17 C 153/2021 - 286

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou, Ph.D., ve věci žalobce: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] za účasti vedlejšího účastníka [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované společnosti 1/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 1/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/0] za účasti vedlejšího účastníka [Jméno zainteresované společnosti 2/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 2/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 2/0] pro zrušení věcného břemene takto:

Výrok

I. Žaloba s tím, že se zrušuje věcné břemeno práva průjezdu domem č. p. [Anonymizováno] – přes pozemek [Anonymizováno] na pozemek [Anonymizováno], blíže specifikováno ve smlouvě odst. VI, ve prospěch oprávněného [právnická osoba]., [adresa], IČO: [IČO zainteresované společnosti 1/0], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] a listu vlastnictví č. [hodnota] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], katastrální území [adresa], zřízené na základě článku VI. kupní smlouvy ze dne 24. 5. 1996, se zamítá.

II. Žalobce a vedlejší účastník na straně žalobce jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 37 631 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], advokáta.

III. Žalobce a vedlejší účastník na straně žalobce jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované náhradu nákladů řízení v částce 30 492 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce vedlejšího účastníka na straně žalované [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 30. 6. 2021 se žalobce domáhal zrušení věcného břemene práva průjezdu domem č. p. [Anonymizováno] – přes pozemek [Anonymizováno] na pozemek [Anonymizováno], blíže specifikováno ve smlouvě odst. VI, ve prospěch oprávněného [právnická osoba]., [adresa], IČO: [IČO zainteresované společnosti 1/0], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] a listu vlastnictví č. [hodnota] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], katastrální území [adresa] s tím, že společnost [právnická osoba] /vedlejší účastník na straně žalobce/ nabyla do svého vlastnictví pozemky parc. č. [Anonymizováno] na níž stojí dům čp. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], v kat. ú. [adresa], a to na základě kupní smlouvy ze dne 24. 5. 1996 uzavřené s tehdejší společností [právnická osoba]., IČ [IČO]. Prodávající si kupní smlouvou vymínil a zřídil věcné břemeno pro svoji společnost [právnická osoba], IČ [IČO], která provozovala potravinářskou prodejnu (nyní prodejna [Anonymizováno] na [adresa] pozn. soudu) za účelem zásobování této prodejny, když zásobovací rampy jsou umístěné ve vnitrobloku z pozemku parc. č. [Anonymizováno].

2. Při zápisu tohoto věcného břemene ad personam došlo k chybě na katastru nemovitostí, kdy katastr nemovitostí nesprávně zapsal oprávněnou osobu jako [právnická osoba]., IČ [IČO] a udělal chybu v označení pozemků /namísto pozemku [Anonymizováno] zapsal pozemek [Anonymizováno]).. Společnost [právnická osoba]., IČ [IČO] přestala vykonávat obchodní činnost v ČR někdy v roce 2003. Žalobce má za to, že takto zapsané věcné břemeno je neurčité, nebylo vykonáváno po dobu minimálně deseti let, a je promlčené.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila dne 10. 2. 2022 tak, že má za to, že žalobci nesvědčí aktivní legitimace ve sporu, když není vlastníkem jednotek a spoluvlastníkem pozemků přináležících k bytovým jednotkám domu čp. [Anonymizováno]. Co se týče hmotněprávních námitek, tak žalovaná je právním nástupcem [právnická osoba]., do které byl převeden podnik společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO] včetně všech práv souvisejících s provozem prodejen. Tuto konkrétní prodejnu pak v roce 2005 převzal řetězec [Anonymizováno] ([právnická osoba], IČO [IČO], vedlejší účastník na straně žalované). Prodejna je provozována neustále, věcné břemeno je vykonáváno neustále, věcné břemeno je jedinou zásobovací cestou k této prodejně. Věcné břemeno nebylo nikdy nikým zpochybňováno nebo jeho výkonu bráněno. Práva z věcného břemene přešla podle ust. § 151p odst. 4 zák. č. 40/1964 Sb. na [Jméno zainteresované společnosti 2/0], IČO [IČO], nedošlo k souladnému zápisu v katastru nemovitostí.

4. Účastníci poté požádalo i mediaci, řízení bylo podle ust. § 100 o. s. ř. přerušeno. Mimosoudní jednání nebylo úspěšné, strany se dokázaly shodnout na všech sporných otázkách s výjimkou výše úplaty (vedlejší účastník na straně žalované nabízel 1 800 000 Kč a délka trvání břemene 60 let), proto požádali soud o nařízení jednání a projednání věci. Následně vedlejší účastník na straně žalované požádal o vstup do řízení.

5. Žalovaná dále doplnila, že původní věcné břemeno zřídila společnost [právnická osoba]., IČ [IČO] při prodeji domu [adresa]. Průjezd domem byl nezbytný k zásobování potravinářské prodejny na adrese [adresa], proto prodal dům s tím, že si ponechá věcné břemeno a oprávněným bude dceřiná společnost [právnická osoba]., IČ [IČO]. Věcné břemeno bylo zřízeno v r. 1996 na dobu 99 let (tj. do roku 2095). Podnik společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO] včetně věcných břemen zřízených v souvislosti v provozem podniku byl v roce 1999 převeden do společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO]. V roce 2000 byla pak část podniku (včetně této konkrétní prodejny a věcného břemene) převedena do společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO]. Dne 30. 9. 2005 pak došlo k uzavření smlouvy o převodu podniku (této prodejny a věcného břemene) na společnost [Anonymizováno] IČ: [IČO], která následně změnila obchodní firmu a typ společnosti na [Jméno zainteresované společnosti 2/0] Tato provozuje předmětnou prodejnu od roku 2005 dosud a vykonává práva z věcného břemene. Držba práva z věcného břemene (byť bylo nesprávně zapsáno v katastru nemovitostí) je řádně vykonáváno od roku 1996. Společnost [právnická osoba], IČ [IČO] se v roce 1997 finančně podílela na rekonstrukci průjezdu domu [adresa]. Pokud by žalovaná věděla, že věcné břemeno bude po 27 letech zpochybňováno, nikdy by nepřistoupila k prodeji domu [adresa]. Pokud by věcné břemeno bylo i nadále sporováno, žalovaná by odstoupila od kupní smlouvy o prodeji domu [adresa]. Tím by bylo ohroženo právní postavení všech vlastníků bytových jednotek v domě [adresa], které žalobce „zastupuje“.

6. Na prvním jednání (resp. jiný soudní rok) ve věci dne 19. 6. 2023 žalobce uvedl, že problémy s věcným břemenem jsou od doby, kdy [Jméno zainteresované společnosti 2/0], IČO [IČO] zřídil v průjezdu bez kolaudace a bez vědomí žalobce bránu, vyvstal problém s odvozem odpadu, ve vnitrobloku byli i potkani. Žalobce se chtěl dohodnout na podmínkách výkonu věcného břemene, otevírání brány pouze při průjezdu vozidla, aby do vnitrobloku zajíždělo vždy jen jedno vozidlo (nikoliv více) a na legalizaci brány na stavebním úřadě. Pak požadoval smluvní pokutu za každé jednotlivé porušení povinností sjednaných smlouvou o způsobu výkonu věcného břemene. [Jméno zainteresované společnosti 2/0], IČO [IČO] se takovému jednání nijak nebránil, trval na tom, že věcné břemeno bude trvat ještě 60 let, ale v zásadě jednání vždy ztroskotala na tom, že se žalobce odmlčel nebo vše rovnou odmítl. Žalobce uvedl, že má stále pochybnosti, na koho přešlo věcné břemeno, má za to, že věcné břemeno přešlo na společnost [právnická osoba]. či [právnická osoba] (jak se původní [právnická osoba]., IČ [IČO] později štěpil). Následně žalobce učinil nabídku [Jméno zainteresované společnosti 2/0], IČO [IČO], že by se trvání věcného břemene omezilo na 20 let a tato by zaplatila částku 1 500 000 Kč. Účastníci se podruhé pokusili o mimosoudní komplexní vyřešení svých vztahů, byla nalezena shoda, vypracována smluvní dokumentace a zaslána právnímu zástupci žalobce dne 13. 9. 2023, na kterou žalobce již nijak nereagoval. Proto 6. 10. 2023 žalovaná požádala soud v pokračování řízení a nařízení jednání v co nejkratším termínu.

7. K aktivní legitimaci žalobce jako právnické osoby způsobilé vykonávat práva a zavazovat se ve věcech spojených se správou společných částí domu se již vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve věci 22 Cdo 2178/2014, který je aplikovatelný i na současnou právní úpravu. Proto soud věc meritorně projednal.

8. Z provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav (důkazy, jimiž skutečnosti byly prokázány, jsou dále v textu uvedeny kurzívou):

9. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] o [Anonymizováno] m2 zastavěná plocha a nádvoří v kat. ú. [adresa] (dále všechny uvedené pozemky v kat. ú. [adresa]), na níž je postavena budova č.p. [Anonymizováno] je ve spoluvlastnictví vlastníků bytových a nebytových jednotek, kdy vedlejší účastník na straně žalobce je podílovým spoluvlastníkem o rozsahu 153/317 /48,27 %/ (výpis z katastru nemovitostí z 29. 6. 2021, LV [Anonymizováno]). Pozemek parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] slouží jako společný dvůr (dohromady [Anonymizováno] m2), je ve spoluvlastnictví vlastníků bytových a nebytových jednotek v domě č.p. [Anonymizováno], vedlejší účastník na straně žalobce je spoluvlastníkem s podílem 3213/6657 /48,27%/ (výpis katastru nemovitostí ze dne 29. 6. 2021, LV [Anonymizováno]). Ke všem uvedeným parcelám bylo zapsáno věcné břemeno ve prospěch žalované, a to právo průjezdu domem č.p. [Anonymizováno] přes poz. [Anonymizováno] na poz. [Anonymizováno], blíže specif. V sml. odst. VI. Mezi stranami bylo nesporné, že věcný obsah věcného břemene byl špatně zapsán, místo pozemku [Anonymizováno] mělo být uvedeno [Anonymizováno]. Vlastníkem jiného nebytového prostoru (supermarketu) vymezeného jako jednotka [Anonymizováno] na pozemcích parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] je pak vedlejší účastník na straně žalované (výpis z katastru nemovitostí k 30. 6. 2021, LV [Anonymizováno]). Vlastníkem parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 je pak [právnická osoba] (výpis z katastru nemovitostí k 30. 6. 2021, LV [Anonymizováno]). Ze snímku z katastrální mapy soud zjistil, že z [adresa] vede průjezd domem přes pozemek parc. č. [Anonymizováno] na pozemek parc. č. [Anonymizováno] který bezprostředně sousední s pozemkem parc. č. [Anonymizováno]. Z pozemku parc. č. [Anonymizováno] jsou umístěny zásobovací rampy supermarketu [Anonymizováno] ve vlastnictví vedlejšího účastníka na straně žalované. Pozemky parc. č. [Anonymizováno] (spolu v navazujícími pozemky parc. č. [Anonymizováno] a další) tvoří vnitroblok. Mezi stranami je nesporné, že práva z věcného břemene jsou vykonávána nepřetržitě /po každý den/od roku 1996.

10. Společnost [právnická osoba]. a [právnická osoba] uzavřeli dne 24. 5. 1996 kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej pozemku parc. č. [Anonymizováno] a domu č.p. [Anonymizováno] v kat. ú [adresa] společnosti [právnická osoba] a zřízení věcného práva průjezdu domem č.p. [Anonymizováno] přes poz. [Anonymizováno], [Anonymizováno], na poz. [Anonymizováno], na dobu 99 let ve prospěch společnosti [právnická osoba] , IČO: [IČO] (uvedeno špatné IČ). Mezi stranami však nebylo sporu, že oprávněným je společnost [právnická osoba]., IČ: [IČO], když tyto dne 8. 10. 1997 uzavřely dohodu o úhradě nákladů spojených s opravou a údržbou průjezdu na č. l. 142, jejímž předmětem bylo konstatování, že [právnická osoba]., IČ: [IČO] je oprávněným z věcného břemene a zaplatí ve smyslu ust. § 151n odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, společnosti [právnická osoba] část stavebních nákladů na opravu průjezdu ve výši 250 000 Kč.

11. Z podnětu soudu Katastrální úřad v průběhu řízení opravil chybu při zápisu věcného břemene do katastru nemovitostí (sdělení Katastrálního úřadu ze dne 10. ledna 2024 na č. l. 205) a nyní je věcné břemeno zapsáno ve znění uvedeném v kupní smlouvě mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne 24. 5. 1996 jako právo průjezdu domem č.p. [Anonymizováno] přes poz. [Anonymizováno], [Anonymizováno], na poz. [Anonymizováno], blíže specif. V sml. odst. VI.

12. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], z notářského zápisu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 11.6.1999 č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] na čl. 153-157 soud zjistil, že dne 21. 7. 1999 byl její podnik, všechna vlastnická práva k movitým i nemovitým věcem, všechna jiná práva a všechny jiné majetkové hodnoty, jež souvisejí s provozováním podniku, jak byl podnik definován v posudcích [jméno FO] č. [Anonymizováno] z 10.6.1999 a [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota] ze dne 10.6.1999 vložen do společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO]. Ze smlouvy o prodeji části podniku mezi [právnická osoba]., IČ: [IČO] a [právnická osoba], IČ: [IČO] ze dne 1. června 2000 a notářského zápisu ze dne 31. 5. 2000 sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO] č. [Anonymizováno] na č. l. 234-237, zápisu z mimořádné valné hromady akciové společnosti [právnická osoba]. na čl. 240-241, zprávy představenstva pro jednání valné hromady 31. 5. 2000 na čl. 238 a souhlasu se záměrem prodeje části podniku ze dne 29. 5. 2000 na čl. 239 soud zjistil, že dne 1. 6. 2000 došlo k prodeji části podniku /resp. složky obchodní a provozní/ vymezené bilancí k 31. 3. 2000 jako přílohy smlouvy. Z ocenění majetku o závazku části podniku [právnická osoba]. za účelem prodeje provedeného jako znalecký posudek č. [Anonymizováno] znalce [jméno FO] a bilance vyčleněné části k 31. 3. 2000 na čl. 245 a 246 soud zjistil, že tento vymezil převáděnou složku obchodní a provozní, tak, že převáděny byly veškeré prodejny a všechna práva související s nimi. Z auditorské zprávy [právnická osoba]. k 31. 12. 2000 na čl. 219 – 229 je rovněž prokázané, že majetek společnosti [právnická osoba] byl odpisován společností [právnická osoba]. Z dodatku ke smlouvě o prodeji části podniku soud zjistil, že kupní cena za převod části podniku činila 298 573 170,23 Kč.

13. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě, č. j. 51 Co 267/2020-1210 z 3. září 2020 má soud za prokázané, že tento se rovněž zabýval nástupnictvím v rámci obchodní skupiny [právnická osoba] v České republice. Tento z provedeného dokazování uzavřel, že [Anonymizováno] je právním nástupcem společnosti [Anonymizováno] IČO [Anonymizováno]. Podnik této společnosti (od 1. 12. 2003 s obchodní firmou [Anonymizováno]), tedy mimo jiné i vlastnické právo ke všem movitým i nemovitým věcem, všechna jiná práva a všechny jiné majetkové hodnoty, jež slouží provozování tohoto podniku, a závazky související s provozováním tohoto podniku, byly vloženy do společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], přičemž tato skutečnost byla do obchodního rejstříku zapsána dne 21. 7. 1999. Následně došlo dne 1. 6. 2000 mezi společností [právnická osoba]., IČO [IČO], jako prodávajícím, a společností [právnická osoba], IČO [IČO] (nyní pod obchodní firmou [právnická osoba]), jako kupujícím k uzavření smlouvy o prodeji části podniku tvořícího samostatnou organizační složku nezapsanou do obchodního rejstříku. Dle této smlouvy a znaleckého posudku č. [Anonymizováno] [jméno FO] ze dne 19. 5. 2000 došlo k vyčlenění samostatné organizační složky, označené jako „složka obchodní a provozní“, která tvořila rozhodující podnikatelskou činnost společnosti, představující téměř celou provozní činnost podniku. Následně došlo pouze ke změně obchodní firmy společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba]., a následně na [Jméno zainteresované společnosti 1/0] (shodně z úplného výpisu společnosti [právnická osoba].)

14. Z notářského zápisu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 30. 9. 2005 č. [Anonymizováno] na čl. 133-139 soud zjistil, že [jméno FO] [právnická osoba]: [IČO] převedl všechny své provozované prodejny na společnost [právnická osoba] IČ [IČO] /vedlejší účastník na straně žalované/.

15. Z takto provedeného dokazování soud má za prokázaný tento závěr o skutkovém stavu: Společnost [právnická osoba] prodala společnosti [právnická osoba] dne 24. 5. 1996 pozemek parc. č. [Anonymizováno] a dům č.p. [Anonymizováno] v kat. ú. [adresa] a zároveň zřídila věcné práva průjezdu domem č.p. [Anonymizováno] přes poz. [Anonymizováno], na poz. [Anonymizováno], na dobu 99 let ve prospěch společnosti [právnická osoba]., když u této společnosti je ve smlouvě uvedeno špatné IČ (jedná se o IČ [právnická osoba].). Katastr nemovitostí věcné břemeno zapsal chybně, jako právo průjezdu domem č.p. 1327 přes poz. 2716/1, 2716,3, na poz. 2716/2, blíže specif. V sml. odst. VI. ve prospěch společnosti [právnická osoba]. Proti zápisu nebyly ze stran původních účastníků smlouvy činěny žádné kroky k nápravě. Mezi stranami bylo nesporné, že oprávněným je [právnická osoba], IČ: [IČO]. Právním nástupcem společnosti [právnická osoba]. se do oprávnění z věcného břemene stala společnost [Anonymizováno], (nyní po změně obchodní firmy [Anonymizováno].) IČO 161 93 938. Dne 30. 9. 2005 převedla společnost [Anonymizováno] (nyní po změně obchodní firmy [Jméno zainteresované společnosti 1/0]) IČO [IČO] všechny své prodejny, všechna práva k nim na společnost [Jméno zainteresované společnosti 2/0], IČO [IČO], korespondující zápis v katastru nemovitostí učiněn nebyl. Práva z věcného břemene jsou vykonávána každý den od roku 1996 dosud.

16. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti soud neměl pochybností. Soud neprovedl všechny navržené důkazy ve věci, když z již prokázaných byl zcela spolehlivě zjištěn skutkový stav věci.

17. Po právní stránce soud se soud musel zabývat právní úpravou věcného břemene za účinnosti zák. č. 40/1964 Sb., obč. zák. a právní úpravou služebnosti za účinnosti zák. č. 89/2012 Sb., o. z. Věcná břemena byla za úpravy dané obč. zák. upravena v ust. § 151n a násl.

18. Práva odpovídající věcným břemenům podle původní právní úpravy byla spojena buď s vlastnictvím určité věci, nebo patří určité osobě. Dle určení oprávněného subjektu se tak rozlišovala věcná břemena působící in rem a věcná břemena působící in personam. Věcněprávní charakter obou druhů věcných břemen se projevoval tím, že změna povinného subjektu, tedy vlastníka zatížené nemovitosti, nemá vliv na existující věcné břemeno. Dojde-li tak ke změně vlastníka zatížené nemovitosti, dochází ex lege k přechodu povinností z věcného břemene na nabyvatele zatížené nemovitosti. Pokud byla věcná břemena zřizována ve prospěch konkrétní osoby, in personam, vystupoval do popředí pojem potřeby oprávněného. Charakteristickým rysem těchto věcných břemen bylo jejich sepětí s určitou individualizovanou osobou, jejíž ekonomické nebo jiné zájmy jsou prostřednictvím věcného břemene uspokojovány. Bylo-li věcné břemeno zřízeno ve prospěch určité osoby, zaniklo toto věcné břemeno nejpozději smrtí nebo zánikem právnické osoby, nejednalo-li se o prodej podniku (§ 151p odst. 4 obč. zák.). To platilo i v případě převodu nebo přechodu takové části podniku, která může být provozována jako samostatný podnik (novela č. 443/2006 Sb., 21. 6. 2006). Tato novela výslovně uzákonila dosavadní interpretační praxi.

19. Byť bylo věcné břemeno nesprávně v katastru nemovitostí zapsáno ve prospěch [právnická osoba]., (nyní po změně obchodní firmy [Jméno zainteresované společnosti 1/0]) IČO [IČO] namísto [právnická osoba], IČ: [IČO] a práva z věcného břemene od r. 1996 do r. 1999 vykonávala tato společnost, od r. 1999 do r. 2000 v souvislosti s vkladem podniku společnost [právnická osoba]., IČ [IČO], došlo v r. 2000 ke splynutí ve společnost [právnická osoba] IČO [IČO], tedy od r. 2000 zápis v katastru nemovitostí odpovídal právně i fakticky správnému stavu. Takto to bylo od 1. 6. 2000 do 30. 9. 2005.

20. V souvislosti s opětovným prodejem části podniku dne 30. 9. 2005 se oprávněným z věcného břemene stala společnost [Jméno zainteresované společnosti 2/0], IČO [IČO]. Korespondující zápis v katastru nemovitostí však učiněn nebyl. Od 30. 9. 2005 vykonávala práva z věcného břemene společnost [Jméno zainteresované společnosti 2/0], IČO [IČO].

21. Práva z věcných břemen byla podle úpravy obč. zák. předmětem možného vydržení podle ust. § 134 odst. 1 obč. zák. Existence tohoto institutu byla opodstatněna společenskou potřebou uvést do souladu faktický stav věci se stavem právním. V celé řadě právních vztahů může docházet k tomu, že na základě jednak skutkového a jednak právního omylu na straně jednajících osob či případně jejich právních nástupců dojde k tomu, že nebudou zcela splněny veškeré podmínky pro vznik vlastnického práva či pro vznik práva odpovídajícího věcnému břemeni. Pokud však nejen účastníci, kteří svým jednáním tento stav navodili, ale rovněž i osoby třetí plně toto právo nabyvatele (držitele) respektují, a to i někdy po mnoho let, bylo by společensky i právně nežádoucí, aby neexistovala právní norma, která by tento nesoulad mezi právním a skutečným stavem věci neuměla odstranit. Oprávněným držitelem je pak taková osoba, která vykonávala faktické panství nad věcí, nebo taková, která vykonává právo pro sebe, nakládá s věcí jako s věcí vlastní a je současně v dobré víře, a to se zřetelem ke všem okolnostem, že jí věc nebo právo patří.

22. Ke dni 31. 12. 2013, tedy v průběhu vydržecí doby, došlo ke změně právního předpisu. Zák. č. 89/2012 Sb., v ust. § 3036 stanovil, že podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Shodně jako dosavadní právní úprava v ust. § 1091 odst. 2 o. z. vyžaduje o. z. desetiletou dobu pro řádné vydržení. Tato desetiletá lhůta uplynula nejpozději dne 30. 9. 2015.

23. Pokud se žalobce domáhal promlčení práv z věcného břemene (služebnosti) ve smyslu ust. § 632 a § 618 o. z., když platí, že bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu deseti let, pak žalobu však konstituoval nesprávně jako žalobu na zrušení služebnosti ve smyslu ust. § 1299 odst. 2 o. z., kdy soud rozhoduje tzv. konstitutivním rozsudkem.

24. Vlastník nemovitosti (i SVJ), která je zatížena věcným břemenem, může poté, co dojde k promlčení tohoto práva, podat žalobu na určení, že věcné břemeno váznoucí na jeho věci již netrvá. Jeho naléhavý právní zájem je dán tím, že v případě úspěchu dojde k výmazu promlčeného věcného práva z katastru nemovitostí. Soud v tomto případě rozhoduje tzv. deklaratorním rozsudkem.

25. Podle ust. § 1299 odst. 2 o. z. platí, že při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. Žalobce konstituoval žalobu tak, že věcné břemeno (služebnost) se zrušuje bezúplatně a netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti o tom, že došlo k trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněné osoby.

26. Poučovací povinnost soudu podle ust. § 118a o. s. ř. má své hranice. Obecná poučovací povinnost soudu, konkretizovaná v § 118a, vychází z toho, že soud je povinen poučit účastníky řízení zejména o tom, jaká práva jim přiznávají a jaké povinnosti jim ukládají procesněprávní předpisy, jak je třeba jimi zamýšlené procesní úkony provést, aby vyvolaly sledované procesní účinky, případně jak je třeba odstranit vady již učiněných procesních úkonů, jaké právní následky jsou spojeny s jimi provedenými procesními úkony a jak je třeba splnit procesní povinnosti ze zákona nebo z rozhodnutí soudu. Součástí poučovací povinnosti soudu není návod či pomoc účastníku spočívající v tom, co by měl nebo mohl v daném okamžiku učinit, ale jen taková pomoc, aby mohl zákonem stanoveným způsobem vyjádřit, co v řízení sám hodlá učinit (NS 2 Cdon 661/96, SoJ, 1998, č. 14). Soud neposkytuje účastníkům právní poradenství k tomu, jak správně sepisovat žalobu, jak být ve sporu úspěšný, protože tím by výrazně porušil svou povinnost být ve sporu nestranný.

27. Soud proto s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, že žalobu ve výroku I. zamítnul.

28. O náhradě nákladů řízení žalované /ve výroku II./rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 631 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z 10 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., za dva úkony ve výši sazby včetně 12 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 31 100 Kč ve výši 6 531 Kč.

29. Podle ust. § 93 odst. 3 o. s. ř. platí, že v řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však toliko sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům účastníka, kterého v řízení podporuje, posoudí je soud po uvážení všech okolností. Soud s vedlejším účastníkem jedná, jako by byl stranou řízení; intervenient má v první řadě právo být v řízení slyšen. Soud jej proto předvolává k jednání, doručuje mu písemnosti a poskytuje mu příležitost vyjádřit se k tvrzením a návrhům protistrany stejně jako by byl účastníkem řízení. Vedlejší intervenient může být rozhodnutím soudu rovněž zavázán k náhradě nákladů řízení nebo naopak mu náhrada těchto nákladů může být přiznána.

30. Proto soud rozhodl též i o náhradě nákladů řízení vedlejšího účastníka na straně žalované /ve výroku III./rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 492 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z 9 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., včetně 9 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 200 Kč ve výši 5 292 Kč.

31. Náklady řízení pak jsou povinováni hradit žalované a vedlejšímu účastníku na straně žalované jak žalobce, tak i vedlejší účastník na straně žalobce, když v rámci přísudkové povinnosti jsou povinováni společně a nerozdílně.

Poučení