17 C 17/2020- 202

Rubrum

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání zaniklého společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného se do vlastnictví žalobkyně přikazuje: - bytová jednotka [číslo] (způsob využití - byt) zapsaná na [list vlastnictví] pro obec Valašské Meziříčí a katastrální území Valašské Meziříčí –město v budově [adresa] (zapsané na [list vlastnictví] pro obec Valašské Meziříčí a katastrální území Valašské Meziříčí –město u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí) se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na budově [adresa] a pozemku [parcelní číslo] o výměře 495 m2, zastavěná plocha a nádvoří zapsaných na [list vlastnictví] pro obec Valašské Meziříčí a katastrální území Valašské Meziříčí –město u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí

II. Ze společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného se do vlastnictví žalovaného přikazuje: - pozemek p.č. st. [číslo], jehož součástí je budova bez čp./ev., garáž, v obci [obec], k.ú. [část obce], zapsaný na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí - zahradní chata [číslo] dva skleníky a pařeniště, které se nachází v zahrádkářské kolonii na ulici [ulice] ve [obec] - osobní vozidlo Kia Ceed, [registrační značka] - motocykl KAWASAKI [registrační značka] - kožená moto kombinéza černozelenobílá [značka automobilu] [anonymizována tři slova], velikosti 50, kožená moto kombinéza černobílá [značka automobilu] [anonymizováno], velikosti 52, 1 pár bíločervenočerných rukavic [příjmení] [jméno], motocyklová přilba [anonymizována tři slova], velikosti L, zelená motocyklová přilba [anonymizováno] - vozík [příjmení], [registrační značka] - mikrovlnná trouba, sekačka [příjmení], TV a vyžínač (movité věci v držení žalovaného)

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání jeho podílu ze zaniklého společného jmění manželů částku 1.028.530,01 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve [obec] na nákladech řízení částku 752,25 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve [obec] na nákladech řízení částku 3.504,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. České republice se nepřiznává náhrada nákladů ve výši 3.752,25 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 20. ledna 2020 domáhala vypořádání společného jmění manželů. Navrhla, aby předmětem vypořádání byla bytová jednotka [číslo] na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně] (dále jen byt), pozemek č. st. [číslo] v k.ú. [část obce] s garáží (dále jen garáž), osobní vozidlo značky Kia Ceed, [registrační značka] (dále jen vozidlo), motocykl značky KAWASAKI [anonymizována tři slova], [registrační značka], dva kusy kožených kombinéz, kožené motocyklistické boty, motocyklistické rukavice, 3 kusy helem, přívěsný vozík značky Pongratz, [registrační značka], zahradní chata [číslo] se dvěma skleníky a pařeništěm, nacházející se v zahrádkářské kolonii na ulici [ulice] ve [obec], vnos ze společného jmění do výlučného majetku žalovaného ve výši 184.900,98 Kč, představující částku zaplacenou žalovaným za dluhy jeho zemřelé sestry, paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], částku 9.090 Kč představující odměnu notářce a částku 11.133 Kč na náklady pohřbu a dále věci a investice do rodinného domu žalovaného [adresa] ve [anonymizováno], a to sekačku, televizor, vyžínač (označený v žalobě jako křovinořez), mikrovlnou troubu, kávovar, sporák, investice na rekonstrukci kuchyně, pořízení kotle na tuhá paliva, krbových kamen, kotle na plyn, bojleru, výměnu oken, pořízení žaluzií, výměnu okapů, dostavění garáže, pořízení internetového připojení, televizní antény, satelitní antény [příjmení] [příjmení], investice do poplatku za zapojení plynu a elektřiny. Žalobkyně navrhla k vypořádání také mzdy, výsluhy, důchody a obdobné hodnoty (čl. 55). Tvrdila, že ona pobírala důchod ve výši 13.000 Kč, žalovaný ve výši 24.000 Kč, a zatímco ona z důchodu zařizovala společnou domácnost, žalovaný si příjmy ponechával. V podání ze dne 13. 11. 2020 (č.l. 54) doplněném u jednání dne 18. 10. 2021 (č.l. 170) navrhla, aby předmětem vypořádání byl také zůstatek úvěru a dosavadní platby prováděné žalobkyní, činěné od data zániku manželství na splátky hypotečního úvěru sjednaného společenstvím vlastníků jednotek.

2. Žalobkyně navrhla, aby do jejího výlučného vlastnictví byl přikázán byt, do výlučného vlastnictví žalovaného garáž, stavby v zahrádkářské kolonii a movité věci. Žalobkyně navrhla disparitu podílů v neprospěch žalovaného (č.l. 1 a č.l. 54). Tvrdila, že žalovaný se na péči o domácnost rodiny téměř nepodílel. Přestože žalobkyně měla od 90. let jako jediný příjem invalidní důchod, žalovaný se o chod rodinné domácnosti nezajímal, téměř ničím nepřispíval. Žalobkyně vařila, prala, žehlila, tapetovala, líčila stěny, prováděla drobné opravy. Žalovaný své finanční prostředky utrácel za své osobní zájmy – ženy, alkohol, motorky, zbraně, auta. Žalovaný byl žalobkyni nevěrný. Když byla žalobkyně hospitalizována, o její zdravotní stav se nezajímal. Přestože věděl o doručení nové lednice, žalobkyni s ní nepomohl. Manželství účastníků by bylo možné charakterizovat jako jednostranný útlak žalobkyně, kdy se žalovaný projevoval násilnicky. Žalobkyně také žádala, aby automobil pořízený v roce 2015 za částku 500.000 Kč byl pro účely vypořádání oceněn hodnotou 400.000 Kč s odůvodněním, že tento automobil užíval výlučně žalovaný, zatímco žalobkyně si musela sama zajišťovat přepravu k lékařům, na rehabilitace, do lázní. Žalobkyně nakonec požadavek na disparitu nepožadovala (č.l. 176).

3. Žalovaný souhlasil, že předmětem společného jmění jsou byt, garáž, stavby v zahrádkářské kolonii, vozidlo, vozík, motocykl, motocyklistické příslušenství (upozorňoval, že s motocyklem havaroval, a proto je motocykl nepojízdný a jedna z kombinéz poškozena). Souhlasil s rozdělením movitých a nemovitých věcí navrženým žalobkyní. U vnosu v částce 184.900,98 Kč namítal, že na pohledávky třetích osob uhradil pouze částku 153.065,98 Kč. Částka 31.835 Kč byla jeho vlastní pohledávka za sestrou. Nárok na tento vnos považuje za neetický. I za zesnulým bratrem žalobkyně, [jméno] [příjmení], měli manželé neuhrazenou pohledávku v řádu desetitisíců. Požadavek na zohlednění pohřebného a nákladů notáře považuje za rozporný s dobrými mravy a s pravidly vypořádání společného jmění, podle kterých by spor o vypořádání společného jmění neměl být vyúčtovacím sporem. Pokud by je soud přesto učinil předmětem vypořádání, navrhoval žalovaný, aby byly vypořádány platby hrazené v dědickém řízení po bratrovi žalobkyně. Potvrdil, že došlo k investicím do domu ve [anonymizováno]. Žalovaný žádal, aby předmětem vypořádání společného jmění manželů byly movité věci, které tvoří vybavení bytu. Žalovaný navrhl, aby vypořádání bylo provedeno rovným dílem (č.l.72, když u jednání dne 18. 11. 2020 disparitu navrhoval).

4. Ohledně movitých věcí nacházejících se v bytě (v řízení specifikovaných) uzavřeli účastníci řízení dohodu o jejich vypořádání (č.l. 162 a 154). Podáním ze dne 18. 12. 2020 (č.l. 72) žalovaný upustil od požadavku na uplatnění vnosu a plateb souvisejících s dědickým řízení po zemřelém bratru žalobkyně. Na ceně movitých a nemovitých věcí se účastníci neshodli.

5. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. 17 C 265/2018-37 ze dne 3. 4. 2019 bylo zjištěno, že tímto bylo manželství účastníků uzavřené dne 30. 8. 1986 rozvedeno. Rozsudek nabyl právní moci 24. 4. 2019. Příčinu rozvratu manželství soud shledal na straně žalovaného, který v roce 2015 bez podstatnějšího důvodu po 30 letech manželství žalobkyni opustil, navázal nadstandardní vztah s jinou ženou, přestože věděl, že žalobkyně nemá k dispozici automobil, je invalidní a má vícečetné zdravotní problémy, musí jí pomáhat cizí osoby, sám jí pomoc neposkytl, neposkytoval jí ani výživné, o kterém muselo být rozhodováno soudně.

6. Podle § 3028, odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

7. Protože společné jmění účastníků, sice vzniklé do 31. 12. 2013, zaniklo po uvedeném datu, postupuje soud při zrušení a vypořádání společného jmění dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.).

8. Podle § 736 občanského zákoníku, je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

9. Podle § 739 odst. 1 o.z. dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva.

10. Podle § 740 občanského zákoníku, nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

11. Podle § 742 odst. 1, 2 občanského zákoníku, nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

12. Soud rozhodoval dle výše citovaných ustanovení občanského zákoníku a po provedeném dokazování dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.

13. Shodná tvrzení účastníků řízení o zařazení nemovitostí do společného jmění manželů odpovídají evidenci v katastru nemovitostí (zjištěno z [list vlastnictví] a [číslo], č.l. 21 a č.l.25). Aktuální cena nemovitostí (dle judikatury Nejvyššího soudu vyjádřené např. v rozsudku sp.zn. 22 Cdo 1205/2019 ze dne 28. 4. 2020 se při vypořádání společného jmění manželů zaniklého podle zákona č. 89/2012 Sb. zásadně vychází z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování soudu) byla zjištěna znaleckým posudkem znalkyně z oboru ekonomika, odvětví cena a odhady nemovitostí [celé jméno znalkyně], a to ve výši 2.882.250 Kč u bytu a 248.000 Kč u garáže (č.l. 169). Znalkyně prováděla ohodnocení porovnávací metodou poté, co nemovitosti prohlédla. Písemný znalecký posudek ve věci podávala dne 2. 2. 2021 a tehdy ocenila byt na částku 2.000.000 Kč a garáž na částku 200.000 Kč (č.l. 98). Účastníci nejprve závěry znalkyně nerozporovali, posléze žalovaný předložil znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který rovněž porovnávací metodou ocenil byt k datu 28. 7. 2021 na částku 2.510.000 Kč (č.l. 155). [celé jméno znalkyně] byla s posudkem Ing. [příjmení] seznámena a byla ve věci dne 18. 10. 2021 vyslechnuta. Vypověděla, že od 2. 2. 2021 došlo k vzrůstu cen bytových jednotek o 40 až 50 %. K datu výslechu provedla porovnání uskutečněných prodejů obdobných bytů v obdobné lokalitě a dospěla k ceně bytu vypořádávaného na částku 2.882.250 Kč. Dále vypověděla, že ceny garáží vzrostly v mezičase o 20 až 30 %. Porovnáním s aktualizovanými prodeji ohodnotila garáž na částku 248.000 Kč. Protože ze znaleckého posudku Ing. [příjmení] nevyplynulo, že by znalecký posudek Ing. [celé jméno znalkyně] ze dne 2. 2. 2021 vykazoval jakékoli vady, z úřední činnosti je soudu známo a výslechem Ing. [celé jméno znalkyně] bylo potvrzeno, že v roce 2021 došlo a dosud dochází k růstu cen nemovitostí, je zřejmé, že došlo i k vzrůstu ceny bytů od 2. 2. 2021 do doby, kdy vypracovával znalecký posudek Ing. [příjmení] a k dalšímu vzrůstu do doby výslechu znalkyně. Protože z provedených důkazů se nepodává, že by znalecký posudek Ing. [celé jméno znalkyně] měl jakékoli vady, naopak její závěry jsou úplně a logicky odůvodněné, nebylo třeba doplňovat dokazování výslechem Ing. [příjmení], ani revizním znaleckým posudkem.

14. U staveb v zahrádkářské kolonii žalovaný tvrdil, že zahrádkářská kolonie je určená k demolici s ohledem na chystanou výstavbu obchvatu. Z informačního letáku Ředitelství silnic a dálnic ČR (příloha k č.l. 39) bylo zjištěno, že v roce 2020 bylo vydáno územní rozhodnutí ve věci přípravy realizace stavby obchvatu [obec] - [obec], u kterého se očekává zahájení stavby v roce 2024. Z tohoto letáku a kopie katastrální mapy (č.l.33, provedena spolu se znaleckým posudkem) soud zjistil, že stavba obchvatu zasáhne (by měla zasáhnout) i zahrádkářskou kolonii, ve které se nachází chata účastníků řízení. Znalkyní byla předložena zpráva o započetí příprav pro stavbu obchvatu na dobu března či dubna 2021. S ohledem na uvedené ocenila znalkyně (a soud z jejího posudku zjistil) tržní hodnotu staveb ve společném jmění účastníků nacházejících se v zahrádkářské kolonii na částku 0 Kč.

15. Tržní hodnota automobilu, motocyklu, přívěsu a motocyklistického příslušenství byla zjištěna znaleckým posudkem znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady motorových vozidel ze dne 5. 2. 2021. Po prohlídce věcí znalec porovnávací metodou ocenil vozidlo na částku 183.000 Kč (č.l. 82), přívěs na částku 3.200 Kč (č.l. 86), motocykl KAWASAKI na částku 44.000 Kč (č.l. 91; u tohoto bylo uvedeným znaleckým posudkem zjištěno, že je nepojízdný, po havárii), koženou motocyklovou kombinézu na 859 Kč, koženou motocyklovou kombinézu [anonymizováno] na 2.189 Kč, motocyklovou přilbu [anonymizována dvě slova] na 330 Kč, motocyklovou přilbu [anonymizováno] na 383 Kč a rukavice [anonymizována dvě slova] na 139 Kč (vše č.l. 94). Od vypořádání další motocyklové přilby a také motocyklových bot žalobkyně ustoupila (č.l.170).

16. Z registru vozidel bylo zjištěno, že motocykl [anonymizována dvě slova] [číslo], [registrační značka] byl evidovaný na jméno žalovaného od 23.9.2019 - důkaz byl proveden k návrhu žalobkyně, v průběhu řízení však nebyl motocykl navržen k vypořádán.

17. U investic prováděných v rodinném domě ve [anonymizováno] a movitých věcí do tohoto domu pořízených se účastníci shodli (č.l.164 a 162) na souhrnné ceně věcí a investic v částce 30.000 Kč. Pokud jde o mikrovlnou troubu, sekačku [příjmení], televizi a vyžínač, tak se v jejich případě právně nejedná o vnos ze společného jmění do výlučného vlastnictví, ale tyto movité věci se staly součástí společného jmění, neboť dle shodného tvrzení účastníků byly pořízeny za trvání manželství ze společných prostředků (č.l. 162). Byly navrženy k vypořádání (č.l. 1) a jsou tedy jako movité věci spadající do společného jmění soudem vypořádány. Uvedené se netýká bojleru, krbových kamen, vrat a střechy, neboť tyto se zabudováním do domu na adrese [příjmení] [anonymizováno] staly součástí domu (respektive po 1. 1. 2014 součástí pozemku, na kterém dům stojí) a ztratily svou povahu samostatné movité věci.

18. Z usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně č.j. 15 D 1790/2014-124 ze dne 19. března 2015 (v příloze k žalobě) bylo zjištěno, že tímto bylo potvrzeno, že veškerý majetek náležející do dědictví po [jméno] [celé jméno žalobkyně], zemřelé dne 26. 10. 2014, nabývá jako jediný dědic žalovaný. Do dědictví náležel pozemek p. [číslo] s budovou [adresa] v k.ú. a obci [příjmení]. Z tohoto rozhodnutí bylo dále zjištěno, že žalovaný uhradil náklady pohřbu v celkové výši 11.211 Kč, pohledávku společnosti [právnická osoba] ve výši 1.779 Kč a nabyl svou pohledávku za zůstavitelkou z titulu půjčky finančních prostředků na rekonstrukci domu ve výši 31.164 Kč, svou pohledávku za zůstavitelkou z titulu uhrazení poplatku za svoz komunálního odpadu ve výši 671 Kč, svou pohledávku za zůstavitelkou z titulu uhrazení poplatku [právnická osoba] vodovody a kanalizace [právnická osoba] ve výši 761 Kč, s tím, že uhradí pohledávky VZP České republice ve výši 14.813 Kč, Bohemia energy [právnická osoba] ve výši 68.080,10 Kč, [právnická osoba] ve výši 13.169 Kč, [právnická osoba] ve výši 27.522,88 Kč, exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] ve výši 7.865 Kč a exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ve výši 7.865 Kč. Zároveň byla notářce za úkony soudního komisaře přiznána odměna ve výši 9.090 Kč, náhrada hotových výdajů ve výši 113 Kč a částka odpovídající DPH ve výši 1.929,90 Kč. Žalovaný nerozporoval, že uvedené částky byly uhrazeny ze společného jmění manželů. Soud z těchto částek jako vnos ze společného jmění manželů do výlučného vlastnictví žalovaného vyhodnotil pouze částku 173.689,98 Kč (součet výše uvedených položek bez nákladů na pohřeb a nákladů notáře). Z usnesení o vypořádání dědictví vyloučil z možnosti vypořádání jako vnosu ze společného jmění manželů náklady na notáře a pohřebné. Dle názoru soudu je morální povinností manželů podílet se, a to i prostředky ze společného jmění manželů, na běžných nákladech v souvislosti s pohřbem a dědickým řízením rodinných příslušníků manželů. Opačný postup soud shledal v rozporu s dobrými mravy (dle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění). Jestliže předmětem společného jmění nejsou věci sloužící osobní potřebě jednoho z manželů (§ 709 odst.1 písm. a) o.z.) nelze považovat za vnos osobní, morální závazek jednoho manžela vzniklý v souvislosti s úmrtím jeho blízkého rodinného příslušníka. Ostatně proto, že uvedený závazek vznikl za manželství, lze takovýto závazek pro rodinně právní vazby manželů považovat za závazek obou manželů, nikoli jen jednoho z nich. Pokud jde o námitku žalovaného, že by soud neměl přihlížet ani k částce 31.835 Kč, která byla jeho vlastní pohledávkou, tak z usnesení o dědictví bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil za dluhy své sestry vzniklé u třetích osob, přičemž k jejich úhradě byl povinen jako výlučný dědic majetku (§ 1701 o.z.). I na ně se dopadá ustanovení § 742 odst.1 písm. b) o.z.

19. Podle §§ 1180 odst. 1, § 1181 o.z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

20. Ze smlouvy o úvěru, z e-mailů a z předpisů úhrad a evidence předpisů a plateb (přílohy k čl. 54 a čl. 173) bylo zjištěno, že [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo], [číslo] uzavřelo s [právnická osoba] dne 25. 2. 2011 smlouvu o úvěru ve výši 7.900.000 Kč za účelem obnovy domu [ulice a číslo], [číslo]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] předepsalo vlastníku bytu [číslo] hradit v souvislosti s poskytnutou hypotékou splátku 1.700 Kč měsíčně. Od 1. 11. 2021 zbývá na úvěru doplatit 88. 400 Kč. Dosavadní splátky ve výši 1.700 Kč měsíčně hradila žalobkyně (zjištěno z e-mailů ze dne 10. 12. 2020 a shodným tvrzením účastníků). Z uvedených dokladů bylo také zjištěno, že platby [anonymizována dvě slova] vůči [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] jsou splatné k 20. dni v měsíci. Protože manželství zaniklo ke dni 24. 4. 2019 (právní moc rozsudku o rozvodu manželství), zaplatila žalobkyně do 31. 10. 2021 na splátkách vztahujících se k úvěru částku 30krát 1.700 Kč, tj. 51.000 Kč. Splátky 51.000 Kč jsou výlučné prostředky žalobkyně vynaložené na společný majetek účastníků řízení, tedy vnos, který byl žalobkyní navržen k vypořádání a je tedy třeba ho vypořádat. Částka 88.400 Kč je k datu vyhlášení rozsudku společný závazek dnes již bývalých manželů vůči společenství vlastníků jednotek, ke kterému je třeba přihlédnut při vypořádání, protože byl k vypořádání navržen. Protože však tento závazek půjde za tím, kdo se stane výlučným vlastníkem bytu, a to ze zákona (§§ 1180 odst.1, 1181 o.z.), není třeba, aby došlo k jeho přikázání některému z manželů, je však ale třeba k němu přihlédnout jako k závazku společného jmění (pasivu), který připadne žalobkyni.

21. Pokud žalobkyně dokladovala platby náklady do fondu oprav, soud tyto náklady předmětem vypořádání neučinil, neboť to by bylo v rozporu s principem koncentrace řízení, ke které došlo 18. 12. 2020 (č.l. 60). Žalobkyně do tohoto data uplatnila k vypořádání pouze náklady na hypoteční úvěr, žádnou jinou položku vedle bytu samotného v souvislosti s bytem neučinila. K tvrzením a důkazům učiněným po koncentraci nelze přihlížet (§ 118b o.s.ř.). Totéž platí u plateb na daň z nemovitostí, které uplatnila v řízení až v listopadu 2021 (č.l. 197).

22. Žalobkyně učinila předmětem vypořádání rovněž mzdy, důchody a výsluhy žalovaného (č.l.69). K tomu navrhla, aby si soud u bývalého zaměstnavatele žalovaného a u České správy sociálního zabezpečení vyžádal výši vyplacených mezd, výsluh a důchodů žalovanému za dobu trvání manželství a v této souvislosti žádala také, aby soud zajistil výpisy z účtu žalovaného za dobu trvání manželství. Právo na mzdu, důchody a výsluhy je osobním právem toho kterého z manželů a není předmětem vypořádání společného jmění manželů (viz usnesení ze dne 8. 1. 2014, sp. zn. 22 Cdo 629/2012). Z důchodu, ze mzdy nebo z výsluh zbylá hotovost nebo neobvyklé nakládání s hotovostí předmětem vypořádání být mohou, ale ty nebyly v řízení uplatněny a po koncentraci řízení je již uplatnit nelze. S ohledem na uvedené právní závěry není provádění důkazů k této položce relevantní.

23. Důkazy navrhované k prokázání tvrzení o disparitě podílu soud neprováděl jako nadbytečné, když přes poučení dle § 118a o.s.ř. učiněné u prvního jednání z žádného z tvrzení účastníků nevyplynulo, že by tvrzená jednání v rozporu s dobrými mravy měla mít vliv na rozsah vypořádávaného společného jmění. U disparity soud vychází z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vyjádřené např. v rozhodnutí sp.zn. 22 Cdo 4165/2019. Pod námitku disparity spadá i návrh žalobkyně, aby automobil byl s ohledem na chování žalovaného oceněn na částku vyšší nežli tržní. Za trvání manželství má každý z manželů právo užívat věc ve společném jmění (§ 713 o.z.). Pokud druhý z manželů s výlučným užíváním nesouhlasí, má možnost se proti uvedenému ohradit a žádat, ať o užívání rozhodne soud. Běžné, byť výlučné, užívání věci jedním z manželů nepředstavující nadměrné opotřebení věci (uvedené není v tomto řízení tvrzeno) nemá na ocenění věci pro účely vypořádání společného jmění vliv (shodně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 4257/2014).

24. Jak už je uvedeno výše, účastníci řízení se shodli, komu má být ta která věc přikázána do výlučného vlastnictví. V souladu s jejich vůlí pak soud rozhodl. Žalobkyni tak připadla aktiva ve výši 2.882.250 Kč (byt), oproti tomu uhradila na pasivech společného jmění a ještě uhradí částku 139.400 Kč. Připadá ji tedy čistý podíl ve výši 2.742.850 Kč.

25. Žalovanému připadla aktiva: garáž v ceně 248.000 Kč, vozidlo v ceně 183.000 Kč, přívěs v ceně 3.200 Kč, motocykl v ceně 44.000 Kč, příslušenství k motocyklu v ceně 3.900 Kč, stavby v zahrádkářské kolonii v ceně 0 Kč, movité věci nacházející se v rodinném domě ve [anonymizováno] a vnos ze společného jmění do výlučného jmění žalovaného v rodinném domě ve [anonymizováno] v celkové výši 30.000 Kč. Dále vnos ze společného jmění na úhradu jeho výlučného majetku v souvislosti s pozůstalostí po jeho sestře ve výši 173.689,98 Kč. Žalovaný tedy na společném jmění získá čistou hodnotu ve výši 685.789,98 Kč.

26. Čistá hodnota společného jmění celkem představuje částku 3.428.639,98 Kč. Každému z manželů by tedy měla připadnout čistá hodnota na společném jmění ve výši 1.714.319,99 Kč. Do této hodnoty chybí žalovanému částku 1.028.530,01 Kč. Tuto částku je žalobkyně povinna žalovanému vyplatit na jeho vypořádacím podílu (o tuto částku získala na čistých aktivech společného jmění oproti žalovanému více). Účastníci se shodli (č.l. 197), že termín splatnosti vypořádacího podílu by měl být stanoven do jednoho měsíce od právní moci rozsudku o vypořádání společného jmění manželů. V souladu s jejich vůlí soud o splatnosti rozhodl.

27. Položky, na kterých se účastníci o vypořádání dohodli mimosoudně (movité věci nacházející se ve společném bytě), soud nevypořádával (§ 739, odst. 1, § 740 o.z.). K těmto položkám rovněž nebyly prováděny pro nadbytečnost navržené důkazy. Stejně tak nebyly provedeny navržené důkazy k výši vnosů a ceně movitých věcí ve [anonymizováno], když tyto bylo zjištěny shodným tvrzením účastníků.

28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř.

29. Žalobkyně navrhla, aby žádnému z účastníků nebyly náklady přiznány s ohledem na rovnocennost úspěchu ve věci. Tvrdí, že byla plně úspěšná, pokud jde o vypořádání bytu, zohlednění hypotečního úvěru a prováděných splátek, až na částku pohřebného také s nárokem na vypořádání vnosu ve výši 184.900 Kč. Pokud jde o ocenění nemovitostí, nemůže jít k její tíži, že došlo ke změnám cen na trhu s nemovitostmi. Původně sice navrhovala vyšší cenu vozidla, to však bylo způsobeno i tím, že neměla možnost, protože vozidlo nevyužívala, vytvořit si ani rámcovou představu o jeho stavu. Namítala, že naopak u motocyklu žalovaný motocykl původně ocenil pouze na částku 10.000 Kč, což později navýšil na 26.000 Kč a odhadnutá cena byla podstatně vyšší. Disparitu podílu navrhoval i žalovaný. Po poučení soudu a ohledně tvrzení o disparitě neproběhlo rozsáhlejší dokazování. Oceňování bytu nemařila, když v dostatečném předstihu požádala o zrušení domluveného termínu se znalkyní s ohledem na svůj zdravotní stav - bylo jí diagnostikováno nádorové onemocnění. Žalobkyně se nebránila mimosoudnímu vypořádání, jednání však byla neúspěšná. Žalobu byla nucena podat ve lhůtě do tří let od zániku manželství. Pokud by došlo k zákonnému vypořádání, tratila by.

30. Žalovaný navrhoval, aby bylo mu žalobkyně uhradila náklady řízení a aby uhradila náklady státu. Namítal, že před podáním žaloby řádně jednal s žalobkyní o vypořádání společného jmění. Základní položky nebyly mezi manžely sporné, sporná byla jejich hodnota. Žalobkyně navrhovala uhradit vypořádací podíl 476.000 Kč mínus investice do nemovitosti v obci [příjmení], žalovaný požadoval částku 760.000 Kč. V rámci mimosoudních jednání se strany dohodly, že stanoví znalce k ocenění bytové jednotky a investic. Žalovaný svůj závazek splnil a dne 1. 7. 2020 umožnil místní šetření znalce. Dne 15. 7. 2020 naopak žalobkyně bez předchozího upozornění odvolala souhlas s oceněním bytové jednotky. Žalobkyně tvrdila, že byt má hodnotu 1.750.000 Kč v době, kdy měl hodnotu nejméně 2.000.000 Kč. U zahradní chatky tvrdila hodnotu 60.000 Kč, hodnota byla 0 Kč. U vozidla neuspěla s oceněním na částku 400.000 Kč. U moto oblečení navrhovala částku nejméně ve výši 17.000 Kč a u investic do [příjmení] ve výši nejméně 75.000 Kč plus movité věci. Zcela neúspěšná byla u motocyklu [anonymizováno], výsluh a důchodu žalovaného a u disparity podílů. Žalovaný byl částečně neúspěšný pouze v záležitosti dluhu po zemřelé sestře, kdy uznával částku 153.066 Kč. Nárok na disparitu uplatnil jen formálně. Nároky spojené s bratrem žalobkyně vzal v průběhu řízení zpět.

31. Soud vyhodnotil, že úspěch a neúspěch účastníků řízení byl obdobný. V průběhu řízení oba účastníci navrhovali disparitu podílů, avšak s výjimkou hodnoty automobilu (kdy žalobkyně navrhovala, že by nemělo být vycházeno z hodnoty automobilu k datu oceňování, ale z částky 400.000 Kč) nespecifikovali, v jakém poměru disparitu navrhují. S ohledem na tvrzení účastníků o disparitě, nebylo k disparitě prováděno žádné dokazování a v průběhu řízení, byť žalovaný dříve nežli žalobkyně, z požadavku na disparitu ustoupili. Nelze tedy učinit závěr, že by s ohledem na původně požadovanou disparitu podílů byl některý z účastníků více či méně úspěšný tak, aby se uvedené promítlo do rozhodování o úspěšnosti účastníka z hlediska rozhodování o nákladech řízení. U největších položek zahrnutých do vypořádání žalobkyní, tj. u bytu, garáže, ale ostatně i u dalších movitých věcí, které byly vypořádávány (vyjma bot a motocyklové přilby, u kterých však až do vypracování znaleckého posudku na jejich ocenění žalovaný, u kterého měly být, netvrdil, že by neexistovaly a u kterých se účastníci řízení poté shodli, že předmětem vypořádání býti nemají) se účastníci řízení shodli, že tvoří předmět vypořádání a shodli se také na způsobu jejich rozdělení a jejich názor byl konzistentní v průběhu celého řízení. U největších položek určených k vypořádání, tedy bytu a garáže, ale také u vozidla, přívěsu, motocyklu a moto vybavení byla cena pro účely vypořádání stanovena znalecky a u největších položek určených k vypořádání, tedy bytu a garáže, jak vyplynulo z výslechu znalkyně, došlo v průběhu řízení k jejich výraznému navýšení v důsledku cenových turbulencí na trhu. Jestliže výsledek sporu závisí na znaleckém zkoumání, nelze výsledek ocenění přičítat k tíži či ku prospěchu jedné či druhé strany. Uvedené platí i o stavbách v zahrádkářské kolonii. Žádný z účastníků netvrdil, až do vypracování znaleckého posudku, že by hodnota těchto staveb měla být nulová. U požadavku na zohlednění částky 184.900,98 Kč a 9.090 Kč byla žalobkyně neúspěšná pouze u částky 9.090 Kč a 11.133 Kč, zatímco žalovaný ve svém podání ze dne 20. 8. 2020 tvrdil, že kromě nákladů na pohřebné a nákladů na notáře by nemělo být přihlíženo ani k částce 31.835 Kč (a byť podmíněně, přece jenom navrhl, že pokud soud bude přihlížet k nákladům na notáře a na pohřebné, uplatňuje obdobné náklady ve vztahu k zemřelému bratru žalobkyně). I on však v průběhu řízení své stanovisko změnil a vnos v celé výši 184.900,98 Kč uznal. Ostatně pro oba účastníky platí, že k datu vyhlášení rozsudku, už mezi nimi až na drobné výjimky nebyl spor, jak společné jmění vypořádat, ale pouze spor o to, jak naložit s náklady řízení. Pokud jde o movité věci a vnosy, které byly původně učiněny předmětem řízení a u kterých účastníci řízení učinili dohodu o jejich vypořádání, a ty již soudem vypořádány býti nemohly nebo u movitých věcí a investic do [příjmení], na kterých se účastníci dohodli v průběhu řízení, které z nich a za jakou cenu budou vypořádány, pak s ohledem na dohodu účastníků řízení nelze učinit závěr, že by byl úspěšný ten či onen účastník řízení. Ostatně k položkám, které už předmětem vypořádání k datu vyhlášení rozsudku nejsou, už soud ani z hlediska nákladů řízení nemůže přihlížet – viz § 154 odst. 2 o.s.ř. Zcela neúspěšná žalobkyně byla v požadavku mezd, výsluh a důchodů a daně z nemovitostí (3x1. 416 Kč). Protože však požadavek na mzdy, výsluhu a důchod nebyl v průběhu řízení nikdy kvantifikován a daň představuje jen nepatrnou položku a k těmto požadavkům nebylo ani prováděno žádné dokazování, soud neshledává důvodu, aby pro tyto položky s přihlédnutím k tomu, co bylo uvedeno výše, dospěl k závěru, že žalovaný byl v tomto řízení o něco úspěšnější než žalobkyně. V průběhu řízení nebylo zjištěno, že by některý z účastníků způsobil svým zaviněním náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly (§ 147 odst. 1 o.s.ř.). Žalovaný namítá, že dne 15. 7. 2020 žalobkyně bez předchozího upozornění odvolala souhlas s oceněním bytu, zatímco žalovaný svůj závazek splnil. K tomu je třeba uvést, že nelze dospět k závěru, že proto, že nevznikl znalecký posudek zajištěný mimo soudní řízení, vznikly v nyní projednávané věci jakékoli další náklady, které by bylo lze považovat za náklady řízení navíc. Pokud jde o konstatování žalovaného, že je to tedy z tohoto důvodu žalobkyně, kdo odmítl jednat o smírném vyřešení sporu, uvedené z obsahu spisu nevyplývá, naopak bylo zjištěno, že oba se pokoušeli před podáním žaloby i poté jednat a také se dohodli na rozsahu a ceně vnosu a movitých věcech do rodinného domu [příjmení] a uzavřeli mimosoudní dohodu o vypořádání movitých věcí nacházejících se v bytě na adrese [ulice a číslo]. Pokud mimosoudní jednání neskončila dohodou o všech položkách společného jmění, nelze bez dalšího uvedené klást k tíži některého z účastníků. Usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. 16 Cdo 174/2020-68 (na které žalovaný poukazuje) nestanoví ani neukládá (ani nemůže), že žalovaný má nárok na náklady vzniklé jemu a jeho právnímu zástupci odvolanou znaleckou prohlídkou, jen konstatuje, že se nejedná o náklady související s řízením o výživném,„ mohou“ mít význam v řízení o vypořádání společného jmění manželů.

32. O nákladech státu rozhodl soud podle § 148 o.s.ř. Každý z účastníků by měl s ohledem na shodný úspěch a neúspěch ve věci hradit polovinu nákladů; žalovaná s přihlédnutím k 50 % osvobození od soudních poplatků (usnesení č.l. 27) čtvrtinu nákladů. Náklady státu představují náklady na znalečné, ty byly vynaloženy v celkové výši 15.009 Kč, z toho činí polovina 7.504,5 Kč, žalovaný zaplatil na záloze už 4.000 Kč a zbývá mu tedy doplatit 3.504,5 Kč. Podíl žalované je 3.752,25 Kč, z toho 3.000 Kč zaplatila na zálohách, zbývá ji tedy na nákladech státu doplatit 725,25 Kč. Ve zbytku stát právo na náhradu nákladů řízení pro částečné osvobození žalobkyně od soudních poplatků nemá. Splatnost nákladů státu byla stanovena dle § 160 o.s.ř.