17 C 133/2018 - 108

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Žitného a přísedících JUDr. Ireny Havelkové a Lubomíra Paveleka ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupeného advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupené advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru takto:

Výrok

I. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru žalobce a žalované jeho okamžitým zrušením žalovanou ze dne [datum], je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 66 372 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru s žalovanou (žaloba byla původně směřována proti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [IČO], se sídlem [adresa původní účastnice], avšak usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 1. 2019, č. j. 17 C 133/2018-34 bylo rozhodnuto o tom, že v řízení bude na straně žalované pokračováno se [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa] (aktuální žalovaná), neboť původní žalovaná dne [datum] ztratila způsobilost být účastníkem řízení, přičemž právním nástupcem se stala aktuální žalovaná. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]).

2. Žalobce tvrdil, že dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalované, [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO] pracovní smlouvu, na základě které vykonával u žalované práci na pozici ředitel prodeje. Dne [datum] doručila žalovaná žalobci dokument označený jako„ Okamžité zrušení pracovního poměru“. Žalobce dopisem ze dne [datum] oznámil žalované, že okamžité zrušení pracovního poměru považuje za neplatné a trvá na tom, aby ho žalovaná nadále zaměstnávala. Žalovaná však na platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru trvá.

3. K okolnostem okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce uvedl, že dne [datum] obdržel oznámení o jmenování nového vedení společnosti žalované spolu s návrhem schůzky s žalobcem. Schůzka následně proběhla mezi žalobcem a novým místopředsedou představenstva žalované a nadřízeným žalobce, panem [jméno] [příjmení]. Žalobci během této schůzky nebyly sděleny žádné informace, které by se týkaly změny chodu nebo vnitřních procesů žalované a z jejího obsahu nevyplynul pro žalobce žádný důvod jakýmkoliv způsobem měnit své dosavadní působení u žalované. Pan [anonymizováno] naopak žalobce během této schůzky požádal, aby v souladu s praxí z minulých let připravil plné moci opravňující žalobce k zastupování společnosti žalované ve stejném rozsahu, v jakém mu byly uděleny dosavadní časově omezené plné moci. Tyto plné moci byly následně členy statutárního orgánu žalované podepsány. V lednu 2018 čerpal žalobce celkem 5 dnů dovolené, která byla řádně schválena, avšak následně žalobci nebyla uhrazena náhrada mzdy za dobu čerpání dovolené v plné výši. Tato situace se opakovala i ve vztahu k dovolené čerpané v únoru 2018. Žalovaná toto odůvodnila tím, že při zohlednění bonusů vyplacených v posledním čtvrtletí roku 2017 by náhrada mzdy za dobu čerpání dovolené byla neúměrně vysoká. Při výpočtu náhrady mzdy byla ze strany žalované zohledněna pouze základní složka mzdy, nikoliv průměrný výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí tak, jak to požaduje zákoník práce. Stejný postup byl aplikován i vůči dalším vedoucím zaměstnancům. Žalobci bylo panem [příjmení] sděleno, že dle názoru žalované jsou mzdy pobírané vedoucími zaměstnanci stanovené v době, kdy žalovanou vlastnil původní akcionář, příliš vysoké a že žalovaná bude hledat způsob k jejich snížení. Poté, co se žalobce spolu s dalšími vedoucími zaměstnanci ohradil vůči postupu žalované, byl žalobci dne [datum] doručen e-mail od pana [příjmení], ve kterém byl žalobce informován o tom, že v kalkulaci mezd byla chyba, která bude opravena. Ve stejném emailu byl žalobce vedle zákazu čerpání dovolené do konce března 2018 informován o odnětí variabilní složky mzdy zpětně od prosince 2017, což je v rozporu se zákoníkem práce. Aniž by následně po výše uvedených neshodách ohledně odměňování došlo k jakékoliv další komunikaci nadřízených žalobce se žalobcem, týkající se ať již odměňování či způsobu práce, plnění pracovních povinností a pracovních výsledků žalobce, nebo aniž by snad dokonce žalobce obdržel jakoukoliv výtku vztahující se k jím vykonávané práci, pozval si jej dne [datum] do své kanceláře pan [příjmení] a následně žalobci předložil dva dokumenty. Těmito dokumenty byly i) okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu zvlášť hrubého porušení pracovních povinností a ii) dohoda o ukončení pracovního poměru ke dni [datum]. Poté, co se žalobce ohradil proti takovému postupu, neboť si nebyl vědom žádného porušení svých pracovních povinností, mu byla nabídnuta dohoda o ukončení pracovního poměru ke dni [datum]. Požadavek žalobce, aby mu žalovaná poskytla jednodenní lhůtu k prostudování předložených dokumentů, žalovaná odmítla. Vzhledem k tomu, že se žalobce a žalovaná nedohodli na způsobu ukončení pracovního poměru, pokusila se žalovaná žalobci předat předmětné okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu hrubého porušení pracovních povinností, jehož písemné vyhotovení si žalobce následně převzal dne [datum]. Po celou dobu trvání pracovního poměru žalobce u žalované, tj. po takřka 10 let, neměl žalobce jakýkoliv důvod se domnívat, že by žalovaná byla s výkonem jeho práce nespokojena, ani mu nebylo ze strany žalované vytýkáno jakékoliv porušování pracovních povinností. Naopak žalobce plnil řádně a včas všechny své pracovní povinnosti a dosahoval nadstandardních výsledků, což dokazuje mimo jiné také skutečnost, že mu byla pravidelně vyplácena variabilní část mzdy při své horní hranici. Stejně tak byl žalobce průběžně povyšován na vyšší pozice v rámci organizační struktury žalované.

4. Prvním důvodem, který žalovaná pro rozvázání pracovního poměru žalobce uvedla, je skutečnost, že žalobce schválil převod firemního mobilního čísla na osobu zaměstnance pana [celé jméno svědka], tehdejšího manažera business oddělení. Toto číslo bylo u mobilního operátora registrováno na žalovanou, přičemž pan [celé jméno svědka] požádal o jeho převod na svou osobu pro soukromé užívání. O tento převod pan [celé jméno svědka] požádal z důvodu ukončení pracovního poměru se žalovanou na základě vlastní výpovědi. Žalovaná shledává zvlášť hrubé porušení povinností žalobce v tom, že mobilní číslo pana [celé jméno svědka] je známo většině obchodních partnerů žalované a převodem jeho firemního čísla na soukromé měl žalobce údajně ohrozit možnost komunikace s významnými klienty. Žalobci není známo, že by u žalované existovalo jakékoliv pravidlo zakazující převod firemního čísla zaměstnance na soukromou osobu zaměstnance. Žalobce nebyl nikdy o takovém pravidle informován prostřednictvím žádného pokynu, vnitřního předpisu ani ústně. Při schválení převodu žalobce vycházel z běžné praxe u žalované, kdy dle jeho informací bylo žádostem o převod firemního telefonního čísla na soukromé bez dalšího vyhověno. Před schválením převodu telefonního čísla pana [celé jméno svědka] si navíc žalobce ověřil u zaměstnance na pozici ředitele pro péči o zákazníky a IT ředitele, pana [celé jméno svědka], že tentýž postup byl uplatněn při odchodu původního generálního ředitele, pana [jméno] [příjmení], jakož i ředitele informačních systémů, pana [celé jméno svědka], kteří společnost žalované opustili v předcházejících měsících roku 2018. Obzvláště tedy za situace, kdy byl převod firemního čísla schválen bývalému generálnímu řediteli, a to nadto již po příchodu nového vlastníka, neshledal žalobce žádné důvody pro to, aby tentýž postup neschválil také u svého podřízeného, který je v hierarchii společnosti o několik stupňů níže. Dle názoru žalobce má navíc žalovaná za situace, kdy odcházejícímu zaměstnanci běží dvouměsíční výpovědní lhůta, dostatečný časový prostor pro to, informovat klienty o změně kontaktní osoby včetně nového kontaktního telefonního čísla, jak v těchto případech ostatně vždy činí. Navíc, pokud se týká tvrzené výše hrozící škody, žalovaná tuto výši žádným způsobem nedokládá. Žalovaná současně ani nespecifikuje, jakou vlastně konkrétní povinnost měl žalobce vytýkaným jednáním porušit. Žalobce je přesvědčen, že žádná škoda žalované nevznikla, ani reálně vzniknout nemohla, protože měla dostatečný časový prostor o změně kontaktního čísla své zákazníky informovat.

5. Jako druhý důvod rozvázání pracovního poměru žalovaná uvádí, že žalobce v rámci svého podpisového práva podepsal předčasné ukončení smlouvy se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] [anonymizováno] [obec], čímž měl údajně způsobit ztížení vymožení dluhů za touto společností vůči žalované. Žalobce však vždy jednal s péčí řádného hospodáře a plně v souladu s principem minimalizace škody, kdy ukončením stávající smlouvy zabránil dalšímu navyšování dluhu. Vzhledem k tomu, že společnost [právnická osoba] nebyla schopna hradit své závazky, bylo na základě trojstranné dohody mezi žalovanou, společností [právnická osoba] a společností [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] dohodnuto, že společnost [anonymizováno] [právnická osoba] vstoupí do smluvní pozice [právnická osoba] a bude nadále využívat služeb žalované souvisejících s touto linkou namísto společnosti [právnická osoba] Podle informací žalobce nemá v současnosti společnost [anonymizováno] [právnická osoba] vůči žalované žádné neuhrazené dluhy po splatnosti, a jedná se tedy o spolehlivého zákazníka. Výměnou společnosti [právnická osoba] za společnost [anonymizováno] [právnická osoba] na straně zákazníka žalované tak došlo k zamezení dalšího narůstání dluhu společnosti [právnická osoba] za odebrané služby. Dluh společnosti [právnická osoba] vůči žalované v žádném případě nezanikl. Ukončení smlouvy se společností [právnická osoba] bylo navíc s tímto obchodním partnerem předjednáno, takže k ukončení smlouvy došlo při zachování dobrých obchodních vztahů nevylučujících obnovení spolupráce v budoucnosti. Žalovaná své tvrzení o tom, že žalobce umožnil ukončit společnosti [právnická osoba] smlouvu bez jakéhokoliv požadavku na doplacení dlužných částek, ničím nedokládá. Žalovaná dále žalobci v okamžitém zrušení pracovního poměru vytýká, že o změnách ve smluvních vztazích neinformoval jednotlivé úseky. Tato výtka však v žádném případě není na místě, neboť žalobce na své pozici žádnou takovou informační povinnost neměl. Ukončení smlouvy se subjektem, který nehradí odměnu za poskytnuté služby, a namísto toho uzavření smlouvy s jiným subjektem, který své závazky plní, je standardní a ekonomicky nejvhodnější krok.

6. Žalobce však měl za to, že nedošlo k naplnění podmínek pro okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 zákoníku práce. Žalobce v obou případech jednal s běžnou praxí žalované, s řádnou péčí a loajalitou a s ohledem na její obchodní zájmy. Žalobce má rovněž za to, že tvrzené porušení pracovních povinností nebylo dostatečným způsobem identifikováno, jak to vyžaduje § 60 zákoníku práce. Současně také žalovaná nedodržela lhůtu pro okamžité zrušení pracovního poměru, když tato je dle § 58 odst. 1 zákoníku práce 2 měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dozvěděl. Žalovaná však odkazuje na uzavření dohody o ukončení smluvního vztahu se společností [právnická osoba] ze dne [datum], avšak nikterak neprokázala, že se o této skutečnosti dozvěděla až později. Konečně žalobce uvedl, že za žalovanou jednali vždy dva členové představenstva společně, když však okamžité zrušení pracovního poměru mu bylo toliko předloženo panem [příjmení], aniž by žalobci byla předložena plná moc k tomuto jednání.

7. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tvrzením, že je přesvědčena, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo s žalobcem učiněno po právu. Žalovaná uvedla, že je pravdou, že pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou byl založen pracovní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizováno], jíž je žalovaná právním nástupcem. Rovněž je pravdou, že k ukončení pracovního poměru došlo na základě okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum]. Jedinou, žalobcem zmiňovanou personální změnou ve společnosti žalované, řádně oznámenou přípisem předsedy představenstva [anonymizováno] [jméno] [příjmení] všem zaměstnancům žalované dne [datum], byla změna nezbytná pro zajištění jednotného vedení společností ve skupině investora, a to změna v osobě generálního ředitele. Tímto přípisem byli zaměstnanci žalované ujištěni o zájmu investora setrvat ve vzájemné spolupráci a společně pokračovat na projektu. Jak sám žalobce v žalobním návrhu uvádí, žalobci zůstala rovněž zachována veškerá oprávnění ve smyslu udělených plných mocí, na základě kterých byl žalobce za žalovanou oprávněn vůči třetím stranám činit úkony přímo související s výkonem pracovní činnosti, v rozsahu jeho pracovního zařazení a funkce. Samotný rozsah zmocnění pak jen potvrzuje, že žalovaná i po změně akcionáře zachovávala (nejen) vůči žalobci stejnou míru důvěry jak v rámci profesní úrovně výkonu pracovních povinností žalobce v postavení vedoucího zaměstnance společnosti žalované, tak předpokládala loajalitu a plnění povinností žalobce k ochraně zájmů žalované. Žalovaná tak považuje za dostatečně prokázané, že z jednání ani z postupu žalované vůči žalobci, příp. zaměstnancům žalované nelze dovozovat jakýkoliv zájem či úmysl činit žalobcem tvrzené a ničím nedoložené„ četné personální změny“, a že rozhodnutí žalované o okamžitém ukončení pracovního poměru žalobce nemá se změnou v osobě vlastníka žalované zcela žádnou souvislost. Ukončení pracovního poměru se zaměstnancem v pozici obchodní ředitel způsobem, pro který byl žalobní návrh podán, je tedy změnou jedinou a jednání žalované nemůže být tedy v žádném případě označeno za cílené a účelové, směřující k dosažení minimalizace nákladů žalobcem tvrzeným způsobem. Jedná se pouze o subjektivní domněnku žalobce, bez jakéhokoliv reálného opodstatnění. Dle doložených skutečností z historie aktualizací organizační struktury žalované je jednoznačně zřejmé, že dle pracovní smlouvy ze dne [datum] byl žalobce u žalované zaměstnán jako„ ředitel prodeje [anonymizováno]“. V organizační struktuře žalované ze dne [datum] je pozice označena„ ředitel prodeje“, organizační struktura ze dne [datum] uvádí pozici„ ředitel pro prodej - pevné sítě a [anonymizována dvě slova]“ a v organizační struktuře ze dne [datum] je pozice nazvána„ ředitel pro prodej a marketing", přičemž personální složení podřízených zaměstnanců se zpravidla nemění. Dovozovat kariérní postup na základě deklarovaného označení pracovní pozice žalobce u žalované se proto jeví poněkud irelevantní, nicméně pro setrvání v této konkrétní pozici vrcholového managementu však žalobce bezpochyby musel prokázat nezbytné odborné znalosti, odpovídající obchodní dovednosti a v neposlední řadě také manažerské schopnosti, což ne zcela odpovídá dosud žalovanou zjištěným skutečnostem. Pracovní pozice ředitel pro prodej je přímo podřízena generálnímu řediteli. Prověření splnění veškerých podmínek pro přiznání nároku na výplatu variabilní složky mzdy (nebo její části) je tedy plně v kompetenci přímého nadřízeného, a to generálního ředitele. Jedná se o nenárokovou složku mzdy a její výplata není automatickým nárokem. Náhrada za dovolenou čerpanou v měsíci lednu 2018 nebyla žalobci vyplacena omylem, a to chybou žalované, způsobenou kontrolním mechanismem, kdy v únorovém výplatním termínu byla žalobci poukázána pouze částka odpovídající výši mzdy bez náhrady za čerpanou dovolenou. Tento doplatek však byl žalobci beze zbytku vyplacen ještě před uplynutím měsíce února 2018. K tomuto pochybení došlo zřejmě proto, že se jednalo o nestandardní částku, kdy náhrada za 5 dní dovolené čerpané žalobcem činila částku 167 566 Kč při základní měsíční hrubé mzdě 80 000 Kč. Po řádném ověření správnosti výpočtu byla vůči žalobci sjednána náprava a nedoplatek vyplacen v plné výši. Ustanovením osoby [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do funkce generálního ředitele žalované byly zahájeny administrativní a faktické kroky, směřující k naplnění projektu sloučení společností spadajících do skupiny akcionáře žalované, především však zjištění fungování stávajících procesů obchodní a provozní činnosti žalované, faktického stavu sítě žalované, jakož i zmapování stávající organizace veškerých souvisejících činností za účelem nastavení jednotného koordinovaného řízení pro efektivní realizaci projektu tak, jak je uvedeno v přípise [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Na jednání dne [datum] byl žalobce seznámen se skutečnostmi zjištěnými ke dni jednání, ve kterých žalovaná spatřuje hrubé porušení jeho povinností v rozsahu, jak je uvedeno v dokumentu okamžité ukončení pracovního poměru, který byl žalobci předložen k řádnému prostudování. Žalobce se s obsahem dokumentu na místě seznámil, jeho převzetí v listinné podobě obsahující rovněž plnou moc [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] však výslovně odmítnul, což bylo na dokumentu osvědčeno podpisem dvou nezávislých účastníků, přizvaných za účelem stvrzení rozhodnutí žalobce. Teprve následně požádal žalobce žalovanou o předání stejnopisu dokumentu a tento mu byl dne [datum] předán. Nejednalo se však o identický dokument opatřený podpisy svědků, neboť tento je založen v osobní složce žalobce. Není tedy pravdou, že by žalobci byla odepřena možnost a dostatečný prostor k prostudování veškerých, žalovanou předložených dokumentů. S ohledem na účinnost okamžitého zrušení pracovního poměru, která nastává okamžikem doručení, je poskytnutí jakékoliv„ lhůty pro vyjádření“ neadekvátním požadavkem. Důvody pro okamžité ukončení pracovního poměru byly jak 1) převod firemního telefonního čísla na zaměstnance žalované, tak 2) ukončení smlouvy se společností [právnická osoba], když ale žalobce se snaží tyto důvody bagatelizovat a zlehčovat, ačkoli se jedná o velmi závažné porušení jeho povinností.

8. Žalovaná nesporuje, že k převodům telefonních čísel v minulosti s největší pravděpodobností u žalované docházelo. Jednalo se však o specifická telefonní čísla zaměstnanců v pracovní pozici, která nebyla ve smluvních dokumentech žalované uváděna jako kontaktní osoba pro obchodní partnery, kteří by tohoto kontaktu využívali za účelem nové kontraktace, nebo aktualizace rozsahu stávající spolupráce apod. Pro žalovanou tedy přenos takového telefonního čísla nebyla žádným potenciálním rizikem, což u zásadního telefonního kontaktu uváděného na zásadních smluvních dokumentech nejenže vyloučit nelze, naopak míru rizika je možné reálně předpokládat i konkrétně označit. Pan [celé jméno svědka], jehož telefonní číslo mělo být předmětem přenosu, pracoval po celou dobu jako jediný přímý podřízený žalobce v řídící funkci pro business klientelu žalované a dle zjištění byl vždy prvním a stálým kontaktem [anonymizováno] zákazníků pro řešení jakýchkoliv změn smluvních ujednání, fakturace, řešení úhrad za poskytnuté služby, jakož i řešení případného zpoždění s placením apod., a to zcela nestandardně, zpravidla prostřednictvím tohoto telefonického kontaktu na předmětné telefonní číslo, které lze jednoznačně označit za strategický komunikační kanál business klientely. Zde žalovaná zdůrazňuje, že se však jedná o desítky klientů, u nichž je sumárně hodnota měsíčního plnění představována částkou sedmimístného čísla. Pan [celé jméno svědka] se rozhodl ukončit pracovní poměr řádnou výpovědí, jejíž písemné vyhotovení předal přímo žalobci dne [datum] a při této příležitosti jej současně požádal o přenos telefonního čísla z číselného rozsahu žalované na svoji osobu. Žalobce začal ve věci přenesení telefonního čísla jednat ještě téhož dne, kdy mu byla zaměstnancem výpověď z pracovního poměru se standardní výpovědní lhůtou v trvání dvou měsíců předána. Opatření obecné povahy č. OOP/IO/IO 2012 vydané Českým telekomunikačním úřadem v Praze pod č. j. ČTÚ-187 606/2012-610/II vyř. ze dne 30. 10. 2012 v článku 5 odst. 4 stanoví zákonnou lhůtu pro přenesení telefonního čísla, která včetně aktivace tohoto čísla v síti přejímajícího operátora činí čtyři pracovní dny a začíná běžet prvním pracovním dnem následujícím po dni doručení žádosti přejímajícímu operátorovi. K přenesení předmětného telefonního čísla tedy mělo dojít na počátku běhu výpovědní lhůty zaměstnance, který by pak měl k dispozici nejen strategické telefonní číslo žalované, ale zároveň by byl jako jediný oprávněn požadovat předložení podrobného výpisu hovorů, uskutečňovaných již v režii zaměstnance, stále však ještě v době trvání jeho pracovního poměru u žalované. Žalobce (nejen z titulu své pracovní pozice) musel dostatečně reálně vyhodnotit míru rizika realizace tohoto požadavku zaměstnance, zejména s přihlédnutím k tomu, že uvedený zaměstnanec prezentoval mezi všemi svými spolupracovníky odchod ke konkurenci žalované s tím, že již má přislíbeno konkrétní místo. Žalobce žádost zaměstnance nejenže akceptoval, ale osobně se pro realizaci procesu přenosu angažoval, když ještě téhož dne kontaktoval ředitele zákaznického servisu, v jehož kompetenci je správa všech telefonních čísel žalované, s požadavkem neodkladného zajištění přenesení telefonního čísla zaměstnance. Jelikož povinnost zaměstnance vůči zaměstnavateli (žalované) byla v tomto případě splněna ředitelem zákaznického servisu, k uplatnění žádosti o přenos telefonního čísla zaměstnance nedošlo. Předmětné telefonní číslo přeneseno nebylo a nadále zůstává ve správě žalované, která je na předloženém daňovém dokladu označena jako„ zákazník". [příjmení] [příjmení]. [příjmení] bylo žalovanou umožněno telefonní číslo, které je předmětem vyúčtování, využívat i po ukončení pracovního poměru, a to pod smlouvou a správou žalované. Náklady na hovorné si však bývalý generální ředitel hradí samostatně. Nutno podotknout, že generální ředitele nekontaktují žádní klienti za účelem sjednávání podmínek stávajících, nebo nových kontraktů, nereálná je rovněž komunikace s hlavní účetní, mzdovým účetním, či záležitosti reportingu na původní telefonní čísla, která nebyla nikde pro veřejnost uváděna. Z hlediska významu je možné konstatovat, že telefonní číslo zaměstnance má pro žalovanou nesporně větší význam, než kontakt na generálního ředitele. Žalovaná je přesvědčena, že tímto jednáním žalovaný porušil jednak § 302 zákoníku práce a jednak čl. I odst. 1. 3. pracovní smlouvy ze dne [datum].

9. Dne [datum] uzavřela žalovaná smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací se smluvním partnerem [jméno] [příjmení], [IČO] Smlouvou o záměně účastníků ze dne [datum] vstoupila do předmětného smluvního vztahu na straně smluvního partnera společnost [právnická osoba], [IČO], ve které je pan [jméno] [příjmení] jednatelem. Tato vzájemná spolupráce byla ošetřena smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] datovanou dnem [datum] ve znění jejích jednotlivých specifikací služeb, které tvoří vždy samostatnou součást smlouvy a sjednávají konkrétní podmínky a parametry každé jednotlivé poskytované služby elektronických komunikací. Podpisem dokumentu ze dne [datum] dohoda o ukončení vzájemného smluvního vztahu připustil žalobce v postavení vedoucího zaměstnance ukončení smluvního vztahu uzavřeného se [právnická osoba], a to bez ohledu na existenci splatné pohledávky v celkové výši 93 824 Kč; na trvání závazků sjednané minimální doby užívání služby (36 měsíců); na oprávněný nárok žalované postupovat podle smluvních ujednání, tzn. bez uplatnění sankce za porušení smluvních ujednání - čl. 3, odst. 3 c) Smlouvy a čl. 2, odst. 2.2 písm. f) všeobecných podmínek, to vše za okolností, kdy jak zaměstnanec (p. [celé jméno svědka]), tak potažmo žalobce museli být a dle úkonů jimi činěných evidentně byli obeznámeni s důvody a existencí žalobního návrhu bývalého jednatele a společníka [právnická osoba], na základě kterého byl následně exekučním příkazem ze dne [datum] postižen obchodní podíl jednatele společnosti [příjmení] pana [příjmení]. I zde tak žalovaná spatřuje porušení § 302 zákoníku práce a čl. I odst. 1. 3. pracovní smlouvy ze dne [datum].

10. Žalovaná za účelem sjednání nápravy směřující k zaplacení dlužné částky [právnická osoba] a zároveň při zjištění existence dohody přistoupila dne [datum] k ukončení poskytování služeb [právnická osoba], přičemž byl zjištěn faktický stav věci, a to, že uživatelem předmětných služeb je třetí strana - společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO]. V důsledku tohoto opatření, které bylo vůči společnosti [anonymizována dvě slova] provedeno neoprávněně a v rozporu se smluvním ujednáním, je žalovaná vystavena riziku náhrady škody, což je rovněž důsledkem výše popsaného rozhodnutí a jednání žalobce. Teprve v souvislosti se zjištěným kolizním stavem byla pak dne [datum] [právnická osoba] ve prospěch žalované poukázána částka 10 000 Kč, o kterou byla ponížena pohledávka z 11/ 2017, dále však již nebylo ničeho zaplaceno, k dnešnímu dni eviduje žalovaná za [právnická osoba] z vyúčtování za služby poskytnuté v období 11/ 2017 - 01/ 2018 včetně splatnou pohledávku ve výši 83 824 Kč. Pokud by žalobce řádně plnil své povinnosti vedoucího zaměstnance a jednal s péčí řádného hospodáře, pak nejenže by nepřipustil existenci tak vysoké pohledávky a včas by inicioval využití veškerých instrumentů k jejímu vymožení, vůbec by však nepřipustil uzavření dohody ukončení vzájemného smluvního vztahu se vzdáním se oprávněných nároků žalované vyplývajících ze sankčních ujednání, jejichž výše byla pro případ dodržení smluvně sjednaného postupu žalované vyčíslena celkovou částkou 466 624 Kč. Právě tímto rozhodnutím žalobce bylo žalované znemožněno uplatnění zásadní a účinné možnosti domoci se svých oprávněných nároků omezením, nebo pozastavením poskytování služeb, když tyto pak byly již poskytovány třetímu subjektu. Dle výpisu z obchodního rejstříku je vznik společnosti [anonymizována dvě slova] datován dnem [datum], smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací bez číselného označení byla uzavřena s účinností od [datum], a to ve stejném rozsahu jako se [právnická osoba]. Zaviněním žalobce tak došlo k jednoznačně účelovému převodu služeb na novou společnost, jejíž personální propojení s dlužníkem žalobce sám akcentuje. Ukončení smlouvy s [anonymizováno] a uzavření smlouvy s [anonymizována dvě slova] nebylo řádně evidováno ani v systémech žalované, což patří k základním povinnostem obchodního oddělení. V jednotlivých specifikacích, které se váží ke smlouvě [anonymizována dvě slova], jsou zcela nestandardně sjednány závazky minimální doby užívání služby v trvání méně než 36 měsíců, a to tak, že vlastně zahrnují pouze nečerpanou část závazků [právnická osoba]. Je tedy naprosto zřejmé, že se jedná o prosté převedení smluvních závazků společníka a jednatele společnosti [příjmení] na nově založenou společnost [anonymizována dvě slova]. Ukončení stávající smlouvy jednoznačně nesměřovalo k žalobcem tvrzené minimalizaci škod, naopak tímto svým jednáním v postavení vedoucího zaměstnance se nechoval ani s tvrzenou péčí řádného hospodáře, neboť připustil návaznost smluvních závazků [anonymizována dvě slova], čímž ponížil obvyklý závazek 36 měsíců v rámci každé jednotlivé specifikace o 6 měsíců, v jednom případě pak o 18 měsíců. Tímto jednáním zkrátil žalovanou na jejím oprávněném nároku uplatnit v případě porušení smluvních podmínek sankci za předčasné ukončení užívání služeb před uplynutím standardního závazku (36 měsíců), což v celkovém objemu stávajících služeb společnosti [anonymizována dvě slova] činí částku 308 400 Kč za nezasmluvněný závazek. Žalovaná tak má za to, že každý důvod by sám byl dostatečným důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru. Rovněž má žalovaná okamžité zrušení pracovního poměru za dostatečně určené.

11. Mezi účastníky je nesporné, že pracovní poměr žalobce (zaměstnance) a právní předchůdkyně žalované (zaměstnavatele) byl založen smlouvou ze dne [datum]. Dne [datum] bylo ze strany právní předchůdkyně žalované přistoupeno k okamžitému zrušení pracovního poměru žalobce. Příslušná listina byla žalobci doručena dne [datum].

12. Mezi účastníky pak nadále zůstalo sporným, zda byla listina ze dne [datum] skutečně právním jednáním právní předchůdkyně žalované, tj. zda byla podepsána osobou oprávněnou samostatně jednat za právní předchůdkyni žalované. Dále to, zda byly dány důvody vymezené v listině ze dne [datum], jakož i zda tyto důvody dosahovaly takové intenzity, aby na jejich základě došlo k platnému ukončení pracovního poměru jeho okamžitým zrušením. Konečně je pak spornou otázka, zda ohledně druhého z vymezených důvodů okamžitého zrušení pracovního poměru byla zachována lhůta k uplatnění takového údajně hrubého porušení povinností žalobce.

13. Na základě provedených důkazních prostředků soud učinil následující skutková zjištění: Ve vztahu k žalované, její organizační struktuře a změnám:

14. Z listiny označené jako„ úplný výpis z obchodního rejstříku žalované (4)“ soud zjistil, že společnost vznikla a byla zapsána dne [datum], přičemž původní název obchodní firmy byl [právnická osoba] Ode dne [datum] je název obchodní firmy [právnická osoba] Ke dni [datum] došlo k zániku členství a funkce následujících členů představenstva: [jméno] [příjmení] (místopředseda představenstva), [jméno] [jméno] [příjmení] (předseda představenstva), [jméno] [příjmení] [příjmení] (místopředseda představenstva) a od tohoto data došlo ke vzniku členství a funkcí následujících členů představenstva: [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (předseda představenstva), [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (místopředseda představenstva) a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] (místopředseda představenstva), kdy k zápisu těchto tří nových členů představenstva do obchodního rejstříku došlo dne [datum]. Rovněž od data [datum] je zde evidován jediný akcionář [anonymizována čtyři slova], [číslo] [anonymizováno 6 slov], [spisová značka] [anonymizována tři slova], registrační číslo [anonymizováno] [číslo]. Tento akcionář nahradil původního jediného akcionáře [anonymizována čtyři slova], [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] – [číslo], [anonymizována dvě slova], registrační číslo [anonymizováno] [číslo]. Dne [datum] došlo k výmazu následujících osob: [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (předseda představenstva), [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (místopředseda představenstva) a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] (místopředseda představenstva). V období od [datum] do [datum] je zde také zapsáno, že za společnost jedná představenstvo. Za představenstvo jednají vždy společně místopředseda představenstva a další člen představenstva.

15. Z listiny označené jako„ organizační struktura ke dni [datum], [datum] a [datum] (c)“ soud zjistil, že dle organizační struktury ke dni [datum] byl předsedou představenstva [jméno] [příjmení]. [příjmení], který měl hierarchicky pod sebou tyto osoby: [jméno] [příjmení] (legislativa a regulace), [jméno] [příjmení] (HR & Překladatelství a tlumočnictví), dále [jméno] [příjmení] (finanční ředitel), [obec] [anonymizováno] (ředitel provozu sítí – [obec]), [příjmení] [příjmení] (ředitel provozu sítí – [příjmení]), [jméno] [příjmení] (obchodní a marketingový ředitel), [jméno] [příjmení] (manažer páteřních sítí a [jméno] [příjmení] (supervisor monitoringu). [ulice] a marketingový ředitel [jméno] [příjmení] měl následně pod sebou další oddělení a osoby (zákaznický servis, help desk & dispečink, marketing a prodej). Odvětví zákaznického servisu bylo řízeno ředitelkou [jméno] [příjmení], odvětví help desk & dispečink bylo řízeno koordinátorem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Odvětví marketingu bylo řízeno marketingovým ředitelem panem [jméno] [příjmení] a konečně odvětví prodeje bylo řízeno žalobcem. Každá z těchto vedoucích osob měla pod sebou další osoby. Organizační struktura ke dni [datum] byla tvořena tak, že na pozici generálního ředitele byl pan [jméno] [příjmení], který měl pod sebou paní [jméno] [příjmení] (legislativa a regulace) a paní [jméno] [příjmení] (koordinátor lidských zdrojů) a dále pana [jméno] [příjmení] (finanční ředitel), [jméno] [příjmení] (provozní a technický ředitel) a dále na pozici ředitel marketingu vystupoval sám generální ředitel [jméno] [příjmení] jako zastupující ředitel marketingu a obchodu. V této zastupující pozici měl pan [jméno] [příjmení] hierarchicky pod sebou přímo žalobce (ředitel pro prodej – pevné sítě a [anonymizováno]), pana [jméno] [příjmení] (ředitel marketingu) a pana [jméno] [příjmení] (ředitel pro prodej – bezdrátové sítě). Každý z těchto ředitelů měl následně hierarchicky pod sebou další osoby. Organizační struktura ke dni [datum] byla tvořena tak, že na pozici generálního ředitele byl pan [jméno] [příjmení], který měl hierarchicky pod sebou pana [jméno] [příjmení] (finanční ředitel), pana [jméno] [příjmení] (technický ředitel), žalobce (ředitel pro prodej a marketing), pana [jméno] [příjmení] (provozní ředitel), pana [celé jméno svědka] (ředitel pro péči o zákazníky) a pana [celé jméno svědka] (ředitel IS). Žalobce jako ředitel pro prodej a marketing měl následně pod sebou další osoby (zejména [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]), které měly pod sebou hierarchicky další osoby.

16. Z listiny označené jako„ organizační struktura žalované ke dni [datum] (8)“ soud zjistil, že ke dni [datum] byla ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] následující organizační struktura: na pozici generálního ředitele byl pan [jméno] [příjmení]. Hierarchicky pod ním byl následně žalobce (na pozici ředitel pro prodej a provoz), [jméno] [jméno] (na pozici [příjmení] [příjmení]), [celé jméno svědka] (na pozici ředitel pro péči o zákazníky), [jméno] [příjmení] (na pozici finanční ředitel) a pan [celé jméno svědka] (na pozici ředitel IS a rozvojových projektů). Finanční ředitel [jméno] [příjmení] měl následně hierarchicky pod sebou další 4 osoby (osobu zajišťující controlling, hlavní účetní, osobu zajišťující legislativu a regulace a recepční). Ředitel IS a rozvojových projektů [celé jméno svědka] měl následně hierarchicky pod sebou další 3 osoby (osobu na pozici senior IS administrátor a 2 osoby na pozici IS administrátor). Ředitel pro péči o zákazníky [celé jméno svědka] měl následně hierarchicky pod sebou dalších 6 osob (osobu na pozici manažer KC, osobu na pozici supervizor HD, osobu na pozici supervizor NOC, osobu na pozici manažer bilingu, osobu na pozici logistika a osobu na pozici supervizor dispečinku), které měli pod sebou rovněž další osoby. [příjmení] [příjmení] [jméno] [jméno] měl následně pod sebou 5 administrátorů servrů a sítí. Konečně pak žalobce, tj. ředitel pro prodej a provoz, pan [celé jméno žalobce] měl hierarchicky pod sebou 8 osob (tj. pana [jméno] [příjmení] na pozici regionální manažer severní [obec], pana [jméno] [příjmení] na pozici regionální manažer střední [obec], pana [jméno] [příjmení] na pozici regionální manažer střední [anonymizováno], pana [jméno] [příjmení] na pozici regionální manažer severní [anonymizováno], pana [jméno] [příjmení] na pozici manažer HFC sítí, pana [celé jméno svědka] na pozici manažer [anonymizováno] a [anonymizováno], paní [jméno] [příjmení] na pozici podpora prodeje a pana [jméno] [příjmení] na pozici produktový manažer). Tyto osoby měli pod sebou následně další osoby. Ředitel pro prodej a provoz tak zaštiťoval celkem 55 osob.

17. Z listiny označené jako„ [anonymizováno] Workflow (13)“ soud zjistil fungování procesů v rámci žalované, a to již od primárního kontaktu se zákazníkem až po realizace a uzavření kontraktu.

18. Z listiny označené jako„ přípis ze dne [datum] (a)“ soud zjistil, že zaměstnanci [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] byli vyrozuměni o tom, že skupina [anonymizováno] dokončila v minulých dnech transakci nákupu 100% akcií společnosti [právnická osoba] Oblast telekomunikací se přitom stává jedním z hlavních pilířů podnikání této skupiny. Nyní přidali významnou akvizici [jméno] [příjmení], která je svými parametry velmi podobná [právnická osoba], kterou získali v minulém roce. Dále je zde uvedeno, že [anonymizováno] si váží loajality a považuje i za velkou hodnotu. Skupina chce spolupracovat s lidmi, kteří své práci rozumí, mají ji rádi a jsou v ní spokojení. Prvním krokem k vytvoření nové organizace je obsazení postu generálního ředitele obou entit. Tímto úkolem pověřila skupina pana [jméno] [příjmení], současného generálního ředitele [webová adresa]. Současný generální ředitel [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], pan [jméno] [příjmení] se stane poradcem pro technické a organizační záležitosti pana [jméno] [příjmení] (Chief Investment Officer – Technologies, skupina [anonymizována dvě slova]). Pan [příjmení] [příjmení] povede tým, který bude řídit spojení obou společností a bude složen ze zástupců managementu obou současných entit. Spojením rozumí nejen vytvoření jedné silné organizace pod„ jednou střechou“, ale zejména propojení zkušeností a vzájemnou spolupráci pracovníků z obou současných společností. V obou entitách jsou silné, ale i slabší články. Úkolem skupiny bude spojit to nejlepší, a to bude vyžadovat nejen čas, ale i mnoho úsilí a práce všech.

19. Z listiny označené jako„ přípis ze dne [datum] (d)“ soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] (Chief Investment Office-Technologies, [anonymizována tři slova]) zaslal zaměstnancům [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] dopis, ve kterém je informoval o dalších připravovaných krocích. Uvedl, že fúze bude zahájena ještě v tomto čtvrtletí a bude trvat několik měsíců s ukončení nejpozději v prosinci 2019. Celý proces bude mít několik fází, které budou provedeny s velkou obezřetností tak, aby neměly negativní vliv na poskytování dosavadních služeb zákazníkům. Za tímto účelem byl jmenován akční tým pod vedením [jméno] [příjmení], který bude odpovídat přímo panu [příjmení], jako zástupci investora. Členové týmu jsou dále [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V přípisu je dále uvedeno, že pan [jméno] [příjmení] se přímo tohoto projektu nezúčastní, ale jsou dohodnuti na případné další spolupráci v případě potřeby.

20. Z listiny označené jako„ prezentace v rámci due diligence“ soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] pracoval u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] 6 let. [jméno] [příjmení] pracoval u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] 9 let, byl členem statutárního orgánu, následně došlo k ukončení. Pan [příjmení] [příjmení] pracoval u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] také 9 let jako člen statutárního orgánu, následně také došlo k ukončení jeho členství. Žalobce rovněž pracoval u [právnická osoba] 9 let. [jméno] [příjmení] pracoval u [právnická osoba] 6 let. [celé jméno svědka] pracoval u [právnická osoba] 3 roky. [celé jméno svědka] pracoval u [právnická osoba] 7 let, přičemž jeho pracovní poměr byl ukončen výpovědí ze strany zaměstnance v dubnu 2018. [jméno] [jméno] pracoval u [právnická osoba] 3 roky. [jméno] [příjmení] pracovala u [právnická osoba] 9 let. Její pracovní poměr byl ukončení výpovědí ze strany zaměstnance před prodejem společnosti.

21. Jednatel žalované, [příjmení] [příjmení], při výslechu dne [datum] uvedl, že jeho vztah k žalobci je neutrální, vůči žalované dobrý. Pan [anonymizováno] uvedl, že je ředitele a jednatelem žalované, která je společností obchodující s internetovými a televizními službami. V současné době mají přibližně 200 zaměstnanců. Společnost roste prostřednictvím akvizic menších společností, když ke konci roku 2017 došlo ke koupi [právnická osoba] [anonymizováno]. V souvislosti s touto akvizicí získala společnost i žalobce. Žalovaná měla vlastní obchodní oddělení, neměla však pozici prodejního ředitele. Oproti tomu [jméno] [příjmení] mělo skutečně veliké prodejní oddělení, kterému šéfoval žalobce. Toto oddělení se navíc specializovalo i na tzv. B2B přeprodej konektivity mezi společnostmi. Žalobce působil na vysoké manažerské pozici, za což byl i řádně odměňován. Jednatel uvedl, že má za to, že na takové pozici lze očekávat vlastnosti, které ani nemusí být promítnuty na papíře. Po akvizici došlo k několika schůzkám, kde se vyjasňovala pravidla. Management byl informován ohledně dalšího postupu a provozních záležitostí. Větší a zásadní věci měly být ze strany žalobce konzultovány, k čemuž byly vymezeny pravidelné pondělní schůzky. Dále proběhly osobně schůzky s veškerými manažery, tedy i s žalobcem, který byl ubezpečen, že se s ním počítá za účelem rozvoje obchodního oddělení. Po akvizici [jméno] [příjmení] do dnešního dne zůstala na svých pozicích řada osob z původního managementu, a to konkrétně všichni regionální ředitelé a provozní ředitel. Vymáhání pohledávek má na starosti finanční oddělení. K předložené listině„ okamžité zrušení pracovního poměru (listina 2)“ jednatel uvedl, že přichystal stěžejní body uvedené v této listině, které zaslal kolegovi z personálního oddělení, který zajistil formální náležitosti a vytištění listiny. Tuto listinu jednatel následně podepsal. Sepsání listiny jednatel konzultoval se šéfem personálního oddělení, nikoliv s právním oddělením. /Jednatelova výpověď k jednotlivým důvodům okamžitého zrušení pracovního poměru s žalobcem viz dále. / Ve vztahu k uzavřenému pracovnímu poměru a jeho zrušení:

22. Z listiny označené jako„ pracovní smlouva ze dne [datum] (1)“ soud zjistil, že společnost [anonymizováno] – [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [ulice a číslo], [PSČ] jako zaměstnavatel a žalobce jako zaměstnanec uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu. Na základě této pracovní smlouvy měl být žalobce zaměstnán jako ředitel prodeje B2B a Whole sale. Ve smlouvě se žalobce zavázal vykonávat kvalifikovaně práci, ke které se zavázal, a to osobně a samostatně; plnit pokyny zaměstnavatele a dodržovat pracovní kázeň; plnit povinnosti vztahující se k pracovní náplni zaměstnance vyplývající ze zákoníku práce, dalších obecně závazných právních předpisů a z vnitřních předpisů platných u zaměstnavatele; při výkonu své činnosti dbát na zachování dobrého jména zaměstnavatele a oznámit zaměstnavateli okolnosti, které zjistil při plnění pracovních úkolů a které mohou mít vliv na změnu pokynů zaměstnavatele či jejich plnění zaměstnancem. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou. Místem výkonu práce je pracoviště zaměstnavatele v [obec], [obec], [obec] a oblasti telekomunikačních sítí společnosti. Délka pracovní doby byla sjednána v rozsahu 40 hodin týdně. Smlouva byla podepsána žalobcem (zaměstnancem) a generálním ředitelem právní předchůdkyně žalované, panem [jméno] [příjmení].

23. Z listiny označené jako„ okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] (2, e)“ soud zjistil, že společnost [právnická osoba] (nástupce [právnická osoba] – [právnická osoba]), doručila žalobci okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, tedy z důvodu, že žalobce porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. V tomto dopise je uvedeno, že (1) žalobce dne 27. 3. schválil převod firemního mobilního čísla, které je registrováno na společnost [právnická osoba] zaměstnanci panu [celé jméno svědka] na jeho osobu. Pan [celé jméno svědka] podal téhož dne výpověď (s dvouměsíční výpovědní dobou). Vzhledem k tomu, že pan [celé jméno svědka] je hlavním B2B obchodníkem společnosti, a jeho mobilní telefonní číslo je známo jako kontaktní většině obchodních partnerů společnosti, je tento krok nepochopitelný a absolutně nepřijatelný, nehledě k tomu, že pan [celé jméno svědka] s velkou pravděpodobností přechází ke konkurenci. Souhlasem žalobce s převodem telefonního čísla tak měl žalobce ohrozit možnost komunikace s významnými klienty společnosti, což mohlo v důsledku vést k odlivu stávajících zákazníků a ztráty příjmů z oblasti B2B, které činí přes 2m Kč měsíčně. Dále je zde uvedeno, že (2) v rámci svého podpisového práva žalobce podepsal předčasné ukončení smlouvy se společností [právnická osoba] Této společnosti, která je vedena jako dlužník společnosti, tím žalobce umožnil ukončit její smlouvu bez jakéhokoliv požadavku na doplacení dlužných částek, čímž tak žalobce výrazným způsobem poškodil společnost tím, že tímto krokem ztížil možnosti vymožení dlužných částek po splatnosti, neboť podepsal novou smlouvu na jiný subjekt na stejné služby, který ale z logiky věci odmítá dluhy zaplatit. Zároveň (3) žalobce o těchto změnách v rámci společnosti neinformoval jednotlivé úseky, čímž způsobil jejich neinformovanost a tím ztížil kroky při nápravě této nepříjemné situace. Celá tato vzniklá situace tak výrazným způsobem poškozuje dobré jméno [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na telekomunikačním trhu. Předmětný dopis byl za společnost [právnická osoba] podepsán místopředsedou představenstva panem [jméno] [příjmení]. Žalobce dopis převzal dne [datum]. Přílohu této slitiny (e) pak tvořila plná moc udělená žalovanou panu [příjmení] [jméno] [příjmení] za účelem jednání v souvislosti s provoznímu záležitostmi žalované, tedy mimo jiné i ohledně jednání v pracovněprávních vztazích (písm. f/). Tato listina je opatřena datem [datum], jakož i podpisy osob jednajících za žalovanou ([anonymizováno] [jméno] [příjmení], předseda představenstva a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], místopředseda představenstva), jakož i podpisem [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

24. Z listiny označené jako„ oznámení žalobce o nesouhlasu se zrušením pracovního poměru ze dne [datum] (3)“ soud zjistil, že žalobce prostřednictvím své zástupkyně oznámil [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] dopisem ze dne [datum], že v souladu s § 69 odst. 1 zákoníku práce považuje okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] za neplatné, neboť nebyly splněny zákonné předpoklady pro takové zrušení pracovního poměru. Současně žalobce uvedl, že trvá na tom, aby jej společnost i nadále zaměstnávala v souladu s pracovní smlouvou ze dne [datum]. K listině je přiložena dodejka České pošty.

25. Z listiny označené jako„ e-mail ze dne [datum] (5)“ soud zjistil, že žalobce dne [datum] sdělil místopředsedovi představenstva panu [příjmení], že i v případě zaměstnance [jméno] došlo k nesprávné kalkulaci zaslané mzdy 1/ 2018, resp. nezohlednění čerpané dovolené na výplatní pásce. Rovněž v e-mailu žalobce sdělil, že mu zatím na účet nepřišla variabilní část mzdy za 12/ 2017. Na tento e-mail sdělil pan [příjmení] dne [datum] žalobci, že zaměstnanci [jméno] se domluví a že mu e-mailem přijdou informace. U mzdy žalobce bude chyba ve výpočtu náhrady za dovolenou pro 1/ 2018 opravena. Pan [anonymizováno] uvedl, že se rozhodl, že variabilní složka za 12/ 2017 vyplacena nebude. Ve vztahu k naplnění podmínek § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce: K otázce neoprávněného převodu telefonního čísla zaměstnance:

26. Z listiny označené jako„ výňatek ze seznamu telefonních čísel (6)“ soud zjistil seznam telefonních čísel používaných u žalované v době, kdy u žalované působil pan [příjmení] na pozici generálního ředitele. [anonymizována dvě slova] je dle tohoto výňatku evidován v oddělení Management na pozici generální ředitel s mobilním telefonním číslem [tel. číslo] a e-mailem [email]. Seznam obsahuje 37 mobilních telefonních čísel. Jména osob jsou ve výňatku anonymizována.

27. Z listiny označené jako„ vyúčtování služeb za období od 1. 4. – [datum] (7)“ soud zjistil, že společnost [anonymizováno] [právnická osoba] vyúčtovala [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] poplatky za služby spojené s užíváním 3 telefonních čísel. Vyúčtování [číslo] je adresováno panu [jméno] [příjmení] a jedno z telefonních čísel, pro která je předmětné vyúčtování vystaveno, je pro telefonní číslo [tel. číslo].

28. Z listiny označené jako„ notářský zápis NZ 433/ 2018 (14)“ soud zjistil, že notář [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sepsal dne [datum] prohlášení [celé jméno svědka] Pan [celé jméno svědka] v tomto notářském zápisu prohlásil, že dne [datum] dal výpověď z pracovního poměru u [právnická osoba] [anonymizována tři slova] ., [IČO]. V týž den současně požádal svého kolegu, pana [celé jméno svědka], pracujícího na pozici IT ředitele, aby zajistil přenos jeho telefonního čísla [tel. číslo] na jeho osobu. O přenos tohoto telefonního čísla pan [celé jméno svědka] svého tehdejšího nadřízeného pana [celé jméno žalobce] žádal již v průběhu roku 2017 v souvislosti s jeho tehdejší podanou výpovědí z pracovního poměru. Tento požadavek byl následně ze strany pana [celé jméno svědka] stažen z důvodu dohody o pokračování jeho zaměstnání u [právnická osoba] [anonymizována tři slova] . [příjmení] [celé jméno žalobce] pan [celé jméno svědka] dne [datum] o přenos čísla požádal znovu s tím, že zamýšlím dát výpověď z pracovního poměru u [právnická osoba] Na to mu žalobce sdělil, že až tak učiním, bylo by možné u přenosu čísla uvažovat. Několik dní poté požádal pan [celé jméno svědka] o přenos čísla pana [celé jméno svědka], který mu sdělil, že k přenosu potřebuje souhlas svého nadřízeného, tedy žalobce. Přibližně o týden později oznámil pan [celé jméno svědka] žalobci, že výpověď skutečně bude podávat a zda tedy může počítat s přenosem čísla. Žalobce panu [celé jméno svědka] sdělil, že si ještě ověří, jaký byl postup u telefonních čísel zaměstnanců, kteří ze společnosti odešli v posledním roce – zda těmto osobám byl přenos z firmy schválen. Dne [datum] podal pan [celé jméno svědka] výpověď z pracovního poměru a pana [celé jméno svědka] jsem e-mailem požádal o zajištění přenosu jeho telefonního čísla na jeho osobu. Ten panu [celé jméno svědka] opětovně sdělil, že musí vyčkat souhlasu žalobce, a že ho o tento souhlas požádá. Následně byl panu [celé jméno svědka] doručen e-mail žalobce určený panu [celé jméno svědka], v němž žalobce odpovídá panu [celé jméno svědka], že s přenosem čísla souhlasí. Pan [celé jméno svědka] uvedl, že pokud je mu známo, tak žalobce žádné další kroky ohledně přenosu telefonního čísla nepodnikal; veškeré záležitosti v tomto směru vyřešil pan [celé jméno svědka] s panem [celé jméno svědka] sám. Pan [celé jméno svědka] uvedl, že si není vědom toho, že by ve [právnická osoba] [anonymizována tři slova] . existoval jakýkoliv písemný či jiný pokyn stanovující pravidla pro odnosy firemních čísel. Běžnou praxí bylo, že byl přenos čísla zaměstnanci schválen.

29. Z listiny označené jako„ výpověď z pracovního poměru daná zaměstnancem ze dne [datum] (t)“ soud zjistil, že pan [celé jméno svědka] dal ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] dne [datum] podle § 50 odst. 3 zákoníku práce výpověď z pracovního poměru s tím, že pracovní poměr skončí uplynutím zákonné dvouměsíční výpovědní doby dnem [datum].

30. Z listiny označené jako„ profil [celé jméno svědka] na síti linkedin.com ze dne [datum] (h)“ soud zjistil, že [celé jméno svědka] zde má uvedeno, že od května 2009 do současnosti stále pracuje ve [právnická osoba] [anonymizována tři slova] .

31. Z listiny označené jako„ dotaz na nového zaměstnavatele [anonymizováno] [celé jméno svědka] (27)“ soud zjistil, že pan [celé jméno svědka] podepsal se společností [právnická osoba] dne [datum] pracovní smlouvu s účinností od [datum] na pracovní pozici obchodní zástupce. Měl na starosti B2B zákazníky. Dne [datum] předložil pan [celé jméno svědka] žádost o zrušení pracovního poměru ve zkušební době, která byla k tomuto datu akceptována.

32. Svědek [celé jméno svědka] při výslechu dne [datum] k této otázce vypověděl, že s žalobcem byli 8 let kolegové, někdy zašli na pivo, ale nyní se nejméně rok neviděli. Jejich vztah považuje svědek za korektní. U [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] byl svědek zaměstnán řadu let. Svědkův vztah k této společnosti je neutrální. Svědek uvedl, že v době, kdy přemýšlel o ukončení pracovního poměru s žalovanou, začal zjišťovat, jak je to s převodem telefonního čísla. Toto řešil s panem [celé jméno svědka] a s žalobcem. Svědek zjistil, že k tomuto není žádná směrnice. Žalobce řekl svědkovi, že o převodu čísla bude rozhodnuto až poté, co bude dána výpověď. Následně, když dal svědek dne [datum] výpověď, má za to, že žádost o převedení čísla učinil i e-mailem. Žalobce následně potvrdil, že s převodem čísla souhlasí, což bylo zasláno k rukám pana [celé jméno svědka]. Svědek poté začal řešit zřízení tarifu u [anonymizováno], aby bylo číslo kam převést. Číslo bylo převedeno během několika málo dní. Velmi záhy však bylo číslo převedeno zase zpět. Přibližně po týdnu byl svědek zavolán k panu [příjmení], který jej informoval o tom, že číslo bylo převedeno zpět a že nemá zájem na další spolupráci. O převod čísla svědek žádal z toho důvodu, že jej používal 10 let a měli jej všichni jeho kamarádi. Převod schvaloval žalobce a pak [celé jméno svědka]. Žádost [anonymizováno] podepisoval pan [celé jméno svědka] se souhlasem žalobce.

33. Svědek [celé jméno svědka] při výslechu dne [datum] uvedl, že žalobce zná ze zaměstnání, jejich vztah je přátelský a občas se vídají i nyní. U žalované byl zaměstnán do [datum] a svědkův vztah k ní je pozitivní. Pan [celé jméno svědka] svědka požádal, zda by mu bylo možné převést [příjmení] kartu. Ohledně této skutečnosti svědek e-mailem kontaktoval svého nadřízeného, tj. žalobce. Žalobce převod odsouhlasil. Ve společnosti to bylo tak, že pan [příjmení] zavedl, že převody [příjmení] karet musí schválit i on. Proto tedy svědek následně kontaktoval i pana [příjmení]. Svědek následně vyplnil formulář s žádostí o převod, který zaslal operátorovi, a to aniž by vyčkal na schválení panem [příjmení], neboť odjížděl na hory. Na horách byl svědek kontaktován panem [příjmení] s tím, že tento souhlas nedává. Formulář byl tedy následně stornován. Pravidlo ohledně nutného schvalování převodů panem [příjmení] bylo ve společnosti zavedeno přibližně půl roku před předmětnou událostí. Historicky to bylo tak, že před akvizicí se čísla nepřeváděla. Následně v rámci přípravy akvizice a po její realizaci docházelo k větší fluktuaci zaměstnanců, když převody čísel začaly být povolovány. Obecně pak platilo, že v té době rozhodoval o převodech svědek, jako IT manažer, to však vyjma obchodního oddělení, kde převody čísel schvaloval právě žalobce. Teprve až následně pak pan [příjmení] zavedl pravidlo schválení další osobou – jím. Bylo jasné, že toto je zavedeno právě kvůli obchodnímu oddělení za účelem zachování kontaktních čísel ve firmě, neboť by mohlo dojít k „ přetažení zákazníků“. Pravidlo o dodatečném schválení pan [příjmení] sdělil na jakési poradě i před dalšími osobami. Svědek si však nevzpomíná, zda tomuto byl přítomen i žalobce. Svědek sám nikterak nezaznamenal, že by ze strany žalované došlo ke kritice práva žalobce, ani neví, proč byl pracovní poměr ukončen. Svědek nebyl nadřízeným ani podřízeným žalobce a nikdy nepřišel do styku s materiály obsahující hodnocení pana žalobce. Ve společnosti kolovaly ohledně ukončení pracovního poměru s žalobcem jakési domněnky, mělo jít o schválení převodu [příjmení] karta a o uzavření nějaké smlouvy. Svědek však neví přesně, o co šlo.

34. Jednatel žalované, [příjmení] [příjmení], při výslechu dne [datum] dále k této otázce uvedl, že předmětné telefonní číslo měl k dispozici pan [celé jméno svědka] především jako obchodník B2B segmentu. Šlo o kontaktní číslo na společnost, které bylo uvedeno na většině smluv žalované. V tomto segmentu činil roční obrat žalované 28 000 000 Kč Pan [celé jméno svědka] dal následně výpověď a ještě téhož dne požádal žalobce o schválení převodu předmětného telefonního čísla. K tomuto dal žalobce neprodlený souhlas, byť teprve započal běh dvouměsíční výpovědi pana [celé jméno svědka]. Za situace, kdy bylo veřejným tajemstvím, že pan [celé jméno svědka] odchází ke konkurenci, považuje jednatel toto za zcela nepochopitelný krok, který poškozoval zájmy žalované. Jednatel převod čísla zarazil na základě toho, že k tomuto byl dotázán panem [celé jméno svědka]. Má za to, že souhlas žalobce k převodu telefonního čísla nebyl nedopatřením, ale záměrem. Po převzetí [jméno] [příjmení] se na poradách řešila i otázka převodu čísel, když bylo jasně stanoveno, že toto musí být schváleno osobou jednatele. Souhlas od jednatele měl vyžádat právě žalobce, nikoliv svědek [celé jméno svědka]. Pravidla ohledně převodu telefonních čísel nebyla distribuována písemně, toto bylo pouze sděleno na poradě managementu. Jednatel má za to, že se jej pan [celé jméno svědka] před převedením čísla tázal proto, že mu přišlo divné, že takto zásadní číslo má být převedeno. Neví, proč pak [celé jméno svědka] formulář operátorovi zaslal, aniž by vyčkal na jednatelův souhlas. Má však za to, že ze strany žalobce bylo jednáno takto rychle, protože měl obavy, že jakmile se o tom jednatel dozví, tak bude převod zaražen. Na důvod povolení převodu telefonního čísla se žalobce jednatel netázal, pouze nad tím kroutil hlavou.

35. Svědek [celé jméno svědka] při jednání dne [datum] k této otázce vypověděl, že žalobce poznal jako kolegu a jejich vztah je kladný. U žalované pracoval 7 let a svědkův vztah k ní je neutrální. K ukončení pracovního poměru žalobce mělo dojít kvůli převodu telefonního čísla odcházejícímu zaměstnanci, jakož i z důvodu uzavření nějaké smlouvy. O tomto však svědek ničeho neví, informace získal od bývalých kolegů. Je pravdou, že se ve společnosti vedly řeči o tom, že důvody pro zrušení pracovního poměru žalobce mohly být nalezeny jako zástupné důvody pro jeho odstranění. O tomto se hovořilo mezi zaměstnanci na nějaké firemní akci. Svědek se skutečně jen domnívá, že motivace tohoto spočívala ve snaze žalované nahradit žalobce jiným zaměstnancem, a to případně i z důvodu ceny práce žalobce. Ze společnosti svědek odešel, neboť se mu nelíbil směr, kam se vydala. Pracovní poměr byl ukončen dohodou.

36. Z listiny označené jako„ e-mail pana [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (15)“ soud zjistil, že společností [právnická osoba], bylo při skončení pracovního poměru povoleno převedení telefonního čísla na pozici Wholesale Director a B2B sales director.

37. Z listiny označené jako„ e-mail pana [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (16)“ soud zjistil, že společnost [právnická osoba] ([anonymizováno]) povolila při skončení pracovního poměru převod telefonního čísla zaměstnanci na pozici [příjmení] [jméno] [příjmení].

38. Z listiny označené jako„ e-mail pana [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (17)“ soud zjistil, že [právnická osoba] – [právnická osoba] bylo při skončení pracovního poměru zaměstnanci povoleno převedení telefonního čísla na pozici ředitel odboru obchod – telekomunikace.

39. Z listiny označené jako„ e-mail pana [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (18)“ soud zjistil, že [právnická osoba] a. s. při skončení pracovního poměru zaměstnanci povolila převod telefonního čísla na pozici [příjmení] [jméno] [příjmení] / Business Development.

40. Z listiny označené jako„ e-mail pana [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (19)“ soud zjistil, že společnost [anonymizováno] [právnická osoba] při skončení pracovního poměru zaměstnanci povolila převod telefonního čísla na pozici Wholesale Data Manager.

41. Z listiny označené jako„ e-mail [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (20)“ soud zjistil, že společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] při skončení pracovního poměru zaměstnanci povolily převedení telefonního čísla na pozici obchodní ředitel.

42. Z listiny označené jako„ e-mail [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (21)“ soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a skupina [anonymizováno] při skončení pracovního poměru zaměstnanci povolily převod telefonního čísla na pozici [příjmení] [příjmení] [jméno], resp. Wholesale Account Manager.

43. Z listiny označené jako„ e-mail [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (22)“ soud zjistil, že společnost [právnická osoba] při skončení pracovního poměru zaměstnance povolila převod telefonního čísla na pozici obchodní ředitel.

44. Z listiny označené jako„ e-mail [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (23)“ soud zjistil, že [právnická osoba] [právnická osoba] a [právnická osoba] ([anonymizováno]) při skončení pracovního poměru zaměstnance povolily převedení telefonního čísla na pozici Top Account Manager, resp. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení].

45. Z listiny označené jako„ e-mail [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (24)“ soud zjistil, že [právnická osoba] [právnická osoba] při skončení pracovního poměru umožnila zaměstnanci převod telefonního čísla na pozici [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení].

46. Z listiny označené jako„ definice pozice Account Manager z webové stránky www.wikipedia.org (25)“ soud zjistil, že pozice Account manager je zaměstnanec společnosti, který zodpovídá za řízení prodeje a vztahů se zákazníky. Náplň jeho práce se zároveň liší v závislosti na povaze podnikání. Někdy je možno slyšet i pojem Key account manager, který je zodpovědný za klíčové zákazníky pro dané společnosti.

47. Z listiny označené jako„ výňatek z opatření obecné povahy č. OOP/10/10 2012, kterým se stanoví technické a organizační podmínky pro realizaci přenositelnosti telefonních čísel a zásady pro účtování ceny mezi podnikateli v souvislosti s přenositelností čísel (g)“ soud zjistil, že Český telekomunikační úřad vydal dne 30. 9. 2012 toto opatření obecné povahy. Dle článku 5 odst. 4 tohoto opatření obecné povahy činí lhůta pro přenesení telefonního čísla, a to včetně aktivace tohoto čísla v síti přijímacího operátora, čtyři pracovní dny a začíná běžet prvním pracovním dnem následujícím po dni, ve kterém je žádost účastníka o změnu poskytovatele služby doručena přejímajícímu poskytovateli služby, pokud se účastník a přejímající poskytovatel služby vzájemně nedohodli na pozdějším datu přenesení. K otázce předčasného ukončení smlouvy se společností [právnická osoba]:

48. Z listiny označené jako„ smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne [datum] (j)“ soud zjistil, že společnost [právnická osoba] zastoupena žalobcem a společnost [právnická osoba], [IČO] jednající jednatelem [jméno] [příjmení], uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Poskytování služeb v rozsahu jednotlivých specifikací lze ukončit na základě a) písemné dohody obou smluvních stran; b) písemnou výpovědí uživatele bez uvedení důvodu; výpovědní lhůta činí 3 kalendářní měsíce a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla výpověď doručena smluvní straně. Řádnou výpovědí lze předmětný smluvní vztah v rozsahu konkrétní specifikace k této smlouvě ukončit nejdříve po uplynutí minimální doby sjednané příslušnou specifikací. V opačném případě je uživatel povinen a zavazuje se uhradit smluvní pokutu, rovnající se 20 % celkové částky, která poskytovateli přísluší na měsíčních poplatcích za celou nečerpanou dobu sjednaného minimálního užívání služby. V případě, že byla zákazníkovi poskytnuta sleva na zařizovacím poplatku, která je zohledněna ve sjednaném minimálním závazku využívání služby, je tento povinen a zavazuje se v případě nedodržení smluvních podmínek tuto poskytnutou slevu v plné výši zaplatit na základě daňového dokladu poskytovatele; c) písemným odstoupením od smlouvy; poskytovatel může písemně odstoupit od této smlouvy jako celku, případně v rozsahu jednotlivých specifikací v případě, že druhá smluvní strana poruší tuto smlouvu podstatným způsobem, zejména je-li uživatel v prodlení s úhradou poskytnutých vyúčtovaných služeb po dobu delší 60 dnů, a zároveň uživatel neuhradil poskytnuté vyúčtované služby ani do 10 dnů ode dne, kdy mu byla poskytovatelem zaslána písemná výzva formou doporučeného dopisu zaslaného na adresu uvedenou v záhlaví této smlouvy. V případě, že podmínky odstoupení ze strany poskytovatele nastanou v průběhu trvání sjednané minimální doby trvání smluvního vztahu, založeného smlouvou a příslušnou specifikací, je poskytovatel oprávněn uplatnit smluvní pokutu, rovnající se 20 % celkové částky, která poskytovateli přísluší na měsíčních poplatcích za celou nečerpanou dobu sjednaného minimálního užívání služby. V případě, že byla zákazníkovi poskytnuta sleva na zřizovacím poplatku, která je zohledněna ve sjednaném minimálním závazku využívání služby je tento povinen a zavazuje se v případě nedodržení smluvních podmínek tuto poskytnutou slevu v plné výši zaplatit na základě daňového dokladu poskytovatele.

49. Z listiny označené jako„ přehled splatných závazků společnosti [právnická osoba] včetně vyčíslení závazku za porušení smluvních podmínek (k )“ soud zjistil, že dle specifikace služby [číslo] ze dne [datum] činila minimální doba trvání 36 měsíců. Služba [anonymizováno] transport 1 Gbps byla zpoplatněna pravidelnou měsíční platbou 5 200 Kč. Dle specifikace služby [číslo] ze dne [datum] činila minimální doba trvání 36 měsíců. Služba [anonymizováno] transport 2 Gbps byla zpoplatněna jednorázovým poplatkem 100 000 Kč (z toho sleva 100 000 Kč) a pravidelnou měsíční platbou 22 500 Kč. Dle specifikace služby [číslo] ze dne [datum] činila minimální doba trvání 36 měsíců. Služba pronájem vlákna byla zpoplatněna jednorázovým poplatkem 20 000 Kč (z toho sleva 20 000 Kč) a pravidelnou měsíční platbou 4 000 Kč. Dle specifikace služby [číslo] ze dne [datum] činila minimální doba trvání 36 měsíců. Služba [anonymizováno] transport 1 Gbps byla zpoplatněna jednorázovým poplatkem 50 000 Kč (z toho sleva 50 000 Kč) a pravidelnou měsíční platbou 9 000 Kč. Neuhrazené splatné závazky z vyúčtování poskytnutých služeb elektronických komunikací v celkové výši 83 824 Kč, která je tvořena v částce 2 424 Kč z faktury [číslo] za služby v období 11/ 2017 (částečná úhrada), v částce 40 700 Kč z faktury [číslo] za služby v období 12/ 2017 a v částce 40 700 Kč z faktury [číslo] za služby v období 1/ 2018. Ze specifikace služby [jméno] [příjmení] [jméno] verze I/2 ze dne [datum] – smluvní pokuta za nedodržení minimální doby užívání sjednané služby (36 měsíců od [číslo] do 10/ 2019) v částce 20 % z částky 104 000 Kč, tj. 20 800 Kč. Ze specifikace služby [jméno] [příjmení] [jméno] verze II/3 ze dne [datum] – smluvní pokuta za nedodržení minimální doby užívání sjednané služby (36 měsíců od 10/ 2017 do [číslo]) v částce 20 % z částky 720 000 Kč, tj. 144 000 Kč. Ze specifikace služby [jméno] [příjmení] [jméno] verze IV/1 ze dne [datum] – smluvní pokuta za nedodržení minimální doby užívání sjednané služby (36 měsíců od 8/ 2017 do [číslo]) v částce 20 % z 120 000 Kč, tj. 24 000 Kč. Ze specifikace služby [jméno] [příjmení] [jméno] verze V/1 ze dne [datum] – smluvní pokuta za nedodržení minimální doby užívání sjednané služby (36 měsíců od 8/ 2017 do [číslo]) v částce 20 % z částky 120 000 Kč, tj. 24 000 Kč. Celková výše oprávněného nároku ze sankčních ujednání tak činí 382 800 Kč.

50. Z listiny označené jako„ přehled služeb a plateb [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba] za období od [datum] do [datum] (30)“ soud zjistil, že společnost [právnická osoba] se dostala do prodlení s platbami, přičemž v důsledku předčasného ukončení smlouvy došlo k vyúčtování smluvní pokuty. Žalovaná má vůči [právnická osoba] v současné době splatné pohledávky.

51. Z listiny označené jako„ faktura [číslo] ze dne [datum] (p)“ soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vystavila společnosti [právnická osoba] dne [datum] fakturu na částku 40 700 Kč (složené ze služeb [anonymizováno] transport 2 Gbit ** za období od [datum] do [datum] ve výši 22 500 Kč; služeb [anonymizováno] transport 300 Mbit ** za období od [datum] do [datum] ve výši 5 200 Kč; [anonymizováno] Transport 1 Gbps CL – [obec] ** za období od [datum] do [datum] ve výši 9 000 Kč a [anonymizována dvě slova] – [obec] [anonymizováno] [obec] ** za období od [datum] do [datum] ve výši 4 000 Kč). Faktura byla splatná dne [datum].

52. Z listiny označené jako„ faktura [číslo] ze dne [datum] (q)“ soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vystavila společnosti [právnická osoba] dne [datum] fakturu na částku 40 700 Kč (složené ze služeb [anonymizováno] transport 2 Gbit ** za období od [datum] do [datum] ve výši 22 500 Kč; služeb [anonymizováno] transport 300 Mbit ** za období od [datum] do [datum] ve výši 5 200 Kč; [anonymizována dvě slova] 1 Gbps [anonymizováno] – [obec] ** za období od [datum] do [datum] ve výši 9 000 Kč a [anonymizována dvě slova] – [obec] [anonymizováno] [obec] ** za období od [datum] do [datum] ve výši 4 000 Kč). Faktura byla splatná dne [datum].

53. Z listiny označené jako„ faktura [číslo] ze dne [datum] (r)“ soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vystavila společnosti [právnická osoba] dne [datum] fakturu na částku 40 700 Kč (složené ze služeb [anonymizováno] transport 2 Gbit ** za období od [datum] do [datum] ve výši 22 500 Kč; služeb [anonymizováno] transport 300 Mbit ** za období od [datum] do [datum] ve výši 5 200 Kč; [anonymizována dvě slova] 1 Gbps [anonymizováno] – [obec] ** za období od [datum] do [datum] ve výši 9 000 Kč a [anonymizována dvě slova] – [obec] [anonymizováno] [obec] ** za období od [datum] do [datum] ve výši 4 000 Kč). Faktura byla splatná dne [datum].

54. Z listiny označené jako„ faktura [číslo] ze dne [datum] včetně dobropisu (w)“ soud zjistil, [právnická osoba] s. r. o., [IČO] vystavila společnosti [právnická osoba], [IČO] dne [datum] fakturu na částku 40 700 Kč (složené ze služeb [anonymizováno] transport 2 Gbit ** za období od [datum] do [datum] ve výši 22 500 Kč; služeb [anonymizováno] transport 300 Mbit ** za období od [datum] do [datum] ve výši 5 200 Kč; [anonymizována dvě slova] 1 [anonymizováno] CL – [obec] ** za období od [datum] do [datum] ve výši 9 000 Kč a [anonymizována dvě slova] – [obec] [anonymizováno] [obec] ** za období od [datum] do [datum] ve výši 4 000 Kč). Faktura byla splatná dne [datum]. Opravným daňovým dokladem ze dne [datum] [číslo] k faktuře [číslo] došlo k odečtení částky 22 500 Kč za službu [anonymizováno] transport 2 Gbit. Opravným daňovým dokladem ze dne [datum] [číslo] k faktuře [číslo] došlo k odečtení částky 5 200 Kč za službu [anonymizováno] transport 300 Mbit. Opravným daňovým dokladem ze dne [datum] [číslo] k faktuře [číslo] došlo k odečtení částky 9 000 Kč za službu [anonymizována dvě slova] 1 Gbps [anonymizováno] – [obec] a opravným daňovým dokladem ze dne [datum] [číslo] k faktuře [číslo] došlo k odečtení částky 4 000 Kč za službu [anonymizována dvě slova] – [obec] [anonymizováno] [obec].

55. Z listiny označené jako„ dohoda o ukončení vzájemného smluvního vztahu ze dne [datum] (10)“ soud zjistil, že společnost [právnická osoba] zastoupena žalobcem a společnost [právnická osoba], [IČO] jednající jednatelem [jméno] [příjmení], uzavřeli dne [datum] dohodu o ukončení vzájemného smluvního vztahu založeného smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne [datum] bez nároku na dodržení minimální doby trvání. Předmětný smluvní vztah bude ukončen po dohodě smluvních stran dnem [datum]. Dokument je datován dne [datum] a obsahuje podpis žalobce a jednatele společnosti [právnická osoba], pana [jméno] [příjmení].

56. Z listiny označené jako„ smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne [datum] (9)“ soud zjistil, že společnost [právnická osoba], zastoupena žalobcem (ředitelem pro prodej a marketing, na základě plné moci ze dne [datum]) uzavřela jako poskytovatel se společností [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] jako uživatelem smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] byla zastoupena jednatelem [anonymizováno] [jméno] [jméno]. Jako technický kontakt je zde za společnost [anonymizováno] [právnická osoba] uveden pan [jméno] [příjmení]. Předmětem této smlouvy byl závazek poskytovatele zřídit a dále poskytovat uživateli služby elektronických komunikací v rozsahu a za podmínek definovaných v dokumentu„ specifikace služby“, který tvoří součást smlouvy. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Dokument je datován dne [datum] a obsahuje podpis žalobce a jednatele společnosti [anonymizováno] [právnická osoba]

57. Z listiny označené jako„ specifikace služby ze dne [datum] (m)“ soud zjistil, že došlo ke specifikaci jednotlivých služeb poskytovaných společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] Minimální doba trvání služby činila 18 měsíců v případě služby [anonymizováno] transport 1 Gbps s pravidelnou měsíční platbou 5 300 Kč; minimální doba trvání služby činila 30 měsíců v případě služby [anonymizováno] transport 2 Gbps s pravidelnou měsíční platbou 22 500 Kč (jednorázový poplatek 100 000 Kč se 100 % slevou); v případě služby pronájem vlákna s pravidelnou měsíční platbou 4 000 Kč (jednorázový poplatek 20 000 Kč se 100 % slevou) činila minimální doba trvání služby 30 měsíců a v případě služby [anonymizováno] transport 1 Gbps s pravidelnou měsíční platbou 9 000 Kč (jednorázový poplatek 50 000 Kč se 100 % slevou) činila minimální doba trvání služby rovněž 30 měsíců.

58. Z listiny označené jako„ SMS zpráva jednatele společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne [datum] (i)“ soud zjistil, že jednatel společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] pan [příjmení] [jméno] [jméno] napsal SMS [právnická osoba] [anonymizováno], ve kterém sděluje, že nerozumí té drzosti, že si společnost [anonymizováno] [právnická osoba] bere jako rukojmí za neplacené závazky společnosti [právnická osoba] a nechal vypnout okruh v [obec], který má společnost [anonymizováno] [právnická osoba] pronajatý. Jednatel uvádí, že má uzavřenou smlouvu od [datum]. Ještě mu ani nepřišla faktura na platbu a přitom už bez varování došlo k vypnutí. Jednatel dále uvedl, že to, že jsou lokální společnost, neznamená, že si tohle nechají líbit a věc bude předána právníkům pro připravení podkladů pro vymáhání náhrady škody. Způsob, kterým si berou cizí společnost, jako cíl za cizí dluhy bude jednatel řešit také s Českým telekomunikačním úřadem.

59. Z listiny označené jako„ e-mailová komunikace za období od [anonymizováno] do [datum] (x)“ soud zjistil, že pan [celé jméno svědka] kontaktoval paní [příjmení], pracovnici [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] s požadavkem na zaslání rozpisu dluhů [právnická osoba] a sdělil ji, nechť zaurguje platby. Požadavek pana [celé jméno svědka] byl paní [příjmení] přeposlán billingovému oddělení. Dne [datum] byl rozpis dluhů [právnická osoba] zaslán paní [jméno] [příjmení] panu [celé jméno svědka]. Rozpis těchto dluhů zaslal téhož dne pan [celé jméno svědka] panu [jméno] [jméno], který mu na to rovněž téhož dne odpověděl, že tohle přepošle [jméno], neboť toto je opravdu na něm. Dále sdělil pan [jméno] panu [celé jméno svědka], že má za to, že únor by měl jít za ním na společnost [anonymizována dvě slova], avšak ještě mu nepřišla faktura. Požádal tedy o provedení kontroly a doposlání faktury s tím, že ji hned uhradí. Uvedl, že má za to, že smlouva byla uzavírána od 1.

2. Následně dne [datum] zaslal pan [celé jméno svědka] billingovému oddělení e-mail s požadavkem na provedení dofakturování a dovydobropisování u ID [anonymizována dvě slova] a ID [anonymizována dvě slova] Pan [celé jméno svědka] v e-mailu uvedl, že [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] od 1. 3. kompletně převáděl na ID [anonymizována dvě slova], akorát zákazník požaduje jiná data. Pan [celé jméno svědka] billingovému oddělení sdělil, nechť faktury zašle panu [jméno] na e-mail, který je za [anonymizována dvě slova] obratem uhradí. Rovněž pan [celé jméno svědka] v e-mailu uvedl, že urgoval pana [příjmení] o platbu. Dne [datum] zaslala paní [příjmení] panu [celé jméno svědka] e-mail, ve kterém jej požádala, aby se za nimi stavil, neboť u ID [anonymizována dvě slova] mají na 3/ 2018 účtováno ještě 19 597 Kč a v měsíčním předpisu mají tato dvě ID rozdíl 100 Kč. Na to pan [celé jméno svědka] odpověděl, že skutečně je tam služba podepsána na 5 300 Kč ID [anonymizována dvě slova] má mít za 3/ 2018 již 0 Kč. Dne [datum] zaslala paní [příjmení] panu [celé jméno svědka] (a v kopii billing oddělení) opravné vyúčtování. V e-mailu dále uvedla, že [právnická osoba] nadále dluží za faktury od listopadu 2017 do ledna 2018 E-mail zaslala paní [příjmení] také na adresy [email] a [email]. Dne [datum] byly e-maily zaslány panu [příjmení] a paní [příjmení]. V e-mailu bylo uvedeno, že [právnická osoba] má stále dluh 93 824 Kč. Dne [datum] uhradila společnost [anonymizována dvě slova] předpis 2/ 2018 ve výši 40 800 Kč.

60. Z listiny označené jako„ historie klientského účtu (l)“ soud zjistil, že do interního systému [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] byly smlouvy vkládány se zákazníkem [právnická osoba] panem [celé jméno svědka] [celé jméno svědka] vložil do systému smlouvy dne [datum].

61. Z listiny označené jako„ výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] (11)“ soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO] vznikla a byla zapsána dne [datum]. Jednatelem společnosti je ode dne vzniku pan [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], bytem [adresa]. Základní kapitál společnosti činí 46 Kč.

62. Z listiny označené jako„ výpis z obchodního rejstříku společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] (12)“ soud zjistil, že společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] vznikla a byla zapsána dne [datum]. Jednatelem společnosti je ode dne jejího vzniku pan [příjmení] [jméno] [jméno]. Společníkem této společnosti je paní [jméno] [příjmení], narozena dne [datum], bytem [adresa]. Základní kapitál společnosti činí 10 000 Kč.

63. Z listiny označené jako„ vyrozumění o zahájení správního řízení ze dne [datum] (u)“ soud zjistil, že Český telekomunikační úřad uvědomil účastníky řízení, že dne [datum] bylo na základě návrhu [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] zahájeno správní řízení ve věci sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění za poskytnutou službu elektronických komunikací mezi navrhovatelem a odpůrcem, kterým je společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], za smlouvu [číslo] tj. v celkové výši 83 824 Kč s příslušenstvím.

64. Svědek [celé jméno svědka] dále při výslechu ve dnech [datum] a [datum] k této otázce vypověděl, že v případě uzavírání smlouvy s novým klientem byl u žalované standardizovaný postup. K předložené listině„ B2B Workflow (listina 13)“ svědek uvedl, že tuto listinu zná. Její obsah se historicky měnil, ale tato popisuje mechaniku uzavírání jednotlivých smluv. Vždy se u nového zákazníka nejprve řešila otázka technických možností. Za tímto účelem obchodník kontaktuje jednotlivé zaměstnance dle technických odborností, když jejich působení případně koordinuje i projektový manažer. Následně jsou stanoveny předpokládané náklady a provádí se kalkulace, na jejímž základě je vyhotovován investiční protokol. Tento protokol schvaluje a podepisuje 5 lidí a až teprve poté dojde k podpisu smlouvy. [příjmení] smlouvu podepisoval obchodní ředitel, kterým byl žalobce. Po uzavření smlouvy se přistupovalo k její realizaci, tedy byl zadán pokyn k zapojení klienta. Za tímto účelem bylo nezbytné i vybudovat připojení, k čemuž byl sepisován také předávací protokol. Teprve až po úplném zapojení klienta byla smlouva zanášena do systému, když byla následně i archivována. V případě tzv. upgradu smluv u stávajících zákazníku byl postup jiný, pokud nebylo potřeba realizovat technické změny. V tomto případě byla tedy smlouva uzavírána bez takto popsaného postupu a následně zanášena do systému. Svědek dále vypověděl, že společnost [právnická osoba], za kterou jednal pan [příjmení] a společnost [anonymizováno] [právnická osoba], za kterou jednal pan [jméno], si pamatuje. Pan [anonymizováno] se vyjadřoval, že bude končit, a proto bylo přistoupeno k jednání. V podstatě byl svědek panem [příjmení] a panem [jméno] postaven před hotovou věc, kdy společnost [anonymizováno] [právnická osoba] přebírala zákazníky společnosti [právnická osoba] Za takové situace je standardní, že se na reálný stav reaguje úpravou papírů. K předložené listině„ dohoda o ukončení smluvního vztahu ze dne [datum] (listina 10)“ svědek uvedl, že toto není standardní smlouva. Je možné, že mu ji na vyžádání zaslala kolegyně [příjmení] nebo je možné, že tuto smlouvu svědek zasílal kolegyni k verifikaci, ale standardní smlouva to opravdu není. Svědek si to však již nepamatuje. Smlouvu se společností připravoval svědek, přičemž má za to, že si dokonce vzal smlouvu se [právnická osoba] a pouze vyměnil hlavičku. Vzhledem k tomu, že zde nebylo nutno řešit technické záležitosti, neprobíhal proces B2B workflow. Po zpracování smlouvy byla smlouva zaslána oběma společnostem k verifikaci a následně předložena žalobci k podpisu. Následně byla smlouva zanesena do informačního systému. Jiným zaměstnancům smlouva předkládána nebyla. Jednorázová dohoda se [právnická osoba] nebyla standardní. Svědek je přesvědčen, že její obsah nějakým způsobem zkonzultoval s kolegyní [příjmení]. Ve společnosti panovaly neformální poměry a je tedy možné, že tato konzultace proběhla prostřednictvím e-mailu nebo smlouvu vytiskl a šel její obsah s kolegyní konzultovat ústně. Detaily si však již svědek nepamatuje. Listina rozhodně nebyla podepsána v jeden den. Bylo obvyklé, že smlouvy žalované a klienty byly opatřeny logem žalované. Nebylo tomu tak však ve 100 % případů. Svědek uvedl, že neví, proč není dohoda ze dne [datum] opatřena logem a není na hlavičkovém papíře žalované. Společnost [anonymizováno] měla v té době špatnou platební morálku a minimálně jednu nebo dvě faktury po splatnosti. Svědek byl tedy motivován i tím, aby společnost získala klienta, který plní své závazky. Klient, který neplní své závazky je problém, neboť i když je nárok vymožen soudní cestou, jeho faktické vymožení je problematické. Situaci se [právnická osoba] řešil svědek i s žalobcem na poradách, přičemž přesné podrobnosti si svědek nepamatuje, ale je si jistý, že se řešilo to, že společnost [anonymizována dvě slova] je potenciálně méně problematický klient, než společnost pana [příjmení]. Na poradách se řešili především dlužníci. Okolnosti ukončení smlouvy na poradě řešeny nebyly. O ukončení smlouvy se [právnická osoba] v době uzavření věděl svědek, žalobce, kolegyně [příjmení], kolega [příjmení] a zřejmě i někdo z oddělení billing, avšak zde si svědek není jist, neboť s tímto oddělením se záležitosti řešili až v souvislosti s fakturací. Toto oddělení v případě prodlení klienta také rozesílalo předžalobní výzvy a vymáhalo pohledávky. Smlouvy za žalovanou podepisoval žalobce v kancelářích žalované, kde mu je svědek předkládal. Klienty smlouvy podepisovali při osobní schůzce. Svědek si již nepamatuje pořadí podpisů smluvních stran, tedy zda smlouvy nejprve podepisoval žalobce a následně klienti, či zda to bylo naopak. Následně svědek smlouvy zanášel do systému, přičemž toto nebylo učiněno bezprostředně, ale až později. Svědek má za to, že z důvodu fakturace muselo být zanesení do systému učiněno do 40 dnů. Svědek je přesvědčen, že v této lhůtě smlouvy do systému zanesl. K předložené listině„ historie klientského účtu (listina l)“ svědek uvedl, že údaj v této listině neumí vysvětlit. Občas měl nějaké kostlivce ve skříni, ale skutečně si nepamatuje, že by danou smlouvu do systému zanášel až dne [datum]. Toto zpoždění bylo zapříčiněno asi tím, že v té době se staral asi o 170 klientů, přičemž standard na trhu je 60 – 100 klientů. Před prodejem žalované byla navíc svědkovi zrušena administrativní podpora, která zajišťovala takovéto záležitosti. Jednalo se tedy zřejmě o kostlivce ve skříni. Vzhledem k tomu, že smlouvy jsou v systému zaneseny v den, kdy svědek podal výpověď, chtěl svědek zřejmě vyčistit stůl, aby kolegům nezůstaly nedodělky. Svědek již v minulosti podával výpověď z důvodu přetíženosti a měl obavy o své zdraví. Výpověď však nakonec vzal zpět, neboť došlo k dohodě a byla mu odejmuta část agendy. Právo vložit smlouvu do systému mělo mnoho osob, tedy obchodníci, projektový manažeři a další zaměstnanci, například paní [příjmení]. Povinnost vkládat smlouvy do systému akcelerovala před prodejem firmy v roce 2017, do té doby toto bylo hodně děravé. Dříve se smlouvy zakládaly do šanonů a jejich elektronická evidence se neřešila. Ohledně toho, kdo byl povinen konkrétní smlouvu vložit do systému, nebyla žádná interní směrnice. [ulice] smlouva se po podpisu hodila do kastlíku projektového manažera k realizaci. Zanesení takové smlouvy pak nejčastěji prováděl projektový manažer, méně často obchodník a někdy i jiná k tomu pověřená osoba. V systému se samostatně evidovaly smlouvy a samostatně pak i fakturace. Toto probíhalo nezávisle na sobě. Navíc před prodejem společnosti byl nějaký systém a po jejím prodeji jiný systém. Oba systémy běžely souběžně, přičemž vystavení faktur bylo realizováno prostřednictvím systému starého systému ([anonymizováno]). Noví klienti se zanášeli do nového systému. Toto měl však vše na starosti projektový manažer. Smluvní sankce se ve smlouvách uvádějí standardně, přičemž slouží k tomu, aby se společnost mohla hojit v případě porušení smluvních povinností. Pokud došlo k převodu smlouvy z jednoho subjektu na druhý, resp. k ukončení jedné smlouvy ve vztahu k jednomu subjektu a k uzavření nové smlouvy s dalším subjektem a takové smlouvy byly obsahově podobné, tak v situaci, kdy nevypršela lhůta pro povinné trvání smlouvy, bylo řešením to, aby v nové smlouvě byly obsažené sankce, které odpovídaly 1:1 sankcím obsaženým ve smlouvě předchozí. Toto se běžně dělo, a to určitě ve vysokém počtu jednotek nebo nízkém počtu desítek případů. Pokud docházelo k prodlužování smluv, tak bylo obvyklé, že obsah smluv mohl být jiný dle přání klienta. Společnost [anonymizováno] vždy něco zaplatila, a to je zřejmě důvod, proč nebylo od smlouvy odstoupeno. Na konkrétní důvod, proč od smlouvy nebylo odstoupeno, se svědek žalobce neptal. Svědek neví, proč byl zvolen daný způsob řešení situace. Obdobným způsobem byli řešeni i jiní klienti, konkrétně například [právnická osoba]. Pokud klient převede své zákazníků, například v důsledku koupě části závodu, tak se převáděly i žalovanou poskytnuté služby. Za tímto účelem bylo nezbytné upravit smlouvy tak, aby odpovídaly realitě. Obvyklé také bylo, že nový klient ode dne převzetí konečných zákazníků přebíral i závazky vzniklé po takovém dni. Smlouva o převodu části závodu mezi [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] svědkovi předložena nebyla. Taková skutečnost mu byla pouze sdělena těmito společnostmi, neboť takové smlouvy jsou předmětem obchodního tajemství a během své praxe se svědek nesetkal s tím, že by mu byly předkládány. Existenci takové smlouvy svědek v obchodním rejstříku neověřoval, neboť před realizací by tam taková listina ani nemohla být. Svědek před uzavřením smluv ukazoval žalobci e-mailovou komunikaci s uvedenými společnostmi. Další podklady k dispozici neměl a ani je žalobci nepředkládal. Skutečnost, že došlo k převodu koncových zákazníků, tedy svědek měl podloženou jen tvrzeními těchto společností. Nijak dále to neověřoval, neboť mu to nebylo příslušeno. Důvod, proč v dohodě o ukončení smluvního vztahu ze dne [datum] není uveden důvod takového ukončení smluvního vztahu je ten, že o to nikdo nepožádal. Uvedení takového důvodu nepožadoval žalobce ani pan [příjmení]. Je obvyklé, že v dohodách o ukončení smluvního vztahu, na které navazuje smlouva nahrazující ukončovaný vztah, takové důvody uvedeny nejsou. Kompetence k rozhodnutí o tom, aby byla ukončena smlouva žalované a [právnická osoba], jakož i o prominutí pokuty, měl žalobce. K podpisu předmětných smluv došlo zvlášť ze strany žalobce a zvlášť ze strany klienty. Žalobce smlouvy podepisoval v kancelářích žalované v [obec]. S klienty se potom setkal svědek v [obec], asi někde v restauraci. O uzavření předmětných smluv rozhodl žalobce. Takové rozhodování bylo v jeho kompetenci, byť si svědek nepamatuje výslovný pokyn k jejich uzavření. Žalobce prováděl namátkovou kontrolu toho, zda svědek plní své povinnosti. Obdržel od svědka podklady za daný měsíc a žalobce se jej vždy na něco namátkově zeptal, případně jej upozornil na chybu. Svědek neví, zda žalobce kontroloval také zadání smluv v systému. Svědek neví o tom, že by jej žalobce upozornil na to, že smlouvy nejsou zadány v systému, avšak pamatuje si, že byl upozorněn na to, že není zaevidována příslušná fakturace. Svědek neví, zda toto učinil žalobce či někdo z billing oddělení. Oddělení billing se o změně smluv, které nebyly zaevidovány v systému, zřejmě dozvědělo tak, že fakturovalo služby starému zákazníkovi, který pak zřejmě reklamoval neoprávněnou fakturaci. V těchto případech oddělení billing kontaktovalo svědka, jako obchodníka. O způsobu vymáhání pohledávek po splatnosti obvykle jednali na poradě. Byla zavedená praxe, že jedna faktura po splatnosti sice znamená problém, ale obvykle nebylo přistupováno k odpojení či vymáhání agenturou. Bylo-li faktur více, posílala se předžalobní výzva a byly učiněny pokusy o to se s klientem telefonicky spojit ve snaze situaci vyřešit. Již od roku 2014 bylo zavedeno pravidlo, že až 3 a více faktur po splatnosti jsou takový problém, k jehož řešení je nezbytná osobní schůzka a případně i odpojení klienta. V takových případech dával pokyn k odpojení svědek. Takto to fungovalo v obvyklých situacích, nicméně byly i situace neobvyklé, například když nějaké společnosti hrozila insolvence apod. Takto tomu bylo například u [anonymizováno], avšak [anonymizováno] nebyl svědkův klient. Podobný postup s ukončením smluvního vztahu a prominutím sankcí jedné společnosti, když na její místo fakticky nastoupila nástupnická společnost, se řešil právě u [anonymizováno]. Toto však řešil pan [příjmení]. Svědek si také vzpomíná na [právnická osoba], kdy tato společnost vypověděla žalované smlouvu z technických důvodů. Následně se asi po 2 letech svědkovi podařil zařídit její návrat a pamatuje si, že k tomu došlo na základě nabídky, která řešila předchozí závadný stav. Tato společnost asi něco zaplatila a něco jí bylo odpuštěno. Přesněji si to ale svědek již nepamatuje, jen ví, že se řešil dluh. [příjmení] [příjmení] byla na pozici legislativy a regulace. Nebyla součástí managementu, ale spadala přímo pod generálního ředitele. [příjmení] [příjmení] neměla oprávnění rozhodovat o ukončení smluv či prominutí sankcí, to náleželo pouze žalobci. [příjmení] [příjmení] však byla tou osobou, která chystala dokumentaci užívanou ve společnosti. Toto fungovalo tak, že ve společnosti byly standardní smlouvy a dokumenty, které užívali obchodníci. [příjmení] [příjmení] tedy neverifikovala každou jednotlivou smlouvu. Její působnost byla zejména v tom, že chystala podklady pro nestandardní obchodní jednání. Tyto dokumenty pak případně verifikovala.

65. Jednatel žalované, [příjmení] [příjmení], při výslechu dne [datum] následně k této otázce uvedl, že v případě smlouvy se [právnická osoba] šlo o to, že smluvní vztah s touto společností žalobce ukončil za situace, kdy existovaly nesplacené závazky. Žalobce bez jakýchkoliv okolků uzavřel obdobnou smlouvu s jinou společností a zbavil tak společnost veškerých mechanismů sjednaných se [právnická osoba]. Je zajímavé, že [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] sídlí v [obec], kde bydlí i žalobce. Pravidla ohledně ukončování či změny smluv v segmentu B2B nikterak nastavena nebyla. Pokud smlouva běžela, jednalo se o standardní stav. V případě nestandardního stavu měla proběhnout konzultace, avšak v případě [anonymizováno] žádná konzultace neproběhlo. Co bylo považováno za standardní a nestandardní se po provedení akvizice nijak nezměnilo. Jednatel má za to, že smlouva uzavřená se společností [anonymizována dvě slova] i nadále trvá. Po ukončení pracovního poměru s žalobcem se pokoušeli komunikovat se společností [anonymizována dvě slova] ohledně doplacení dlužných částek, avšak bylo jim sděleno, že se jedná o dluhy [právnická osoba]. Na [právnická osoba] nebylo ničeho vymoženo. Jak konkrétně bylo ohledně vymožení pohledávky postupováno, jednatel neví, žalovaná je velká společnost a on o tomto nemá přehled. Jednatel dále vypověděl, že není běžné, aby smluvní vztah se společností, která má nesplacené závazky, byl ukončen bez dalšího a zároveň byla uzavřena smlouva s novým subjektem, se kterým se začínalo od nuly. Toto skutečně není obvyklé. V těchto situacích se uzavírala smlouva o záměně účastníků, přičemž tato praxe byla známa i žalobci. Jednatel se žalobce dotazoval, proč v dané situaci postupoval tak, jak postupoval, avšak nepamatuje si odpověď. Smlouvy se společnostmi [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] nebyly úplně totožné. Smlouva se společností [anonymizována dvě slova] obsahovala drobný rozdíl ohledně rozšíření služeb o jeden dům. Žalovaná nesleduje vnitřní aktivity svých klientů. Podstatné je, že existovala smlouva a splatné závazky, které měly být uhrazeny přinejmenším před ukončením takové smlouvy. To obzvláště za situace, kdy nově uzavřená smlouva zavázala společnost, která závazky předchůdce nebyla povinna splnit. Jednatel má za to, že ukončením smlouvy došlo k odpuštění závazků [právnická osoba], avšak jednatel dále uvedl, že nemá právnické vzdělání. Ztížení možnosti vymáhání spatřuje jednatel v tom, že pokud existuje smlouva, na jejímž základě je plněno, lze na základě takové smlouvy odepřít plnění, pokud nebude dluh uhrazen. V případě ukončení smlouvy již odepřít plnění nelze, tedy žalovaná pozbyla páky vůči dlužníkovi. Jednatel tak má za to, že takto odepřít plnění lze a nedochází tím k porušení našich smluv. Jednatel uvedl, že má za to, že pokud [právnická osoba] skutečně měla ztratit své konečně klienty ve prospěch společnosti [anonymizována dvě slova], tak žalovaná postupem žalobce ztratila páku k vymoření pohledávky. Jsou-li naopak uzavírány smlouvy o záměně smluvních partnerů, tak v těchto se řeší otázka stávajících závazků, neboť existence takových závazků je samotným důvodem uzavření takových smluv. V případě záměny smluvních partnerů nedochází ke změně ujednání ohledně možnosti žalované odepřít plnění v případě nesplacených závazků.

66. Svědek [celé jméno svědka] při jednání dne [datum] k této otázce vypověděl, si nepamatuje, jaký byl mechanismus vkládání smluv jednotlivými zaměstnanci do systému, nespadalo to do jeho kompetence. Měl však na starosti také systém smluv, tedy zodpovídal za technickou správu a přidělování oprávnění příslušným zaměstnancům. Svědek uvedl, že ví, že oprávnění ke vkladu smluv do systému měla paní [příjmení], kdo další toto oprávnění měl, svědek neví. Bezpochyby je možné, že se mohlo stát, že někdo vložil uzavřenou smlouvu do systému až se zpožděním. Ve společnosti existovalo více systémů. Kupříkladu smlouvy se zákazníky, tím míněno spotřebitele, se evidovaly v CRM systému. Dále ve společnosti existoval systém evidence smluv s třetími stranami, čímž je míněno společnosti přeprodávající internetové a televizní služby. Konečně existovala další evidence starších smluv a archiv, případně archivy od společností, jejichž akvizice proběhla. Dále zde existoval účetní systém [anonymizováno], přičemž svědek neví, zda tento obsahoval evidenci smluv. Všechny tyto systémy nebyly navzájem propojené. Pokud byla do systému zadávána nějaké smlouva, svědek nekontroloval, kdy tato byla uzavřena a kdy zadána do systému.

67. Z listiny označené jako„ smluvní dokumentace B2B zákazníků (f)“ soud zjistil, že společnost [právnická osoba] [IČO] uzavírala jako poskytovatel se společnostmi smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. Za společnost [právnická osoba] jednal žalobce, kdy takto došlo k uzavření konkrétně smlouvy reg. [číslo] se [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] (jako uživatelem), smlouvy reg. [číslo] se společností [právnická osoba], [IČO] (jako uživatelem), smlouvy reg. [číslo] se společností [právnická osoba], [IČO] (jako uživatelem), smlouvy reg. [číslo] se [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] (jako uživatelem). Předmětem těchto smluv byl závazek poskytovatele ([právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) zřídit a poskytovat uživateli služby elektronických komunikací v rozsahu a za podmínek definovaných samostatným dokumentem – specifikace služby.

68. Z listiny označené jako„ smlouva o zřízení a poskytování služby [anonymizováno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] včetně příloh (v )“ soud zjistil, že společnost [právnická osoba] uzavřela se [právnická osoba] s. r. o. smlouvu o poskytování služeb. Dle článku 4. odst. 4.3 smlouvy platí, že smluvní partner může po dohodě s [jméno] [příjmení] umožnit odběr telekomunikačních služeb prostřednictvím služby i tzv. uživatelům, kterými se ve smyslu smlouvy rozumí třetí osoby, které jsou připojeny k zařízení smluvního partnera. Seznam uživatelů bude v rozsahu nezbytných identifikačních a lokalizačních údajů uveden v příloze [číslo] smlouvy a tento seznam pravidelně aktualizován neodkladně okamžikem jakékoliv změny. Změnové dokumenty budou zasílány e-mailem na adresu technického správce [jméno] [příjmení], uvedenou v záhlaví této smlouvy. V případě, že smluvní partner nezajistil řádně a včas aktualizaci přílohy [číslo] pak veškeré případné spory s účastníky, vyplývající z nesplnění této povinnosti, jsou výlučně v řešení a plnění smluvního partnera. Dle článku 6 odst. 6.2. této smlouvy bylo sjednáno, že smluvní partner se zavazuje k využívání každé jednotlivé služby, specifikované v článku 2., odst. 2.1. přílohy [číslo] – [ulice] specifikace této smlouvy, případně jejich pozdějších dodatků minimálně po dobu 24 měsíců. Uplynutím sjednané minimální doby využívání jednotlivé služby se smluvní vztah v rozsahu této konkrétní služby řídí plně ujednáním této smlouvy a„ všeobecných podmínek poskytování služeb elektronických komunikací“, které tvoří jako příloha [číslo] nedílnou součást této smlouvy a jejich aktuální znění je smluvním partnerem potvrzováno při každé další registraci nové služby na portále [webová adresa].

69. Z listiny označené jako„ smlouva o záměně účastníků ze dne [datum] (v )“ soud zjistil, že mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] ., [právnická osoba] [anonymizováno] . [anonymizována dvě slova]: [číslo] (původní smluvní partner) a společností [právnická osoba], [IČO] (smluvní partner) byla dne [datum] uzavřena smlouva o záměně účastníků smlouvy o zřízení a poskytování služby [anonymizováno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum]. Na základě této smlouvy vstoupila [právnická osoba] [příjmení] na stranu smluvního partnera [právnická osoba] [anonymizována tři slova] . Podle článku I odst. 3 od data účinnosti této smlouvy zaniká vzájemný smluvní vztah [právnická osoba] a původního smluvního partnera, tj. [právnická osoba] Smluvní strany se dohodly, že povinnost plnění případných vzájemně splatných závazků a pohledávek vzniklých před účinností této smlouvy zůstává na straně původně zavázaných a jako takové je lze vymáhat do úplného vyrovnání.

70. Z listiny označené jako„ dohoda o ukončení smluvního vztahu se [právnická osoba] [právnická osoba] ze dne [datum] (31)“ soud zjistil, že dne [datum] došlo k uzavření dohody o ukončení vzájemného smluvního vztahu mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (žalovanou) a [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], která byla založena smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací, a to bez nároku na dodržení minimální doby trvání v délce 48 měsíců od data zúčtování služeb, tj. [datum]. Za žalovanou smlouvu podepsal žalobce.

71. Z listiny označené jako„ dohoda o ukončení smluvního vztahu se [právnická osoba] a. s. ze dne [datum] (32)“ soud zjistil, že žalovaná ([jméno] [anonymizováno]) uzavřela se [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] dne [datum] dohodu o ukončení vzájemného smluvního vztahu založeného smlouvou o zřízení a poskytování služby [anonymizováno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum], a to bez nároku na dodržení minimální doby trvání v délce 24 měsíců. Předmětný smluvní vztah bude ukončen po dohodě smluvních stran dnem [datum]. Za žalovanou byla smlouva podepsána žalobcem dne [datum].

72. Z listiny označené jako„ dohoda o ukončení vzájemného smluvního vztahu se společností [právnická osoba] ze dne [datum] (33)“ soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO] dohodu o ukončení vzájemného smluvního vztahu založeného smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne [datum]. Předmětný smluvní vztah bude ukončen po dohodě smluvních stran dnem [datum]. Za žalovanou byla smlouva podepsána žalobcem.

73. Z listiny označené jako„ dohoda o ukončení vzájemného smluvního vztahu se [právnická osoba] ze dne [datum] (34)“ soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne [datum] se [právnická osoba], [IČO] dohodu o ukončení vzájemného smluvního vztahu založeného smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum], a to bez nároku na dodržení minimální doby trvání jednotlivých souvisejících specifikací služeb. Předmětný smluvní vztah bude ukončen po dohodě smluvních stran dnem [datum]. Za žalovanou byla smlouva podepsána žalobcem.

74. Z listiny označené jako„ dohoda o ukončení datové trasy se společností [právnická osoba] ze dne [datum] (35)“ soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO] dohodu o ukončení datové trasy, která byla založena smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne [datum] a upravena dodatkem [číslo] ze dne [datum]. Předmětný smluvní vztah bude ukončen po dohodě smluvních stran dnem [datum]. Za žalovanou byla smlouva podepsána žalobcem.

75. Z listiny označené jako„ dohoda o ukončení smlouvy s [obec] [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne [datum] (36)“ soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne [datum] s [anonymizováno], [IČO] dohodu o ukončení smlouvy o zřízení a poskytování služby [číslo] [anonymizováno] [číslo]. Ve smlouvě je uvedeno, že vzhledem k tomu, že žalovaná a [anonymizováno] uzavřeli dne [datum] smlouvu o zřízení a poskytování služby [číslo] [anonymizováno] [číslo], ve znění jejího dodatku [číslo] přejí si strany smlouvu ukončit. Na základě výslovné dohody se smlouva ukončuje ke dni [datum]. V článku 1. 3. této dohody je uvedeno, že strany prohlašují, že ke dni ukončení smlouvy nemají mezi sebou žádné nevypořádané dluhy a pokud ano, tak se jim tímto výslovně vzdávají. Za žalovanou byla smlouva podepsána žalobcem.

76. Z listiny označené jako„ dohoda o ukončení vzájemného smluvního vztahu se [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne [datum] (37)“ soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne [datum] se [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] dohodu o ukončení vzájemného smluvního vztahu založeného smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne [datum], a to bez nároku na dodržení minimální doby trvání do data [datum]. Předmětný smluvní vztah bude ukončen po dohodě smluvních stran dnem [datum]. Za žalovanou je smlouva podepsaná žalobcem.

77. Z listiny označené jako„ dohoda o ukončení vzájemného smluvního vztahu se společností [právnická osoba], ze dne [datum] (38)“ soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne [datum] se [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] dohodu o ukončení vzájemného smluvního vztahu založeného smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum]. Předmětný vztah bude ukončen po dohodě smluvních stran dnem [datum]. Za žalovanou je smlouva podepsána žalobcem.

78. Z listiny označené jako„ dohoda o ukončení vzájemného smluvního vztahu se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [jméno] a [příjmení] ze dne [datum] (39)“ soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne [datum] s [anonymizováno] [ulice] [anonymizována dvě slova] [jméno] a [příjmení], [IČO] dohodu o ukončení vzájemného smluvního vztahu založeného smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne [datum]. Předmětný vztah skončí dnem [datum]. Za žalovanou je smlouva podepsána žalobcem.

79. Z listiny označené jako„ výpis konečného stavu závazku a pohledávek žalované a společnostmi [webová adresa]; [anonymizována tři slova] [jméno] a [příjmení]; [právnická osoba]; [právnická osoba]; [anonymizována dvě slova] (Ag)“ soud zjistil, že v době ukončení smluvního vztahu mezi žalovanou a těmito společnostmi žalovaná neevidovala vůči těmto společnostem žádné splatné pohledávky.

80. Z listiny označené jako„ e-mail ze dne [datum] (y)“ soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] informovala zaměstnance hromadným e-mailem (včetně žalobce) o tom, že je nezbytné řádně evidovat a skenovat smluvní dokumenty v administraci smluv a současně všechny požádala o urgentní zaevidování všech dokumentů. [příjmení] [příjmení] uvedla, že za splnění povinnosti administrace smluvní dokumentace odpovídá vždy příslušný vedoucí pracovník/ředitel oddělení, které tímto požádala paní [příjmení] o součinnost. Žalobci byl tento e-mail zaslán na adresu [email].

81. Z listiny označené jako„ e-mail ze dne [datum] (z)“ soud zjistil, že paní [příjmení] e-mailem požádala zaměstnance (konkrétně pana [celé jméno svědka], žalobce a pana [příjmení]) o to, aby řádně evidovali administraci dokumentů. Uvedla, že v případě evidence v [anonymizována dvě slova] je nezbytné zachovat strukturu archivace – ke konkrétní smlouvě přiřadit veškeré později uzavřené dodatky, technické specifikace apod. Dále uvedla, že žádá především obchodní oddělení, aby věnovalo tomuto požadavku odpovídající pozornost, případně se dohodlo s oddělením IT na formě rozsahu a spolupráce. Žalobci byl tento e-mail zaslán na adresu [email].

82. Z listiny označené jako„ e-mail ze dne [datum] (aa)“ soud zjistil, že paní [příjmení] zaslala žalobci a panu [celé jméno svědka] e-mail s urgencí, že u [anonymizováno] 50 dodavatelů stále postrádá nejen reakci, ale také doložení smluvních dokumentů nebo sdělení, že obchod probíhá na základě jednotlivých objednávek.

83. Soud neprovedl dokazování výslechem svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] ani [anonymizováno] [jméno] [příjmení], neboť provedení takových důkazů bylo ohledem na výsledky dosavadního řízení shledáno jako nadbytečné.

84. Na základě shora uvedených nesporných tvrzení účastníků, jakož i na základě provedených důkazních prostředků, jakož i výslechu jednatele žalované soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

85. Žalobce byl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] zaměstnán u právní předchůdkyně žalobkyně na pozici ředitel prodeje B2B a Whole sale. Již v roce 2017 zakoupila skupina [anonymizována dvě slova] akcií [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a následně od roku 2018 měla začít fúze [právnická osoba] a [právnická osoba] V této souvislosti došlo ke změně vedení společnosti a k personálním přesunům. Novými členy představenstva byly od data [datum] (avšak pouze do [datum]) pan [příjmení] [jméno] [příjmení] (předseda představenstva), [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (místopředseda představenstva) a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] (místopředseda představenstva). Dle obchodního rejstříku bylo sjednáno, že za představenstvo jednají vždy společně místopředseda představenstva a další člen představenstva.

86. Dne [datum] doručila žalovaná (společnost [právnická osoba], jakožto nástupce společnosti [anonymizováno] – [právnická osoba]) žalobci listinu nazvanou jako okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen„ zákoník práce“), dle které měl žalobce porušit povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

87. V tomto dopise je uvedeno, že: (1) Žalobce dne [datum] schválil převod firemního mobilního čísla, které je registrováno na společnost [právnická osoba] na zaměstnance [celé jméno svědka], přičemž pan [celé jméno svědka] podal téhož dne výpověď (s dvouměsíční výpovědní dobou). V této listině je vysvětlováno, že vzhledem k tomu, že pan [celé jméno svědka] je hlavním B2B obchodníkem společnosti, a jeho mobilní telefonní číslo je známo jako kontaktní většině obchodních partnerů společnosti, je tento krok nepochopitelný a absolutně nepřijatelný, nehledě na to, že pan [celé jméno svědka] s velkou pravděpodobností přechází ke konkurenci. Tím, že žalobce s převodem předmětného telefonního čísla souhlasil, měl ohrozit možnost komunikace s významnými klienty společnosti, což mohlo v důsledku vést k odlivu stávajících zákazníků a ztráty příjmů z oblasti B2B, které činí přes 2 miliony Kč měsíčně (2) Dále je zde uvedeno, že v rámci svého podpisového práva žalobce podepsal předčasné ukončení Smlouvy se společností [právnická osoba] Této společnosti, která je vedena jako dlužník společnosti, tím žalobce umožnil ukončit její smlouvu bez jakéhokoliv požadavku na doplacení dlužných částek, čímž tak žalobce výrazným způsobem poškodil společnost tím, že tímto krokem ztížil možnosti vymožení dlužných částek po splatnosti, neboť podepsal novou smlouvu na jiný subjekt na stejné služby, který ale z logiky věci odmítá dluhy zaplatit. (3) Zároveň žalobce o těchto změnách v rámci společnosti neinformoval jednotlivé úseky, čímž způsobil jejich neinformovanost a tím ztížil kroky při nápravě této nepříjemné situace. Celá tato vzniklá situace tak výrazným způsobem poškozuje dobré jméno [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na telekomunikačním trhu.

88. Za žalovanou byla listina podepsána místopředsedou představenstva Ing. [jméno] [příjmení], přičemž jak již bylo uvedeno výše (odst. 23), tento jménem žalované jednal na základě řádné plné moci ze dne [datum].

89. Z rozsáhlého dokazování k jednotlivým bodům okamžitého zrušení pracovního poměru žalované a žalobce bylo navíc následně prokázáno, že ani jeden z žalovanou vymezených důvodů nepostačuje samostatně, ani společně, k tomu, aby bylo možné pracovní poměr s žalobcem rozvázat jeho okamžitým zrušením.

90. Ohledně tvrzeného porušení povinnosti spočívající v převodu telefonního čísla má soud za prokázané, že žalobce toliko na požádání odcházející zaměstnance pana [celé jméno svědka] udělil souhlas s převodem telefonního čísla na jeho osobu, když si před tím zároveň ověřil, že toto bylo běžnou praxí žalované. Žalobce se navíc dále na samotném převodu telefonního čísla pana [celé jméno svědka] nikterak aktivně nepodílel, když veškeré další záležitosti řešil sám pan [celé jméno svědka] s panem [celé jméno svědka] (viz notářský zápis NZ 433/ 2018 – listina 14). Z žalobcem předložených e-mailů pak dále vyplynulo, že zaměstnanci na obdobných pracovních pozicích si často při ukončení pracovního poměru převádějí telefonní čísla na novou pozici (viz e-maily pana [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] – listiny 15 až 24) a nelze tedy souhlas s převodem telefonního čísla považovat za výjimečný a ojedinělý krok na této pracovní pozici zaměstnance. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] má dále soud za prokázané, že žalobce navíc udělením souhlasu s převedením telefonního čísla fakticky ani nemohl žalované způsobit škodu, neboť žalovaná disponovala mechanismy k odvrácení takové škody, kterých si žalobce zřejmě byl vědom. Je zřejmé, že v daném případě si byl pan [celé jméno svědka] vědom toho, že pan [příjmení] zavedl, že převody telefonních čísel musí schválit také on, přičemž jej za tímto účelem pan [celé jméno svědka] kontaktoval. Vzhledem k tomu, že se však blížil svědkův odjezd na dovolenou, vyplnil pan [celé jméno svědka] formulář s žádostí o převod telefonního čísla pana [celé jméno svědka], který zaslal operátorovi, a to ani by vyčkal schválení panem [příjmení]. Až na dovolené byl svědek [celé jméno svědka] zkontaktován jednatelem žalované, panem [příjmení], který mu sdělil, že souhlas s převodem telefonního čísla na pana [celé jméno svědka] nedává. Následně pak došlo ke stornování formuláře. Soud má tak s ohledem na takto zjištěné skutečnosti za to, že údajné porušení povinností žalobce v souvislosti s převodem telefonního čísla bylo provedeným dokazováním vyvráceno.

91. Ohledně uzavření dohody o ukončení vzájemného smluvního vztahu ze dne [datum] bylo rozsáhlým provedeným dokazováním bezesporu prokázáno, že v rámci fungování žalované bylo zcela běžnou praxí ukončovat smluvní závazky obdobnou formou, jako tomu bylo v případě společnosti [právnická osoba], [IČO] (dohoda o ukončení vzájemného smluvního vztahu ze dne [datum] – listina 10). Toto má soud za prokázané zejména z žalobcem předložených obdobných smluv, které se obsahem fakticky shodují s předmětnou dohodou ze dne [datum] (viz dohoda o ukončení smluvního vztahu se [právnická osoba] [právnická osoba] ze dne [datum], dohoda o ukončení smluvního vztahu se [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne [datum], dohoda o ukončení vzájemného smluvního vztahu se společností [právnická osoba] ze dne [datum], dohoda o ukončení vzájemného smluvního vztahu se [právnická osoba] ze dne [datum], dohoda o ukončení datové trasy se společností [právnická osoba] ze dne [datum], dohoda o ukončení smlouvy s [obec] [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne [datum], dohoda o ukončení vzájemného smluvního vztahu se [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne [datum], dohoda o ukončení vzájemného smluvního vztahu se [právnická osoba] [anonymizováno], ze dne [datum], dohoda o ukončení vzájemného smluvního vztahu se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [jméno] a [příjmení] ze dne [datum] – listiny 31 až 39). Soud má tak za to, že tyto listiny zcela potvrzují výpověď svědka [celé jméno svědka], tedy dokládají, že u žalované byl takovýto postup při ukončování smluvních vztahů běžný. Současně však nebylo nikterak prokázáno, že tento postup byl aplikován i v případě, že se jednalo o smlouvu se společností, vůči níž měla žalovaná splatné pohledávky, když například z listiny označené jako výpis konečného stavu závazků a pohledávek žalované a společnostmi: [webová adresa]; [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno] a [příjmení]; [právnická osoba]; [právnická osoba]; [anonymizováno] [právnická osoba]; [právnická osoba]; [právnická osoba] a [právnická osoba] (listina Ag) je zřejmé, že v době ukončení předmětného smluvního vztahu (listiny 31 až 39) neevidovala žalovaná vůči těmto společnostem žádné splatné pohledávky. Dále například dohoda o ukončení smlouvy s [anonymizováno] ze dne [datum] (listina 36) výslovně v článku 1. 3. této dohody obsahuje prohlášení stran, že tyto mezi sebou nemají žádné nevypořádané dluhy, a pokud ano, tak se jich výslovně vzdávají.

92. Pokud však žalovaná tvrdila, že takto ukončeným smluvním vztahem došlo ke ztížení možnosti uplatnit pohledávky oproti společnosti [právnická osoba], tak toto má soud za pouhou spekulaci, která nebyla jakkoliv prokázána. Žalovaná nikterak neprokázala, že vypnutím dodávky služeb by došlo ze strany dlužníka ([právnická osoba]) k zaplacení předmětné pohledávky žalované, pročež toto soud hodnotí jako ryzí spekulaci.

93. Jak bylo pak dále zjištěno, předmětná pohledávka je dle samotných tvrzení žalované předmětem nalézacího řízení před Českým telekomunikačním úřadem (vyrozumění o zahájení správního řízení ze dne [datum], listina u), přičemž v současné době není možné jakkoliv předjímat výsledek takového řízení, ba ani to, zda bude či nebude předmětná pohledávka vymožena. Lze však zároveň dodat, že ani znemožnění vymožení takové pohledávky by dle názoru soudu nenaplňovalo intenzitu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, na jejímž základě by mohlo s žalobcem dojít k okamžitému zrušení pracovního poměru. Soud má tedy s ohledem na vše výše uvedené za to, že zvoleným způsobem ukončení smluvního vztahu se společností [právnická osoba], který byl, jak bylo prokázáno, obvyklý, nedošlo k naplnění důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru vymezeného v listině ze dne [datum].

94. Pokud jde o tvrzené porušení povinnosti spočívající v neinformování jednotlivých úseků o změnách, tak zde bylo z provedeného dokazování zjištěno, že obchodní oddělení mělo povinnost evidovat a skenovat smlouvy za účelem jejich administrace (e-mail ze dne [datum], e-mail ze dne [datum], e-mail ze dne [datum]). Toto bylo ostatně prokázáno také výpovědí svědka [celé jméno svědka]. V listině označené jako„ okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] je však vymezeno porušení povinností žalobce spočívajících v neinformování jednotlivých úseků ohledně ukončení vztahu s [právnická osoba] V řízení však tato konkrétní povinnost nebyla nikterak zjištěna. K tomuto však soud dodává, že i kdyby tato povinnost žalobce prokázána byla, tak s ohledem na již výše učiněná skutková zjištění by toto samo o sobě nezavdávalo žalované dostatečný důvod k tomu, aby s žalobcem rozvázala pracovní poměr jeho okamžitým zrušením. V daném případě by tak maximálně bylo na místě udělit žalobci písemnou výtku za účelem napravení takového pochybení.

95. Žalovaná v řízení namítala, že svědek [celé jméno svědka] má vztah k žalobci a tudíž je jeho výpověď nezbytné hodnotit zejména v tomto kontextu. Žalovaná uvedla, že s ohledem na vlastní zájmy svědka má tento svědek zájem na tom, jak předmětné řízení dopadne. K tomuto soud dodává, že v souladu s ust. § 132 o. s. ř. soud hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přitom také pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Tato zásada volného hodnocení důkazů je jednou z hlavních a klíčových zásad ovládajících civilní proces, kdy soudci je dán značný prostor pro jeho úvahu a zároveň na něj klade vysoké nároky. To, jakou hodnotu (důkazní sílu) soud jednotlivým důkazům přizná, záleží pouze a jen na jeho úvaze. Soud by však přitom měl přihlédnout ke všemu, co během řízení vyšlo najevo. V důsledku zásady přímosti a ústnosti tak soud každý důkaz, který vezme v úvahu při rozhodnutí, musí provést. Svědky a účastníky řízení vyslýchá nalézací soud, který tak má možnost pozorovat vyslýchané, jak se při výpovědi tváří, jak na něj působí, zda sebejistě a věrohodně, nebo rozpačitě a nepřesvědčivě, zda odpovídají pohotově, nebo hledají nápovědu u advokáta (srovnej komentář systému ASPI k § 132 odst. 1 autora Jirsy). Jak vyplývá u rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 4339/2007 soud při důkazu výpovědí svědka (§ 126 o. s. ř.) hodnotí věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež doprovázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům získaným na základě hodnocení jiných důkazů (do jaké míry je důkaz výpovědi svědka souladný s jinými důkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují).

96. V daném případě soud postupoval zcela v souladu s výše popsanou zásadou (§ 132 o. s. ř.), kdy výpověď svědka [celé jméno svědka] soud vyhodnotil jako věrohodnou, kdy tato plně korespondovala se zjištěným skutkovým stavem a takto zjištěné skutečnosti do sebe vzájemně zapadaly. Naopak výpověď jednatele žalované, pana [příjmení] zůstala vedle ostatních důkazů zcela osamostatněná, když, jak již bylo vysvětleno výše, naplnění důvodu pro okamžité zrušení pracovního poměru tak, jak byly vymezeny v listině ze dne [datum] (listina 2) nebylo nikterak prokázáno.

97. Po právní stránce soud věc posuzoval jako právní vztah vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, tedy jako pracovněprávní vztah řídící se zákoníkem práce (§ 1 písm. a) a § 4 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, dále jen „zákoník práce“), když se na jím neupravené otázky aplikuje zákoník občanský (zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ občanský zákoník“).

98. Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že mezi žalobcem a žalovanou vznikl pracovní poměr (§ 33 odst. 1 zákoníku práce), který byl založen na základě platně uzavřené pracovní smlouvy (§ 34 a násl. zákoníku práce). Od vzniku tohoto pracovního poměru byl zaměstnavatel (žalovaná) povinen přidělovat zaměstnanci (žalobci) práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jejích pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem, jakož i zaměstnanec (žalobce) povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru (§ 38 odst. 1 písm. a), b) zákoníku práce).

99. Dále platí, že pracovní poměr lze rozvázat jen zákon taxativně stanoveným způsobem (§ 48 zákoníku práce), přičemž pokud by k rozvázání pracovního poměru mělo ze strany zaměstnavatele dojít výpovědí či okamžitým zrušením, tak zákon kategoricky stanoví důvody přípustnosti takového rozvázání právního poměru (§ 50 a § 55 zákoníku práce).

100. Konečně pak platí, že zaměstnavatel může pracovní poměr rozvázat jeho okamžitým zrušením rozvázat jen zcela výjimečně, když tomuto musí přecházet pravomocné odsouzení zaměstnance anebo porušení povinností zaměstnance vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (§ 55 odst. 1 zákoníku práce).

101. Žalobu na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodu může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním (§ 72 zákoníku práce). Vzhledem k tomu, že listina označená jako„ okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] (tj. listina 2)“ byla žalobcem podepsána dne [datum] a žaloba došla zdejšímu soudu dne [datum], lze konstatovat, že žaloba byla podána v zákonem stanovené lhůtě.

102. V okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží (§ 60 zákoníku práce). Okruh důvodů takového rozvázání pracovního poměru je taxativně vymezen (§ 55 odst. 1 písm. a), b) zákoníku práce).

103. Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být v písemném okamžitém zrušení pracovního poměru uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, tj. který zákonný důvod okamžitého zrušení pracovního poměru uplatňuje, a aby bylo zajištěno, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit. Ke splnění hmotněprávní podmínky platného okamžitého zrušení pracovního poměru je třeba, aby důvod okamžitého zrušení pracovního poměru byl určitým způsobem konkretizován uvedením skutečností, v nichž účastník spatřuje naplnění zákonného důvodu tak, aby nemohly vzniknout pochybnosti, ze kterého důvodu se pracovní poměr okamžitě zrušuje. K dosažení účelu sledovaného ustanovením § 60 zákoníku práce není vždy potřebné, aby okamžité zrušení pracovního poměru obsahovalo také údaje o tom, kdy se zaměstnavatel dověděl o důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru, nebo kdy tento důvod vznikl, anebo zda byl důvod okamžitého zrušení pracovního poměru předmětem šetření jiného orgánu, neboť i bez těchto údajů může být nepochybné, proč byl se zaměstnancem okamžitě zrušen pracovní poměr. Skutečnosti, které byly důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, není potřebné rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost a nesrozumitelnost projevu vůle je okamžité zrušení pracovního poměru neplatné jen tehdy, kdyby se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byl pracovní poměr okamžitě zrušen (srovnej R NS 31 Cdo 2521/2013).

104. Lze tedy konstatovat, že z hlediska náležitostí a vymezení důvodů pro okamžité zrušení pracovního poměru byla předmětná listina ze dne [datum] dostatečně určitá a důvody tohoto okamžitého zrušení pracovního poměru byly dostatečným způsobem vymezeny.

105. Soud pak dále tedy zkoumal, zda v daném případě byly naplněny jednotlivé důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem (žalovanou) z důvodu porušení povinností zaměstnance (žalobce) vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, když toto posuzoval zejména ve světle povinností, které zákoník práce na zaměstnance klade (§ 38 a § 301 zákoník práce). Jak již přitom pak bylo osvětleno shora, takové zvlášť hrubé porušení povinností žalobce, a tedy ani důvody pro okamžité z rušení pracovního poměru, zjištěny nebyly.

106. Na tomto místě soud zdůrazňuje, že okamžité rozvázání pracovního poměru je institutem ze zákona výjimečným, přičemž příslušná úprava patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k takovým právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (§ 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce). Pro posouzení, zda zaměstnanec porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem, zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet. V zákoníku práce ani v ostatních pracovněprávních předpisech nejsou pojmy "méně závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci", "závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci" a "porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem" definovány, přičemž na jejich vymezení závisí možnost a rozsah postihu zaměstnance za porušení takové povinnosti. Vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení uvedených povinností pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval. Výsledné posouzení intenzity porušení pracovní kázně není jen aritmetickým průměrem všech v konkrétním případě zvažovaných hledisek; k některým hlediskům je třeba přistupovat se zvýšenou pozorností tak, aby byla vystižena typová i speciální charakteristika porušení právních povinností v konkrétní věci (srovnej R NS 21 Cdo 1267/2018, 21 Cdo 2596/2011, 21 Cdo 2542/2007).

107. S ohledem na vše shora uvedené bylo žalobě vyhověno v celém rozsahu (výrok ad I.).

108. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalované zaplatit žalobci 66 372 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci plně úspěšného účastníka za řízení vykonal celkem 19 úkonů právní služby (převzetí zastoupení; podání žaloby; konzultace s klientem; účast na mediaci; sdělení k výzvě soudu; sdělení žalobce; doplnění žaloby; jednání u soudu dne [datum] od 13:20h do 16:30h; jednání u soudu dne [datum] od 13:00h do 17:27h; jednání u soudu dne [datum] od 14:00h do 15:28h; jednání u soudu dne [datum] od 9:15h do 13:30h; jednání s klientem; sdělení k výzvě soudu; jednání u soudu dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. a) c), d), g), i), odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, dále jen„ AT“). V dané věci činí tarifní hodnota podle § 9 odst. 3 písm. a) AT částku 35 000 Kč, přičemž podle § 7 bod 5 AT představuje hodnota jednoho úkonu právní služby částku 2 500 Kč. Odměna advokáta za 19 úkonů právní služby tak činí 47 500 Kč (tj. 19 * 2 500 Kč; § 1 odst. 2 věta prvá; § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 AT), dále pak odměnu advokáta tvoří náhrada jeho hotových výdajů ve výši 5 700 Kč (tj. 19 * 300 Kč; § 2 odst. 1 a § 13 odst. 3 AT). Z částky 53 200 Kč (tj. 47 500 Kč + 5 700 Kč) soud dále přiznal úspěšnému účastníkovi 21 % DPH ve výši 11 172 Kč. Konečně je pak náhrada nákladů také tvořena soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč, který musel žalobce uhradit, aby mohl své právo uplatnit u soudu (položka 4 bod 1 písm. c) sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., v platném znění). Souhrnem tak činí náklady řízení 66 372 Kč.

109. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) (místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení