17 C 176/2020-232

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupena advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupena advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 530 866 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 129 494 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 129 494 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 401 372 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náhradu nákladů řízení státu ve výši 1 192,62 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náhradu nákladů řízení státu ve výši 1 007,38 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 530 866 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení coby náhrady nemajetkové újmy na zdraví, které byla žalobkyni způsobena při dopravní nehodě, k níž došlo dne [datum] okolo 22:30 hodin v obci Selibov, okres [okres], při níž byla žalobkyně vážně zraněna jako spolucestující sedící na zadním sedadle ve vozidle [registrační značka], které se při úhybném manévru k zabránění střetu se zvěří dostalo do smyku a převrátilo se přes střechu. K okolnostem zranění žalobkyně dále uvedla, že byla Hasičskou záchrannou službou vyproštěna z daného vozidla a následně převezena Rychlou záchrannou službou do nemocnice v [obec]. V nemocnici bylo u žalobkyně zjištěno závažné poranění krční páteře. Z tohoto důvodu byla žalobkyně ihned transportována na neurochirurgické oddělení nemocnice v [obec], kde byla na základě provedené magnetické rezonance potvrzena zlomenina druhého krčního obratle spolu s poškozením meziobratlové ploténky mezi druhým a třetím krčním obratlem. Dále bylo u žalobkyně zjištěno pohmoždění jak krční, tak hrudní páteře, kde bylo potvrzeno pohmoždění prvního a druhého hrudního obratle. Pro toto poranění byla žalobkyně indikována k operačnímu zákroku dne [datum], při kterém jí byla odstraněna meziobratlová ploténka a zafixovány obratle kovovým materiálem s pomocí kostního štěpu, odebraného z lopaty kosti kyčelní. V rámci léčby se u žalobkyně objevila komplikace v podobě hematomu v ráně, který se po jeho vypuštění a převazech postupem času zhojil. Žalobkyně byla nucena docházet na pravidelné ambulantní kontroly a rehabilitace. Vozidlo bylo v okamžiku dopravní nehody odpovědnostně pojištěno u žalované, proti které má žalobkyně přímý nárok na pojistné plnění dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, v rozhodném znění. Dopisem ze dne [datum] uplatnila žalobkyně u žalované nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění ve výši 850 699 Kč, a to dle znaleckého posudku soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení], neboť žalobkyně trpí v důsledku výše uvedené dopravní nehody vážnými trvalými následky. Dopisem ze dne [datum] žalovaná na základě zmiňovaného uplatnění poskytla žalobkyni zálohové plnění ve výši 200 000 Kč. Následně žalovaná dopisem ze dne [datum] sdělila, že vyplatí žalobkyni další odškodnění coby náhradu ztížení společenského uplatnění ve výši 179 033 Kč. Ze strany žalované tak bylo celkem poskytnuto odškodnění ve výši 379 033 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná vyplatila žalobkyni pouze částečné plnění, domáhá se žalobkyně touto žalobou po žalované náhrady zbylého odškodnění, tj. doplatku náhradu ztížení společenského uplatnění ve výši 471 666 Kč. V důsledku předmětné dopravní nehody u žalobkyně stále přetrvává střední až těžší statodynamická porucha krční páteře. Trápí ji bolesti paží. Z tohoto důvodu žalobkyně nemůže nosit těžká břemena, nemůže provádět běžné domácí práce, nedokáže si otevřít lahev. Rovněž trpí bolestmi hlavy a rozostřeným viděním. Dále žalobkyně trpí závratěmi, kvůli kterým se bojí chodit ven. Vlivem utrpěných zranění se žalobkyně nemůže již věnovat svým koníčkům, mezi které patřilo především plavání a jóga. Její nepříznivý zdravotní stav bohužel zasáhl i do jejího pracovního života, kdy žalobkyně byla nucena opustit své dosavadní zaměstnání. Míra poklesu pracovní schopnosti byla u žalobkyně stanovena na 10 %. V současné době ani není schopna si kvůli výše popsaným omezením najít zaměstnání nové. Dopravní nehoda tak zcela zásadním způsobem zasáhla do soukromého, rodinného, společenského a pracovního života žalobkyně. U žalobkyně se nepředpokládá zlepšení jejího zdravotního stavu. Byla jí doporučena rehabilitace krční páteře, lázeňská péče a také invalidní důchod s ohledem na utrpěná poranění, především druhého krčního obratle. Dopisem ze dne [datum] uplatnila žalobkyně u žalované nárok na náhradu ošetřovatelské péče za období od [datum] do [datum] ve výši 59 200 Kč (37 dní poskytované péče * 16 hodin péče * 100 Kč/hod). V důsledku utrpěných zranění bylo poskytování ošetřovatelské péče u žalobkyně nutné. O žalobkyni v daném období pečoval její manžel [jméno] [příjmení]. Péče o žalobkyni spočívala v obstarávání nákupů žalobkyni, uklízení domácnosti, praní, žehlení, vaření, pomoc při koupání žalobkyně včetně osobní hygieny žalobkyně. Pokud by k dopravní nehodě nedošlo, žalobkyně by byla plně samostatná. Žalovaná tento uplatněný nárok žalobkyni neuhradila, a to ani zčásti. Vzhledem k tomu, že ze strany žalované došlo k úhradě pouze částečného plnění, zaslala jí žalobkyně dne [datum] předžalobní výzvu. Na základě řádně doručené předžalobní výzvy nebylo ze strany žalované uhrazeno ničeho. Úrok z prodlení žalobkyně požaduje ode dne marného uplynutí poskytnuté lhůty v předžalobní výzvě, tj. ode dne [datum]. Předžalobní výzva byla žalované řádně doručena dne [datum].

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] učinila nesporným, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě vozidla [značka automobilu], [registrační značka], ve kterém jela jako spolujezdkyně žalobkyně, a dále učinila nesporným, že ke dni škodní události byla pojistitelem odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Žalovaná dále učinila nesporným, že před zahájením řízení vyplatila žalobkyni pojistné plnění ve výši 379 033 Kč, a to na základě znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví ze dne [datum], [číslo]. Ke znaleckému posudku MUDr. [příjmení], na jehož základě se žalobkyně domáhá rozdílu mezi žalovanou vyplacenou částkou a částkou tímto znalcem stanovenou, žalovaná namítá, že znalec neuplatnil žádný modifikační koeficient. Dle názoru žalobkyně však měla být základní částka náhrady za ztížení společenského uplatnění snížena o 10 % s ohledem na věk žalobkyně, neboť žalobkyni bylo v době, kdy došlo k dopravní nehodě, již 58 let s poukazem na Metodiku Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (dále jen„ Metodika“). Žalovaná dále namítá, že znalec [příjmení] [příjmení] vycházel převážně ze zdravotnické dokumentace z roku 2017 a nezohlednil také závěry z lékařských zpráv z vyšetření z roku 2018, a to i přesto, že znalecký posudek byl vypracován zkraje roku 2019. V lékařských zprávách z neurochirurgické ambulance [nemocnice] a.s. ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] je přitom konstatováno, že žalobkyně netrpí oslabením končetin. Znalec přitom oslabení končetin (paží) zohledňuje. Stejně tak je v žalobě tvrzeno, že žalobkyně z důvodu přetrvávající bolesti paží nemůže zvedat těžká břemena, provádět běžné domácí práce nebo otevřít lahev. Toto tvrzení však postrádá oporu ve zdravotnické dokumentaci žalobkyně. Znalec dále nepřihlíží k předchorobí žalobkyně, která v době před dopravní nehodou trpěla bolestmi krční páteře, chodila na rehabilitace a léčila se na psychiatrii (uvedené žalobkyně sdělila MUDr. [příjmení] v rámci osobního vyšetření za účelem vypracování znaleckého posudku, jak uvedeno na jeho straně třetí. Žalovaná se tedy domnívá, že znalec nesprávně ohodnotil minimálně domény D2 (všeobecné úkoly a požadavky), D4 (pohyblivost) a D6 (život v domácnosti), neboť nevycházel z kompletní zdravotnické dokumentace a nepřihlédl k předchorobí žalobkyně. Žalovaná dále uvádí, že nesouhlasí s hodnocením položky D845 (získání, udržení a ukončení zaměstnání), jak bylo provedeno znalcem [příjmení] [příjmení]. Žalovaná poukázala na to, že v důsledku zranění utrpěných při dopravní nehodě ze dne [datum] došlo u žalobkyně k poklesu pracovní schopnosti o 10 %, pročež se žalobkyně nestala v důsledku dopravní nehody invalidní, kdy ke vzniku invalidity dochází při poklesu pracovní schopnosti v rozsahu nejméně 35 %, kdy se teprve jedná o první stupeň invalidity a vzniká nárok na invalidní důchod. Žalobkyně ukončila stávající zaměstnání zapisovatelky dohodou, jak uvedeno ve znaleckém posudku MUDr. [příjmení] na straně třetí, nikoliv z důvodu, že by pozbyla zdravotní způsobilost potřebnou pro výkon dosavadní práce. Žalobkyně je poživatelkou starobního důchodu, přičemž v rámci vyšetření u MUDr. [příjmení] uvedla, že se sama rozhodla odejít do předčasného starobního důchodu. Nelze proto dojít k závěru, že by žalobkyně ztratila stávající zaměstnání v příčinné souvislosti se zraněními, která utrpěla při dopravní nehodě, neboť pracovní poměr ukončila z vlastní vůle, nikoliv proto, že by u ní došlo ke vzniku invalidity nebo k pozbytí zdravotní způsobilosti konat dosavadní práci. Hodnocení položky D845 ve znaleckém posudku MUDr. [příjmení] je tedy ve všech ohledech nesprávné. Celkově tak žalovaná namítala, že ohodnocení náhrady za ztížení společenského uplatnění provedené znalcem [příjmení] [příjmení] považuje za věcně nesprávné a nadhodnocené. Závěry, ke kterým znalec došel, nemají oporu ve zdravotnické dokumentaci. Z lékařských zpráv z roku 2018 pak znalec nevycházel vůbec, znalecký posudek je tedy v tomto ohledu také neúplný. Ohodnocení náhrady za ztížení společenského uplatnění provedené MUDr. [příjmení] považuje žalovaná za správné a úplné a má za to, že nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění byl v plném rozsahu uspokojen před podáním žaloby. K částce 59 200 Kč požadované v souvislosti s náklady spojenými s péčí o zdraví žalobkyně namítá, že z žalobních tvrzení vyplývá, že veškerou péči o žalobkyni obstarával její manžel. Dle názoru žalované je proto osobou aktivně věcně legitimovanou k uplatnění nároku na náhradu těchto nákladů manžel žalobkyně, který tyto náklady vynaložil, a který o žalobkyni pečoval. Žalovaná se domnívá, že žaloba by měla být v tomto rozsahu z uvedeného důvodu zamítnuta. Dle žalované z § 2960 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku vyplývá, že náhrada nákladů spojených s péčí o zdraví je hrazena tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Škoda tedy může vzniknout i třetí osobě, jako je tomu v projednávané věci. Vzhledem k tomu, že není ani tvrzeno, ani dokazováno, že náklady spojené s péčí o zdraví vynaložila žalobkyně sama, ani že by je byla povinna svému manželovi nahradit, kdy by následně žalobkyni vznikla škoda spočívající ve vzniku dluhu vůči manželovi. Žalovaná odkázala na rozsudek Obvodního soud pro Prahu 2 ze dne 14.5.2019 č. j. 42 C 246/2017- 129 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15.10.2019, č. j. 35 Co 280/2019 - 153 (bod 8. odůvodnění), kterými byla otázka aktivní věcné legitimace ve vztahu k náhradě nákladů léčení řešena, a ve kterých se soudy přiklonily k názoru, který v tomto řízení prezentuje žalovaná. Pokud by však soud byl toho názoru, že žalobkyně je aktivně věcně legitimována k uplatnění tohoto nároku, pak žalovaná namítá, že je zcela nejasné, jakým způsobem žalobkyně dospěla k výši„ odměny“ (100 Kč/hod) a délce denní doby, po kterou měl manžel o žalobkyni pečovat. Žalovaná se také domnívá, že popsaná péče vynaložená manželem (nákupy, péče o domácnost, nápomoc při obstarávání hygieny) nijak nepřevyšuje míru únosnou pro běžnou lidskou a rodinnou solidaritu a nevymyká se běžné rodinné spolupráci a přirozené bezplatné péči (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2015, sp. zn. 31 Cdo 1778/2014). Žalovaná navrhla žalobu zamítnout.

3. V replice na vyjádření žalované ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že pokud jde o náhradu ztížení společenského uplatnění, tak žalobkyně uvádí, že modifikační koeficient pro rozmezí let 55–69 let se striktně uplatňovat nemusí. Žalobkyni se stala nehoda ve věku 58 let, kdy byla ještě plná sil a energie a žalobkyně má tedy za to, že každý člověk má svůj vrchol sil v jiných letech vzhledem k jejich celoživotní aktivitě, a tedy nemusel být v jejím případě zcela striktně uplatněn modifikační koeficient 10 %. Soudní znalec [příjmení] [příjmení] provedl osobní prohlídku žalobkyně a byl schopen určit, že současné zdravotní problémy žalobkyně jsou v příčinné souvislosti s výše uvedenou dopravní nehodu. Soudní znalkyně [příjmení] [příjmení] žalobkyni osobně neviděla, tedy nemohla přesně určit, v jaké míře souvisejí současné zdravotní problémy žalobkyně s dopravní nehodou. Dále také žalobkyně zmiňuje, že soudní znalkyně [příjmení] [příjmení] ohodnocovala domény na nejnižších možných hladinách, tj. na 5 % až 7 % možného ohodnocení. Soudní znalec [příjmení] [příjmení] vycházel z Ambulantní zprávy z neurochirurgie [obec] ze dne [datum] od MUDr. [příjmení], ve které je zmíněno, že„ subj. nadále bolestivost C páteře a šíjového svalstva dle zátěže“ a dále, že„ vzhledem k bolestem pacientky nyní neschopna pracovní zátěže“. V souvislosti s tímto žalobkyně nemohla řádně vykonávat své povolání zapisovatelky z důvodu dlouhého sezení u počítače. Bolest šíje a rozostřené vidění jako důsledek dopravní nehody jí znemožňovalo řádně vykonávat své zaměstnání, a proto ukončila pracovní poměr dohodou, neboť nechtěla být vyhozena z důvodu nezvládání svých povinností. Žalobkyně tedy ztratila zaměstnání zapisovatelky v příčinné souvislosti se zraněními, respektive s trvalými následky, které utrpěla při dopravní nehodě. Míra poklesu pracovní schopnosti byla u žalobkyně stanovena na 10 %. V současné době ani není schopna si kvůli výše popsaným omezením najít zaměstnání nové. Bylo jí také doporučeno, aby si zažádala o invalidní důchod, což prokazuje posudek o invaliditě, který je již založen ve spisu. K nákladům spojených s péčí o zdraví si žalobkyně odkázala na nález Ústavního soudu ze dne 12.3.2018, sp.zn. I. ÚS 2937/17. V návaznosti na tento nález žalobkyně konstatuje, že její nárok je zcela zákonný a aktivní legitimace náleží právě žalobkyni. K výši„ odměny“ ošetřovatelské péče ve výši 100 Kč/hod. žalobkyně uvedla, že jde o částku ještě nižší než podle vyhlášky č. 505/2006 Sb., dle které lze požadovat náhradu ošetřovatelské péče až ve výši 130 Kč/hod. K míře poskytnuté péče žalobkyně uvádí, že zcela určitě převyšuje míru únosnou pro běžnou lidskou a rodinnou solidaritu a přirozené bezplatné péče, neboť manžel o žalobkyni pečoval celý den, vykonával se žalobkyní osobní hygienu a trávil s ní veškerý volný čas, v důsledku čehož opustil své zaměstnání. Žalobkyně setrvala na žalobě v celém rozsahu.

4. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání, při které poskytl účastníků potřebná procesní poučení a výzvy podle § 118a o.s.ř. Soud neprovedl pro nerelevantnost důkaz dokazování záznamem o nepracovním úrazu Městského státního zastupitelství v [obec], neboť jím nebylo možné žádnou ze skutečností mezi účastníky sporných prokázat, když o samotném základu nároku se spor nevedl. Soud dále neprovedl dopisy žalované ze dne [datum] a ze dne [datum], neboť vyplacení částky 379 033 žalobkyni žalovanou bylo nesporné. Soud neprováděl dokazování doklady o zaplacení lekcí jógy proto, že je žalobkyně nepředložila, přičemž soud neshledal podmínky k tomu, aby bylo procesním úkolem soudu je zajišťovat. Za situace, kdy bylo i nejisté, jestli tyto doklady ještě jsou k dispozici, přistoupil soud k náhradnímu dokazování svědeckými výpověďmi a účastnickým výslechem žalobkyně. Soud neshledal důvod ke konfrontaci znalců v procesní situaci, kdy oba účastníci předložili jimi zadané znalecké posudky, na výslechu znalců z důvodu hospodárnosti řízení netrvali a shodli se na zadání revizního znaleckého posudku, přičemž výběr znalce ponechali na soudu. Výslech revizního znalce tak soud považuje za zcela dostačující k tomu, aby bylo objasněno, z jakých východisek a z jakého zdravotního stavu revizní znalec vycházel a k jakých závěrům dospěl.

5. Soud dále usnesením ze dne 7.1.2022, č.j. 17 C 176/2020- 150, které nabylo právní moci dne [datum] rozhodl o procesním nástupnictvím na straně žalované, když původní žalobkyně ztratila způsobilost být účastníkem řízení a její jmění přešlo na [právnická osoba], s níž soud nadále jednal.

6. Soud usnesením ze dne 1.7.2021, č.j. 17 C 176/2020- 80, ustanovil znalce [celé jméno znalce] za účelem vypracování revizního znaleckého posudku. K reviznímu znaleckému posudku žalovaná neměla námitek ani připomínek. Žalobkyně se neztotožnila s názorem znalce ohledně použití modifikačního koeficientu s ohledem na věk, kdy namítá, že tento koeficient nemusí být použit. Dále žalobkyně namítala, že revizní znalec hodnotil jednotlivé domény na nejnižších hranicích normy, když nezahrnul do hodnocení psychické problémy žalobkyně.

7. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě vozidla [značka automobilu], [registrační značka], ve kterém jela jako spolujezdkyně žalobkyně, že ke dni škodní události byla žalovaná, resp. její právní předchůdkyně, pojistitelem odpovědnosti z provozu vozidla [značka automobilu], [registrační značka] a že před zahájením řízení právní předchůdkyně žalované vyplatila žalobkyni pojistné plnění ve výši 379 033 Kč.

8. Soud ve věci na základě provedeného dokazování učinil následující další skutková zjištění.

9. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení], zjištěno, že byl objednán žalobkyní, při vyšetření znalcem dne [datum] subj. zjištěno, že žalobkyni trápí bolesti paží, psaní je bez obtíží, špetku zvládne, ale ne silou, láhev si rukou neotevře, jemné pohyby rukou zvládne, domácí práce po delší době nemůže provádět, bolesti končetin, únava svalů a celého těla, těžká břemena nemůže nosit, od úrazu mí rozostřené vidění, mžitky v pravém oku, číst může, bolesti hlavy má nepravidelně, má závratě, tenzní bolesti hlavy trvají někdy dva dny, nemůže provádět své koníčky – sport: plavání a jógu. Objekt. depresivní, fyziologické funkce v normě, pulsů 75, plných bez laterizace. Hlava na poklep nebolestivá, zornice IZO, reagují, bulby volně, bolesti krční páteře – nemožnost plné rotace o jednu polovinu na obě strany, flexe vázne na tři prsty, paravertebrální svaly staženy, síla dobrá, postavení ramen dobré, jizvy klidné. Odškodnění ZSU podle znalce 850 699 Kč.

10. Z lékařských zpráv ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] zjištěno, že žalobkyně přijata překladem z [nemocnice] pro fract C2 dle CT, nekouří, nepije, fixace v pevném límci 3 měsíce, vertikalizace v límci, stehy ex za [číslo] dní od operace, před dimisí RTG kontrola, dne [datum] kontrola, dne [datum] kontrola s doporučením šetřícího režimu, límec sundat jen na hygienu, kontrola prakt. lékařem do 3 dnů od propuštění, kontrola v ortop. ambulanci 6 týdnů od operace, dne [datum] kontrola, žalobkyně se cítila dobře, stav se zlepšuje, nadále pokračovat v RHB, subj. se žalobkyni točí hlava, má bolesti z ramen do loktů, nevydrží sedět pro bolesti v šíji a mezi lopatkami, dne [datum] kontrola, subj. nadále bolestivost C páteře a šíjového svalstva dle zátěže., dopor. [příjmení] další NCH intervence, vhodná RHB C páteře, poté dle efektu komplexní lázeňská léčba, vzhledem k bolestem neschopna pracovní zátěže, žádá o invalidní důchod, lékař doporučuje šetřit krční páteř.

11. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] včetně průvodního emailu zjištěno, že téhož dne se žalobkyně prostřednictví tehdejšího zástupce obrátila na žalovanou s výzvou k zaplacení mj. částky 59 200 Kč (37 dní x 16 hodin x 100 Kč) z titulu náhrady nákladů ošetřovatelské péče, které žalobkyni poskytoval její manžel [jméno] [příjmení].

12. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] včetně průvodního emailu zjištěno, že téhož dne se žalobkyně prostřednictví zástupkyně obrátila na žalovanou s výzvou k zaplacení částky 850 699 Kč z titulu náhrady za ztížení společenského uplatnění v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou a částky 4 900 Kč coby nákladů na znalecký posudek 13. Z čestného prohlášení o péči zjištěno, že manžel žalobkyně prohlásil, že po dobu léčení úrazu po nehodě dne [datum] žalobkyni opatroval, a to od [datum] dosud, kdy obstarával nákupy, úklid, vření, pomáhal s osobní hygienou, průměrně 16 hodin denně. Datum prohlášení neuvedeno. Praktická lékařka MUDr. [příjmení] [příjmení] dne [datum] potvrdila, že opatrování v uvedeném rozsahu bylo nezbytné.

14. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku a informací o zásilce zjištěno, že se žalobkyně prostřednictví zástupkyně obrátila na žalovanou s výzvou k doplacení částky 471 666 Kč z titulu náhrady za ztížení společenského uplatnění v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou a částky 59 200 Kč z titulu náhrady nákladů ošetřovatelské péče, které žalobkyni poskytoval její manžel [jméno] [příjmení]. Výzva doručena žalované dne [datum].

15. Z posudku o invaliditě č.j. LPS/2018/2933 na č.l. 23 zjištěno, že stav žalobkyně byl dne [datum] posouzen jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 zákona č. 155/1995 Sb., invalidita však shledána nebyla, pracovní schopnost žalobkyně poklesla pouze o 10 %.

16. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] zjištěno, že byl objednán právním předchůdcem žalované, z vyšetření znalkyní zjištěno, ž si stěžuje na neschopnost dlouhodobě sedět, nezvládla práci na státním zastupitelství, nesmí nic těžkého zvedat, u PC vydrží max. 30 minut, auto (kolo) neřídila ani před úrazem, motá se jí hlava, krk bolí, plavat může jen s obtížemi (obličej ponořený do vody), již před úrazem měla potíže s krční páteří, chodila na RHB, před úrazem se léčila na psychiatrii, psychický stav stejný jako před úrazem, jen poslední rok hůře spí., anatomický polštář již před úrazem, v autě se bojí, oblékání a hygiena bez obtíží, po námaze bolí ruce, má strach ze žebříku, vnučku hlídá. Odškodnění ZSU podle znalkyně 379 033 Kč.

17. Z lékařských zpráv z neurochirurgické ambulance [nemocnice] a. s. ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] zjištěno, že dne [datum] se žalobkyně cítila dobře, bolesti C páteře negovala, oslabení konč. není, občasné závratě při změně polohy těla, na RTG C páteře postavení ve srovnání s vyšetřením z 12/ 2017 nezměněno, přetrvává vantrolistéza C2, dne [datum] se žalobkyně cítila dobře, bolesti C páteře negovala, oslabení konč. není, občasné závratě při změně polohy těla, na RTG C páteře postavení ve srovnání s vyšetřením z 12/ 2017 nezměněno, přetrvává vantrolistéza C2, provedena RTG kontrola – příznivý nález, dne [datum] se žalobkyně cítila dobře, bolesti C páteře negovala, oslabení konč. není, obj. bez neurodeficitu, chodící, jizva klidná, na RTG C páteře postavení ve srovnání s vyšetřením z 12/ 2017 nezměněno, přetrvává vantrolistéza C2, patrno prohojování zlomeniny, provedena RTG kontrola – příznivý nález 18. Z potvrzení Úřadu práce České republiky, Krajské [pobočka] ze dne [datum], o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a o poskytování podpory při rekvalifikaci na čl. 176 zjištěno, že Úřad práce České republiky potvrzuje, že žalobkyně byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a byla jí poskytována podpora v nezaměstnanosti v době od [datum] do [datum]. Podpora při rekvalifikaci jí nebyly poskytována.

19. Ze znaleckého posudku ze dne [datum], [číslo] zpracovaného [celé jméno znalce] na č.l. 85 zjištěno, že 62 letá posuzovaná žalobkyně v předchorobí staršího data trpěly psychiatrickým onemocněním charakteru depresí až schizoafektivní poruchy, které si vyžádalo i psychiatrickou hospitalizaci. Dle nálezu psychiatra z ledna 2019, je toto onemocnění mnoho let stabilizované, bez nutnosti další léčby. Není zde tedy vliv tohoto onemocnění na aktuální poúrazový stav. Dne [datum] utrpěla posuzovaná dopravní úraz, došlo k rozlomení druhého krčního obratle, což bylo diagnostikováno v [nemocnice] v [obec], operačně léčeno po překladu na traumatologické oddělení [nemocnice] v [obec]. Operační průběh bez komplikací, v celém průběhu úrazu následné péče nebyly přítomny projevy poranění nervů či míchy. Léčba probíhala následně v ambulantním režimu, rehabilitace případně, i 2x lázeňsky léčena. I po stabilizaci stavu přetrvávaly a do současné doby přetrvávají bolesti v oblasti krční páteře, zátylku a ramenních pletenců. Tyto bolesti mají podklad v těžkém narušení dynamiky krční páteře, kdy 2 a 3 obratel jsou spojeny napevno, a sousední pohybové segmenty jejich funkci přejímají jen částečně, ale přesto jsou přetěžovány. Je tedy zřetelné a při znaleckém zkoumání výrazné narušení pohybu krční páteře všemi směry, jak při záklonu, předklonu, úklonech i rotacích (znalec odkazuje podrobněji na nálezovou část posudku). Přidružená závrativost je následkem toho, že krční páteř, jako celek, obsahuje množství čidel, které zajišťují a kompenzují polohu hlavy a trupu v prostoru. Při jejich narušení jak úrazem, operací, tak i poruchou funkce krční páteře, je vnímáno, jako prostorová a polohová nestabilita, která se dále zvýrazňuje pohyby šíje. Jednotlivé omezující situace jsou uvedeny v nálezové části posudku, zdůvodněny při výpočtu nemateriální újmy. Na položené otázky znalec odpověděl následujícím způsobem. K otázce, jaké zranění utrpěla žalobkyně při dopravní nehodě dne [datum], znalec uvedl, že žalobkyně utrpěla tříštivou zlomeninu druhého krčního obratle (S1210, dle MKN). K otázce, jaký byl zdravotní stav žalobkyně před dopravní nehodou, znalec uvedl, že před úrazem žalobkyně trpěla onemocnění štítné žlázy, depresivním syndromem, ani jedno z těchto onemocnění nemělo vliv na vznik úrazu, jen léčbu a trvalé jeho následky. K otázce, zda trpěla žalobkyně před dopravní nehodou nějakou chorobou či vadou, která měla vliv na rozsah následků zranění, znalec uvedl, že tato onemocnění nejsou v dokumentaci uvedena, ani je žalobkyně neuvádí. K otázce, jaké trvalé následky zanechalo zranění žalobkyně, a jak se projevují, v jakých činnostech je omezena apod., znalec uvedl, že celkově přetrvává omezená hybnost a bolestivost krční páteře, a obou ramenních pletenců, polohová metastabilita. Tyto následky se projevují při aktivitách spojených s nuceným držením šíje, případně jejím pohybem ke stranám, jak v úklonech, tak i při otáčení a především při záklonu hlavy. Současně polohová nestabilita a jednotlivé konkrétní omezující aktivity jsou uvedeny jednak v nálezové části posudku, jednak podrobněji zdůvodněny v příloze výpočtu nemateriální újmy. K otázce zhodnocení trvalých následků a vyhotovení znaleckého posudku ztížení společenského uplatnění dle metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, znalec uvedl, že dle jeho posouzení výše nemateriální újmy posuzované žalobkyně 4,29% z rámcové částky 12 754 000 Kč, a po věkové modifikaci se snížením o 10%, činí 492 187 Kč. K otázce, aby znalec sdělil případné další skutečnosti zjištěné při zkoumání, které by měly vliv na posouzení snížení společenského uplatnění, znalec uvedl, že další skutečnosti, které by vyplývaly z vyšetření posuzované, či z dostupné zdravotnické dokumentace, nezjištěny. K otázce, zda byla žalobkyni diagnostikována, nebo zda trpí jakoukoli nemocí či výslovným zdravotním omezením nesouvisejícím s předmětnou dopravní nehodou, znalec uvedl, že posuzovaná žalobkyně trpí onemocněním štítné žlázy, chronickou depresivní poruchou a poruchou metabolismu tuků. K otázce, zda v již pracovaných znaleckých posudcích bylo správně hodnoceno snížení částky o 10% s ohledem na věk žalobkyně, znalec uvedl, že s ohledem na znění metodiky v § 2958 občanského zákoníku je modifikace s ohledem na věk (snížení vypočtené částky o 10%) dáno věkem posuzované v okamžiku úrazu, tj. 58 let. Takto bylo v předchozích posudcích správně použito. K otázce, zda může znalec sám provádět modifikace vypočteného nároku dle metodiky na bolestné a snížení společenského uplatnění, případně jakým způsobem znalec určí výši modifikace, je-li určena rozmezím či je hodnota v metodice určena zjevně demonstrativně, např. slovem„ přibližně“ či zda případně znalec zkoumá z vlastní povinnosti veškeré možnosti modifikací, které metodika připouští, případně jak, znalec uvedl, že věková modifikace je v metodice Nejvyššího soudu uvedena taxativně, další možnou modifikací je modifikace s ohledem na vyjímané zapojení do společenských aktivit, což je již v rukou soudu, a k této položce se tedy znalec a priori nevyjadřuje. K otázce, jaký vliv mají zranění a následky dopravní nehody na pracovní život žalobkyně, zejména jak jí uvedená zranění a následky omezují v možnosti vykonávat kancelářské zaměstnání (zapisovatelka), které vykonávala do dopravní nehody, a dále jak následky dopravní nehody omezují žalobkyni při sezení a při práci s počítačem, znalec uvedl, že při práci s počítačem, případně při jiných obdobných kancelářských pracech, je posuzovaná, tedy žalobkyně, omezená bolestivostí šíje a ramenních pletenců, která vzniká při nuceném a dlouhodobém držení šíje, kde jsou přetěžovány horní krční pohybové segmenty, případně segmenty sousedící s místem operace – část horní páteře je nehybná, a pohyby přetěžují sousedící oblasti páteře, a z toho vyplývají bolesti s vyzařováním do šíje a ramen. K otázce, jak zranění omezují žalobkyni při vykonávání jejích dřívějších koníčků (plavání, jóga), znalec uvedl, že omezení hybnosti krční páteře v záklonech, pooperační stabilizaci (spojení úlomku druhého krčního obratle) funkčně omezuje krční páteř především v záklonu. Z toho vyplývá, že aktivity spojené s plaváním (záklon hlavy v poloze prsa, případně aktivity v rámci jógového cvičení, kde se komplexně protahují a uvolňují všechny svalové skupiny), kdy většina cviků obsahuje pohyby šíje, v kombinaci s polohovou nestabilitou, jsou u posuzované možné jen ve velmi omezeném rozsahu, případně až nemožné.

20. Z výslechu znalce [celé jméno znalce], zjištěno, že modifikační koeficient mínus 10%, s ohledem na věk žalobkyně v době dopravní nehody, znalec použil, neboť tato možnost je dána v metodice k § 2958 občanského zákoníku, a jednak ze znalecké zkušenosti. Jeho použití je na volbě znalce, nicméně vždy je soudy vyžadován. Znalec žalobkyni vyšetřoval, kdy věk je objektivní okolnost, která není nijak zpochybnitelná. Rozdíl ve ztrátě možností člověka 20 letého a více než 60 letého, je dle znalce evidentně patrné, tedy že člověk v určitém věku nemá tolik možností, které by mohl provozovat. Dále znalec uvedl, že u žalobkyně bylo doloženo v dokumentaci, že už dlouhodobě trpěla depresivní poruchou, depresivním syndromem v souvislosti s jinou událostí před úrazovým období. Poslední zprávu psychiatra z [datum] cituje v posudku, kdy je uváděn jako vedoucí příznak žalobkyně nespavost. Při samotném vyšetření žalobkyně, které znalec provedl v listopadu 2021, nebyly ze standardního vyšetření patrné žádné projevy aktivního psychiatrického onemocnění v užším slova smyslu. Pokud jde o případný vliv úrazu na toto onemocnění, znalec připustil prodělaný stres z úrazu a následné poměrně složitou léčbu, ať už chirurgickou, tak i následnou rehabilitaci, tedy že ta nespavost by se dala vztáhnout k prodělané události. Z hlediska dopadů úrazu na možnost vykonávat plavání, nebo jógu v souvislosti s tím utrpěným zraněním, znalec uvedl, že veškerá poranění krční páteře v její horní části, ať už jsou léčena operačně, nebo neoperačně, narušují funkci páteře ve smyslu pohyblivosti všemi směry, ale dochází i k narušení dalších funkcí, které jsou vztaženy hlavně k vnímání polohy v prostoru a polohy těla v užším slova smyslu, jinými slovy závrativost. V důsledku toho jsou vyloučeny veškeré aktivity, ať už pracovní, nebo volnočasové, kdy krční páteř by byla v tomto smyslu přetěžována. Čili záklony při plavání běžným stylem na prsa, logicky jóga, která vlastně vyžaduje použití v podstatě všech segmentů páteře, tak i aktivity příbuzné, třeba práce na počítači atd., kdy opět nucená poloha těla je pro organismus přetěžující a vnímána opět jak bolestivostí, tak nestabilitou, nebo pocity celkové nevůle. Pokud jde o poruchy pozorování (vizu), ty znalec neshledal, ani v dokumentaci nenašel nějaký objektivní příznak toho, že by tato záležitost byla blíže pojednána, nebo odborně zdůvodňována. K doméně D 420 přemisťování znalec uvedl, že přemisťování pomocí dopravy se nezohledňuje, v této doméně se zohledňuje pouze přemisťování v horizontální rovině, tzn. z jedné podložky na druhou, případně z podložky do lůžka a tak. Tato položka by připadala v úvahu při přemisťování pouze v MHD, což znalec zohlednil v položce D 470, čili používání dopravy, že žalobkyně nevydrží déle sedět. Pokud dojde k hodnocení používání dopravy, resp. problémů s přemisťováním pomocí dopravy v rámci položky D 470 a pak znovu v rámci položky D 420, tak jde o hodnocení duplicitní a nelze to takto provádět.

21. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], manžela žalobkyně, zjištěno, že než se ta nehoda stala, tak byla žalobkyně relativně přiměřená jejímu věku, byla v pořádku, žádné fyzické ani psychické problémy neměla, svědkovi si na nic nestěžovala. Velké problémy nastaly nehodou. Dále svědek uvedl, že žalobkyně rozhodně už nebyla v takovém stavu, jako když jí bylo 20 let, 30 let. Svědek to myslel přiměřeně k věku žalobkyně. V roce 2017, to jí bylo dost přes 50, je o 3 roky mladší než svědek, kdy už třeba nebyla tak rychlá, neměla tu bystrost, reakce již nebyly tak bleskové. Ale pohybovala se normálně, bez jakýkoli pomoci, zvládala veškeré přiměřené práce pro ženu. Ke koníčkům svědek uvedl, že s žalobkyní chodili plavat, ví, že žalobkyně provozovala jógu někde na [část obce], s pravidelností asi 2krát měsíčně. Na jógu po úrazu už nechodila. Na plavání opět začali chodit, těsně po úraze to nešlo. Když teď chodí na bazén, tak žalobkyně vydrží plavat tak 5 až 7 minut, takže musí opatrně. Před dopravní nehodou vydrželi plavat třeba i 2 hodiny, nyní maximálně na hodinu. Pokud jde o psychické poruchy, tak se za celých 16 let žalobkyně svědkovi s ničím nesvěřila, to nastalo až po nehodě, ale aktuálně už je nemá, odeznělo to asi rok po nehodě. Po té nehodě brečela, byla psychicky vyřízená, měla těžkou operaci. V práci na státním zastupitelství byla spokojená, ale svědek vyslovil pochybnost, že by pracovala i v důchodovém věku. Poté už si žádnou práci nehledala, protože to v jejím zdravotním stavu nešlo. Jestli byla žalobkyně vedena jako uchazečka o zaměstnání na úřadu práce, svědek nevěděl. K řízení vozidla žalobkyní svědek uvedl, že žalobkyně ani před nehodou neřídila, protože se bála. Zkoušela to na polní cestě, ale na silnici se bála vyjet. Ani svědek by ji za volant nepustil.

22. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], syna žalobkyně, zjištěno, že před nehodou žalobkyně jezdila za svědkem na jih [obec], kde mu pomáhala na zahradě, věnovala se vnučce. Po nehodě ale měla problém dojet, a horší to bylo i s energií. Dřív byla naprosto fungující, chodila do práce, věnovala se svým věcem a všemu okolo, takže jako naprosto zdravý člověk dle svědka. Svědek vypověděl, že žalobkyně se věnovala před nehodou práci na zahradě, cvičení. Docházela na jógu, jednak do [obec], a jednak na [část obce], kde tenkrát pracovala. Chodila pravidelně asi 1krát za týden. Chodila do bazénu, na procházky, jezdila na kole, na rotopedu. Po úraze to již bylo horší. Svědek nevěděl o ničem, čemu se žalobkyně ve volném čase věnuje nyní. Po nehodě měla strach z automobilu, i jako spolujezdec. Po nehodě už vůbec neřídí, před nehodou to občas zkoušela. Před nehodou žalobkyně navštěvovala psychiatričku, svědek ale neví o tom, že by měla nějaký závažný problém. Před nehodou svědek nic takového nepozoroval. To nastalo až po nehodě. Pokud jde o zaměstnání, tak dle svědka žalobkyně neplánovala skončit. Zaměstnání ji bavilo, chodila tam ráda.

23. Z účastnického výslechu žalobkyně zjištěno, že před nehodou žila bez nějakých potíží, nebo větších nemocí. Jediné, s čím jsem se léčila, je štítná žláza. Chodila do zaměstnání, navštěvovala kurzy jógy, dost často chodili plavat, s manželem, nebo i se synem, hodně se starala o vnučku. Žádné větší problémy neměla, občas jí bolela záda, nebo mezi lopatkami, takže jsem chodila, dělala celý den na počítači, chodila na masáže. K psychickým obtížím žalobkyně uvedla, že předchozí manžel ji týral a ponižoval, to bylo někdy kolem roku 1992, skončila tenkrát v [část obce]. Brala na to léky, v 1996 podala návrh na rozvod. Léky brala i nadále, po čase se to srovnalo. Doporučení lékařky ale bylo v medikaci pokračovat. Nyní má medikaci změněnou, trpí nespavostí, často se v noci budí, nemůže spát nebo spí špatně, lékařka jí sdělila, že nespavost se spatně léčí. K řízení vozidla žalobkyně uvedla, že se si řidičský průkaz dělal asi ve 20 letech, zkoušela řídit, ale bála se, takto potom vzdala. Od nehody se bojí sedět v autě i jako spolujezdec, pořád vidí tu srnu. Žalobkyně pře nehodou chodila plavat a na jógu. Na jógu chodila do Domu dětí a mládeže na [část obce] asi 1xtýdně, 2 nebo 3 roky. Pokud jde o zaměstnání, před dopravní nehodou bylo všechno v pořádku. Byla to převážně práce na počítači. Dále žalobkyně uvedla, že v období od ledna 2019 do 31. 8. 2019, kdy byla v evidenci uchazečů o zaměstnání, si nevzpomíná, zda a případně jakou práci jí úřad práce zprostředkoval. Vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání brala spíš tak, aby překlenula období, než půjde do předčasného důchodu. Ví, že na žádném pohovoru nebyla. Chtěla se vrátit do původního zaměstnání na státním zastupitelství. Bylo jí nabídnuto, že se kdykoliv může vrátit. Pracovní poměr rozvázala, protože nebyla schopná tam dojíždět a sedět u počítače. I kdyby pracovala na půl úvazku, což nešlo, protože to byla práce na celou pracovní dobu, nešlo to rozdělit. Tak se domluvila, že pracovní poměr ukončí. Na pracovní pohovor zprostředkovaný úřadem práce nešla proto, že v tě době nebyla schopná, byla na nemocenské, žádala o invalidní důchod, ten byl zamítnut, nemocenská byla prodloužena jednou, poté žalobkyni lékař řekl, že má nastoupit do zaměstnání. Toho nebyla schopna, ani dojíždění, ani vykonávat práci u PC, u počítače nevydrží déle než půl hodiny, pak bolí krční páteř.

24. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Co se týká listinných důkazů, jejich pravost a správnost nebyla namítána, soud proto neměl důvod z těchto listin při svém rozhodování nevycházet ani jim v rámci hodnocení důkazů přisuzovat nižší hodnotu. Pokud se jedná o znalecké posudky, soud neměl důvod z nich nevycházet, i když se částečně rozcházely. To však soud přikládá tomu, že každý ze znalců jinak hodnotil podle metodiky ztížení společenského uplatnění, k němuž u žalobkyně v důsledku dopravní nehody došlo. Provedené důkazy na sebe logicky navazovaly, doplňovaly se a na jejich základě bylo možné si vytvořit poměrně ucelenou představu o sledu událostí a učinit na jejich základě ucelený skutkový závěr.

25. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními, kdy z hlediska právního posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku má soud za prokázané následující. Dne [datum] došlo k dopravní nehodě vozidla [značka automobilu], [registrační značka], ve kterém jela jako spolujezdkyně žalobkyně, přičemž ke dni škodní události byla žalovaná, resp. její právní předchůdkyně, pojistitelem odpovědnosti z provozu vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Před zahájením řízení právní předchůdkyně žalované vyplatila žalobkyni pojistné plnění ve výši 379 033 Kč, a to za ztížení společenského uplatnění, a to na základě znaleckého posudku MUDr. [příjmení], která touto částkou ohodnotila ZSU žalobkyně. Žalobkyně si poté nechala zpracovat znalecký posudek o MUDr. [příjmení], který ohodnotil ZSU žalobkyně částkou 850 699 Kč. Žalobkyně rovněž žádala o přiznání invalidního důchodu, který jí přiznán nebyl, neboť její pracovní schopnost poklesla toliko o 10 %. Žalobkyně se poté obrátila na žalovanou, resp. její právní předchůdkyni s výzvou k zaplacení částky 471 666 Kč coby rozdílu mezi žalovanou vyplacenou částkou 379 033 Kč a částkou 850 699 Kč, kterou požadovala žalobkyně. Dále se žalobkyně na žalovanou obrátila s požadavkem na zaplacení částky 59 200 Kč z titulu náhrady nákladů ošetřovatelské péče, které žalobkyni poskytoval její manžel [jméno] [příjmení]. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně sama ukončila pracovní poměr u svého tehdejšího zaměstnavatele poté, co jí již nebyla prodloužena dočasná pracovní neschopnost a invalidní důchod jí nebyl přiznán. Žalobkyně byla poté vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a byla jí poskytována podpora v nezaměstnanosti v době od [datum] do [datum]. Podpora při rekvalifikaci jí nebyly poskytována. Soudem ustanovený znalec [příjmení] [celé jméno znalce] ohodnotil ZSU žalobkyně částkou 492 187 Kč. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně se po nehodě již nemohla věnovat józe, plavání pak jen v omezenějším rozsahu. Žalobkyně i před nehodou měla strach z řízení vozidla a toto prakticky nikdy neřídila. Bylo prokázáno, že psychické problémy měla žalobkyně již před nehodou a podle doporučení lékaře by měly setrvale užívat léky. Bylo sice prokázáno, že žalobkyně rozvázala pracovní poměr v důsledku toho, že nebyla subjektivně schopna dosavadní práci vykonávat, nicméně nebylo prokázáno, že by její pracovní poměr byl ukončen na základě posouzení lékaře poskytujícího pracovně lékařské služby. Naopak bylo prokázáno, že žalobkyně byla uznána práce schopnou a invalidní důchod jí přiznán nebyl. Ze svědeckých výpovědí rovněž vyplynulo, že žalobkyně byla i po nehodě schopna vykonávat obvyklé činnost úměrně svému věku, 26. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

27. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Dle odst. 2 písm. a) nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením.

28. Podle § 2861 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému. Dle odst. 2 poškozenému vzniká právo na plnění proti pojistiteli, jen bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak jiný zákon.

29. Podle § 2910 o.z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

30. Podle § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

31. Podle § 2958 o.z., při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

32. Podle § 2960 o.z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

33. Soud předně konstatuje, že žalobkyně se v tomto řízení domáhala dvou nároků, jednak nároku ve výši 471 666 Kč, a jednak nároku ve výši 59 200 Kč. První nárok soud posoudil jako nárok na odškodnění za ztížení společenského uplatnění v důsledku dopravní nehody dne [datum], při které došlo k poškození zdraví žalobkyně. Druhý nárok soud posoudil jako nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost.

34. Mezi účastníky nebylo sporu, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě vozidla [značka automobilu], [registrační značka], ve kterém jela jako spolujezdkyně žalobkyně, že ke dni škodní události byla žalovaná, resp. její právní předchůdkyně, pojistitelem odpovědnosti z provozu vozidla [značka automobilu], [registrační značka] a že před zahájením řízení právní předchůdkyně žalované vyplatila žalobkyni pojistné plnění ve výši 379 033 Kč. 35. [příjmení] se vedl o to, v jaké výši má žalobkyně nárok na odškodnění ZSU a zda a pokud ano v jaké výši má nárok na náhradu nákladů vynaložených na péči o domácnost ze strany jejího manžela.

36. Pokud jde o druhý nárok, požadovanou částku žalobkyně vyčíslila podle tohoto vzorce: 37 dní poskytované péče * 16 hodin péče * 100 Kč/hod. Soud v zájmu předvídatelnosti soudního rozhodování při jednání dne [datum] sdělil účastníkům svůj předběžný právní názor, že žalobkyně nemá aktivní věcnou legitimaci ohledně požadavku na zaplacení částky 59 200 Kč představující náhradu ošetřovatelské péče vynaložené manželem žalobkyně, neboť netvrdí, že by náklady v tvrzené výši vynaložila žalobkyně a vznikla tak jí samotné škoda. Právě z důvodu, že žalobkyně netvrdila, že sama požadovanou částku vynaložila a vznikla jí tak škoda, nebylo na místě poskytovat procesní poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. Jeho účelem totiž není poskytovat poučení o tom, co má žalobkyně tvrdit z hlediska hmotného práva, ale poskytnout procesní poučení za situace, kdy je možné nároku podle hmotného práva vyhovět. Na základě skutkových tvrzení žalobkyně, že požadovaná částka je představována hodnotou péče, kterou žalobkyni poskytoval její manžel, je zjevné, že žalobkyně sama žádné náklady nevynaložila a podle hmotného práva nelze jejímu nároku vyhovět. Žalobkyně k takovému žalobnímu požadavku nemá podle hmotného práva aktivní věcnou legitimaci, v čemž soud dává za pravdu žalované. Z výslovné dikce § 2960 o.z. přímo vyplývá aktivní věcná legitimace k vedení sporu, když tento nárok náleží tomu, kdo náklady skutečně vynaložil, tedy touto osobou nemusí být poškozený, ale i jiné osoby, jejichž vztah k léčené osobě není rozhodný, podstatné je pouze to, zda tyto osoby uvedené náklady vynaložily. Vzhledem k tomu, že žalobkyně přímo v textu žaloby uvedla, že vyčíslená částka představuje náhradu ošetřovatelské péče, kterou jí poskytoval její manžel, byla v tomto směru její žalobní tvrzení jasná, neboť sama žalobkyně tvrdila, že se jedná o náklady ve skutečnosti vynaložené jejím manželem. Pokud se žalobkyně dovolávala judikatury Ústavního soudu ČR, např. nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2224/15, či nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2937/17, popřípadě judikatury Nejvyššího soudu ČR, např. rozhodnutí ze dne 30.9.2016, sp.zn. 25 Cdo 786/2016, pak nelze pominout, že se jedná o judikaturu k právní úpravě účinné do 31. 12. 2013 a v uvedených věcech se jednalo o na náklady vynaložené na péči o poškozeného po skončení léčení. Tento nárok nebyl výslovně do [datum] v právní úpravě upraven a soudní judikatura v této souvislosti řešila i otázku věcné legitimace. Současná právní úprava výše citovaného ustanovení § 2960 o.z., který dopadá na nyní souzenou věc, je však svou dikcí širší, když zahrnuje i tyto náklady a jednoznačně však stanoví, že se hradí tomu, kdo je vynaložil (srov. též závěry rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15.10.2019, č. j. 35 Co 280/2019- 153). Poukazy žalobkyně na judikaturu vztahující se ke zcela jinému právnímu rámci jsou tak nepřiléhavé. Soud uzavírá, že žalobkyně netvrdila, že by nějaké náklady vynaložila, jí samotné tak žádné náklady v souvislosti s péčí o její osobu či společnou domácnost nevznikly a nemůže se tak úspěšně po žalované domáhat, aby jí je uhradila. Tento nárok zákon přiznává jen té osobě, která náklady vynaložila. Soud žalobu ohledně částky 59 200 Kč zamítl (výrok I).

37. Pokud jde o první nárok, předpokladem odpovědnosti škůdce za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi tvrzeným odpovědnostním titulem a vznikem škody. Tvrzený odpovědnostní titul a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence splnění těchto tří kumulativních podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci coby poškozeném.

38. Zákon stanoví, že škůdce nahradí ztížení společenského uplatnění tehdy, vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného. Satisfakce za ztížení společenského uplatnění se poskytuje za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání, možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví. Dojde-li k poškození zdraví trvalého rázu, pak nemůže být pochyb o tom, že u poškozeného překážka lepší budoucnosti nastala. Odškodnění musí být přiměřené povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti.

39. Určení satisfakce za ztížení společenského uplatnění spočívá na systému, který vedle nezbytného odborného lékařského zatřídění újmy zohledňuje také dobře definovaný a zdravotní újmě přiřazený rozsah postižení jednak ve vztahu k průměrnému poškozenému, a to zejména z pohledu všech myslitelných stránek lidského života, tj. všech oblastí, v nichž pro trvalé zdravotní následky dochází k omezení či dokonce k plnému vyřazení z možnosti se společensky uplatnit, a naplnit tak zákonem předvídanou podmínku lepší budoucnosti, jednak s přihlédnutím k individuálním odlišnostem každého jednotlivého případu. Za tímto účelem se soud zaměřil na zjištění skutečností vztahujících se k dopadu trvalé zdravotní újmy do schopností a možností žalobkyně.

40. V obecné rovině výše satisfakce vychází z Metodiky Nejvyššího soudu ČR, která kalkuluje s výchozí částkou odškodnění představující 400násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav žalobkyně. Znalci [příjmení] a [příjmení] shodně za datum ustálení zdravotního stavu uvedli datum [datum], znalec [celé jméno znalce] uvedl datum [datum], všichni znalci za výchozí rámcovou částku měli mít 12 754 000 Kč, nicméně znalec [příjmení] uvedl 11 801 600 Kč (která však platila v roce 2018). Všichni znalci se shodli na hodnocení těchto položek: D110, D220, D230, D415, D430, D455, D470, D610, D620, D640, D650 a D920. Znalkyně [příjmení] i znalec [celé jméno znalce] se v hodnocení ZSU žalobkyně lišili poměrně nevýznamně, když ZSU žalobkyně ohodnotil znalec [celé jméno znalce] částkou 492 187 a znalkyně [příjmení] částkou 379 033 Kč. Naproti tomu znalec [příjmení] dospěl k částce prakticky dvojnásobné. Soud primárně vycházel z prvních dvou znaleckých posudků, neboť se k obdobným částkám dospěli dva znalci, byť jeden z nich již měl k dispozici oba dříve vypracované znalecké posudky. Současně soud zohlednil i závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] tam, kde se ztížení u jednotlivých položek shodl se znalcem [celé jméno znalce] či znalkyní [příjmení], případně soud dospěl k závěru, že na základě provedeného dokazování bylo ztížení společenského uplatnění v dané položce prokázáno. Soud za základ svých dalších úvah vzal znalecký posudek znalce [celé jméno znalce], který byl soudem ustanoven coby revizní znalec, který sám žalobkyni vyšetřil a měl k dispozici oba dříve vypracované a účastníky předložené znalecké posudky. Znalec [celé jméno znalce] byl rovněž vyslechnut a dle soudu přesvědčivě a srozumitelně své závěry vysvětlil a obhájil. Znalec [celé jméno znalce] rovněž dle soudu správně nezohledňoval tvrzenou psychickou újmu žalobkyně, neboť psychickými problémy žalobkyně trpěla již dříve, samu podstatu úrazového děje netvořily, zvlášť se o nich nezmiňovaly ani lékařské zprávy a z provedeného dokazování vyplynulo, že šlo o subjektivní pocity žalobkyně, které se vracely vzpomínky na nehodu. Skutečnost, že znalec [celé jméno znalce] uvedl, že nemůže vyloučit případný posttraumatický syndrom u žalobkyně, je zcela obecná odpověď na v zásadě i návodnou otázku zástupkyně žalobkyně. Tak jako si znalec nemohl být jist, že žalobkyně netrpí posttraumatickým syndromem, nemohl by si být jist ani jakoukoli jinou poruchou, kterou u žalobkyně nevyšetřoval. Nad rámec závěrů, které učinil znalec [celé jméno znalce], má soud za to, že je na místě přihlédnout i k navýšení o 0,03 % u položky D110, tedy v rozsahu, jak jej určila MUDr. [příjmení]. Oční vyšetření sice poruchu vizu neprokázalo, i znalec [celé jméno znalce] byl názoru, že touto poruchou žalobkyně netrpí, nicméně dle soudu je na místě zohlednit znalkyní zmiňovaný občasný pocit černých teček. Navýšení o 0,10 % podle znalce [příjmení] není na místě, neboť tento závěr není nijak vysvětlen a ani z provedeného dokazování nevyplynuly oční potíže žalobkyně. Pokud jde o položku D240, znalec [příjmení] své hodnocení nijak blíže u položky neobjasnil a z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně psychickými potížemi trpěla již dříve, nadto sama při účastnickém výslechu uvedla, že dle doporučení odborné lékařky by měla s ohledem na psychické potíže užívat léky. Současně ze svědeckých výpovědí manžela žalobkyně a z výslechu žalobkyně vyplynulo, že její psychický stav je již stabilizován. Nic na tom nemění, že se jí stále vrací vzpomínka na nehodu, neboť to samo jí nijak v současném životě neomezuje. Bylo prokázáno, že žalobkyně měla obavu z řízení vozidla již před nehodou a tak ani její aktuální strach z ježdění autem nelze v tomto směru brát za důvod pro posouzení podle předmětné položky. U hodnocení položky D360 se soud ztotožňuje se znalcem [celé jméno znalce], neboť v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně nevydrží déle sedět u počítače (ne více než půl hodiny). Pokud jde o položku D410, tak ta dle soudu byl zhodnocena v rámci položky D920, kdy problémy s měněním základní pozice těla žalobkyni brání zejména v provozování jógy. Položka D420 pak byla zohledněna v rámci položky D470 při používání dopravy. U položky D430 se soud ztotožňuje se znalcem [celé jméno znalce], kdy bylo i jinými důkazy prokázáno (lékařské zprávy, účastnický výslech), že žalobkyně nemůže zvedat těžší břemena. Soud pak má za to, že je na místě i navýšení o 0,11% u položky D445 podle znaleckého posudku znalce [příjmení], neboť jeho vyšetřením bylo prokázáno, že například láhev si žalobkyně sama neotevře, což indikuje nemožnost použití síly horní končetiny. Položky D520 a D630 hodnotil toliko znalec [celé jméno znalce], nicméně soud se s jeho závěrem ztotožňuje, když bylo i jinými důkazy (účastnický výslech, lékařské zprávy) prokázáno, že žalobkyně bolestmi v oblasti ramen a krční páteře trpí. Pokud jde o položku D660, bylo prokázáno, že žalobkyně již není po nehodě tak aktivní při hlídání a obstarávání vnoučat jako tomu bylo předtím. Soud se pak ztotožňuje s hodnocením položky D850, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně musela opustit předchozí zaměstnání, když soud uvěřil tomu, že toto rozhodnutí učinila proto, že by trvalou kancelářskou práci u počítače nezvládla. Je třeba přisvědčit žalované, že žalobkyně nebyla ze zaměstnání propuštěna na základě pracovně lékařského posudku pro nesplňování zdravotních předpokladů pro výkon sjednané práce. Současně však žalobkyni poté, co jí byla ukončena pracovní neschopnost a nebyl jí přiznán invalidní důchod, neměla jinou možnost, neboť v situaci, kdy subjektivně nebyla výkonu práce schopna, resp. se na to necítila, šlo by o případné překážky na straně zaměstnance, nikoli zaměstnavatele. Na straně druhé však není na místě hodnotit položku D845, neboť žalobkyně ukončila pracovní poměr s vlastního rozhodnutí a toto její rozhodnutí nemělo objektivní, ale ryze subjektivní příčinu. Snížení pracovní schopnosti o 10 % již bylo zohledněno v rámci položky D850. Na položce D920 se všichni 3 znalci shodli a i v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla a i nadále je po nehodě v provozování jógy a plavání omezena. V ostatních položkách se soud přiklonil k hodnotám stanoveným znalcem [celé jméno znalce], které byly řádně a přesvědčivě zdůvodněny. U ostatních položek, k nimž dospěl pouze znalec [příjmení], soud důvod pro navýšení neshledal.

41. Pokud jde o použití koeficientu mínus 10 %, pak podle Metodiky NS ČR je na místě výslednou částku snížit o 10 %, pokud věk, v němž následky nastanou, je u poškozeného 55 – 69 let. Bylo prokázáno, že žalobkyni v době, kdy k nehodě došlo, bylo 58 let a v době kdy došlo k ustálení jejího zdravotního stavu přibližně o 2 roky více. Nejde tak o hraniční věk 55 let, kdy by bylo na místě zvažovat jeho nepoužití. Jde současně o možnost použití tohoto koeficientu, nikoli povinnost jej použít. Poškozený však musí předložit přesvědčivé argumenty, svědčící o tom, že právě v jeho případě je na místě snížení neaplikovat. Soud v tomto směru poskytl žalobkyni potřebné procesní poučení a při jednání dne [datum] žalobkyni vyzval, aby jednak doplnila obecné tvrzení o tom, že ve věku 58 let byla ještě plná sil a energie, aby popsala, z jakých konkrétních důvodů má za to, že tomu tak bylo, a označila k tomu důkazy. Soud předně konstatuje, že žalobkyně své obecné tvrzení nijak blíže nerozvedla, toliko označila důkazy, jimiž mělo toto tvrzení být prokázáno. Soud nijak nepochybuje o tom, že se žalobkyně mohla před nehodou stále cítit plná sil a energie. Na straně druhé použití modifikačního koeficientu z důvodu věku nemá znevýhodňovat osoby vyššího věku. Jeho účelem je naopak poskytnutí spravedlivého odškodnění s přihlédnutím k neodvratitelnému faktu, že jinak působí nastalé následky trvalejší povahy u osoby ve věku kolem 30 – 50 let, kdy se očekává, že taková osoba bude ve svém životě omezena ještě po řadu let či desetiletí. S přibývajícím věkem však narůstá období, které poškozený prožil, aniž by jeho život byl nějak ovlivněn škodní událostí a zkracuje se období, které poškozený prožije ovlivněn jejími následky. V řízení byli vyslechnut svědci a byla vyslechnuta i žalobkyně. Dle soudu nejspontánněji tuto skutečnost vyjádřil manžel žalobkyně, který ve své výpovědi poukázal na běh lidského života a tím klesajícími schopnostmi stárnoucího lidského organismu. Sama skutečnost, že žalobkyně aktivně provozovala jógu a plavání nijak nesvědčí o tom, že by u ní neměl být koeficient věku uplatněn. Je obecně známo, že jóga i plavání jsou poměrně nenáročné sporty, které může provozovat prakticky každý podle svých sil a schopností. Nejedná se o nijak výjimečné či mimořádné aktivity, které by měly vypovídat o tom, že stav žalobkyně v jejích 58 letech neodpovídal právě věku 58 let, ale že by k ní soud měl přistupovat jako k osobě fakticky mladší, u níž se koeficient neuplatňuje. Ani ze zprávy registrující lékařky nevyplynulo nic, co by o takové skutečnosti svědčilo. Skutečnost, že žalobkyně ve věku 58 let a dále zvládala práci, domácnost a volnočasové aktivity bez omezení nijak o výjimečnosti případu žalobkyně nesvědčí. K závěru o použití koeficientu mínus 10 % dospěli znalci [příjmení] a [celé jméno znalce]. Se závěrem znalce [příjmení] o jeho nepoužití se soud na základě shora uvedené argumentace neztotožňuje. Použití koeficientu mínus 10 % zohledňující věk žalobkyně je zcela na místě a soud při stanovení výše spravedlivého odškodnění jeho použití aprobuje.

42. Soud tak dospěl k celkové výši odškodnění ZSU žalobkyně tak, že vyšel z celkových procent obtíží korigovaných vahami, které stanovil znalec [celé jméno znalce] a připočetl k nim 0,14 % (0,03 + 0,11), celkem tedy 4,4278637566 % (4, [číslo] + 0,14). Odškodnění překážky lepší budoucnosti žalobkyně ve vztahu k utrpěným trvalým následkům na jejím zdraví odpovídá po zaokrouhlení na celé Kč částce 508 527 Kč (12 754 000* 4,4278637566 %) * 0,9), která zohledňuje rovněž použití koeficientu mínus 10 % z důvodu věku žalobkyně, jehož použití soud shledal po právu.

43. Žalobkyni za odškodnění ZSU náleží celkem částka 508 527 Kč, od které soud odečetl částku 379 033 Kč, která byla žalobkyni coby odškodnění ZSU ze strany žalované přiznána a vyplacena a přiznal žalobkyni částku 129 494 Kč (výrok I). Co do zbývající částky 342 172 Kč (471 666 – 129 494) soud žalobu zamítl (výrok II).

44. V souhrnu soud žalobě vyhověl ohledně částky 129 494 Kč, ve zbytku, tedy ohledně částky 401 372 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

45. Soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z přisouzené částky 129 494 Kč od [datum] do zaplacení, ve zbytku (zákonný úrok z prodlení z částky 401 372 Kč od [datum] do zaplacení) zamítl. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., která byla ke dni [datum] 8,25 %. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 7 dnů ode dne [datum], kdy jí byla doručen výzva žalobkyně ze dne [datum] k plnění žalobou požadované částky, když platí, že nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle § 1970 občanského zákoníku tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení.

46. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 a 3 o.s.ř. Jelikož žalobkyně uplatnila v řízení dva nároky, jednak nárok na odškodnění za nemajetkovou újmu a jednak nárok na náhradu majetkové škody, postupoval soud v intencích rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 1435/2015 a vycházel ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. advokátního tarifu. Z hlediska tarifní hodnoty byla předmětem řízení částka 109 200 Kč (50 000 + 59 200). Žalobkyně byla plně úspěšná ohledně nároku na odškodnění nemajetkové újmy, neboť soud sice žalobě ohledně tohoto nároku vyhověl pouze částečně, nicméně výše plnění závisela na znaleckých posudcích a na úvaze soudu a i částečný úspěch se projeví jako úspěch plný. Současně tarifní hodnota je představována i pro tyto účely částkou 50 000 Kč (srov. § 9 odst. 4 písm. a/ AT, rozhodnutí NS ČR, sp.zn. 25 Cdo 3771/2020, který byl publikován pod [číslo] Sbírky rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu). Žalobkyně byla úspěšná ohledně nároku na nemajetkovou újmu (tarifní hodnota 50 000 Kč), žalovaná byla úspěšná ohledně majetkové škody (tarifní hodnota 59 200 Kč). Převážně úspěšná tak byla žalovaná v rozsahu 8,42 % (54,21 - 45,79). Jelikož soud tento úspěch žalobkyně vyhodnotil jako nepatrný, rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku.

47. Výroky IV. a V. o nákladech státu jsou odůvodněny § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném řízení vznikly státu náklady řízení v podobě odměny znalce [celé jméno znalce] ve výši 2 200 Kč, když jejich zbývající část (ve výši 5 000 Kč) byla uhrazena ze zálohy hrazené žalovanou. Náklady státu ve výši 2 200 Kč jsou účastníci povinni státu uhradit v poměru jejich úspěchu a neúspěchu v řízení, přičemž v tomto případě se dílčí úspěch druhého účastníka od poměru úspěchu úspěšnějšího účastníka neodečítá. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků činí 54,21 %: 45,79 % ve prospěch žalované. Žalobkyně je povinna uhradit částku 1 192,62 Kč, žalovaná je povinna hradit 1 007,38 Kč.

48. Lhůtu k plnění ve věci samé i ohledně nákladů státu stanovil soud ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod a ani účastníci o jinou lhůtu nežádali.

Poučení