoval ovládací prvky z plynového kotle, ale kotel byl i nadále v zimním režimu, tzn. fungoval ohřev vody a topení v domě. Protože si [jméno FO] stěžovala, že má zimu, asi týden poté jí pořídil přenosný termostat, ten byl celou dobu u ní, není pravda, že by ho někdy uzamknul ve svých prostorech. Poté, co proběhlo místní ohledání v domě, v průběhu kterého nemohli termostat najít, ho žalovaný objevil v prostorech, které dříve užíval, a které jsou nyní otevřené. Ten termostat tam rozhodně nedal on. Regulovat topení bylo možné prostřednictvím termostatu a termohlavic pro regulaci samostatných topných těles (radiátorů). Není pravda, že by se v domě netopilo, z přílohy o odběru energií vyplývá, že se v rodinném domě řádně topilo. Pokud se žalobce ocitl bez dodávek energií, bylo to proto, že nehradil odebrané energie. Ke kotli na tuhá paliva uvedl, že jako majitel nefunkční kotel odstavil a zabezpečil řetězem se zámkem, a to z důvodu prasklého komína, a protože termostat oběhového čerpadla nebyl v dobrém stavu. Pokud by kotel nechal v provozu, obyvatele rodinného domu by vystavil život ohrožujícímu stavu otravou zplodinami. Kotel[Anonymizováno]na pevná paliva uzamknul také proto, aby se neustále nepřepínalo mezi oběma kotli. Opětovně kotel na pevná paliva uzamknul a rovněž demontoval komínová a čistící dvířka v lednu, nebylo to až v listopadu. Co se týče demontáže ovládacích prvků na plynovém kotli, tyto demontoval pouze jednou, a to v lednu roku 2022. Jeho rodina se z domu odstěhovala zřejmě [datum], on však má po celou dobu v domě své věci, takže nemůže říci, že se odstěhoval, ale zhruba od prázdnin 2022 přespává jinde a v domě se téměř nevyskytuje. K uzamčené spíži uvedl, že [jméno FO] žádné potraviny úmyslně nezamykal, tato má v domě svou kuchyni s lednicí. Spíž, která byla v jeho garsonce, byla jeho, a [jméno FO] u něj měla pouze pár sklenic se zavařeným ovocem a věci jako mlýnek na maso. Tyto prostory mu dala do užívání, když se nastěhovali. Uvolnila jim jídelnu, včetně spíže, obývací pokoj a pokoj pod terasou. Původně tyto prostory nezamykali, ale když zjistil, že se jim někdo přehrabuje ve věcech, prostory uzamkl. To bylo ještě v době, kdy tam všichni bydleli. Když ho [jméno FO] žádala o otevření spíže, vždycky přijel a prostory otevřel. Potom po něm chtěla, aby to nechal odemčené pořád, ale to jí řekl, že si nepřeje, aby se mu někdo přehraboval ve věcech, a z toho důvodu nechá prostory uzamčené. Poté, co prostory otevřel zámečník, přemístili jeho věci různě po baráku a záznamy z kamery, kterou měl vevnitř instalovanou, byly smazány. V garáži měli uskladněné věci všichni, tzn. žalobce, jeho manželka, on i [jméno FO]. Žalovaný činí sporným poškození elektroinstalace garáže, on sám do elektroinstalace žádným způsobem nezasahoval. Vytýkací dopis z [datum] obdržel.

3. Okresní soud v Opavě, jako soud prvního stupně, rozsudkem identifikovaným v záhlaví určil že pozemek parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, a pozemek parc. č. [hodnota] – zahrada, to vše zapsané na listu vlastnictví číslo [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], jsou ve vlastnictví žalobce (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků (výrok II.). V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalovaný jako vlastník předmětných nemovitostí, které získal, zatížené věcným břemenem žalobce a jeho manželky coby dárců a věcným břemenem [jméno FO], na základě darovací smlouvy z r. 2008, v období od ledna 2022 do [datum]: a) opakovaně a různými způsoby znemožnil žalobci, jeho manželce [jméno FO] a [jméno FO] užívání kotle na tuhá paliva a současně z kotle plynového demontoval ovládání, plynový kotel přepojil na přenosný termostat a tento termostat měl k dispozici toliko žalovaný nebo jeho manželka [jméno FO], přičemž v současnosti je možné topit v domě jen kotlem na tuhá paliva, který žalobce s pomocí souseda po zásahu žalovaného zprovoznil a plynový kotel dosud není možné používat k topení, neboť na něm chybí ovládací součástky, jež žalovaný odmítá vydat; b) znemožnil [jméno FO] přístup do prostor, v nichž měla uskladněny potraviny k běžné spotřebě, c) umožnil přepis energií v domě z žalobce na svou manželku [jméno FO], která s vědomím žalovaného od května 2022 přestala zálohy na energie hradit a současně s vědomím žalovaného neumožnila přepis energií zpět na žalobce, čímž společně zapříčinili odpojení domu od dodávek plynu v době od [datum] do [datum] a odpojení domu od dodávek elektřiny od [datum] do [datum], kdy k obnově dodávek energií došlo jen díky iniciativě žalobce, d) zanechal nepořádek ve sklepě domu, v garáži i na prostranství před domem, kde dosud skladuje použitý stavební materiál a další věci hyzdící celý prostor viditelný z ulice. V řízení se nepodařilo prokázat poslední vytýkaný skutek žalovaného, a to opakované a úmyslné poškození elektroinstalace v rozvaděči v garáži. V řízení vyšlo najevo, že elektroinstalace v garáži skutečně poškozena byla, resp. přívod elektřiny v garáži přerušen v důsledku úmyslného zásahu třetí osoby. Prokázáno nicméně nebylo, že to byl právě žalovaný, kdo úmyslně rozvaděč v garáži poškodil. Okresní soud dále konstatoval, že v projednávané věci je ve smyslu § 80 o. s. ř. dán naléhavý právní zájem žalobce na určení jeho vlastnického práva k předmětným nemovitostem, neboť pro zápis svého práva do katastru nemovitostí nezbývá žalobci nic jiného, než si opatřit rozhodnutí soudu, jestliže žalovaný tvrdí, že se vrácení daru žalobce domáhá nedůvodně (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Vzhledem k tomu, že darovací smlouva byla uzavřena před [datum], je nutné nárok na vrácení daru poměřovat zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do [datum] (dále jen obč. zák.), i když k „nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po [datum] (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Podle § 630 obč. zák. dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Dle ustálené judikatury se za členy rodiny dárce považují kromě rodičů a dětí i další příbuzní v řadě přímé a sourozenci (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2001 sp. zn. 29 Cdo 228/2000). Citované rozhodnutí uvádí, že pojem člen rodiny v ustanovení § 630 obč. zák. je užší než pojem osoba blízká dle § 116 obč. zák., kde je uveden i manžel/ka. Z tohoto důvodu okresní soud primárně vycházel z jednání žalovaného, kterého se dopustil vůči žalobci a vůči matce žalobce [jméno FO]. Ustanovení § 630 obč. zák. patří k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Pro posouzení, zda jednání účastníka občanskoprávního vztahu je v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce na vrácení daru není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 obč. zák., nýbrž předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. 29 Cdo 228/2000, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2075/2011). Občanský zákoník přitom nestanoví, že by závadné chování dárce vůči obdarovanému nebo členům jeho rodiny coby předpoklad pro vznik nároku na vrácení daru muselo dosáhnout intenzity trestného činu nebo přestupku (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. 32 Odo 429/2003). Na základě výše zjištěného skutkového stavu dospěl okresní soud k závěru, že v souhrnu, při zvážení četnosti jednotlivých zásahů (skutků) žalovaného, jejich opakování, délky jejich trvání (plynový kotel nefunguje řádně dosud a žalovaný i nadále odmítá ovládací součástky vydat), s přihlédnutím k závazku žalovaného poskytnout žalobci pomoc ve stáří a v nemoci, se zohledněním věku dárce (roč. [Anonymizováno]), a především věku [jméno FO] (roč. [Anonymizováno]) a následku vytýkaného jednání spočívajícího nakonec až v odpojení domu od dodávek energií, se žalovaný ve vztahu ke své babičce, [jméno FO], a ve vztahu ke svému otci, tj. žalobci, dopustil hrubého porušení dobrých mravů.

4. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání. V odvolání uvedl, že rozsudek okresního soudu není objektivním skutkovým stavem, na základě kterého by bylo možné mu odejmout poskytnutý dar. Jako majitel rodinného domu dbal o pokojný život všech obyvatel rodinného domu. Demontáž součástek z plynového kotle provedl v době, kdy v rodinného domě žil se svou početnou rodinou, a kdy probíhaly věčné spory o vytápění. Tyto součástky zůstaly v rodinném domě a tyto nemá. Taktéž není pravdou, že v současné době lze topit pouze kotlem na tuhá paliva. Spíž dostal od [jméno FO] k dispozici, měla a má tam uskladněny zavařeniny, když žil v rodinném domě tak nim měla vždycky přístup a to, že místnost byla uzamčena a ona ztratila klíč, mu nemůže být dáváno k tíži. Po přistěhování do rodinného domu se žalobce a [jméno FO] (manželka žalovaného) dohodli, že energie se přepíšou na [jméno FO], žalobce však [jméno FO] zálohy nehradil, přestože je spotřeboval, a [jméno FO] je následně nehradila dodavatelům energií, avšak toto mu opět nemůže být dáváno k tíži. Žádný nepořádek v rodinném době či jeho okolí nebyl, když složené věci měly sloužit k rekonstrukci rodinného domu. S ohledem na výše uvedené má žalovaný za to, že je na místě rozsudek okresního soud změnit tak, že žaloba bude v celém rozsahu zamítnuta.

5. Žalobce k odvolání žalovaného uvedl, že v průběhu dokazování bylo zcela jednoznačně prokázáno, že právě žalovaný činil jednání směřující k omezení způsobu vytápění rodinného domu, a to opakovaně. Byl to právě žalovaný, který zamezoval užívání kotle na tuhá paliva opakovaným omotáním železným řetězem se zámkem, demontáží dvířek komína, demontáží plechových dvířek čistícího otvoru kotle na tuhá paliva, demontáží ovládacích součástek plynového kotle. Ohledně regulace topení žalovaný ve svém odvolání namítl, že každý obyvatel v domě si mohl regulovat topení dle své potřeby na radiátorech pomocí termoventilu. K tomuto tvrzení je nutné uvést a doplnit, že pokud je topení vypnuté prostřednictvím centrálního termostatu, pak nikomu v domě nepomůže žádná regulace na radiátorech pomocí termoventilů, protože regulace na termoventilech je v tomto případě nefunkční. Ohledně ovládacích součástek k plynovému kotlu žalovaný v průběhu dokazování zcela jednoznačně přiznal, že to byl právě on, kdo tyto součástky demontoval a uschoval. Na výzvu právního zástupce žalobce před okresním soudem, aby ovládací součástky k plynovému kotli vydal, žalovaný reagoval tak, že až bude mít čas, tak se podívá, kde tyto součástky má uskladněné a až bude mít čas, tak je žalobci vydá. Nyní v odvolacích námitkách žalovaný tvrdí, že součástky k plynovému kotli jsou na rodinném domě, že on je nemá, a žalobci je stále nepředal. V odvolacích námitkách nyní žalovaný přichází se zcela novým a dosud nevyřčeným tvrzením, že [jméno FO] neměla do prostor přístup, protože byla uzamčena a ona ztratila klíče od těchto prostor. Toto tvrzení se nezakládá na pravdě a nebylo v průběhu řízení před okresním soudem ani tvrzeno ani prokazováno. Ohledně přepisu energií v odvolání žalovaný namítá, že vše činila jeho manželka bez jeho souhlasu, že se s manželkou rozvádí. V době, kdy žalovaný užíval rodinný dům se svou manželkou, tak vždy stál na straně manželky a vše činil ve shodě se svou manželkou. Vše vypovídá o tom, že úkony ohledně energií činili ve vzájemné shodě. V odvolacích námitkách se žalovaný také vyjadřuje k nepořádku na prostranství před domem, ve sklepě a v garáži. Hrubé porušení dobrých mravů lze spatřovat v kombinaci takového jednání žalovaného v kontextu s dalšími jednáním žalovaného, které jsou popsány v rozsudku okresního soudu. Byť je do domu zachován přístup, nicméně skládka starého nábytku, různých hadic a dalšího smetí, které lze jen stěží považovat za stavební materiál k rekonstrukci domu, ničí životy nejen obyvatel daného domu, ale také sousedů, kteří bezprostředně sousedí s danou skládkou. A dále, byť žalobce nepřistihnul žalovaného přímo při opakovaném a úmyslném poškození elektroinstalace v rozvaděči v garáži, bylo důsledkem jednání žalovaného, lze usuzovat, že jediný, kdo tak mohl učinit, je žalovaný, a i v kontextu s jeho dalším jednáním popsaným v rozsudku, kdy se snažil úmyslně zabraňovat obyvatelům domu v běžném životě. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud potvrdil napadený rozsudek jako věcně správný a přiznal mu nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení.

6. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací [§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)] po zjištění, že odvolání žalovaného proti rozsudku soudu prvního stupně (okresního soudu) bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení jemu předcházející se zřetelem k ustanovení § 206 odst. 2 a § 212 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Okresní soud dospěl na základě provedených a správně (v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř.) vyhodnocených důkazů ke správným skutkovým zjištěním a jeho skutková zjištění mají oporu v provedeném dokazování. Odvolací soud skutková zjištění okresního soudu, popsaná v bodech 3. až 16. a shrnutá v bodech 18. až 20. odůvodnění napadeného rozsudku, jako správná a úplná přejímá.

8. K námitkám proti skutkovému stavu odvolací soud v obecné rovině uvádí, že skutková zjištění a závěry jsou v první řadě věcí okresního soudu, před kterým byly důkazy provedeny. To odpovídá zásadám ústnosti, přímosti a bezprostřednosti. Povinností okresního soudu je provedené důkazy hodnotit podle § 132 o. s. ř. na základě své úvahy. Odvolací soud pak v rámci přezkumné činnosti může zasáhnout do výsledku činnosti okresního soudu při hodnocení důkazů pouze tehdy, jestliže způsob, jak k němu okresní soud dospěl, neodpovídá postupu vyplývajícímu z § 132 o. s. ř. Za chybu při vytváření skutkových závěrů okresním soudem může být proto považováno, pokud okresní soud vezme v úvahu skutečnosti, které z dokazování ani z přednesů účastníků nevyplývají ani nevyšly při řízení jinak najevo, dále pokud opomene hodnotit skutečnosti, které vyplynuly z dokazování nebo které vyšly za řízení najevo jinak, a pokud neprovede navrhované důkazy, přestože byly navrženy důvodně. Chybou rovněž je, jestliže v hodnocení důkazů, popř. poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které vyšly najevo jinak, z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, eventuálně věrohodnosti, je logický rozpor, nebo jestliže hodnocení důkazů odporuje § 133 až § 135 o. s. ř. Nelze-li okresnímu soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry. Jinak řečeno, hodnocení důkazů, a tedy ani skutkové zjištění jako jeho výsledek, nesmí odvolací soud napravovat z jiných, než výše uvedených důvodů (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2017 sp. zn. 21 Cdo 1472/2017). V posuzované věci odvolací soud neshledal při zjišťování skutkového stavu a hodnocení důkazů ze strany okresního soudu žádné pochybení ve shora uvedeném směru. Odvolací soud neshledal na vyhodnocení výsledků dokazování okresním soudem nic excesivního a nespatřoval důvod dokazování opakovat či doplňovat. Odvolací soud také souhlasí s důvody, jak jsou uvedeny v bodu 17. odůvodnění napadeného rozsudku, pro které okresní soud neprovedl další důkazy. Odvolací soud neprovedl důkazy (fotografie) navržené v podání žalovaného ze dne [datum], které mají dokumentovat (ne)topení v rodinném domě v únoru 2024, neboť se jedná o období po odvolání daru ([datum]) a na níže uvedeném by to ničeho nezměnilo.

9. Odvolací soud se dále ztotožnil s právními závěry okresního soudu, jak byly shora reprodukovány. Nad rámec výše uvedeného považuje odvolací soud za vhodné k podanému odvolání žalovaného uvést následující. I kdyby odvolací soud zcela akceptoval důvody, pro které žalovaný demontoval ovládání plynového kotle (jakože s nimi nesouhlasí), tak poté co se i s rodinou odstěhoval ([datum]), mu nic nebránilo ovládání plynového kotle znovu namontovat, a jelikož tak neučinil, je zřejmé, že přímo či nepřímo omezil (znepříjemnil) žalobce i ostatní obyvatele ([jméno FO], [jméno FO]) rodinného domu v jeho obvyklém užívání, ačkoliv již k tomu nebyl tvrzený důvod. V případě uzamčení kotle na pevná paliva a demontáže komínových a čistících dvířek v listopadu 2022 (jak vyplývá z výpovědi svědka [jméno FO] – Soused mě zavolal, že nemůže topit v kotli na tuhá paliva, syn mu sebral dvířka na kotli a komínová dvířka. Soused chtěl topit, protože byla zima, byl to začátek zimy, listopad, zřejmě r. 2022, ale říkal, že kotel má zamčený., a zprávy o provedené kontrole a čištění spalinové cesty z [datum], která byla bez výhrad), je zřejmé, že žalovaný přímo omezil (znemožnil) žalobce i ostatní obyvatele ([jméno FO], [jméno FO]) rodinného domu v jeho obvyklém užívání, ačkoliv k tomu nebyl žádný důvod. I uzamčení spíže [jméno FO] v době po [datum], kdy se žalovaný s rodinou odstěhoval z rodinného domu, nelze hodnotit jinak než jako zlomyslnost, protože žalovanému po odstěhování nic nebránilo, aby si své věci odnesl a [jméno FO] mohla spíž volně užívat i kdyby tam měla jen [Anonymizováno]. Tvrzení, že [jméno FO] měla klíč a tento ztratila, žalovaný uvedl až odvolání, v průběhu řízení před okresním soudem nic takového netvrdil, navíc na výše uvedeném to nic nemění. Je pravdou, že odběr energií (elektřina a plyn) byl přepsán na [jméno FO] (manželka žalovaného) a nikoliv žalovaného, avšak žalovaný jako vlastník rodinného domu byl zároveň povinným z věcného břemene bytu ve prospěch oprávněných, a to jednak [jméno FO] a jednak žalobce a [jméno FO], tedy bylo jeho povinností zajistit oprávněným nerušené užívání tohoto věcného břemene bytu. Bylo tak na žalovaném poté co se dne [datum] odstěhoval i s rodinnou, aby došlo k opětovnému přepisu energií z manželky ([jméno FO]) na žalobce. I kdyby odvolací soud připustil, že žalobce nehradil zálohy (poměrnou část záloh) [jméno FO] a ta následně nehradila zálohy dodavatelům energií, a tedy, že žalobce se spolupodílel na odpojení rodinného domu od dodávky energií (jakože to považuje za sporné), tak samotný žalovaný připustil, že [jméno FO] mu chtěla na úhradu energií předat 5 000 Kč, což po konzultaci s manželkou ([jméno FO]) odmítl (viz vyjádření žalovaného v rámci ústního jednání okresního soudu dne [datum]). Je tedy zřejmé, že žalovaný neměl zájem o hrazení záloh na energie a byl srozuměn s tím, že může dojít (dojde) k odpojení rodinného domu od dodávky energií, což znemožní žalobci i ostatním obyvatelům ([jméno FO], [jméno FO]) rodinného domu jeho obvyklé užívání. Odvolací soud proto uzavírá, jak již uvedl okresní soud, že v souhrnu, při zvážení četnosti jednotlivých shora uvedených zásahů (skutků) žalovaného, jejich opakování, délky jejich trvání (plynový kotel nefunguje řádně dosud), s přihlédnutím k závazku žalovaného poskytnout žalobci pomoc ve stáří a v nemoci, se zohledněním věku žalobce (roč. [Anonymizováno]), a především věku [jméno FO] (roč. [Anonymizováno]), a následku vytýkaného jednání spočívajícího nakonec až v odpojení rodinného domu od dodávek energií, se žalovaný ve vztahu k [jméno FO] (své babičce), a ve vztahu k žalobci (svému otci), dopustil hrubého porušení dobrých mravů, jak jsou obecně (většinově) chápány, a proto se žalobce mohl ve smyslu ustanovení § 630 obč. zák. domáhat vrácení daru, což učinil dopisem ze dne [datum], kdy žalovaného vyzval k vrácení daru, když na základě tohoto odvolání daru a výzvy k vrácení daru, okamžikem, kdy se tento dopis dostal do sféry žalovaného, došlo ke zrušení darovací smlouvy ze dne [datum], a žalobce se znovu stal vlastníkem předmětných nemovitostí. Pro úplnost odvolací soud dodává, že to, zda nepořádek ve sklepě rodinného domu, v garáži i na prostranství před rodinným domem, kde je použitý stavební materiál a další věci hyzdící celý prostor viditelný z ulice, je již či není v rozporu s dobrými mravy, je silně subjektivní (ovlivněný i polohou rodinného domu) a odvolací soud se pro nadbytečnost přezkumem tohoto závěru okresního soudu již nezabýval.

10. Vzhledem ke všemu výše uvedenému byl rozsudek okresního soudu shledán ve výroku ve věci samé jako věcně správný a jako takový byl v souladu s ustanovením § 219 o. s. ř. potvrzen, včetně jeho nákladové části, která odpovídá výsledku sporu, kdy v podrobnostech odvolací soud odkazuje na bod 23. odůvodnění rozsudku okresního soudu.

11. O náhradě nákladů odvolacího řízení účastníků bylo rozhodnuto v souladu s § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl v odvolacím řízení zcela procesně úspěšný, a byly mu proto přiznány požadované náklady odvolacího řízení ve výši 8 228 Kč, které se skládají z úkonů právní služby – sepis vyjádření k odvolání a účast u jednání á 3 100 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., příslušného počtu režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady odvolacího řízení k rukám zástupce žalobce, a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Poučení