17 C 185/2022 - 63

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobce:[Jméno žalobce]., IČO: [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému:[Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného], IČO: [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 253.374 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 253.374 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 253.374 Kč od 12.10.2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 253.374 Kč od 27.7.2021 do 11.10.2021 zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 129.456,56 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplacení částky ve výši 253.374 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel s žalovaným dne 19.8.2019 smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení urbanistického modelu a modelů rodinných domů. Termín plnění byl stanoven tak, že bude dohodnut s žalobcem s tím, že standardní termín dodání je 40-60 dnů ode dne objednávky a dodání podkladů. Žalobce zaplatil 60 % z ceny díla, uhradil tedy jako zálohu částku 253.374 Kč včetně DPH, žalovaný však dílo nedodal ani po opakovaných urgencích. Žalobce tedy dne 30.9.2021 odstoupil od smlouvy a vyzval žalovaného k vrácení zaplacené části ceny díla. Žalovaný nezaplatil dlužnou částku ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 8.11.2021.

2. Ve věci byl dne 26.7.2022 po č.j. EPR 12213/2022-6 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor, kdy žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný namítal, že dílo nebylo dokončeno a předáno proto, že mu žalobce neposkytl ani přes výzvy opakovaně součinnost nezbytnou k tomu, aby dílo bylo řádně dokončeno. Měsíc a půl po závazné objednávce začal na díle pracovat, žalobce však opakovaně měnil předmět smlouvy, upravoval rozsah prací s tím, že určitou část díla nechce. Docházelo k opětovné revizi podkladových dat, následně vypukla pandemie Covid 19 a žalobce neposkytoval součinnost. Žalobce neposkytl potřebná data a neupřesnil rozsah díla. Žalobce se dlouho neozýval a pak oznámil, že dílo zhotovit chce a požadoval zhotovení díla v termínu, který nebyl reálně splnitelný. Následně odstoupil od smlouvy, což žalovaný považuje za neplatné, protože nedošlo k podstatnému porušení smlouvy. Opakovaná prodlení s provedením díla byla z důvodu nedostatečné součinnosti ze strany žalobce a žalovaný tedy nebyl v prodlení.

3. Z níže uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěry ohledně skutkového stavu.

4. Z úplného výpisu z živnostenského rejstříku žalovaného bylo zjištěno, že oborem činnosti žalovaného je mimo jiné také příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce.

5. Z listiny označené jako nabídka na výrobu modelů rodinných domů žalovaného ze dne 12.7.2019 bylo zjištěno, že tato se týkala urbanistického modelu za cenu 89.000 Kč + DPH, a dále z nabídky ze dne 25.7.2019 bylo zjištěno, že se týkala modelu rodinných domů A, B za cenu 75.000 Kč + DPH a model E,F za cenu 55.0000 Kč + DPH. Z obou těchto listin dále soud zjistil, že termín vyhotovení modelů specifikovaných v nabídce bývá dle dohody s klientem a standardní doba je do 40-60 dnů od převzetí kompletních podkladů a obdržení objednávky. Součástí byla i vizualizace modelu domů.

6. Z e-mailu žalovaného ze dne 7.8.2019 soud zjistil, že žalovaný se dotazoval žalobce ([jméno FO], který za ni jednal-o uvedeném nebylo sporu), zda již má informace k dotažení objednávky modelů, protože by rád začal na objednávce pracovat.

7. Z listiny označené jako objednávka ze dne 19.8.2019 adresované žalovanému a podepsaná jednatelem žalobce soud zjistil, že na základě nabídky žalovaného byla zaslána objednávka na výrobu urbanistického modelu a modelu rodinných domů dle přílohy.

8. Z emailu žalobce ze dne 23.8.2019 soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému objednávku na modely projektu a rodinných domů.

9. Z výše uvedených listiny a z nesporných tvrzení účastníků řízení vzal soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o dílo a to tak, že dne 19.8.2019 byla žalobcem akceptována (resp. dne 23.8.2019) nabídka žalovaného ze dne 25.7.2019 (modelace rodinných domů) a ze dne 12.7.2019 (urbanistický model). Žalobce v této době měl název [právnická osoba]., což vyplývá také z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [Anonymizováno].

10. Z faktury ze dne 26.8.2019 č. [hodnota] a z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne 18.10.2019 soud zjistil, že žalobce dne 18.10.2019 uhradil žalovanému částku ve výši 253.374 Kč představující část ceny díla za výrobu urbanistických modelů a modelů rodinných domů v projektu [adresa], které byla žalobci žalovaným vyúčtována fakturou č. [hodnota], která byla splatná dne 2.9.2019.

11. Z e-mailu žalobce ze dne 4. 10. 2019 soud zjistil, že žalobce požadoval od žalovaného zúžení rozsahu modelů a zrušil požadavek na vyhotovení modelů domů E a F a požadoval odsouhlasení nového stavu, kdy nedílnou součástí emailu byla příloha stran ceny díla dle původního stavu a v novém rozsahu, kdy cena díla bez modelů E, P činila 239.000 Kč + 50.190 Kč za DPH tj. cekem 289.190 Kč s tím, že záloha byla provedena ve výši 253.374 Kč.

12. Z e-mailu žalovaného ze dne 8. 10. 2019 soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobci ([jméno FO]), že po dlouhém jednání a vyjasňování zaslali závaznou objednávku, ve které odsouhlasili obchodních podmínky. S přípravami začaly hned po obdržení závazné objednávky, po zaplacení zálohové faktury půjde objednávka do strojové výroby a zakázka tak bude dokončena v polovině listopadu. Současně žalovaný upozornil na to, že doposud nebyla uhrazena zálohová faktura.

13. Z e-mailu žalobce ze dne 9. 10. 2019 soud zjistil, že žalobce odpověděl žalovanému, že měli začít s výrobou po úhradě faktury a nikoli dřív. Žalobce zaplatí za model lokality a modely domů (po zúžení předmětu díla). Dále bylo zjištěno, že bude pokračováno dál, pokud žalovaný souhlasí.

14. Z e-mailu pana Hošťáka žalovanému ze dne 10. 10. 2019 soud neučinil žádná pro projednávanou věc podstatná skutková zjištění.

15. Z e-mailu účetní žalovaného ze dne 18. 10. 2019 bylo zjištěno, že dosud nebyla uhrazena zálohová faktura.

16. Z e-mailu žalobce ze dne 13. 7. 2020 vyplývá, že žalobce žalovanému sdělil, že projektová dokumentace projektu [adresa] je již v takovém stavu, že lze vyrobit modely, a to prodej projektu i rozebírací modely vil A a B s tím, že dokumentaci je možné si převzít od projektantů a pokračovat na výrobě modelů.

17. Z e-mailu žalobce ze dne 22.7.2020 soud zjistil, že žalobce se žalovaného dotazoval na předpokládaný termín dokončení a předání modelů.

18. Z e-mailu žalobce ze dne 31.7.2020 soud zjistil, že žalobce opět žádal žalovaného o stanovení termínu dokončení modelů.

19. Z e-mailu žalobce ze dne 21.4.2021 a z emailu žalobce ze dne 24.5.2021 soud zjistil, že žalobce se dotazoval žalovaného na termín dodání projektu.

20. Z e-mailu žalobce ze dne 15.6.2021 soud zjistil, že žalobce po žalovaném požadoval stanovení termínu dodání a dokončení modelů s tím, že po zaplacení zálohy na modely nemá žalobce od žalovaného žádné informace.

21. Z e-mailu žalovaného ze dne 21.6.2021 soud zjistil, že žalovaný slíbil dodání modelů - celkového urbanistického a dvou modelů rodinných domů s vnitřními dispozicemi do 25.7.2021.

22. Z e-mailu žalobce ze dne 26.7.2021 soud zjistil, že žalobce upozornil žalovaného, že dle poslední komunikace počítá s dodáním modelů tento týden a dotazuje se, kdy je může očekávat.

23. Z e-mailu žalobce ze dne 29.7.2021 soud zjistil, že žalobce sdělil žalovanému, že stále neobdržel termín dodání modelů.

24. Z e-mailu žalovaného ze dne 30.7.2021 soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobci, že do konce týden dá vědět, kdy budou modely hotové a že dříve jak 15.8.2021 není schopný modely dodat.

25. Z odstoupení od smlouvy ze strany žalobce ze dne 30.9.2021 vč. výzvy k vrácení zálohy vč. podacího lístku soud zjistil, že žalobce odstoupil od smlouvy o dílo týkající se zhotovení urbanistického modelu a modelů rodinných domků dle akceptace nabídek žalovaného ze dne 12.7.2019 a 25.7.2019 z důvodu nesplnění závazku na straně žalovaného spočívající v tom, že modely nedodal. Zároveň byl žalovaný vyzván k vrácení částky ve výši 253.374 Kč, a to do 7 dnů ode dne doručení předmětného dopisu. Odstoupení od smlouvy bylo odesláno žalovanému dne 1.10.2021.

26. Z předžalobní výzvy ze dne 8.11.2021 vč. dokladu o odeslání a druhopisu dodejky soud zjistil, že žalobce žalovaného dne 8.11.2021 tedy před podáním žaloby vyzval k úhradě žalované částky s tím, že žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Výzva byla žalovanému doručena dne 22.11.2021.

27. Z e-mailu žalobce ze dne 27.2.2018 s objednávkou na 2 ks urbanistického modelu soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému dle cenové nabídky závaznou objednávku na zpracování 2 ks urbanistického modelu v měřítku 1:500 projektu a požádal žalovaného o vystavení zálohové faktury (jednalo o jiný obchodní případ).

28. Z e-mailu žalovaného ze dne 18. 1 2022 včetně přílohy fotografie 1-4 a z e-mailu právního zástupce žalobce ze dne 18. 1 2022 soud zjistil, že žalovaný zaslal právnímu zástupci žalobce fotografie modelu s tím, že některé části vyrobené nejsou, ale jsou nachystané na výrobu. Právní zástupce žalobce na uvedené reagoval tím, že modely neodpovídají aktuální dohodnuté podobě projektu (viz bod 26) a že žalobce trvá na vrácení zaplacené zálohy. Na fotografiích je zachycen areál různých budov – spíše zástavby).

29. Další důkazy, a to výslech [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], výslech [tituly před jménem] [jméno FO], projektová dokumentace ze dne 15.7.2019, dokumentace ze dne 6.9.2019 a dokumentace z roku 2020, strojová data pro výrobu 3D modelu soud neprovedl, protože tyto by byly nadbytečné, neboť by jejich provedení nemělo vliv na právní posouzení věci, kdy navíc nedostatek tvrzení nelze nahrazovat dokazováním.

30. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

31. Z provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobce dne 23.8.2019 objednal u žalovaného zhotovení urbanistického modelu a modelů domů A,B,E,F. Dle nabídky žalovaného je standardní doba dokončení takového projektu do 40-60 dnů od dodání kompletní dokumentace. Žalobce žalovanému za tuto zakázku uhradil dne 18.10.2019 jako zálohu částku 253.374 Kč. Žalobce následně upravil objednávku v tom smyslu, že požadoval pouze modely domů A a B nikoli E,F, tedy zúžil rozsah plnění, a to emailem 4.10.2019, kdy součástí byla i cenová otázka. Dne 13.7.2020 žalobce sdělil žalovanému, že projektová dokumentace je již v takovém stavu, že lze vyrobit modely a že dokumentaci je možné si převzít od projektantů a pokračovat na výrobě modelů. Nejpozději k tomuto datu měl tedy žalovaný k dispozici podklady pro zhotovení díla, žalovaný však dílo neprovedl. Následně žalobce žalovaného několikrát vyzval, aby sdělil termín dodání modelů. Žalovaný přislíbil dodání modelů do listopadu 2019 (email ze dne 8.10.2019), poté do 25.7.2021 (email ze dne 21.6.2021) a potom do 15.8.2021 (email ze dne 30.7.2021). Modely však nedodal. S ohledem na uvedené dopisem ze dne 30.9.2021 žalobce odstoupil od smlouvy a vyzval žalovaného k vrácení částky 253.374 Kč, kterou za modely uhradil. Výzva byla žalovanému odeslána dne 1.10.2021. Lhůta k plnění byla stanovena do 7 dnů ode dne doručení předmětného dopisu. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu ze dne 8.11.2021.

32. Soud právně posoudil skutkový stav dle zákona č. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník).

33. Dle ust. § 2586 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

34. Dle ust. 2587 občanského zákoníku se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

35. Dle ust. § 2592 občanského zákoníku zhotovitel postupuje při provádění díla samostatně. Příkazy objednatele ohledně způsobu provádění díla je zhotovitel vázán, jen plyne-li to ze zvyklostí, anebo bylo-li to ujednáno.

36. Dle ust. § 2604 občanského zákoníku dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

37. Dle ust. § 1977 občanského zákoníku poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

38. Dle ust. § 1978 odst. 1 občanského zákoník zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky.

39. Dle ust. § 1979 občanského zákoník poskytl-li věřitel dlužníku nepřiměřeně krátkou dodatečnou lhůtu k plnění a odstoupí-li od smlouvy po jejím uplynutí, nastávají účinky odstoupení teprve po marném uplynutí doby, která měla být dlužníku poskytnuta jako přiměřená. To platí i tehdy, odstoupil-li věřitel od smlouvy, aniž byl dlužníkovi dodatečnou lhůtu k plnění poskytl.

40. Dle ust. § 2001 občanského zákoníku od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

41. Dle ust. § 2002 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

42. Dle ust. § 2003 odst. 1 občanského zákoník jakmile strana oprávněná odstoupit od smlouvy oznámí druhé straně, že od smlouvy odstupuje, nebo že na smlouvě setrvává, nemůže volbu již sama změnit. Dle odst. 2 cit. ustanovení mohla-li strana odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení smluvní povinnosti a nevyužila své právo, nebrání jí to odstoupit od smlouvy později s odkazem na obdobné jednání druhé strany.

43. Dle ust. § 2004 odst. 1 občanského zákoníku odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

44. Dle ust. § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

45. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

46. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

47. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

48. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o dílo ve smyslu § 2856 a následujících občanského zákoníku, jejímž předmětem bylo zhotovení urbanistického modelu a modelů domů. K uzavření smlouvy došlo emailovou komunikací, při které žalobce dne 19.8.2019 akceptoval nabídku žalovaného, přičemž email s akceptací nabídky byl odeslán žalovanému dne 23.8.2019. Také z následného jednání stran obsaženém zejména v emailové komunikaci je zřejmé, že mezi žalobcem a žalovaným byla smlouva o dílo uzavřena s tím, že předmět smlouvy o dílo byl upřesňován v další emailové komunikaci, je však zřejmé, že předmětem bylo dodání urbanistického modelu a modelu domů A,B (email ze dne 8.10.2019 a ze dne 9.10.2019). Nedílnou součástí této komunikace byla i cena. Žalovaný uvedené bez jakékoliv výtky, co do zúženého rozsahu díla a i cena akceptoval. Uvedené nerozporoval, ve věci závazkového vztahu dále se žalobce komunikoval a opakovaně tvrdil, že na díle pracoval, pracuje a že část již má zhotovenou. Žalovaný však dílo nedodal ani po opakovaných urgencích ze strany žalobce (emailová komunikace od 21.4.2021 do 30.7.2021). Žalobce tedy z důvodu prodlení žalovaného s předáním díla od smlouvy odstoupil ve smyslu dle § 1977 občanského zákoníku. Odstoupení od smlouvy hodnotí soud jako řádné, včasné a oprávněné.

49. Strany vstupují do závazkových vztahů za určitým hospodářským účelem, k jehož dosažení smlouva formuluje podmínky a povinnosti každé ze stran, jimž odpovídají očekávání stran, že smlouva bude splněna tak, jak se dohodly. Dojde-li k prodlení, nemusí mít již smlouva pro dotčenou stranu očekávaný význam. Proto dává občanský zákoník takové straně možnost odstoupit od smlouvy, tj. svým jednostranným jednáním přivodit zánik závazku. Jak bylo řečeno výše, úprava odstoupení od smlouvy v § 1977 až 1979 se týká jen případů prodlení spočívajícího v omeškání, prodlevě při plnění povinností jak dlužníka, tak věřitele. Případy, kdy je možno od smlouvy odstoupit pro jiné porušení povinnosti některou ze stran závazku, jsou upraveny v obecné úpravě odstoupení od smlouvy jako jednoho z důvodů zániku závazku v ust. § 2001 až 2005. Při odstoupení pro prodlevu v plnění (§ 1977 a § 1978), pro jiné porušení povinnosti (§ 2002) nebo pro vadné splnění jsou podmínky, za nichž je možno od smlouvy odstoupit stanoveny rozdílně podle toho, zda jde o podstatné nebo nepodstatné porušení povinnosti. Vymezení obsahu pojmu podstatné a nepodstatné porušení smlouvy je obsaženo v ust. § 2002.

50. Žalovaný porušil svou základní povinnost vyplývající ze smlouvy o dílo, a to povinnost provést dílo (dokončit jej a předat žalobci). Žalovaný porušil povinnost vyplývající ze smlouvy podstatným způsobem. Podstatnost porušení vyplývá z obsahu a významu porušené povinnosti a intenzity porušení tedy podstatné porušení nastává až od určitého rozsahu (délky prodlení apod.) Podstatné porušení smlouvy je takové porušení, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala (dle § 2002 občanského zákoníku). Žalovaný byl v prodlení se splněním povinnosti předat řádně dokončené dílo, jde tedy o základní a nejdůležitější povinnosti vyplývající ze smlouvy o dílo.

51. Doba dodání modelů byla stanovena do 40-60 dnů od dodání kompletních podkladů, kterými je zejména projektová dokumentace. Také v emailu ze dne 8.10.2019 žalovaný přislíbil dodání díla v polovině listopadu (což by bylo za 37 dní). Projektová dokumentace byla naposledy změněna v červenci 2020, od té doby měněna nebyla, žalovaný byl informován, že dokumentace je připravená. Od 13.7.2020 tedy měl podklady k tomu, aby dílo dokončil v avizovaném termínu 40-60 dnů (tedy v datu od 7.9.2021 do 27.9.2021). Žalovaný však dílo k tomuto datu nedokončil, nedokončil ho ani po urgencích v létě 2021, tedy více než rok po dodání podkladů. Žalovaný se tedy ocitl v prodlení se splněním povinnosti předat hotové dílo dle § 1968 občanského zákoníku. Dílo nebylo dokončeno ani v září 2021, kdy žalobce právě z důvodu prodlení žalovaného od smlouvy odstoupil.

52. Žalovaným původně nabízená doba vyhotovení díla se prodloužila minimálně na šestinásobek. Takové prodlení z hlediska své délky představuje intenzivní porušení smluvní povinnosti, a to v rozsahu, který je jednoznačně podstatným porušením smlouvy. Pokud strana uzavírá smlouvu a počítá s dodáním v řádech týdnů, těžko by se spokojila s plněním po více než roce. Navíc ani po této době žalovaný neplnil, a to ani částečně. Nezbývá než uzavřít, že trvající prodlení žalovaného se splněním povinnosti dodat dílo je podstatným porušením smlouvy a žalobce tedy měl právo od smlouvy odstoupit dle § 1977 a § 2002 odst. 1 občanského zákoníku.

53. Soud rovněž dospěl k závěru, že žalobce odstoupil od smlouvy včas. Výklad pojmu lhůta bez zbytečného odkladu je proveden v rozsáhlé judikatuře Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí 30 Cdo 2484/2012, 21 Cdo 2869/2007, 33 Cdo 1508/2008, 25 Cdo 4634/2008, 23 Cdo 113/2012). Rovněž Ústavní soud se otázkou zabýval v nálezu IV. ÚS 314/05, kdy vysvětlil, že vágní pojem bez zbytečného odkladu je třeba vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu s tím, že v každém konkrétním případě je třeba vždy zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily. Rovněž podle judikatury Nejvyššího správního soudu jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku, přičemž v praxi je nutno tento pojem vykládat podle konkrétního případu v závislosti od účelu, který chce zákonodárce konkrétním ustanovením za pomoci tohoto pojmu dosáhnout. Z uvedeného je třeba dovodit, že pokud osoba, jíž je taková lhůta určena, bez zbytečného odkladu nejedná, bude mít zbytečný odklad (nedůvodná nečinnost) při přípravě splnění povinnosti či učinění právního úkonu, které jsou na tuto lhůtu vázány, ten důsledek, že právní účinky spojené s dodržením lhůty nenastanou.

54. Žalobce žalovaného několikrát vyzval k plnění a dotazoval se na možný termín dodání (komunikace od 21.4.2021 do 30.7.2021). Žalobce měl v případě prodlení trvajícího měsíce právo volby, zda využije svého práva a od smlouvy odstoupí nebo zda bude na splnění smluvní povinnosti trvat a žalovanému poskytne možnost jeho povinnost splnit v dodatečné lhůtě. Žalobce mohl od smlouvy odstoupit i dříve, tedy v okamžiku, kdy délka prodlení dosáhla intenzity podstatného porušení smlouvy. To že, žalobce odstoupil od smlouvy až po opakovaných urgencích a z počátku nevyužil své právo odstoupit od smlouvy jí ale nebrání odstoupit od smlouvy později s odkazem na obdobné jednání druhé strany dle § 2003 odst. 2 občanského zákoníku.

55. Navíc případné nedodržení lhůty bez zbytečného odkladu by mělo význam pouze tehdy, pokud dlužník svou povinnost (byť dodatečně) splní předtím, než mu věřitel oznámí, že odstupuje. V případě trvajícího prodlení dlužníka je však skutečnost, zda věřitel od smlouvy odstoupil ve lhůtě bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděl (§ 1977 občanského zákoníku), bez právního významu, neboť i odstoupení od smlouvy po marném uplynutí uvedené lhůty – při trvajícím prodlení dlužníka – vyvolalo právní následky předvídané ustanovením § 2004 odst. 1 občanského zákoníku. Odstoupení od smlouvy ze strany žalobce bylo tedy včasné.

56. Obrana žalovaného spočívala zejména v tom, že žalobce měnil předmět díla, žalovaný neobdržel kompletní podklady, aby mohl dílo řádně dokončit, žalobce žalovanému neposkytl dostatečnou součinnost zůstala toliko v rovině tvrzení. Žalovaný byl při jednání konaném dne 25.10.2023 vyzván ve smyslu § 118a odst.1,3 o.s.ř., aby tyto skutečnosti doplnil a označil důkazy, zároveň byl poučen o následcích nesplnění této výzvy. Žalovaný zejména neprokázal svá tvrzení o rozčlenění jednotlivých činností při provádění díla, a to na přípravnou činnost a vlastní výrobu, kdy k uvedené neoznačil důkaz, rovněž neoznačil důkaz k prokázání svého tvrzení, že ke dni 6.9.2019 a ke dni 4.10.2019 měl zpracováno 70% datové přípravy pro výrobu modelu, a že by o uvedeném žalobce informoval. Žalovaný ve svém podání ze dne 27.11.2023 konkrétně neuvedl, jak byla měněna a aktualizována projektová dokumentace, jaký to tedy ve svém důsledku mělo vliv na práci žalovaného, a proto nedostatek těchto tvrzení nelze nahrazovat dokazováním – zde soud odkazuje na svoji výzvu – kdy, a jak konkrétně žalobce začal měnit předmět smlouvy o dílo, v čem konktrétně tyto změny předmětné smlouvy spočívaly a jak konkrétně žalobce upravoval rozsah prací – kdy to se s ohledem na doplnění žalovaného vztahuje i na jím zmiňovanou projektovou dokumentaci. Dále žalovaný neoznačil důkaz k prokázání tvrzení, že byl vyzván okolo dne 28.10.2019 panem Kyzýrem k pozastavení/přerušení prací. Dále netvrdil a neprokázal jaké konkrétní podklady mu tedy chyběly k dokončení díla, dále že žalobce žalovanému přes výzvy neposkytl součinnost v podobě předání kompletní úplné aktuální projektové dokumentace, kdy navíc z emailu ze dne 13.7.2020 bylo prokázáno, že žalovanému bylo sděleno, že dokumentace projektu je ve stavu, kdy lze modely vyrobit. Dále žalovaný neznačil důkaz k prokázání toho, že by dokončení díla komplikovala nemoc žalovaného, stěhování provozovny a snížení výrobní kapacity, k tomu soud dále uvádí, že žalovaný ani netvrdí, že o uvedeném žalobce např. informoval. A dále pokud bylo argumentováno dobrými mravy, žalovaný neoznačil důkaz k prokázání tvrzení, že žalobci bylo opakovaně nabídnuto dokončení díla z původně sjednaných cenových podmínek bez navýšení ceny díla za opakované vícepráce způsobené žalobcem, eventuálně předání rozpracovaného modelu a dat k jeho výrobě.Žalovaný tedy v projednávané věci výzvě dle ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. řádně nevyhověl a neprokázal svá tvrzení tj. žalovaný ohledně těchto skutečnosti neunesl břemeno tvrzení resp. břemeno důkazní.

57. Pokud jde o další tvrzení žalovaného ve vyjádření ze dne 2.4.2024, spočívající zejména v tom, že žalovaný dodnes neobdržel kompletní podklady k dokončení díla a že mezi účastníky nedošlo k dohodě ve smyslu, že činnost žalovaného v rámci provádění díla bude zahájena poté, co dojde k zaplacení zálohy, tato žalovaný učinil až po koncentraci řízení. Na jednání dne 25.10.2023 byl žalovaný poučen ve smyslu § 118b odst. 1,2 o.s.ř. o koncentraci řízení (tedy že musí uvést rozhodné skutečnosti ve věci samé a označit důkazy k prokázání k jejich tvrzení jen do skončení tohoto jednání) s tím, že lhůta byla poskytnuta v délce 30 dnů od doručení protokolu z jednání konaného dne 25.10.2023. Protokol z tohoto jednání byl zástupci žalovaného doručen dne 27.10.2023, k novým tvrzením uvedeným v podání žalovaného ze dne 2.4.2024 soud tedy nepřihlédl, protože byla uplatněna pozdě. Pokud žalovaný uvedl, že žalobce neprokázal, kdy a jak žalobci předal podklady k provedení díla, aby žalovaný mohl při provádění díla skutečně samostatně pracovat a počala plynout lhůta k plnění pro po provedení díla, je třeba uvést, že uvedené tvrzení v rámci obrany žalovaného jsou rozporuplná, nelogická, kdy uvádí, že na díle pracuje, opakovaně žalobce ujasňuje, že dílo bude dodáno – listopad 2019, 25.7.2021 15.8.2021 a současně uvádí, že neměl k dispozici poklady, aby dílo mohl vůbec z pracovat. Navíc nebylo v řízení prokázáno, že by minimálně od 13.7.2020 žalovaný kontaktoval žalobce v tom smyslu, že nemá dostatečné podklady proto, aby dílo zpracoval tj. že mu nebyly předány podklady k provedení díla. Rovněž i argumentace žalovaného v závěrečném návrhu, že žalovaný neakceptoval novou cenu díla byla uplatněna až po koncentraci řízení, kdy soud má za to, že žalovaný upravený obsah díla vč. jeho ceny akceptoval minimálně konkludentně, což vyplývá z provedeného dokazování, kdy ze strany žalovaného v tomto směru nezazněla, jakákoliv námitka či výtka, kdy i sám žalovaný uvádí, že na díle pracoval i po té, co byl rozsah díla upraven.

58. Po provedeném dokazování soud neshledal v jednání žalobce rozpor s dobrými mravy. Ústavní soud již např. v usnesení ze dne 26. 2. 1998 sp. zn. II. ÚS 249/97 definoval dobré mravy jako souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a čase, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu. Jinými slovy řečeno Ústavní soud ustáleně považuje korektiv dobrých mravů za souhrn etických, obecně uznávaných a zachovávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti [srov. nález ze dne 12. 3. 2001 sp. zn. II. ÚS 544/2000 či bod 32 nálezu ze dne 14. 11. 2017 sp. zn. I. ÚS 3391/15. Přitom § 3 odst. 1 starého občanského zákoníku, či § 6 a 8 občanského zákoníku může vystupovat jako nejzazší korektiv autonomie vůle [srov. bod 29 nálezu ze dne 2. 5. 2019 sp. zn. II. ÚS 3101/18. Ústavní soud v nálezu ze dne 28. 8. 2001 sp. zn. I. ÚS 528/99 uvedl, že úvaha soudu při použití korektivu dobrých mravů musí vycházet z okolností konkrétní věci a musí být podepřena konkrétními zjištěními. Pojem „dobré mravy“ totiž nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou [srov. např. nález ze dne 6. 9. 2005 sp. zn. I. ÚS 643/04).

59. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se ohledně otázky rozporu výkonu práva s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 občanského zákoníku ve znění do 31.12.2013) konsolidovala v názoru, že se jedná o právní normu s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. o právní normu, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a která tak přenechává soudu, aby ji podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4755/2014, či ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5246/2015, jakož i jeho usnesení ze dne 5. 12. 2002, sp. zn. 21 Cdo 486/2002, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3838/2014). Judikatura lpí především na patřičně podloženém, jasném a přesvědčivém závěru o rozporu (či souladu) výkonu práva s dobrými mravy, jenž je učiněn na základě komplexního zhodnocení všech rozhodných okolností dané věci (k tomu viz kupř. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2006, sp. zn. 26 Cdo 3084/2005, ze dne 11. 11. 2014, sp. zn. 28 Cdo 555/2014, a ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4791/2014, dále pak též usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 1. 2007, sp. zn. III. ÚS 729/06). Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu dále platí, že pro závěr, že je výkon práva v rozporu s dobrými mravy, není relevantní zavinění jednajícího, resp. vědomí takového rozporu s dobrými mravy (srov. např. rozsudek ze dne 27. 11. 2013 sp. zn. 25 Cdo 4209/2011 či ze dne 17. 3. 2014 sp. zn. 28 Cdo 4180/2013).

60. Soud má za to, že žalobce s ohledem na okolnosti projednávané věci toliko využívá právních prostředků, které mu k ochraně jako práv poskytuje právní řád.

61. Vzhledem k výše uvedenému tedy odstoupením od smlouvy došlo ke zrušení závazku s účinky ex tunc (od počátku), žalovaný před zrušením závazku od žalobce přijal plnění (zálohu). Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 občanského zákoníku, neboť na úkor žalobce získal plnění z právního důvodu, který odpadl. S ohledem na uvedené soud podané žalobě vyhověl a zavázal žalovaného výrokem I. tohoto rozsudku k úhradě částky ve výši 253.374 Kč. Soud vyhověl žalobě, i pokud jde o příslušenství, kterým jsou úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku. Úroky z prodlení ve výši ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky ve výši 253.374 Kč soud přiznal od 12.10.2021 do zaplacení.

62. Výrokem II. soud žalobu v části úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 253.374 Kč od 27.7.2021 do 11.10.2021 zamítl, neboť odstoupení od smlouvy ze dne 30.9.2021 bylo odesláno žalovanému prostřednictvím České pošty s.p. dne 1.10.2021, kdy dle ust. § 573 občanského zákoníku bylo doručeno 4.10.2021. Poskytnutá lhůta 7 dní na vrácení uplynula dne 11.10.2021, kdy byl poslední den k vrácení požadované částky, a proto je žalovaný v prodlení od 12.10.2021.

63. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. s tím, že žalobci přísluší náhrada nákladů řízení v plné výši (neúspěch toliko v nepatrné části), a to ve výši 129.456,56 Kč, která se sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 10.136 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 8 odst. 1 písm. a) a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále jen AT) z tarifní hodnoty výši 253.374 Kč, sazba za jeden úkon tedy činí 9.340 Kč dle § 7 AT. Advokát učinil tyto úkony právní služby, za které mu náleží odměna: - příprava a převzetí zastoupení věci dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT, - sepis žaloby (návrhu na vydání platebního rozkazu) dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, - za sepis předžalobní výzvy ze dne 8.11.2021 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, - vyjádření ze dne 6.11.2022 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, - účast u jednání dne 25.10.2023 od 9:00 do 9:50 hodin dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, - nahlížení do spisu dne 22.12.2023 dle ust. § 11 odst. 1 písm. AT, - porada s klientem dne 28.12.2023 dle § 11 odst. 1 písm. c) AT, - vyjádření ze dne 29.12.2023 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, - účast u jednání dne 3.4.2024 od 9:00 do 10:05 hodin dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT. Celkem tedy za 9 úkonů právní služby náleží odměna ve výši 84.060 Kč. - Dále náleží paušální náhrada výdajů dle ust. § 13 odst. 4 AT v částce 300 Kč za každý úkon, za 9 úkonů právní služby tj. 2.700 Kč. - Další část nákladů řízení představuje cestovné za cesty na jednání soudu a k nahlížení do spisu. Za cestu na jednání dne 25.10.2023 náleží cestovné za ujetou vzdálenost 402 km při průměrné spotřebě 5,6 l/100 km (zjištěna z doložené kopie technického průkazu vozidla), při ceně pohonných hmot 34,40 Kč/l a sazbě základní náhrady 5,20 Kč za 1 km jízdy (vyhlášky č. 191/2023 Sb.) náleží částka 2.864,81 Kč. Cestovné za cestu na jednání dne 3.4.2024 náleží za ujetou vzdálenost 402 km při průměrné spotřebě 5,6 l/100 km (zjištěna z doložené kopie technického průkazu vozidla), při ceně pohonných hmot 38,70 Kč/l a sazbě základní náhrady 5,60 Kč za 1 km jízdy (vyhláška č. 398/2023 Sb.) náleží částka 3.122,41 Kč. Cestovné za cestu k soudu za účelem nahlížení do spisu a seznámení se z důkazy označenými žalovaným dne 22.12.2023 náleží za ujetou vzdálenost 402 km při průměrné spotřebě 5,6 l/100 km (zjištěna z doložené kopie technického průkazu vozidla), při ceně pohonných hmot 34,40 Kč/l a sazbě základní náhrady 5,20 Kč za 1 km jízdy (vyhlášky č. 191/2023 Sb.) náleží částka 2.864,81 Kč. - další část nákladů představuje náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 AT ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu. Za cestu ze sídla advokáta do sídla soudu, která celkově trvá dvě hodiny a dvacet minut tedy náleží náhrada ve výši 500 Kč, za cestu tam i zpět tedy částka 1.000 Kč. Za tři cesty tam i zpět náleží částka 3.000 Kč. - právní zástupce žalobce doložil, že je plátcem DPH, náleží mu tedy náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 98.612,03 Kč tj. částka 20.708,53 Kč.

64. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo náklady řízení zaplatit žalobce k rukám právního zástupce, který jej v řízení zastupoval 65. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.