17 C 127/2012-515

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro 94 176,54 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 94 176,54 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 94 176,54 Kč od 30. 7. 2012 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zbylé části zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 32 557 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 náhradu nákladů znaleckých posudků v částce 9 839 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 náhradu nákladů znaleckých posudků v částce 13 477 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobním návrhem ze dne 4.9.2012, soudu doručen dne 7.9.2012, se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 94.176,54 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty v výši 0,1% denně z částky 94.176,54 Kč od 30.7.2012 do zaplacení s tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo na základě objednávek žalovaného č. 61/2B a 27/2B ze dne 14.7.2012 na dopravu a montáž izolačního systému spodní stavby rodinného domu v obci [obec] (2. a 3. etapa). Žalovaný dílo dne 14.7.2012 převzal, přičemž se zavázal fakturu uhradit do 15 dní. Žalobkyně vyúčtovala cenu díla fakturou č. 20210060 ze dne 16.7.2012 ve výši 94.176,54 Kč. Tuto však žalovaný odmítl uhradit do doby odstranění tvrzených skrytých vad díla. Tyto však nebyly žalobcem uznány. Žalobce rovněž uplatňoval i smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 94 176 Kč od 30.7.2012 do zaplacení, později upřesnil, že požaduje smluvní pokutu do 30.7.2014 v celkové částce 68 748 Kč. Soud proto usnesením ze dne 26.9.2018 č.j. 17C 127/2012-284 řízení co do smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky 94 176,54 Kč od 1.8.2014 do zaplacení, zastavil.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že smluvní vztah je nutno podřadit pod režim spotřebitelských smluv podle § 51a a násl. zákona č. 40/1964 Sb., obč.zák. (dále jen „obč.zák.“) a § 631 a násl. obč.zák. Žalobce se skutečně zavázal k provedení díla, a to položení (= instalace) hydroizolační fólie Sikaplan WP 1100 na stavbě žalovaného a žalovaný se zavázal zaplatit cenu díla ve výši 84.580 Kč a DPH (14%), tedy celkem 96.421 Kč. Žalobce na stavbě zhotovil první etapu (tedy položení izolační folie na základovou desku), za tuto žalobci vyúčtoval 71.089 Kč a žalovaný ji uhradil. Za druhou a třetí etapu (instalace svislé části hydroizolace) žalobce vyúčtoval 94.176,54 Kč, dílo však nedokončil. Izolační folie nebyla nanesena na objekt v dostatečné kvalitě, díky čemuž došlo okamžitě (16.7.2012) k zatečení srážkové vody do prostoru mezi hydroizolací a zdí domu. Na spodní části se vyvalily vaky naplněné vodou, odkud voda neměla jak odtéci, a žalovaný (poté, co žalobce odmítl přijet) musel fólii na několika místech proříznout a později záplatovat. Žalovaný pozval na stavbu soudního znalce, [titul] [jméno] [příjmení], aby posoudil stav a provedení hydroizolace 29.7.2012 (tj. necelé dva týdny po instalaci hydroizolace). Žalovaný vadu díla žalobci oznámil telefonicky i písemně (dopisem) 16.7.2012, žalobce vady díla odmítl odstranit (26.7.2019). Žalovaný od smlouvy o dílo odstoupil dopisem ze dne 10.9.2012.

3. Co se týče smluvní pokuty, žalovaný namítl, že tato nebyla sjednána řádně, textace se objevila v zápise o předání díla, drobnopisem, jako jednostranné prohlášení žalobce. Dále žalovaný namítl, že existují-li vady, ať zjevné nebo skryté, judikatura již dovodila, že dílo není řádně ukončeno (rozsudek NS ČR 33 Cdo 894/1998), nárok na zaplacení díla počíná běžet až od předání řádně zhotoveného díla. Žalovaný od smlouvy o dílo odstoupil v tříměsíční lhůtě podle § 53 odst.6 písm. b), d) obč.zák.

4. Žalobce namítnul, že žalovaný svými požadavky měnil rozsah díla, velmi aktivně se zajímal o technické provedení díla i jednotlivé komponenty. Mezi účastníky bylo sjednáno, že dílo provedení izolace bude účtováno podle skutečného stavu položené hydroizolace. Podřazení smlouvy pod režim spotřebitelských smluv považuje žalobce za nesprávné. Smluvní pokuta pak byla sjednána platně. K zatečení srážkové vody pak došlo proto, že žalovaný před stavbou horní izolační vrstvy (= střecha domu) stavbu řádně nezabezpečil proti zatékání. Provedení hydroizolace bylo řádné, kvalitní, zatečení svědčí o tom, že izolace řádně plnila svou funkci. Namítl věcnou nesprávnost znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] (není pravdou, že by na díle absentovaly zesilovací prvky).

5. Rovněž žalovaný uvedl (podání ze dne 23.5.2013), že cena díla byla navýšena, když byla provedena izolace více m2, dodáno větší množství geotextílie, jiné provedení izolace v místech sklepních okýnek podle požadavků žalovaného, ukončení na viplanylové profily. K tomu žalovaný uvedl, že si skutečně objednal dvojnásobné množství geotextilie, ale mělo to být množství o 200m2 menší.

6. Řízení bylo koncentrováno ke dni 1.7.2013.

7. Nalézací soud ve věci již rozhodl, a to rozsudkem ze dne 23.10.2019 č.j. 17C 127/2012-367 tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na dílo doplatek ve výši 67 224 Kč, co do zbylé části žalobu zamítl, když konstatoval vadu hydroizolační folie (nedostatečné přetažení přes horní okraj stropní desky). Odvolací soud však k odvolání obou účastníků usnesením Městského soudu v Praze ze dne 2.7.2020 č.j. 58 Co 182/2020-428 tento rozsudek co do všech výroků (s výjimkou doplatku soudního poplatku) zrušil a soudu první stupně nařídil věc znovu projednat. Soudu prvního stupně vytknul nesprávnou aplikaci ust. § 642 odst. 1,2 obč.zák, které se vztahují pouze na případ, kdy dílo nebylo dokončeno. Upozornil na rozsudek Nejvyššího soudu ČR 33 Odo 48/2002, kde Nejvyšší soud ČR judikoval, že zhotovitel má právo na zaplacení díla v případě, kdy objednatel dílo převzal a dílo je vadné, protože v takovém případě se uplatní režim ust. § 645 odst. 1 obč.zák. Je na žalovaném, aby vady u žalobkyně řádně reklamoval, a také uplatnil konkrétní nárok (§ 649, § 583 obč.zák., rovněž usnesení Ústavního soudu ČR I. ÚS 213/12). Soud prvního stupně měl zaměřit svoji pozornost na to, zdali žalovaný svým podáním ze dne 16.7.2012 (10.9.2012) řádně uplatnil odpovědnosti za vady. Pokud ano, pak zdali dílo mělo skutečně vady. Rovněž posoudí ujednání o smluvní pokutě stran jeho určitosti a přiměřenosti (§ 544 a násl. obč.zák.) a neopomene se zabývat námitkou započtení (§ 580 obč.zák.) Tímto právním názorem je nalézací soud podle ust. 226 odst. 1 o.s.ř.

8. Nalézací soud tedy věc znovu projednal a v intencích právního názoru odvolacího soudu rozhodl. Průběh řízení byl komplikován probíhající pandemií Covid-19, proto došlo k vyhlášení opětovného rozsudku až 30. června 2021.

9. Z provedeného dokazování provedeného před vyhlášením prvního soud zjistil následující skutkový stav (důkazy, z nichž předmětná skutečnost byla prokázána, jsou uvedeny níže v textu kurzívou):

10. Dne 12.4.2012 vypracoval žalobce pro žalovaného nabídku číslo 294/12 pro provedení vodorovné a svislé hydroizolace suterénní konstrukce rodinného domu [obec] (ve výstavbě), a to použitím izolační folie SIKAPLAN WP 1100 (tloušťka 1,5 mm), cena za měrnou jednotku s montáží a dopravou 222 Kč/m2 bez DPH (odhad plochy 340 m2), geotextilie 300g m2, cena za měrnou jednotku s montáží a dopravou 25 Kč/m2 bez DPH a detailů prostupu vody, odpadu cena za měrnou jednotku s montáží a dopravou 150 Kč/ks bez DPH. V nabídce bylo uvedeno, že konečná cena bude stanovena na stavbě dle skutečnosti uvedené v zápisu o předání a převzetí díla. Podle předložené technické dokumentace stavby domu (email z 11.4.2012, technická dokumentace:

1. PP, 1.NP, řez C, řez D) činí zastavěná plocha domu 231,5m2. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že telefonicky hovořila s jednatelem žalobce, a ten ji skutečně ujistil, že se jedná o cenu konečnou.

11. Dne 27.4.2012 žalobce položil v rámci první etapy vodorovnou hydroizolaci na základní desku (základové pasy) ve výměře 247 m2, hydroizolace byla instalována v přesahu základové desky pro další napojení svislé hydroizolace a rovněž přesah byl způsoben svařováním hydroizolačních pásů. Žalovaný již emailem z května 2012 sporoval položenou výměru, podle jeho výpočtů mělo být položeno 210 m2 (emailová komunikace z 24.5.2012). Zastavěná plocha však činí 231,5m2 (14,180 x 16,880 – 2,3 x 3,5). Žalobce první etapu položení hydroizolace v hotovosti na místě uhradil (mezi stranami nesporné).

12. Následně se účastníci dohodli na termínu položení svislé části hydroizolace na den 4.7.2012 (email z 19.6.2012, 26.6.2012), žalovaný předpokládal, že svislá konstrukce se bude izolovat v rozsahu 190 – 200m2, zakončena bude přesahem na 1.NP v šíři 50 cm, žalovaný požádal o dodávku dvojnásobného množství geotextilie, aby hydroizolační folii mohl ochránit i z vnější strany. Dále se účastníci dohodli na provedení oplechování na stěnách a rozích svislé konstrukce 1.PP, a to VIPLANYL plechy v ceně 12 190 Kč bez DPH, oproti technické dokumentaci v 1.PP přibyla dvě suterénní okna.

13. Dne 11.7.2012 se zaměstnanci žalobce dostavili na stavbu RD [obec], avšak nepodařilo se jim pokládku svislé části hydroizolace dokončit. Na stavbu se proto dostavili dne 14.7.2012 a svislou část hydroizolace dokončili (emailová komunikace z 9.7.2012, shodná tvrzení účastníků). Podle předložené fotodokumentace však přesah hydroizolace na strop činil výrazně méně než 50 cm, použitý tmel zakončení hydroizolace vůbec nepřilepil. Rovněž jsou z této fotodokumentace patrné drobné netěsnosti svarů. Svědek [příjmení] [příjmení] vypověděl, že na stavbě vykonával stavební dozor, uvedl, že byl problém s ukončením svislé části hydroizolace z hlediska toho, aby bylo možné pokládat obvodové zdivo. Způsob provedení hydroizolace byl dle jeho zkušeností v pořádku. Ve svém vyjádření ke provádění hydroizolace ze strany stavebního dozoru ze dne 1.8.2012 (svědek ověřil pravost a původnost listiny ve svém výslechu) uvedl, že zakončení hydroizolace bylo provedeno na rohové, kašírované lišty, kotvené vertikálně do desky a následně spoj přetmelen. Izolatéři upozornili stavební dozor, že se na lišty nesmí pokládat nic těžkého po dobu 24 hodin. Přišly přeháňky a deska na kraji zakončená na vystupující lišty se naplnila vodou. Zakončení se projevilo jako nevodotěsné, když spojem voda protekla mezi hydroizolaci a zeď.

14. Žalobce předložil žalovanému k podpisu objednávku 27/2B a 61/2B z 14.7.2012. Podle objednávky/zakázkového listu 27/2B bylo položeno 174m2 hydroizolační folie, dodána geotextilie 574m2 a 1 ks prostupu za 150 Kč/ks, podle objednávky/zakázkového listu 61/2B pak došlo k instalaci VIPLANYL plechů a použití tmelu SPO (19ks), celkem 15 515 Kč bez DPH. Na obou objednávkách/zakázkových listech žalobce účtoval dopravu 6 984 Kč (2x), byť mezi stranami bylo sjednáno, že doprava je součástí jednotkové ceny.

15. Podle technické dokumentace, řezu D, by plocha položené hydroizolace včetně zakončení zatažením 0,5 m měla činit 186 m2 (výška podlaží je 2,5m, obvod 62,12m), když nejsou kalkulovány 2 dveřní otvory (garážový otvor a dveře 1.PP) a zároveň nejsou kalkulovány potřebné přesahy folie na svaření. Správné množství dodané geotextilie mělo činit 372 m2 (dodáno o 200m2 více), což žalovaný opakovaně uváděl i ve svých tvrzeních. Rozdíl činí v ceně s DPH 14% částku 5 700 Kč, tuto geotextilii však žalovaný žalobci nevrátil (ponechal si ji).

16. Dne 16.7.2012 došlo k zatečení srážkové vody mezi hydroizolaci a zeď, která měla být izolována. Jednalo se o jednu stranu domu, ve spodní části dole se vytvořil vak plný vody (výslech [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). Pokud žalovaný hovořil o hektolitrech vody (hektolitr = 100l vody = 100kg zatížení), pak svědek [příjmení] [příjmení] hovořil o objemu menším (desítky litrů vody), naopak společnost A (viz níže) píše ve zprávě o několika stech litrech vody.. Žalovaný i jeho manželka (výslech [jméno] [příjmení]) telefonicky informovali jednatele žalobce, avšak ten reklamaci telefonicky odmítl. Ještě týž den žalovaný napsal žalobci dopis (reklamace z 16.7.2012), kdy popsal situaci, uvedl, že z toho je patrné, že hydroizolace vůbec neplní svou funkci, odstupuje od smlouvy o dílo a žádá o výměnu hydroizolace, pokud je závada neodstranitelná, tak odstupuje od smlouvy. Na toto reagoval žalobce dne 18.7.2012 emailem (email z 18.7.2012), že se jedná o podvod ze strany žalovaného, když svislou etapu neuhradil a do 48 hodin ji reklamuje. Uvedl, že se musí jednat o vodu zevnitř stavby, a dokud neuzavře stavbu proti zatékání, bude do stavby zatékat. Běžně se nedokončená stavba zakrývá vodotěsnou plachtou. Veškeré problémy pak způsobuje žalovaný sám svým amatérským přístupem ke stavbě. Rovněž žalobce vystavil žalobci fakturu za neuhrazenou svislou etapu, a to fakturu č. 2012 ze dne 16.7.2012, splatná dne 29.7.2012, v částce 94 176,54 Kč, když účtováno bylo přesně dle objednávek/zakázkových listů 27/2B a 61/2B z 14.7.2012, tedy oproti dohodě stran doprava 15 923,52 Kč, a o 200m2 geotextilie více (5 700 Kč). Reklamaci jako nedůvodnou a neoprávněnou žalobce písemně odmítl dopisem ze dne 26.7.2012. Dopisem ze dne 30.7.2012 žalobce žalovaného upomenul o zaplacení faktury č. 2012.

17. Na email z 18.7.2012 reagoval žalovaný emotivně emailem z 19.7.2012, uvedl, že žalobci žádné peníze nedluží, když od smlouvy odstoupil. Žalovaný pozval na stavbu znalce [titul] [jméno] [příjmení], [titul], který o stavu stavby ke dni 29.7.2012 vyhotovil znalecký posudek č. 46/ 2012, který soud provedl jako důkaz. Znalec konstatuje, že byla provedena hydroizolace, aniž byl objekt zajištěn proti srážkové vodě a ke dni 29.7.2012 stále není zajištěn. Není proveden ani drenážní systém objektu. Konstatuje rizikové provedení hydroizolace v rozích (bez zesílení a zesilovacích tvarovek), svislé provedení je předčasné. Současný stav objektu je vodotěsná izolace nádrže (= bazén), do které teče srážková voda. Svědek [příjmení] [příjmení] vypověděl, že si nepamatuje, jestli se otvor budoucího schodiště nějak zakrýval, o zakrytí celé stavby vodotěsnou plachtou vůbec nehovořil.

18. Soud nechal zpracovat znalecký posudek č. 7/2013 [právnická osoba] [anonymizováno], znalecký ústav k posouzení hydroizolace spodní stavby a jako revizní k znaleckému posudku [titul] [jméno] [příjmení], [titul], které provedl jako důkaz. Ke dni 11.11.2013 bylo zjištěno, že hydroizolační folie byla na několika místech žalovaným proříznuta (shodné uvádí žalovaný i svědek [příjmení] [příjmení]), aby došlo k vypuštění srážkové vody, řezy přelepeny stříbrnou páskou. Dodavatel folie, [právnická osoba] (kterou znalecký ústav oslovil), pak uvedla, že její folii není potřeba opracovávat zesilovacími tvarovky, je nearmovaná a homogenní. Hydroizolační folie byla provedena správně, je však třeba zajistit objekt proti zatékání srážkovou vodou a proti mechanickému poškození. Chybou bylo rovněž ponechání hydroizolace bez dalšího zakrytí po její instalaci, když folie není UV stabilní a vystavením UV záření se významně zkracuje její životnost. Žalobce proti tomuto znaleckému posudku namítnul, že folii ukončil na zesilovací prvky (což doložil fotodokumentací), rovněž ani žalovaný (a ani jeho manželka [jméno] [příjmení] ve svém výslechu) neuváděli informaci o absenci lišt VIPLANYL.

19. Toto dokazování soud prvního stupně následně doplnil. Z účastnické výpovědi [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že jednatel žalobce mu při poptávce sdělil, že izolace asfaltovými pásy již není podle EU norem možná, a je možné používat pouze hydroizolaci jako„ štít“ proti radonu. Osobní schůzka neproběhla, byť žalovaný chtěl žalobci ukázat přesný rozsah izolace domu, žalobce si vyžádal pouze plány rozestavěného domu. Žalobce poté zaslal žalovanému finanční nabídku s tím, že je konečná. Nabídka činila 84 580 Kč plus DPH, vodorovná část izolace měla stát cca polovinu, asi 45 tisíc Kč. Na stavbu pak přijeli zaměstnanci žalobce, předložili mi jakýsi objednávkový formulář, žalovaný nosí brýle 2,5 dioptrií. Žádná smlouva o dílo neexistovala, žádných sjednaných smluvních pokut si nebyl vědom, žalobce jej ujistil, že jemu platí všichni včas po ukončení díla. V objednávkovém formuláři chyběla výměra m2 s tím, že tuto dopíší zaměstnanci žalobce dodatečně (pozn. soudu – pokud žalovaný uvedl, že špatně vidí, pak této okolnosti na formuláři si i přes tvrzený chatrný zrak všimnul). Při dokončení vodorovné části hydroizolace žalobce požadoval cca 71tis Kč, ale jednatel žalobce jej ujistil, že cenová nabídka zůstává v platnosti. 4.7.2012 přijeli zaměstnanci žalobce s tím, že budou pokládat svislou část hydroizolace, ale protože ji chtěli zatloukat hřebíky, žalovaný s tím nesouhlasil a požádal, ať ji instalují řádně a přijedou znovu. Poté zaměstnanci žalobce přijeli 11.7.2012, 12.7.2012 a 14.7.2012, opět žalovanému předložili objednávkový formulář, který byl v podstatě prázdný. 14.7.2012 ale po žalovaném požadovali dalších 94 176 Kč. Tolik peněz na místě neměl. Následně jeden ze zaměstnanců volal jednateli žalobce, načež jednatel žalobce požadoval, ať žalovaný na místě zaplatí, nebo mají zaměstnanci folii odříznout a odvézt. Zaměstnanec mu sdělil, že on na tom nechal 3 dny práce a žádnou folii odřezávat nebude. Následně přišly deště, voda se dostala netěsnící spárou mezi vnější stěnu zdi a hydroizolaci. Na některých místech tmel zcela chyběl a některé spoje byly nedostatečně svěřené. Jednatel žalobce ale o vadách odmítal jednat, dokud mu žalovaný neuhradí částku 94 176 Kč. Žalovaný věřil tomu, že kdyby jednatel žalobce dojel osobně na stavbu a vše mu ukázal, tak by se domluvili jako lidé a nemuseli se scházet u soudu. Následně místo konstruktivního řešení začal jednatel žalobce shánět difamační informace o žalovaném. Následně žalovaný od smlouvy odstoupil a nechal si od [právnická osoba] zjistil vady hydroizolace a věc předal advokátce. Od smlouvy odstupoval on, posléze advokátka. Nová firma poté musela hydroizolaci odříznout a zaizolovat znovu, za tuto práci žalovaný zaplatil cca 105 tis Kč (pozn. soudu – o 10tis Kč vyšší částka, než kterou vyfakturoval žalobce žalovanému). Na dotazy soudu žalovaný vypověděl, že jednateli žalobce přesně specifikoval, jak chce, aby byl dům zaizolován, tedy přesahem přes strop 1. NP. Horní přesah měl činit 50 cm. Činil však 5-10 cm, ale zaměstnanci žalobce jej ujišťovali, že přesah 50 cm není potřeba, že je dostatečně zatmelené a že se pod to nemůže dostat voda. Žalovaný to chtěl zatížit první řadou cihel, ale toto zaměstnanci žalobce odmítli, že by se tím vytlačil tmel. Soud prvního stupně k tomuto tvrzení nenechával zpracovat žádný znalecký posudek, když má za to, že je notorietou, že při lepení (tmelení) se běžně obě strany, které jsou potřeba přilepit, k sobě přitlačí (případně se zatíží). Soud prvního stupně též již v odstavci 15 tohoto rozsudku upozornil na základní chyby v matematických výpočtech žalobce, když nebyl schopen správně vypočítat plochu domu, kterou je potřeba zaizolovat (v tom soud nevidí úmysl, spíše neschopnost). Co se týče jednotkové ceny, pak tato cena zcela zjevně nebyla vyšší, než cena obvyklá, když opětovné položení svislé části hydroizolace stálo žalovaného o cca 10tis Kč více než za kolik toto byl schopen zhotovit žalobce. Pokud se týče stropního otvoru – schodiště, ten byl zakrytý. Rovněž při deštích suterén domu zůstal suchý, voda se nacházela jen mezi vnější stranou zdi a hydroizolací. S ostatními společnostmi, které se podílely na výstavbě domu, žalovaný žádný spor nevede.

20. Soud prvního stupně dále doplnil dokazování o zápis z prohlídky hydroizolace spodní stavby rozestavěného rodinného domu v [obec] ze dne 17.9.2012 od společnosti A a z fotodokumentace založené v fialových deskách a zjistil, že 3 stěny byly v detailu zpětného spoje nestandardně řešeny otočením vodorovné části hydroizolačního povlaku na svislé zdivo, voda zatéká mezi vnější stranu stěny a hydroizolaci, v povlaku nadpraží okenního otvoru byl pytel, kdy po propíchnutí vytéká voda v množství několika set litrů vody (pozn. soudu plná koupelnová vana má cca 200l vody). Z fotografií soud zjistil, že uprostřed stavby rodinného domku několik metrů daleko od obvodových stěn se nacházel nezakrytý otvor schodiště a nezakrytý průduch. Na fotografii z 14.7.2012 jsou již tyto prostory zakryté zelenou plachtou. Za kontrolu hydroizolace zaplatit žalovaná společnosti A. částku 4 860 Kč (faktura ze dne 25.9.2012 č. 2012, placeno v hotovosti), za zpracování znaleckého posudku pak 9 600 Kč (faktura ze dne 30.7.2012 č. 2012, placeno v hotovosti).

21. Smluvní pokuta měla být sjednána tak, že na objednávce / zakázkovém listu č. 27/2B a 61/2B je ve spodní části textu malým písmem uvedeno, že„ za každý den zprodlení zhotovitel účtuje smluvní pokutu ve výši 0,1% dlužné částky“. Soud prvního stupně má za to, že taková to formulace textu není zcela určitá, když chybí např. sdělení, jakého typu prodlení se týká (Zpřístupnění stavby? Placení?), rovněž výše pokuty není v souladu s právem (viz níže v právním hodnocení).

22. Z takto provedeného dokazování má soud prokázaný tento závěr o skutkovém stavu: účastníci se dohodli na zhotovení spodní a svislé části hydroizolace folií SIKAPLAN WP 1100 stavby rodinného domu [obec], [ulice a číslo] Cena díla činila za hotovení hydroizolace izolační folií SIKAPLAN WP 1100 (tloušťka 1,5 mm) s montáží a dopravou 222 Kč/m2 bez DPH, položení geotextilie 300g m2 s montáží a dopravou 25 Kč/m2 bez DPH a detailů prostupu vody, odpadu za měrnou jednotku s montáží a dopravou 150 Kč/ks bez DPH. Odhad plochy vypočítaný žalobcem činil 340m2. Přičemž podle technické dokumentace stavby domu, kterou měl žalobce k dispozici, měla odhad činit cca 417,5m2 podle výpočtu soudu (matematika základní školy: plocha domu + plocha 1. PP). Spodní část hydroizolace byla položena a zaplacena, před zhotovením svislé části hydroizolace objednatel (= žalovaný) změnil objednávku tak, aby svislá část hydroizolace byla zakončena zatažením v délce 50 cm nad ukončení stropní desky, rovněž objednal zesilovací prvky a dvojnásobné množství geotextilie potřebné pro svislou část hydroizolace. Tato část hydroizolace byla zhotovena 14.7.2012, zatažení na stropní desku činilo méně než 50 cm (žalovaný uváděl 5 cm), hydroizolace vykazovala na některých místech drobné netěsnosti. 16.7.2012 došlo k zatečení desítek litrů vody mezi hydroizolaci a zeď domu na jedné ze stran domu, zjevně netěsnícím zakončením hydroizolace na stropní desce (jiný fyzikálně možný způsob si soud prvního stupně neumí představit, shodné uváděli znalci). Stavba nebyla v celém rozsahu zakrývána vodotěsnou plachtou, zakryté byly pouze stavební otvory. Žalovaný reklamoval provedení hydroizolace dne 16.7.2012, žalobce však reklamaci odmítl a trval na zaplacení ceny díla, kdy oproti dohodě stran o ceně díla účtoval žalovanému dopravu, ač tato byla zahrnuta v ceně instalace folie. Žalobce rovněž dodal žalovanému o 200m2 větší množství geotextilie, než bylo mezi stranami ujednáno, ale žalovaný si geotextilii ponechal. Co se týče smluvní pokuty, tak tato se objevila až na spodní části objednávky/zakázkových listů, malým písmem a chybnou textací, přičemž tyto byly předloženy žalovanému k podpisu až po zhotovení díla.

23. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti soud neměl pochybností, pokud se týče svědeckých výpovědí, pak je soud hodnotil jako pravdivé a věrohodné. Soud neprovedl všechny navržené důkazy ve věci, když část byla navržena po koncentraci řízení a nebyla pro toto přípustná, část již byla nadbytečná.

24. Po právní stránce soud vycházel ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění k 16.7.2012 (dále jen„ obč.zák.). Účastníci uzavřeli smlouvu o dílo podle ust. § 631 a násl. obč.zák. Předmět díla (zhotovení hydroizolace stavby rodinného domu [obec] do výše prvního nadzemního patra) byl mezi účastníky sjednán právně perfektně. Rovněž i zakončení zatažením na stropní desku v délce 50 cm za okraj, resp. žalovaný při zhotovení díla souhlasil s tím, že zakončení bude činit méně než 50 cm. Co bylo mezi účastníky rozporné, byla cena díla. Pokud žalovaný tvrdil, že cena měla činit 84 580 Kč, pak nabídka zcela jasně obsahuje textaci, že konečná cena bude stanovena podle skutečnosti, tedy skutečně zaizolované plochy. Nabídková cena činila za hotovení hydroizolace izolační folií SIKAPLAN WP 1100 (tloušťka 1,5 mm) s montáží a dopravou 222 Kč/m2 bez DPH, položení geotextilie 300g m2 s montáží a dopravou 25 Kč/m2 bez DPH a detailů prostupu vody, odpadu za měrnou jednotku s montáží a dopravou 150 Kč/ks bez DPH. Toto žalovaný akceptoval a zhotovení vodorovné izolace bez problémů zaplatil. Při zhotovení svislé části hydroizolace žalovaný specifikoval své požadavky, dokonce i sám odhadl předpokládané množství pokládky na 180 – 190m2.

25. Podle ust. § 633 odst. 1 obč.zák. platí, že zhotovitel je povinen dílo provést podle smlouvy, řádně a v dohodnuté době. Je-li pro provedení díla stanovena závazná technická norma, musí provedení odpovídat této normě. Při provádění díla je zhotovitel povinen postupovat odborně, tj. způsobem, jakým obvykle takové dílo provádějí kvalifikované osoby. Předpokládá se, že zhotovitel jakožto odborník na danou oblast činnosti sám určí nejvhodnější způsob, jak dosáhnout objednatelem požadovaného výsledku. Není-li dílo provedeno podle smlouvy řádně, odpovídá zhotovitel objednateli za vady díla (§ 645 odst.1 obč.zák).

26. Nejvyšší soud ČR již v rozsudku 33 Cdo 597/2008, 33 Cdo 2220/2012 uvedl, že zhotovitel (žalobce) má právo na zaplacení ceny díla i v případě, že objednatel (žalovaný) dílo převzal a dílo je vadné, neboť v takovém případě může uplatnit právo z odpovědnosti za vady ve smyslu § 645 odst. 1 obč. zák., podle něhož zhotovitel odpovídá za vady, které má věc zhotovená na zakázku při převzetí objednatelem, jakož i za vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době; stejně odpovídá za to, že věc má vlastnosti objednatelem při zakázce vymíněné. Naopak zhotovitel nemá právo na zaplacení ceny díla, jestliže dílo nebylo provedeno ve smyslu § 633 odst. 1 obč. zák. podle smlouvy řádně (bez vad) a v dohodnuté době a objednatel dílo nepřevzal; podle § 650 obč. zák. totiž pro objednatele vyplývá povinnost převzít jen zhotovené dílo.

27. Co se týče ceny díla, pak podle ust. § 636 odst. 1 obč.zák. platilo, že nelze-li cenu při uzavření smlouvy sjednat pevnou částkou, musí se určit alespoň odhadem. Zjistí-li zhotovitel dodatečně, že bude třeba cenu určenou odhadem podstatně překročit, je povinen na to objednatele bez prodlení písemně upozornit a oznámit mu nově určenou cenu; jinak nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně. V souzeném případě byla pevně stanovena cena za položení m2 hydroizolace a za položení geotextilie. Účastníci se v souzeném případě dohodli na instalaci dalších prvků, a to za pevně a jasně stanovenou cenu. Žalobce byl tedy oprávněn požadovat po žalovaném zaplacení ceny díla, a to VIPLANYLových prvků, tmelu, položení folie SIKALPAN, geotextilie a opracování postupu ZTI.

28. Již z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný svislou etapu hydroizolace převzal dne 14.7.2012, tedy žalobci jako zhotoviteli vzniklo dne 14.7.2012 právo na zaplacení kontrahované ceny.

29. Nejvyšší soud ČR v dalším svém rozsudku ve věci 33 Cdo 1866/2008 uvedl, že zhotovitel odpovídá jak za vady, které má věc zhotovená na zakázku v době plnění, tj. při převzetí věci objednatelem, tak za vady, které se vyskytnou po plnění v záruční době. Odpovědnost za vady, které má věc při převzetí objednatelem nebo které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době, je založena na principu tzv. zákonné záruky. Jde o odpovědnost objektivní, která vzniká nezávisle na zavinění zhotovitele. Předpoklady odpovědnosti jsou stanoveny zákonem a při jejich splnění vzniká odpovědnost zhotovitele, aniž by ji mohli účastníci omezit, není ovšem vyloučeno smluvně sjednat odpovědnost za vady podle přísnějších zásad.

30. Právní úprava odpovědnosti za vady v případě smlouvy o dílo v občanském zákoníku je úpravu speciální, otázkách speciální úpravou neřešených se uplatní aplikace obecných ustanovení o závazkových vztazích týkající se odpovědnosti za vady (§ 499 a násl. obč. zák.). První podmínkou sine qua non pro možnost právně úspěšného nároku na práva z vadného plnění, je samotná existence vady. V souzeném případě má soud za to, že vadou zhotovené hydroizolace byla netěsnost tmelu v zatažení před horní okraj, když zřejmě v jednom místě propustila dešťovou vodu mezi vnější stranu obvodové zdi a hydroizolaci. Nejedná se o vadu celku, ale o vadu určitého spoje, určitého místa.

31. Záruční doba podle ust. § 647 obč.zák. začíná běžet ode dne převzetí věci (14.7.2012). Žalovaný dne 16.7.2012 nejprve telefonicky, poté písemně, vytkl žalobci vady díla, a to tak, že„ hydroizolace vůbec neplní svou funkci, odstupuje od smlouvy o dílo a žádá o výměnu hydroizolace, pokud je závada neodstranitelná, tak odstupuje od smlouvy“.

32. Podle ust. § 649 obč.zák. platí, že práva z odpovědnosti za vady objednatel uplatňuje jednostranným právním úkonem adresovaným zhotoviteli; písemná forma není předepsána. Vada musí být dostatečně konkretizována (označením vadné vlastnosti nebo projevu vady). Práva z odpovědnosti za vady musí být u zhotovitele uplatněna v záruční době (reklamace musí být v této době zhotoviteli doručena), jinak zanikají (tj. nikoliv se promlčují, ale zanikají). Pro úspěšné domáhání se nároků z vad musí žalovaný vady nejen řádně vytknout, ale také uplatnit konkrétní nárok, kterého se domáhá. Soud má při hodnocení reklamačního úkonu žalovaného za to, že vada řádně nebyla vytknuta (označením vadné vlastnosti nebo projevu vady), obecné sdělení„ neplní svou funkci“, nepostačuje. Též sdělení o tom, že odstupuje od smlouvy a žádá o výměnu hydroizolace, pokud je závada neodstranitelná, tak odstupuje od smlouvy, je volbou neurčitou – ze které adresát tohoto sdělení není schopen pochopit, čeho vlastně se dotyčný domáhá (§ 37 obč.zák.). Soud prvního stupně má tedy za to, že žalovaný řádně vady nikdy nevytknul a jeho nárok domáhat se práv z vadného plnění se podle ust. § 583 obč.zák. prekludoval, tedy zanikl.

33. Pokud se tedy měl soud zabývat i obranou žalovaného co do zápočtu částek, které vynaložil na zjištění vad hydroizolace, pak z hlediska úspěšnosti nepostačuje tyto tvrzené vady vytknout v průběhu řízení, tyto musejí být v řádné lhůtě a řádným způsobem uplatněny u zhotovitele (I. ÚS 213/2012). Soud provedl dokazování k uvedeným tvrzením, ale z právního posouzení má za to, že nárok žalovaného na zjištění vad hydroizolace se ve smyslu § 583 obč. zák. rovněž prekludoval.

34. Co se týče požadované smluvní pokuty, pak právní úprava smluvní pokuty je uvedena v ust. § 544 a násl. obč.zák. Podle ust. § 544 obč.zák. platí, že sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. Ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále). Z uvedeného vyplývá, že musí být zcela určitě stanoveno, za jaký případ porušení smluvní povinnosti se smluvní pokuta sjednává, když toto není v textu vůbec uvedeno (chybí části textu). Rovněž výše smluvní pokuty je sjednána v rozporu s dobrými mravy, kdy Nejvyšší soud ČR se již obecně vyjádřil ke smluvním pokutám tak, že smluvní pokuta sjednaná ve výši zhruba 0,5 % denně z dlužné částky je posuzována jako platné ujednání, které je v souladu s dobrými mravy, ujednání o smluvní pokutě ve výši 1 % denně je považováno za neplatný právní úkon, který se příčí dobrým mravům (33 Odo 438/2005). Soud tedy považoval ujednání o smluvní pokutě za ujednání neplatné.

35. Co se týče námitky žalovaného, že smlouvu o dílo je nutno podřadit pod režim spotřebitelských smluv podle ust. § 51a a násl. obč.zák., pak uzavřená smlouva o dílo (per definition § 52 odst. 1 obč.zák) spadá do režimu spotřebitelských smluv. Právo na odstoupení od smlouvy podle ust. § 53 odst. 7 obč.zák. však žalovanému nenáleží, a to podle ust. § 53 odst. 8 obč.zák. Kromě případů, kdy je odstoupení od smlouvy výslovně ujednáno, nemůže spotřebitel odstoupit podle odstavce 7 od smluv c) na dodávku zboží upraveného podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu, jakož i zboží, které podléhá rychlé zkáze, opotřebení nebo zastarání.

36. Proto soud rozhodl tak, že žalobci přiznal právo na kontrahovanou cenu díla ve výši 94 176,54 Kč, když nárok žalobci vznikl dne 14.7.2012 spolu s úrokem z prodlení podle ust. § 517 obč.zák. ve výši dané nařízením vl. 142/1994 Sb. ode dne požadovaného žalobcem (30.7.2012). Ve zbylé části žaloby, tedy nárok na smluvní pokutu (68 748 Kč), byla žaloba žalobce ve výroku II. zamítnuta.

37. Ve výroku III. soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů, když to byl žalobce, který byl ve sporu více úspěšný, tedy podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. mu soud přiznal poměrnou náhradu nákladů řízení. Žalobce byl úspěšný co do 57,8% a neúspěšný co do 42,2% sporu. Náleží mu tedy 15,6% náhrady nákladů řízení. Žalobci náleží náhrada za právní zastoupení ve věci, a to za 20 úkonů právní služby (převzetí právního zastoupení, sepis žaloby, vyjádření na čl. 25, účast na jednání dne 24.4.2013, účast na jednání dne 31.5.2013, vyjádření na čl. 46, účast na jednání dne 26.2.2016, účast na jednání dne 28.6.2017, vyjádření na čl. 289, účast na jednání dne 31.5.2019, vyjádření na čl. 339, vyjádření na čl. 352, účast na jednání dne 23.10.2019, odvolání na čl.380, vyjádření čl. 413, účast na jednání před MS PHA 2.7.2020, vyjádření čl. 454, účast na jednání dne 20.1.2020, vyjádření na čl. 489, účast na jednání 30.6.2021), přičemž sazba za jeden úkon právní služby činí podle ust. § 6, § 8 odst. 1 a § 7 bod. 5 vyhl. 177/1996 Sb. částku 7 620 Kč. K tomu rovněž náleží paušální náhrada hotových výdajů podle ust. § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby. Dále žalobci náleží alikvotní náhrada za zaplacené soudní poplatky (celkem 14 076 Kč), a to ve výši 15,6%. Právní zástupce žalovaného ke dni vyhlášení rozsudku je plátcem DPH, proto k nákladům řízení přísluší i DPH ve výši 21%. Výše přiznané náhrady řízení (bez DPH) tedy činí 15,6% (20 x 7 620 + 20 x 300 + 14 076) = 15,6% (172 476); což činí 26 906,26 Kč. S DPH pak 32 557 Kč.

38. Ve výroku IV. soud rozhod podle ust. § 148 o.s.ř. o povinnosti žalobce k náhradě nákladů státu, když Česká republika vynaložila na náklady znaleckého posudku zpracovaného v souzené věci částku celkem, a to 21 868 Kč přiznanou usnesením Městského soudu v Praze ze dne 24.3.2015 č.j. 93 Co 678/2014-181, a částku 1 448 Kč usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 19.4.2016 č.j 17C 127/2012-221 (celkem 23 316 Kč). Žalobce byl ve sporu neúspěšný co do 42,2%. Zaplatí tedy státu 42,2% nákladů důkazů, které stát vynaložil, tj. částku 9 839 Kč.

39. Ve výroku V. soud rozhod podle ust. § 148 o.s.ř. o povinnosti žalovaného k náhradě nákladů státu, když Česká republika vynaložila na náklady znaleckého posudku zpracovaného v souzené věci částku celkem, a to 21 868 Kč přiznanou usnesením Městského soudu v Praze ze dne 24.3.2015 č.j. 93 Co 678/2014-181, a částku 1 448 Kč usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 19.4.2016 č.j 17C 127/2012-221 (celkem 23 316 Kč). Žalovaný byl ve sporu neúspěšný co do 57,8%. Zaplatí tedy státu 57,8% nákladů důkazů, které stát vynaložil, tj. částku 13 477 Kč.

40. Přiznané pariční lhůty jsou lhůty zákonné podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení